Milí čtenáři,

první měsíc roku 2014 „utekl jako voda“ a tak se k Vám

dostává únorové vydání našich Neposedných novin,

ve kterých si tentokrát můžete přečíst jak odborné články,

tak rozhovor nebo i typ na volnočasové aktivity.

Z hlediska naší organizace patří druhý měsíc roku k těm

nejnáročnějším, protože čekáme na výsledky grantových

řízení. Jsme tak každoročně v jakémsi očekávání, zda

budeme moci poskytovat i nadále všechny služby minimálně

v takovém rozsahu, jako doposud. Po zveřejnění výsledků

přichází čekání další, a to kdy nám budou případné dotace

doručeny. Je pro nás tak velmi důležitá shovívavost

a pochopení nejen všech městských částí, kde působíme

(Praha 21, Praha 20 a Praha 14), ale i našich pracovníků.

Proto bych touto cestou ráda poděkovala všem za jejich

loajalitu a „našim“ městským částem za podporu.

Těším se na případné setkání a přeji Vám mnoho úsměvů

na tváři!

Vanda Zemanová, ředitelka

www.Neposeda.org

www.Facebook.com/Neposeda

2 Rozhovor s Marcelou Walterovou

3 Odměny a tresty ve výchově dítěte

4 - 5 Představení nových pracovníků Neposedy

6 Klienti NZDM Autobus a sociální sítě; program

7 Lyžařská školička pro děti; Panáčci z buráků

8 Bruslení: radost provázející člověka od pradávna

9 Desková hra Elfenland; program NZDM HoPo

10 Program KC Nová beseda

11 Zapojte se!

12 Programy o. s. Neposeda

Únor 2014

OBSAH:

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 2

Rozhovor s paní Marcelou Walterovou

Autorka: Nikola

Chtěla jsi se vždy věnovat výtvarnému umění,

a jak si začínala?

Ano, chtěla. Od malička jsem si kreslila

a vytvářela si své omalovánky. Ve škole jsem

navštěvovala výtvarný kroužek a potom jsem

vystudovala Uměleckoprůmyslovou školu – obor

grafika. Po vystudování jsem se 30 let věnovala

animovanému filmu, kreslila jsem fáze

papírkového filmu (rozkreslení pohybu figur).

Za tu dobu vzniklo mnoho večerníčků jako např.

Červík Pepík, Radovanovy radovánky, Byla jednou

koťata apod.

Pocházíš z umělecké rodiny, nebo kdo Tě

ke kreslení přivedl?

Moji rodiče pracovali celý život v zemědělství, ale

mě zemědělství nikdy nelákalo. Nikdo mě

ke kreslení nevedl, ale rodiče mě vždy

podporovali.

Jak jsi se dostala k ilustrování dětských knížek?

Oslovila mě paní Ljuba Štíplová, která sháněla

někoho, kdo bude ilustrovat knížku „Byla jednou

koťata“, kterou původně ilustroval Josef Váňa, ale

bohužel už zemřel. Knížka se povedla

a následovaly další. Ilustruji i knížky svými

vlastními ilustracemi – pohádky, říkadla, lepolera,

omalovánky atd. Postupně už vzniklo více než 50

knih.

Proč právě tvorba pro děti?

Dětský svět je krásný, čistý, barevný. Mám radost, když se dětem knížky líbí a stále se k nim vrací.

Jak se jmenuje poslední knížka, kterou jsi ilustrovala?

Poslední knížka vyšla v prosinci 2013 a jmenuje se Pohádkový zvoneček, napsala ji Jana Semelková

a vydalo nakladatelství Jas.

Paní Marcela Walterová žije v Újezdě

nad Lesy, je ilustrátorka a celý život se

věnuje výtvarné činnosti. Poslední roky

zejména ilustrování dětských knížek.

Děkujeme tímto za spoustu krásných

knížek, které můžeme s dětmi číst

a prohlížet si je.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 3

Odměny a tresty ve výchově dítěte

Autorka: Markéta

Když někdo nerespektuje hranice a hodnoty, je třeba

zasáhnout – komunikovat s dítětem, aby si uvědomilo,

v čem je problém, nebo na něj nechat přiměřeně

dopadnout důsledky jeho konání a pomoci mu je nést.

V tom mu pomůže víc porozumění a podpora,

než výčitka („Vidíš, říkal/a jsem ti to.“).

V praxi bych to vyjádřila např. takto: Opakovaně dceru

upozorňuji, aby nenechávala hrneček s čajem na kraji

stolu, protože by do něj mohla loktem strčit, hrneček

se zvrhne a čaj se vylije. Když k tomu nakonec i došlo,

mohla jsem si vybrat. Buď na ni budu křičet, že jsem ji na to opakovaně upozorňovala, že mě

neposlouchá, že dělá u stolu spoustu jiných věcí, než aby se věnovala jídlu, apod., apod., apod.

Nebo ji ukážu, kde najde utěrku a následky svého nepozorného chování si sama uklidí (v rámci

svých možností souvisejících s věkem dítěte).

Jako rodič máme v rukou velkou moc. Děti nám důvěřují. Souhlasím s tím, že tresty jsou zneužitím

moci a důvěru podlamují. Vedou ke strachu, lhaní, podvádění. Přes zvnitřněný strach pak může být

člověk snadno ovlivnitelný zvenčí i k nedobrým věcem. Proto moje rada zní: Neučte děti přijímat

tresty, ale učte je napravovat, co způsobily.

Na odměny také pozor. Nepleťme si odměnu s úplatkem. Podpořili byste pouze chtivost

a vypočítavost. Jistě Vám je povědomé, ne-li důvěrné známé: „…jestli uděláš toto, dostaneš

tamto…“ Hodnotu činnosti tím vlastně snižujete, protože nechtěně sdělujete, že požadovaná

činnost nemá valnou cenu, když za ni musíte nabízet úplatky. Všichni ale potřebujeme, aby ostatní

ocenili, jestliže děláme něco podle svých nejlepších schopností a možností. Je to základní lidská

potřeba.

Dbejte na to, abyste byli konkrétní a přesně popsali, v čem je daná činnost dobrá, za co ji

oceňujete. Pokud Vám věta „Ty jsi šikulka“ doma příliš zobecní, může po čase znít neupřímně,

a dítě nepochopí, za co ho vlastně chválíte.

Často si v našem Centru pro rodinu povídáme o svých zkušenostech s výchovou dětí, o „taktikách

a metodách“, které nám více či méně fungují a jak vlastně „na ně“. Což je pro maminky, které se

u nás potkávají, velmi přínosné. A i přes to, že se někdy názorově rozcházíme, víme, že děláme

pro své děti to nejlepší, co je v našich silách a možnostech.

Přijďte mezi nás. Napište mi, o čem byste si chtěli popovídat, jaká aktivita by pro Vás či Vaše dítě

byla ta nejlepší. www.neposeda.org nebo marketa@neposeda.org

Zdroj: Respektovat a být respektován (2005, Spirála) Autoři: Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová

Jelikož jsem máma dvou dětí (3,5 a 2),

řeším otázku výchovy každý den.

Téma odměn a trestů je z mého

pohledu velmi zásadní pro celkové

nastavení hranic dítěte a myslím,

že jde možná i o nejdůležitější

výchovný prvek. Stále jde ale o velmi

sporné téma, které je předmětem

vzrušených debat.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 4

Milý Ježíšku, přáli bychom si nového pracovníka

Autoři: Jirka, Marie, Barbora

Bc. Marie Jansová, Kontaktní pracovnice NZDM HoPo

K práci s mládeží jsem se dostala už na střední škole, kdy jsem dobrovolnicky vedla volnočasové kroužky a víkendové a prázdninové tábory. Poté co jsem vystudovala Humanistiku na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, jsem začala pracovat v centru prevence pro mládež pod Oblastní charitou Třebíč. Působila jsem jako lektorka primárně preventivních i intervenčních programů na školách, ale hlavně jako pracovnice a vedoucí v nízkoprahovém klubu pro mládež podobném HoPu. Důležitou pro můj osobní i profesní život byla i několikaměsíční zahraniční dobrovolnická zkušenost.

Při práci se sídlištní mládeží jsem si uvědomila, jak velkou roli při vzniku problémů, se kterými se potýkají, hraje nejen rodina a širší komunita, ale také obyčejná nuda a bezbřehost v prožívání volného času. Považuji proto za důležité nabídnout jim smysluplné trávení volného času, podporovat jejich iniciativu a přebírání zodpovědnosti za vlastní život a za dění kolem sebe. Ukázat jim, jakou radost a užitek může přinášet mezilidská spolupráce, která dnes není už tak samozřejmá. Líbí se mi, že organizace Neposeda pracuje komunitním způsobem práce a právě tuto spolupráci a aktivní zapojení širšího okolí podporuje.

Inspirující jsou pro mě při práci principy zážitkové pedagogiky, přijímající a respektující přístup s jasnými hranicemi, ale např. také přechodové rituály. Myslím, že moje role pracovníka klubu je mimo očekávaného plnění zakázky společnosti, zejména být mladým nablízku, předávat jim pozitivní hodnoty, ale také být pro ně možným identifikačním vzorem, který v počítačových hrách a mobilních aplikacích nenajdou.

Na klubu bych se chtěla momentálně zaměřit více na práci s dívkami, ale také třeba navázat na dobrou práci s tématy specifické primární prevence. Ve volném čase se věnuji kromě pořádání víkendových akcí pro mládež v komunitě Chemin Neuf, např. experimentování v kuchyni, výtvarnému umění, literatuře nebo procházkám v přírodě.

Ještě na sklonku roku 2013, v adventním čase, jsme stihli rozšířit

pracovní týmy našich dvou sociálních služeb – Nízkoprahového zařízení

pro děti a mládež Autobus v Běchovicích a NZDM HoPo v Horních

Počernicích. V obou službách bylo k dispozici jedno nově vytvořené

pracovní místo a oba pracovní týmy si v náročném výběrovém řízení,

plném velmi kvalitních a kvalifikovaných uchazečů, nakonec na post

„kontaktní pracovník“ vybraly ženy. Ve stručném představení nových

pracovníků se dozvíte, koho že to v „HoPu a Autobuse“ nadělili dětem

a mládeži pod stromeček.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 5

Bc. Barbora Stifterová, Kontaktní pracovnice NZDM Autobus

Jsem služebně nejmladším členem týmu NZDM Autobus, současně k práci ještě

studuji poslední ročník magisterského oboru adiktologie (který se zaměřuje

na užívání návykových látek, závislostní chování a jejich dopady a souvislosti)

na Univerzitě Karlově. Bakalářský akademický titul jsem získala na Jihočeské

univerzitě (obor prevence a rehabilitace sociální patologie), čímž jsem dosáhla

kvalifikace pro výkon sociální práce. Škola mě baví, zejména proto, že mi často

umožňuje vhled do sebe samé a také mi poskytuje prostor pro seberozvoj.

V rámci studia mě v poslední době významně oslovila komunikační analýza, která

se dá uplatnit v každodenním životě. Ráda bych proto zdůraznila alespoň dvě její

podstatné myšlenky. Tou první je význam naší osobnosti v komunikaci – naše

sebepojetí, sebeuvědomění, sebevědomí a sebeúcta. Z komunikace lze mnoho

vyčíst o nás samých. O tom, jak se vidíme, jaké o sobě máme mínění. Zda se

podceňujeme či si věříme. To, jak komunikujeme, vypovídá o naší osobnosti.

A naopak, naše sebeúcta či sebepojetí ovlivňují to, jak pozitivně nebo negativně

komunikujeme, do jaké míry jsme vstřícní nebo odtažití a také jakým způsobem s námi komunikují

ostatní.

Tou další myšlenkou je pojetí transakční analýzy Erica Berneho. Tento přístup pojednává o třech

egostavech, tzn. pevně provázaných systémech pocitů a modelů chování, které se při komunikaci

různě prolínají. Jedná se o pozice rodič – dospělý – dítě. Tyto roviny se při efektivní komunikaci

nesmí křížit, ale naopak se doplňovat. Transakční analýza upozorňuje na to, že žádný egostav

nemá být potlačen, ale má být využit v adekvátní chvíli.

Do Neposedy jsem přišla, protože to pro mne byla skvělá příležitost, jak odstartovat svůj profesní

život. Na Neposedovi si vážím příjemného kolektivu a toho, že podporuje své pracovníky v dalším

vzdělávání. Zkvalitňuje tím své služby a stará se tak jak o své klienty, tak o samotné pracovníky.

Zajímám se o výtvarné umění, a chci se v tomto roce přihlásit na studium arteterapie. Tyto znalosti

chci dále uplatnit při práci v NZDM Autobus. Věřím, že to bude přínos pro klienty i mé kolegy.

Doufám, že do NZDM Autobus přispěju dobrou náladou a hlavně neodsuzujícím a přijímajícím

přístupem.

Doufáme, že se bude oběma novým pracovnicím

v Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež z. s. Neposeda líbit.

Profesionalitu obou týmů zajišťuje kromě patřičného vzdělání

pracovníků a interních metodických porad rovněž pravidelná

týmová supervize u externího supervizora a supervize vedoucích

pracovníků. Velký význam přikládáme také dalšímu vzdělávání

pracovníků na kurzech akreditovaných MPSV, které naši pracovníci

absolvují nad rámec zákonem stanovených hodinových sazeb.

Těšíme se na vydařenou spolupráci s našimi novými pracovnicemi

a přejeme jim mnoho úspěchů, osobního růstu a dobrého vlivu

na děti a mládež, která k nám dobrovolně přichází.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 6

Klienti NZDM Autobus a sociální sítě

Autor: Ondra

Klienti našeho zařízení mohou oslovit pracovníka

prostřednictvím chatu, ať už na facebookových stránkách

Neposedy nebo na jeho osobním profilu. Touto cestou si

pak mohou domluvit osobní schůzku s pracovníkem nebo

v určitých případech řešíme jeho obtížnou životní situaci

přímo online. Klienti či zájemci o službu se zde mohou

zároveň dozvědět informace o provozu, změnách

otevíracích hodin, nadcházejícím programu, ale například

i to co se zrovna na klubu děje, nebo jaké pracovníky

v NZDM Autobus potkají.

Pracujeme tak s komunikačním nástrojem, který denně

užívá většina dětí a mládeže. Prostřednictvím

poskytnutých intervencí se snažíme o to, aby se

v prostředí Facebooku cítili bezpečně. Není to však

komunikace nahodilá, a tak i tento styl práce podléhá

vnitřní metodice NZDM Autobus.

Pracovníci organizace své facebookové přátele z klubu nebo terénu na sociální síti nesledují, ani samy

nekontaktují (to pouze v případě zásadních informací – například dohodnutí výletu apod.). Všechna

komunikace ve virtuálním prostoru začíná a končí u potřeb klientů.

Přínosy vidím především v bezprahovosti tohoto kontaktu – v době chytrých telefonů a veřejně přístupných

wifi sítí, nám může napsat klient téměř odkudkoliv a v případě, že jsme online, je naše odpověď okamžitá.

Také informace z klubu se dostávají k facebookovým přátelům velmi rychle a v poslední době stále častěji

slýchám věty typu: „Viděl/a jsem program klubu na Facebooku, zaujalo mě to, tak jsem dorazil/a..“ Když

bych měl toto téma shrnout, mají sociální sítě mnoho výhod, ale také nevýhod – pokud však dokážeme

použít efektivně možnosti, které nabízejí, můžeme i díky nim naše služby nabízet kvalitněji a dostupněji.

Staňte se přáteli facebookového Neposedy i Vy www.facebook.com/Neposeda

Sociální sítě jsou propojenou skupinou lidí,

která spolu udržuje on-line komunikaci těmi

nejrůznějšími nástroji a prostředky. Děti,

dospívající, ale i starší generace tak dnes

mají celou řadu možností, jak dát o sobě

vědět. Mezi nejznámější sítě patří:

Facebook, Twitter, Lidé.cz, YouTube.com

a mnoho dalších – slyšíme o nich téměř

všude. Jedná se o významný fenomén

dnešní doby. V následujícím článku bych se

rád věnoval především tématu užívání

sociálních sítí klienty NZDM Autobus a také

typem kontaktní práce, která probíhá

prostřednictvím komunikačních kanálů,

zejména přes síť Facebook.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 7

Lyžařská školička pro děti s fotografickou soutěží

Autorka: Markéta

Pokud uvažujete, že u Vás nastal čas vyměnit malé Zuzance či

Filípkovi boby za lyže, pak se není hned nutné trápit

myšlenkou: „kdo z nás, proboha, to dítě naučí lyžovat?“.

Využijte nabídku lyžařských středisek a dejte Vaše ratolesti

do lyžařské školky. Dítě dostane základní lyžařskou průpravu

od profesionálů a Vy si ušetříte zvýšenou hladinu adrenalinu.

Zvolit si můžete skupinovou či individuální výuku. Skupiny

bývají o třech, pěti až sedmi dětech. Malý lyžaři se vzájemně

motivují a sdílí společný cíl. S lektorem se domluvte

na časovém rozvržení tak, aby respektovalo fyzické možnosti

dítěte a nebylo hned napoprvé zbytečně přetíženo. To by ho

mohlo odradit od dalšího tréninku.

Krok za krokem se děti seznamují s výstrojí a jejím využitím. Učí se s lyžičkami chodit po rovince, nazouvat

je, vyzouvat, sedat si i vstávat. Také si procvičí stoupání do svahu a jeho sjíždění. Nedílnou součástí je

nasedání a vysedání ze speciálního dětského vleku, výuka obloučků a nezbytná teorie základů lyžování.

Úplní začátečníci trénují bez hůlek.

Lyžařská školka je standardně určena pro děti od 3 let. U mladších dětí rozhoduje o schopnosti lyžařské

výuky lektor. Pokud nechcete hned investovat do výstroje, když nemáte jistotu, zda dítě bude fanouškem

lyžování, můžete si kompletní výbavu půjčit. Mnohdy je součástí školky i půjčovna. Pořídíte zde vše – lyže

s vázáním, boty, helmu, brýle. Nezapomeňte, že z lyžování je potřeba mít hlavně radost a pokud si to Vaše

děťátko nebude hned na poprvé myslet také, pak to zbytečně neuspěchejte a buďte trpělivý. Držím palcem

Vám i Vašim dětem.

Posílejte fotky Vašich dětí z lyžování na adresu marketa@neposeda.org. Tři vylosované malé lyžaře/ky

odměníme samolepkou a odznáčkem Centra pro rodinu. Fotografie zveřejníme na stránkách organizace.

Panáčci z buráků

Autorka: Nikola

Co potřebujeme: buráky, sisal nebo bavlnky na vlásky,

fixy, sirky, párátka nebo špejle, chlupaté drátky, tavná pistole,

skořápky od vlašských ořechů

Postup: Vybereme si vhodný tvar burského oříšku, tavnou pistolí nalepíme sisal nebo bavlnku jako vlásky.

Fixou nakreslíme oči, nos a pusu. Špičatým párátkem uděláme do buráku dírky, do kterých vložíme chlupaté

drátky a ohneme jako ručičky. Potom doplníme podle své fantazie, např. uděláme panáčka v lodičce:

posadíme oříšek do skořápky od vlašského ořechu, do ručiček dáme sirky jako vesla. Lyžaři tavnou pistolí

přilepíme párátka jako lyže a do ručiček vložíme párátka jako hůlky. Nebo turistovi přilepíme jiné malé

oříšky jako boty a do ručičky vložíme sirku jako hůlku. Fantazii se meze nekladou a při vymýšlení dalších

panáčků můžeme zapojit celou rodinu. Je to trošku titěrná práce a menším dětem bude potřeba pomoct.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 8

Bruslení: radost provázející člověka od pradávna

Autor: Martin

První nálezy bruslí vyrobených ze zvířecích kostí jsou

ze starší doby kamenné a nacházejí se po celé Evropě.

Dokonce se nalezly také v Čechách a to konkrétně v Libici

nad Cidlinou a Čáslavi.

Brusle nesloužily pouze jako praktický prostředek

k pohybu na ledě, ale také jako zdroj lidové zábavy.

Nejstarší zpráva o této lidové zábavě pochází z 12. století.

Už ve 13. století se začaly objevovat brusle s železným

ostřím, které začaly pomalu nahrazovat staré brusle

z kostí. Ve Francii dokonce vznikl cech výrobců bruslí. Ale

zemí zaslíbenou bruslení se stalo Holandsko.

V Holandsku je bruslení národním sportem od 15. století až

do současnosti. O tom, jak byl tento sport v minulosti populární

v Holandsku, nás informují obrazy holandských malířských mistrů

z 16. a 17. století. Holanďané měli také svou patronku bruslení -

svatou Lydvinu. V Amsterodamu dokonce vznikaly improvizované

hostince na ledě k občerstvení bruslařů. Roku 1572 holandští

mušketýři na bruslích zachránili holandskou flotilu zamrzlou

v ledě před Španěly. V některých oblastech Holandska dávali

při závodech přednost rychlé jízdě a tím dali základ rychlobruslení, jinde zase estetickému dojmu, čímž

přispěli k vytvoření sportovní disciplíny krasobruslení. Dokonce se hrál předchůdce hokeje, takzvaný

kolvert. Není také divu, že Holanďané vytvořili v 16. století také první model bruslí se zahnutou špičkou.

Z Holandska se tento sport začal šířit po celé Evropě. Do Ameriky v 17. století přinesli bruslení holandští

osadníci. Anglie se s bruslením seznámila díky šlechtickým emigrantům, kteří se uchylovali do Holandska

před revolucí. V Anglii se bruslení stalo oblíbeným sportem aristokracie a roku 1742 vznikl v Edinburghu

první bruslařský klub. Bourbonská předrevoluční Francie vytvořila z mnoha zdánlivě praktických činností

jako je šerm či vaření skutečné umění a vdechla mu aristokratickou eleganci. Ne jinak to bylo s bruslením.

Francouzští autoři popsali základní bruslařské figury a dokonce vytvořili schémata pohybů. Velká

francouzská revoluce sice světu dala moderní pojetí lidských práv, ale pro bruslení ve Francii představovala

úpadek.

Na počátku 19. století se už v Holandsku a v Anglii pořádaly sportovní rychlobruslařské závody. Do historie

bruslení zasáhl v 19. století výrazně Severoamerický kontinent. V Americe se vytvořil nový typ bruslí

připevněných přímo k botě s ostřím vyrobeným z oceli. Americký tanečník Jackson Haines se svými tanci

na ledě vzbuzoval údiv po celém světě a inspiroval vznik moderního krasobruslení. Kanada pak dala světu

sport, který Češi považují za národní a to hokej.

Dnes si většina Čechů nedokáže zimu bez bruslení představit a to jak aktivně na kluzištích či pasivně

při přenosech hokejových zápasů nebo Olympiády. Stále se však najdou nadšenci, kteří pohrdají uměle

vytvořenými kluzišti a nazouvají brusle pouze, když uhodí mráz a zamrznou volné vodní plochy. Internetové

stránky pro tyto nadšence jsou http://brusleni.e-zpravy.cz/.

Snad málokdo, kdo si kdy nazul brusle,

ať klasické na led nebo kolečkové, ovládnul

jejich techniku a nepropadl této zábavě,

jenž v nás vyvolává pocit, že popíráme

zákony gravitace. Pro dospělého člověka je

to jedna z mála příležitostí, jak si užít

dětský pocit radosti z klouzání. Málokdo

však ví, že tento sport, pro některé umění,

doprovází člověka od pradávna.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 9

Elfenland: MHD v elfštině

Autor: Jirka

Každý z dopravních prostředků se přitom hodil na jiný typ

terénu a na jedné cestě mohl být použit vždy jenom jeden

z těchto prostředků. Pokud byl prostředek umístěn

na nevýhodný terén, musel pro jeho použití a přemístění své

figurky z jednoho místa na druhé, použít elfí hráč víc dopravních

jízdenek (karet) z ruky, než by býval použil, kdyby tento

prostředek využil v terénu pro něj výhodnému. Jeden dopravní

prostředek položený elfem A přitom mohl použít i elf B a všichni

ostatní elfové, kteří si kladením nevýhodných dopravních

prostředků a zátarasů na cestu mohli navzájem škodit. Ale to už

se dostáváme na okraj pohádky a do knihy pravidel postarší,

přesto však velmi zábavné deskové hry roku 1998 – Elfenland.

Pravidla hry nejsou nijak obtížná a hra sama umožňuje dětem (od 10ti let) i rodičům

procvičit během půl hodiny až hodiny schopnost operativně plánovat a kalkulovat –

„Budu mít v ruce dostatek jízdenek na uskutečnění cesty, když se rozhodnu položit

dopravní prostředek právě sem? Neodhalí pak můj cestovatelský záměr někdo

z protivníků a neumístí mi na mou zamýšlenou cestu zátaras? Proč bych se tedy

nesvezl po jedné z cest vystavěné protivníkem?“ Hra připomíná různé životní situace,

ve kterých to nevyjde vždycky tak, jak jsme si představovali, přesto se lze svézt

někam dál, nebo alespoň počkat do dalšího kola na nové dopravní prostředky.

PROGRAM NZDM HOPO V ÚNORU:

Pondělí

14:00-18:00

Úterý

14:00-18:00

Středa

13:00-17:00

Čtvrtek

14:00-18:00

Pátek

13:00-17:00

3 klub

4 klub s programem

kreativní workshop

5 individuální konzultace

6

klub 7 klub

+ dračí doupě s Juditou

10 klub

11 klub s programem

„holčičí“ klub

12 individuální konzultace

13 klub

14 klub

+ dračí doupě s Juditou

17 klub

+ aktivity s Lucií

18 klub s programem

závislost na PC

19 individuální konzultace

20 klub

21 klub

+ dračí doupě s Juditou

24 klub

25 klub

26 individuální konzultace

27 klub

28 klub

+ dračí doupě s Juditou

Bylo, nebylo, v jedné pohádkové zemi

blahobytem kypící a slávou přetékající Elfí

království. V tomto království se každý

dospívající elf musel podrobit zkoušce

dospělosti, která spočívala v navštívení

co nejvíce zákoutí elfího království

v omezeném čase. Dopravními prostředky,

které přitom v té době elfové používali,

byly nejrůznější pohádkové bytosti jako

draci, trolové, jednorožci, divočáci,

kouzelná šlapací kola a další.

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 10

Program KC Nová Beseda

Po 03.02. 20:00 FILMOVÝ KLUB NYMFOMANKA, část I.

Út 04.02. 20:00 KOUZELNÍK

St 05.02. 17:00 MODERNÍ YOYOVÁNÍ

Čt 06.02. 16:00 FOOTBAG (hakisak)

Čt 06.02. 20:00 VLK Z WALL STREET

Pá 07.02. 19:00 ENERGETICKÁ MEDICÍNA

Ne 09.02. 09:45 MRŇOUSKOVÉ: ÚDOLÍ ZTRACENÝCH MRAVENCŮ (kino)

Po 10.02. 20:00 KRÁSNO

St 12.02. 20:00 BLÍZKO OD SEBE

Čt 13.02. 19:30 BLUES JAM SESSION

Ne 16.02. 04:00 LEGO PŘÍBĚH (kino)

Po 17.02. 20:00 NÁSLEDKY LÁSKY

Út 18.02. 19:30 SOCIAL CLUB - Poklábosení v angličtině

Út 18.02. 20:30 SOCIAL CLUB - Chat in English

St 19.02. 20:00 DĚDICTVÍ ANEB KURVA SE NEŘÍKÁ

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 11

ZAPOJTE SE!

Zapsaný spolek Neposeda usiluje od roku 1999 o zvyšování kvality života dětí, dospívajících a rodin. Jsme nezisková organizace, naše programy nemají komerční charakter. Naše činnost je v z velké části financována dotacemi z MPSV, MHMP a městských částí. Významnou část našich příjmů tvoří i dary od firem a jednotlivců.

Vaše podpora je pro nás důležitá! Jak se můžete zapojit?

Staňte se naším příznivcem!

Chcete být s námi v kontaktu a dostávat aktuality o tom, co se u nás děje, co se povedlo a jaké akce chystáme? Napište nám email na priznivci@neposeda.org nebo se staňte fanouškem naší organizace na facebooku – www.facebook.com/neposeda.

Přispějte nám zakoupením konkrétního vybavení či zaplacením konkrétní služby! Umožníte nám tak vykonávat naši práci ještě lépe! Aktuálně potřebujeme:

- 2x taneční podložka (1 300 Kč/1 ks) - molitanová stavebnice (7 000 Kč) - 1x preventivní hra Cesta labyrintem města (4 795Kč) - předplatné časopisů pro dospívající (2000 Kč/ předplatné jednoho časopisu) - vzdělávání pro naše pracovníky (7 000 Kč/1 pracovník/1 rok) - 500x samolepka s logem organizace (3000 Kč/zakázka)

Podpořte konkrétní program, který se Vám nejvíce líbí! Fandíte Centru pro rodinu, Komunitnímu terénnímu programu, NZDM Autobus nebo NZDM HoPo? Podpořte ho! Finanční příspěvek využijeme

- na nákup vybavení pro klienty, - na nákup materiálu (kancelářské potřeby, úklidové prostředky, literatura, nábytek aj.), - na úhradu provozních nákladů (nájemné, energie), - na uhrazení mzdových nákladů – pro naše klienty je nejdůležitější pracovník – někdo s kým mohou

mluvit, kdo s nimi tráví čas a kdo jim poradí

Přispějte nám finančním darem na činnost! Hradíme z něj náklady na pořízení vybavení, na úhradu energií a údržbu prostor a na realizaci nových nápadů. Nejdůležitější jsou pro nás finanční prostředky na mzdové náklady. Naše organizace stojí na činnosti profesionálů, kteří dennodenně provázejí naše klienty a pomáhají jim. Pomozte nám vytvořit pro ně a jejich práci kvalitní zázemí, které se přímo projeví ve zvýšení kvality služeb pro klienty.

Bankovní spojení: 193755206/0300 – ČSOB a. s., Poštovní spořitelna.

Zapojte se jako dobrovolník!

Pomozte nám s přípravou našich programů, s realizací našich akcí nebo přispějte Vašimi vlastními nápady. Potřebujeme Vás! Neváhejte a pište na dobrovolnici@neposeda.org.

Přijďte k nám s Vašimi kolegy a věnujte nám jeden pracovní den v rámci firemního dobrovolnictví. Můžete nám pomoci při úklidu a opravách, při organizování veřejných akcí nebo nám můžete předat své

zkušenosti a dovednosti. Budeme velmi vděční!

Neposedné noviny, č. 14, 2014 Strana 12

Děkujeme za dlouhodobou podporu naší činnosti: