Upload
dakota
View
54
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Chromozóm, gen eukaryot. eukaryotní organismy – rostliny, houby, živočichové v buněčném jádře těchto organismů se nachází chromozómy chromozóm (z řečť. chroma = barva, soma =tělo) je buněčná barvitelná struktura tvořená DNA a molekulami zásaditých bílkovin (histony) - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Chromozóm, gen eukaryot
• eukaryotní organismy – rostliny, houby, živočichové• v buněčném jádře těchto organismů se nachází
chromozómy • chromozóm (z řečť. chroma = barva, soma =tělo) je
buněčná barvitelná struktura tvořená DNA a molekulami zásaditých bílkovin (histony)
• počet chromozómů v buňkách organismů je různý
• (brambor – 24, hrách – 7, kukuřice – 10, oves – 21, lípa – 41, nezmar – 16, kur domácí – 39, kapr – 52, kůň – 32, pes – 39, šimpanz – 24, člověk – 23)
• chromozómy lze pozorovat optickým mikroskopem v rámci buněčného cyklu ve fázi M, kdy probíhá mitóza popřípadě meióza
• chromozómy jsou nositeli genů v organismu• soubor chromozómů organismu se nazývá karyotyp
karyotyp člověka (tělní buňky obsahují 46 chromozómů, pohlavní buňky obsahují 23 chromozómů)
• DNA a histony tvoří stavební hmotu chromozómu tzv. chromatin• heterochromatin – spiralizovaný chromatin, dobře barvitelný• euchromatin – část DNA podle níž se tvoří molekula bílkoviny, nespiralizovaný chromatin, špatně
barvitelný
• struktura chromatinu tvořící chromozóm má několik úrovní – viz obrázek
• základní jednotkou je nukleozóm, struktura tvořená histonovými molekulami omotanými vláknem DNA (asi 80 párů nukleotidů DNA)
• vyšší strukturou je solenoid, spiralizované uspořádání nukleozómů (1 závit
tvoří asi 6 nukleozómů a nese 1200 párů nukleotidů DNA)
• solenoidy se uspořádávají do smyček, z nichž každá obsahuje okolo 50 otoček solenoidu a nese statisíce nukleotidů DNA
• 18 smyček pravidelně uspořádaných okolo základní proteinové matrice vytváří základní segment chromozómu
• stavba chromozómu
• v M fázi buněčného cyklu má chromozóm 2 chromatidy, ve fázi S probíhá replikace DNA (syntetizuje se druhá chromatida), ve fázích G1 a G2 má chromozóm 1 chromatidu
stavba chromozómu - submetacentrický chromozóm: 1. chromatida, 2. centromera, 3. krátké rameno chromatidy, 4. dlouhé rameno chromatidy
• typy chromozómů podle polohy centromery:
• metacentrický chromozóm - centromera je umístěna zhruba uprostřed chromozómu a dělí chromatidy na dvě zhruba stejně dlouhá ramena
• submetacentrický chromozóm - centromera je výrazněji posunuta směrem ke konci jedněch ramen
• akrocentrický chromozóm - centromera dělí chromatidy na jedno rameno velké a jedno malé uzlovité
• telocentrický chromozóm - centromera je umístěna u oblasti telomer
• u chromozómů s různě dlouhými rameny se kratší rameno označuje p (původně z francouzského petit) a delší q (písmeno následující v abecedě po p)
• ramena se dělí na oblasti a pruhy
• všechny běžné buňky v běžném organismu jsou diploidní (tzv. 2n)
• to znamená, že všechny chromozomy jsou v párech, každý chromozom se v buňce vyskytuje dvakrát
• jedná-li se o autozómy, mají oba chromozómy v páru alely stejných genů ve stejných lokusech, tyto alely ovšem mohou být různé (každá alela může být dominantní nebo recesivní)
• jedná-li se o heterozómy, platí totéž pouze pro jejich homonymní část, zatímco heteronymní části heterozómů jsou zcela různé (jak morfologií, tak geny, jejichž alely obsahují) - v této části jsou zakódovány znaky vázané na pohlaví
• kromě diploidních buněk existují běžně i buňky haploidní (n, každý chromozom jen jednou)
• umělou manipulací s genetickou informací mohou
vznikat i buňky či celé organismy, které jsou polyploidní (tedy více než diploidní)
• běžně se vysazuje například tetraploidní (4n) kukuřice
• gen jako úsek DNA
• genem se nazývá úsek DNA, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie, které se přenáší do dalších generací
• geny rozlišujeme na geny strukturní, geny pro RNA a geny regulační
• geny mohou obsahovat funkční úseky, které jsou přepisovány do mRNA a dále translantovány při proteosyntéze, ty jsou zvány exony, a úseky, jejichž funkce dosud nebyla zcela objasněna a které nejsou využívány pro translaci, zvané introny