Krize eurozóny a€¦ · M. Singer – Krize eurozóny a česká ekonomika 3 3 příčiny krize eurozóny 1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina) 2. Stávající institucionální

Krize Krize eurozeurozóónyny a a ččeskeskáá ekonomikaekonomika

Euro versus korunaVýbor pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu ČR

Praha, 17. října 2011

Miroslav SingerMiroslav Singerguvernguvernéér, r, ČČeskeskáá nnáárodnrodníí bankabanka

M. Singer – Krize eurozóny a česká ekonomika 2

ObsahObsah

• Příčiny krize eurozóny a dopady na českou ekonomiku

• Zkušenosti ČR s rozdělením měny a s měnovou krizí• Implikace vývoje v eurozóně pro budoucí přijetí

eura Českou republikou


3 p3 přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny

1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina) 2. Stávající institucionální rámec a dosavadní pravidla

fungování unie 3. Nepříznivý fiskální vývoj (krátkodobá a střednědobá

příčina)

Krize eurozóny má od roku 2010 především podobu krize rozpočtové a dluhové, ale dlouhodobé příčiny spočívají ve strukturální nesourodosti eurozóny a v jejím nevhodném institucionálním rámci


1. Struktur1. Strukturáálnlníí nesourodost nesourodost -- 1/21/2

• Eurozóna není optimální měnovou oblastí: mezi zeměmi eurozónyexistují velké rozdíly v konkurenceschopnosti a tyto rozdíly se nesnižují

• Země jako Řecko či Portugalsko mají nízkou konkurenceschopnost (např. pomalý růst, vysoké primární deficity, deficity zahraničního obchodu a běžného účtu)

• Eurozóna sice podpořila vzájemný obchod (rovněž ku prospěchu blízkého okolí), ale nepřinesla očekávanou lepší alokaci kapitálu

• Kapitál začal proudit do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos, ale pouze za cenu vyššího rizika

• Toto riziko věřitelé (většinou banky zemí „jádra“ eurozóny) ignorovali, neboť předpokládali, že bude rizikovějším ekonomikám pomoženo; uvědomili si ho až v krizi a promítli do očekávání


Index pracovnIndex pracovníích nch náákladkladůů

Pramen: EurostatV důsledku reforem na trhu práce rostla cena práce v Německu dlouhodobě výrazně pomaleji než v jiných ekonomikách


ReReáálnlnéé efektivnefektivníí mměěnovnovéé kurzykurzy

Pramen: Eurostat

Mezera v konkurenceschopnosti mezi Německem a ostatními zeměmi v minulém desetiletí narůstala

Pozn.: Deflátor: jednotkové pracovní náklady; obchodní partneři: 16 zemí eurozóny


• Německo si svůj stávající ekonomický úspěch „předplatilo“: na úkor životní úrovně Němců odplýval kapitál do rizikového státního i soukromého dluhu Irska a jižního křídla eurozóny

• Eurozóna podněcovala přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“; místo konvergence podněcovala divergenci

• Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhléstrukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích

• Riziko strukturálních reforem: jsou politicky velmi nákladné a přinášejí výsledky až po několika letech

Strukturální reformy jsou pro eurozónupodmínkou nutnou nikoliv však postačující

1. Struktur1. Strukturáálnlníí nesourodost nesourodost -- 2/22/2


2. Institucion2. Institucionáálnlníí rráámec a pravidlamec a pravidla• Eurozóna má špatný institucionální rámec:

nedefinuje způsob řešení finančních krizí nezná způsob, jakým by mohla nějaká země z eurozóny odejít (institut

exitu je přitom základním mechanismem trhu) • Stávající pravidla eurozóny byla opakovaně a flagrantně porušována

(nákup dluhopisů ECB) a nerespektována (Pakt stability a růstu) • Politické elity EU nebyly vůbec na krizi připraveny:

názorové obraty o 180° (princip, že „země se vzájemně nezachraňují“) bagatelizace problémů nebo jejich zastírání (měkké stress testy bank) časté odsouvání problémů (kupování času místo skutečných řešení) mnohá rozhodnutí byla činěna pod tlakem (vytváření záchran. fondů) ve stavu nouze byla vynucována falešná solidarita s „hříšníky“

Víra, že členství v eurozóně povede po vstupu k větší disciplíně (politiků) se ukázala být iluzí


3. Nep3. Nepřřííznivý fiskznivý fiskáálnlníí vývojvývoj

• Mnohé země nevyužily příznivé podmínky hospodářského růstu (dobrých časů) ke konsolidaci veřejných financí

• Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize: s určitou mírou strukturálních schodků (žití „nad poměry“) s relativně vysokou úrovní zadlužení

• Během krize: se prohloubila cyklická složka deficitů navíc byly poskytnuty prostředky na: a) sanaci bankovního

sektoru b) podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné) Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizílatentní problém; během krize se staly další příčinou poruch, místo aby hrály roli stabilizujícího nástroje


PPřřesun dluhesun dluhůů

DLUHY SOUKROMÉHO

SEKTORU

DLUHY VEŘEJNÉHO

SEKTORU

DLUHY MEZINÁRODNÍCH

INSTITUCÍ(MMF, EK, ECB)

Během krize docházelo k masivnímu přesunu dluhů


Deficity v Deficity v eurozeurozóónněě a maastrichtska maastrichtskéékritkritéériumrium (2007(2007--2010)2010)

Pramen: EurostatZatímco v roce 2007 neplnily maastrichtské kritérium deficitu dvě země, v roce 2010 ho plnily jen tři

2007 2008 2009 2010Finsko 5,2 Finsko 4,2 Lucembur. -0,9 Estonsko 0,1Lucembur. 3,7 Lucembur. 3 Estonsko -1,7 Lucembur. -1,7Kypr 3,4 Kypr 0,9 Finsko -2,6 Finsko -2,5Estonsko 2,5 Nizozemí 0,6 Německo -3 Německo -3,3Španělsko 1,9 Německo 0,1 Malta -3,7 Malta -3,6Německo 0,3 Rakousko -0,9 Rakousko -4,1 Belgie -4,1Nizozemí 0,2 Belgie -1,3 Itálie -5,4 Itálie -4,6Irsko 0,1 Slovinsko -1,8 Nizozemí -5,5 Rakousko -4,6Slovinsko -0,1 Slovensko -2,1 Belgie -5,9 Kypr -5,3Belgie -0,3 Itálie -2,7 Slovinsko -6 Nizozemí -5,4Rakousko -0,9 Estonsko -2,8 Kypr -6 Slovinsko -5,6Itálie -1,5 Francie -3,3 Francie -7,5 Francie -7Slovensko -1,8 Portugalsko -3,5 Slovensko -8 Slovensko -7,9Malta -2,4 Španělsko -4,2 Portugalsko -10,1 Portugalsko -9,1Francie -2,7 Malta -4,5 Španělsko -11,1 Španělsko -9,2Portugalsko -3,1 Irsko -7,3 Irsko -14,3 Řecko -10,5Řecko -6,4 Řecko -9,8 Řecko -15,4 Irsko -32,4

Pozn.: Tabulka zachycuje všechny země, které v roce 2011 byly členem eurozóny


Dluhy v Dluhy v eurozeurozóónněě a maastrichtska maastrichtskéékritkritéériumrium (2007(2007--2010)2010)

Pramen: Eurostat

Z devíti zemí, které v roce 2007 plnily maastrichtskékritérium dluhu, zbylo v roce 2010 pět

Pozn.: Tabulka zachycuje všechny země, které v roce 2011 byly členem eurozóny

2007 2008 2009 2010Řecko 105,4 Řecko 110,7 Řecko 127,1 Řecko 142,8Itálie 103,6 Itálie 106,3 Itálie 116,1 Itálie 119Belgie 84,2 Belgie 89,6 Belgie 96,2 Belgie 96,8Portugalsko 68,3 Portugalsko 71,6 Portugalsko 83 Irsko 96,2Německo 64,9 Francie 67,7 Francie 78,3 Portugalsko 93Francie 63,9 Německo 66,3 Německo 73,5 Německo 83,2Malta 62 Rakousko 63,8 Rakousko 69,6 Francie 81,7Rakousko 60,7 Malta 61,5 Malta 67,6 Rakousko 72,3Kypr 58,3 Nizozemí 58,2 Irsko 65,6 Malta 68Nizozemí 45,3 Kypr 48,3 Nizozemí 60,8 Nizozemí 62,7Španělsko 36,1 Irsko 44,4 Kypr 58 Kypr 60,8Finsko 35,2 Španělsko 39,8 Španělsko 53,3 Španělsko 60,1Slovensko 29,6 Finsko 34,1 Finsko 43,8 Finsko 48,4Irsko 25 Slovensko 27,8 Slovensko 35,4 Slovensko 41Slovinsko 23,1 Slovinsko 21,9 Slovinsko 35,2 Slovinsko 38Lucembur. 6,7 Lucembur. 13,6 Lucembur. 14,6 Lucembur. 18,4Estonsko 3,7 Estonsko 4,6 Estonsko 7,2 Estonsko 6,6


StruStruččnnáá anatomie krizeanatomie krize

Hlavní riziko stávající fáze krize spočívá v těsných vazbách mezi finančním sektorem, reálnou ekonomikou a veřejnými financemi

HYPOTÉČNÍTRH

FINANČNÍSEKTOR

REÁLNÁEKONOMIKA

VEŘEJNÝ SEKTOR

Hypotéčníkrize

Finančníkrize

Dluhovákrize

Záchrana bank

Podpora poptávky

Špatné půjčky

Volatilita trhů; nejistoty

Recese

Fiskálníkonsolidace

Nižšípříjmy


DluhovDluhováá krize a politikakrize a politika• Doposud uskutečněná řešení problémů státních dluhů

vyžadovala v oblasti politiky „pouze“ získat pro řešení(= úsporný program) občany dlužnické země

• Pro řešení dluhového problému eurozóny však bude třeba získat i voliče a instituce jiných než dlužnických zemí

• V zájmu problémových zemí není opustit eurozónu; naopak: členství v eurozóně zajišťuje elitám daných zemízískat prostředky, o kterých si mohou obyčejní členové EU jenom nechat zdát

• Vybudování jakéhosi silnějšího „deura“ kolem německéekonomiky není reálné, německé elity nejsou na takový krok připraveny

Měnové unie se rozpadají kvůli ztrátě politické vůle, nikoliv kvůli nedostatečným ekonomickým přínosům


• Finanční: přetrvává zranitelnost finančního systému a vysokávolatilita na trzích; jen pomalu se snižuje finanční páka; přetrvávánebezpečí nákazy

• Makroekonomická: Hospodářský růst: v posledních měsících zpomaluje; není ve světě

rovnoměrný (vyspělé ekonomiky rostou pomalu a některé rozvíjejícíekonomiky rychle); soukromá poptávka je nadále slabá; převažujíšpatné zprávy nad dobrými

Cenový vývoj: ačkoliv inflační nákladové tlaky ustupují, inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB); pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky

• Jiná: nová (a nadměrná) regulace v EU; daň z fin. transakcí, apod.Velkým rizikem je absence důvěryhodného politického řešení dluhového problému eurozóny (i USA)

Rizika budoucRizika budoucíího vývojeho vývoje


PravdPravděěpodobnpodobnéé dopady pdopady přříípadnpadnéékrize na krize na ččeskou ekonomikueskou ekonomiku

• Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraničníobchod (značná otevřenost ekonomiky a vysoký podíl cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo)

• Bankovní sektor v ČR je v dobré kondici (viz zátěžové testy ČNB) a měl by působit jako tlumič šoků

• Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci snižuje možná rizika nákazy a zlevňuje náklady na obsluhu dluhu

V případě druhého poklesu budou dopady na českou ekonomiku podobné dopadům z let 2008-09


Vývoj HDP v Vývoj HDP v ČČR a v R a v eurozeurozóónněě(meziro(meziroččnníí zmzměěna v %)na v %)

V průběhu krize se prosazovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně

Pramen: Eurostat

Meziroční změny reálného HDP (%)

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11

Česká republikaeurozóna


ZkuZkuššenost enost ČČR s rozdR s rozděělenleníím mm měěnyny• Po celá desetiletí fiskální transfery mezi českými zeměmi a Slovenskem

maskovaly výrazně horší výkonnost slovenské ekonomiky oproti české• Rozdíl ve výkonnosti byl ještě prohlouben uzavřením zbrojního

průmyslu v SR• Po politickém rozdělení ČSFR (1. ledna 1993) začalo být zachovávání

společné měny vystavováno tržním tlakům: české i slovenské subjekty převáděly své vklady do českých bank a kapitál odplýval z obou zemí

• Po rozdělení měny (8. února 1993) byla brzy obnovena stabilita • Slovenská koruna poměrně rychle depreciovala - v souladu s horšími

fundamenty slovenské ekonomiky • Náklady na rozdělení měny byly relativně nízké (plán B sledovaný od

poloviny roku 1992 hladkosti dělení měny prospěl)Poučení: 1) nedostatek politické vůle zachovat federální měnu měl na ni zásadní dopad 2) situace byla pro trhy i domácnosti snadno čitelná


ZkuZkuššenost enost ČČR s mR s měěnovou kriznovou krizíí• Česká ekonomika se chytila do pasti Impossible Trinity • První stabilizační balíček (duben 1997) nebyl pro trhy

dostatečně kredibilní• Spolupráce mezi vládou a centrální bankou nebyla dostatečná• Makroekonomické politiky nebyly v souladu + pravděpodobně

příliš restriktivní měnová politika finanční krize • Mnohá rozhodnutí tvůrců politik byla obtížně předvídatelná; to

subjektům komplikovalo rozhodování• Výsledek byl ekonomicky velmi nákladný; z větší části se mu

dalo předejít; neexistoval žádný „plán B“ zpoždění v zavádění nového rámce (o přechodu k cílování inflace bylo rozhodnuto až v prosinci 1997)

Poučení: předvídatelné akce vyvolávají nižšíekonomické náklady než akce nepředvídatelné


Euro a Euro a ČČR R • Krize obnažila zásadní slabiny fungování eurozóny (strukturální,

institucionální a rozpočtové) • V důsledku vytváření záchranných mechanismů se výrazně zvyšují

rozpočtové náklady členství v eurozóně a komplikuje se kalkul budoucích přínosů a nákladů

• Česká ekonomika není doposud na přijetí eura připravená (fiskálnívývoj + nedostatečná sladěnost s eurozónou) náklady plynoucíz členství ČR v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy

• Eurozóna přestala být tím, čím byla v době našeho vstupu do EU, resp. tím, za co byla v té době vydávána

• Přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila

Úvahy o přijetí eura ČR nebudou po několik let aktuální


ShrnutShrnutíí• Přestože nejpalčivějším problémem se nyní jeví dluhová krize,

hlavní problém eurozóny spočívá v její strukturální nesourodosti a v jejím nevyhovujícím institucionálním uspořádání

• Tyto skutečnosti byly v období rychlého růstu před krizí latentní, ale v průběhu krize začaly ohrožovat samu existenci eurozóny

• Nedojde-li k náhlému zvratu politické situace v zemích „jádra“eurozóny nebo v Německu, bude krize řešena převážně na úkor fiskálně spořádaných zemí eurozóny a rovněž důvěryhodnosti ECB a její měnové politiky (toto řešení bude pro elity eurozóny méněpoliticky nákladné)

• Vstup do EMU nebude pro ČR v nejbližších letech možný (fiskál) a pravděpodobně ani výhodný

Úvahy o vstupu do EMU začnou být aktuální, až bude zřejmé, jakými pravidly se eurozóna vlastně řídí


DDěěkuji za pozornostkuji za pozornost

Miroslav SingerČeská národní banka

Na Příkopě 28 115 03 Praha 1

[email protected]: 224 412 000


RezervnRezervníí slidyslidy


Dluhy a deficity v Dluhy a deficity v eurozeurozóónněě (2006(2006--2010)2010)

Pramen: EurostatPo zhoršení obou veličin v roce 2008 došlo k prudkému zhoršení v roce 2009; v roce 2010 došlo k dalšímu zvýšení dluhu a mírnému snížení deficitu

60

65

70

75

80

85

90

-7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0

Deficit/HDP v %

Dlu

h/H

DP

v %

20062007

2008

2009

2010


Dluhy a deficity v EU v roce 2010Dluhy a deficity v EU v roce 2010

Jen pět zemí v EU plnilo v roce 2010 oběmaastrichtská rozpočtová kritéria zároveň; díky Estonsku jsou mezi nimi tři ze 17 zemí eurozóny…

Pramen: Eurostat

0

20

40

60

80

100

120

140

160

-12 -10 -8 -6 -4 -2 0 2Deficit/HDP v %

Dlu

h/H

DP

v %

GR

IT

BE

UK FPT

D

CZ SLUX

EST

Maastricht: deficit

Maastricht: dluh

Irsko: dluh 96,2%

deficit -32,4 %

Fi

DK


VlVláádndníí dluhy dluhy ŘŘecka, Irska a Portugalska ecka, Irska a Portugalska (2005(2005--2010)2010)

Dluh Řecka byl vysoký již před krizí a od roku 2007 do roku 2010 se zvýšil o 37,4 p.b.; dluh Irska byl před krizí sice nízký, ale ve stejném období se zvýšil téměř čtyřikrát

Pramen: Eurostat

100106 105

111

127

143

25

68 7283

93

27 25

44

96

66

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Vlád

ní d

luh

jako

% H

DP

ŘeckoIrskoPortugalsko

Documents

Krize eurozóny a€¦ · M. Singer – Krize eurozóny a česká ekonomika 3 3 příčiny krize eurozóny 1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina) 2. Stávající institucionální