Implementace paliativní medicíny do pregraduální výuky v oboru … · 2016-11-16 · Filip, DrSc..) Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně (MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.)

Projekt byl podpořen Nadačním fondem AVAST v rámci programu „Spolu až do konce“

Implementace paliativní medicíny do pregraduální výuky

oboru všeobecné lékařství na lékařských fakultách v ČR

Závěrečná zpráva projektu

Brno 2015

1 Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP

www.paliativnimedicina.cz

Implementace paliativní medicíny do pregraduální výuky oboru všeobecné lékařství na lékařských

fakultách v ČR

Závěrečná zpráva projektu podpořeného Nadačním fondem AVAST v rámci programu „Spolu až do konce“

Řešitel projektu: Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP,

Polní 3, 639 00 Brno

Hlavní řešitel: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.

Realizační tým: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., LF MU Brno

Prof. MUDr. Stanislav Filip DrSc., LF UK Hradec Králové Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., 1. LF UK Praha

PhDr. Martin Loučka, Ph.D., Centrum paliativní péče Praha MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., LF MU Brno

Realizace projektu: červen 2014 - červen 2015



Obsah

Východiska .................................................................................................................................... 3

Cíle projektu ................................................................................................................................. 4

Metoda a průběh projektu ..................................................................................................... 4

Výsledky ......................................................................................................................................... 7

Zastoupení témat paliativní medicíny ve vzdělávacím programu ......................................... 7

Zastoupení témat paliativní péče v učebnicích a doporučených učebních textech ........... 8

Výsledky dotazníkového průzkumu mezi studenty 6. ročníku ............................................. 10

Hodnocení „výstupů z učení“ .................................................................................................... 11

Předmět Paliativní medicína na lékařských fakultách ........................................................... 12

Workshopy a semináře s pedagogy na lékařských fakultách .............................................. 13

Výuka paliativní medicíny na českých lékařských fakultách v evropském kontextu ........ 14

Závěry analytické části projektu ............................................................................................... 15

Výstupy a doporučení ............................................................................................................ 16

Překlad doporučení EAPC ........................................................................................................ 17

Výstupy z projektu na LF MU Brno .......................................................................................... 17

Výstupy z projektu na 1. LF UK Praha .................................................................................... 18

Výstupy z projektu na LF UK Hradec Králové ........................................................................ 18

Přílohy ............................................................................................................................................ 19

Příloha č. 1: Dotazníkový průzkum mezi studenty LF v 6. ročníku o vlastním hodnocení

kompetencí v oblasti paliativní péče ........................................................................................ 19

Příloha č. 2: Vyhodnocení dotazníku hodnocení vlastních znalostí a dovedností v oblasti

paliativní péče pro studenty 6. ročníku LF .............................................................................. 21

Příloha č. 3: Program seminářů povinně volitelného předmětu Paliativní medicína na LF

MU v Brně v jarním semestru 2015 ......................................................................................... 31

Příloha č. 4: Program volitelného předmětu Paliativní medicína na 1. LF UK Praha

v jarním semestru 2015 ............................................................................................................. 32

Příloha č. 5: Doporučené „výstupy z učení“ (kompetence), které by měl student získat

během studia na lékařské fakultě. Doporučení České společnosti paliativní medicíny

ČLS JEP 2015 ............................................................................................................................. 33



Východiska

Sociodemografické změny, ke kterým došlo v posledních desetiletích v rozvinutých

zemích světa, vedly k výraznému nárůstu prevalence chronických progresivních

onemocnění: nádorových nemocí, orgánových selhání a neurodegenerativních

onemocnění (např. demence). Pacienti s těmito diagnózami trpí v posledních

měsících a letech života („v závěru života“) řadou nepříjemných tělesných a

psychických symptomů. V péči o tyto pacienty zdravotníci navíc řeší naléhavou

klinickou a etickou otázku po přiměřeném rozsahu a intenzitě zdravotní péče, který

by odpovídal tělesnému stavu, ale také hodnotám a preferencím pacientů. Tito křehcí

pacienti potřebují dobrou paliativní péči. Je proto nutné předpokládat, že se pacienti

s potřebou paliativní péče budou nacházet v péči lékařů nejrůznějších odborností a

specializací. Lze říci, že s pacienty s potřebou paliativní péče budou přicházet do

kontaktu prakticky všichni lékaři klinických oborů medicíny. Lékaři by proto měli být

v rámci pre- i postgraduálního studia systematicky připravováni na to, aby byli

schopni efektivní paliativní péči poskytovat. Toto doporučení zaznívá ze strany

Světové zdravotnické asociace1, Rady Evropy2 i Evropské asociace pro paliativní

péči (EAPC)3. V zemích, kde byla paliativní medicína (PM) do výuky zařazena, bývají

tyto kurzy studenty samotnými obvykle hodnoceny jako velmi zajímavé a přínosné

pro osobní i profesní růst4. Nicméně v řadě zemí světa PM součástí vzdělávacích

programů pro lékaře není.

Zkušenost řešitelů projektu z pedagogické činnosti na třech lékařských fakultách

naznačuje, že otázkám paliativní péče o pacienty v závěru života je v rámci

pregraduální přípravy věnována pouze velmi malá pozornost. Zastoupení témat

1 Doporučení Světové zdravotnické asociace (WHA) 67.19. Strengthening of palliative care as a component of

comprehensive care throughout the life course. Dostupné na: http://apps.who.int/medicinedocs/en/d/Js21454zh/ 2 Doporučení Rec (2003)24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o organizaci paliativní péče,

schváleno Výborem ministrů dne 12. listopadu 2003 na 860. zasedání náměstků ministrů Dostupné na: http://www.eapcnet.org/download/forReccCoun-Europe/ReccCE-Czech.pdf 3 Doporučení Evropské asociace paliativní péče pro tvorbu pregraduálního vzdělávacího programu v paliativní

medicíně na lékařských fakultách v Evropě. EAPC 2013, ISBN: 978-88-902961-9-2

Původní anglický dokument lze stáhnout na

www.eapcnet.eu/Themes/Education/Medical/CurriculumUpdate.aspx Český překlad je dostupný na: http://www.paliativnimedicina.cz/doporuceni-evropske-asociace-paliativni-pece-pro-tvorbu-pregradualniho-vzdelavaciho-programu-v-palia 4 Centeno, C., Ballesteros, M., Carrasco, J.M.. Does palliative education matter to medical students. The

experience of attending an undregraduate course in palliative care.BMJ Support Palliat Care 2014. Velmi pozitivně hodnotí přínos výuky pro praxi také studenti Lékařské fakulty MU Brno ve svých hodnoceních na konci jednosemestrálního povinně volitelného předmětu Paliativní medicína (viz kapitola Paliativní medicína jako samostatný předmět na lékařských fakultách)

http://www.eapcnet.eu/Themes/Education/Medical/CurriculumUpdate.aspx

http://www.paliativnimedicina.cz/doporuceni-evropske-asociace-paliativni-pece-pro-tvorbu-pregradualniho-vzdelavaciho-programu-v-palia




paliativní péče v pregraduálním kurikulu však zatím v ČR nebylo systematicky

hodnoceno.

Cíle projektu

1. Zhodnotit zastoupení témat paliativní péče v pregraduální výuce na vybraných

lékařských fakultách v ČR.

2. Navrhnout změny, které by vedly k lepšímu začlenění tématiky paliativní péče do

výuky.

Metoda a průběh projektu

Hodnocení vzdělávacích programů probíhalo na 3 lékařských fakultách v ČR. Na každé fakultě byl ustanoven garant, který zodpovídal za realizaci projektu na dané fakultě.

1.lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (Doc. MUDr. Petra Tesařová,

CSc.)

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové (Prof. MUDr. Stanislav

Filip, DrSc..)

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně (MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.)

Garanti projektu realizovali na svých fakultách jednotlivé části projektu v závislosti

na místních podmínkách a možnostech.

Při hodnocení zastoupení paliativní medicíny ve výuce lze metodologicky postupovat

několika způsoby:

A. Lze hodnotit, zda je na dané vysoké škole vyučován samostatný předmět

paliativní medicína. Lze analyzovat rozsah a náplň tohoto předmětu a jeho

postavení ve vzdělávacím programu (např. zda se jedná o předmět povinný

nebo volitelný). Tento přístup by mohl vést k závěrům, že na vysokých

školách, kde samostatný předmět paliativní medicína chybí, není tato

problematika vyučována vůbec. Takový závěr by ale byl nepřípustně

zjednodušující.

B. Druhou možností je podrobná analýza vzdělávacího programu z hlediska

zastoupení témat a otázek, které s paliativní péčí obsahově souvisí. Lze

hodnotit obsah přednášek, seminářů, klinických stáží, doporučených studijních

materiálů jako i zkouškových otázek a testů a ptát se, zda jejich absolvováním

student získá znalosti, dovednosti a postoje potřebné k poskytování dobré

paliativní péči. Vymezením základních kompetencí, které by měl každý



zdravotník v oblasti paliativní péče mít, se zabývá několik významných

evropských doporučení.5

C. Kvalitu přípravy na péči o pacienta v závěru života lze hodnotit formou

sebehodnocení (self assessment) studentů na konci studia. Studenti jsou

vyzvání, aby sami zhodnotili svou schopnost správně vyřešit specifické

klinické a komunikační situace6.

D. Další možností je přímé ověřování znalostí a dovedností z oblasti paliativní

péče u studentů lékařských fakult na konci studia. Touto metodou se zabývalo

několik studií v USA7 a v Německu8. Metoda pravděpodobně nejlépe odráží

klinickou realitu, tedy skutečné kompetence absolventů lékařských fakult.

V rámci našeho projektu jsme pro hodnocení výuky paliativní medicíny v rámci

pregraduální výuky využili metody A-C. Při analýze vzdělávacího programu jsme

vycházeli z veřejně dostupných informací na webových stránkách lékařských fakult,

ze sylabů jednotlivých předmětů, seznamů přednášek a znění zkušebních otázek

dostupných v informačních systémech jednotlivých fakult. Ve spolupráci se studenty

lékařských fakult byl analyzován obsah učebnic a skript, která jsou studentům

oficiálně doporučena pro jednotlivé předměty. Zastoupení témat paliativní péče bylo

založeno na vyhledávání podle klíčových slov a hesel. Při definování relevantních

témat a tematických okruhů jsme vycházeli z doporučení EAPC pro tvorbu

pregraduálního kurikula na lékařských fakultách9. Jedním z výstupu projektu je

překlad a uveřejnění tohoto dokumentu10.

5 Gamondi C, Larkin P, Payne S. Core competencies in palliative care: an EAPC White Paper on palliative care

education – part 1. Eur J Pall Care. 2013;20(2):86-91.

Gamondi C, Larkin P, Payne S. Core competencies in palliative care: an EAPC White Paper on palliative care

education – part 2. Eur J Pall Care. 2013;20(3):140-142.

6 Parle M, Maguire P, Heaven C. The development of a training model to improve health care professionals’

skills, self-efficacy and outcome expectancies when communicating with cancer patients. Soc Sci Med 1997;44:231–40. 7 Gibbins J, McCoubrie R, Forbes K. Why are newly qualified doctors unprepared to care for patients at the end

of life? Med Educ. 2011;45(4):389-399. DOI: 10.1111/j.1365-2923.2010.03873.x 8 Weber M, Schmiedel S, Nauck F, Alt-Epping B. Knowledge and attitude of final-year medical students in

Germany towards palliative care – an interinstitutional questionnaire-based study. BMC Palliat Care. 2011;10:19. DOI: 10.1186/1472-684X-10-19 9 Doporučení Evropské asociace paliativní péče pro tvorbu pregraduálního vzdělávacího programu v paliativní

medicíně na lékařských fakultách v Evropě. EAPC 2013, ISBN: 978-88-902961-9-2. Český překlad je dostupný na: http://www.paliativnimedicina.cz/doporuceni-evropske-asociace-paliativni-pece-pro-tvorbu-pregradualniho-vzdelavaciho-programu-v-palia 10








Doporučení EAPC definuje 6 oblasti, které by měly být ve vzdělávacím programu na LF obsaženy:

1. Základní filozofické, etické a klinické principy paliativní péče, 2. Léčba bolesti a ostatních symptomů, 3. Psychické, sociální a spirituální aspekty, 4. Etické a právní otázky, 5. Komunikace, 6. Týmová práce a sebereflexe.

Samostatnou částí výzkumu byl elektronický dotazníkový průzkum, ve kterém

studenti 6. ročníku formou sebehodnocení posuzovali své znalosti a dovednosti

v řešení různých aspektů péče o pacienta v závěru života prezentované formou

klinické kazuistiky.

Nad výsledky analýzy vzdělávacích programů a dotazníkového průzkumu mezi

studenty proběhlo na jednotlivých lékařských fakultách několik setkání s vyučujícími

klinických oborů. Výstupy a doporučení, která z těchto setkání vyplynula, jsou

prezentována v samostatné části této zprávy.



Výsledky

Zastoupení témat paliativní medicíny ve vzdělávacím programu

Byla provedena analýza vzdělávacího programu (semináře, přednášky, zkušební

otázky, výstupy z učení) z hlediska zastoupení klíčových slov a klíčových témat. Pro

účel našeho výzkumu jsme použili následující klíčová slova:

paliativní medicína, paliativní péče, paliativní péče, hospicová péče, chronická bolest, utrpení, umírání, nevyléčitelně nemocný, terminální stav, terminální stav, dušnost, úzkost a deprese nevyléčitelně nemocných, delirium, terminální geriatrická deteriorace, kategorizace pacientů, nerozšiřování léčby, vysazení léčby, sdělování nepříznivých zpráv, DNR, dříve vyslovená přání, morfin, opioidy, plán péče, sociální potřeby, infaustní prognóza, spirituální potřeby

V Brně a v Hradci Králové bylo při hodnocení použito vyhledávání klíčových slov

v elektronickém informačním systému příslušené lékařské fakulty. Výsledky jsou

shrnuty v tabulkách č. 1. Na 1. LF UK bylo provedeno pouze souhrnné slovní

hodnocení zastoupení tématiky paliativní péče během studia.

Tabulka 1: Zastoupení témat paliativní péče ve výuce (přednášky, semináře, cvičení)

Předmět LF MU Brno

LF UK Hradec Králové

1.LF UK Praha

Vnitřní lékařství + + 0

Chirurgie 0 + +

Onkologie ++ ++ ++

Psychologie (Komunikace)

++ ++ ++

Neurologie 0 0 0

Psychiatrie + + +

Sociální lékařství 0 0 0

Lékařská etika ++ ++ ++ Hodnocení: 0= téma paliativní péče není zastoupeno, + = téma je okrajově zmíněno ++ = tématu je věnována alespoň jedna samostatná přednáška/seminář



Tabulka 2: Zastoupení témat paliativní péče ve zkušebních otázkách

Předmět LF MU Brno

LF UK Hradec Králové

1.LF UK Praha

Vnitřní lékařství 0 0 0

Chirurgie 0 0 0

Onkologie ++ + +

Psychologie (Komunikace)

++ + +

Neurologie 0 0 0

Psychiatrie 0 0 0

Sociální lékařství 0 0 0

Lékařská etika ++ ++ ++ Hodnocení: 0= téma paliativní péče není zastoupeno, + = tématu věnována 1-2 otázky ++ = tématu je věnována více než 2 otázky

Zastoupení témat paliativní péče v učebnicích a doporučených učebních

textech

Analýza obsahu přehledových učebnic a učebních textů je standardním způsobem

pro posouzení, zda a jak je určitá specifická oblast v rámci daného oboru

tematizována11. Z hlediska našeho výzkumu zaměřeného na pregraduální výuku je

ovšem významné, že studentům lékařských fakult v ČR jsou často i v rámci

základních předmětů (jako např. interna, chirurgie, neurologie, onkologie)

doporučovány jako studijní materiál učebnice, které jsou primárně určeny pro

postgraduální a někdy dokonce specializační stupeň vzdělávání. Studentům je

obvykle vyučujícími rámcově sděleno, že k závěrečné zkoušce nemusí znát látku

v celém rozsahu a hloubce, které jsou v dané učebnici. Většinou však není

specifikováno, jaký je skutečný rozsah znalostí, které budou u zkoušky požadovány.

Zastoupení témat paliativní péče v učebnici tedy automaticky neznamená, že se

student s touto tematikou v rámci předmětu skutečně setká a že její znalost bude

požadována u zkoušky.

11 Rabow, MW., Hardie, GE., Fair, JM., PhD, End-of-Life Care Content in 50 Textbooks From Multiple

Specialties. JAMA. 2000;283(6):771-778



Tabulka 3: Zastoupení témat paliativní péče v učebnicích základních oborů

Předmět Zastoupení PP

Doporučené učebnice (LF MU Brno)

Interna ++ Souček M. a kol.: Vnitřní lékařství, 1 a 2. díl. 1. vyd. Praha, Grada, 2011, 1788 s

Chirurgie + ZEMAN, Miroslav. Speciální chirurgie. 2. vyd. Praha: Galén, 2004. SMRČKA, Martin. Sameš a kol.: Neurochirurgie. Učebnice pro lékařské fakulty a postgraduální studium příbuzných oborů. Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2006, roč. 69/102, č. 5, s. 403. DOMINIK, Jan. Kardiochirurgie. Illustrated by Pavel Žáček. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 215 s.

Neurologie 0 ŠTOURAČ, Pavel, Josef BEDNAŘÍK, Milan BRÁZDIL, Zdeněk KADAŇKA, Petr KAŇOVSKÝ, Marek MECHL, Jiří PRÁŠEK, Ivan REKTOR, Irena REKTOROVÁ a Radomír ŠLAPAL. Učebnice obecné neurologie. 2., přepracované. Brno: Masarykova universita v Brně, 2003. 197 s. Nevšímalová,S.Růžička E., Tichý J.: Neurologie.Galén, Praha 2005

Psychiatrie 0 RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002. 622 s. HOSCHL, Cyril, Jan LIBIGER a Jaromír ŠVESTKA. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Tigis, 2002. 895 s.

Onkologie ++ ADAM, Zdeněk, Marta KREJČÍ, a Jiří VORLiČEK Obecná onkologie. První vydání. Praha: Galén, 2011. 394 s. ISBN 978-80-7262-715-8. ADAM, Zdeněk, Marta KREJČÍ a Jiří VORLÍČEK. Speciální onkologie. Příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. 418 s.

Rodinné lékařství a geriatrie

++ KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 861s.. KUBEŠOVÁ, Hana, Josef HOLÍK a Ivana BOGROVÁ. Praktické lékařství pro magisterské studium lékařských věd. : Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, 2002. 75 s. SEIFERT, Bohumil a Václav BENEŠ. Všeobecné praktické lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 292 s.

Lékařská etika ++ Arno Anzenbacher. Úvod do etiky.2.vyd., Praha: Academia, 2001. 292 s. BEAUCHAMP, Tom L. a James Franklin CHILDRESS. Principles of biomedical ethics. 6th ed. New York: Oxford University Press, 2009

Psychologie a komunikace

++ Hájek K.:Práce s emocemi pro pomáhající profese, Praha, Portál, 2007 Linhartová,V. Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada, 2007. 152 s Vymětal, J. Lékařská psychologie. 3. vyd. Praha: Portál, 2003. 397 s.

Hodnocení: 0= téma paliativní péče není zastoupeno,

+ = téma je okrajově zmíněno ++ = tématu je věnována alespoň jedna samostatná kapitola

https://is.muni.cz/auth/osoba/1688?fakulta=1411









Výsledky dotazníkového průzkumu mezi studenty 6. ročníku

Studenti byli osloveni s žádostí o posouzení vlastní schopnosti řešit různé aspekty

paliativní péče u konkrétního pacienta, který byl prezentován formou klinické

kazuistiky.

Klinická kazuistika

82 letý pacient s nádorem prostaty s mnohočetnými metastázami do skeletu, u kterého bylo již před 2 měsíci ošetřujícím onkologem rozhodnuto o přechodu na symptomatický paliativní přístup. Pacient přivezen z domu na urgentní příjem pro výrazné zhoršení bolestí páteře a pánve v průběhu posledního týdne, anorexii, zvracení, dehydrataci a několik dní trvající zmatenost s halucinacemi. Pacient je ležící, neschopný samostatné chůze, bradypsychický, částečně dezorientovaný. V laboratorním nálezu nacházíme leukocyty 9,1 x106/mm3, hemoglobin 106g/l , trombocyty 156 x106/mm3; urea 24 mmol/l, kreatinin 450 mmol/l, Na 136 mmol/l, K 5,1 mmol/l, Ca 2,8 mmol/l. Přichází za Vámi dcera pacienta s dotazem, jak dlouho bude to „tatínkovo strašné trápení“ trvat a zda byste nemohl/a dát „nějakou injekci, aby mohl důstojně odejít“.

Výsledky sebehodnocení studentů lze shrnout následujícím způsobem:

Studenti se cítí kompetentní v řešení tělesných symptomů (bolest, dušnost).

Pouze malá část studentů se cítí kompetentní v řešení psychických symptomů

a v etických a právních aspektech paliativní péče.

Paliativní péče je nejvíce vyučována v rámci klinické onkologie, lékařské

psychologie a lékařské etiky.

Paliativní péče je zcela okrajově vyučována v rámci základních oborů: vnitřní

lékařství, chirurgie, neurologie, psychiatrie a sociální lékařství.

Většina studentů 6. ročníku se domnívá, že tématu paliativní péče není

v průběhu studia věnována dostatečná pozornost.

Výsledky byly rámcově srovnatelné na všech hodnocených lékařských fakultách.

Výsledky z 1. LF UK a LF Hradec Králové však mají nižší výpovědní hodnotu

vzhledem k velmi nízkému počtu odpovědí na těchto školách.

Podrobné informace o dotazníku a výsledky dotazníkového průzkumu jsou uvedeny

v příloze č. 1 a 2.



Hodnocení „výstupů z učení“

Cílem studia na lékařské fakultě je předání konkrétního souboru kompetencí

(znalostí, praktických dovedností a postojů), které studentovi umožní v budoucnu

dobře vykonávat lékařské povolání. Požadavky, které jsou na lékaře kladeny, se

v průběhu času vyvíjejí a proměňují. Vzdělávací program by měl na tyto proměny

v epidemiologické situaci a praxi klinické medicíny pružně reagovat. Jednotlivé

kompetence lze charakterizovat jako „výstupy z učení“. Z formálního hlediska by

mělo být formulování kompetencí, které musí student během studia získat, výchozím

bodem pro tvorbu struktury a náplně vzdělávacího programu. V rámci našeho

projektu jsme se snažili zhodnotit, zda mají jednotlivé lékařské fakulty soubor

kompetencí (výstupů z učení) formálně definovaný a zda jsou mezi těmito výstupy

kompetence související s paliativní péčí o pacienta v závěru života. Ukázalo se, že

takové formální zhodnocení je možné pouze na LF MU v Brně, kde je celý vzdělávací

program parametricky popsán v rámci programu OPTIMED12. Pomoci prohledávače

v programu OPTIMED jsme provedli analýzu „výstupů z učení“ ve vzdělávacím

programu Všeobecné lékařství. Bylo nalezeno 6 výstupů z učení, které přímou

souvisí s paliativní péčí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 4.

Tabulka 4: Výstupy z učení v systému OPTIMED LF MU Brno v roce 2015

Předmět Výstupy z učení

Lékařská etika

Student definuje pojem dystanazie, vysvětlí rozdíl mezi usmrcením a dovolením zemřít, definuje pojem eutanazie, ovládá historický, kulturní, medicínský a právní kontext konceptu eutanazie, definuje pojem lékařsky asistované suicidium, ovládá historický, kulturní, medicínský a právní kontext konceptu lékařsky asistovaného suicidia, vysvětlí koncept důstojnost, vysvětlí argumenty založené na důstojnosti

Student ovládá paliativní léčbu v intenzivní medicíně, indikace, postupy, analyzuje etické aspekty paliativní léčby v intenzivní medicíně

Student charakterizuje péči o umírajícího onkologického pacienta

Klinická onkologie

Student umí navrhnout symptomatickou a paliativní léčbu v nejčastějších indikacích, umí dávkovat opioidní i neopioidní analgetika, zná jejich žádoucí i nežádoucí účinky a zná principy výživy v paliativní péči.

Student umí navrhnout odpovídající paliativní a symptomatickou léčbu při bolesti, dušnosti, zvracení, patologické fraktuře.

Psychologie Student zná specifika a principy komunikace s pacientem agresivním, narcistickým, pod vlivem drog či alkoholu, útočný, v šoku, úzkostným, seniorem, dementním, polymorbidním

12

Program OPTIMED je realizován na LF MU Brno od roku 2013. Přístup k programu je na http://opti.med.muni.cz/cs/

http://opti.med.muni.cz/cs/



Předmět Paliativní medicína na lékařských fakultách

V rámci projektu byly osloveny všechny lékařské fakulty v ČR s dotazem, zda je

v rámci pregraduálního programu oboru Všeobecné lékařství zařazen předmět

paliativní medicína. Předmět Paliativní medicína je v roce 2015 vyučován pouze na 2

lékařských fakultách. Na LF MU v Brně má statut povinně volitelného předmětu, na

1. LF UK Praha má charakter volitelného předmětu.

Předmět Paliativní medicína na LF MU Brno

Předmět Paliativní medicína je vyučován od roku 2003 jako volitelný předmět

v rozsahu 28 hodin (2 hodiny semináře týdně po dobu jednoho semestru). Je

nabízen studentům v 8. - 11. semestru studia. Předmět si v prvních letech zapsalo

10 - 20 studentů. Od roku 2006 má Paliativní medicína charakter povinně

volitelného předmětu s rozsahem 30 hodin seminářů v průběhu jednoho semestru.

Předmět je zakončen kolokviem a hodnocen 3 kredity. V informačním systému

lékařské fakulty má předmět následující anotaci:

Předmět Paliativní medicína nabízí možnost získat základní znalosti a dovednosti

v péči o pokročile nevyléčitelně nemocné pacienty (onkologické i neonkologické).

Obsahem přednášek a seminářů bude léčba nejčastějších symptomů, pravidla

podpůrné komunikace a psychosociální aspekty péče. Účastníci se seznámí

s etickým a právním rámcem poskytování paliativní péče. Součástí výuky budou 2

exkurze do hospiců v brněnském regionu. Předmět je zakončen kolokviem.

Počet zapsaných studentů se pohybuje v rozpětí 40-70. Od roku 2014 si mohou

předmět zapsat pouze studenti 5. ročníku studia. Ukázalo se, že pro studenty nižších

ročníků, bez znalosti farmakologie a bez základní klinické zkušenosti ze stáží, nebyl

předmět Paliativní medicína dostatečně přínosný. V roce 2015 předmět paliativní

medicína absolvovalo 58 studentů 5. ročníku (tj. 24% z celkového počtu studentů 5.

ročníku na LF MU). Program seminářů předmětu Paliativní medicína v jarním

semestru 2015 je uveden v příloze č. 3.

Předmět Paliativní medicína na 1. LF UK Praha

Na 1. LF UK je předmět Paliativní medicína vyučován jako volitelný předmět. Je

určen studentům 4 - 6. ročníku. Vzhledem k charakteru volitelného předmětu studenti

absolvováním programu nezískávají žádné kredity. Výuka probíhá formou

stáží/exkurzí na různých klinických pracovištích. Obvyklý počet zapsaných studentů

se pohybuje v rozmezí 1 - 5. Program předmětu v jarním semestru 2015 je uveden

v příloze č. 4.



Workshopy a semináře s pedagogy na lékařských fakultách

Nad výsledky analýzy kurikula a dotazníkového průzkumu mezi studenty proběhlo v Brně a v Hradci Králové několik setkání místních garantů a realizátorů projektu s lékaři vyučujícími související klinické obory (interna, chirurgie, geriatrie, psychologie, etika). Výstupy těchto diskusí lze shrnout do několika bodů:

1. Vzhledem ke stále narůstajícímu objemu poznatků ze všech medicínských

oborů a současně ohraničenému rozsahu pregraduální výuky je velmi

obtížné/nemožné zařazení nového předmětu do již velmi naplněného kurikula.

Zařazení nových témat, seminářů či celých předmětů je za těchto okolností

možné pouze za předpokladu, že bude odpovídajícím způsobem některý jiný

předmět či téma redukováno nebo zrušeno. Podobné změny jsou rámcově

možné, ale předpokládají nové pojmenování priorit a cílů pregraduální výuky.

2. Vyučující základních klinických oborů většinou souhlasili s důležitostí zařazení

specifických témat paliativní péče o pacienty v závěru života. Jako

nejpřijatelnější se jeví zařazení tematických seminářů v rámci povinných

klinických stáží ze základních oborů (např. paliativní péče v kardiologii nebo

pneumologii v rámci stáží na příslušných klinikách). Jako závažný problém se

jeví chybějící personální kapacity pro takto pojatou výuku. Na výukových

pracovištích chybí oboroví specialisté, kteří by byli zároveň formálně vzděláni

v problematice paliativní péče.

3. Jednou z možností pro implementaci tématiky paliativní péče je prohloubení

spolupráce vyučujících z klinických oborů a specialistů na paliativní péči

s oborem Psychologie a komunikace a Lékařská etika. V těchto oborech jsou

témata paliativní péče poměrně výrazně zastoupena. Většinou jsou ale

vyučována bez vazby na výuku klinických oborů. I zde se však jako limitující

jeví chybějící personální kapacity pro takto koncipovanou mezioborovou

výuku.

4. Implementace témat paliativní péče do kurikula bude na různých fakultách

probíhat různým tempem, cestou postupných kroků, vždy v závislosti na

personálních vazbách a sféře vlivu protagonistů tohoto procesu.



Výuka paliativní medicíny na českých lékařských fakultách v evropském

kontextu

V průběhu projektu jsme spolupracovali s pracovní skupinou EAPC pro otázku

lékařského vzdělávání13. Tato skupina v roce 2014 realizovala dotazníkový průzkum

mezi lokálními odborníky na paliativní péči s cílem zhodnotit stav pregraduálního

vzdělávání budoucích lékařů v oblasti paliativní péče. Pro hodnocení bylo použito

několik indikátorů, které byly následně agregovány do souhrnného skoré. Byla

použita následující kritéria:

1. Podíl lékařských fakult, na kterých je vyučována paliativní medicína jako

samostatný předmět. 2. Podíl lékařských fakult, na kterých je vyučována paliativní medicína jako

samostatný povinný předmět. 3. Počet samostatných akademických výukových pracovišť (klinika, katedra)

paliativní medicíny vedených pracovníkem s hodností profesor nebo docent. Na základě výše uvedených kritérií bylo provedeno srovnání jednotlivých evropských

zemí. Výsledky ukazuje tabulka č. 5.14.

Ze srovnání vyplývá, že úroveň integrace výuky paliativní péče do kurikula na

lékařských fakultách v ČR výrazně zaostává za některými evropskými zeměmi.

Z grafu současně vyplývá, že tyto výsledky nekorelují s celkovou úrovní a

dostupností paliativní péče v dané zemi. ČR se v grafu nachází v blízkosti Nizozemí

a Dánska (tedy zemí s dobře rozvinutou paliativní péčí), hluboko pod zeměmi jako

Gruzie, Litva a Bělorusko (země s nízkou úrovní paliativní péče). Tyto výsledky

ukazují na určitá omezení zvolené metody srovnávání a je třeba je mít na mysli při

interpretaci výsledků.

.

13

EAPC Task Force on Medical Education. 14

Carrasco, J.M., Lynch, T.J.. Garralda, E. et al. Palliative care medical education in european universities: a descriptive study and numerical scoring systém propsal for assessing educational development. J Pain Symptom Manage. 2015 Oct;50(4):516-23.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26025273

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26025273



Tabulka č,5. Úroveň integrace výuky paliativní medicíny do pregraduální výuky v Evropě (vyšší hodnota znamená vyšší stupeň integrace)



Závěry analytické části projektu

Na základě provedených analýz lze stav výuky paliativní medicíny na českých lékařských fakultách shrnout následujícím způsobem:

1. Některá dílčí témata paliativní medicíny jsou vyučována v rámci jiných

předmětů, především klinické onkologie, lékařské etiky a psychologie. Chybí

však propojení těchto dílčích pohledů a poznatků, které by studentům

umožnilo získat znalosti a dovednosti potřebné k řešení klinicky a eticky

specifických situací paliativní péče o pacienta v závěru života. Právě tuto

propojující roli může mít samostatný předmět paliativní medicína.

2. Paliativní medicína není vyučována jako povinný předmět na žádné lékařské

fakultě v ČR. Na LF MU v Brně má paliativní medicína statut povinně

volitelného předmětu. Na 1. LF UK v Praze je paliativní medicína vyučována

jako volitelný předmět. Na ostatních fakultách není předmět paliativní

medicína vyučován vůbec (stav jaro 2015).

3. Studenti 6. ročníků na 3 hodnocených lékařských fakultách se necítí

dostatečně připraveni na řešení klinických a komunikačních aspektů péče o

pacienta v závěru života.

4. Vyučující klinických oborů na sledovaných lékařských fakultách uznávají, že

zastoupení paliativní medicíny ve vzdělávacích programech není dostatečné a

uvítali by její začlenění do teoretické i praktické výuky. Tématu paliativní péče

ale nedávají vysokou prioritu. Za zásadní překážku považují obsahově

přetížené kurikulum a nedostatečné personální kapacity k pravidelné výuce

témat paliativní medicíny.



Výstupy projektu

Překlad doporučení EAPC

V rámci projektu byl proveden překlad doporučení Evropské asociace paliativní péče

pro tvorbu pregraduálního vzdělávacího programu v paliativní medicíně na

lékařských fakultách v Evropě15. Český překlad materiálu byl prezentován a

diskutován na workshopech s vyučujícími na lékařských fakultách. Posloužil rovněž

jako výchozí materiál při stanovení klíčových slov a konceptů pro analýzu

vzdělávacích programů. Doporučení EAPC považujeme i do budoucna jako

referenční zdroj a insipiraci pro diskusi o implementaci paliativní medicíny do

vzdělávacích programů na lékařských fakultách v ČR.

Výstupy z projektu na LF MU Brno

1. V rámci projektu proběhlo několik jednání s vedením lékařské fakulty. Projekt

byl prezentován na kolegiu děkana v roce 2014. Diskuse probíhala v kontextu

přípravy nového vzdělávacího programu oboru všeobecné lékařství, který

lékařská fakulta předložila k akreditaci v květnu 2014. Do nového programu

byla zařazena třídenní povinná stáž v zařízení paliativní péče pro studenty 6.

ročníku v rámci předpromoční praxe. Nový akreditační program byl v roce

2015 schválen16. Všichni studenti 6. ročníků tak budou mít příležitost v rámci

krátké stáže poznat způsob práce v zařízení specializované paliativní péče.

Z hlediska organizačního tato změna představuje výzvu pro zařízení paliativní

péče v brněnském regionu, která se musí personálně a organizačně připravit,

že se v následujících letech stanou stážovacími pracovišti lékařské fakulty

v Brně. Každoročně v těchto zařízeních bude stážovat více než 200 studentů.

Jsme přesvědčení, že prohloubení formální spolupráce mezi hospici a

lékařskou fakultou bude prospěšné pro obě strany a může nepřímo přispět

k větší integraci tématu paliativní medicíny do „agendy“ lékařské fakulty na

všech úrovních.

15

Doporučení Evropské asociace paliativní péče pro tvorbu pregraduálního vzdělávacího programu v paliativní

medicíně na lékařských fakultách v Evropě. EAPC 2013, ISBN: 978-88-902961-9-2

Původní anglický dokument je dostupný na:

www.eapcnet.eu/Themes/Education/Medical/CurriculumUpdate.aspx Český překlad je dostupný na: http://www.paliativnimedicina.cz/doporuceni-evropske-asociace-paliativni-pece-pro-tvorbu-pregradualniho-vzdelavaciho-programu-v-palia 16

Nově akreditovaný vzdělávací program magisterského oboru Všeobecné lékařství na LF MU platný od roku 2015 je dostupný na: http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/reakreditace_vl_na_web_a_f.pdf

http://www.eapcnet.eu/Themes/Education/Medical/CurriculumUpdate.aspx



http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/reakreditace_vl_na_web_a_f.pdf



2. Předmět Paliativní medicína má i nadále statut předmětu povinně volitelného.

Bylo však zvýšeno jeho hodnocení na 3 kredity (původně 2 kredity). Předmět

se tak pro studenty stává „atraktivnější“.

3. Rozhodnutím Katedry vnitřního lékařství z listopadu 2015 bude mezi povinné

klinické semináře pro studenty 6. ročníků v rámci předpromoční praxe

z interny zařazen 2 hodinový seminář Paliativní péče v kontextu vnitřního

lékařství.

4. S katedrou lékařské etiky a lékařské psychologie byla navázána spolupráce

při tvorbě a organizaci výuky témat péče o pacienty v závěru života. Cílem je

větší propojení klinických a teoretických oborů. V rámci blokové stáže

z klinické onkologie budou zařazeny semináře reflektující komunikační a

etické aspekty paliativní péče.

Výstupy z projektu na 1. LF UK Praha

1. Na 1. LF UK bude i nadále vyučována Paliativní medicína jako volitelný předmět.

2. V rámci povinné stáže z předmětu Klinická onkologie je od školního roku 2015/2016 zařazen seminář Paliativní péče v onkologii.

Výstupy z projektu na LF UK Hradec Králové

1. Prezentace výsledku projektu – Závěrečná zpráva bude předána všem

přednostům klinik a ústavů, které se podílejí na pregraduální výuce studentů

v předmětech klinická propedeutika a také v oborech souvisejících s vnitřním

lékařstvím, chirurgických oborech, neurologie a dalších oborech jako

psychologie.

2. V první polovině roku 2016 bude ve spolupráci s děkanem LF a proděkany pro

výuku projednána otázka zlepšení dosavadní formy výuky předmětu paliativní

medicína na LF HK a implementace této výuky do klíčových předmětů

formou přednášek a klinických seminářů – jako první možnost by byla

spolupráce s katedrou Interních oborů LF.

3. Užší propojení v rámci stávající spolupráce s katedrou psychologie a

všeobecného lékařství na LF.

4. Příprava volitelného nebo povinně volitelného předmětu – paliativní medicína

na LF HK.

5. V rámci blokové stáže z klinické onkologie bude zařazen seminář reflektující

komunikační a etické aspekty paliativní péče.



Přílohy

Příloha č. 1: Dotazníkový průzkum mezi studenty LF v 6. ročníku o vlastním

hodnocení kompetencí v oblasti paliativní péče

Motivační dopis k elektronickému dotazníku na webu www.paliativnimedicina.cz

Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, jste v 6. ročníku studia na lékařské fakultě a zanedlouho nastoupíte do klinické praxe. V ní se velmi pravděpodobně budete setkávat také s nevyléčitelně nemocnými a umírajícími pacienty. Tedy s pacienty, kteří potřebují paliativní péči. Obracíme se na Vás za Českou společnost paliativní medicíny ČLS JEP s prosbou o spolupráci při dotazníkovém průzkumu. Jeho cílem je zjistit, jak studenti 6. ročníků lékařských fakult hodnotí svou schopnost řešit klinické situace spojené s péčí o nevyléčitelně nemocné a umírající pacienty. Dotazníkový průzkum je součástí projektu „Implementace paliativní medicíny do pregraduální výuky na lékařských fakultách v ČR“ financované Nadačním fondem AVAST. Prosíme, abyste v elektronickém dotazníku (aktivní odkaz) odpověděl/a na uvedené otázky zaškrtnutím odpovědi, která nejvíce vystihuje Váš názor. Dotazník je možné vyplnit do 30. 10. 2014. Zpracování odpovědí bude probíhat anonymně. Každému dotazníku bude přiřazeno číslo. Na závěr budou mezi respondenty vylosováni 3 výherci, kteří obdrží poukázku na nákup elektroniky nebo literatury v hodnotě 7.000 Kč, 5.000 Kč a 3.000 Kč. Děkujeme za Vaši spolupráci

Klinická kazuistika

82 letý pacient s nádorem prostaty s mnohočetnými metastázami do skeletu, u kterého bylo již před 2 měsíci ošetřujícím onkologem rozhodnuto o přechodu na symptomatický paliativní přístup. Pacient přivezen z domu na urgentní příjem pro výrazné zhoršení bolestí páteře a pánve v průběhu posledního týdne, anorexii, zvracení, dehydrataci a několik dní trvající zmatenost s halucinacemi. Pacient je ležící, neschopný samostatné chůze, bradypsychický, částečně dezorientovaný. V laboratorním nálezu nacházíme leukocyty 9,1 x106/mm3, hemoglobin 106g/l , trombocyty 156 x106/mm3; urea 24 mmol/l, kreatinin 450 mmol/l, Na 136 mmol/l, K 5,1 mmol/l, Ca 2,6 mmol/l. Přichází za Vámi dcera pacienta s dotazem, jak dlouho bude to „tatínkovo strašné trápení“ trvat a zda byste nemohl/a dát „nějakou injekci, aby mohl důstojně odejít“.



Text dotazníku

1. Pohlaví: Muž/Žena 2. Škola: LF MU Brno, 1. LF UK Praha, LF UK Hradec Králové 3. V jakém oboru byste rád/a po ukončení studia pracoval/a? (volné pole) 4. Jste schopen zvládnout pacientovu bolest (volba léku, aplikační formy, dávky

nefarmakologické postupy)? 5. Jste schopen zvládnout nevolnost a zvracení (volba léku, aplikační formy,

dávky, nefarmakologické postupy)? 6. Jste schopen zvládnout zmatenost s halucinacemi (volba léku, aplikační

formy, dávky, nefarmakologické postupy)? 7. Jste schopen, u výše popsaného pacienta, vytvořit plán paliativní péče? 8. Umíte hovořit s pacientem a jeho blízkými o závažné diagnóze

nevyléčitelného onemocnění? 9. Umíte hovořit s pacientem a jeho blízkými o konci života a umírání? 10. Umíte pacientovi a jeho blízkým vysvětlit, v čem by pro ně byla prospěšná

hospicová péče? 11. Znáte právní rámec pro rozhodování o péči o pacienta v závěru života? 12. Ve kterých předmětech jste se během studia na LF dozvěděl/a o paliativní

péči? Označte u jednotlivých předmětů hodnocení 0 - 2. (0 = téma paliativní péče nebylo zmíněno, 1 = téma paliativní péče bylo zmíněno, ale pouze okrajově, 2 = téma paliativní péče bylo podrobně prezentováno s ohledem na problematiku daného předmětu), N znamená, že jste daný předmět neměl/a v kurikulu: Základy ošetřovatelství 0 – 2, N Interní propedeutika 0 – 2, N Psychologie 0 – 2, N Lékařská etika 0 – 2, N Vnitřní lékařství 0 – 2, N Chirurgie 0 – 2, N Neurologie 0 – 2, N Psychiatrie 0 – 2, N ntenzivní medicína 0 – 2, N Onkologie 0 – 2, N Sociální lékařství 0 – 2, N Paliativní medicína 0 – 2, N Povinné klinické stáže 0 – 2, N Dobrovolné klinické stáže 0 – 2, N

Jiné (uveďte název předmětu) 0 – 2, N

13. Je během studia na lékařské fakultě věnována otázkám paliativní péče věnovaná dostatečná pozornost?



Příloha č. 2: Vyhodnocení dotazníku hodnocení vlastních znalostí a dovedností

v oblasti paliativní péče pro studenty 6. ročníku LF

Charakteristika dotazníku

Studentům byla předložena modelová kazuistika a následně měli na 5 stupňové škále zhodnotit, jak kompetentní se cítí v řešení různých aspektů paliativní péče. Několik otázek zjišťovalo, ve kterých předmětech jsou otázky paliativní péče tematizovány.

Výsledky

Návratnost dotazníku

Fakulta 1. LF UK Praha LF UK Hradec Králové

LF MU Brno

Počet studentů v 6. ročníku 266 138 248

Počet vyplněných dotazníků 35 8 165

Návratnost dotazníku 13,2% 6% 66,5%

Jste schopen zvládnout pacientovu bolest?



Jste schopen zvládnout nevolnost a zvracení?

Jste schopen zvládnout zmatenost s halucinacemi?

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Brno Praha HK

nevím

určitě ne

spíše ne

spíše ano

určitě ano



Jste schopen u výše popsaného pacienta vytvořit plán paliativní péče?

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Brno Praha HK

nevím

určitě ne

spíše ne

spíše ano

určitě ano

Umíte hovořit s pacientem a jeho blízkými o závažné diagnóze nevyléčitelného

onemocnění?



Umíte hovořit s pacientem a jeho blízkými o konci života a umírání?

Umíte pacientovi a jeho blízkým vysvětlit, v čem by pro ně byla prospěšná

hospicová péče?



Znáte právní rámec pro rozhodování o péči o pacienta v závěru života?

Ve kterých předmětech jste se během studia na LF dozvěděl/a o paliativní

péči?

Základy ošetřovatelství



Interní propedeutika

Psychologie

Lékařská etika



Vnitřní lékařství

Chirurgie

Neurologie



Psychiatrie

Intenzivní medicína

Onkologie



Sociální lékařství (veřejné zdravotnictví)

Povinné klinické stáže

Je během studia na lékařské fakultě věnována otázkám paliativní péče věnovaná dostatečná pozornost?



Závěry dotazníkového průzkumu

Studenti se cítí kompetentní v řešení tělesných symptomů (bolest, dušnost).

Pouze malá část studentů se cítí kompetentní v řešení psychických symptomů

a v etických a právních aspektech paliativní péče.

Paliativní péče je nejvíce vyučována v rámci klinické onkologie, lékařské

psychologie a lékařské etiky.

Paliativní péče je zcela okrajově vyučována v rámci základních oborů: vnitřní

lékařství, chirurgie, neurologie, psychiatrie a sociální lékařství.

Většina studentů 6. ročníku se domnívá, že tématu paliativní péče není

v průběhu studia věnována dostatečná pozornost.

Výsledky byly rámcově srovnatelné na všech hodnocených lékařských fakultách. Výsledky z 1. LF UK a s LF Hradec Králové však mají nižší výpovědní hodnotu vzhledem k velmi nízkému počtu odpovědí na těchto školách.



Příloha č. 3: Program seminářů povinně volitelného předmětu Paliativní

medicína na LF MU v Brně v jarním semestru 2015



Příloha č. 4: Program volitelného předmětu Paliativní medicína na 1. LF UK

Praha v jarním semestru 2015

4. 3. 2015 15 hodin Doc. Tesařová: Úvod do předmětu paliativní medicína, sekretariát OK A6 Dr. Barkmanová: Místo paliativní medicíny v onkologické péči

11. 3. 2015 14 hodin Dr.Petra Garnolová, Onkologický rehabilitační ústav na Pleši

18. 3. 2015 14hodin prim. Závadová: Paliativní medicína v hospicové péči, sekretariát OK A6

25. 3. 2015 14 hodin s. Konsoláta Frýdecká: prohlídka domova K. Boromejského, P-6, Řepy

1. 4. 2015 14 hodin Mgr. Jan Blažek: Duchovní péče v paliaci, UVN, Střešovice

8. 4. 2015 14 hodin Mgr. Jana Ambrožová: Hospic Dobrého Pastýře Čerčany, zdravotní a ošetřovatelská péče

15. 4. 2015 14 hodin Mgr. Jana Ambrožová: Hospic Dobrého Pastýře Čerčany, sociální péče

22. 4. 2015 14 hodin Mgr. Jana Ambrožová: Hospic Dobrého Pastýře Čerčany, psychologická péče

29. 4. 2015 14 hodin Mgr. Jana Ambrožová: Hospic Dobrého Pastýře Čerčany, duchovní péče

6. 5. 2015 14 hodin prim. Závadová: Cesta domů, paliativní medicína a hospicová péče (kdy, komu a jak nabídnout), sdělování špatných zpráv, komunikace s nemocným a rodinou

13. 5. 2015 14 hodin prim. Závadová: Cesta domů, psychosociální podpora nemocného a rodiny, formy sociálního, psychologického a spirituálního utrpení nevyléčitelně nemocných, péče o pozůstalé, komplikované truchlení



20. 5. 2015 14 hodin prim. Závadová: Cesta domů, formy paliativní a hospicové péče, léčba symptomů (dušnost, delirium, slabost apod.), bioetika - přístup k řešení etických dilemat v paliativní medicíně

27. 5. 2015 14 hodin prim. Závadová: Cesta domů – návštěva v rodině

3.6.2015 14 hodin Dr. M. Loučka: Představení centra paliativní péče. Práce s rodinou paliativního nemocného

10.6.2015 14 hodin Dr. M. Loučka: Centrum paliativní péče - Dětská paliativní péče

17..6.2015 14 hodin prim. Aschermannová, institut Onkologie a Rehabilitace na Pleši: Integrace paliativní péče do komplexní onkologické terapie

24.6.2015 14 hodin doc. Tesařová: zápočet - Onkologická klinika, A6 sekretariát



Příloha č. 5: Doporučené „výstupy z učení“ (kompetence), které by měl student

získat během studia na lékařské fakultě. Doporučení České společnosti

paliativní medicíny ČLS JEP 2015

1. Management bolesti a ostatních symptomů

Student rozumí patofyziologii nejčastějších symptomů pokročilých stádií

chronických progresivních nemoci (např. bolest, dušnost, nevolnost, zvracení,

delirium, úzkost) a je chopen tuto znalost využít při volbě léčebného postupu.

Student zná základní způsoby hodnocení závažnosti symptomů u pacientů

s pokročilým onemocněním a umí je využít k zhodnocení symptomové zátěže.

Student rozumí konceptu celkové bolesti (utrpení) a jejímu významu pro

paliativní péči.

Student zná základní indikace nefarmakologických postupů a pravidla

preskripce léčiv (včetně např. opioidů, antidepresiv a antipsychotik) v léčbě

pacientů v paliativní péči.

2. Umírání a smrt

Student je schopen vysvětlit pacientovi a jeho rodině obvyklý klinický průběh

umírání.

Student zná zásady komunikace s příbuznými zemřelého pacienta

(pozůstalými), včetně základů poskytování krizové podpůrné intervence.

Student zná právní rámec pro péči o tělo zemřelého, indikace pitvy

a dárcovství orgánů a tkání.

Etické, komunikační a právní aspekty plánování paliativní péče

Student rozumí významu a důležitosti plánování budoucí péče. Je schopen

facilitovat rozhovor o rozsahu léčby v závěru života (včetně otázky

resuscitační péče) a podporovat pacienta ve formulování vlastních preferencí

a priorit.

Student je schopen rozhodovat o rozsahu zdravotní péče v závěru života

(včetně rozhodování o nezahájení nebo ukončení život prodlužujících

léčebných postupů) v souladu s principy lékařské etiky a zdravotnického

práva. Je schopen o motivacích a důvodech svého rozhodování komunikovat

s kolegy i pacientem a jeho rodinou.

Pacient zná právní rámec pro aplikaci dříve vyslovených přání a jiných forem

zástupného rozhodování.

Student chápe a respektuje význam sociálního prostředí a kulturních tradic pro

způsob prožívání závěru života.



Psychohygiena, morální integrita a vlastní limity

Student prokazuje přiměřený pomáhající a pečující přístup vycházející

z profesionálního standardu založeného na čestnosti, mravní integritě,

zodpovědnosti, empatii a altruismu.

Student je schopen udržet přiměřenou rovnováhu mezi osobní a profesní rolí

a je schopen rozpoznat a omezit rizika možného střetu zájmů.

Student si je vědom svým vlastních lidských a profesních limitů (včetně

základního existenciálního limitu: vlastní smrtelnosti).

Týmová spolupráce

Student chápe důležitost meziprofesní spolupráce (lékař, sestra, sociální

pracovník, psycholog, duchovní) v rámci péče o pacienta v závěru života; zná

kompetence jednotlivých členů týmu a tyto kompetence respektuje.

Student zná a respektuje důležitost koordinace a kontinuity péče především

při přesunech pacientů mezi různými poskytovateli zdravotní péče (např. při

překladu z lůžkové péče do domácího prostředí).

Documents

Implementace paliativní medicíny do pregraduální výuky v oboru … · 2016-11-16 · Filip, DrSc..) Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně (MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.)