Řepa cukrová - ?· Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a…

  • Published on
    28-Feb-2019

  • View
    212

  • Download
    0

Transcript

<p>esk zemdlsk univerzita v PrazeFakulta agrobiologie, potravinovch a prodnch zdroj Katedra rostlinn vroby</p> <p>epa cukrov</p> <p>Metodika byla vytvoena v podprnm programu 9.F.g. Metodick innost k podpoe zemdlskho poradenskho systmu, Ministerstva zemdlstv R.</p> <p>Josef Pulkrbek a kol.</p> <p>Pstitelsk rdce</p> <p>epa cukrovPstitelsk rdce</p> <p>Josef Pulkrbek a kol.</p> <p>Praha 2007</p> <p>epa cukrovPstitelsk rdce</p> <p>Uplatnn metodikaUplatnn metodika byla zpracovna na zklad vsledk vzkumu eenho na FAPPZ ZU v Praze a v rmci een vzkumnho zmru MSM 6046070901.Byla posouzena MZe R 19. 11. 2007 dopisem j. 417 52/2007-15010.</p> <p>Kolektiv autor: Prof. Ing. Josef Pulkrbek, CSc. Ing. Jaroslav Urban, Ph.D. Ing. Lucie Bekov, Ph.D. Ing. Jan Valenta</p> <p>Lektorovali: Prof. Ing. Vladimr vachula, DrSc. Doc. Ing. Vladimr Pauta, CSc.</p> <p>epa cukrov - Pstitelsk rdceJosef Pulkrbek a kol.Vydn prvn, listopad 2007</p> <p>Pro Katedru rostlinn vroby, FAPPZ, ZU v Praze vydalo vydavatelstv Kurent, s.r.o.</p> <p>Kurent, s.r.o.Vrbensk 179/23, 370 01 esk Budjovicetel.: +420 387 202 310, fax: +420 387 202 310www.kurent.cz</p> <p> esk zemdlsk univerzita v Praze Katedra rostlinn vroby, FAPPZ</p> <p>165 21 Praha 6 - Suchdoltel.: +420 224 382 535http://www.af.czu.cz</p> <p>ISBN 978-80-87111-00-0</p> <p>3</p> <p> 1. vod, cl metodiky, jej uplatnn a dedikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4</p> <p> 2. Vznam, vyuit, pstitelsk a odbytov monosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5</p> <p> 3. Tvorba vnosu - vnosov prvky a jejich regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7</p> <p> 4. Poadavky na prosted, agroekologie, zaazen do osevnho postupu . . . . . . . . 12</p> <p> 5. Viva a hnojen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14</p> <p> 6. Zpracovn a pprava pdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20</p> <p> 7. Osivo a odrdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23</p> <p> 8. Zaloen porostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25</p> <p> 9. Mechanick oetovn porostu za vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27</p> <p> 10. Regulace zaplevelen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29</p> <p> 11. Regulace vznamnch chorob a kdc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40</p> <p> 12. Uplatnn biologicky aktivnch ltek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44</p> <p> 13. Vodu etc technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47</p> <p> 14. Sklize a posklizov prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48</p> <p> 15. Odbyt a ekonomika produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53</p> <p> 16. Zvr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56</p> <p> 17. Pehled nejdleitjch selnch daj o plodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57</p> <p> 18. asov sled prac pi pstovn epy cukrov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60</p> <p> 19. Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63</p> <p> Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64</p> <p> Annotation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64</p> <p>Obsah</p> <p>4</p> <p>Vysok produktivita prce a nov tech-nologie umouj vrobu kvalitnch a rela-tivn levnch potravin. Dobe fungujc ze-mdlstv, pedevm rostlinn produkce, jsou zkladnm pedpokladem pznivho psoben producent potravin na ivotn prosted. Naplnn tchto cl se neobejde bez novch odbornch poznatk a pipo-menut si ji dve osvdench. Pedkl-dan, ve strun podob zpracovan me-todika technologie pstovn cukrov epy si klade za cl pedloit odborn veejnosti nejzkladnj poznatky potebn pro jej spn pstovn v R.</p> <p>Na Katede rostlinn vroby jsou zpra-covvny dl pstitelsk postupy - meto-diky - pro variabiln pstitelsk technologie vybranch polnch plodin. Zskan poznat-ky jsou pedevm ureny farmm - ps-titelm, pracovnkm v oblasti rostlinn produkce. Maj pomoci v odborn orientaci na seku pstovn dan komodity lpe se orientovat v zsadch zkladn agrotech-niky, zaazen plodiny v osevnm sledu, ve zpsobu zakldn porostu, v odrdov skladb, v ochran rostlin atd. sten i napov, kde hledat dal monosti odbytu produkce dan plodiny. Jak plodinu psto-vat a neporuit pijat pravidla a zsady sprvn zemdlsk praxe.</p> <p>Pedkldan metodika pstovn cukro-v epy je urena nejen zemdlsk prvo-vrob, ale i pracovnkm ve slubch vy-uvanch pi jejm pstovn a zpracovn. Me bt vhodnou pomckou rovn pro men pstitele, tak pro agronomy sted-nch podnik, zemdlsk poradce atd. Sv uplatnn najde i pi vchov budoucch ze-mdlskch odbornk na pstovn rostlin.</p> <p>Zpracovan metodika je plnovanm vstupem vzkumnho zmru MSMT 6046070901, jeho etapy Variabiln pstitel-sk systmy pro trn a speciln rostliny ve vztahu k agrosystmu, produkci a kvalit. Clem tto metodiky epa cukrov - ps-titelsk rdce je soustedit a zveejnit nov poznatky z een vzkumnho zmru na seku pstitelsk technologie cukrov epy.</p> <p>Pi zpracovn metodiky bylo vyuito no-vch poznatk na seku pstovn cukro-v epy a pevzaty vhodn daje z dvj odborn literatury zpracovan I v Semi-cch a dalmi odbornky z R i zahrani.</p> <p>K vydn metodiky bylo vyuito dotace z podprnho programu Ministerstva ze-mdlstv R - Metodick innost k podpo-e zemdlskho poradenskho systmu (9.F.g), piznanho Katede rostlinn vro-by ZU V Praze (.j.: 19611/07-15010).</p> <p>1. vod, cl metodiky, jej uplatnn a dedikace</p> <p>5</p> <p>Cukr, ve vtin zem svta nejbnj sladidlo, je v podstat velmi ist chemick slouenina - sacharza. Svtov produkce cukru se pohybuje od 140150 milion tun v hodnot blho cukru. Spoteba je zpra-vidla o 3 a 6 milion tun ni. Nejvt-mi producenty cukru jsou Brazlie, Indie, na, Mexiko, Austrlie, Thajsko, Francie, Nmecko, USA, Pkistn, Indonsie, Ko-lumbie, Rusko, Polsko a Turecko. esk re-publika se podlela v roce 2005 na svtov produkci epnho cukru cca 1 %.</p> <p>Poptvka po surovm i rafinovanm cukru je ve svt pomrn stabiln. Svtov cena je ve sv podstat ale velmi variabiln a mimodn zvisl na svtovch zso-bch obchodovatelnho cukru. Svtov trh s cukrem je trhem s pebytky. Ve zsob ve vztahu ke spoteb je nejvznamnjm faktorem ovlivujcm svtov trn ceny. Zsoby cukru v posledn dob stoupaj, kadoron pedstavuj kolem 4050 % svtov ron spoteby. V Evropsk unii je produkce cukru zena vrobnmi kvtami.</p> <p>Spoteba cukru na jednoho obyvate-le je v jednotlivch zemch velmi rozdln (1560 kg na osobu). Jednu z nejvych m Kuba, Kostarika, Nov Zland, Jamajka, z evropskch zem Irsko, Rakousko. Pr-mrn svtov spoteba cukru na jednoho obyvatele se pohybuje kolem 21 kg.</p> <p>Hlavnm biologickm zdrojem na vrobu sacharzy je cukrov ttina a cukrovka. Ob tyto plodiny se stetvaj v limitnch oblastech </p> <p>jejich pstovn - subtropech. Chemicky nen rozdl mezi tzv. cukrem ttinovm a cukrem epnm, v obou ppadech jde o sacharzu, i kdy sloen tchto rostlin je rozdln, co se odr v odlin technologii zpracovn suroviny v cukrovarech. Cukrov ttina po-skytuje v prmru o 2025 % vy produkci cukru z jednotky plochy ne cukrov epa. </p> <p>Cukrov ttina roste za mnohem vhod-njch podmnek ne nae epa, dopad na ni vce slunench paprsk a vce vodnch srek, a proto se me v bukch tchto obrovskch, asto i 3 m pevyujcch rostlin vytvoit mnohem vce cukru ne v ep za normlnch pomr. V souasn dob se cukrov ttina pstuje ve vtin tropickch a ad subtropickch zem. Pi posuzovn vhod a nevhod cukrov epy a ttiny je teba mimo jin zohlednit i aspekty ekolo-gickho rzu tj., e v rozvojovch zemch se asto vyuv rodn panensk odpoat pdy po vykluen tropickch prales, dle tak prce dt, miziv mzdy. Celkov se ve velkm mtku jedn o technologii ps-tovn ttiny bez zahrnut povinnost, kter m pstovn cukrov epy ve vysplch sttech (dan, ekologie, mzdy, bezpenost-n pedpisy atd.). Proto je nutn vhodnost pstovn ttiny posuzovat velice opatrn. Cukrov epa se pstuje ve vtin zem mrnho psma a v ad zem subtrop. Obecn lze ci, e cukrov ep vyhovuj oblasti se stednmi srkami a malou ob-lanost, bez silnch vtr. Jej rozen je zhruba limitovno 35. stupnm severn a ji-n zempisn ky (na severn polokouli od </p> <p>2. Vznam, vyuit, pstitelsk a odbytov monosti</p> <p>6</p> <p>29,5 s.. v Irnu a po 61 s.. ve Finsku a na jin polokouli 3541 j.. v Chile).</p> <p>Podl cukrov epy na produkci cuk-ru v poslednm desetilet kles (pohybuje se kolem 25 %). Nejvt plochy pstov-n cukrov epy jsou v Rusku, na Ukraji-n, n, USA, Nmecku, Francii, Polsku a Turecku. Nejvy hektarov vnosy jsou pedevm dosahovny v zemch, kde jsou nejvt plochy cukrov epy pstovan pod zvlahou. Vnosy bulev cukrov epy kolem nebo pes 60 tun z jednoho hektaru dosahuj ve Francii, panlsku*, Rakousku, Belgii, ecku*, Nizozem, vcarsku, Por-tugalsku*, Libanonu, Chile, Japonsku atd.</p> <p>Cukrovka dky souasnm vkonnm ge-neticky jednoklkovm odrdm (vce mn tolerantnm k nkterm chorobm a kd-cm) a pi vraznm podlu intenzivnch ps-titelskch technologi je bezpochyby nejpro-duktivnj plodinou mrnho zempisnho psma. I ve svt stle pat mezi 15 nejv-znamnjch plodin. Dosahuje dnes vce ne desetinsobku vnosu cukru oproti potku svho pstovn ped vce ne 170 lety. Vy-produkovan cukr a vedlej produkty jsou cennou obnovitelnou surovinou pro potravi-nsk a fermentan prmysl, pro produkci pohonnch ltek (etanolu) a mj. i pro maloto-nn chemii. Cukrovka je vak tak jednou z nejnronjch plodin s psn vyhran-nmi poadavky na pstitelsk opaten.</p> <p>Cukrovka je pedevm pstovna jako surovina na vrobu cukru. V posledn dob se intenzivn rozvj jej vyuit k vrob lihu (palivovho). Z jednoho hektaru pstovan cukrov epy lze vyrobit 7 0007 500 litr bioetanolu.</p> <p>Rozsah produkce cukru je v EU regu-lovn. Systm regulace trhu byl upraven Nazenm Rady (ES) . 318/2006 ze dne 20. nora 2006 o spolen organizaci trh v odvtv cukru. Ve vtu pedpis je teba dle uvst NR 319 a 320/2006, ve znn pozdjch pedpis, kter dotvej SOT s cukrem v rmci probhajc reformy. Jsou stanoveny zvazn produkn kvty (v roce 2006/2007 mla R kvtu ve vi 454 862 tun, kter byla doasn pro tento rok sne-na 411 331 tun cukru). Probhajc reformou je jejich ve upravovna - redukovna. Mi-nimln cena cukrov epy se postupn sni-uje (snen je nepmo kompenzovno do-plkovou platbou). Celkov spoteba cukru v R se pedpokld na rovni cca 440 tisc tun, co pedstavuje spotebu na jednoho obyvatele kolem 3940 kg. Souasn ro-ve nrodn produkn kvty tuto spotebu nepokrv. Na zabezpeen souasn ve produkn kvty (postauje plocha cukrov epy kolem 45 tis. ha pi cukernatosti 16 % za pedpokladu stabilizovanho hektarov-ho vnosu na rovni 55 tun z hektaru. Na produkci lihu je pstovno kolem 10 tis. ha cukrov epy (2007).</p> <p>Tab. 1: Minimln cena cukrov epy v EU</p> <p>Obdob Nazen Rady (ES) . 318/2006</p> <p>Ukazatel Jednotka 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/102014/15</p> <p>Minimln cena v EU EUR/tunu 32,9 29,8 27,8 26,3</p> <p>Poznmka: V zemch oznaench * je ve vnosu ovlivnna vym vyuvnm zvlah pi pstovn epy cukrov.</p> <p>7</p> <p>Ve srovnn s jinmi plodinami se epa cukrov nevyznauje autoregulan, ale pouze kompenzan schopnost, vlivem kter prmrn hmotnost rostliny odpovd v uritm rozsahu ploe pdy, j m rostli-na v prbhu rstu k dispozici. Vnos cukru z jednoho hektaru je dn potem bulev, jejich prmrnou hmotnost a cukernatost, nebo-li prmrnm obsahem cukru v bulv. Tuto skutenost je teba brt v vahu pi volb dkov vzdlenosti vsevu. Produkn pro-ces - tvorbu vnosu cukrov epy - omezuje pedevm kvalita (struktura) porostu. Ped-n je to poet rostlin v porostu, jeho pehu-tn a mezerovitost. Druhou limitujc slokou je dlka produknho procesu (dlka vegeta-ce) a jej intenzita. V neposledn ad me vsledky ovlivovat i limitovat distribuce bi-omasy a pedevm ukldn cukru do bulvy. Vsledn struktura porostu je odvisl od zvo-len vzdlenosti vsevu v dku (1821 cm), dosaen vzelosti porostu (7085 %) a zvo-len ky dk (45 i 50 cm).</p> <p>Produkce ep je ovlivovna velikost listov rice (poet list a jejich prmrn velikost), istm vkonem asimilace na jed-notku listov plochy, dlkou jej fotosyntetic-k innosti a schopnost ukldat asimilty do bulvy. Celkov poet vytvoench list, prbn stav svch a uschlch list a i-votnost list znan ovlivuj srky. Nej-del ivotnost m 15. a 22. list, v prmru 80 dn. Poet list na rostlin me bt ved-le odrdy ovlivnn i vivou porostu, dobou set apod., pedevm vak hustotou poros-tu, kter je v podmnkch novch techno-logi pstovn znan variabiln. U idch porost je listov plocha jedn rostliny vt-</p> <p>. Maximum listov plochy je u cukrov epy v druh polovin srpna. ist vkon asimilace dosahuje v prvn polovin vege-tace vysokch hodnot a v dalm obdob postupn kles, naopak podl istho vko-nu asimilace vztaenho na cukr stoup.</p> <p>Vnos cukrov epy je tvoen potem rostlin na jednotce plochy, prmrnou hmot-nost bulvy a prmrnm obsahem cukru v bulv. Tvorba bulvy a ukldn cukru do bulvy probh, by s rozdlnou intenzitou, po celou vegetaci od zaset do sklizn (prst-ky suiny, ale i jej bytky). Kad vegetan obdob a jednotliv fenologick fze tak do jist mry pedstavuj zvltn model rstu s diferencovanm vlivem na tvorbu sachar-zy v bulvch. Rst koene probh pevn ve druh fzi a po zformovn dostaten velkho fotosyntetickho apartu, tj. od kon-ce ervence do poloviny z. Pozdji koen roste ji pomaleji, ale probh v nm inten-zivn hromadn suiny (rst cukernatosti). V posledn dekd ervence m cukrov epa ve vztahu k dosahovanmu sklizo-vmu vnosu zhruba tvrtinu cukru, tetinu hmotnosti koene, ale devt desetin hmot-nosti chrstu. Snahou pstitele mus bt vasn zavren listov fze, aby pro tvorbu koene a hromadn cukru byla dostaten dlouh doba. Cukernatost pirst intenziv-n v srpnu, z a podle podmnek i v prv-n polovin jna. Msn prstek me pedstavovat 0,5 a 2,5 % cukernatosti.</p> <p>Vsledn struktura porostu je odvisl od zvolen vzdlenosti vsevu v dku, dosa-en vzelosti porostu a ky dk 45 i 50 cm.</p> <p>3. Tvorba vnosu - vnosov prvky a jejich regulace</p> <p>8</p> <p> Za mezery povaujeme neobsazen se-ky dku del ne dvojnsobek vsevn vzdlenosti. Mezerovitost je procentick podl mezer na celkov dlce dku.</p> <p> Shluky pedstavuj pli blzko rostouc epy, tj. ve vzdlenosti men ne 16 cm - jde o pehutn porostu.</p> <p> Za optimln lze povaovat porost s 90 000 a 100 000 epami po skonen formovn hustoty porostu, s mezerovi-tost do 5 %, a shluky do 23 %.</p> <p> Prmrn hmotnost bulev v dob sklizn dosahuje 550800 gram, cukernatost 1618 % a v bulv je 80 a 130 g cukru.</p> <p>K hodnocen rstu cukrov epy vyuv-me makrofenologickou stupnici pro cukrovou epu (tabulka 2). Nstup fze zaznamen-vme tehdy, kdy 5075 % rostlin doshne uveden fze. Pi hodnocen doporuujeme sledovat vt poet rostlin, nejlpe 30, ode-branch i posouzench na rznch mstech honu. Jednotliv rstov fze rostliny (ozna-en slem BBCH) s jejich podrobnou fe-nologickou charakteristikou uvd Pulkrbek (1998). Pi poteb jednoduch stupnice doporuujeme uvdt jen zkladn rstov fze, oznaovan celm slem (vyjaduj-cm prvn slo z dvoucifernho kdu).</p> <p>Tab. 2...</p>

Recommended

View more >