Řepa cukrová - ?· Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a…

Embed Size (px)

Text of Řepa cukrová - ?· Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových...

esk zemdlsk univerzita v PrazeFakulta agrobiologie, potravinovch a prodnch zdroj Katedra rostlinn vroby

epa cukrov

Metodika byla vytvoena v podprnm programu 9.F.g. Metodick innost k podpoe zemdlskho poradenskho systmu, Ministerstva zemdlstv R.

Josef Pulkrbek a kol.

Pstitelsk rdce

epa cukrovPstitelsk rdce

Josef Pulkrbek a kol.

Praha 2007

epa cukrovPstitelsk rdce

Uplatnn metodikaUplatnn metodika byla zpracovna na zklad vsledk vzkumu eenho na FAPPZ ZU v Praze a v rmci een vzkumnho zmru MSM 6046070901.Byla posouzena MZe R 19. 11. 2007 dopisem j. 417 52/2007-15010.

Kolektiv autor: Prof. Ing. Josef Pulkrbek, CSc. Ing. Jaroslav Urban, Ph.D. Ing. Lucie Bekov, Ph.D. Ing. Jan Valenta

Lektorovali: Prof. Ing. Vladimr vachula, DrSc. Doc. Ing. Vladimr Pauta, CSc.

epa cukrov - Pstitelsk rdceJosef Pulkrbek a kol.Vydn prvn, listopad 2007

Pro Katedru rostlinn vroby, FAPPZ, ZU v Praze vydalo vydavatelstv Kurent, s.r.o.

Kurent, s.r.o.Vrbensk 179/23, 370 01 esk Budjovicetel.: +420 387 202 310, fax: +420 387 202 310www.kurent.cz

esk zemdlsk univerzita v Praze Katedra rostlinn vroby, FAPPZ

165 21 Praha 6 - Suchdoltel.: +420 224 382 535http://www.af.czu.cz

ISBN 978-80-87111-00-0

3

1. vod, cl metodiky, jej uplatnn a dedikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

2. Vznam, vyuit, pstitelsk a odbytov monosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

3. Tvorba vnosu - vnosov prvky a jejich regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

4. Poadavky na prosted, agroekologie, zaazen do osevnho postupu . . . . . . . . 12

5. Viva a hnojen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

6. Zpracovn a pprava pdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

7. Osivo a odrdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

8. Zaloen porostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

9. Mechanick oetovn porostu za vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

10. Regulace zaplevelen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

11. Regulace vznamnch chorob a kdc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

12. Uplatnn biologicky aktivnch ltek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

13. Vodu etc technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

14. Sklize a posklizov prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

15. Odbyt a ekonomika produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

16. Zvr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

17. Pehled nejdleitjch selnch daj o plodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

18. asov sled prac pi pstovn epy cukrov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

19. Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Annotation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Obsah

4

Vysok produktivita prce a nov tech-nologie umouj vrobu kvalitnch a rela-tivn levnch potravin. Dobe fungujc ze-mdlstv, pedevm rostlinn produkce, jsou zkladnm pedpokladem pznivho psoben producent potravin na ivotn prosted. Naplnn tchto cl se neobejde bez novch odbornch poznatk a pipo-menut si ji dve osvdench. Pedkl-dan, ve strun podob zpracovan me-todika technologie pstovn cukrov epy si klade za cl pedloit odborn veejnosti nejzkladnj poznatky potebn pro jej spn pstovn v R.

Na Katede rostlinn vroby jsou zpra-covvny dl pstitelsk postupy - meto-diky - pro variabiln pstitelsk technologie vybranch polnch plodin. Zskan poznat-ky jsou pedevm ureny farmm - ps-titelm, pracovnkm v oblasti rostlinn produkce. Maj pomoci v odborn orientaci na seku pstovn dan komodity lpe se orientovat v zsadch zkladn agrotech-niky, zaazen plodiny v osevnm sledu, ve zpsobu zakldn porostu, v odrdov skladb, v ochran rostlin atd. sten i napov, kde hledat dal monosti odbytu produkce dan plodiny. Jak plodinu psto-vat a neporuit pijat pravidla a zsady sprvn zemdlsk praxe.

Pedkldan metodika pstovn cukro-v epy je urena nejen zemdlsk prvo-vrob, ale i pracovnkm ve slubch vy-uvanch pi jejm pstovn a zpracovn. Me bt vhodnou pomckou rovn pro men pstitele, tak pro agronomy sted-nch podnik, zemdlsk poradce atd. Sv uplatnn najde i pi vchov budoucch ze-mdlskch odbornk na pstovn rostlin.

Zpracovan metodika je plnovanm vstupem vzkumnho zmru MSMT 6046070901, jeho etapy Variabiln pstitel-sk systmy pro trn a speciln rostliny ve vztahu k agrosystmu, produkci a kvalit. Clem tto metodiky epa cukrov - ps-titelsk rdce je soustedit a zveejnit nov poznatky z een vzkumnho zmru na seku pstitelsk technologie cukrov epy.

Pi zpracovn metodiky bylo vyuito no-vch poznatk na seku pstovn cukro-v epy a pevzaty vhodn daje z dvj odborn literatury zpracovan I v Semi-cch a dalmi odbornky z R i zahrani.

K vydn metodiky bylo vyuito dotace z podprnho programu Ministerstva ze-mdlstv R - Metodick innost k podpo-e zemdlskho poradenskho systmu (9.F.g), piznanho Katede rostlinn vro-by ZU V Praze (.j.: 19611/07-15010).

1. vod, cl metodiky, jej uplatnn a dedikace

5

Cukr, ve vtin zem svta nejbnj sladidlo, je v podstat velmi ist chemick slouenina - sacharza. Svtov produkce cukru se pohybuje od 140150 milion tun v hodnot blho cukru. Spoteba je zpra-vidla o 3 a 6 milion tun ni. Nejvt-mi producenty cukru jsou Brazlie, Indie, na, Mexiko, Austrlie, Thajsko, Francie, Nmecko, USA, Pkistn, Indonsie, Ko-lumbie, Rusko, Polsko a Turecko. esk re-publika se podlela v roce 2005 na svtov produkci epnho cukru cca 1 %.

Poptvka po surovm i rafinovanm cukru je ve svt pomrn stabiln. Svtov cena je ve sv podstat ale velmi variabiln a mimodn zvisl na svtovch zso-bch obchodovatelnho cukru. Svtov trh s cukrem je trhem s pebytky. Ve zsob ve vztahu ke spoteb je nejvznamnjm faktorem ovlivujcm svtov trn ceny. Zsoby cukru v posledn dob stoupaj, kadoron pedstavuj kolem 4050 % svtov ron spoteby. V Evropsk unii je produkce cukru zena vrobnmi kvtami.

Spoteba cukru na jednoho obyvate-le je v jednotlivch zemch velmi rozdln (1560 kg na osobu). Jednu z nejvych m Kuba, Kostarika, Nov Zland, Jamajka, z evropskch zem Irsko, Rakousko. Pr-mrn svtov spoteba cukru na jednoho obyvatele se pohybuje kolem 21 kg.

Hlavnm biologickm zdrojem na vrobu sacharzy je cukrov ttina a cukrovka. Ob tyto plodiny se stetvaj v limitnch oblastech

jejich pstovn - subtropech. Chemicky nen rozdl mezi tzv. cukrem ttinovm a cukrem epnm, v obou ppadech jde o sacharzu, i kdy sloen tchto rostlin je rozdln, co se odr v odlin technologii zpracovn suroviny v cukrovarech. Cukrov ttina po-skytuje v prmru o 2025 % vy produkci cukru z jednotky plochy ne cukrov epa.

Cukrov ttina roste za mnohem vhod-njch podmnek ne nae epa, dopad na ni vce slunench paprsk a vce vodnch srek, a proto se me v bukch tchto obrovskch, asto i 3 m pevyujcch rostlin vytvoit mnohem vce cukru ne v ep za normlnch pomr. V souasn dob se cukrov ttina pstuje ve vtin tropickch a ad subtropickch zem. Pi posuzovn vhod a nevhod cukrov epy a ttiny je teba mimo jin zohlednit i aspekty ekolo-gickho rzu tj., e v rozvojovch zemch se asto vyuv rodn panensk odpoat pdy po vykluen tropickch prales, dle tak prce dt, miziv mzdy. Celkov se ve velkm mtku jedn o technologii ps-tovn ttiny bez zahrnut povinnost, kter m pstovn cukrov epy ve vysplch sttech (dan, ekologie, mzdy, bezpenost-n pedpisy atd.). Proto je nutn vhodnost pstovn ttiny posuzovat velice opatrn. Cukrov epa se pstuje ve vtin zem mrnho psma a v ad zem subtrop. Obecn lze ci, e cukrov ep vyhovuj oblasti se stednmi srkami a malou ob-lanost, bez silnch vtr. Jej rozen je zhruba limitovno 35. stupnm severn a ji-n zempisn ky (na severn polokouli od

2. Vznam, vyuit, pstitelsk a odbytov monosti

6

29,5 s.. v Irnu a po 61 s.. ve Finsku a na jin polokouli 3541 j.. v Chile).

Podl cukrov epy na produkci cuk-ru v poslednm desetilet kles (pohybuje se kolem 25 %). Nejvt plochy pstov-n cukrov epy jsou v Rusku, na Ukraji-n, n, USA, Nmecku, Francii, Polsku a Turecku. Nejvy hektarov vnosy jsou pedevm dosahovny v zemch, kde jsou nejvt plochy cukrov epy pstovan pod zvlahou. Vnosy bulev cukrov epy kolem nebo pes 60 tun z jednoho hektaru dosahuj ve Francii, panlsku*, Rakousku, Belgii, ecku*, Nizozem, vcarsku, Por-tugalsku*, Libanonu, Chile, Japonsku atd.

Cukrovka dky souasnm vkonnm ge-neticky jednoklkovm odrdm (vce mn tolerantnm k nkterm chorobm a kd-cm) a pi vraznm podlu intenzivnch ps-titelskch technologi je bezpochyby nejpro-duktivnj plodinou mrnho zempisnho psma. I ve svt stle pat mezi 15 nejv-znamnjch plodin. Dosahuje dnes vce ne desetinsobku vnosu cukru oproti potku svho pstovn ped vce ne 170 lety. Vy-produkovan cukr a vedlej produkty jsou cennou obnovitelnou surovinou pro potravi-nsk a fermentan prmysl, pro produkci pohonnch ltek (etanolu) a mj. i pro maloto-nn chemii. Cukrovka je vak tak jednou z nejnronjch plodin s psn vyhran-nmi poadavky na pstitelsk opaten.

Cukrovka je pedevm pstovna jako surovina