Rwandsk genocida vliterrnm zpracovn

Martin Mka

ObsahCl prce3Pedstaven a historick vvoj Rwandy4Genocida (duben a erven 1994)6Obyejn mu7vod7Obsah7Dlouh cesta zrje11vod11Obsah11Zvr16Bibliografie18

Cl prce

Clem seminrn prce je piblit teni udlost, kter se odehrla na konci dvactho stolet veRwand. Zaneme nejprve krtkm faktografickm pohledem do djin tto africk zem, abychom zskali hrub pehled nejdleitjch udlost pojcch se kprobhl genocid a mohli se nsledn lpe orientovat vdal sti prce. Druh st prce bude pibliovat etnick konflikt prostednictvm ukzek z dl, ve kterch autoi pevedli sv zitky do literrn podoby. Budeme se snait analyzovat uchopen tmatiky jednotlivmi autory pokusme se nalzt spolen charakteristiky a naopak msta, kde si autoi odporuj. Nepjde nm vak jen o historick aspekt, vnovat se budeme i pouit jazykovch prostedk a zpsobm zpracovn. Znalosti nabyt vprvn sti nm umon posoudit i to, jak vyprvn autor kopruje vklad prbhu konfliktu.

Pedstaven a historick vvoj Rwandy

Rwanda je mal zem lec vsrdci Afriky s rozlohou 26338 kilometr tverench. Ped zatkem maskaru ilo ve Rwand osm milion obyvatel, ztoho 89% Hut a 10% Tutsi.[footnoteRef:1] Dvj konflikty vedly ktomu, e dochzelo ktrval emigraci zoblasti, ta se tkala pedevm Tutsi. Celkov se jednalo o statisce osob, znich se nkte po skonen genocidy vrtili do vlasti. Dvodem byl fakt, e se kmoci dostala RPF [footnoteRef:2], ovldan Tutsii. [1: Bell-Fialkoff. Etnick istky. Praha, 2003, str. 195.] [2: Rwandan Patriotic Front souasn rwandsk vldnouc politick strana veden prezidentem Paulem Kagamem]

Hutov pochz ze severu Afriky a zabvali se pedevm zemdlstvm. Tutsiov dajn pili zoblasti dol Nilu a ivili se jako vlenci a pastevci.

Zajmavm postehem je, e Rwanda m jednu znejvych hustot obyvatelstva vAfrice pohybuje se kolem 400 obyvatel na kilometr tveren.[footnoteRef:3] Pevn st obyvatel ije na venkov. patn dopravn infrastruktura nedvala obyvatelm pli mnoho pleitost kesnadnmu pesunu, a tak se poet obyvatel vrodnch oblastech skokov zvyoval. Tento spoleensk tlak me bt tak jednm zdvod, pro vzemi dochzelo ksocilnm konfliktm. [3: Ministerstvo zahraninch vc esk republiky. Rwanda. [Online] [Citace: 28. nor 2015.] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/rwanda/.]

Prvnm zaznamenanm kontaktem zem sEvropou byl pchod cestovatele britskho pvodu, Davida Livingstona, vroce 1858. Berlnsk kongres oblast pidlil Nmecku vroce 1885. Za prvn svtov vlky zem okupovali Spojenci, vroce 1923 pod ztitou Spolenosti nrod pelo pod belgickou sprvu. Vlda Belgie zde trvala a do roku 1962.

Nastolen demokracie vedlo ktomu, e Tutsiov, kte dve tvoili vldnouc vrstvu, byli nuceni sthnout se do politickho pozad a penechat pravomoci majoritnm Hutm. Nejednalo se ovem o krtk nebo plynul proces, nebo Tutsiov nesouhlasili stransformac sprvy zem. Dokonce i za kolonilnho reimu byla domc vldnouc vrstva, Tutsiov, Belgiany vyuvna jako sprvce zem, podobn jako vostatnch africkch zemch. Vldnouc tda se za vojensk pomoci Evropan mohla dret u moci a tento status j vyhovoval. I ztoho dvodu Tutsiov jen velmi neradi pedvali moc Hutm, asto se to neobelo bez nsil. Tutsiov zsti odeli za hranice sousednch stt, kde vytveli bojovn jednotky, kter pravideln napadaly Rwandu, a snaili se ji destabilizovat. Tyto toky se samozejm astokrt dokaly odezvy ze strany Hut.

Pro konflikty zaly a tak daleko? Kvysvtlen nm pome nkolik mn znmch daj. Belgian zajistili, e se na dokladech totonosti objevovala i etnick pslunost. Vpozdjch dobch pak kontrola obanskho prkazu mohla znamenat i okamitou smrt. Hutov Tutsie povaovaly tak za kolaboranty sevropskmi reimy, protoe povali privilegovanho postaven. Boj proti monarchii se shodoval i sbojem proti Tutsim, vreferendu konanm 60. letech se 80% Hut vyslovilo proti monarchii a hutsk strany zskaly 80% hlas.[footnoteRef:4] Po svren tutsijsk monarchie se a 150000 Tutsi uchlilo do exilu, kde zakldaj Rwandskou vlasteneckou frontu (RPF), zkter se rekrutovali nov povstalet bojovnci. Prvn vpd piel roku 1963, posledn ped genocidou vroce 1990, kdy zaala obansk vlka. Vyhlen nezvislosti pineslo jednoznan oslaben postaven Tutsi, stle si vak udrovali vy podl ve vedoucch postavench, ne kter by odpovdal zastoupen vpopulaci. [4: Bell-Fialkoff. Etnick istky. Praha, 2003, str. 199.]

Genocida (duben a erven 1994)

Pravdpodobn jedno znejsmutnjch obdob zem zaalo 6. dubna sestelenm letadla pistvajcho na kigalsk letit, ve kterm se nachzel tehdej prezident Rwandy Jvenall Habyarimana. tonci byli dajn zRPF, organizace tutsijskch partyzn. Pot se pidalo i obvinn belgickch jednotek. Je nutno podotknout, e pachatel zstv dosud neznm a je zcela mon, e vyslat stelu odpalovanou zramene mohl i nkdo zhutskch extremist, kte prezidentovi vytali stupky vi Tutsim. Ji za ti tvrt hodiny se na silnicch msta objevily ztarasy a Hutov se velmi rychle dali do zabjen nejen vlivnch tutsijskch initel, ale zejmna civilist, asto i vlastnch soused. Podntem jim byly pkazy pochzejc napklad znechvaln proslulho rdia Milles Collines, kter asto pedtalo jmna osob urench klikvidaci. dn hutskch milic mlo za nsledek asi 800000 obt[footnoteRef:5] nejen zad Tutsi, ale tak umrnnch Hut, kte se postavili proti vradn. Reakce ze strany RPF sice dlouho ekala na spch, ale nakonec se j podailo zbavit Huty moci. Mezitm se vak ji velk poet lid dostal do uprchlickch tbor. Zem se nsledkem vymizen znan sti dospl populace dostala do neblah ekonomick situace. [5: 3. "Le cot en vies humaines du gnocide rwandais : le cas de la province de Gikongoro". Verpoorten, Marijke. 2005, Population , Sv. 60.]

Jak dle uvidme, mnoho lid oznailo za spoluvinka i OSN, kter nechala situaci svou pasivitu zajt a do jej konen podoby. OSN odmtala nazvat udlost pravm jmnem, vojensk jednotky ptomn vzemi chrnily jen blochy a asto bezprostedn pihlely nsil.

Obyejn muvod

Prvn literrn dlo zachycujc genocidu je kniha Obyejn mu od Paula Rusesabagina. Rusesabagina vn autobiograficky zachycuje ivotn pbh mue zetnicky smenho manelstv, ijcho vobdob pravidelnho nsil. Autor l svou cestu pes stipendium, kter mu umonilo studium na evropskch kolch a na dleitou pozici editele hotelu Milles Collines. Ten ve sv dob pedstavoval msto, kde se schzela mstn elita. Rusesabagina zde dky sv neobyejn emon inteligenci zskval rozlin kontakty, kter mu na jae 1944 pomohly uchrnit ped smrt 1268 lid skrvajcch se vhotelu, kter jim poskytoval doasn toit. ten m monost si udlat velmi dobr obraz o nesmrnm sil, kter Paul Rusesabagina musel vynaloit na zchranu zoufalc ukrvajcch se vjeho hotelu.

Obsah

Kniha je zajmav autorovm pstupem ktmatu, nepokou se o dramatizaci udlosti, ba naopak, nkdy se zd, e urit nehezk situace podv teni jako vedn udlosti. Mon prv tento zpsob vyprvn, kdy si ten pomoc malch stpk z dennho ivota vytvo vlastn obraz, vysvtluje, pro kniha psob tak silnm dojmem.

Vprvnch dvou kapitolch Rusesabagina popisuje sv dtstv na venkov, klidn rodinn ivot a vznamn vliv otce. Osobn pbhy, kter pibliuj denn rutinu na vesnici jsou prokldny zmnkami o historii a kultue Rwandy, kter pipravuj tene na pozdj kapitoly. Ty u odlehenost nevyhnuteln postrdaj.

Vnsledujc kapitole se dozvdme o vzdln a zatku kariry mladho Paula. Poprv se zde tak podrobn dozvdme o hotelu Milles Collines, kter vpbhu bude hrt vznamou roli. Rodie pro Paula vybrali cestu fare, studium mu lo, ale vnitru ctil, e by mu tato poklidn prce neumoovala uspokojit jeho touhu po inorodm povoln. Opustil semin a pesthoval se smanelkou do hlavnho msta Kigali, kde pes ptele zskal prci jako recepn vhotelu Milles Collines. Bhem krtk doby se mu podailo vypracovat a na editele hotelu.

Ve tvrt kapitole se dozvdme o vzniku rdia RTLM[footnoteRef:6], kter zanedlouho pelo na vysln oteven podncujc nesnenlivost vi Tutsim. Rusesabagina zde vin Francii ztoho, e nechtla ztratit svj vliv voblasti tm, e by se anglofonn jednotky RPF, kter vroce 1990 pekroily hranice a thly na hlavn msto, dostaly kmoci. [6: Radio Tlvision Libre des Mille Collines rwandsk soukrom radiostanice, vznikla 8. ervence 1993]

I kdy znmky napt ve spolenosti se objevovaly ji dve, zcela kritickm momentem byl 6. duben 1944, kdy se odehrl atentt na prezidenta. Vci nabraly velmi rychl spd. Hotel Milles Collines poskytoval pouze iluzi bezpe pro uprchlky, nebo milice se nachzely na dohled od budovy. Dokonce se stvalo, e se vhotelu zdrovali pehov, nebo he i vrazi, kte mli spadeno na jednotlivce. ivoty zvisely asto pouze na vyjednvacch schopnostech Paula. Ne na pkladu boje o vydn nepohodlnho novine sarmdnm plukovnkem uvdm ukzku, jak takov rozhovory probhaly.

Jste unaven, potebujete si trochu odpoinout. J mm ve sklep kvalitn erven vno. Co kdybych vm jeden karton donesl? (...) Jete dom, posate se a trochu se napijte. () Plukovnk se knm nevrtil a Thomase nepopravili.[footnoteRef:7] [7: Rusesabagina, Paul a Zoellner, Tom. Obyejn mu, Brno. 2007, s. 133.]

Je k neuven, jak mohl Paul trplivm vyjednvnm uklidnit agresivn vojky, navc asto srozkazem kzabjen od nadzench.

Bhem genocidy jsem vedl destky podobnch rozhovor, pi nich jsem sedl na druh stran stolu proti lovku, kter toho dne zavradil mon nkolik destek lid. Nkdy jsem na uniform vidl skvrny od krve.[footnoteRef:8] [8: Tamt, s. 133.]

Vtina lid by pi konfrontaci spodobnm typem lovka jist projevila pinejmenm trochu nervozity. Paul ovem dokzal vdan situaci zachovat klid a stval se znj mistr skok, lichotek a psychologie.

Bratrancem brutality je dsiv normalita. Proto jsem se na tyhle mue nikdy nedval ernoblmi brlemi. () Vdy jsem se vnich snail najt njakou slabinu. () Pokud jsem se kcitlivmu bodu tchhle odpornch bytost musel dostat ptelskm hovorem, pak musm piznat, e jsem ani chvli nevhal a ochotn jim nalval dal sklenky skotsk. [footnoteRef:9] [9: Tamt, s. 134.]

Paul vdl, e hru snepteli neme hrt donekonena, nkdy si pro nj hutsk milice Interahamwe mus pijt. Pedstava, jak milice zabj nejen jeho, ale i celou rodinu, byla vskutku dsiv.

Stran jsem se bl maet. O Interahamwe se vdlo, e sv obti rozsekvaj na kusy obzvlt krutm zpsobem: nejprve jim pezli lachy na nahou, aby jim nemohli utct, a pak jim postupn od tla oddlovali konetiny, take ob pozorovala, jak se pomalu rozpad.[footnoteRef:10] [10: Tamt, s. 147.]

Kvyhrocen situace zanedlouho dolo, zrovna kdy byl Paul mimo hotel. Urychlen se vrtil do Milles Collines, kde u vidl jeho hosty shromdn u baznu, obklopen mladky smaetami. Natst hromadn poprav zabrnil generl Augustin Bizimungu, pozdji souzen za vlen zloiny.

Jestli nkdo nkoho zabije, osobn ho zastelm! () Do pti minut opustte hotel, jinak vs zabiju vechny![footnoteRef:11] [11: Tamt, s. 174.]

Mui zmilic tak skuten uinili. Paul Rusesabagina byl zachrnn a s nm i jeho rodina. OSN, povstalci a rwandsk armda se dohodli, e je nutn hotel evakuovat. Stalo se tak nsledujcho dne.

Po pobytu vuprchlickm tboe vyuil pleitosti vrtit se do prce vhotelu, ale situace pro nj nebyla zbezpenostnho hlediska ideln, nkdo zejm usiloval o jeho ivot. Paul se nakonec odsthoval do Belgie, kde se zprvu ivil jako taxik, pot se mu podailo zat vlastn podnikn.

Dlouh cesta zrjevod

Tato publikace se od vyprvn Paula Rusesabaginy vnkolika ohledech li. Podstatnm rozdlem je pslunost autorky ketniku Tutsi. Leah Chisugi navc nevyrstala zprvu ve Rwand, ale vZairu. Mla tak ivot velmi podobn zpadn stedostavovsk vrstv, rodina podnikala a byla zajitna vlastnili dva automobily, elektronick hraky, mli sluebnictvo. Leah Chisugi se tak o etnick nesnenlivosti nedozvdala zprostedkovan od rodi, ale pmo negativnm chovnm okol. I kdy se jej katolick rodina snaila pro dti vytvet pohodln prosted a etnickou nesnenlivost bagatelizovat, jednou j rodie dokonce piznali, e byli zRwandy vyhnni.

Obsah

Ped patnctm rokem se Leah Chisugi zaala krom studijnch povinnost vnovat tak modelingu, kter j poslze sten pomohl pet. Do jejho ivota neekan zashlo thotenstv, kdy j bylo estnct let. Znaeho pohledu i zpohledu jej rodiny vtak nzkm vku pomrn neobvykl udlost. Dky finannmu zzem rodiny, prci modelky i podpoe ptele Christiana vak narozen dtte nepedstavovalo pro rodinu zt. D se ci, e ivot Leah byl krom poet srovnateln sjejmi evropskmi vrstevnky. To se vak zaalo mnit na zatku roku 1994, kdy se po ulicch zaaly potulovat jednotky Interahamwe. Leah se toti srodii u pesunula do rwandskho hlavnho msta Kigali.

Nyn se nm dostv pleitosti postupn mapovat prbh genocidy ztutsijskho pohledu. Prvn agresivn konfrontaci zaila Leah kdy ji jist mstn podnikatel, bohat mu, verbln atakoval vbaru a nsledn i fyzicky na ulici.

Najednou m popadl za vlasy tak prudce, a mi ztemene vytrhl chom i skusem ke Krvcela jsem na tom mst mi dodnes vlasy nerostou.[footnoteRef:12] [12: Chishugi, Leah. Dlouh cesta z rje. Praha, 2012, s. 66.]

Leah byla osobn u klovho impulzu ke genocid, a sice atenttu na prezidentsk letadlo. ekala zde na Christiana, kter se zaal ivit jako pilot, se synem Jean-Lucem. Okamit po atenttu se strhlo na ulicch vradn, co nasvduje tomu, e akce mohla bt pedem promylen. Leah zletit nemohla pry a schovala se tak u hutsk kamrdky blzko letit. Pot byla pevezena kamardem z jednotek OSN do nonho klubu, kde mlo bt bezpeno. Vtomto momentu byla vidt pasivita OSN, kterou kritizoval ji Paul Rusesabagina.

Mme rozkaz netoit na n, pokud oni jako prvn nezato pmo na ns. A oni na ns neto, jejich terem jste vy , take do toho nesmme zasahovat.[footnoteRef:13] [13: Tamt, s. 91.]

Slyela i rozkaz pslunka jednotek OSN podzenm.

Budete odtud vodit jedin bl, Rwanani nikam nejdou.[footnoteRef:14] [14: Tamt]

Nakonec se Leah dostala tak do hotelu Milles Collines, odkud se vak se skupinkou ostatnch rychle vyplila ven. Zvltnost je, e se j dailo prochzet pes hutsk stanovit vydvnm se za senegalskou enu vtradinm odvu. Jednou vak narazila na skupinu Interahamwe a byla tak zeslbl, e ji rezignovala. Myslela si, e bude rozsekna maetou, ale zvelitele tlupy se vyklubal lovk, kterho znala. Ten zinscenoval scnku a zachrnil ji tak ped bolestivou smrt.

Zvltn je, e autorka se pikln kteorii, e etnick rozdly maj skuten patrn fyziologick zklad. () prothl a ten tutsijsk nosy se i vtakto tlm vku daj dobe rozliit od tch hutuskch. [footnoteRef:15] [15: Tamt, s. 94.]

I kdy j astn nhody pomhaly, nakonec Interahamwe rozkzali, a ji u jednoho stanovit jej ochrnce zanech. Vnoci se jim podailo odplit a astnou nhodou se opt spomoc znmho dostali do domu strka Leah. Nali tam zmasakrovan pbuzenstvo a jednoho peivho strce. Pemluvili ho, aby se snimi vydal pes hranici do Zairu.

Na tomto mst pbh malm tragicky kon. Cestu Leah a jej spolupoutnici Donat zastoupili Interahamwe. Leah sekli maetou do bicha a hodili ji na hromadu mrtvol. Zzrakem vak peila do rna, vyhrabala se po voln syna zhromady tl. I kdy ji Interahamwe okamit spatili, bli se j.

Poslouchej, eno, kterou jsem po tomhle vem nael ivou: pokud jsi nezemela se vemi ostatnmi, pak nechci mt na rukou tvoji krev. () Zaal ode m couvat. () Pak se otoil a dal se na tk.[footnoteRef:16] [16: Tamt, s. 130.]

Se tstm tak nakonec hranici pekonala a dostala se do Zairu, do Gomy, msta, kde proila dtstv. VZairu sice panoval klid, ale Leah tuila, e pocit bezpe je pouze pechodn a konflikt se rychle me rozit i tam. Proto se vydala na dlouhou cestu do Jihoafrick republiky, kterou vnmala jako zemi nejvce vzdlenou Rwand vrmci africkho kontinentu.

Spomoc obyejnch lid, idi kamion i pevad se nakonec pes Ugandu, Keu, Tanzanii a Mosambik tehdy osmnctilet dvka dostala do Jihoafrick republiky.

Ani po tku do Jihoafrick republiky Leah nedokzala najt vnitn klid. Pestoe apartheid ji dvno skonil, rasov rozdlen ve spolenosti stle panovalo, spolen svysokou kriminalitou. Neustl konfrontace jak sblochy, tak smstnm ernoskmi etniky (Xhosa, Zulu) byla peruena znovushlednm s otcem Jean-Luca Christianem.

Postupn se vichni pesthovali do Anglie. Leah pes imigran prvniku nala i svou matku, kter se nachzela vUgand.

Spolu smatkou se tak rozhodla vrtit se do Rwandy. Deset let po vypuknut genocidy. Nesmrn psychicky nron muselo bt bezesporu setkn sjednm zvrah rodiny Leah. Od matky se pedem dozvdla, e pachateli byli jejich hutt soused. Na nsledujcch ukzkch se d upozornit na nkolik zajmavost.

Prvn je fakt, e vrahy se stvali obyejn lid, kte pedtm vedli spodan ivot a nijak neprojevovali znmky agrese i touhy nkoho brutlnm zpsobem zavradit.

Maminka mi kala, e tenhle mu, jeden zvrah, byl vzdlan lovk, uitel.[footnoteRef:17] [17: Tamt, str. 322.]

Hrozivho inu, kter provedli, nkte hluboce a upmn litovali. Nechali se bu zcela ovldnout propagandou, nebo je k zabjen i nsiln donutilo okol.

Omlouvm se, moc se omlouvm, tkal. Pro m svoji nvtvou takhle mute. ()Vyhroovali mi, e kdy to neudlm, zabij m, nakal n vrah. () Byl jsem vtransu a piznvm, vtu chvli bylo pjemn vidt tryskajc krev, a hlavn mt tu moc nad ivotem a smrt.[footnoteRef:18] [18: Tamt]

Naprosto zarejc je ovem skutenost, e agrese se neomezila teba jen na blzk sousedy, ale mohlo kn dojt i mezi rodinnmi pslunky. Vtchto ppadech je na zamylen, jak siln musel bt popud, na zklad kterho vrazi jednali.

Vte, donutili m, abych zabil tak vlastn manelku. Byla Tutsijka. Tohle lidsk bytost neme udlat, te u to vm.[footnoteRef:19] [19: Tamt]

Setkn sivoucm obrazem lidskho ztroskotn paradoxn Leah prosplo. Poctila velkou dvku levy, dokonce vsob nala i schopnost odpustit pachateli tak barbarskho a zraujcho inu, kter j pipravil o otce i ti sourozence.

Jste lovk, ale tehdy jste lovkem nebyl. Nectm kvm nenvist za to, co jste provedl. Nenvidm ty, co vydvaj rozkazy, nenvidm politiky, kte genocidu pipravili a dili. Ti na rozdl od vs moc dobe vdli, co dlaj.[footnoteRef:20] [20: Tamt, str. 323.]

Po smrti matky se vroce 2008 Leah rozhodla splnit jej pn a vydala se pomhat enm do velmi nebezpench, odlehlch oblast vchodnho Konga, kde se schovvali lenov Interahamwe.

Podailo se j zskat dvru mstnch en a po nvratu do Spojenho krlovstv vzbudit mezinrodn pozornost. Vzvru publikace ovem lituje, e se ve skutenosti (rok 2009) situace nezlepila. Leah tak knihu uzavr povzdychem nad pasivitou zpadnho svta. Nechyb ani vhrady vi jednotkm OSN, kter podle Leah selhaly jak ve Rwand, tak vKongu.

Zvr

Ob publikace pibliuj teni nesmrn poutavou a emotivn formou tragickou udlost, kter rozhodn stoj za pozornost. Ukazuj jak snadno a rychle se me zmnit spoleensk i politick situace vzemi, kter nem del tradici stabiln demokratick vldy.

Autoi hojn uvaj pm ei, kter zachycuje probhl rozhovory a mylenkov pochody vklovch situacch. To nm umouje pln se vctit do jejich pocit, i kdy vm, e meme bt velmi rdi, e genocidu provme pouze prostednictvm literatury.

Pokud mme knihy porovnat, mohli bychom ci, e se vhodn dopluj, nebo Obyejn mu popisuje situaci spe staticky, jednnm sbyrokraty, vojky a vysoce pedstavenmi initeli jak agresivnch sloek, tak i jedinc snacch se o mr. Leah Chisughi naopak odchodem zhotelu Milles Collines, kde se oba pbhy na chvli setkaly, naznauje, e jej podn bude velmi dynamick a udlosti pjdou za sebou vrychlm sledu. Pbh Leah m tak ir geografick zbr, nebo ns uvd nejen do Rwandy, ale vprbhu putovn do Jihoafrick republiky zajmav pibliuje zvyklosti a kulturu hned nkolika africkch zem.

Zajmavm postehem je kritick postoj obou autor kprci OSN bhem konfliktu, kdy napklad Rusesabagina srovnv rychl a positivn jednn jeho nadzench ze soukrom belgick spolenosti Sabena se zoufale pomalm a neefektivnm jednnm nevldnch organizac i jednotlivch zem, kdy napklad Francii kzsahu vyburcovala a prv zmnn soukrom spolenost, kter by nejspe byla schopna jeden hotel ve Rwand odepsat a prosbu o pomoc ignorovat.

Bill Clinton se za USA do Rwandy piletl nakonec omluvit, bhem nvtvy ovem ani neopustil prostor letit.[footnoteRef:21] Kofi Annan pi projevu ped rwandskm parlamentem projevil snahu znovuobnovit dvru Rwandy vOSN. Jeho snaen vak kvli form jeho projevu nepineslo ken vsledek. Nedokzal vzt sten osobn odpovdnost za neeen konfliktu, penesl vinu na instituci a hlavn konstatoval, e svt nedokzal rozpoznat znaky, kter nyn vid. Tento vrok by se dal oznait i za le, nebo po celou dobu konfliktu se ptomn kanadsk velitel jednotek OSN, generlporuk Romo Dallaire, snail upoutat pozornost OSN a zskat vce prostedk a pravomoc kzsahu.[footnoteRef:22] Dallaire, jemu mezinrodn spoleenstv neposkytlo dost vojk, zbran a vbec dn pravomoci, mohl vesms jen pihlet. Bezpochyby i tento fakt u nj pispl krozvoji posttraumatick stresov poruchy. Vroce 1997 byl Dallaire ji jako civilista nalezen vbezvdom opil a pln antidepresiv schoulen pod lavikou vparku. To vechno si zaslouil za snahu zachrnit nkter zvce ne pl milionu pedasn ukonench ivot.[footnoteRef:23] [21: Negash, Girma Apologia politica : states & their apologies by proxy. Lanham, 2006, str. 1] [22: Edwards, Jason A. The Mission of Healing: Kofi Annan's Failed Apology. Atlantic Journal of Communication. 2008] [23: Dallaire, Romo. Shake Hands with the Devil. Toronto: Random House Canada , 2003. ]

Bibliografie1. Ministerstvo zahraninch vc esk republiky. Rwanda. Ministerstvo zahraninch vc esk republiky. [Online] [Citace: 28. nor 2015.] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/rwanda/.2. Bell-Fialkoff. Etnick istky. Praha: Prh, 2003. 80-7252-070-9.3. "Le cot en vies humaines du gnocide rwandais : le cas de la province de Gikongoro". Verpoorten, Marijke. 2005, Population , Sv. 60.4. Rusesabagina, Paul a Zoellner, Tom. Obyejn mu. BRNO: JOTA, 2007. 978-80-7217-483-6.5. Chishugi, Leah. Dlouh cesta z rje. Praha: Euromedia Group, 2012. 978-80-249-1972-0.6. Scholastique, Mukasonga. Inyenzi neboli vbi. Brno: Jota, 2007. 978-80-7217-501-7.7. Zhok, Jan. Djiny Rwandy a Burundi. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2012. 978-80-7422-175-0.8. Negash, Girma. Apologia politica: states & their apologies by proxy. Lanham: Lexington Books, 2006. 978-0-7391-1094-2 .9. Edwards, Jason A. The Mission of Healing: Kofi Annan's Failed Apology. Atlantic Journal of Communication. 2008, Sv. 16, 2.10. Dallaire, Romo. Shake Hands with the Devil. Toronto: Random House Canada , 2003. 978-0-679-31171-3 .