Sociologie masové komunikace · Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 10. Co je mediokracie a co medializace? 11. Charakterizujte 4 přístupy k médiím

Sociologie masové komunikace

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

1. 10. 2013

Sociologie masové komunikace: přehled témat

• 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) • 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey,

Lasswell) • 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver,

Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) • 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) • 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) • 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola

(Hall, McQuail) • 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století • 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce

reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) • 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace

(McLuhan, Barthes, Baudrillard) • 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská

odpovědnost mediálních korporací) • 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu • 12. Základní teze koncepce mediálních studií

Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura

• BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.

• BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.

• ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004.

• DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, 1996.

• HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.

• KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.

• McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s.

• MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007.

• MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, 2006. 341 s.

• MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0650.

• SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s.

• VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, 1991. 120 s.

Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce

1. Teze o účelově-racionálnosti jazykové komunikace v daném společenském uspořádání je tezí:

a) existencialistickou

b) hermeneutickou

c) dialektickou

d) strukturalistickou

2. Co je strukturalizmus?

3. Vysvětlete pojmy teorie informace redundance, entropie a informace.

4. Jakobsonovo schéma komunikace a funkce jazykové komunikace.

5. Vysvětlete exnominaci – pojmenování druhotným označujícím systémem – na konkrétním příkladě.

6. Co znamená rámcování komunikátu (ve smyslu recepční teorie Stuarta Halla)?

7. Co je enigmatické chování a jak souvisí s fascinací?

8. Jaký je rozdíl mezi virtuální realitou a hyperrealitou? Co je simulakrum?

9. Uveďte příklad na typ, stereotyp a archetyp.


10. Co je mediokracie a co medializace?

11. Charakterizujte 4 přístupy k médiím (McQuail): přenosový, rituálový, propagační a příjmový model.

12. Kdo byl Paul Lazarsfeld a jaký typ výzkumu se s ním spojuje?

13. Co jsou intervenující faktory a jak ovlivňují masovou komunikaci (Klapper)?

14. Co vyjadřuje teorie užití a uspokojení – uses and gratifications?

15. Co je spirála mlčení?

16. Co je agenda setting a jak souvisí s gatekeepingem?

17. Co vyjadřuje kultivační teorie?

18. Co je pseudoprostředí v pojetí W. Lippmana?

19. Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivým veličinám uveďte příslušné výzkumní přístupy.

20. Co je šum a kteří teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci?

21. Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje?


22. Jak probíhá komunikace o události podle G. Gerbnera?

23. Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikací vysvětlil Stuart Hall?

24. Co je teorie recepce?

25. Vysvětlete dualitu publika (dvojí původ).

26. J. Habermas a jeho pojetí veřejné sféry.

27. Co je normativní teorie médií?

28. Jaká jsou hlavní témata týkající se struktury/systému médií?

29. Uveďte alespoň 3 normativní teorie a hlavní důvod jejch kritiky.

30. Jaký je rozdíl mezi pojetím veřejné služby v USA a v Evropě?

31. Co vyjadřují dvě dimenze mezinárodní komunikace (Mowlana) – technologická a komunikační?

32. Co je to křížové vlastnictví (cross ownership)?

33. Co je duální systém?

34. Co je medializace?


35. Charakterizujte mediální kompetence (stručně: z čeho se skládají – obšírně: svou představu)

36. Co jsou epistemické kompetence?

37. Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně: uveďte dvě dimenze – obšírně: tabulku a příklad vzdělávacího cílu)

Studijní podklady v elektronické formě:

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/




Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality) z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi:

1) Sociolog jako člověk – profesionál, který se

zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci

i ve prospěch společnosti jako celku.

Auguste Comte [oɡyst kɔ̃t] Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki,

dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/August

e_Comte.jpg/220px-Auguste_Comte.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj: http://www.bolender.com/Sociological Theory/Comte,

Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg

Sociologie masové komunikace: úvod

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Auguste_Comte.jpg/220px-Auguste_Comte.jpg









http://www.bolender.com/Sociological Theory/Comte, Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg



2) Sociolog jako teoretik sociální práce

„Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha.

Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti.“ Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada, 2000. Dostupné elektronicky na: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace (cit. 09/2012)


http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace










3) Sociolog jako sociální reformátor

Jan Amos Komenský Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Johan_amos_comenius_1592-1671.jpg (cit. 09/2012)

Josef II. Habsbursko-Lotrinský

Zdroj obrázku: heslo Jozef II. [online] Internetová encyklopedie

Wiki, dostupné elektronicky na: http://upload.wikimedia.org/wiki

pedia/commons/thumb/a/aa/Joseph_II.jpg/200px-Joseph_II.jpg (cit.

09/2012), původní zdroj z: http://www.uni-

regensburg.de/Fakultaeten/phil_Fak_III/Geschichte/josephii.jpg


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Johan_amos_comenius_1592-1671.jpg







http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Joseph_II.jpg/200px-Joseph_II.jpg








http://www.uni-regensburg.de/Fakultaeten/phil_Fak_III/Geschichte/josephii.jpg





4) Sociolog jako shromažďovatel

statistických údajů o lidském chování

– pomocník počítače.

5) Sociolog jako statistik a člověk,

který se zabývá rozvojem

vědecké metodologie

a užívá „barbarský jazyk“

srozumitelný pro hrstku vědců

a kterým se tudíž měří

odbornost díla.

Zdroj obrázku: http://pctuning.tyden.cz (cit. 09/2012)

Zdroj obrázku: http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/Vedec-nevie1.jpg (cit. 09/2012)


http://pctuning.tyden.cz/

http://pctuning.tyden.cz/

http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/Vedec-nevie1.jpg




6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor a samozvaný nadřazenec. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 10 – 23. ISBN 80-85947-90-0)

Zdroj obrázku: http://www.susanne.estranky.sk/cl

anky/zaujalo-ma/maniplacia.html (cit. 09/2012)

Armand Jean du Plessis de Richelieu zdroj obrázku: http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinal-richelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velky-statnik.html (cit. 09/2012)

Grigori Yefimovich Rasputin zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki/Grigori_Rasputin (09/2012)


http://www.susanne.estranky.sk/clanky/zaujalo-ma/maniplacia.html





http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinal-richelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velky-statnik.html


















http://en.wikipedia.org/wiki/Grigori_Rasputin



Peter L. Berger: „sociologie směřuje k aktu čistého vnímání – tak čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky“ (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 13.)

„Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti. Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti přísně definovaného rámce.“ (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2003. s. 23.)

Zygmunt Bauman: „Může nám být kompasem, který udává správný směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. “ (In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, 1966. s. 17.)


• Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a sociální interakci (interakcionismus), sociokulturní chování atd.

• 2 základní teoreticko-empirické funkce:

1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických nástrojů (empirická funkce)

2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce) (In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1992. s. 12.)


Sociologie masové komunikace: základní pojmy

Harold Lasswell:1927, Hypodermic Needle (Podkožní jehla)

Psychologie politiky, Mediální determinismus

zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell

http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell



Harold Lasswell pojmenoval 3 funkce médií:

1) pozorování společenského prostředí (informování)

2) vysvětlení vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti

3) odevzdání kulturneho dědictví

Charles WRIGHT (1960) přidal 4. funkci – zábavu

Pátá funkce je mobilizace

To je funkcionalistické pojetí médií.

Laswell, H. (1948). The structure and function of communication and society: The communication of ideas. New York: Institute for Religious and Social Studies, 203-243.

Wright, W. R. (1960). Functional analysis and mass communication. In Public Opinion Quarterly,(24), 610-613.


Z toho pak základní funkce médií:

1) Informační

Napomáha publiku utvářet si představy o světě a jeho geografické, společenské a politické existenci

2) Kulturní

- mediální produkty odrážejí kulturu a stávají se její součástí

- materiály se udržují a odevzdávají dále a tak zajišťují kontinuitu

- udržují v kultúře daný stav, ale také podporují zmeny a růst

3) Zábavná

- odvádí pozornost publika od vážných sociálních problémů

4) Sociální

- socializace příjemců

5) Politická

- politické témata, mobilizace veřejného mínění, formování názorů


Harold Lasswell definoval politiku jako systém, kde „kdo dostane co, kdy a jako“

mediokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je tvořba události v médiu/médiem

- kulturální studia: účinky médií, publikum, obsahová analýza

- mediocentrická teorie: mediální technologie určují změny společnosti (technologický determinizmus)

sociokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je teorie masové komunikace a sociologická tradice výzkumu médií

- změny společnosti mění i její komunikace (která je obrazem společenského a politického dění)

- např. kritická politická ekonomie, (neo)marxistické teorie, teorie masové komunikace


Základní metódy výzkumu médií:

a) Obsahová analýza

- výzkumník vymezí reprezentativní vzorek nějakého typu mediálních obsahů (např. tisku, násilných scén...), pojmenuje jeho jednotlivé části a prvky a pak sečte, kolik položek našel pod jednotlivými kategoriemi

b) Obrazová analýza

- rozbor jednotlivých prvků zkoumaného obrazu a zjišťuje se ní, jak jsou do obrazu vloženy významy, z kterých je konstruovaný.

Studium médií zohledňuje 5 oblastí:

1. instituce

2. systém výroby produktu

3. podmínky vzniku produktu

4. produkt

5. publikum


MEDIALIZACE

„Pojem medializace vyjadřuje, jak se věci a bytosti zobrazují v mediální realitě.“

od koncepce moci médií (mediokracie) ke koncepci zprostředkování

prvky mediálního systému: média, příjemci (veřejnost, publikum), veřejní aktéři

Teorie zpravodajských hodnot

(Johann Galtung a Mari Rugeová, 1965)

„Zpravodajské hodnoty vyjadřují určité předpoklady, díky nimž má událost šanci stát se předmětem medializace.

Jsou to hodnoty překročení prahu pozornosti.“


Teorie zpravodajských hodnot (Galtung – Rugeová, 1965)

průběh v krátkém časovém intervalu

velký rozsah,

kulturní blízkost (k médiu nebo publiku),

výskyt (frekvence)

novost („sólokapr“),

kontinuita (aktualizovatelnost)

překvapení,

nečekanost,

intenzita

jednoznačnost,

jasnost,

negativita

Zpravodajské hodnoty vyjadřují vlastnosti, které by měla mít událost, aby se dostala do pole pozornosti médií.

gatekeeping – agenda setting – rámcování


alternativní teorie „Tvoření zpráv“ (Fishman: Manufacturing the news, 1980)

Proces tvorby zpráv ovlivňují zejména tři veličiny:

Lidé (fyzická vzdálenost od informátorů, zdrojů... vykonstruovaná událost: pseudoevent)

Místo (blízkost od místa události... self-fulfilling prophecy: věštby jež se naplní, protože byly vyřčeny)

Čas

víc v článku Scheufele, D. A. Framing as a Theory of Media Effects. In Journal of

Communication, 1999. dostupné na internetu:

http://www.asc.upenn.edu/usr/ogandy/C45405 resources/Scheufele framing as effects.pdf






uspořádání komunikace podle počtu účastníků a míry zobecnění

intrapersonální (zpracování informací)

interpersonální (dyadická)

skupinová (např. rodina)

meziskupinová (např. místní, firemní)

institucionální/organizační (např. politický systém)

celospolečenská – masová

podle aktivity účastníků: jednostranní, oboustranní

podle použitých prostředků: přímá (rozhovor), nepřímá (zprostředkovaná technikou)

podle vzdálenosti: bezprostřední, na dálku

podle času: v daném čase, s odstupem času


Uspořádání komunikace:

podle média: řečová, písemná, telefonická, rozhlasová, televizní, počítačová, scénická, atd.

podle stupně důvernosti: soukromá, veřejná

podle záměru: informace, vzdělání, zábava, ovlivňování

podle profesní specializace: PR, reklama, propaganda, novinářství, film, hudba, literatura, výtvarné umění, divadlo, atd.

KATEGORIZACE MÉDIÍ:

Primární (lidské, do r. 1500): signály, řeč, písmo, divadlo, orlní kultura

Sekundární (tiskové, 1500-1900): leták, sešit, dopis, kniha, noviny

Terciární (elektronické, 1900-2000): fotografie, film, telefon, gramofon, rozhlas, televize

Kvartérní (substituční, multimédia, od roku 2000): chytrý mobilní telefon, tablet, chytrá televize, internet, atd.


jedna z definic komunikace: sociální interakce uskutečňována prostřednictvím sdělení

odlišnost masové komunikace od mezilidské:

asymetrie, ztráta zpětné vazby

neosobnost, selektivita

rozsah, dosah, permanentnost

jednosměrný tok (názorový vůdce)

standardizovaný obsah, symboly (produkty)

profesionalita komunikátorů

technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování)

společenské důsledky (média přetvářejí společnost)

nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)


Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456

První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v

Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců

První periodika v Německu: Realtionen, Aviso

Anglie: newsbook, newspaper, courants

- první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely

pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později

London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní

noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let.

Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632

publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále

Ludvíka XIII.

Sociologie masové komunikace: historie

Sociologie komunikace

• 1923: Max Weber, Sociologie tisku

• 1923: Edward Bernays, otec Public Relations

• 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí, média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see, and then define, we define first and then see.“

• Gustave LeBon, autor Psychologie davu

• 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem – masová kultura, masové média, později teorie symbolického interakcionismu

http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn




Sociologie masové komunikace

Děkuji za pozornost!

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

1. 10. 2013

Documents

Sociologie masové komunikace · Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 10. Co je mediokracie a co medializace? 11. Charakterizujte 4 přístupy k médiím