Djiny filozofie III. Renesance

Relie - vdom souvislostasov vymezenRenesance je jako vtina historickch obdob urovna asov ponkud variabiln - ji kolem r.800 se hovo o karolnsk renesanci , pozdji o gregorinsk, ottonsk i o renesanci 12. stol.

Hlavn historiografick proud vymezuje obdob renesance mezi 14. a 16. stol. V nejirm pojet sah renesance od r. 1350 (Petrarca, Boccacio) po r. 1650 (konec konfesionalizace v souvislosti s ticetiletou vlkou, Descartovo mrt). Nkte autoi preferuj pro toto obdob oznaen rann novovk (konil by a v 18. stol.), i kdy toto spojen se uv spe pro oznaen inkuban doby moderny.

Tzv. charakteristick rysy

Heslovit vyjden charakteristickch rys obdob renesance se zpravidla omezuje na:

1) hospodsk rozvoj + rozvoj mstskch stt (Janov, Bentky, Florencie msta svznamnou rol vobchodn revoluci 13. stol.) Kolem roku 1300 doshl poet obyvatel ve 23 mstech severn a stedn Itlie 20000. Vitalskch mstech s10000 a vce obyvateli, tvoilo 13%rezervor, znho pochzelo kolem 60% elity. Ve 12. a 13. stolet byly dominujcm politickm tvarem mstsk republiky prv poetn mstak populace a vysok stupe autonomie poslily vznam svtsk vzdlanosti, co mlo pm vliv na kulturn a spoleensk vvoj v15. a 16. stol. Renesance byla hnutm meniny, protoe vtinu populace pedstavovali vtomto obdob venkovan, kte i kdyby chtli, mli jen nepatrnou pleitost pouit se o kulturnch inovacch. Ve 13. a 14. ztratila ovem opt ada mstskch stt nezvislost a ve 40. letech 14. stolet postihla Itlii a Evropu mor.

3) rozmach vzdlanosti; obdob snahy o vt vzdlanost; laicizace vzdln (avak pozor: vt st italsk populace tvoili venkovan nebo zemdlt dlnci, ijc zvt sti vkrajn nouzi renesance se jich pravdpodobn netkala); ve vchov se uplatuj studia humanitatis: tento akademick soubor kladl draz na pt pedmt, je se vechny obraly jazykem i morlkou: gramatika, rtorika,poezie, historie a etika. Vranm 15. stol. bylo vItlii 13 univerzit: Bologna, Ferrara, Florencie, Neapol, Padova, Pavia, Perugia, Picenze, Pisa, Salerno, Siana, Turn. Souasn ale vme, e roku 1498 se vItlii knihtisk rozvjel po dobu jedn generace. Vranm 15. stolet je nepravdpodobn, e by nap. umlec mohl shromdit na 20 rukopisnch knih vnsledujcm stolet ji nejsou vt knihovny neobvykl. Leonardo da Vinci vysmvan ve sv dob jako nevzdlan, vlastnil vtomto obdob 116 knih.

4) velk zmosk cesty a objevy

5) oteven Ameriky i Vchodu evropskmu obchodu (vetn pirtstv a brzk cenov krize, kter otsla evropskm hospodstvm)

6) rozvoj vdy a techniky (vk katedrl, pochybnosti o stvajc pedstav svta, kterou stedovk pejal z dvjho obdob)

7) v duchovn oblasti pechod od teocentrismu k antropocentrismu, poadavky a nroky svobody, nezvislosti, zesvttn poznn, roztpen jednolitosti zpadnho kesanskho mylen, rozvoj necrkevn sloky mylen a souasn doba nejvtch konflikt mezi crkv a pedstaviteli vdy; nboensk vlky nutno rovn do tchto charakteristik zapost.

8) obdob nstupu manstva (od 14. stol.)

9) obdob devotio moderna - reformn hnut nov zbonosti (2. pol.14. stol. a 1550); hnut za obnovu a prohlouben duchovnho ivota severn od Alp (Nizozem, Belgie, Nmecko). Zdrazovalo idel spolenho ivota prvotn crkve (vita communis), bohat vnitn ivot podncen utrpenm Jee, chudobou a pokorou. Na sklonku 14. stol. se k nmu hlsilo 97 klter v Nizozem, Belgii a Nmecku. Z vznamnch pedstavitel: Geert de Groote, Tom Kempensk. Hnut se opralo o autoritu Augustina, Bernarda z Clairvaux a Bonaventury. Hnut podporovalo knin vzdlanost (opisovn rukopis, zakldn knihoven), kesanskou tradici (znalost crkevnch Otc a mnistv), vvoj literatury v nrodnch jazycch.

10) Vyvrcholenm radikalizace vdn mohou bt na konci tto ry Newtonovy Matematick principy filosofie prody. Principia (Mathematical Principles of Natural Philosophy, 1687) lze povaovat za dlo, stojc na potku osvcenstv. Dokazovala, e lidsk intelekt doke pochopit zkladn principy, zkony, pravidla, podle nich se chov proda. Mnoz nsledovnc z toho pak vyvodili, e podobn bude mon pochopit vci tkajc se lidskho ivota (povahu dobra, zla, spravedlnosti).

Pozor! Heslovit vyjden maj sv nedostatky a nepesnosti. Vdy, kdy se soustedte na urit tma, zane se rozplvat ona zdnliv jednoznanost tradovan zkratky. Rozplynut je vak vrazem nslednho pesnjho vdn o pslunm tmatu.Existuj vbec tzv. charakteristick rysy (nap. umn vtomto obdob)? Zvlt u Burckhardtova hodnocen pozor na promluvu o kulturn jednot epochy, kter bv zaloena na konstrukci.

asov tabulka udlost, kter utvely kontext sti renesannho svta1304 * Francesco Petrarca (1374)

1321 vychz v Itlii La Divina Commedia (Bosk komedie) Dante Alighieriho (1265-1321) obsahujc v sob zakomponovan rozshl teologick, filosofick vdomosti i dobov politick konflikty, realistickou vizi zhrob, putovn po pekle, oistci a rji, vystupuj v n due zemelch mytologickch i historickch osobnost a jako celek symbolizuje nelehkou pou zbloudil due k nebesk blaenosti v doprovodu personifikovan (Beatrice) krsy a moudrosti.

1324 umr Marco Polo, bentsk cestovatel a obchodnk, jeho jmno je pedzvst mnoha dalch skvlch objevitelskch cest a vboj. Marco Polo podnikl ji v roce 1271 pozoruhodnou cestu pes vchodn rn, dnen Pkistn, Pamr do severn ny a Mongolska. Slouil t u dvora mongolskho panovnka a nskho csae.

1330 zaloena tradice Jarnch veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem; pedstavuje postupn vytven podmnek pro stle se roziujc vmnn obchod. Dalmi vznamnmi obchodnmi centry byly vtomto obdob Bruggy, Lipsko, Gent i Lyon.

1331 prokazateln byly poprv pouity run steln zbran (nmet ryti pi obleen Cividale ve Friaul); poprv pouil steln prach (ledek, sra, uhl) jako npln pro run zbran nmeck mnich Berthold der Schwartze (Bertholdus Niger). Toto vyuit nskho vynlezu z r. 1232 pro steln zbran, je ryze evropsk. Steln prach se dostal do Evropy prostednictvm Arab.

1334 ve Florencii umr Giotto di Bondone, italsk mal a architekt, kter byl pokldn za prkopnka novho zpsobu malsk tvorby, charakteristick odklonem od schematismu byzantsk koly, svm pesnm, subjektivn modifikovanm pozorovnm prody, psychologismem. Vedle Giotta prolamoval byzantskou malskou tradici na vchod Andrej Rublev (+1424 pop. 1430) vnenm subjektivity a intimity do svch ikon.

1337 zan stolet vlka mezi Angli a Franci (skon po 116 letech vymenm dynastie Kapetovc).

1348 zakld Karel IV. v Praze prvn stedoevropskou universitu.

1350 postihla Evropu jedna z nejvtch morovch epidemi, kter v prmru snila poet obyvatel o 20 - 30%. Piny nebyly spatovny pouze v mstech bez kanalizace, mnohdy zahlcench odpadky, ale jako pvodci byli na mnoha mstech pronsledovni id, co nebylo v ppadech epidemi a spoleenskch katastrof ojedinl.

1356 vznik v Lbecku siln spolek hanzovnch mst (pedevm v oblasti Baltskho a Severnho moe) chrncch se ped ciz konkurenc a zastupujc spolen zjmy svch len.

1370 *Leonardo Bruni Aretino (1444); Aztkov piblin zakldaj msto Tenochtitln.

1374 + Francesco Petrarca

1375 + Giovanni Boccacio (*1313)

1401 * Mikul Kusnsk (Nicolaus Cusanus, 1464); od potku 15. stol. dochz pi hledn nmon cesty doIndie k postupn kolonizaci Afriky a k postupn totln zvislosti na blch kolonistech a tud rozpadu pvodnch africkch .

1405 vychz latinsk verze Platnova Faidnu1407 * Laurentius (Lorenzo) Valla (1457)

1413 Jan Hus poaduje v De Ecclesia reformu crkve

1415 + Jan Hus; Kusnskmu je 14 let

Od prvn ple 15. stol. dochz za dynastie Ming ke kulturnmu rozkvtu ny; Peking se stv vznamnm kulturnm stediskem, buduje se Velk nsk ze, dlo viditeln i z kosmu, dlouh piblin 2 500 kilometr.

1431 v roce Kusnskho tictch narozenin byla po obvinn z kacstv a arodjnictv, po crkevnm procesu uplena ve Francii Jana z Arku; ji v roce 1456 vak byla rehabilitovna a o tyi stolet pozdji prohlena za svatou; lidsk obti si vak nedalo pouze udren autority keanstv; v i Aztk, kter se kolem roku 1430 stala nejsilnjm sttem Stedn Ameriky, si je dalo uctvn boh, by z jinho popudu ne v kesanstv - velk mnostv lidskch obt upevovalo pedstavu o obnovovn bosk moci i prody (podobn u May); Lorenzo Valla pe De voluptate, v roce 1433 vyjde tato kniha znovu pod nzvem De vero falsoque bono1433 *Marsilio Ficino (1499)

1434 Florencie se ve 30. letech 15. stol. stala mstem rodiny Medici (obratn vyuvajc pedevm moci bankovnho kapitlu), rodil se zde nov architektonick sloh; postupn se formuj zrodky urbanismu, v architektue se objevuje mstsk plnovn (ulice, nmst); obraz msta a jeho fungovn asem ovlivn zmny v socilnm ivot; v malstv se objevuje perspektiva: zpsob zobrazen trojrozmrnho prostoru a pedmt na dvojrozmrn ploe; iluze prostoru, v nm se podle zrakov zkuenosti rozmry smrem do dlky zmenuj a rovnobky se na horizontu sbhaj, je vyjdena tzv. linern perspektivn konstrukc; objev linern perspektivy se pipisuje Agatharchovi ze Samu (kolem 460 ped.n.l.), jej propracovn Masacciovi, F. Brunteleschimu (Manetti nazv Bruntelleschiho znovuobjevitelem/objevitelem perspektivy), Piero della Francescovi, P. Uccelovi a A. Drerovi, svj vklad barevn perspektivy vnesli rovn nizozemt mali 15. stol.: van Eyckov, D. Bouts), pon se malovat realistick portrt respektujc individuln rysy portrtovanho (rovn v sochastv - Donatellv David pochz z tto doby).

1438 na koncilu ve Florencii (1438-1445) dolo k pokusu o sjednocen vchodn a zpadn crkve

1440 Mikul Kusnsk: De docta ignorantia1444 +Leonardo Bruni Aretino; Lorenzo Valla: traktt Elegantiarum Latinae linguae libri sex (vytitno 1572), v nm obnovuje latinu podle Cicerova vzoru

1445 *Sandro Botticelli (1510); Johann Guttenberg (1397-1468) vytvoil tiskask zazen s pohyblivmi literami a svm vynlezem zahjil novou epochu komunikan techniky (o potenciln ambivalentnosti svho vynlezu neml vak ani tuen); Guttenbergova Bible byla titna v Mainzu 1453-1455

1450 *Hieronymus Bosch (+1516): psobil mimo tehdej umleck centra; vrn zobrazen prody je u nj spojeno s extrmn fantastinost, snovost; jeho vizionstv bv dvno do souvislosti s osvobozovnm lovka ze stedovkch vazeb a z crkevn nboenskho ustrnulho du na potku novovku; piblin v tto dob zakldaj Inkov bjn msto chrm, palc, observato Machu Picchu, lec v nadmosk vce 2 300 m; stavby jsou sestaveny bez pouit malty z dokonale do sebe zapadajcch kamennch blok o vze i nkolika tun; Machu Picchu bylo objeveno a 1911 Hiramem Binghamem - pesn pvodn jmno je neznm; fenomn msta m v tomto obdob ponkud ir obsah, ne se zpravidla uvd - velk msta vznikala nap. v Africe ji zhruba od 9. stol. a to dky transsaharskmu obchodu podl karavannch cest (11. stol. Tekrur v Senegalu, 8. - 11. stol. Kumbi Saleh, Tegdaust v Mauretnii, 11.- 16. stol. Djenne, Gao, Timbuktu v nynjm Mali); kosmopolitn msto Timbuktu, zaloen ve 12. stol., doshlo svho rozkvtu ve 14. stol., kdy se objevilo i na evropskch mapch; bylo vznamnm intelektulnm centrem s dvancti meitami a dvma sty mohamednskmi kolami s vukou Kornu; na univerzit v Sankor se pednelo prvo, filosofie, astronomie, teologie, a filologie; v 16. stol. mlo podle odhad kolem 70 000 obyvatel

1452 *Leonardo da Vinci (1519)

1453 konec stolet vlky; pod nporem tureckch vojsk padl Konstantinopol, hlavn msto Byzance, m bylo dovreno vtzstv muslimskho vchodu (sultn Mehmed II) nad zpadnm kesanstvm; jednm z pozitivnch dsledk jeho pdu bylo hledn nmon cesty do Indie - cesta po soui byla dky obsazenmu zem znemonna; dalm byla migrace byzantskch uenc do Itlie - dky n se obnovily kontakty s antickm kulturnm ddictvm, co ovlivnilo rozvoj evropskho humanismu; spolu s migrac uenc bylo peneseno mnostv lyrickch i filosofickch text, prodovdn a technick traktty; spisy antickch autor, rukopisy uenc islmskho svta (od 8. stol se intenzvn zabvali muslimt uenci prodnmi vdami (matematika, astronomie, lkastv), co bylo pmo fixovno v Kornu jako bo pkaz; to ve se postupn pesouv do Itlie

1454 *Angelo Poliziano (vl. jmnem Angiolo Ambrogini, italsk bsnk a humanista, +1494)

1457 +Lorenzo Valla1462 *Pietro Pomponazzi (Petrus Pomponatius, +1524)

1463 se stv, po svm odsouzen za zabit, nezvstn Francois Villion, zlodj, bsnk v jeho Malm testamentu je zachyceno sociln napt odchzejcho stedovku; o rok pozdji umr Mikul Kusnsk a Cosimo deMedici; v tomto obdob se pevn sklouben sociln a nboensk systm feudlnho spoleenskho du zan zeteln uvolovat (stle vce se prosazuje vdom vlastn hodoty, racionalita, empirie, autonomie individua) *Giovanni Pico della Mirandola (+1494)

1466 *Erasmus Rotterdamsk (+1536)

1468 * Cajetanus (Thomas de Vio, +1534); v echch vytitna prvn kniha

1469 * Nicoll Machiavelli (+1529); *Agostino Nifo (Niphus Augustinus, +1546); Ficino pe Theologica PlatonicaV 70. letech 15. stolet se objevuje v Evrop syfilis. Vskyt tto choroby byl prokzn jet ped nvratem K. Kolumba, jeho nmonkm byly pipsny zsluhy na importu tto infekn choroby (pojmenovn pochz od G. Fracastora. Jej rozen bylo nhl a velmi siln a vdlo se o jejm infeknm rzu - syfilitici nemli nap. pstup do lzn a pod.

1472 vyla v Bentkch latinsk verze Aristotela; v Itlii vyla prvn technick titn kniha De re militari Roberta Valturia; technika tisku se poprv (a tedy ped Guttenbergem) objevila na Vchod a pouvala se k reprodukci taoistickch a buddhistickch modliteb - tam se mohla projevit pvodn hodnota tisku: velk poet lacinch kopi tho textu - jeho kvantita pedstavuje nespornou duchovn vhodu; pozdji se zde tisku vyuvalo rovn k vrob paprovch penz; na Zpad se ho pouilo nejprve k vrob hracch karet, za kartami nezstaly pozadu papesk odpustky, modlitby a svat obrzky; pozdji nsledovalo to, dky emu byl tisk veleben: v prbhu 16. stol. vychzely velk nklady knih vnujcch se popisu svta a prody, nov objevench kraj, popism technickch, emeslnch a umleckch postup. Pehled o potu kopi: Lutherv spis An den Christlichen Adel deutscher Nation, Wittenberg 1529, 4000 kopi plus dal reprinty, obvykl mnostv kopi bylo kolem 1000 a asto mn. Nap. zBentek se knihy distribuovaly do Londna, Madridu, Krakowa a na Blzk vchod. Byly kdispozici i katalogy, kter umoovaly snaz pehled a vydanch tiscch.

1475 *Michelangelo (vl. jmnem Michelagniolo Buonarroti, +1564)

1477 umr rumunsk nrodn hrdina Vlad IV. Dracula, syn knete Vlada II. Draculy,kter dokzal uhjit Valasko ped tureckm vpdem. Krom jmna objevujchose v romnu B. Stockera, byl znm svoji krutost vi svm protivnkm (oblbenou praktikou trestn neptel bylo naren na kl).

1478 udluje pape Sixtus IV. katolickmu krlovskmu pru Ferdinandu Aragonskmu a Isabele Kastilsk svolen k znovuzaveden svat inkvizice.

V tomt obdob pouvali Aztkov kultovn ceremoniln kalend, jeho pomoc pedvdali budoucnost, a slunen kalend, mc slunen rok. Slunen kalend znzoroval pedstavy Aztk o svt ped jejich rou. V jejich pedstavch byl svt ji tyikrt stvoen a po t pokad znien. Podle tto kosmologick pedstavy vznikl nynj svt sebeobtovnm boh, kter slunce vzksilo opt k ivotu. Bh Quetzalcoatl znovu stvoil lidi tak, e v podsvt postkal svou krv kosti mrtvch pedk. etn lidsk obti pak symbolicky opakovaly ob boh a udrovaly slunce na jeho drze. Aztkov mili as svtskm kalendem s 365 dny a posvtnm slunenm kalendem s 260 dny. Kad den byl urovn dvma rozlinmi cykly a tat kombinace se opakovala jen kadch 52 let - v tyto dny byl oekvn znik vesmru.

1482 obdob Savonarolovy aktivity ve Florencii

1483 *Martin Luther (1546); *Raffael (vl. jmnem Raffaello Santi, +1520); *Francisco de Vitoria (kolem 1483-86),pa.dominikn, humanista a prvn uenec (+1546)

1484 *Mario Nizolio (Marius Nizolius, +1575); Ficinovy latinsk peklady Platnovch dialog

1485 *Tizian (vl. jmnem Tiziano Vecelli(o), +1576)

1486 *Agrippa von Nettesheim (Heinrich Cornelius, +1535)

1487 vychz v Koln nad Rnem kniha dominiknskch mnich Heinricha Instarise (Institoris) a Jakuba Sprengera Malleus Maleficarum (Kladivo na arodjnice), kter se stala nepostradatelnou prukou inkvizitor. Do r. 1520 doshla 13. vydn, od 1574 do 1669 16. dalch vydn. Systematick pedstaven arodjnictv i kodifikace postup pi jeho prokazovn, vyetovn a veden arodjnickch proces. Bylo vydno na zklad Summis desiderantes affectibus papee Inocence VIII. z r. 1484. Zvr 15 stol. je poznamenn zostenm a krutm pronsledovnm arodjnic (Nmecko, Pyrenejsk poloostrov) prv tak, jako je obdobm kulturnho mecenstv (nap. rodiny Medici ve Florencii). Pronsledovn arodjnic pokrauje v rznch oblastech Evropy a do pol. 18. stol. Ve vce ne dvou stol. zlikvidovno kolem 100 000 lid - z velk sti en: jak to mlo vliv na nsledn obraz eny? (Kladivo: Haeresis maxima est opera maleficarum non credere - Nevit v innost arodjnic je velk kacstv). V dob upalovn arodjnic maluje S. Botticelli Zrozen Venue (1482). Nasnad je otzka pro zan hon na arodjnice na prahu renesance a zasahuje a do absolutismu? Mon dvody: morov epidemie, nsledky stolet vlky, ovzdu veobecnho podezvn - pronsledovn i snahy upevnit vliv crkve na vc. 90. lta 15. stol. jsou na Pyrenejskm poloostrov obdobm nboenskch nsilnost (proslul v nich panlsk inkvizitor Thoms de Torquemada, v dob jeho ordonance v letech 1484/85 a 1488, provedla inkvizice kolem 8000 uplen; zvlt vi tamnjmu idovskm obyvatelstvu. Nsiln kty, autodaf (veejn soudy a upalovn kac) a vyhnn id byly v tto dob bnm jevem. Dekretem z roku 1492 bylo nazeno vyhnat do 4 msc z Pyrenejskho poloostrova vechny idy (podobn nazen se objevovala as od asu i jinde: 1290 mli id opustit Britsk ostrovy, 1390 Francii, v pol. 16 stol. esk zem). Inkvizice praktikovala od roku 1526 velmi psnou cenzuru knih, od r. 1526 vychzely pravideln seznamy zakzanch knih (prbn se na nich objevovali nap.: Bartolomeo de Las Casas, F. Rabelaise, V. Ockham, Savonarola, Ablard, Dante, Thomas More, Hugo Grotius, Ovidius, Roger Bacon, J. Kepler, Tychon de Brahe a mnoho dalch.

1489 M. Ficino: De vita libri tres1491 G. P. della Mirandola: De ente et unoZvr 15. stol. je obdobm pchodu panl a Portugalc do latinsk Ameriky, ponajcm obdobm kolonizace Novho Svta. Kolumbus (i Vasco da Gama) pouil pi navigaci astronomick tabulky sestaven Johannesem Mllerem (Regiomontanem). Ji v roce 1492, tedy v roce objeven Ameriky se objevuje prvn nvrh glbu odpovdajc pedstav o kulat zemi. Pouh rok po objeven Ameriky si dala panlsk koruna potvrdit od papee vlun prvo na objevy v Novm Svt, co zdvodovala odpovdnost za misijn innost mezi pohany. Proti krutm formm kolonizace protestovaly ji od potku 16, stol. nkter crkevn kruhy, veden dominiknskm mnichem Bartolomeo de Las Casas. V r. 1536 byly nucen prce indinskho obyvatelstva nahrazeny odvdnm dan panlskmu veliteli. 1537 prohlsila papesk bula indiny za lidi, m odpadlo hlavn ospravedlnn otroctv. Mnohch se to vak ji netkalo, protoe nap. oblast Karibskch ostrov byla v prvnch desetiletch takka vyvradna a jejich bytek byl pro potebu pracovnch sil nahrazovn dovozem ernch otrok z Afriky. V roce 1537 bylo slovo conquista odstranno z oficilnho ednho jazyka a nahrazeno termnem pacifikatin. Vdomosti o kulturch pedkolumbovsk Ameriky a udlostech tsn po objeven pochzej mnohdy z pera (mimo archeologick nlezy) konquistador, mision a obsahuj mnostv minuciznch podrobnost z kadodennho ivota, vetn jazykovch slovnk. V misijn innosti se exponovali rovn et jezuit.

1492 +Lorenzo de Medici; latinsk peklad Pltna; conquista Granady: muslimov i id vypuzeni ze panlska, Kolumbova cesta do zpadn Indie; v dob, kdy Leonardo da Vinci maluje Posledn veei pn a Albrecht Drer svoji viziApokalypsy objevuje portugalsk moeplavec Vasco da Gama nmon cestu do Indie(1492)

1493 *Paracelsus (Theophrastus Bombastus Aureolus Philippus von Hohenheim, +1541); L. Valla: De libero arbitro 1494 +G. P. della Mirandola; + Angelo Poliziano (Angiolo Ambrogiani, +1494); aldinsk vydn eckch Aristotelovch text; *Francois Rabelais (+1553), autor slavnho dla Gargantua a Pantagruel (zprvu Pantagruel 1532 prvn dl; druh dl Vie inestimabla du grand Gargantua 1534; kniha byla kvli obscenit ji 1539 cenzurovna pro pedstavu svho idelnho spoleenstv razil motto: Dlej, co chce.

1497 *Philipp Melanchton (Philipp Schwarzerd, +1560); latinsk verze Epiktta1498 popraven Savonarola1499 +M. Ficino; Amerigo Vespucci zkoum behy nynj Venezuely

1501 *Geronimo Cardano (Hieronimus Cardanus, +1576)

1503 Florencie se me tit z Mony Lisy, obrazu Leonarda da Vinciho, kter zaloil jeden z malskch mt petrvvajcch dodnes; ve stejn dob se ve prskm biskupstv v Nmecku pozvedlo proti panstvu na 20 000 rolnk a man v selskm povstn krpc

1505 se Franz von Taxis, hlavn potmistr Filipa I. Slinho smluvn zavzal zdit potovn spojen mezi Nizozemm, vdeskm dvorem a panlskm krlovskm dvorem; doposud bylo doruovn dopis zleitost poutnk, pocestnch i posl; von Taxis smluvn zaruoval pravideln spojen, listovn tajemstv i dobu doruen

1508/12 Michelangelo zdob malbami Sixtinskou kapli

1509 *Bernardino Telesio (1588); *Johann Calvin (Jean Cauvin, +1564)

1510 +Sandro Botticelli: v dob pokraujcch arodjnickch proces maloval Zrozen Venue tak jako Giorgione svoji Spc Venui1511 Erasmus napad v Chvle blznivosti crkevn korupci

1513 Machiavelli pe Vladae; 5. laternsk koncil omezuje svobodu filozof; aldinsk edice Platna

1515 *Petrus Ramus (Pierre de la Rame, +1572)

1516 P. Pomponazzi: Tractatus de Immortalitate Animae; Erasmus vydv eck Nov Zkon

1519 +Leonardo da Vinci1520 G. P. della Mirandola: Examen Vanitatis Doctrinae Gentium;+Raffael1533 Henricus Cornelius Agrippa: rozen vydn famzn knihy De occulta philosophia (Cologne 1533)

1543 vydno De Revolutionibus Orbium Coelestium Mikule Kopernika a De HumaniCorporis Fabrica Andrea Versalia obsahujc pln popis vech tlesnch orgn; jeho anatomie vak stle nezmnila chybnou fyziologii Galnovu1554 publikovno Petrarcovo Opera Omnia

1555 Augsburgsk mr uznal koeexistenci katolicismu a luternstv v Nmecku; P. Ramus publikuje Dialectique1556 *Guillaume du Vair, francouzsk moralista a filosof (+1621); vychz De re metallicaR. Agricoly

1558 je vydna Concordia Luise de Moliny a Magia naturalis Giambattisty Della Porta (druh vydn 1589)

1559 vyhlen Index Librorum Prohibitorum1560 +P. Melanchton, latinsk peklad Prokla1561 *Francis Bacon (+1626)

1562 latinsk verze Sexta Empirika1564 *Galileo Galilei; +J. Kalvn; *W. Shakespeare, +Michelangelo

1565 B. Telesio: De rerum natura iuxta propria principia (1586). Telesio byl jeden znejnezvislejch filozof ze skupiny prodnch filozof (Della Porta, Cardano, Paracelsus, Fracastoro) 16. Stolet, kter debatovala o okultismu. De rerum natura je vak spe knihou metafyzickou ne knihou vzniklou na zklad pozorovn, jakou byl teba spis Della Porty

1567 +M. Nizolio (1576, 75); + C.Monteverdi1568 *Tommaso Campanella (+1639)

1569 latinsk verze Sexta Empirikova spisu Adversus mathematicos1571 *Johannes Kepler (+1630)

1572 +P. Ramus (zabit o Bartolomjsk noci - masakru francouzskch protestant v Pai); *J. Donne (angl. bsnk, jeho dlo Songs and Sonnets vylo po jehosmrti 1633); latinsk verze Euklida 1575 *Jacob Bhme (nm. theosoficko-panteistick filozof, +1624)

1576 +Tizian; +G. Cardano1580 publikovna eck verze Pltna; vychzej Essais I-II M. de Montaigna1581 Francois Sanchez (lka a filosof portugalskho pvodu 1552-1632) vydv Tractatus de multum nobili et prima universali scientia quod nihil scitur1584 G. Bruno: De la causa; De linfinito universo e mondi; J. Lipsius: De constantia in public malis1588 *Thomas Hobbes (+1679); +B. Telesio; L. de Molina: Concordia liberi arbitrii cum gratiae donis1589 +J. Zabarella1591 T. Campanella: Philosophia sensibus demonstrata1592 *Pierre Gassendi; +M. de Montaigne1593 Pierre Charron: Les trois vritez1594 Guillaume Du Vair (1556-1621): De la constance et consolation s calamits publiques 1596 *R. Descartes; J. Kepler: Mysterium cosmographicum1597 prvn vydn Baconovch Essays; F. Suarez: Disputationes metaphysicae1598 edikt Nantsk poskytuje jist garance francouzskm protestantm

1599 *Velasquez; v Londn oteven Globe Theatre1600 Bruno uplen v m; +L. de Molina; William Gilbert: De Magnete (rann dlo nastupujc experimentln vdy, kter se odkln od aristotelskch nzor: demonstroval sedvma kulatmi magnetovci, e Zem jako velk magnet ovlivuje smr pohybumagnetick stelky kompasu a vysvtlil jej deklinaci)

1601 italsk jezuita Matteo Ricci (1552-1610) odeel v roce 1582 do ny a od r. 1601 il v Pekingu, pracoval na observatoi, ovldl ntinu, studoval konfucianismus a til se u csaskho dvora vysok ct (nsk jmno LiMadou); P. Charron: De la sagesse

1603 +P.Charon1604 J. Lipsius: Manuductio ad Stoicam

1605 F. Bacon: The Advancement of Learning; Cervantes: Don Quijote dl I.

1606 +J. Lipsius;*Rembrandt (Harmensz van Rijn)

1608 Hans Lippershey se nechv patentovat svj teleskop

1609 Galileo konstruuje svj prvn teleskop; J. Kepler: Astronomoa nova

1610 Galileo: Siderius nuncius1612 F. Suarez: Tractatus de Legibus ac Deo legislatore; J. Boehme: Aurora1614 +El Greco1615 Cervantes: Don Quijote, dl II.

1616 +Shakespeare;+Cervantes; inkvizice favorizuje Ptolemaiv systm svta

1617 +F. Suarez1619 J. Kepler: Harmonices mundi1620 F. Bacon: Novum Organum; lo Mayflower pluje do Ameriky

1621 publikovn eck text Sexta Empirika; +G. Du Vair

1622 *Molire1623 F. Bacon: De Augmentis Scientiarum1624 +J. Behme; P. Gassendi: Exercitationes paradoxicae; Richelieu se stv hlavnmministrem Luise XIII

1626 +F. Bacon1627 F. Bacon: New Atlantis; *Robert Boyle1628 Descates pe Regulae ad directionem ingenii; Harvey: Concerning the Motion of the Heart and Blood1630 +J. Kepler1631 +J. Donne1632 *B. Spinoza;*J. Lock; G. Galilei: Dialogo sopra i due massimi sistemi del mondo; Rembrandt maluje obraz Hodina anatomie dr. Tulpa1633 Galileo donucen inkvizic k odvoln koperniknskho systmu

1635 zaloena Acadmie Francaise

1637 R. Descartes: Discours de la mthode pour bien conduire sa raison et chercher la vrit dans les sciences; Geometry, Optics, Meteorology1638 *N. Malebranche; G. Galilei: Discourses on Two New Sciences1639 +T. Campanella1640 T. Hobbes: The Elements of Law1641 R. Descartes: Meditationes de prima philosophia1642 T. Hobbes: De Cive; +G. Galilei; *I.Newton; zan anglick obansk vlka; Rembrandt maluje Non hldku1644 R. Descartes: Principia philosophiae; latinsk vydn matematickho dla francouzskho matematika a prvnka Francoise Vieta (1540-1603) - velk vliv na rozvoj algebry, jejho formlnho petvoen; uen o rovnosti, trigonometrie

1649 P. Gassendi: Animadversiones in decimum librum Diogenis Laertii; poprava Charlese I v Anglii

1650 +R. Descartes1651 T. Hobbes: Leviathan; konec anglick obansk vlky

1655 T. Hobbes: De Corpore; +P. Gassendi

1656 Spinoza exkomunikovn; Velasquez maluje Las Meninas1658 posmrtn vychz Syntagma philosophicum P. Gassendiho