Embed Size (px)
Citation preview
Ing. Dagmar Palatová
Ústav stavební ekonomiky a řízeníFakulta stavební VUT
Rovnováha firmy
Dokonalá konkurence
✤ jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku ⇒ nemůže ovlivnit tržní situaci ani tržní cenu
✤ cena je vůči firmě objektivní a její výše se nemění s množstvím produkce realizovaným na trhu
✤ poptávka po produktech firmy je dokonale pružná✤ podmínky:
✤ velké množství subjektů✤ volný vstup do daného odvětví✤ stejná kvalita a stejná cena všech nabízených produktů
2
Rovnováha firmy
3
C, R
QQE
MR= AR = P
E
MC
Vstup dalších výrobců do odvětví
✤ AC > AR ⇒ nejméně schopní výrobci výrobu opustí✤ AC < AR ⇒ do odvětví vstupují další výrobci✤ AC = AR ⇒ předpoklad rovnováhy odvětví
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci:MC = MR = P = AR = AC
4
Rovnováha firmy
✤ úhrada vložených spotřebovaných prostředků✤ důchody vynaloženým výrobním faktorům
✤ mzdy (výrobní faktor práce)✤ úrok (výrobní faktor kapitál)✤ renta (výrobní faktor půda)✤ odměna za podstoupené riziko podnikání
5
Nabídková křivka firmy
✤ pro dokonale konkurenční firmu je rostoucí křivka mezních nákladů ilustrací nabídkové křivky firmy
✤ při rozhodování hrají významnou roli variabilní náklady ⇒ určují bod ukončení činnosti
✤ zisk nebo ztráta firmy na dokonale konkurenčním trhu může býr pouze krátkodobým jevem✤ zisk může být vyvolán
✤ výrobce snížil náklady✤ jednorázový vzestup tržní ceny
✤ dlouhodobě musí platit: P = AC6
Nabídková křivka firmy
7
C
Q
AVC
ACMC
qE
PE
qU
PU
nabídková křivka firmy
Rovnováha firmy
8
C, R
QQE
MR= AR = P
E
MC AC
MR1= AR1 = P1
QE1
E1AR1
AC1
zisk
Rovnováha firmy
9
C, R
QQE
MR= AR = P
E
MC AC
MR1= AR1 = P1
QE1
E1AR1
AC1
ztráta
Funkce cen
1. Informační funkce2. Alokační (regulační) funkce3. Stimulační funkce 4. Omezovací funkce5. Funkce distribuční
10
Rovnováha firmy a trhu
11
P
Q
C, R
Q
MC AC
MR2
E2
P1
E1
P2
MR1P1
D1
S1
P2
D2
S2E2
E1 E3=E3
rovnováha firmy rovnováha odvětví
Rovnováha ekonomiky
✤ Ekonomika dosahuje alokační efektivnosti tehdy, jestliže jsou zdroje a výstupy ekonomiky použity způsobem, že neexistuje realokace zdrojů, po které by některý subjekt dosahoval vyššího užitku, aniž by se snížil užitek jiného subjektu.
✤ Paretovo optimum
12
Cenová reakce podle délky období
13
C, R
QQ1
D1
S1
Q3
D2
S2
S3
E1
E2 E3E4
P2
P1
P3
P4
Q4= Q2
Efektivnost dokonale konkurenčního trhu
✤ cena plní všechny funkce✤ firma (firmy v daném odvětví) vyrábí takové množství
produkce, při kterém dosahuje optima (bod vyrovnání)✤ firma (firmy v daném odvětví) minimalizuje náklady na
jednotku produkce✤ spotřebitelé realizují nejvyšší možnou kombinaci komodit při
daných zdrojích a technologii✤ platí pravidlo Paretova optima
14
Kapitalismus volné soutěže
✤ charakteristika období✤ firmy působící v jednotlivých odvětvích byly srovnatelné✤ postavení firem bylo labilní✤ tržní cena byla pro firmu jednoznačně objektivní veličinou✤ množství kapitálu potřebné pro podnikání v jednom odvětví umožňovalo
podnikat i v jiném odvětví✤ firemní kapitál byl rodinným kapitálem
✤ tendence tržního mechanismu✤ koncentrace - růst objemu kapitálu potřebného k podnikání✤ substituce párce kapitálem✤ snižování počtu firem v rámci odvětví
15
Chování firem v tržním prostředí
✤ Firma usiluje o snížení nákladů, což ji přináší dodatečný zisk a zároveň ochranu před případným poklesem ceny
✤ Firma usiluje o zvýšení svého tržního podílu, což ji zároveň opětovně chrání před poklesem cen
Čím je intenzita konkurenčního prostředí silnější, tím je postavení firem méně stabilní.
16
Posílení postavení firem
✤ Kartel ✤ dohoda (většinou tajná) o cenách, rozdělení realizačních trhů, přidělení
výrobních kvót ✤ firmy si uchovávají svou samostatnost✤ firmy si nebudou konkurovat
✤ Syndikát✤ firmy si uchovávají svou samostatnost✤ odbyt je realizován prostřednictvím syndikátu
17
Posílení postavení firem
✤ Trust✤ firmy nemají výrobní ani odbytovou samostatnost✤ jednotná firma založená na kapitálovém spojení✤ horizontální – spojování firem téhož odvětví✤ vertikální (kombinát) – spojování firem po výrobní návaznosti
✤ Koncern✤ formálně nezávislé firmy ovládané prostřednictvím finanční kontroly,
např. holding
✤ Konglomerát ✤ mnohooborová struktura, která nesleduje linii výrobní návaznosti
18
Nedokonalá konkurence
✤ rozhodující část produkce nabízí několik málo velkých firem✤ ostatní firmy odvětví se podřizují tržní a zejména cenové
politice dominantních firem✤ firmy usilují o vyčlenění specifické poptávky po vlastní
produkci – diferenciace produktu, snaha maximálně vyhovět zákazníkovi
✤ na trhu není produkce volně zastupitelná substituty✤ spotřebitelé setrvávají u osvědčené značky – poptávka po
produkci firem v daném odvětví není stejná✤ poptávka je pod každodenním tlakem reklamy
19
Nedokonalá konkurence
20
n!kolik DF a
n!kolik men!ích
monopolsubjektivní, jen
regulována D
produkt nemá
substituty
ano (p".
administrativní
regulace)
1
NK
monopolistická
k.
firma m#"e ovlivnit
P vlastní produkce
diferencovan#, ale
blízké substitutyne
hodn! mal#ch
firem
oligopol
dominantní firma
je tv#rce P, ostatní
p"íjemci P
homogenní nebo i
diferencovan#
mohou ale nemusí
b#t
typ konkurence P (cena) produkt bariéry vstupu po!et firem
DK objektivní homogenní nehodn! mal#ch
firem
Monopol
✤ monopol vyvíjí tlak na poptávku, aby ta se podřizovala nabídce (u DK opačně)
✤ specifika monopolu:✤ MR je klesající (vyjdeme-li z úrovně poptávky, monopol je schopen
realizovat větší množství produkce pouze za nižší cenu)✤ AR také s rostoucím množstvím produkce také klesají✤ AR = D✤ Rovnováha E je taktéž v bodě MC = MR
21
Rovnováha monopolu
22
C, R
QQM
MR
MC
AC
PMEM
AR = D
PA
Neefektivnost monopolu
✤ monopol má tendenci omezovat rozsah nabízené produkce – rozsah je nižší než v bodě minimalizace nákladů na jednotku produkce
✤ rozsah produkce je menší než odpovídá maximalizaci užitku spotřebitelů
✤ omezení výroby je „kompenzováno“ vyšší cenou✤ monopol vytváří bariéry vstupu do odvětví✤ monopol svou činností stimuluje stabilizaci tržních poměrů
včetně cen
23
Neefektivnost monopolu
24
C, R
QQM
MR
MC
AC
AR = D
QD
Protimonopolní regulace
✤ již v 19. století - nejprve rozdělování firem✤ hledání nástroje, pomocí nichž by byl monopol usměrněn do
“přijatelného” postavení✤ regulace monopolu:
✤ zákonné normy ✤ daňová politika✤ možnost převést monopol do státního vlastnictví✤ využití tržního prostředí
✤ stimulace konkurenčního prostředí✤ cenová regulace
25
Cenová regulace monopolu
26
C, R
QQM
MR
MC AC
AR = D
QR
PM
PR
Rovnováha oligopolu
27
C, R
QQd
MR
MC
AC
PO
EO
Dd
PA
Dt
Qt
Qt - Qd
Oligopolní rovnováha
✤ podmíněno vstupem dominantních firem na trh s adekvátní cenou, která:✤ vytvoří rovnováhu tržní nabídky a tržní poptávky✤ zabezpečí dominantní firmě vyšší zisk✤ umožní malým a středním firmám efektivní podnikání
✤ malé a střední firmy jsou v pozici cenového příjemce✤ na oligopolních trzích je cenová konkurence účinným
nástrojem konkurenčního boje
28
Rovnováha monopolistické konkurence
29
C, R
QQ1
MR
MC
AC
P1E1
DdDd1MR1
E2P2
Q2
Monopolistická konkurence
✤ situace podobná dokonalé konkurenci✤ ALE produkce jednotlivých firem není identická, produk je
diferencový a působí řada dalších faktorů✤ nejsou však minimalizovány průměrné náklady (AC > MC)✤ P > MC✤ Čím více jsou potlačeny důvody preference výrobce, tím více
se P blíží AC
30
Ing. Dagmar Palatová
Ústav stavební ekonomiky a řízeníFakulta stavební VUT
Trh výrobních faktorů
Trh výrobních faktorů
✤ rozhoduje se zde o otázce alokace omezených zdrojů a jejich efektivním využívání
✤ “Není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené.”
✤ alokace výrobních faktorů předznamenává úroveň budoucího souladu mezi představami a požadavky poptávky a reálnou nabídkou
32
Ceny výrobních faktorů
✤ fungování trhu výrobních faktorů je závislé na tom, jak jsou tržní subjekty schopny přetransformovat signály trhu výrobků a služeb do požadavků na trhu výrobních faktorů
✤ cena se utváří ve střetu nabídky a poptávky✤ specifika trhu výrobních faktorů
1. výrobní spotřeba
2. poptávku tvoří firmy
3. nabídku představují domácnosti
33
Ceny výrobních faktorů
✤ poptávku po výrobních faktorech ovlivňuje✤ mezní produkt jednotlivých výrobních faktorů klesá ⇒ klesá
příjem z mezního produktu✤ mezní náklady na výrobní faktor
MRPF = MCF = PF
34
Optimální množství výr. faktoru
35
P
Q
MRPF
MCF
FE
PE
Substituce výrobních faktorů
✤ optimální kombinace užití výrobních faktorů:
36
Nabídka výrobních faktorů
✤ dvě možnosti:1. změna vlastníka
2. pronájem výrobního faktoru✤ motivem nabídky je snaha získat důchod
37
Teorie mezní produktivity
✤ J. B. Clark - počátek 20. stol.✤ např. cena práce:
✤ výše mzdy je závislá na mezní produktivitě výrobního faktoru, tedy v našem případě na produktivitě poslední jednotky práce
✤ přebytek příjmu z mezního produktu práce nad mezním nákladem práce je podmínkou jejího najímání
38
Poptávka po práci
39
w
L
MRPL
ARPL
LE
wEE
A
LA
wA
LB
wBB
Trh práce
✤ poptávka po práci✤ určena mezním produktem práce
✤ nabídka práce✤ zastoupena domácnostmi✤ pokud efekt, který z konání práce plyne, je větší než oběť, která je
spojena s jejím konáním
40
Nabídka práce
41
w
LLA
wAA
substituční efekt
důchodový efekt
Trh práce
✤ mzda je specifickou cenou, která plní významnou reprodukční funkci ⇒
✤ je silně omezen možný pohyb mzdy směrem dolů✤ nemá tendenci oscilovat✤ prostřednictvím smluv je vyvíjen silný tlak na uchování min. výše
reálných mezd
✤ důležité faktory ovlivňující trh práce✤ vynakládání práce je prostředkem získání statků nutných k uspokojování
potřeb✤ nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických faktorů✤ poptávka po práci je determinována výslovně ek. souvislostmi
42
Trh práce
✤ významným prvkem působícím na trhu práce jsou odbory✤ mzdová oblast je pod vlivem státní regulace✤ omezená zastupitelnost pracovních sil
✤ Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů.
✤ I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje.
43
Změna rovnováhypři zákonném zvýšení mzdy
44
w
L
D
S
E
LE
wE
w1
L1
Nezaměstnanost
✤ projev poruch na trhu práce✤ měří se ukazatelem míry nezaměstnanosti
n = N/L * 100✤ n - míra nezaměstnanosti✤ N - počet nezaměstnaných✤ L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo
✤ rozlišujeme nezaměstnanost✤ frikční✤ strukturální✤ cyklickou
✤ Keynes (Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1937): dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost 45
Dobrovolná nezaměstnanost
46
w
L
S
D
E
LE
wE
L’
Nedobrovolná nezaměstnanost
47
w
L
S
D
A
LA
wA
L’’L’
Trh práce
✤ zaměřuje se na něj hospodářská politika - usiluje o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti
48
Děkuji za pozornosta přeji hodně úspěchů u zkoušek
