Multimodální spojení ČR a SR - železniční nákladní k oridor č. 9

Multimodální spojení ČR a SR - železniční nákladní koridor č. 9

Ing. Jiří Kolář, Ph.D. generální ředitel

III. ročník mezinárodní konference„Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“

Luhačovice, 12. září 2013

2

Hlavní poslání a činnosti

Předmět činnosti• na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace,

plní funkci provozovatele a vlastníka dráhy

SŽDC zajišťuje• provozování železniční dopravní cesty • provozuschopnost železniční dopravní cesty • rozvoj a modernizaci železniční dopravní cesty • údržbu a opravy železniční dopravní cesty • přípravu podkladů pro sjednávání závazků

veřejné služby• kontrolu užívání železniční dopravní cesty, provozu a provozuschopnosti dráhy

Více než 17 tisíc zaměstnanců• SŽDC je 5. největším zaměstnavatelem v ČR

III. ročník mezinárodní konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“

3

Vize a cíle

Vize SŽDC• být moderní, pružnou a zákaznicky orientovanou organizací, zajišťující rozvoj

provozuschopné, moderní a bezpečné železniční sítě jako nedílné součásti evropského železničního systému

Dlouhodobý cíl• vytvoření nezbytných předpokladů pro posílení tržní pozice železniční dopravy

v národním i mezinárodním měřítku prostřednictvím dynamického rozvoje liberalizovaného trhu v železniční dopravě

Krátkodobé cíle• dokončení procesu restrukturalizace

železničního sektoru• zvyšování produktivity práce• intenzivní čerpání prostředků z fondů EU• proaktivní komunikace a orientace na zákazníky• aktivní spolupráce v mezinárodním měřítku


4

Orientace na zákazníka

• Za účelem nalezení efektivního plánování investic do infrastruktury a optimálního dopravního modelu již nyní přistupujeme k aktivní komunikaci s: objednateli dopravy (Ministerstvo dopravy, kraje), organizátory integrované dopravy, dopravci v osobní a nákladní dopravě.

• Pružně reagujeme na aktuální požadavky a očekávání klíčových partnerů.

• Připravujeme Strategický obchodní plán (koncepce rozvoje sítě - v souladu se směrnicí EU o rozvoji železničních podniků).


• Připravujeme restrukturalizaci poplatku za použití dopravní cesty.

• Připravujeme nový model úhrady elektrické energie podle skutečné spotřeby.

5

Železniční síť ČR


6

Hrozby a příležitosti

Hrozby1. Nedostatek kapacity železniční sítě2. Nízká rychlost3. Příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí4. Nedostatečná harmonizace podmínek mezi silnicí a železnicí5. Objíždění ČR – hrozba, že ČR se stane periferií

uprostřed Evropy

Příležitosti6.Bezpečnost a ekologie7.Nejrychlejší dopravní prostředek na střední vzdálenosti8.Kapacitní a rychlá doprava v aglomeracích9.Ropná krize - vyšší využití veřejné dopravy10.Nová dopravní politika EU včetně revize sítě TEN-T


7

Hlavní priority rozvoje infrastruktury

1. Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU)

2. Kapacita pro příměstskou dopravu3. Zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu4. Železniční napojení Letiště Václava Havla Praha (povinnost

vyplývající z trans-evropských sítí TEN-T, nutno řešit současně s kvalitním a kapacitním spojením Praha – Kladno)

5. Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu

6. Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R)7. Nové technologie – např. dálkové řízení (DOZ),

automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie

8. Zlepšování parametrů sítě (zdvojkolejnění, nové zastávky)9. Elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou

dopravou) 10. Využití regionálních tratí (technicky podudržovaných)


8

Železniční nákladní koridory (RFC)


• RFC: z angl. Rail Freight Corridors, běžně se užívá zkratka RFC s číslem koridoru• koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě

Hlavní cíle dle nařízení:• posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy• harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy• koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory

z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo)• posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi

jednotlivými provozovateli infrastruktury• zohlednění stávajících iniciativ pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope

(RNE) a TEN-T

Hlavní očekávané efekty:• posílení tranzitní železniční dopravy• kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy

9

Definice dle nařízení 913/2010/EU


Koridor pro nákladní dopravu (RFC)•všechny určené železniční tratě, včetně železničních trajektových linek na území

členských států nebo mezi členskými státy a popřípadě v třetích evropských zemích, spojující dva nebo více terminálů podél některé z hlavních tras a případně objízdné trati a úseky, které je spojují, včetně železniční infrastruktury a jejího zařízení a příslušných služeb železniční dopravy v souladu s článkem 5 směrnice 2001/14/ES

Implementační plán

•dokument představující prostředky a strategii, které dotyčné strany hodlají provádět, aby během stanoveného období přijaly nezbytná a dostatečná opatření pro zřízení koridoru pro nákladní dopravu

Terminál

•zařízení rozmístěné po celém koridoru pro nákladní dopravu, které je speciálně vybaveno, aby umožňovalo buď nakládku nebo vykládku zboží nákladních vlaků a integraci železniční nákladní dopravy s dopravou silniční, námořní, vodní a leteckou, nebo sestavování či změnu složení nákladních vlaků a případně provádění postupů na hranicích se třetími evropskými zeměmi

10xx

Žel. síť pro nákladní dopravu: RFC 1-9

11

RFC 5RFC 1-9

xx

12

RFC 5: koridor Balt-Jadran

Popis koridoru (trasování dle nařízení)• Gdynia – Katowice – Ostrava / Žilina – Bratislava /

Vienna / Klagenfurt – Udine – Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz – Maribor – Ljubljana – Koper / Trieste

Členské státy• Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Itálie,

Slovinsko

Organizace• PKP PLK S.A. (koordinátor, kancelář koridoru je

plánována ve Varšavě), SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB-Infrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP

Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru • 10. listopad 2015


13

RFC 7: Orient koridor


Popis koridoru (trasování dle nařízení) • Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť / – Bukurešť – Constanta / – Vidin – Sofia – Soluň – Atény

Členské státy• Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko,

Rumunsko, Bulharsko, Řecko

Organizace• SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB-Infrastruktur AG, MÁV

(sekretariát koridoru je v Budapešti), GYSEV, VPE (One Stop Shop koridoru „C-OSS“ je v Budapešti), CFR, NRIC, OSE

Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru • 10. listopad 2013

Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC• záměr na prodloužení RFC 7 do Rostocku a Hamburku

http://www.rfc7.eu/

14

RFC 8: Centrální koridor východ-západ


Popis koridoru (trasování dle nařízení)• Bremerhaven / Rotterdam / Antverpy – Cáchy / Berlín – Varšava – Terespol (polsko-

běloruská hranice) / Kaunas

Členské státy: Belgie, Nizozemí, Německo, Polsko, Litva + Česká republika (pozorovatel)

Organizace: Infrabel, ProRail, Keyrail, DB Netz AG, PKP PLK S.A. (kancelář koridoru je ve Varšavě), LG, VGI. + SŽDC, s. o. (pozorovatel)

Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2015

Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC• SŽDC je pozorovatelem v orgánech RFC 8• cílem je získat spojení s přístavy

Severního moře• SŽDC se účastní na tzv. Českém extra

modulu Studie dopravního trhu - „TMS“ (Transport Market Study)

• studie TMS prokáže smysluplnost napojení a případně trasování ČR - Německo

RFC 8

15

RFC 9: Česko-slovenský koridor


Popis koridoru (trasování)• Praha – Horní Lideč / Ostrava - Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina – Košice –

Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice)

Členské státy: Česká republika, Slovenská republika

Organizace: SŽDC, s. o., ŽSR • koridor je veden oběma partnery současně na základě vzájemné dohody• není zřízena stálá kancelář• One Stop Shop koridoru (C-OSS) bude zřízen nejprve v Praze k termínu 10. 11. 2013,

poté je zvažován princip střídání sídla C-OSS mezi Prahou a Bratislavou vždy po roce

Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2013

Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC• EK uvažovala o spojení koridorů RFC 9 a RFC 7 • orgány RFC 9 preferovaly spojení s koridorem RFC 8, případně jiné řešení• nakonec Rada navrhla spojení s nově připravovaným koridorem Rýn-Dunaj v roce

2020 (na základě intervencí českých a slovenských organizací a úřadů v rámci revize RFC)

16

RFC 9: Česko-slovenský koridor


RFC 9CS Corridor

17

Orgány CS koridoru


Výkonná rada • na úrovni ministerstev dopravy ČR a SR

Správní rada• na úrovni manažerů infrastruktury (SŽDC, s. o., ŽSR)

Poradní skupina Terminály• složená z provozovatelů a vlastníků terminálů koridoru

Poradní skupina Dopravci• složená ze zástupců železničních podniků

Pracovní skupiny• marketing a OSS• rozvoj infrastruktury a ERTMS• výměna informací a řízení dopravy• řídící a koordinační

18

Správní rada CS koridoru


Správní rada• založena Memorandem o porozumění (3. 1. 2012)• rozhoduje o aspektech implementace koridoru RFC 9

v souladu s nařízením• jedná podle potřeby několikrát ročně

Zásadní rozhodnutí Správní rady• zkrácený název RFC 9: „CS koridor“ (Česko-slovenský koridor)• nový popis koridoru po zařazení dalších tratí dle závěrů Studie dopravního trhu (TMS)• nevytvářet pro organizaci koridoru zvláštní právní subjekt, ale úzce a intenzivně

spolupracovat • naplnit pečlivě povinnosti vyplývající z nařízení, ale s nízkými náklady a jednoduchou

řídicí strukturou• nezřizovat funkci ředitele koridoru, RFC 9 bude řízen oběma partnery společně na

základě rozhodnutí po vzájemné dohodě• vytvoření poradních skupin (AGs), pracovních skupin (WGs), vypracování

harmonogramu implementace a potřebných dokumentů

19

Základní dokumenty CS koridoru


Správní rada v souladu s nařízením vypracovala a dne 7. 5. 2013 schválila základní dokument koridoru - Implementační plán, jenž zahrnuje řadu dalších klíčových dokumentů:

Implementační plán• Popis a charakteristika koridoru, cíle koridoru• Plán opatření nezbytných pro zřízení koridoru• Interní předpisy CS koridoru• Pravidla spolupráce poradních skupin a Správní rady• Studie dopravního trhu (Transport Market Study, TMS)• Popis úzkých míst na infrastruktuře a plán na jejich

odstranění• Investiční plán, seznam projektů pro rozšíření, obnovu

nebo modernizaci železniční infrastruktury• Plán implementace interoperabilních systémů• Plán řízení kapacity nákladních vlaků

20

Informační dokument koridoru (CID)


Informační dokument koridoru (Corridor Information Document, CID)

• Kniha 1: Všeobecné informace • Kniha 2: Výňatky z národních přístupových podmínek (z dokumentů Prohlášení

o dráze pro jednotlivé vnitrostátní sítě koridoru - podle postupů uvedených ve Směrnici 2012/34/EU).

• Kniha 3: Charakteristika terminálů• Kniha 4: Postupy pro přidělování kapacity (OSS postupy) a řízení dopravy, včetně

definice pravidel přednosti souvisejících s přidělováním kapacity v koridoru• Kniha 5: Implementační plán

CID bude zveřejněn v jazycích:

• českém/slovenském• anglickém

21

Jediné kontaktní místo (C-OSS)


Jediné kontaktní místo koridoru (angl. Corridor One-Stop Shop):

• bude v souladu s nařízením zřízeno nejpozději k 10. 11. 2013• při jeho zřizování se vychází mj. stávajících iniciativ koordinátora provozovatelů

infrastruktury RailNetEurope (RNE)• účelem je usnadnění žádostí o kapacitu infrastruktury pro vlaky mezinárodní

železniční nákladní dopravy • žadatelé budou moci požádat na jediném místě v rámci jediné operace

o přidělení kapacity infrastruktury pro nákladní vlaky (překračující hranici na trase koridoru)

• C-OSS bude rozhodovat o žádostech o předem plánované trasy vlaků (Prearranged paths, PaPs) pro zrychlenou nákladní dopravu a přidělovat kapacitu v souladu s pravidly uvedenými ve směrnici 2001/14/ES

• o žádostech a přijatém rozhodnutí bude neprodleně informovat partnerského provozovatele infrastruktury

• transparentní a nediskriminační způsob bude dokladován rejstříkem

22

Výkon a kvalita služeb


• Správní rada každého koridoru bude sledovat výkon a kvalitu služeb železniční nákladní dopravy v rámci koridoru a jednou ročně výsledky zveřejní společně s výsledky průzkumu spokojenosti uživatelů koridoru.

• Na sledování hospodářské soutěže v rámci koridoru mají spolupracovat regulační subjekty tak, aby zajistily nediskriminační přístup k příslušnému koridoru, a zároveň plní roli odvolacích orgánů.

• Každé dva roky od zřízení koridoru předloží Výkonná rada Evropské komisi výsledky provádění plánu pro každý koridor.

• Evropská komise bude pravidelně posuzovat uplatňování nařízení, vypracuje zprávu pro Evropský parlament a Radu (poprvé do 10. listopadu 2015 a poté znovu každé tři roky)

23

Kontaktní údaje C-OSS CS koridoru


Internet:www.szdc.czwww.zsr.sk

Elektronická pošta:[email protected] [email protected] [email protected]

Telefon: (+420) 972 244 556, 606, 853(+420) 972 244 458, 573, 991

Fax: (+420) 972 244 619

www.szdc.cz© Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

DĚKUJI ZA POZORNOST!

Documents

Multimodální spojení ČR a SR - železniční nákladní k oridor č. 9