Click here to load reader

Historické souvislosti vzniku EU

  • View
    51

  • Download
    4

Embed Size (px)

DESCRIPTION

http://eko.fsv.cvut.cz/jednotnytrheu/. Historické souvislosti vzniku EU. Jeden z nejvýznamnějších ekonomů dvacátého století J. A. Schumpeter při jedné své přednášce prohlásil: „Ekonom potřebuje za prvé, dobrou ekonomickou teorii, aby ho vedla, - PowerPoint PPT Presentation

Text of Historické souvislosti vzniku EU

  • http://eko.fsv.cvut.cz/jednotnytrheu/

  • Jeden znejvznamnjch ekonom dvactho stolet J. A. Schumpeter pi jedn sv pednce prohlsil:

    Ekonom potebuje za prv, dobrou ekonomickou teorii, aby ho vedla,za druh, statistiku, aby mu poskytla kvalitn empirick daje a za tet, potebuje znt historii. Prv ekonomm chyb znalost historickho rozmru.

  • Ekonomick vvoj ped prvn svtovou vlkouVelk BritnieSpojen sttyFrancieNmecko

  • Tempo rstu prmyslov produkce ve vybranch zemch

    Graf1

    36.24.31.71.43

    1.74.72.91.30.93.1

    25.34.12.533.5

    2.84.81.28.14.84.6

    2.13.10.70.90.54.4

    3.24.79.16.17.94.7

    1.22.71.323.33.1

    -0.81.4-0.1-0.10.20.5

    Velk Britnie

    Spojen stty

    Nmecko

    Francie

    Itlie

    vdsko

    as

    Rst produkce (%)

    List1

    Velk BritnieSpojen sttyNmecko *FrancieItlievdsko

    II. Vzestup ve druh vln 1845-18731845-187331864-18736.21850-18724.31847-18721.71845-1873+1,4+3,0

    Pokles ve druh 1873-18901.71873-18954.71872-18902.91872-18901.31873-18900.91870-18943.1

    Vzestup ve tet1890-191321895-19135.31890-19134.11890-19132.51890-191331894-19133.5

    Vzestup ve tet1890-19131920-19292.81920-19294.81920-19291.21920-19298.11920-19294.81920-19294.6

    Pokles ve tet 1929-19491929-19492.11929-19483.11929-1948+1929-1948-0.91929-19480.51929-19484.4

    Vzestup ve tvrt1948-19731948-19733.21948-19734.71948-19739.11948-19736.11948-19737.91948-19734.7

    Pokles ve IV. Vln 1973-19791973-19791,21973-19792,71,32,03.33.1

    Pokles ve IV. Vln 1979-19841979-1984-0.81.4-0.1-0.10.20.5

    1860

    + daje nejsou dostupn

    * 1948-73: West Germany

    Zdroj: Maddison, A.: The World Economy: Historical Statistics. OECD, 2001,

    Tylecot, A.: The Long Wave in the World Economy: the Present Crisis in Historical Perpective; London; Routledge; 1993, tabulka 1.2

    Menshikov, S.: Structural Cisis as a Phase in Long-term Economic Fluctuations. In: Vasko,1980

    Zem18601880190719251940195519651982

    Velk Britnie31.722.82.13.21.2-0.8

    Spojen stty6.24.75.34.83.14.72.71.4

    Nmecko4.32.94.11.20.79.11.3-0.1

    Francie1.71.32.58.10.96.12-0.1

    Itlie1.40.934.80.57.93.30.2

    vdsko33.13.54.64.44.73.10.5

    List2

    1815182018251830183518401845185018551860186518701875188018851890189519001905191019151920192519301935193719401945195019551960196519701975198019851990199319982003

    Francie19.220.719.7212324.329.733.537.339.139.94047.149.45257.359.567.974.681.110061107123881007145456485109145167197199225219

    diferencil1.5-11.321.35.43.83.81.80.80.17.12.32.65.32.28.46.76.518.94616-35-17-260192124362230226-60

    rozdlen

    185018551860186518701875188018851890189519001905191019131915192019251930193519401945195019551960196519701975198019851990

    Nmecko9.51013161927263140496170861005646697482109125386388116150158184185215

    diferencil0.53338-15991291614-102358271625252834826130

    18011805181018151820182518301835184018451850185518601865187018751880188518901895190019051910191319151920192519301935194019451950195519601965197019751980198519901995

    Velk Britnie6.67.48.29101315172024283331.737.340.246.750.352.163.366.580.185.785.510058.661.269.173.686.697.899.1708395112124129139151171167

    diferencil0.80.80.813223445-1.35.62.96.53.61.811.23.213.65.6-0.214.52.67.94.51311.21.3131217125101220-4

    eskoslovensko192119251930193519381943194719501955196019651970197519801985199019911992

    62829373100108275287112154213268307332241212

    diferencil2011-202782535254259553925-91-29

    List2

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    diferencil

    as

    Index prmyslov produkce - Francie

    List3

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    diferencil

    as

    Index prmyslov produke - Nmecko

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    diferencil

    as

    Index prmyslov produkce - Velk Britnie

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    0

    diferencil

    as

    Index prmyslov produkce - eskoslovensko

  • Kvetl svtov obchod ped prvn svtovou vlkou, kdy byly Britnie, Nmecko, Francie a Spojen stty jako pedn prmyslov a obchodn zem svta nejspolehlivjmi vzjemnmi dodavateli i odbrateli.

  • Britnie ped 1. svtovou vlkoubyla nejvt obchodn, prmyslov a finann velmoc,hrla klovou roli ve stabilizaci svt. ekonomiky,nejotevenj ekonomika, kvetl svt. obchodtextiln prmysl, tba uhl (produkovala tm dvakrt vce ne Belgie a Nmecko), hutnictv a strojrenstv, nejhust s eleznic,Londn - centrum svtovho obchodu, finann centrumnejvt obchodn lostvo,nejvt investice v zahrani.Vlka vznikla jako dsledek krajnho zosten rozpor mezi svtovmi mocnostmi v zpase o sfru vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbytit a trhy.

  • Po 1. Svtov vlceDo r. 1917 VB financuje vlen sil stt Dohody.Londn jako svtov finann centrum utrplo obrovsk ztrty, finann trhy se pesunuly do USA a vcarska.Vyerpala vechny finann rezervy.Z vitele se stala dlunkem.Ztratila zahranin trhy, zahr. investice.Odkzna na dovoz potravin.Pila o obchodn flotilu.Sociln nepokoje (nezamstnanost 25%).

  • USA ped 1. svtovou vlkouNedostatek pracovnch sil, proto Politika neomezenho pijmn pisthovalc.Vy mzdy, nboensk svoboda.Limitujc dopravn s.Velk trh bez umlch obchodnch pekek.Regionln specializace.Z agrrn zem postupn prmyslov velmoc.

  • 1. Svtov vlkaZapojily se do vlky a r. 1917.Z vlky vyly USA silnj ne ped vlkou.Zabraly evropskm vrobcm zahranin trhy.Vykazovaly pznivou obchodn bilanci.Dvact lta znamenala pro USA obdob velkho ekonomickho rstu. Ekonomick rst byl podporovn expanzivn politikou levnch vr. Koncem dvactch let situace smovala kjeho zpomalen a zastaven. To bylo zejm napklad ze skutenosti, e zsoby podnik byly vroce 1929 na trojnsobku rovn roku 1928.

  • Vvoj po 1. svtov vlceRozklad mezinrodnho obchodu.USA enou cla na bezprecedentn rove.Spustily tak pehnan ekonomick nacionalismus.Dvod spor vzjemn vlen dluhy vtznch spojenc a reparace vi Nmecku.USA trvaj na jejich hrad.Zmnily imigran politiku.V Evrop nastal hospodsk a mnov chaos (hyperinflace).

  • V lt 1928 staen americkch bank a investor z Evropy (omezen nkup obligac) s clem investovat na newyorsk burze.Koncem lta 1929 Evropa pociuje napt v dsledku zastaven americkch investic a i newyorsk burza stagnuje.

    Jednou z pin krize na NY burze byl vudyptomn optimismus. Burza byla v t dob ve znamen tzv. bho (stoupajcho) trhu, kdy prakticky rno investor investoval sv penze a ten sam den veer ji vidl s jistotou svj zisk. Toto vedlo k tomu, e na burzu pichzelo m dl vce amatrskch investor, kte si na sv investice pjovali od bank, co vedlo k nadhodnocenmu rstu akci nad jejich relnou hodnotuNa konci 20. let 20. stolet doshly ceny akci svho maxima. V roce 1929 zaaly ceny akci zvolna klesat a jeliko byl pokles trvalho rzu, zaali akcioni masov prodvat akcie, co zrychlovalo jejich propad. Tento vvoj akci vyvolal mezi akcioni paniku a pedevm mal akcioni, kte tehdy vlastnili vrazn procento akci, se pokoueli prodvat za kadou cenu.

  • ern ptek na NY burzeVe tvrtek 24. jna 1929 bylo k prodeji nabdnuto pes 12 milion akci o n nebyl zjem. Z tohoto dvodu byla Newyorsk burza nucena v ptek 25. jna oznmit krach. Tento krach vyvolal krach dalch americkch burz, protoe se prodej pesunul na tyto burzy. Tento den bv oznaovn jako ern ptek a je chpn jako den vypuknut krize.

  • Pot zaaly krachovat spolenosti, kter nemly dostaten kapitl, co zpsobilo prudk nrst nezamstnanosti. V dsledku toho vypukla panika, pi n se lid snaili vybrat sv spory, banky vak nedisponovaly dostatenm kapitlem, a proto mnoho z nich zkrachovalo. V USA nepeilo tict lta tm 10 000 bank - 1/3 ze vech. Tm se stalo, e lid pili o penze, co ve svch dsledcch znamenalo optovn snen vroby. Finann krize se pen do Evropy - Nejdleitj banka Evropy Creditanstalt pozastavuje vplatu penz.Rakousk vlda zmraz aktiva - zakazuje vbr penz.Krize se pen do Nmecka, eskoslovenska, Polska etzec krachujcch bank.

  • Frederick Lewis Allen ve svm len prbhu ernho tvrtka 24. jna 1929 takto: Onen pamtn den zaalo obchodovn s akciemi na stabiln rovni, avak v obrovskm mtku. Akcie firmy Kennecott se objevily na trhu v bloku 20 000 kus, akcie General Motors ve zhruba stejn velkm mnostv. Nhle se trend zlomil. Npor prodejnch pkaz byl znepokojiv siln. Kursy klesaly. (...) Ne uplynula prvn hodina obchodovn, bylo zejm, e kursy ly dol s nebvalou a ohromujc silou. Zamstnanci i klienti maklskch firem v celch Sttech sledovali nejnovj kursy a dvali se jeden na druhho s vrazem pekvapen a rozpak. Odkud proboha pichzela ta zplava prodejnch pkaz? Pesn odpov na tuto otzku nebude asi nikdy znma. Zd se vak pravdpodobn, e principiln pinou zlomu bhem prvn hodiny 24. jna nebyla panika. (...) Pinou problm byly nucen prodeje. Nucen vprodej stovek tisc akci z t obchodnk, kte se octli v problmech, protoe jejich vrov ty byly pln nebo tm vyerpan. Gigantick stavba trhu podloen spekulativnmi vry se zaala hroutit pod vlastn vahou... Nebylo ani nznaku njak podpory. Dol, dol, dol. Hluk na burzovnm parketu perostl

Search related