13
Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P11_2.9 Tematická oblast: Dějiny hudebního umění B. Martinů: Otvírání studánek Typ: DUM - výkladový Předmět: Hudební výchova Ročník: 2. a 4. r. (6leté), 2. r. (4leté) Zpracováno v rámci projektu EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/34.0296 Zpracovatel: Mgr. Karla Demelová Gymnázium, Třinec, příspěvková organizace Datum vytvoření: březen 2014

Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9 Tematická oblast: Dějiny hudebního umění

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9 Tematická oblast: Dějiny hudebního umění B. Martinů: Otvírání studánek Typ: DUM - výkladový Předmět: Hudební výchova Ročník: 2. a 4. r. (6leté), 2. r. (4leté). Zpracováno v rámci projektu EU peníze školám - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P11_2.9

Tematická oblast: Dějiny hudebního uměníB. Martinů: Otvírání studánek

Typ: DUM - výkladový Předmět: Hudební výchova

Ročník: 2. a 4. r. (6leté), 2. r. (4leté)

Zpracováno v rámci projektu

EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/34.0296

Zpracovatel:

Mgr. Karla DemelováGymnázium, Třinec, příspěvková organizace

Datum vytvoření: březen 2014

Page 2: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Metodický list

• Digitální učební materiál je určen pro žáky 2. a 4. ročníku šestiletého studia, a pro žáky 2. ročníku čtyřletého studia.

• Kombinovaný dum slouží jako podklad pro učitelův výklad a zároveň nahrazuje zápis do sešitu, tedy to podstatné, co by si žáci měli o probíraném tématu zapamatovat.

• Na závěr je zařazen zápis do sešitu.

Page 3: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Kantáta

• Kantáta (lat., it. cantare = zpívat) je rozsáhlé vokálně instrumentální dílo, zpravidla pro sóla, sbor a orchestr. Původně znamenala kantáta každou zpívanou skladbu (cantare = latinsky zpívat).

• Kantáta vznikla v 1. pol. 17. století v Itálii a dělila se na kantáta do chiesa a da camera (světská a duchovní).

Page 4: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Bohuslav Martinů(1890-1959)

• Narodil se v Poličce• Studoval hru na housle a varhany na pražské

konzervatoři• Působil jako houslista v české filharmonii• Studoval u Josefa Suka• Působil v Paříži, kde byl žákem A. Roussella• Usazuje se New Yorku• Po 2. sv.v. pobýval v Evropě, zemřel ve Švýcarsku

Page 5: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Dílo B. Martinů

• Životní dílo B. Martinů je rozsáhlé.• Mezi nejznámější patří kantáta Otvírání

studánek a Polní mše. • Komponoval také opery např. Julietta a Řecké

pašije.• Hodně se inspiroval lidovou poezií – balet

Špalíček a také lidovými písněmi – cyklus Písničky na jednu stránku.

Page 6: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Otvírání studánek

• Kantáta pro ženský sbor, sopránové, altové a barytonové sólo, recitátora a instrumentální soubor.

• Inspirace lidovými zvyky, verši „Písně o studánce Rubínce“ Miloslava Bureše.

• Martinů byl v té době již 17 let v zahraničí, bez možnosti návratu do vlasti, a tak se pomocí své hudby a veršů M. Bureše aspoň symbolicky do vlasti vrátil.

Page 7: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Otvírání studánek

• Základní myšlenkou otvírání studánek spojil autor s obrazem věčného návratu: vrací se jaro, vrací se člověk.

• Otvírání studánek je také oslavou vod, slunovratu,králky a folklórních zvyků.

• Dílo vychází z prastaré tradice vesničanů kolem Litomyšle: kdo studánku před létem vyčistí, přivolá si štěstí.

Page 8: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Postava královničky

• Královnička je personifikací studánky, která promlouvá k dívkám.

• Zajímavá je také mollová tónina, která se změní v durovou při „uzdravení“ studánky.

• Zůstává však v tónině lydická kvarta (zvýšený 4. stupeň v tónině).

• Rytmus skladby je ¾, místy 2/4.• Rytmikou se podobá Janáčkovi.

Page 9: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Studánka

• Studánka získává novou sílu, kterou děti kolem ní posilují zaříkáváním: „ V tý májový době…“

• Skladatel předepisuje sborovou deklamaci na jednom opakovaném tónu.

• Začíná se na kvartě e – a, terá se pouplynutí strofy zvýší o půl tónu na f – b.

• Napětí se rovněž zvyšuje.

Page 10: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Studánka

• Vyústění přinese instrumentální dohra, v níž dojede k uvolnění.

• Kantáta patří k posluchačsky nejúspěšnějším dílům české hudby 20. století.

• Otvírání studánek býval kdysi lidovým obřadem jen dospělých, ale postupně se dostal i do života dětí.

Page 11: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Lidový zvyk

• S májovým otvíráním studánek souvisí jiný lidový zvyk, patrně velmi starý.

• Nazýval se „královničky“ a tvoří jej hudebně-dramatický obřad: vesnicí obchází skupina mladých dívek v čele s královnou, provází je pásmo písní, tanců a magických prvků.

• K zápisu tohoto lidového zvyku vytvořil klavírní doprovod Leoš Janáček.

Page 12: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Zápis do sešitu

• B. Martinů – významný představitel hudby 20. století, který se narodil v Poličce.

• B. Martinů hodně pobýval a tvořil v zahraničí.• Nejslavnější kantátou je Otvírání studánek,

které je založeno na lidovém zvyku.• Inspiroval se lidovými zvyky , tradicemi,

spolupracoval s básníkem M. Burešem.• Vyjadřuje jí také smutek a stesk po domově.

Page 13: Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

Použité zdroje

• Archiv autora.• MIHULE, Jaroslav. Hudební výchova 2: Hudba

a její svět. 1. vyd. Praha: SPN, 1985.