Click here to load reader

Poruchy vnímání

  • View
    83

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Poruchy vnímání. MUDr. Radovan Přikryl. Ph.D. Psychiatrická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vnímání. Aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný receptory - PowerPoint PPT Presentation

Text of Poruchy vnímání

  • Poruchy vnmnMUDr. Radovan Pikryl. Ph.D.Psychiatrick klinika Lkask fakulty Masarykovy univerzity v Brn

  • VnmnAktuln odraz reality v naem vdom zprostedkovan receptoryPodnt na perifern sti receptoru vyvol vzruch, kter je veden do mozku, v pslun projekn oblasti vyvol podrdn a tm vznik poitekSouasn je vce podnt, tedy vznik vce poitk, ty se integruj s minulou zkuenost a vznik vjem

  • Fyziologick podklad vnmnreceptor dostediv drha kortexPrimrn senzorick kraZodpovdn za zprostedkovn poitkAnatomicky jasn lokalizovan oblastUnimodln asocian kraSpojovn poitk a jejich zpracovn, porovnvn s minulmi informacemi, vytven vjemVelk neuronln st

    Halucinace jednoho smyslu

  • Fyziologick podklad vnmnHeteromodln asocian kra (HAK)Integrace vjem rznch smysl, integrace s pamovm registrem minulch zkuenost, emocemi a limbickmi okruhy, co vede ke vzniku vlastnho obrazu svta (kognice)Zadn HAK (parietotemporln kortex)Integrace asociac rznch modalit vnmn s minulmi zkuenostmiPedn HAK (laterln prefrontln kotex)asov, tedy sriov zpracovn jinak paraleln uloench datPodl se nm pracovn pam

  • Pedn heteromodln asocian kra= supramodln asocian kortexM klovou roli v monitorovn mnohoetnch souasn aktivovanch kognitivnch procesNa zklad emonch vstup z limbickho systmu rozhoduje, kter z aktivovanch proces jsou dleit a kter je teba inhibovatHraje klovou roli v testovn reality, deficit tto funkce je rozhodujc pro rozvoj halucinac a blud

  • Piny poruch vnmnPostien smyslovch orgnPostien dostedivch nervovch drahPostien primrn senzorick kry

    Neurologie i jin obory

    Postien na rovni zpracovn asocian krou

    Psychiatrie

  • Mechanismy dysfunkce poruch vnmnZmna bdlosti (vigility)Pro fungovn neuronlnch st je nutn urit rove blostiFyziologick stavy (nava, spnek)Patologick stavy (intoxikace, kvantitativn i kvalitativn stavy vdom)Porucha senzorickch vstupPo nhl ztrt unimodln asocian kortex je aktivovn mylenm, kognitivnmi mapami se ktermi byl dv spojen

  • Mechanismy dysfunkce poruch vnmnPm stimulace kortexuNap. epileptick auraPeten limbickho systmuExcesivn stimulace emonch okruh me vst k tomu, e zpracovn informac kortexem nen adekvtnNap. psychotick pznaky u deprese, ale i etiopatogeneze schizofrenie

  • Mechanismy dysfunkce poruch vnmnDysfunkce na rovni korov integracePoruchy pi zpracovn informac v neuronlnch st me vst k chybnmu pomru signl/ umNsledkem je halucinace nebo bludMorfologick zmny neuronlnch okruhPorucha neurovvoje migrace neuron, excesivn pruningPoruchy rychl neurotransmise (NMDA, GABA) a modulan role monoamin (serotonin, noradrenalin a dopamin i acetylcholin)Porucha korov integrace je podle ady teori spojena s limbickm petenm

  • Poruchy vnmn, kter nejsou patickSmyslov klamyHl ve vod se zd bt zlomenJsou dny fysiologickmi vlastnostmi idelPurkyovy paobrazyNsledn barevn kontrasty, po expozici zelen vidme na blm podklad doplkovou ervenou, jde o doznvn stimulace zrakovho analyztoruiv pedstavaVraznj ne bn pedstava, u disponovanch lid, po intoxikacch, po nav

  • Poruchy vnmn, kter nejsou patickEidetismusSchopnost reprodukovat skutenost, u dt do 15ti let, u umlcPareidolieFantazijn dotven relnch neuritch tvar (nap. mraky) do smysluplnch obraz, je vdom, je soust relaxaceSynestesieAsociace a zamovn vjem z rznch idel (nap. barevn slyen = tn vyvol pocit njak barvy), fysiologicky, ale hlavn pi intoxikacch halucinogeny

  • Patick poruchy vnmnIluzeHalucinacePsychosenzorick poruchyGnostick poruchy

  • IluzeZkreslen vjemy vyvolan relnm podntemVyskytuj se pi duevnch poruchch, ale i pi nav, hypoprosexii, zhorench podmnkch vnmnDlen iluz1) Podle kritinostiPrav: lovk je pesvden o jejich relnostiPseudoiluze: lovk si je vdom nerelnosti2) Podle jednotlivch smysl

  • 3) Dlen iluz podle jednotlivch smyslSluchov (akustick)Iluze eiZrakov (optick)Iluze identifikace osobIluze dvojnka (Carpgrasv fenomn)Frgoliho syndromIluze metamorfzyichov a chuovHmatovPohybov (kinestetick)trobn (viscerln)

  • HalucinacePatologick vjemy bez relnho podntu v dosahu pslunho analyztoruVdy svd o porue duevnho stavuDlen halucinac1) Podle kritinostiPravPseudohalucinace

  • PseudohalucinaceLhermitteovy pedunkulrn pseudohalucinacePi lzi pedunculus cerebri, vidiny pohybujcch se barevnch zvat a lid, jako by byl v kinPickovy pontinn vizeBort se stny, kiv linie pedmt, vzjemn prostupuj lidi a pedmty, pi org. postien pontuHypnagogn a vigilagogn (hypnopompn) pseudohalucinacePi usnn a probouzen, kdy nen vdom zcela lucidn, jsou vcelku fysiologick

  • Dlen halucinac2) Podle sloitostiElementrn (jednotliv smyslov podnty)Fotomy (zblesky); akoazmata (zvuky, tny); olfakce nebo odorace, gustaceKomplexn = halucinaceKombinovan halucinace z nkolika smysl (postava mluv)Asociovan po primrn halucinaci nsleduje dal (nap. po hlasu, e bude otrven ct jedovat plyny)

  • 3) Dlen halucinac podle lokalizaceA) smyslovSluchov (hlasy)Imperativn, teleologick, antagonistick (=kontrrn)Typick pznaky schizofrenie

  • 3) Dlen halucinac podle lokalizaceA) smyslovZrakovMakropsie, mikropsie (intoxikace kokainem xantopsie = lut zbarven), mikrozoopsie (delirium tremens), halucinace liliputn (intoxikace atropinem aj. anticholinergiky, delirium tremens)Intoxikace a organick duevn poruchySpontnn se opakujc zrakov halucinace a iluze u osob s abusem se nazvaj flashbacky (echo fenomny, reminiscence), pi zti, tak u posttraumatick poruchyAutoskopick halucinace: vidn sebe sama, prhldn a bezbarv tlo, napodobuje mimiku a pohyby, vtinou organick pina, ale i u SCH, deliriu, depresi, migrn a epi

  • 3) Dlen halucinac podle lokalizaceA) smyslovichov a chuov halucinaceichov mohou bt soust aury epi patoxysmu nebo pi drdn uncus gyri hippokampi (tzv. unciformn krize)Tlov halucinaceHmatov (taktiln) halucinaceSexuln taktiln pi intoxikace kokainemPohybov (kinestetick) halucinaceVerbln motorick Sglasovy halucinaceGraficko motorick halucinaceOrgnov (trobn, viscerln) halucinaceHalucinace posedlostiNegativn tlov halucinace

  • 3) Dlen halucinac podle lokalizaceB) intrapsychickVkldn, odnmn, ozvuovn, zveejovn i komentovn mylenekVnm je pmo mozkem nebo nen schopen udat m je vnm, jsou povaovny za pechod mezi poruchou vnmn a mylen, nkdy se oznauj jako alogenn (cizorod) mylenTypick pro schizofreniiC) inadekvtnHalucinace extrakampinn

  • Nonverbln projevy iluz a halucinacNaslouchac postojeSamomluvaDsiv i naopak blaen vraz v tvi

  • Psychosenzorick poruchyPorucha syntzy vjemu, dky tomu jsou sloit vjemy vnmny zkreslenPoruchy vnmn vlastnho tlaDysmorfofobieHalucinace vlastnho zpachuPznak zrcadlaPoruchy vnmn pohybovch zmn okolPoruchy vnmn formy pedmt (metamorfopsie)Poruchy vnmn prostoruPolyopsie, mikropsie, makropsie, optick alestesie (jsou na jinm mst)Poruchy vnmn asovho sledu

  • Psychosenzorick poruchyJejich pinami jsou nejastji organick lze CNSTumory, lues, encefalitis, temporln epilepsie

  • Gnostick poruchyPoruchy poznvn, identifikovn pedmt, poruchy jemnj analzy pedmtSouvis s poruchou korovch analyztor pi neporuenosti smyslovch orgnZrakov agnozie, eov afzie, agrafie, alexieGnostick poruchy tlesnho schmatu

  • Gnostick poruchyGnostick poruchy tlesnho schmatuBabinskho anosognose levostrann obrny tlaPi levostrann hemiplegii pi postien P hemisfryAutotopagnosieNeschopnost rozliovat jednotliv sti tla (PxL)Gerstmanova prstov agnozie (prsty u rukou)Gerstmanv syndrom: prstn agnozie + porucha P-L orientace + (alexie a akalkulie)Syndrom fantomovho du

  • Lky a dal ltky zpsobujc poruchy vnmnPrav halucinogeny (LSD, meskalin, psilocybin)Delirogeny (zpsobuj kvalitatitn poruchy vdom fencyklidin, ketamin, ditran)Psychostimulancia (amfetamin, metylfenidt)Anticholinergn ltky (atropin, benztropin)Dopaminergika (levodopa, amantadin, lisurid, bromokriptin)Analgetika a opity (morfin, metadon, buprenorfin)

  • Lky a dal ltky zpsobujc poruchy vnmnAnalgetika a opity (morfin, metadon, buprenorfin)Antikonvulziva (fenytoin)Kardiovaskulrn lky (digoxin, metyldopa, klonidin, beta bloktory)Protizntliv farmaka (salicylty, indometacin, kortikosteroidy)Antimikrobiln medikamenty (antimalarika, isoniazid, sulfonamidy, tetracykliny)Ostatn (cimetidin, ranitidin, disulfiram)

  • Doporuen literaturaHschl, Libiger, vestka. Psychiatrie. Tigis 2002