Strun nstin vvoje a stavu

prvn pravy drustevnictv

veskch zemch

Pro Alternativu zdola

sestavil Ji Guthvodn metodick poznmkaTato studie vznikla pevn reer prvotn (zkony a jin pedpisy) i druhotn literatury. Vjimen je ke zjitnm dajm doplnno strun hodnocen, je odr znalosti, zkuenosti a nzory autora a dalch len iniciativy Alternativa zdola. Toto hodnocen je naopak soustedno vkapitole Zvr spolu snmty na dl srovnn sostatnmi stty Visegrdsk skupiny.

Kapitola 1 je zvt sti (s vjimkou vodnch odstavc) vtahem zronkov prce Ivana Kejka zr. 2011 (na Brno International Bussiness School) Prvn prava drustev veskch zemch.

Ke kapitole 2 je teba zdraznit, e drustevn prvo vR prolo radikln promnou splatnost od 1.ledna 2014, take druhotnch pramen nen mnoho a hlavn nezahrnuj praktick zkuenosti suplatovnm, o judikatue ani nemluv. Podstatn st textu vpodkap. 2.1 a 2.2 je vtahem zpehledu Jitky Vepkov Zbojov (viz kap. 4). Vtto kapitole pojednvme jen o obecn prav spolen vcemn pro vechny typy drustev, a o socilnch drustvech. Specifika bytovch drustev jsou mimo rozsah tto prce.

Podkapitola 2.3 o drustevnch zlonch je obdobn vtahem zdiplomov prce Lucie Mikmekov.

PodkovnZa cenn dodatky dkuji Magdalen Hunov a Frantiku Stoesovi.

Obsah

1.Vvoj od potk do r. 201341.1Obdob 1847-191841.2Obdob 1918-194541.3Obdob 1945-199041.4Obdob 1990-201352.Souasn prvn prava62.1NOZ a ZOK a zkladn systematika62.2Hlavn zsady62.3Drustevn zlony82.3.1 Pehled platn pravy82.3.2 Specifick vvoj a vhled92.4Evropsk drustevn spolenost93.Zvr113.1 Souhrnn hodnocen113.2 Nmty na srovnn a dal zkoumn114.Literatura12

HYPERLINK \l "_Toc387251229"

1. Vvoj od potk do r. 2013

1.1 Obdob 1847-1918

eeno pesnm, ale suchoprnm jazykem platnho zkona o obchodnch korporacch, drustvo je spoleenstv neuzavenho potu osob, kter je zaloeno za elem vzjemn podpory svch len nebo tetch osob, ppadn za elem podnikn. Nejde jen o spolen vlastnictv Mezinrodn drustevn svaz pojmenoval celkem sedm drustevnch princip, mezi kter pat demokratick zen podniku, autonomie a nezvislost (na sttu a na veejn sprv vbec), spoluprce nejen vrmci drustva, ale i mezi rznmi drustvy, soustavn pe o vzdlvn a pijet spoluodpovdnosti za spoleensk vvoj.

Kdy vynechme stedovk cechy (obvykle byly zvisl na mstsk samosprv), drustevn spoluprce se postupn rozvjela v18. a 19. stolet vAnglii (mlny, sklady a pekrny), Francii (vinai), ve vcarsku (srai) a na Slovensku (urbsk ili pozemkov spolky). Za prvn drustvo modernho typu (co do nakldn se ziskem) je povaovno Rochdalsk spoleenstv spravedlivch prkopnk, zaloen v Rochdale u Manchesteru vroce 1844. Spoleenstv se dilo promylenmi, dohodnutmi a hlavn publikovanmi zsadami, kter vzpt inspirovaly mnoh dal. U vroce 1847 vznikl Prask potravn a spoiteln spolek. Tehdy platil vRakouskm csastv pouze Veobecn zkonk obansk z roku 1811, kter obecn upravoval sdruovn osob. Prvn legislativn reakc na faktickou vlnu vzniku drustev byl csask patent . 253/1852 .z., o spolcch. Patent sice nepouv pojem drustva, ale zvtu el, pro kter mohly bt spolky zakldny, je jeho vcn psobnost zejm:

podpora vd a umn,

oiven zemdlstv, lesnictv, hornictv, ivnostensk innosti, obchodu, i jinch odvtv produkce,

udrovn pravidelnho dopravnho spojen, mezi dvma, i vce msty na soui i po vod,

stavba a drba silnic, eleznic, most a vodnch cest,

vrn stavy, pojiovny, spoitelny a zastavrny.Strun pedpis sice pomrn podrobn upravoval regulaci a sttn kontrolu (spolky vznikaj jen se sttnm povolenm, stt schvaluje zmny stanov a tak me spolek za uritch podmnek zruit), ale zkladn impuls byl vdy ze soukrom iniciativy a prava pedpokldala, e osoby sdruen ve spolcch si samy uprav vnitn pomry.

Zsadn zmnou bylo pijet zkona . 70/1873 .z., o vdlkovch a hospodskch spoleenstvech, kter s nkolika novelizacemi plat vRakousku dodnes. Zkon upravuje vechny zkladn pojmy a postupy. Oproti pvodnmu patentu ji ke vzniku nen nutn schvlen sttnm orgnem, jen zpis spoleensk smlouvy (s uritmi nleitostmi) do rejstku spoleenstv vedenho pslunm obchodnm soudem. Rozliuje spolky a) zlon a vrn, b) spolky pro kupovn surovin a skladn spolky (pevn, ale nejen zemdlsk), c) spoleenstva produktivn (tedy vrobn), d) spolky potravn (tedy spotebn) a e) spoleenstva pro zizovn byt a podobn. Zkon nov umouje jak neomezen ruen len za zvazky spoleenstva (ru spolen a nerozdln celm svm majetkem), tak ruen omezen (do urit ve stanoven pedem). Povinnm orgnem je pedstavenstvo spsobnost v jednn navenek, veden etnictv a seznamu len atd. Jen fakultativn mohla bt spoleenskou smlouvou zzena dohldac rada, kter mimo oekvatelnch prv mla i monost zbavit prv nkterho lena pedstavenstva, i zamstnance, vppad pochybnost, a to a do okamiku, kdy o nm rozhodne valn shromdn. Zkon dle pomrn podrobn upravuje jednak ppadn konkurz, jednak likvidaci spoleenstva. Pro zajmavost, lensk podl jednotlivho lena nepodlhal exekuci, pokud byla proti nmu vedena. Zvltn kapitola zkona je vnovna sankcm. Jednak za sprvn delikty ve vkazech, zejmna vi rejstku spoleenstev, jednak za pekroen vymezen innosti spoleenstva umouje uloit rzn vysok penit pokuty. Zmrn uvdn zkreslench daj vrejstku, bilancch a dalch zprvch spojench sinnost spoleenstev byly dokonce spjaty strestem vzen vdlce a t msc.

Na masivn nrst drustev zareagoval zkon . 133/1903 .z. o revizi spoleenstev vdlkovch a hospodskch a jinch spolk. Ten zavedl povinnost prozkoumn hospodaen spolku (dnes bychom ekli audit) nezvislm znalcem tzv. revizorem a to nejmn jednou za dva roky. Znalec nesml bt nijak spjat se spoleenstvm, resp. spolkem. Revizor ml vechny potebn prva kproveden kontroly a svou zprvu pedkldal vdy pedstavenstvu a sttn sprv. Pedstavenstvo (pokud byla zzena dozor rada, tak na spolenm jednn s n) bylo pod hrozbou sankc povinno revizn zprvu projednat a zajistit npravu, pokud bylo zjitno nedodrovn zkonnch ustanoven i ustanoven spoleensk smlouvy (stanov). Drustevn svazy zizovaly funkci revizora pro sv leny.

1.2 Obdob 1918-1945

Obdob tzv. prvn republiky bv oznaovno jako zlat doba drustev. Zkladnm prvnm pedpisem byl i nadle zkon . 70/1873. Na poptvku po drustevn form podnikn reagoval zkon .279/1924 Sb. o pemn spolenost sruenm obmezenm vdrustva (jak zejmo, mj. kodifikoval posun vterminologii, tedy zaveden pojmu drustvo). Existujc prvn prava se nezmnila ani vobdob tzv. protektortu. Vr. 1942 jen byla zsadn omezena samosprva drustev, kter se musela poddit pm kontrole okupanch ad.

1.3 Obdob 1945-1990

Ve 30. letech existovalo vSR kolem 15000 drustev (popravd, vysok poet byl zpsoben i tm, e se oddlen sdruovali et Nmci a ei), piem jen samotn spotebn drustva mla kolem jednoho milinu len. Neexistovala funkn centrla, drustva byla sdruena ve 82 svazech.

I vreakci na tuto zkuenost byla ji 17. kvtna 1945 (!) zaloena stedn rada drustev. Krtce po norovm pevratu byl schvlen nov zkon (25. 7. 1948), u poplatn novmu reimu.Zkon . 187/1948 Sb., o stedn rad drustev byl typickou ukzkou snahy komunistickho reimu vechna drustva poddit zcela kontrole se shora. Vytvoeny byly tzv. Rady drustev, ve kterch byla povinn sdruena vechna drustva. Zapojen vech drustev pod Rady drustev umoovalo nejen jejich bezvhradnou kontrolu, ale tak umonilo zapojit drustva zcela do systmu zenho centrlnho hospodstv.

Pro dal vvoj bylo zsadn a mono rovnou ci, e neblah rozdlen drustev na zemdlsk a nezemdlsk. Zkon . 69/1949 Sb., o jednotnch zemdlskch drustvech mj. zruil platnost pvodnho zkona . 70/1873 .z. pro oblast zemdlskch drustev. Zkon sice deklaroval dobrovolnost pi zakldn a vstupu do JZD, ale praxe byla jin. leny se mohli stt pouze pracujc zemdlci a osoby, kter pispvaj ksplnn elu drustva, tedy zvyovn zemdlsk produkce. Zkon tak taxativn stanovil pedmt innosti JZD (scelovn pdy, intenzivn rozvoj zemdlstv, vkup zemdlskch vrobk, souinnost pi stanoven, rozvrhu a plnn dodvek zemdlskch vrobk, zvyovn kulturn a sociln rovn zemdlstv a ulehen prce venkovsk eny), co mj. omezilo svobodu sdruovat se za dosaenm spolench cl len. Jinm podstatnm naruenm svobody byla povinn regulace mnostv drustev vobci: vkad obci mohlo psobit pouze jedno drustvo sobdobnou innost. Zkon o trncti paragrafech tak znamenal podzen zemdlskch drustev sttn moci a ztrtu jejich nezvislosti a samostatnosti.

Pro nezemdlsk drustva byl a vr. 1954 schvlen zkon . 53/1954 Sb., o lidovch drustvech a drustevnch organizacch, kter dokonil socialistickou pemnu prvn pravy drustev. Obsahoval ideologicky neutrln pravu obecnch zleitost, nkdy ovem nepli podrobnou sodkazem na stanovy. Prostednictvm vzorovch stanov, ench nebo i vnucovanch shora, bylo fakticky dosaeno doucho omezen a glajchaltovn. Drustva sice teoreticky mohla vyvjet kdosaen svch cl vekerou innost, kter je jim umonna pedpisy a stanovami, ale zrove byla povinna se dit zsadami socialistickho hospodaen a plnem sestavovanm vsouladu se sttnm plnem. Hospodaen drustev se dilo vedle stanov a prvnch pedpis pedevm smrnicemi nadzench drustevnch organizac. Nejen vznik, ale i zruen drustva bylo mon pouze na zklad souhlasu nadzench orgn. Zkonn oprvnn drustevnch svaz a stedn rady drustev byla znan - napklad vy svazy byly oprvnny odvolat vedouc pracovnky nejen podzench svaz, ale i samotnch drustev. Mohly tak pozastavit rozhodnut niho svaz, i drustev, pokud odporovaly pedpism, stanovm, smrnicm nadzench svaz, i obecnmu zjmu.

Za dalch pt let byl pijat nov zkon pro zemdlsk drustevnictv, a to z. . 49/1959 Sb., o jednotnch zemdlskch drustvech. Drustva se za deset let stala organickou soust socialistickho centrlnho hospodstv. Plnila pouze zadan koly, bez monosti vlastn iniciativy. Hospodaila dle plnu, kter odpovdal plnu rozvoje nrodnho hospodstv. Rovn rozdlen vsledk hospodaen (zisku) se provdlo vsouladu se zjmy cel spolenosti i drustva. Vzorov stanovy schvalovala svm nazenm vlda, stanovy jednotlivch drustev pak rada okresnho nrodnho vboru. Vzorov jednac d JZD vydvalo ministerstvo zemdlstv.

Koncem 80. let si stt zaal uvdomovat neefektivnost a limity zenho hospodstv. Proto zaal velmi pozvolna umoovat dal aktivity, kter dosud byly tko mysliteln. Zmna mla vst kvt samostatnosti subjekt a tak jejich vt motivaci na vlastnch vsledcch. Tyto zmny se projevily i u drustev. Vroce 1988 byly pijaty zkon . 90/1988 Sb., o zemdlskm drustevnictv a zkon .94/1988 Sb. o bytovm, spotebnm a vrobnm drustevnictv. Oba zkony vak mly jepi ivot, nebo ve velmi krtk dob po jejich pijet pila zmna spoleenskch pomr a sn i zsadn zmna vpojet a smovn prvnch pedpis. Tyto zkony ponkud omezily roli sttn sprvy pi vzniku a zniku drustev a napklad u neobsahovaly pravu vzorovch stanov (zvaznch). Uvolnn je dle patrn napklad zpregnantnj pravy pojmu lenstv vdrustvu a jeho oddlen od pojmu zamstnanec, monosti provozovat i dal aktivity, draz se zan klst i na vlastn iniciativu drustev, vneposledn ad lze vypozorovat i opatrn nvrat kpvodnm zsadm drustev, i kdy ne ke vem a ne ve stejn podob.

Obecnm rysem socialistickho zkonodrstv byla prava znanho mnostv prvnch vztah formou podzkonnch pedpis nazen vldy, vyhlkami ministerstev, i vppad drustev vyhlkami stedn rady drustev. 1.4 Obdob 1990-2013

Krtce po pevratu vr. 1989 byly schvleny zkony . 162/1990 Sb., o zemdlskm drustevnictv a zkon . 176/1990 Sb., o bytovm, spotebnm, vrobnm a jinm drustevnictv. Evidentn zachovaly dualitu pravy zemdlskho a nezemdlskho drustevnictv, ale jinak byly takka pelomov.Zkon . 162/1990 Sb., o zemdlskm drustevnictv zcela zmnil pojet drustva, pedevm je odpolitizoval a zruil pslunost drustev ksocialistick hospodsk soustav a centrlnmu plnu. Zkladn pojmy a vztahy upravil na obvykl mezinrodn rovni. Zpedchoz pravy mimochodem zachoval zsadu, e kadmu lenu pslu pi rozhodovn 1 hlas a bezplatn drustevn uvn pozemk. Naopak ji neobsahoval dnou pravu naddrustevnch organizac rad, svaz atd. Pedseda byl obligtn volen nepmo, tedy pedstavenstvem.

Obdobn pstup byl logicky charakteristick pro zkon . 176/1990 Sb., o bytovm spotebnm, vrobnm a jinm drustevnictv. Demokratizaci a liberalizaci (ve smyslu radiklnho omezen vlivu sttn sprvy) pravy doprovodilo znovuzaveden lenskch podl, ale bez definice tohoto institutu. Soust pravy vztahu sttu a drustev byl dodatek, e stt bere zvltn zetel a zejmna finannmi prostedky pispv na drustva invalid a jejich sociln posln a na drustva zabezpeujc vstavbu a provoz drustevnch byt vrmci socilnch program sttu.

Oba zkony reagovaly na zmnu pomr, lze je vak oznait za pechodn, protoe doba jejich platnosti a innosti byla opt velmi krtk. Jet pln nerespektovaly standardn drustevn principy a kontinuln navazovaly na pedchoz pravu. Zrove pinesly adu prvk, kter byly nejen kvalitativn lep vporovnn spedchoz prvn pravou, ale i vporovnn spravou nsledujc. Vprvn ad zdraznily dobrovolnost lenstv vdrustvu, u zemdlskch drustev zruily povinnost sdruovat hospodsk krmivo, osivo a sadbu, oproti tomu zstala prozatm povinnost sdruovat pozemky, zavedly lensk podly pro vechny typy drustev. Jednoznanm pozitivem bylo ukotven monosti zvolit si jakkoliv pedmt innosti drustva, co byla velk zmna, pln reflektujc zkladn znaky drustev. Rovn vznik drustva ji nebyl vzn na rozhodnut administrativy, ale pouze na zpis vpodnikovm rejstku, emu samozejm pedchzelo dobrovoln zaloen drustva.

Pro zemdlsk drustevnictv ml zsadn vznam zkon . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah kpd a jinmu zemdlskmu majetku (zkon o pd). Protoe st majetku drustev byla zskan nedobrovoln vrmci tzv. kolektivizace, drustvm byla uloena povinnost vyrovnat se spvodnmi vlastnky. Mnoho drustev se vdsledku nastavench lht a proces rozpadlo, nkter se pemnila na obchodn spolenosti a jin se rozdlila na vce mench subjekt (vetn ztrty tzv. spor zrozsahu).

Vechna drustva byla vzpt nucena se transformovat podle tzv. transformanho zkona .42/1992 Sb. (o prav majetkovch vztah a vypodn majetkovch nrok vdrustvech). Byl to pokus o npravu majetkovch kivd minulosti, ale oproti jinm restitunm zkonem ponkud odlin. Stanovil toti pro urit okruh oprvnnch osob majetkov nroky vi drustvm vy ne vi ostatnm povinnm osobm. Spolen majetek drustev, vytvoen bhem obdob tzv. socialistickho vrobnho zpsobu, byl ponkud sugestivn oznaen za ist jmn krozdlen. Podle pozdjch odhad se tato transformace tkala kolem 900 tisc osob anrok dosahujcch zhruba 26 mld. K. Dsledky byly opt pro mnoho drustev (pedevm zemdlskch a bytovch) oebraujc nebo dokonce likvidan. Nutno ale piznat, ev nkterch ppadech byl drustevn majetek jet ped transformac vyveden do jinch subjekt, obvykle obchodnch spolenost vlastnnch inovnky a manaery drustev.

Drustevn prvo bylo nov zalenno do zkona . 513/1991 Sb., obchodnho zkonku. Obchodn zkonk odstranil dualitu zemdlskch a nezemdlskch drustev, ovem za cenu pominut jinch podstatnch rozdl mezi jednotlivmi typy drustev. To bylo nevhodn zejmna pro bytov drustva. Zkon obecn jen mlo rozlioval mezi obchodnmi spolenostmi a drustvy, co nalo vyjden v260: nen-li vhlav II (st upravujc drustva) stanoveno jinak, pouij se na drustva pimen ustanoven hlavy I. (prava obchodnch spolenost). Dle napklad mon nevdlen orientace drustev byla zmnna pouze vjednom ustanoven, bez toho, aby bylo toto ustanoven dle rozvedeno. Toto pojet znan znevhodovalo drustva zaloen kzajiovn nejen hospodskch, ale i socilnch i jinch poteb svch len resp. drustva akcentujc tyto i jin nepodnikatelsk cle. Analogicky obchodnm spolenostem byl souhrn lenskch vklad oznaen jako tzv. zkladn kapitl. Drustvo bylo povinno pi svm vzniku zdit tzv. nedliteln fond, nejmn ve vi 10% zapisovanho zkladnho kapitlu. Fond drustvo dopluje nejmn o 10% ronho istho zisku a do doby, kdy nedliteln fond doshne ve zapisovanho kapitlu. Stanovy mohly urit, e zisk se rozdluje mezi leny jinak ne pomrem ve splacenho vkladu ksplacenm vkladm vech len a podobn, e (s vjimkou ppad uvedench vzkon) neplat zsada jeden len-jeden hlas pi rozhodovn lensk schze. Obchodn zkonk byl zruen formln vzato bez nhrady k1. lednu 2014. st jeho pravy byla pesunuta do novho obanskho zkonku, st pln zruena. pravu obchodnho rejstku nov obsahuje zkon o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob (tzv. rejstkov zkon). st vnujc se obchodn spolenostem a drustvm pak pela do novho, relativn zce zamenho zkona o obchodnch korporacch.

Vobdob vymezenm vtto podkapitole byly tak schvlenyzkony . 307/2006 Sb., o evropsk drustevn spolenosti a . 87/1995 Sb. o spoitelnch a vrnch drustvech (v platnm znn). Oba dosud plat, a proto byly zaazeny do druh kapitoly, popisujc souasnou prvn pravu.

2. Souasn prvn prava

2.1 NOZ a ZOK a zkladn systematika

Drustvo je spolu se vemi formami obchodnch spolenost podazeno pod spolen nov pojem obchodn korporace. Kad drustvo je tedy obchodn korporac, a je jeho pedmtem svpomocn innost nebo podnikn. Zkladem je, e shodn obchodn spolenosti i drustva jsou prvnickmi osobami korporativnho typu ve smyslu novho obanskho zkonku (NOZ) svce ne temi tisci paragraf, tedy korporacemi, jak je m na mysli 210 NOZ.

Prvn pravu drustva je mon nalzt v 552 a 726 zkona oobchodnch korporacch (dle tak ZOK). Na drustva se vztahuj rovn vodn partie zkona oobchodnch korporacch ( 1 a 94) a obecn prava pro vechny prvnick osoby a pro vechny korporace ( 118 a 213 NOZ).

Na rozdl od pedel jednotn pravy drustva vobchodnm zkonku, snkolika vjimkami pro drustva bytov, zavd ZOK v 727 a 757 zvltn (a to podstatn odlinou, pinejmenm ve srovnn spedchozm stavem) pravu pro drustva bytov a rovn pedpokld v 758 a 773 nov typ drustva, a to takzvan sociln drustvo, kter vyvj obecn prospn innosti pro znevhodnn osoby zejmna voblasti pracovnch pleitost, socilnch slueb, zdravotn pe apod.

Prost rozsah nov prvn prav specifick pro drustva je zhruba ptinsobn oproti obchodnmu zkonku (221 paragraf oproti 40).

Zkon oobchodnch korporacch se systematicky len na ti sti scelkem osmi hlavami. Prvn st snzvem Obchodn korporace zahrnuje v 1 a 773 obecn ustanoven pro korporace a dle prvn pravu spolenosti sruenm omezenm, akciov spolenosti, veejn obchodn spolenosti, komanditn spolenosti a drustva.

Druh st Ustanoven zvren a pechodn obsahuje v 774 a 785 ustanoven, kter e pechod na novou prvn pravu. Podle 777 maj vechny obchodn korporace povinnost pizpsobit do 6 msc od innosti zkona oobchodnch korporacch (tzn. do 30.6.2013) listiny (tzn. stanovy, spoleensk smlouvy) a doruit je do sbrky listin veden rejstkovm soudem. Pokud tak neuin, vyzve je ktomu rejstkov soud a stavov jim pimenou lhtu ke splnn povinnosti. Po marnm uplynut tto lhty pak soud na nvrh rejstkovho soudu nebo osoby, kter osvd prvn zjem, obchodn korporaci zru a nad jej likvidaci. Tento postup tedy plat i pro vechny drustva vetn bytovch, kterm to me pinst praktick problmy. Stoj za povimnut, e spoleenstva vlastn bytovch jednotek maj lhtu a do 31. prosince 2016. V 777 odst.1 ZOK je uvedeno, e ujednn spoleenskch smluv, kter jsou vrozporu sdonucujcmi (kogentnmi) ustanovenmi zkona oobchodnch korporacch, se od 1.1.2014 zruuj.

Posledn, tet, st obsahuje pouze jedin paragraf ( 786), vnm je upravena innost zkona.

2.2 Hlavn zsady

Drustvo je podle 552 ZOK spoleenstvm neuzavenho potu osob, kter je zaloeno za elem vzjemn podpory svch len nebo tetch osob, ppadn za elem podnikn. Vzkon oobchodnch korporacch se sniuje limit pro poet len na 3 (podle obchodnho zkonku muselo mt drustvo nejmn 5 len-fyzickch osob nebo 2 prvnick osoby), piem se nerozliuje, zda jde oprvnick nebo fyzick osoby. 553-554 stanov osmero zkladnch nleitost stanov, nabvn innosti (dnem schvlen, nestanovli lensk schze jinak) a povinnost (!) zapracovvn zmn stanov na zklad prvn skutenosti.V 555 a 561 je upraven postup zaloen drustva vetn prbhu ustavujc schze a nleitost zpisu zn.

Nov je zavedena povinnost drustva zdit informan desku ve svm sdle, kter bude pstupn kad pracovn den vbnou pracovn dobu vem lenm ( 562 ZOK). Clem je dostaten informovanost len oinnosti a zleitostech drustva. Zkon oobchodnch korporacch vyaduje informovn len drustva cestou oznmen vyvenho na informan desce vppad uveejnn vsledk jednn a vech pijatch usnesen dlch lenskch schz ( 668 ZOK), uveejnn pozvnky na shromdn delegt ( 668 odst. 3 ZOK) a uveejnn vsledk jednn a vech pijatch usnesen shromdn delegt ( 698 ZOK). Prostednictvm informan desky vak lze lenm poskytovat idal informace uren stanovami. Pokud to stanovy ur, je mon informan desku zpstupnit lenm drustva prostednictvm internetovch strnek.

Zkladn kapitl drustva se u nikam nezapisuje ( 563). Drustvo (nov) nen povinno zdit nerozdliteln ani rezervn fond.

Zkladn lensk vklad mus bt pro vechny leny stejn, nesm tedy bt rozdln nap. pro fyzick a prvnick osoby. O ppadnch dalch lenskch vkladech mus drustvo se lenem uzavt psemnou smlouvu ( 572). Vklad me bt i nepenn, ale vtom ppad ho mus ped vloenm schvlit lensk schze ( 574).

V 575 ZOK je upraven deklaratorn vet zkladnch prv a povinnost lena drustva, mezi kter pat prvo astnit se zen drustva (tzn. volit a bt volen do orgn drustva, astnit se zen a rozhodovn vdrustvu prostednictvm hlasovn na lensk schzi), podlet se na vhodch poskytovanch drustvem (nap. podl na zisku, pokud je vyplcen apod.). Mezi zkladn povinnosti pat dodrovat stanovy a povinnost podrobit se rozhodnutm orgn drustva. Kdalm povinnostem pat povinnost uhrazovac ( 587 ZOK) a povinnost oznmit drustvu zmny daj evidovanch vseznamu len ( 580 odst. 3 ZOK), tzn. zmny pjmen, bydlit, sdla nebo adresy uren lenem pro doruovn. Vseznamu len se dle eviduje den a zpsob vzniku a zniku lenstv vdrustvua ve lenskho vkladu a rozsah splnn vkladov povinnosti klenskmu vkladu.

lensk schze me khrad ztrty drustva uloit vem lenm stejnou tzv. uhrazovac povinnost, a to ve vi nejv trojnsobku zkladnho lenskho vkladu (lenm orgn drustva za uritch okolnost a desetinsobku), 587 a 594.

V 595 se nov definuje drustevn podl jako soubor prv a povinnost (jinmi slovy, majetkov i nemajetkov podstata) plynouc zlenstv vdrustvu. Drustevn podl me bt ve spoluvlastnictv i jinch osob ne manel, stanovy vak toto mohou vylouit ( 597).

Pevod a pechod drustevnho podlu je upraven v 599 a 605, piem oboj lze ve stanovch zakzat, resp. vylouit.

V 608 ZOK je nov zakotvena monost poskytnut finann asistence, tzn. monost poskytnut zlohy, pjky nebo vru drustvem pro ely zskn drustevnho podlu. Doposud finann asistenci upravoval obchodn zkonk pouze ve vztahu ke kapitlovm obchodnm spolenostem, nyn zkon oobchodnch korporacch roziuje pouit pravidel finann asistence ina drustva. Drustvo tak bude moci uchazei olenstv pjit finann prostedky, aby mohl splatit lensk vklad pi vstupu do drustva. Smlouva vak bude muset bt pedem schvlena lenskou schz [ 656 psm. f) ZOK]. Zprvu oposkytnut finann asistence pak mus drustvo zaloit do sbrky listin veden pslunm soudem.

Pi vyluovn lena ( 614 a 622) je posledn instanc lensk schze. Pokud nevznikly (ne-)innost lena neodstraniteln nsledky, mus rozhodovn o vylouen lena pedchzet vstraha ( 615).

Orgny drustva jsou upraveny v 629 a nsl. ZOK a jsou to lensk schze, pedstavenstvo, kontroln komise a jin orgny zzen stanovami. U malho drustva (smn ne 50leny) mohou stanovy urit, e statutrnm orgnem je pedseda drustva. Kontroln komise se umalho drustva nemus zizovat a jej funkci pln lensk schze. Pro volen orgny drustva je v632 ZOK implicitn zakotveno, e funkn obdob len kon vem jeho lenm stejn, a to ikdyby byl nkdo zvolen napklad vplce funknho obdob. Nleitosti lensk schze jsou upraveny velice podrobn ve tiadvaceti paragrafech.

Zastoupen na lensk schzi ( 635) je mon, pln moc mus bt psemn a mus bt vn ureno, zda byla udlena pro zastoupen na jedn i vce lenskch schzch. Jedna osoba me zastupovat maximln 1/3 vech len drustva. lensk schze se kon nejmn jednou za kad etn obdob (rok). Schze, na kter se m projednat dn etn zvrka drustva, se mus konat nejpozdji do esti msc po skonen etnho obdob, za kter je dn etn zvrka sestavena. Pedstavenstvo je povinno svolat schzi, pokud je oto psemn podalo alespo 10% len drustva, kte maj nejmn jednu ptinu hlas. Vzhledem ktomu, e vdrustvech mohou mt lenov ivce ne jeden hlas ( 650), pot se lensk menina nejen zhlav, ale ipodle potu hlas dajcch len. Stanovy mohou urit ni poet len nebo ni poet potebnch hlas, ppadn obojho.

Jednou znovch povinnost pro drustva dle ZOK je povinn zzen internetovch strnek drustva. Tato povinnost vyplv z 636 ZOK a souvis se svolvnm lensk schze. Vnov prav je zachovna povinnost svolavatele lensk schze zaslat pozvnku na lenskou schzi lenm drustva na adresu uvedenou vseznamu len 15 dn pedem. Nov je ale stanovena povinnost pozvnku vte lht uveejnit na internetovch strnkch drustva. Pozvnka mus bt na internetovch strnkch drustva uveejnna a do okamiku konn lensk schze, piem uveejnnm pozvnky na internetovch strnkch se povauje pozvnka za doruenou. Ztohoto doslovnho znn zkona lze dovodit, e drustva jsou povinna internetov strnky zdit.

lensk schze je schopna se usnet ( 644 a 646), pokud je ptomna (nadpolovin) vtina vech len (potan podle osob) majcch vtinu vech hlas, nevyaduje-li zkon nebo stanovy ast len majcch vy poet hlas.

Rozhoduje-li lensk schze o:

a) schvlen poskytnut finann asistence,

b) uhrazovac povinnosti,

c) zruen drustva slikvidac,

d) pemn drustva,

e) vydn dluhopis

je schopna se usnet, pokud jsou ptomny alespo 2/3 vech len, a usnesen musbt pijato alespo 2/3 ptomnch len. Vtchto ppadech tak m vdy kad len jeden hlas. To plat i pro ustavujc lenskou schzi.

Stanovy mohou povolit rozhodovn lensk schze obnkovm ili korespondennm zpsobem, zvanm tak per rollam. Pro takov ppad jsou zkladn nleitosti upraveny v 652 a 655. Pro zajmavost uvdme, e ze zkona plat, nedoru-li len ve stanoven lht drustvu souhlas s nvrhem usnesen, plat, e s nvrhem nesouhlas.Velmi podrobn, a zrove velmi podobn lensk schzi je tak vzkon upraveno shromdn delegt ( 669 a 704) pro poteby velmi velkch drustev.

Zpis zjednn pedstavenstva mus obsahovat jmenovit daje, jak kdo hlasoval o jednotlivch nvrzch usnesen ( 709).

Pro leny pedstavenstva povinn a pro leny komise fakultativn je stanoven tzv. zkaz konkurence ( 710 a 722). Tyto osoby nesmj podnikat vpedmtu innosti drustva, a to ani ve prospch jinch osob, ani zprostedkovvat obchody drustva pro jinho. len pedstavenstva dle nesm bt lenem statutrnho orgnu jin prvnick osoby se shodnm pedmtem innosti nebo osoby vobdobnm postaven, ledae se jedn o koncern, spoleenstv vlastnk bytovch jednotek nebo drustvo, jeho leny jsou pouze jin drustva.

Kontroln komise ( 715 a nsl., 726 ZOK) je vmalm drustvu fakultativn, piem jej psobnost vykonv lensk schze a kad len drustva m vi statutrnmu orgnu drustva stejnou pravomoc jako kontroln komise; ostatn drustva ji zizuj povinn.

Ze specifik socilnho drustva ( 758 a 773) vyjmme:

Socilnm drustvem je drustvo, kter soustavn vyvj obecn prospn innosti smujc na podporu sociln soudrnosti za elem pracovn a sociln integrace znevhodnnch osob do spolenosti s pednostnm uspokojovnm mstnch poteb a vyuvnm mstnch zdroj podle msta sdla a psobnosti socilnho drustva, zejmna v oblasti vytven pracovnch pleitost, socilnch slueb a zdravotn pe, vzdlvn, bydlen a trvale udritelnho rozvoje. Podrobnj cle a podmnky innosti vsouladu se sociln zaleovac funkc a podporou mstnho rozvoje a podmnky nakldn se ziskem musej bt uvedeny ve stanovch.

Socilnmu drustvu se zakazuje pemna na jin ne sociln drustvo a rovn tak pevod nebo pechod drustevnho podlu.

lenem socilnho drustva sm bt jen jeho zamstnanec, dobrovolnk nebo klient.

Sociln drustvo me, pipoutj-li to stanovy, rozdlit nejve 33 % svho disponibilnho zisku mezi sv leny.

V socilnm drustvu uspokojujcm pouze bytov poteby svch len m kad len vdy 1 hlas.

Likvidan zstatek sm pipadnout jen jinmu socilnmu drustvu, ppadn obci, v n m zanikajc sociln drustvo sv sdlo.

2.3 Drustevn zlony

2.3.1 Pehled platn pravy

Vznik a innost drustevnch zloen (t spoiteln nebo vrn drustva) je upravena zkonem .87/1995 Sb. o spoitelnch a vrnch drustvech (v platnm znn). Pro zajmavost, od schvlen do souasn doby (kvten 2014) byl u jedenaticetkrt novelizovn.

Tento zkon stanovuje pravidla pro vznik, fungovn a znik drustevnch zloen, uruje pravidla pojitn pohledvek z vklad a dohled ze strany NB. Pro drustevn zlony je charakteristick, e jsou oprvnny pijmat vklady od svch len a poskytovat vry svm lenm, co je spojuje s bankovnmi domy. V rmci udlenho povolen mohou lenm drustva poskytovat i dal sluby, jejich vet je vak u oproti innostem bank. Jedn se o finann leasing, platebn styk, ztovn, vydvn a sprvu platebnch prostedk, poskytovn zruk ve form ruen nebo bankovn zruky, otvrn akreditiv, obstarn inkasa, nkup a prodej ciz mny, pronjem bezpenostnch schrnek. Drustevnm zlonm je umonno, za elem zajitn hlavn innosti uveden ve, si mezi sebou navzjem poskytovat vry a pijmat vklady, mohou rovn ukldat vklady u bank a pijmat od nich vry, obchodovat na vlastn et s devizami a nktermi derivty, s cennmi papry pijatmi k obchodovn na evropskm regulovanm trhu i v zkonem omezenm rozsahu i s dluhopisy. Jin innosti, ne stanov zkon, drustevn zlony vyvjet nesm.

Ke vzniku drustevn zlony a jejmu podnikn je v prv ad teba povolen udlen NB, kter posuzuje splnn nsledujcch podmnek:

Zkladn kapitl mus dosahovat minimln ve 500 000 K, piem ped podnm dosti o povolen mus bt splacena stka ve vi alespo 35 mil. K.

Odborn zpsobilost a dvryhodnost adatele o povolen, jako i odborn zpsobilost, dvryhodnost a zkuenost dcch osob, tj. len pedstavenstva, kontroln komise a vrov komise, a dle osob, kter jsou navrhovny v drustevn zlon na vkonn dc funkce, s nimi je spojena pravomoc a odpovdnost vymezen stanovami drustevn zlony.

Technick a organizan pedpoklady pro vkon navrhovanch innost drustevn zlony, vyplvajc zejmna ze stanov drustevn zlony, nvrhu dcho a kontrolnho systmu drustevn zlony vetn systmu zen rizik.

Relnost obchodnho plnu.

Odborn zpsobilost a dvryhodnost fyzickch nebo prvnickch osob s kvalifikovanou ast na drustevn zlon a len s dalm lenskm vkladem, pokud nemaj kvalifikovanou ast.

Transparentnost skupiny osob s zkm propojenm s drustevn zlonou. i to, zda takov propojen nebrn vkonu dohledu.

Na rozdl od bank jsou drustevn zlony vybudovny na lenskm principu, piem jejich leny mohou bt fyzick i prvnick osoby. Poet len je normativn upraven v zkon . 87/1995 Sb. a mus dosahovat nejmn ticeti. Kad len je povinen sloit v drustevn zlon lensk vklad, a to vpenit form. Ve zkladnho lenskho vkladu je pro kadho lena stejn s tm, e zkon pipout vloen jet tzv. dalho lenskho vkladu. Pokud by vak majetkov podl lena na drustevn zlon ml peshnout zkonem uren hranice, v tto souvislosti se hovo o nabyt kvalifikovan asti, podlh dosaen danho podlu souhlasu NB. len drustevn zlony, krom toho, e jsou mu za stanovench podmnek poskytovny drustevn zlonou sluby, m samozejm prvo astnit se jej lensk schze a hlasovat na n, prvo na podl ze zisku, dle m prvo na poskytnut informac o hospodaen drustevn zlony a pi zniku lenstv m nrok na vypodac podl.

Po etnch nepznivch zkuenostech s psobenm drustevnch zloen v nedostaten regulovanm a neefektivn dozorovanm prosted devadestch let minulho stolet a vlivem harmonizace s evropskou pravou dolo postupn k vraznmu zpsnn prvn regulace podnikn drustevnch zloen. Jejich innost podlh nejen pravidlm stanovenm zkonem . 87/1995 Sb., ale i vyhlkou NB . 123/2007 Sb., o pravidlech obezetnho podnikn bank, spoitelnch a vrnch drustev a obchodnk s cennmi papry, v souladu s nimi jsou drustevn zlony, shodn jako banky, povinny dodrovat pravidla a ukazatele kapitlov pimenosti, vrov angaovanosti, platebn schopnosti a likvidity, klasifikace vybranch poloek aktiv, tvorby rezerv a opravnch poloek. Ve zkratce eeno, kad drustevn zlona je na individulnm i konsolidovanm zklad povinna udrovat kapitl minimln ve vi, kter odpovd soutu jednotlivch kapitlovch poadavk ke kryt rizik, dle je povinna plnit pravidla, kter omezuj vi aktiv a podrozvahovch poloek vi osob nebo skupin osob v zvislosti na kapitlu. Drustevn zlona mus dostt i pravidlm likvidity, zahrnujc obvykle poadavky na minimln vi likvidnch prostedk, i skupiny tchto prostedk ve vztahu k aktivm nebo k pasivm, poppad ke skupin vybranch poloek aktiv nebo pasiv, omezen a podmnky pro nkter druhy vr nebo investic, vklad, zruk a zvazk, a konen pravidla pro nabvn, financovn a posuzovn aktiv. Drustevn zlona je mimo to povinna postupovat obezetn a s nleitou p. Podobn jako banky nesm uzavrat smlouvy za npadn nevhodnch podmnek. Takov smlouvy jsou neplatn. Nen ppustn zastaven podniku drustevn zlony i jeho sti a k uzaven jakkoli smlouvy o dispozici podnikem nebo jeho st potebuje drustevn zlona pedchoz souhlas NB. Drustevn zlona nen oprvnna nabvat pm nebo nepm podl na zkladnm kapitlu jin prvnick osoby, nesm dnm zpsobem nabvat vliv na zen prvnick osoby.

Pi svm vzniku drustevn zlona zizuje rizikov fond, a to za elem kryt rizik z poskytovn vr a zruk. Krom rizikovho fondu drustevn zlona zizuje rezervn fond. Pokud nen rezervn fond vytvoen ji pi vzniku drustevn zlony, vytv se z prvnho zisku po zdann. V ppad, e drustevn zlona vyke za etn obdob ztrtu, slou tyto fondy k jej hrad.

Drustevn zlon zkon ukld, krom t obecnch obligatornch orgn (lensk schze, pedstavenstvo, kontroln komise), ustavit jet zvltn tvrt orgn, a to vrovou komisi, kter m mt povinn nejmn 3 leny, je vol lensk schze z ad len. Npln prce komise je rozhodovat o poskytovn vr lenm, poskytovn zruk za vry len a o zajitn vr. Pozornost zkon vnuje i otzce zpsobilosti, dvryhodnosti, odpovdnosti a tzv. nesluitelnosti funkc len volench orgn a dcch osob. lenov volench orgn a dc osoby drustevn zlony jsou povinny vykonvat svoji funkci s odbornou p, tj. dn, kvalifikovan, po vech strnkch profesionln, s respektem nejen k dodrovn zkona, ale t k zjmm drustevn zlony a jejch len.

Drustevn zlon je rovn uloena povinnost pravideln i na vydn zveejovat stanoven typy informac za elem obeznmen s jej innost a finann situac leny, veejnost i orgn dohledu.

Drustevn zlona je povinna seznmit uchazee o lenstv se vemi skutenostmi souvisejcmi slenstvm, zejmna se stanovami, obchodnmi podmnkami, prvy a povinnostmi vyplvajcmi zlenstv a podmnkami pojitn vklad, podmnkami poskytovn vr a dalmi innostmi drustevn zlony, kter vykonv na zklad udlenho povolen. Dojde-li ke zmnm tchto skutenost, je drustevn zlona povinna sv leny o zmnch vas a dn informovat. Drustevn zlona je dle povinna uveejovat zkladn daje o sob, o svch lenech s kvalifikovanou ast na drustevn zlon a o svch lenech s dalm lenskm vkladem, o struktue konsolidanho celku, jeho je soust, a o sv innosti a finann situaci. Na webovch strnkch drustevnch zloen jsou dle zpravidla dostupn pravideln tvrtletn aktualizovan informace. Dle pslun vyhlky maj obsahovat zkladn daje o spoitelnm drustvu, o sloen len spoitelnho drustva, o struktue konsolidanho celku, o innosti spoitelnho drustva a daje o finann situaci spoitelnho drustva, kter jsou uvedeny v rozsahu rozvahy, vkazu zisk a ztrt, pohledvek z finannch innost drustevn zlony, informac o pohledvkch bez znehodnocen a se znehodnocenm, informace o restrukturalizovanch pohledvkch ped znehodnocenm, reln a jmenovit hodnoty derivt a pomrovch ukazatel drustevn zlony a dalch povinnch informac. Na webu drustevn zlony by mly bt dostupn i dal informace jako organizan schma, vron zprvy i etick kodex.

Ochrana majetkovch prv len drustevn zlony se uskuteuje prostednictvm institutu povinnho pojitn vklad, upravenho v zkon o bankch, na nj zkon . 87/1995 Sb. odkazuje.

2.3.2 Specifick vvoj a vhled

Zkon o drustevnch zlonch byl vr. 1995 schvlen ve velmi liberln podob sminimem kontrolnch a regulanch mechanism. To vedlo kboomu kampeliek ve druh polovin 90. let a poslze kjejich tunelovn (dusovn). Podle nkterch odhad bylo rozkradeno a osm miliard korun z 11,3 mld. K vklad. Stt st ztoho poslze nesystmovm ad hoc opatenm kompenzoval alespo drobnm stadatelm. Po vln krach vr. 2000 a po nslednm zpsnn prvn pravy vr. 2002 vtina drustevnch zloen zanikla a v souasn dob jich vR psob dvanct (koncem roku 1999 to bylo 127). Relativn stabilit souasn situace napomh jednak samoregulace vrmci Asociace drustevnch zloen, jednak zapojen do Fondu pojitn vklad (od svho vzniku vr. 1995 do r. 2006 doby fungoval jen pro banky). Objem vklad vposlednch letech zeteln roste, ale zrove jednotliv krachy dle pokrauj.Aktuln pipravilo Ministerstvo financ R seskou nrodn bankou novelu zkon . 87/1995 Sb., kter by mla:

i) stanovit horn limit velikosti bilann sumy drustevn zlony na 5 mld. K

ii) umonit pmou transformaci drustevn zlony na banku

iii) zvit povinn odvody ze zisku do rizikovho fondu a tomu urit minimln vi 30 % souhrnu nesplacench vr a poskytnutch zruk (oproti souasnm 20%) a

iv) zdvojnsobit sazbu pspvk drustevnch zloen do Fondu pojitn vklad oproti bankm.

2.4 Evropsk drustevn spolenost

Od r. 2006 lze vR zakldat tzv. evropskou drustevn spolenost ili evropsk drustvo (SCE zlatinskho societas cooperativa europea), a to na zklad nazen Rady . 1435/2003 o statutu SCE azkona . 307/2006 Sb., o evropsk drustevn spolenosti.

Vybran odlinosti oproti obecn prav drustev v R:

lenov (mohou jimi bt fyzick i prvnick osoby) musej mt trval pobyt nebo sdla nemn ve 2 rznch lenskch sttech EU.

Mus mt upisovan zkladn kapitl ve vi nejmn 30000 eur

Me mt vedle tradin dualistick soustavy orgn tak monistickou (sprvn rada, kter jmenuje a odvolv editele)

Upravuje i zvltn (silnj) monost podlu zamstnanc-nelen na zen SCE prostednictvm zvltnho vyjednvacho vboru.

pedseda SCE i jejho kontrolnho orgnu vdy voleni nepmou volbou

v ppad rovnosti hlas pi hlasovn vpedstavenstvu m rozhodujc hlas pedseda SCE

ir mlenlivost: lenov orgn SCE jsou i po skonen sv funkce vzni mlenlivost ohledn vekerch informac o SCE, kter maj a jejich en by mohlo pokodit zjmy drustva nebo jeho len, s vjimkou informac, jejich poskytnut je ve veejnm zjmu nebo je vyaduj i povoluj vnitrosttn prvn pedpisy vztahujc se na drustva nebo spolenosti.

Hlasovac prvo na valn hromad se d zsadou 1 len = 1 hlas (bez ohledu na poet podl lena)

Zavd se kategorie lena-investora jako osoby, kter nebude vyrbt nebo uvat zbo i sluby SCE. Nebude tedy vyuvat vhod, kter drustvo nabz svm bnm lenm a jeho ast bude ist kapitlov a bude orientovna na dosaen finannho prospchu zvloench prostedk.

Podle dostupnch informac dosud dn SCE se sdlem vesk republice nevznikla.

3. Zvr

3.1 Souhrnn hodnocen

1) Vzatcch drustevnho hnut vpolovin 19. stolet byla prvn prava velmi stdm, co dvalo drustvm douc volnost na rozvoj. Odvrcenou stranou byl prostor pro spory a mon zpronevry (viz nap. osud spoleenstv Oul).

2) Vr. 1873 byl schvlen skvl zkon, kter nov vzniknuv SR moude recipovala.

3) Po roce 1945 nastaly deformace dle urychlen po pevratu vr. 1948. Podobn jako na politick scn, reakc na rozttnost drustevnho hnut zobdob prvn republiky byla centralizace a glajchaltovn. Verbln, zsti ideologicky podloenou podporu ze strany komunistickho reimu bylo tko odmtnout. Vprbhu nsledujcch 40 let se postaven rznch typ drustev velmi promovalo, co je dosud pramlo reflektovno (pznivci i odprci) mimo specializovan publikace.

4) Po dalm pevratu vr. 1990 se zkladn promna prvn pravy zdaila, ale dal vvoj zejmna vzemdlskm drustevnictv byl vpraxi takka katastrofln. Liberalizace patrn pispla krozvolnn obecnho povdom o autentickm drustevnictv.

5) Souasn platn prvn prava je dosti komplikovan, ale vzsad pod voln. Oproti pedchoz lpe postihuje specifika drustev oproti obchodnm spolenostem. Vdlch vcech je ovem zkon a nedvodn podrobn (nleitosti pozvnky na shromdn delegt nebo zpisu ze schze pedstavenstva).

3.2 Nmty na srovnn a dal zkoumn

Srovnn historick pravy vUhersku se zkonem . 70/1873 .z. a sbliovn vrmci eskoslovensko po 1918.

Sledovn (tuzemsk), zda nkter (zejm. podrobn) ustanoven ZOK nepsob restriktivn.

4. Literatura

Sbrka zkon

Dvok Tom (2006): Drustevn prvo. Praha: C.H.BECK, 390 s.

Havlkov Jana (2013): Pehled nejdleitjch zmn v prvn prav bytovch drustev po 1. 1. 2014, http://www.katalog-pravniku.cz/clanek/prehled-nejdulezitejsich-zmen-v-pravni-uprave-bytovych-druzstev-po-1-1-2014Hoen Monika (2013): Dvra vzlony se postupn obnovila. http://www.halonoviny.cz/articles/view/6720498Hubkov Vladimra (2007): Struktura drustva a evropsk drustevn. Diplomov prce. Masarykova univerzita, Prvnick fakulta.

Hunov, Magdalena (2006): Drustva a jejich role v trn ekonomice. st nad Labem: STUDIA OECONOMICA, 2006. 199 s

Kejk Ivan (2011): Prvn prava drustev veskch zemch.

Mikmekov Lucie (2014): Prvn prava postaven a innosti dohlench finannch instituc vR. Diplomov prce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-sprvn fakulta.

Sillmen David (2014): Budoucnost drustevnch zloen: pipravte se na run obdob, http://www.mesec.cz/clanky/budoucnost-druzstevnich-zalozen/

Svoboda Ji (ed., 2008): 160 let eskho drustevnictv. http://dacr.cz/_dokumenty/doc/kniha.pdfZbojov Vepkov Jitka (2013): Prvn prava drustva vzkon oobchodnch korporacch I., http://www.panelplus.cz/cz/1032.pravni-uprava-druzstva-v-zakone-o-obchodnich-korporacichZdroje vanglitin (vbr):http://www.scmvd.cz/en/http://www.uwcc.wisc.edu/icic/orgs/ica/pubs/review/vol-87-2/czech.htmlhttp://www.pragueconnect.cz/en/s462/PragueConnect-cz/Articles/c1960-Legal/n50825-Important-Changes-in-Czech-Corporate-Law-Introduced-by-the-New-Czech-Businesshttp://www.housinginternational.coop/co-ops/czech-republichttp://www.czechlegislation.com/en/90-2012-sbhttp://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=209.pdf21