Upload
emanuel-michalek
View
235
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
Nově zjištěný paleoslovenismus v slovní zásobě starší češtiny?Author(s): EMANUEL MICHÁLEKSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 95, Čís. 2 (1972), pp. 93-95Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23458946 .
Accessed: 14/06/2014 10:50
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 188.72.126.108 on Sat, 14 Jun 2014 10:50:37 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Nově zjištěný paleoslovenismus
v slovní zásobě starší ěeštiny?
EMANUEL MICHÁLEK [PRAHA]
V české literatuře století 19. a prvních let století 20. setkáváme se s podst. jménem kozmice ,tenký hlásek, fistule', popřípadě se slovesem kozmičiti ,mluviti tenkým hláskem, fistulí' (Příruční slovník jazyka čes
kého), nebo kozmičeti ,kozmicí zpívati, hirquitallire, durch die Fistel
singen' (Jungmannův Slovník). Objevují se v kontextech jako1 při ote
vřenější aneb užší štěrbině hlas hřmotný, hrubý, nejasný nastává... v druhém případě kozmicí se zpívá (A. Jungmann 1825); kozmicí zpívati, hruběji, drsnotě mluviti (Čelakovský, Mudrosloví 1852); kozmice Fistel stimme (lékařský slovník 1914); hluboký hlas mužský do dětského diskantu zas přecházeje, piští v zvuku svém a kozmicí (Sládek v pře kladu ze Shakespeara 1898). Původ těchto slov vykládá Machkův Ety mologický slovník2 tak, že za primární považuje sloveso, které vyvozuje ze slovního spojení *kozím (totiž hlasem) mečeti. Odtud přesmykem a zjednodušením dospívá k podobě kozmičeti doložené v Jungmannově Slovníku, kdežto podobu kozmičiti zaznamenanou v PS pokládá za myl nou. Je zřejmé, že tento výklad předpokládá slovotvorné postupy ne
příliš obvyklé a běžné (*kozím mečeti > kozmičeti > kozmice], a proto snad nebude zbytečné pokusit se o vysvětlení jiné.
Nejprve je třeba zjistit, jaké možnosti v tomto ohledu poskytuje jazy kový materiál ze starší doby, než jsou doklady, které jsme už připomněli. Nejstarší nám známý doklad na slovo kozmice pochází z Blahoslavových Vad kazatelů:3 někteří z přirození nezpůsobný hlas majíce sami jej sobě naschvál kazí..jedni mluvíce vysoko, jako říkají kozmicí, t. polouhla hlasem, po pacholetsku, co by discant zpívati měli, jiní pak hrozný, hromový hlas sobě formujíce BlahVady 74. V kontextu velmi podobném zaznamenal slovo kozmice také Veleslavínův slovník (srov. JgSlov s. v.): kozmicí zpívati, v oktávě nahoře zpívati tenkým přetvořeným hlasem, jicta voce canere, durch die Fistel singen. V starší češtině vyjadřovalo se stejným způsobem také zabarvení hlasu mutujícího, jak ukazují další
Jungmannovy doklady: Nezletilí, když dorostají, hřmotný ... hlas pro měňují a kozmicí zpívají (Komenský). Kozmicí zpívati, grob singen, reden, hirquitallire (Slovník Dobrovského). Jungmann zde interpretuje slovo kozmice německými ekvivalenty .Rauheit, Unreinheit der Stimme' a připomíná výklad Rosův ,hlas tenký, kozímu mečení podobný'. V češ tině doby střední se však výrazu kozmice užívalo, jak ukazuje Jung mannův Slovník dále, o jevech vnímaných nejen sluchem, ale i zrakem ve spojeních vyjadřujících nepřízeň, nepřátelství: Kozmicí hleděti ,na kosu, scheel sehen'. Nemohouc (t. mstiví lidé) ani patřiti na toho nikdy vesele, než vždycky kozmicí kysele, kdo jim dost málo zavinil (Lom nický). Je zřejmé, že slovo kozmice v kontextech tohoto typu se dá
1 Doklady cituji z lexikálního archívu Ústavu pro jazyk Český ČSAV. — JgSlov za
znamenává dále heslo kozmičář ,hirquitallus, heranwachsender Knabe' s odvoláním
na slovník Bernolákův. Bernolák přináší rovněž heslo kozmica a kozmičeti ve stejném
významu jako JgSlov. 2 V. M a c h e k, Etymologický slovník jazyka českého a slovenského, Praha 1957;
týž autor, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968. 3 B. Jana Blahoslava Vady kazatelů, vyd. F. A. Slavík, Praha 1905, zkratka BlahVady.
This content downloaded from 188.72.126.108 on Sat, 14 Jun 2014 10:50:37 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
EMANUEL MICHALEK
těžko vyvozovat z předpokládaného spojení *kozím (hlasem) mečeti, a to je dalším důvodem к pokusu o jiný výklad.
Východisko к němu může, domníváme se, poskytnout první spisovný jazyk slovanský, staroslověnština. Základem, z něhož lze vyjít, je stsl. к-кзнк, ,úklad, nástraha, lesť,4 objevuje se v kontextech jako то жг сото нинкскъшмъ къзншъ протиккил ca TKOp-fcauiť contra diabolicas machinas
[Suprj, стати протикоу к-кзикалж ншригазнина.пъ лдос, тоц [xsùoôeiaç (Е6Д1 Christ aj.j. Po stránce významové zapadá stsl. къзнк do daných sou vislostí celkem bez potíží, srov. doklad z Veleslavína zpívati ... přetvo řeným hlasem, ficta voce citovaný výše. Významově by to byla obdoba ke slovu falset .hlasový rejstřík mužského hlasu barvy odlišné od pra vého hlasu' (Slovník spisovného jazyka českého, s. v.). S významem ,hlas barvou odlišný od pravého hlasu' vystačíme i v kontextech, kde se mluví o hlasu mutujícím. Ale význam ,úklad, nástraha, lesť se hodí i do kontextů vyjadřujících nepříznivý, nepřátelský postoj, kozmicí hle děti by pak znamenalo asi .nevraživě a s úkladnými záměry' apod. Etymologicky souvisí slovo къгпь s názvoslovím řemeslné výroby.5 Vztah mezi tímto okruhem řemeslným a jinými oblastmi života společenského a kulturního, který zde při výkladu slova kozmice předpokládáme, není něčím výjimečným. Už v biblickém podání se spojuje např. řemeslná
výroba s hudbou a povědomí o tom je dosvědčeno i v náboženské lite ratuře staročeské, srov. synové Lamechovi ... nalézací řemesla želez ného a hudby byli ZrcSpasK 53 (Gn 4,21—22). Ani po stránce formální není kozmice od předpokládaného къгпь tak vzdáleno, jak by se snad na první pohled mohlo zdát. V staré církevní slovanštině se vyskytuje také podoba koznb6 a na druhé straně ani v češtině není o jako stříd nice za tvrdý jer věcí neznámou.7 Ojedinělá není v češtině ani změna n > m [къгпь X kozmice), je dosvědčena např. ve slově mrav, Mikuláš8 ap. Hláska m zde může být ovšem i vlivem slovesa mečeti, s nímž ne motivovaný výraz kozmice byl lidovou etymologií spojován (v. připo menutý výklad Rosův). Příponu -ice ve slově kozmice lze chápat jako původem deminutivní (srov. dnešní mluvit, zpívat fistulkou), i když v našich dokladech je deminutivnost všude setřena. Tomu nasvědčuje také existence nového deminutiva kozmička zaznamenaného Jungman novým slovníkem. Slovo kozmice je ovšem (na rozdíl od substantiv falset, fistule) doloženo jen v instrumentálu kozmicí a blíží se tak výrazům příslovečným, tvořeným z prostého pádu podstatných jmen, jako cel
kem, dílem, trochu.. .,9 popř. příslovcím typu horempádem, šmahem,
4 Slovník jazyka staroslověnského, red. J. К u r z a spolupracovníci, Praha 1966, s. v. 5 Základní slovo къгпь / koznb je samo odvozeno od slovesa kovati / kujg (M. Vas
mer, Russisches Etymologisches Worterbuch, Heidelberg 1953) a jeho význam ,úklad, nástraha, lesť má obdobu v sémantice některých Českých spojení tvořených slovesem
kovati, srov. stč. kovati lsti [aby věrné vyplel z královstvie, mnohé lsti koval jest ArchC 3, 212, 1420), zradu kovati [machinor: diela bojovná strojiti, zradu kovati, pikel slévati VodňLact dd4a), novoCeské kouti pikle proti někomu (o tom I. Němec, Vývo jové postupy české slovní zásoby, Praha 1968, 156). Srov. též stsl. ko«jth (kck-x), ,kouti pikle, strojiti úklady' doložené obdobně jako slovo к-ьзнк [Staroslověnský slovník s. v.).
6 Sreznevskij I. I., Материалы для словаря древнерусского языка по пись
менным памятникам I, Petrohrad 1893. 7 M. Komárek, Historická mluvnice česká l, Praha 1958, 40. Srov. též srbochar
vátské kazan, kázni f. ,dolus, insidiae', Rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika, Zagreb 1892—1897 s. v.
8 J. Gebauer, Historická mluvnice jazyka českého l, Praha 1963, 373. 9 Srov. VI. Š m i 1 a u e r, Novočeské tvoření slov, Praha 1971, 186 n.
94
This content downloaded from 188.72.126.108 on Sat, 14 Jun 2014 10:50:37 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
NOVĚ ZJIŠTĚNÝ PALEOSLOVENISMUS V SLOVNÍ ZÁSOBĚ STARŠÍ ČEŠTINY?
šejdrem, bajzem, pro něž v soudobém jazyce nelze najít odpovídající výrazy základní (srov. SSJČ s. v.).
K plnějšímu osvětlení slova kozmice i jeho předpokládaného základu je třeba se ještě blíže zmínit o chronologii příslušných dokladů. Stsl. kvzrib se vyskytuje10 už v textech majících přímou souvislost s památ kami vzniklými v cyrilometodějském údobí (Apostolus Christinopolita nus, Praxapostolus Slepčensis, Praxapostolus Macedoniusj nebo v epoše nejblíže příští (Codex Suprasliensis). Další oblastí, kde je doloženo (jde zvláště o některé významy specializované, např. ,dovednost, řemeslo'], jsou česko-církevněslovanské texty ze století 11.—13. (Fragmenta Pra gensia, Homiliae s. Gregorii Magni ap.]. Při stáří těchto stsl. dokladů slova khznb může překvapovat, že se český výraz podle našeho před pokladu s ním spojený, totiž kozmice, objevuje teprve v 16. stol. a že tedy není doložen v staré češtině. Domníváme se však, že tato námitka předpokládanou souvislost vážně neohrozí. Nedostatek stč. dokladů se dá vysvětlit tím, že v stč. literatuře bylo málo příležitosti k uplatnění podobných lexikálních prostředků: nebylo česky psaných spisů zabýva jících se vlastnostmi lidského hlasu z hlediska musikologického nebo rétorického (různé výrazy z těchto významových okruhů však nepo chybně existovaly v mluveném jazyce kulturním, zvláště v souvislosti s potřebami života církevního). České spisy tohoto druhu obohatily naši literaturu výrazněji teprve v 16. stol. především zásluhou Blahoslavovou
(Musika, Vady kazatelů). V starší době žily tedy obraty typu mluviti, zpívati kozmicí, a také hleděti kozmicí jen v jazyce mluveném. Tato
jejich povaha je některými kontexty dokladů výslovně dosvědčena, srov. mluvíce vysoko, jako říkají kozmicí, t. polouhlasem11 BlahVady 74. Kon tinuita udržovaná prostřednictvím mluveného jazyka je příznačná pro stsl. dědictví v české slovní zásobě vůbec: týká se jak náboženské ter
minologie,12 tak nejstarších překladů částí bible.13 Je-li náš výklad správný, může patřit k dědictví prvého spisovného jazyka slovanského také slovo kozmice, i když je doloženo o několik století později.
Le paléoslovenisme récemment identifié dans le lexique du tchèque? RÉSUMÉ
EMANUEL MICHALEK
Selon les interprétations actuelles, le mot kozmice — attesté dans les expressions kozmicí zpivati 'chanter en fausset', kozmici mluviti 'muer', kozmicí pattiti 'regarder avec hostilité' dans le tchèque du 16e—îge siècle — est dérivé de la réunion de mots kozím (hlasem] mečeti 'chevroter'. Cette interprétation suppose quelques procédés assez rares dans la formation des mots et ne peut pas expliquer l'origine de l'expres sion du type kozmicí pattiti. L'auteur propose d'interpréter le mot kozmice du mot
de base vieux slave k-bznb/koznb 'piège, ruse' + suffixe -ice. Cette interprétation est
plus simple au point de vue phonétique et paraît plus conforme aux documents au point de vue sémantique.
10 Podle Slovníku jazyka staroslověnského citovaného v poznámce 4. 11 Ani slovo polouhlas rovněž se vyskytující na citovaném místě u Blahoslava
není v stč. doloženo. JgSlov uvádí doklad až z Veleslavínova slovníku ve významu
,odpolu slyšený hlas'. 12 B. Havránek, K otázce mezislovanských vztahů spisovných jazyků, Studie
o spisovném jazyce, Praha 1963, 334; týž autor, Počátky slovanského písma a psané
literatury v době velkomoravské, Velká Morava, tisíciletá tradice státu a kultury, Praha
1963, 95. 13 VI. K y a s, První český překlad bible, Praha 1971, 39.
95
This content downloaded from 188.72.126.108 on Sat, 14 Jun 2014 10:50:37 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions