ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANIČNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH

AKTIVIT NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A OPOLSKÉHO

VOJVODSTVÍ

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

Dokument „Analýza stávajících přeshraničních hospodářských aktivit na území

Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství“ byl zpracován jakožto základní dokument

pro realizaci projektu „Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“ reg.

číslo CZ.3.22/2.1.00/12.03440, který je spolufinancován z prostředků ERDF a státního

rozpočtu v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská

republika 2007 – 2013.

Tento dokument zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,. s. r.o.,

Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023,

http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: info@rozvoj-obce.cz.

Autorský tým:

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.

Ing. Hana Doleželová, Ph.D.

Ing. Ivana Foldynová

Mgr. Jan Špaček

Ing. Michal Samiec

Ing. Karin Gajdová

a kolektiv

Zpracováno ke dni 7. 2. 2014

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 4

1 Analýza současného stavu česko-polské spolupráce ...................................................... 6

1.1 Česká a Polská republika v rámci Evropské unie ........................................................... 8

1.2 Možnosti mezinárodní spolupráce ................................................................................ 10

1.3 Rozdíly v legislativní úpravě podnikání v České republice a v Polské republice ........ 11

1.4 Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství ........... 13

1.5 Analýza spolupráce v jednotlivých oborech podnikání Moravskoslezského kraje

a Opolského vojvodství ................................................................................................ 18

1.6 Možnosti finanční podpory malého a středního podnikání .......................................... 21

1.7 Databáze zájemců o spolupráci .................................................................................... 22

2 Klastry a klastrová politika ........................................................................................... 22

2.1 Klastrová politika České a Polské republiky ................................................................ 24

2.2 Analýza současné česko-polské spolupráce v oblasti klastrů ....................................... 26

3 Identifikace problémových oblastí ............................................................................... 27

3.1 Problémové oblasti česko-polské přeshraniční spolupráce .......................................... 28

3.2 Problémové oblasti spolupráce Moravskoslezského kraje a Opolského

vojvodství ..................................................................................................................... 29

3.3 Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost podnikatelů ........................................... 29

4 Shrnutí příležitostí a SWOT analýza ............................................................................ 30

4.1 Shrnutí příležitostí ........................................................................................................ 30

4.2 SWOT analýza .............................................................................................................. 32

5 Příručka pro podnikatele ............................................................................................... 33

6 Závěr ............................................................................................................................. 34

7 Seznam zkratek ............................................................................................................. 34

8 Seznam zdrojů a použitá literatura ............................................................................... 35

9 Přílohy .......................................................................................................................... 38

4

Úvod

Tento dokument byl vytvořen jakožto základní dokument pro realizaci projektu „Přeshraniční

kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“.

Rozvoj přeshraniční kooperace patří mezi jednu z priorit Evropské unie. Hlavním cílem

spolupráce je zajištění vyváženého a udržitelného rozvoje evropských příhraničních oblastí,

snížení negativních dopadů hranic jako správních, právních a fyzických překážek, řešení

společných problémů a využívání nevyužitého potenciálu. Mezi Českou a Polskou republikou

existují silné společenské a hospodářské vazby, jenž mají dlouhou tradici. Významným

předpokladem hospodářského růstu po obou stranách hranice je podpora vytváření vhodného

prostředí pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání, které tvoří důležitý sektor tržní

ekonomiky obou zemí.

Studie vznikla v rámci Operačního program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská

republika 2007 – 2013 a navazuje na Program Iniciativy Společenství Interreg IIIA Česká

republika – Polská republika, který probíhal v letech 2004 – 2006. Hlavním cílem programu

byla přeshraniční spolupráce a rozvoj česko-polského příhraničí. Jednalo se především o

posilování hospodářských, společenských a kulturních vztahů, společnou péči o přírodní

bohatství, rozvoj cestovního ruchu, budování flexibilního trhu práce a jiných oblastí rozvoje.

Právě vytvoření fungujícího a flexibilního přeshraničního trhu práce bylo jednou z priorit

realizace projektu „Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“.

Metodologie analytické části

Pro dodržení potřebné odborné úrovně postupu, budou použité metody vycházet z principů

triangulace. Jednotlivé body komplexní zprávy jsou formulovány na základě dat a informací

získaných z více (optimálně tří) na sobě nezávislých zdrojů, případně jsou data a informace

zpracovány a ověřeny prostřednictvím nejméně tří metod.

Obrázek 0.1: Proces zpracování analýzy

V rámci analytické části byl proveden desk research legislativy, strategických, koncepčních a

jiných dokumentů týkajících se česko-polské přeshraniční spolupráce na úrovni států a

Evropské unie. Uvedená metoda je jedním ze základních nástrojů výzkumu, který dokáže

poskytnout mnoho cenných a důležitých podkladů. Analyzovány byly dokumenty, jež jsou

stěžejními materiály pro přeshraniční spolupráci a představují důležité podklady pro analýzu

stávajících přeshraničních hospodářských aktivit na území Moravskoslezského kraje a

Opolského vojvodství:

Externí

dostupné

informace

Interní

dostupné

informace

Dotazníkové

šetření

5

Clusters in the Opolskie Voivodeship, 2012,

Klastry w Polsce, 2011,

Koncepcja klastra, 2011,

Národní klastrová strategie 2005-2008,

Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010 – 2012,

Rozporządzenie Ministra Gospodarki z dnia 2 grudnia 2006 r.,

Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020,

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,

Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání,

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních

korporacích),

Zákon o podmínkách a kontrole poskytování veřejné pomoci podnikatelům Sb.

Polské republiky z roku 2000 č. 60, pol. 704,

Zákon o svobodě podnikání Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 173, pol. 1807 ve znění

pozdějších změn,

Zákoník práce Sb. Polské republiky z roku 1974 č. 21, pol. 94 ve znění pozdějších

změn,

a další.

Během analytické části kromě výše uvedených sekundárních dat byla v široké míře využita

vlastní primární data. Na úrovni České republiky i Polské republiky proběhl průzkum

prostřednictvím expertních rozhovorů s odborníky na česko-polskou přeshraniční spolupráci

a se zástupci různých organizací zainteresovaných v daném území. Průzkum byl proveden za

účelem získání informací přímo od aktérů zapojených do problematiky přeshraniční

spolupráce České a Polské republiky. Mezi respondenty expertních rozhovorů patřili

především zástupci vědecké sféry, euroregionů, veřejné správy, místní samosprávy nebo

lokálních institucí.

Tabulka 0.1: Oslovení experti

Země Jméno Organizace/obor Pozice

Česká republika

Ing. Jaroslav Balcárek Okresní hospodářská komora Bruntál ředitel

Ing. Zdeněk Jarmar Euroregion Praděd ředitel

František Molík Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje ředitel

Mgr. David Rucki Přeshraniční spolupráce expert

Země Jméno Organizace/obor Pozice

Polská republika

mgr inż.Mariusz Łapka Katedra Inżynierii Biosystemów, Politechnika Opolska asistent

Piotr Mielec Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna ředitel

Barbara Stankiewicz Gliwice

Józef Skiba Rada Powiatu Prudnickiego místostarosta

Další metodou, kterou byla zjišťována primární data, je dotazníkové šetření, ve kterém byli

formou e-mailu v součinnosti zpracovatele a zadavatele osloveni malí a střední podnikatelé

z obou regionů. Oslovení malí a střední podnikatelé byli vybráni ze všech sekcí klasifikace

ekonomických činností (NACE) metodou náhodného stratifikovaného výběru tzn., že

subjekty byly rozděleny do skupin homogenních podle určitého kritéria, a poté náhodně

6

vybíráni z těchto skupin. V rámci Moravskoslezského kraje bylo osloveno celkem 1 000

subjektů. Podmínky zařazení do databáze Opolského vojvodství splnilo 990 subjektů. Byl

zjišťován současný stav česko-polské spolupráce a faktory zapříčiňující dosavadní

neúspěšnost podnikatelů. Na základě výsledků z tohoto šetření byla vytvořena databáze

skutečných i potencionálních zájemců o přeshraniční podnikatelskou spolupráci. Díky

zvolenému postupu došlo k optimálnímu propojení informačních zdrojů a následnému využití

získaných informací.

Součástí studie jsou statistické a multikriteriální analýzy založené na geoinformačních

systémech (GIS), jejichž prostřednictvím se provádí modelování reálného světa zobrazeného

ve formě prostorových dat (geodat).

Výsledky analytické části, poznatky a informace byly shrnuty formou SWOT analýzy, tedy

analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a hrozeb v oblasti přeshraniční spolupráce

malých a středních podnikatelů Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství. SWOT

analýza představuje efektivní podklad pro nalezení vzájemných synergií mezi pozitivními a

negativními skutečnostmi za účelem identifikace potenciálu budoucího rozvoje a současných

problémů, se kterými se Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství musí potýkat a definuje

tak rozvojové potřeby pro budoucí spolupráci v oblasti podnikání a trhu práce.

Výše popsané metody, které byly využity v rámci analýzy stávajících přeshraničních aktivit

na území Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství, přispěly k vytvoření databáze

skutečných i potencionálních zájemců o přeshraniční spolupráci v oblasti podnikání a k

identifikaci faktorů zapříčiňujících dosavadní neúspěšnost podnikatelů.

1 Analýza současného stavu česko-polské spolupráce

Evropa a její sídelní systém, neboli prostorové uspořádání měst a obcí, se vyznačuje značnou

stabilitou své hierarchické i prostorové struktury. O řadě současných ekonomických a

společenských procesů lze říci, že probíhají na pozadí sídelního systému vytvořeného zcela

odlišnými socioekonomickými podmínkami a tento systém transformují pouze velice pomalu.

Pro pochopení současné situace v Evropě a zejména struktur jednotlivých národních sídelních

systémů je tedy důležité brát na zřetel historický sídelní vývoj a jeho hlavní činitele.

V moderním období je nejvíce frekventovanou představou lokalizace evropského

ekonomického jádra, idea tzv. Modrého banánu, což je urbanizované území táhnoucí se

z jihovýchodní Anglie do severní Itálie zahrnující města jako např. Londýn, Brusel,

Amsterdam, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Curych či Milán, ale také např. staré

průmyslové regiony West Midlands nebo Porúří. Takto vymezená centrální oblast zahrnuje až

40 % evropského obyvatelstva a vykazuje významně vyšší ukazatele míry urbanizace a

ekonomické výkonnosti (Hospers, 2003).

Vedle tradiční městské osy Modrého banánu se hovoří i o alternativních rozvojových osách

evrospkého sídelního systému, vycházejících z nového geo-ekonomického uspořádání Evropy

a aktivit tzv. nové ekonomiky – jde např. o tzv. Nový banán (viz obr. 1.1), do kterého spadají

i oba zkoumané regiony, tj. další potenciální evropské jádro táhnoucí se od severu Německa

přes západní a jihozápadní Polsko, Českou republiku, Slovenskou republiku, Rakousko,

severozápadní Maďarsko, Slovinsko a sever Chorvatska zahrnující města jako Hamburk,

Berlín, Drážďany, Praha, Brno, Ostrava, Vratislav, Opole, Katovice, Bratislava, Vídeň,

Budapešť, Graz, Záhřeb nebo Lublaň.

7

Obrázek 1.1: Jádrové oblasti Evropy

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008

V jedné z rozvojových os tzv. Nového banánu se nachází i česko-polská příhraniční oblast,

která má v oblasti podnikání a trhu práce obrovský hospodářský potenciál, jelikož obě země

spojuje mnoho společných oblastí, mezi něž patří především podobnost jazyků, kulturního a

historického dědictví, konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví) apod.

Obě země v současnosti vyvíjí velké úsilí k posílení vzájemných podnikatelských a

obchodních vazeb, což by přispělo k výraznému ekonomickému rozvoji tohoto regionu.

Česko-polské obchodní obraty v prvním kvartálu 2011 v poměru k meziročním vzrostly o

34,8 % a činily 3,5 miliardy EUR (ČSÚ, 2012). Polsko je v součtu třetím nejvýznamnějším

obchodním partnerem České republiky po Německu a Slovensku. Stejně tak Česká republika

patří po mnoho let k největším obchodním partnerům Polska. V roce 2012 byla v pořadí 3.

nejvýznamnější destinací pro polský export (6,3 %) za Německem (25,1 %), Velkou Británií

(6,7 %) a před Francií (5,8 %), Ruskem (5,4 %), Itálií (4,9 %) a Nizozemskem (4,5 %). Ve

stejném období byla Česká republika 7. nejdůležitější zemí pro polský import (3,7 %) za

Německem (21,1 %), Ruskem (14,3 %), Čínou (9,0 %), Itálií (5,1 %), Francií (4,0 %) a

Nizozemskem (3,8 %) (Polsko-česká obchodní spolupráce, 2013).

Hospodářské komory z česko-polské příhraniční oblasti mají za cíl dále podporovat

hospodářskou a obchodní spolupráci včetně posilování příhraničního trhu. Toho chtějí

zainteresované hospodářské komory na obou stranách hranice dosáhnout plným využitím

potenciálu místních podniků a zvýšením jejich konkurenční schopnosti v rámci EU. Jako

8

prioritní se jeví oblasti výměny informací a podpory podniků a podnikatelů. V rámci rozvoje

podnikání je podporována aktivita malých a středních podniků rozšiřováním a usnadňováním

přístupu k právním a daňovým předpisům sousedního státu, zvláště v příhraniční oblasti.

Dalšími podporovanými aktivitami je snižování poplatků za transhraniční bankovní převody a

rozhovory v sítích mobilních operátorů, snaha o provázání vzdělávacího systému

s podnikatelským včetně spolupráce podniků s výzkumnými pracovišti a školami po obou

stranách hranic (Memorandum o česko-polské hospodářské a obchodní spolupráci

v pohraniční oblasti, 2011).

Do budoucna polské ministerstvo infrastruktury a rozvoje předpokládá posilování vazeb mezi

sídly v česko-polském příhraničí (obr. 1.2). V roce 2030 lze oproti roku 2010 očekávat

posílení ekonomických vazeb zejména mezi Moravskoslezským krajem, Slezským a

Opolským vojvodstvím. Zejména posílí vazby mezi hustě zalidněnými aglomeracemi Ostravy

a Katowic. Tato oblast patří k potenciálně nejlépe integrovaným přeshraničním prostorům

Česka.

Obrázek 1.2: Funkční provázání struktury osídlení

Zdroj: Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju

1.1 Česká a Polská republika v rámci Evropské unie

Česká republika i Polská republika jsou od roku 2004 členy Evropské unie. Platí pro ně tedy

stejná pravidla jak pro obchodování v rámci unie, tak i se zeměmi mimo ni. V případě

obchodování uvnitř se jedná o „vnitřní trh Evropské unie“, při obchodování s třetími zeměmi

hovoříme o „společné obchodní politice Evropské unie“ Nejprve je stručně přiblížena

společná obchodní politika EU, později je podrobněji rozebrán vnitřní trh EU, který je pro

vzájemnou kooperaci Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství stěžejní.

9

Společná obchodní politika Evropské unie

Evropská unie a její členské státy prosazují při obchodování s třetími zeměmi společnou

obchodní politiku, ve které je uplatňovaná jednotná úprava obchodních vztahů, závazná pro

všechny členské státy EU. Členské země neprosazují vůči třetím zemím samostatnou

obchodní politiku a na dovozy i vývozy jsou v rámci EU uplatňovány jednotné úpravy

obchodních vztahů. Evropská unie jako celek zajišťuje výhodný přístup zboží na trhy třetích

zemí a zároveň otevírá svůj trh pro zahraniční artikly (Common commercial policy, 2013).

Vnitřní trh Evropské unie

Pro rozvoj česko-polské spolupráce je zásadní vnitřní trh EU, který již přes padesát let

prochází kontinuálním vývojem a musí flexibilně reagovat na aktuální změny v hospodářství,

demografii či legislativě. Vytvoření fungujícího vnitřního trhu patřilo již od roku 1957, kdy

byly uzavřeny tzv. Římské smlouvy, mezi hlavní úkoly zakladatelských států tehdejšího

Evropského hospodářského společenství. Postupem času byly odstraňovány bariéry jako cla

nebo kvóty, ale obchodu mezi členskými zeměmi nadále bránily odlišné národní technické

předpisy. Na hranicích mezi členskými státy nadále probíhaly kontroly zboží i osob. Rovněž

daňové rozdíly deformovaly obchod mezi členskými státy.

Proto byl v roce 1987 přijat Jednotný evropský akt, který měl za úkol dokončit vnitřní trh

Evropské unie. To se z větší části povedlo do roku 1993. Výsledkem bylo odstranění kontroly

pohybu zboží uvnitř unie, dále pak svoboda při usazování podnikatelů v jiných členských

zemích, volný prostor pro poskytování služeb přes hranice, otevření trhu veřejných zakázek

nebo odstranění překážek pro volné přesuny kapitálu mezi členskými zeměmi (Jednotný

evropský akt, 2013). V témže roce byla přijata Maastrichtská smlouva, která navázala na

vytvoření vnitřního trhu zavedením hospodářské a měnové unie. Vznikla tak společná

evropská měna, která odstranila kolísání měnových kurzů zúčastněných zemí, čímž se snížila

nejistota v obchodech mezi členskými zeměmi (Maastrichtská smlouva o Evropské unii,

2013). V roce 1997 s přijetím Amsterodamské smlouvy přibyla k vnitřnímu trhu také

koordinovaná politika zaměstnanosti, díky níž si pravomoci mezi sebe rozdělily unijní orgány

a členské státy. Politika zaměstnanosti je stále výlučně v příslušnosti členských států, nicméně

je koordinována orgány EU (Evropská Rada, Evropská komise).

V roce 2000 byla vyhlášena tzv. Lisabonská strategie, která měla za úkol zvýšení

efektivnosti vnitřního trhu a jeho dobudování v některých odvětvích, čímž se mělo dospět

k plně funkčnímu trhu. V roce 2005 byl navržen upravený program do roku 2010 (Lisabonská

smlouva, 2007). V letech 2011 a 2012 vyšla dvě vydání dokumentu Akt o jednotném trhu,

jež mají za úkol podnítit hospodářský růst hlavně slabých regionů a posílit důvěru občanů

v jednotný trh. (Akt o jednotném trhu, 2011 a Akt o jednotném trhu II, 2012). Česko-polské

příhraničí je oblastí, která může čerpat ekonomické prostředky z různých fondů určených na

podporu regionálního rozvoje v Evropské unii. Tyto aktivity jsou zaštiťovány v rámci

regionální politiky EU.

Regionální politika Evropské unie

Přestože Evropská unie jako celek patří mezi nejbohatší regiony světa, existují v prosperitě

členských států výrazné rozdíly. Ve své regionální politice Evropská unie usiluje o zvýšení

úrovně hospodářské, sociální a teritoriální spolupráce. Výdaje na regionální rozvoj v letech

2007 – 2013 představovaly více než třetinu rozpočtu EU (přibližně 347 miliard eur). Zmíněné

finanční prostředky pocházejí ze tří zdrojů: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský

sociální fond a Fond soudržnosti. Evropská unie finančně podporuje především země střední a

východní Evropy a snaží se o růst jejich územní soudržnosti eliminováním bariér dostupnosti

10

okrajových regionů pomocí lepšího spojení s centrálními oblastmi (Evropská unie: Regionální

politika, 2013). Začínající a inovativní podnikatelé mohou čerpat největší objem finančních

prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tyto prostředky jim mohou pomoci

rozšířit jejich podnikatelské aktivity a expandovat do zahraničí. V případě, že tam chtějí

podnikatelé zahájit svou činnost, existují pro ně tzv. jednotná kontaktní místa.

Jednotné kontaktní místo v rámci Evropské unie

Ve snaze liberalizovat poskytování služeb na vnitřním trhu EU byla Evropským parlamentem

a Radou Evropy přijata směrnice (2006/123/ES) o službách na vnitřním trhu, která členským

státům uložila povinnost zřídit tzv. jednotná kontaktní místa (points of single contact). Česká

republika směrnici o službách do svého právního řádu transponovala v podobě zákona č.

222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Polská republika směrnici o službách do svého

právního řádu implementovala v podobě zákona o službách z března 2010 (Sb. Polské

republiky č. 47, pol. 278). Jednotná kontaktní místa poskytují informace nezbytné pro

zahájení podnikání v členských zemích EU. Předávají příslušnému správnímu orgánu žádosti

o oprávnění k poskytování služby podané na základě jiného právního předpisu než

živnostenského zákona. Přijímají a předávají příslušným správním orgánům oznámení a

hlášení učiněná na základě jiného právního předpisu od osob podnikajících na základě

oprávnění podle jiného právního předpisu nežli živnostenského zákona. Na příklad advokáti,

lékaři, architekti, umělci nebo daňoví poradci. (Vznik jednotného kontaktního místa pro

podnikatelskou veřejnost, 2013). Hlavním portálem jednotného kontaktního místa v České

republice je www.businessinfo.cz. Hlavním portálem jednotného kontaktního místa v Polské

republice je www.eu-go.gov.pl.

1.2 Možnosti mezinárodní spolupráce

V rámci možnosti přeshraniční spolupráce regionů a podnikatelů existují aktivity, které

mohou výrazně zkvalitnit vzájemnou územní spolupráci. Některé z nich jsou prioritně

zaměřeny na spolupráci území jako celku a jiné výhradně na kooperaci v oblasti malého a

středního podnikání. Na spolupráci čtyř sousedních regionů je založeno Evropské seskupení

pro územní spolupráci TRITIA.

Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) TRITIA

Seskupení zahrnuje území Slezského vojvodství (Polská republika), Opolského vojvodství

(Polská republika), Moravskoslezského kraje (Česká republika) a Žilinského samosprávného

kraje (Slovenská republika). Na rozloze více než 34 tisíc km2 žije dohromady 7 855 000

obyvatel, což z tohoto územního celku dělá jeden z největších v rámci evropské spolupráce.

Sídlo seskupení je ve městě Cieszyn na hranici Česka a Polska. Regiony spojují především

společné historické a kulturně jazykové tradice. Mezi hlavní oblasti spolupráce patří doprava

a infrastruktura, hospodářská spolupráce, cestovní ruch, energetika, obnovitelné zdroje a

životní prostředí. Existují i další přidružená témata spolupráce, mezi něž patří: krizové řízení,

kultura, lidské zdroje, vzdělávání (včetně užší spolupráce v oblasti terciéru – vysoké školy),

spolupráce veřejných institucí – stáže, sport. Do ESÚS TRITIA je zapojeno mnoho aktérů:

euroregiony, města a obce, vysoké školy, odborná sdružení (hospodářské komory, klastry)

nebo organizace zabývající se přeshraniční spoluprací. Zdrojem finančních prostředků jsou

projekty Operačních programů přeshraniční spolupráce České a Polské republiky, České a

Slovenské republiky a Polské a Slovenské republiky. V současnosti seskupení zpracovává dva

projekty podporující regionální podnikatele. Jedná se o projekty „Trvale udržitelné

podnikání“ a „Jste tím co jíte“. Strategie ESÚS TRITIA má za cíl identifikovat a definovat

11

potřeby územího seskupení a v období od roku 2014 má sloužit jako podklad pro efektivní

čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU (Evropské seskupení pro územní spolupráci,

2011).

Enterprise Europe Network

Další možností přeshraniční kooperace je Enterprise Europe Network, což je služba působící

v 56 zemích světa podporující zahraniční spolupráci podnikatelů. V České republice je

zastoupena konsorciem jedenácti partnerů. Koordinátorem služby je Technologické centrum

Akademie věd ČR. Financování zajišťuje Evropská unie z Rámcového programu EU pro

konkurenceschopnost a inovace a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Enterprise Europe

Network poskytuje odborné služby zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti

zejména malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnují odborné poradenství pro

podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při mezinárodním

technologickém transferu, podporu při vyhledávání zahraničních obchodních kontaktů či

projektových partnerů pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Síť také nabízí

konzultace k ochraně duševního vlastnictví (Enterprise Europe Network, 2014).

1.3 Rozdíly v legislativní úpravě podnikání v České republice a v Polské

republice

Přestože jsou Česká republika i Polská republika od roku 2004 členy Evropské unie a jejich

legislativy se od této doby významně přizpůsobily směrem k evropské podobě, stále existují

rozdíly v legislativě obou států, daňovém systému, pracovním právu, obchodních smlouvách,

způsobu investičních pobídek nebo ve zvykových zvláštnostech. Podrobněji jsou česko-

polské legislativní rozdíly popsány v příručce pro podnikatele.

Podnikání v obou zemích prošlo v posledních letech mnohými legislativními i

administrativními změnami. V roce 2008 vstoupila v České republice v platnost takzvaná

„velká novela“ živnostenského zákona, která výrazně zjednodušila jak zahájení, tak samotný

výkon podnikání (Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání). Mezi hlavní novinky

patří snížení počtu živností z dosavadních 261 na 95 a změna dokladu živnostenského

oprávnění. Dosavadní živnostenské listy, které byly vydávány ke každé živnosti zvlášť,

nahradil jediný dokument, a to výpis z živnostenského rejstříku. Výrazným zjednodušením

prošel i samotný registrační formulář (Podnikání v ČR, 2013). S počátkem roku 2014 došlo

k zásadní změně české legislativy, s čímž souvisí zrušení obchodního zákoníku, a to bez

náhrady. Část jeho úpravy je přesunuta do nového občanského zákoníku, část je zrušena

úplně. Úpravu obchodního rejstříku nově obsahuje zákon o veřejných rejstřících právnických

a fyzických osob (tzv. rejstříkový zákon). Nový zákon o obchodních korporacích přebírá

pouze část věnující se obchodním společnostem a družstvům. Není nástupcem obchodního

zákoníku, ale pouze úzce zaměřeným předpisem zabývajícím se specifickou oblastí

právnických osob – obchodními korporacemi (Zákon č. 90/2012 o obchodních společnostech

a družstvech).

V Polské republice vstoupil v roce 2004 v platnost zákon o svobodě podnikání (Sb. Polské

republiky z r. 2004, č. 173, pol. 1807 ve znění pozdějších změn). Stejně jako novela v Česku,

zavádí i zákon v Polsku řadu zjednodušení pro podnikatele jak při zahajování hospodářské

činnosti, tak v jejím průběhu. Bylo nastaveno kvalitnější právní prostředí umožňující účinnější

ochranu podnikatelských zájmů a zároveň byl snížen počet dokumentů souvisejících se

zahájením hospodářské činnosti (Podnikání v Polsku 2013, 2012a). Podnikatelé v obou

zemích musí dle zákona odvádět státu nejrůznější povinné platby - daně.

12

Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny

vyspělých, zejména evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z

nepřímých a přímých daní. Mezi přímé daně v ČR patří daň z příjmu fyzických osob, daň

z příjmu právnických osob, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, darovací a z převodu

nemovitostí. Nepřímé daně v ČR jsou tři - daň z přidané hodnoty, spotřební a ekologická daň

(Ministerstvo financí ČR, 2013). Polský daňový systém je svou strukturou (přímé a nepřímé

daně) podobný českému, ale je relativně složitý a obsahuje řadu možností úlev a výjimek

(Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, 2013). Daňový systém obou států úzce souvisí

s právní úpravou pracovní činnosti.

Pracovní právo je v České republice upraveno zákonem č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna

2006. Účinnosti nabyl dne 1. ledna 2007 a zrušil platnost dřívějšího zákoníku práce z roku

1965. Nový zákoník práce upravuje české individuální pracovní právo. V roce 2012 nabyla

účinnosti důležitá novela tohoto zákona, která mimo jiné upravila proplácení přesčasové,

noční a víkendové práce, zkušební dobu, konkurenční doložku nebo rozšiřuje výpovědní

důvody (Zákon č. 262/2006 Sb.). V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku se od

ledna 2014 mění další soukromoprávní norma a nabývají účinnosti související předpisy, které

obsahuje speciální zákon č. 303/2013 Sb. Zároveň 1. 1. 2014 nabývá účinnosti nový zákon o

obchodních korporacích, který není nástupcem obchodního zákoníku, ale přebírá pouze tu

část stávajícího obchodního zákoníku, která se týká fungování obchodních společností a

družstev. Zákon o obchodních korporacích dosavadní právní úpravu v mnohém modifikuje a

doplňuje. Jeho cílem je přitom vytvořit moderní právní základ pro fungování obchodních

korporací, který přispěje k podnikatelsky atraktivnějšímu právnímu prostředí.

Základním právním předpisem, který upravuje formu pracovního práva v Polské republice, je

několikrát novelizovaný zákon ze dne 26. června 1974 – Zákoník práce (Sb. Polské republiky

č. 21, pol. 94 ve znění pozdějších změn). Zmíněný zákon je o více než třicet let starší než jeho

česká obdoba a upravuje vznik a zánik pracovního poměru, povinnosti a práva zaměstnavatele

a zaměstnance, pracovní dobu, dovolené, ochranu práce, bezpečnost a hygienu práce nebo

řešení sporů v pracovním poměru. Některé informace vztahující se k povinnostem subjektů

pracovního práva se nacházejí i v jiných právních předpisech (Podnikání v Polsku 2013,

2012b). Při provozování podnikání musí být vztahy mezi dvěma soukromými subjekty

ošetřeny právními dokumenty – smlouvami.

Obchodní smlouvy a jejich právní úprava spadají v České republice do soukromého práva,

které je typické tím, že ve vztazích, které upravují právní předpisy, jsou si účastníci právních

vztahů rovni. Smlouvy jsou upravovány občanským a obchodním zákoníkem. Veškeré

smlouvy týkající se závislé práce upravuje zákoník práce. To znamená, že jestliže se uzavírá

např. kupní smlouva se státem jako s prodávajícím, má stát ve vztahu založeném touto

smlouvou stejnou právní pozici jako jakýkoliv jiný prodávající. Se zrušením obchodního

zákoníku k 1. lednu 2014 dochází v České republice k odstranění dvoukolejnosti závazkového

práva, které je zcela nekoncepčně upraveno jak v občanském, tak i v obchodním zákoníku.

Díky tomu odpadnou problémy s určováním toho, jakým zákoníkem se má řídit konkrétní

závazek (např. kupní smlouva) a bude posílena právní jistota.

V Polsku je většina obchodních smluv zakotvena v občanském zákoníku. Pouze některé jsou

upravovány obchodním zákoníkem a zákoníkem práce. Smlouvy se dělí na jednostranné nebo

oboustranné, nepovinné (bez právní povinnosti jejich uzavření) nebo závazné (s právní

povinností jejich uzavření). Jsou rozlišovány také smlouvy podle délky trvání na krátkodobé,

dlouhodobé a jednorázové. Smlouvy slouží podnikatelským subjektům jako právní ochrana i

13

závazek. Podnikatelé v obou zemích mohou možnost čerpat dotace na svou činnost

prostřednictvím státních investičních pobídek.

V České republice upravuje podmínky pro investory zákon č. 72/2000 Sb., o investičních

pobídkách, který byl naposledy novelizován 12. července 2012. Organizačně se o podporu

investorů stará Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest. Zažádat o investiční

pobídky může jak česká, tak i zahraniční fyzická nebo právnická osoba. Jejich příjemcem ale

smí být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. Momentálně v ČR

funguje několik základních forem investičních pobídek – sleva na dani z příjmů právnických

osob, převod území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora na vytvořené pracovní místo,

hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců, hmotná podpora na pořízení majetku

(v případě strategické investiční akce) (Investiční pobídky: Vaše brána k prosperitě, 2013).

V Polsku je základní rámec poskytování jakékoli státní pomoci podnikatelským subjektům

dán zákonem o podmínkách a kontrole poskytování veřejné pomoci podnikatelům (Sb. Polské

republiky č. 60/2000, pozice 704), který vstoupil v platnost počátkem roku 2001. Zákon se

vztahuje na formy poskytování státní pomoci, ať jde o investiční pobídky, restrukturalizační

programy, programy regionálního rozvoje, odstraňování následků přírodních katastrof aj.

Organizačně se podporou investorů zabývá Polská agentura pro informace a podporu

zahraničních investic – PAIiIZ (Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych S.A,).

Systém investičních pobídek se dá rozdělit do tří oblastí. První oblastí jsou nosné sektory

polského hospodářství, kterými jsou sektor služeb, elektronika, automobilový průmysl,

biotechnologie, výzkum a vývoj nebo letectví. Druhou oblastí je 14 speciálních

ekonomických zón a třetí oblastí je místní podpora podnikatelům ze strany obcí (Polský

systém pobídek pro investory, 2011).

Velmi důležitým aspektem pro proniknutí podnikatelů na zahraniční trh je seznámení se se

zvykovými zvláštnostmi cizí země. Podnikatelské zvyky se mohou při překročení státní

hranice a se změnou obchodní povahy jedinců často významně lišit.

1.4 Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství

Za účelem podrobnějšího seznámení s regiony Moravskoslezského kraje a Opolského

vojvodství je v následujícím textu provedena základní socioekonomická analýza obou území

zahrnující administrativní členění, demografický, sociální a ekonomický vývoj. Rovněž je

provedena základní komparace obou regionů.

Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj patří mezi 14 českých krajů, které v evropské klasifikaci územních

statistických jednotek řadíme na úroveň NUTS 3. Na vyšší úrovni NUTS 2 v České republice

existuje celkem 8 regionů soudržnosti, kdy Moravskoslezský kraj je zároveň regionem

soudržnosti Moravskoslezsko. Regionem kategorie NUTS 0 i NUTS 1 je Česká republika.

Dalšími kategoriemi jsou kategorie LAU 1 a LAU 2, které od 1. ledna 2008 nahradily

klasifikační jednotky NUTS 4 a NUTS 5. Systém LAU je určen zejména pro potřeby

statistiky regionů. V rámci kategorie LAU 1 je v Moravskoslezském kraji 6 okresů, v rámci

České republiky celkem 77. Nejnižší kategorií regionů je LAU 2, která zahrnuje v ČR celkem

6250 obcí, v Moravskoslezském kraji jich je 300.

Demografický vývoj

V Moravskoslezském kraji žilo na konci roku 2012 celkem 1 226 602 obyvatel. Pokračuje

pokles krajské populace. Tento trend se v roce 2012 ještě prohloubil. Snižující se počet

14

obyvatel byl zapříčiněn jak záporným migračním saldem, které vykazovalo hodnotu -2 650

osob, tak i výrazným přirozeným poklesem, kdy narozených bylo o 1 361 méně než

zemřelých (11 787 narozených, 13 148 zemřelých). Kraj se tak propadnul na své historické

populační minimum. V rámci krajů České republiky zaznamenal Moravskoslezský kraj v roce

2012 nejvyšší populační úbytek. Naděje dožití při narození, tzv. střední délka života, má

trvale rostoucí tendenci. V uplynulém roce dosáhla v případě mužů 73,3 roků, v případě žen

již 79,7 let (ČSÚ, 2013).

Sociální vývoj

Index stáří se od roku 2007 do roku 2012 výrazně zvýšil z hodnoty 97,2 % na úroveň 112,5

%, což znamená, že na 100 dětí ve věku 0-14 let připadá 112,5 seniorů ve věku 65 a více let.

Podíl osob v postproduktivním věku byl v roce 2012 16,4 %. Dlouhodobě se snižuje počet

osob se základním a středním vzděláním bez maturity. Naopak roste počet vysokoškolsky

vzdělaných osob. Jejich podíl byl 12,9 % v roce 2012. Počet pracujících vzrostl v roce 2012

na 600,1 tisíc osob, čímž se zvýšil o 0,7 % oproti předchozímu roku. Obecná míra

nezaměstnanosti se v roce 2012 proti roku 2011 zvýšila a činila 9,5 %. V roce 2012 úřady

práce evidovaly 24,3 uchazečů na 1 volné pracovní místo, což činilo meziroční nárůst o 35 %.

Průměrná nominální hrubá měsíční mzda v roce 2012 vzrostla o 2,4 % a dosáhla hodnoty

24 479 Kč. Faktorem ovlivňujícím reálnou výši mzdy je i zvyšující se cenová úroveň (inflace)

vyjádřená indexem spotřebitelských cen. Koncem roku 2012 se inflace vyšplhala na 103,3 %.

Celková průměrná reálná mzda tak meziročně klesla o 0,7 % (ČSÚ, 2013).

Ekonomický vývoj

Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje meziročně rostl a v roce 2011 činil 317 835

Kč na jednoho obyvatele, což řadí kraj na páté místo v ČR. V rámci krajské komparace

zemědělství v ČR není produkce Moravskoslezského kraje nijak významná. Zaměstnanost

podle odvětví národního hospodářství byla v roce 2011 následující: v sektoru zemědělství,

lesnictví a rybolovu bylo zaměstnáno 8 517 (1,7 %) obyvatel, v odvětví průmyslu 151 923

(30,1 %).

V rostlinné produkci patří kraj mezi podprůměrné. Poněkud významnější roli v rámci celé ČR

pak zastává produkce živočišná. Průmyslová produkce ve větších průmyslových firmách po

propadu v roce 2009 opět dynamicky roste. Rozsah stavební výroby v roce 2011 poklesl,

produkce stále nedosahuje objemu předkrizového období. Silniční nákladní doprava v rámci

kraje má klesající trend. Naopak přeprava osob v rámci kraje je ze 70 % zabezpečována po

silnici. Železniční dopravou byla v rámci kraje i z pohledu vývozu mimo kraj přepravena

výrazně větší tonáž. Osobní železniční dopravou se přepravilo v roce 2012 o 0,8 % méně osob

než v roce předchozím (ČSÚ, 2013).

Infrastruktura a hospodářství

výhodná dopravní poloha na rozmezí tří států – České republiky, Slovenské republiky

a Polské republiky,

napojení kraje na mezinárodní silniční i železniční systém, mezinárodní letiště

Ostrava-Mošnov,

průmysl na severovýchodě území kraje (především oblast Ostravské aglomerace),

těžební (černé uhlí), hutnický, strojírenský a automobilový průmysl,

zemědělství převládá spíše v západní části území kraje,

bohaté zásoby nerostných surovin (černé uhlí, zemní plyn, vápenec, žula, mramor,

břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly).

15

Město Ostrava

Přirozeným centrem a hlavním městem Moravskoslezského kraje je Ostrava s počtem

296 224 obyvatel (SLDB, 2011). Ostravou protékají čtyři významné toky, kterými jsou Odra,

Ostravice, Opava a Lučina.

Ostrava není pouze centrem těžkého průmyslu, ale rovněž se zde rozvíjí kultura a vzdělanost.

Ve městě fungují 4 stálá divadla. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří Dolní oblast

Vítkovic nebo Slezskoostravský hrad. Ve městě sídlí 4 vysoké školy a několik

vysokoškolských institutů.

Socioekonomická analýza Opolského vojvodství

Opolské vojvodství se v rámci klasifikace územních statistických jednotek NUTS řadí do

kategorie NUTS 2 společně s dalšími 15 polskými vojvodstvími. Regionů NUTS 1 je

v Polsku celkem 6 a vznikají spojením jednotlivých vojvodství. Opolské vojvodství spadá do

Jihozápadního regionu. Regionem NUTS 0 je Polská republika. Nižší územní statistická

jednotka než vojvodství je region NUTS 3, kterých je v celém Polsku 66, ale v Opolském

vojvodství pouze 2 (Opolský a Niský). Do kategorie LAU 1 (dřívější NUTS 4) se v Polsku

řadí celkem 379 okresů (powiaty) z nichž je 314 okresů a 65 měst s okresním právem (zde

patří největší města v Polsku). V Opolském vojvodství je těchto okresů celkem 12. Nejnižší

statistickou jednotkou evropské klasifikace je kategorie LAU 2 (dřívější NUTS 5), která

zahrnuje polské obce (gminy), kterých je v Opolském vojvodství 71 a v celém Polsku celkem

2479.

Demografický vývoj

V roce 2011 žilo v Opolském vojvodství 1 013 950 obyvatel, což znamená pokles o téměř

padesát tisíc obyvatel oproti stavu v květnu roku 2002, kdy byla populační velikost vojvodství

1 065 000. Živě narozených v roce 2011 bylo 8 720. Počet zemřelých v témže toce byl 9 733.

Počet osob v postproduktivním věku v roce 2011 byl 17,4 %, což je nárůst o 2,4 % oproti

roku 2002 (Urząd Statystyczny w Opolu, 2012).

Sociální vývoj

Struktura obyvatel Opolského vojvodství je podobná jako v případě Moravskoslezského kraje.

170 304 osob je v předproduktivním věku, 663 371 osob v produktivním věku a 180 275 osob

ve věku postproduktivním. Index stáří měl v roce 2011 hodnotu 105,9 %, tedy připadalo 106

seniorů na 100 dětí. Registrovaná míra nezaměstnanosti poklesla oproti roku 2010 o 0,3 % na

13,3 %. V produktivním věku bylo zaměstnáno 58,8 % obyvatel. Podíl vysokoškolsky

vzdělaných obyvatel v roce 2011 v Opolském vojvodství činil 13,6 %. V akademickém roce

2011/2012 navštěvovalo vysoké školy celkem 38 024 studentů. Ve městech žije 52,3 %

obyvatel Opolského vojvodství (Urząd Statystyczny w Opolu, 2012).

Ekonomický vývoj

Podle odvětví národního hospodářství bylo v roce 2011 v sektoru zemědělství, lesnictví a

rybolovu zaměstnáno 50 551 (16,1 %) osob, v odvětví průmyslu 76 237 (24,3 %)

zaměstnaných. Oproti Moravskoslezskému kraji je v Opolském vojvodství podstatně vyšší

podíl osob (o téměř 15 %) zaměstnaných v zemědělství, zatímco podíl pracovníků v průmyslu

je naopak o téměř 6 % nižší (Urząd Statystyczny w Opolu, 2012).

16

Infrastruktura a hospodářství

výborná dopravní infrastruktura a napojení na vnitrostátní i mezinárodní silniční síť

(centrální poloha na křižovatce cest Berlín - Vídeň - Praha - Varšava - Kyjev)

velmi dobré podmínky pro zemědělství

velké zdroje minerálů

dřevozpracující, papírenský, chemický, kovoobráběčský průmysl a stavebnictví,

hutnictví, sklářská výroba a výroba keramiky

Město Opole

Hlavní město Opolského vojvodství má více než 130 000 obyvatel. Opole leží na řece Odře,

která městem protéká v délce 20 km. Nejvýznamnější památkou je katedrála Vyvýšení sv.

Kříže, kde jsou pohřbeni příslušníci opolské větve královského rodu Piastovců. Zachovalé

historické jádro nabízí i další pamětihodnosti, mezi které rozhodně patří radnice a také

Piastovská věž - pozůstatek knížecího zámku. Obě památky pocházejí ze 13. století.

Opole je nejen správním centrem regionu, ale rovněž centrem kultury a vzdělanosti (je sídlem

3 vysokých škol a 2 vysokoškolských institutů).

Vzájemná komparace obou regionů

Pro bližší popis struktury obou regionů jsou níže uvedeny základní administrativní,

demografické, sociální a ekonomické údaje Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství.

Tabulka 1.1: Základní statistické údaje obou regionů

Moravskoslezský kraj Opolské vojvodství

Rozloha 5 427 km2 9 412 km

2

Počet obyvatel 1 230 613 1 013 950

Hustota zalidnění 226,8 obyv./km2 107,7 obyv./km

2

Živě narození 11 807 8 720

Hrubá míra porodnosti 9,6 8,6

Zemřelí celkem 13 384 9 733

Hrubá míra úmrtnosti 10,9 9,6

Přirozený přírůstek -1 577 -1 013

Migrační saldo -2 515 -2 258

Celkový přírůstek -4 092 -3 271

Počet žen na 100 mužů 104 107

Hrubá míra přirozeného přírůstku -1,3 -1,0

Index ekonomického zatížení* 43,5 % 52,8 %

Míra registrované nezaměstnanosti 11,2 % 13,3 %

Podíl vysokoškoláků 12,0 % 14,3 %

Poznámka*: Index ekonomického zatížení je poměr počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním

věku.

Zdroj: Český statistický úřad, 2011; Główny Urząd Statystyczny, 2011

Ačkoliv má Opolské vojvodství téměř dvojnásobnou rozlohu oproti Moravskoslezskému

kraji, tak má nižší celkový počet rezidentů. Hustota zalidnění v Moravskoslezském kraji

dosahuje úrovně přibližně 227 obyvatel na čtvereční kilometr. V Opolském vojvodství je

hustota zalidnění o více než polovinu nižší na úrovni necelých 108 obyvatel na kilometr

čtvereční. Ukazatel hustoty zalidnění vypovídá mnoho o sídelní struktuře, která je typická pro

17

oba regiony. Zatímco Moravskoslezský kraj je spíše městského charakteru s některými vysoce

urbanizovanými oblastmi - 76,9 % obyvatel žije ve městech (ČSÚ, 2001), Opolské vojvodství

je naopak venkovského charakteru - 52,3 % obyvatel žije ve městech (GUS, 2011). Výrazně

se liší také podíl osob zaměstnaných v primárním a sekundárním hospodářském sektoru.

Zatímco v Moravskoslezském kraji je zaměstnán výrazně nižší počet obyvatel v priméru.

V Opolském vojvodství je naopak méně pracovníků v sekundárním sektoru.

Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství nejsou příliš homogenní regiony. Mají odlišnou

průmyslovou strukturu, podíl městského obyvatelstva i hustotu zalidnění. Zatímco

Moravskoslezský kraj se orientuje především na těžký a strojírenský průmysl, Opolské

vojvodství je podle struktury zaměstnáných v jednotlivých sektorech spíše zemědělsky

rozvinutý region. Přestože je Moravskoslezský kraj převážně průmyslový, jeho západní část

(oblast Bruntálska, Krnovska či Opavska), sousedící s Opolským vojvodstvím má více

zemědělský charakter. Pávě zemědělství je jedním z oborů, který má v tomto regionu

potenciál k rozvoji přeshraniční spolupráce.

Moravskoslezský kraj si ve svém programu rozvoje dává za cíl být republikovým lídrem

v aktivních partnerstvích, koordinované politice i v konkrétních opatřeních na trhu práce

(Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012). Zároveň má kraj

vymezeny strategické cíle do roku 2020. Velká část z nich je výrazně zaměřena na snižování

nezaměstnanosti, podporu investic, vytváření nových pracovních pozic a podnikatelů. Mezi

specifické strategické cíle ovlivňující trh práce patří např.:

zlepšení exportní výkonnosti místních malých a středních firem a posílit jejich

zapojení do globálních hodnotových řetězců,

podpora zakládání nových podnikatelských subjektů (malých středních podnikatelů

včetně fyzických osob – OSVČ a mladých podnikatelů,

získat do kraje investory nejen k činnostem s vysokou přidanou hodnotou

zlepšení koordinace aktivit zaměřených na růst zaměstnanosti,

snížení nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných pracovních

silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě (Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na

léta 2009-2020, 2012).

V zájmu naplňování specifických strategických cílů je potřeba rozvíjet v nejrůznějších

oblastech aktivní přeshraniční spolupráci. Jedná se o administrativní, politickou,

hospodářskou nebo jinou formu kooperace. Nejdůležitější pro budoucí rozvoj kooperace

analyzovaných regionů je propojení Opavska, Bruntálska a Krnovska s oblastí Opolska,

jelikož tato oblast patří k potenciálně prosperujícím územím. V přiložené mapě na obrázku

1.3 jsou znázorněny rozvojové osy a osy pro potenciální rozvoj Moravskoslezského kraje.

Osy byly expertně vymezeny na základě ekonomických a dopravních vztahů. Jedna z os pro

potenciální rozvoj směřuje z Opavy a Krnova směrem na Opole. V oblasti společné hranice

jsou vzájemné vazby mezi oběma regiony logicky nejsilnější a v budoucnu by právě tato

oblast mohla patřit mezi hospodářsky silná území. Současná ekonomická situace obou

regionů není příliš dobrá. Potenciál rozvoje přeshraniční spolupráce je ale právě v takovýchto

lokalitách velmi významný.

18

Obrázek 1.3: Rozvojové osy Moravskoslezského kraje

Zdroj: PROCES

1.5 Analýza spolupráce v jednotlivých oborech podnikání Moravskoslezského

kraje a Opolského vojvodství

V současnosti je ve vyspělých evropských zemích velmi aktuální spolupráce mezi podnikateli

a vědeckovýzkumnými institucemi. Zmíněná spolupráce může mít hned několik druhů podob

a může být různě intenzivní. Formy kooperace mohou být založeny na smluvní či

institucionalizované (vztažené k právní formě) spolupráci. Nejrozšířenější formy spolupráce

jsou:

Klastry - soubory regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a

organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol)

- jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti (Jihočeská

agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014). Blíže viz samostatná kapitola 2.

19

Technologické platformy - oborová seskupení sdružující „klíčové hráče“ významného

odvětví ekonomiky na národní úrovni, jejichž cílem je stanovit strategii dalšího rozvoje

daného odvětví a realizovat společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje (Jihočeská

agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014).

Póly excelence - společná výzkumně-vývojovou infrastruktura a platforma pro spolupráci v

daných specifických odvětvích v regionu zaměřená na výzkum a inovace v oblasti špičkových

technologií. Jedná se zejména o high-tech obory, odvětví zpracovatelského průmyslu a

multimodální odvětví (Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014).

Existují také další formy spolupráce:

duální formy studia,

společné výzkumné agendy,

vědecko-technické parky,

centra excellence,

kompetenční centra (Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014).

V současnosti na úrovni obou regionů neexistují ve zmíněných formách spolupráce žádné

významné společné aktivity. Probíhají sice snahy o vznik přeshraničních klastrů například

v oblasti cestovního ruchu a rekreace, ale prozatím se nedaří vynaložené úsilí obou stran

proměnit ve fungující přeshraniční kooperaci. Jednou z forem spolupráce, která v současnosti

probíhá, je v oblasti integrovaných záchranných systémů. Od roku 2008 probíhá kooperace a

vzájemná pomoc při záchranářských pracích mezi Hasičským záchranným sborem

Moravskoslezského kraje a Státní požární ochranou v Opoli. V případě závažné havárie nebo

přírodní pohromy jsou připraveny si oba hasičské útvary vzájemně pomoct.

Oblasti společných aktivit a vzájemné spolupráce

Jednou z priorit analýzy bylo vydefinovat obory, které mají potenciál pro navázání

přeshraniční podnikatelské spolupráce na území Moravskoslezského kraje a Opolského

vojvodství. Nakonec byly na základě podrobné analýzy území a rozhovorů s experty

vymezeny 4 základní oblasti spolupráce:

zemědělství a potravinářský průmysl,

dřevozpracující a nábytkářský průmysl,

turistický ruch, lázeňství, lékařství,

stavebnictví (stavební materiály, obnovitelné zdroje energie a další služby v této

oblasti).

Důležitým předpokladem budoucí spolupráce je především oboustranná ochota ji navázat.

Největší potenciál přeshraniční spolupráce Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství

spočívá v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu.

Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělská politika obou zemí prošla během historie mnohými změnami, z nichž v

současnosti je nejzásadnější vstup do EU v roce 2004 a zapojení do evropské zemědělské

politiky, která vede k intenzifikaci rostlinné a živočišné výroby a zavádění efektivnějších

technologických procesů. Čeští zemědělci mohou využít polských zkušeností, jelikož

zemědělství má v Polsku velmi dlouhou tradici a zemědělský rozvoj významně ovlivnil i

podobu společnosti. Velká část polské populace je hluboce spjata s půdou, což se odráží také

na sociálních vazbách, kultuře, a rozmístění společnosti do venkovských oblastí. Ve struktuře

polského zemědělství dominují obilniny tvořící až 55 % z hodnoty celkového exportu. Mezi

20

další vyvážené plodiny patří ovoce a výrobky z ovoce, cukr a cukrářské výrobky, z živočišné

produkce dominuje vývoz masa, masných a mléčných výrobků (Regionální geografe Polska,

2013).

Zemědělství a potravinářský průmysl je oblast, která má výrazný potenciál především

v oblasti Krnovska, Bruntálska a Opavska na české straně a v oblasti Głubczyce, Prudniku a

Głuchołaz na straně polské. Opolské vojvodství má výrazně zemědělský charakter. 16,1 %

zaměstnaných pracuje v primárním sektoru. Na druhé straně hranice je možné využít

potenciálu volných zemědělských ploch na Osoblažsku, kde se nachází velmi úrodné

černozemní půdy. V případě nedostatku českých zemědělců je možno využít pracovníků

z Polska. Experti zainteresovaní v příhraniční oblasti ovšem vidí jako podstatný problém

nedostatek mostů přes řeku, které spojují Českou a Polskou republiku. Místní občané musí za

prací buď problematicky docházet/dojíždět po delších trasách, nebo se ubytovat v místě

pracoviště. Oslovení experti se rovněž shodují na tom, že aby byla společná kooperace v této

oblasti efektivnější, musí mít zemědělci na obou stranách hranice stejné nebo alespoň

podobné podmínky. V současnosti mají polští zemědělci podstatně vyšší dotace jak od státu,

tak od Evropské unie.

Dřevozpracující a nábytkářský průmysl

Druhou oblastí možné spolupráce obou regionů je dřevozpracující a nábytkářský průmysl.

V obou regionech působí dřevařské klastry, které zaměstnávají poměrně vysoký počet

pracovníků. Polsko je jednou z nábytkářských velmocí a výrobci nábytku přispívají

k polskému HDP téměř dvěma procenty. Na polském trhu působí 23 tisíc firem

zaměstnávajících 133 tisíc lidí. 90 % jejich produkce míří do zahraničí.

Naproti tomu potenciál českých výrobců je v dostupnosti základního materiálu (přířezy,

dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.), který pochází z tuzemska. Dále je to unikátnost

českých výrobků, zejména pak ohýbaný nábytek, ale také designové prvky jako je například

kování či úchytky nebo zámky. Z hlediska mezinárodní konkurence představují právě čeští

výrobci v tomto oddílu špičkovou evropskou úroveň. Při srovnání českého a polského

nábytkářství se polské výrobky expertům jeví jako sofistikovanější, kvalitnější a

s preciznějšími detaily, což se ale odráží ve vyšší ceně výrobků.

Turistický ruch, lázeňství, lékařství

Turistický ruch, lázeňství a lékařství představují oblast, v níž se nachází obrovský potenciál

vzájemné podnikatelské spolupráce. K silným stránkám Opolského vojvodství z hlediska

turistické atraktivity patří podle respondentů dotazovaných v rámci výzkumu cestovního

ruchu na česko-polském příhraničí hlavně rekreace, prohlídka historických památek, návštěva

rodinných příslušníků, účast na kulturních akcích. Slabými stránkami regionu jsou dopravní

komunikace, špatný stav regionální ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně rozvinutá

turistická infrastruktura. Hlavními motivačními faktory pro návštěvu Moravskoslezského

kraje jsou odpočinek, příroda, historické památky a nejrůznější kulturní akce. Slabými

stránkami jsou naopak nedostatek parkovacích míst, orientační navigační systémy a

nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení v lokalitě (Cestovní ruch na česko-polském

příhraničí v roce 2012-2013, 2013).

V obou regionech je možno navštívit velké množství turistických pamětihodností.

V Moravskoslezském kraji návštěvníci vyhledávají především horskou turistiku, historické

památky, technické památky a kulturní akce. V Opolském vojvodství podle oslovených

expertů turisty lákají především historické památky, jezera u města Nisa nebo příhraniční

rekreační komplexy, které jsou často na vysoké úrovni. Hlavní problém společné turistické

21

koordinace je spatřován v nedostatečné informovanosti obyvatel o turistických cílech v druhé

zemi.

V současnosti se mezi zástupci Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství začíná

rozvíjet koncept tzv. zdravotnické turistiky. Jedná se o kooperaci zdravotnických zařízení

v příhraniční oblasti obou zemí. Spolupráce by mohla probíhat takovým způsobem, že by

pacient podstoupil lékařský zákrok například v Opoli a následná rehabilitace by probíhala

v lázních Karlova Studánka v horské rekreační oblasti Jeseníků. Kooperace obou regionů by

mohla samozřejmě fungovat i opačně. Uvedený záměr má vysoký potenciál pro další rozvoj a

bude se odvíjet od ochoty obou aktérů vzájemně spolupracovat.

Stavebnictví (stavební materiály, obnovitelné zdroje energie, a další služby v této

oblasti)

Poslední oblastí s výrazným potenciálem spolupráce je stavebnictví, s ním spojené

obnovitelné zdroje energie a další služby v této oblasti. Před několika lety probíhala mezi

stavebními firmami v obou zemích intenzivní spolupráce. S nástupem ekonomické recese

v roce 2008 a s úbytkem zakázek se jejich kooperace transformovala ve vzájemnou

konkurenci, která trvá v oblasti obou regionů dodnes. Základní stavební výroba

v Moravskoslezském kraji v roce 2011 byla 10,6 mld. Kč, v Opolském vojvodství činila 19,0

mld. Kč. Potenciál spolupráce spočívá podle expertů zejména v oblasti obnovitelných zdrojů

energie, do kterých bude v budoucnu proudit vyšší podíl finančních prostředků z fondů

Evropské unie, a také v opětovném navázání kooperace stavebních firem v oblasti, které si

v období před ekonomickou recesí v roce 2008 zprostředkovavály vzájemné subdodávky

materiálů a zboží.

1.6 Možnosti finanční podpory malého a středního podnikání

V obou regionech existuje celá řada možností a grantů na podporu malého a středního

podnikání. V současnosti se v obou zemích čeká na bližší podrobnosti o možnostech čerpání

finančních prostředků z nových operačních programů EU na období 2014 - 2020. Budou

upřednostňovány hlavně vlajkové projekty s výraznou tematickou koncentrací. Čerpání

financí z evropských fondů by se mělo zjednodušit. Předpokládá se posílení úvěrových dotací,

aby se finance zpětně znovu vracely do oběhu.

Možnosti finančních dotací v Moravskoslezském kraji

V České republice bude v programovacím období 2014 – 2020 k dispozici něco přes 500

miliard Kč. To znamená pokles oproti předchozímu období o téměř 200 miliard Kč. Bude

snížena finanční podpora velkým podnikům. 50 % prostředků na národní úrovni je alokováno

do energetické efektivity a obnovitelných zdrojů energie, inovací a do podpory malého a

středního podnikání. Dotační prostředky budou čerpány centralizovaněji a budou se muset

v krajích následně přerozdělovat.

V období po roce 2014 se z fondů EU předpokládá podpora aglomerací a rozvoj

metropolitních oblastí z pohledu sociální, ekonomické a environmentální perspektivy.

Minimálně 5 % prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude vyčleněno na

rozvoj měst prostřednictvím nástroje integrované územní investice (tzv. ITI – integrated

territoral investment). Nový nástroj umožní financovat aktivity z více než jedné prioritní osy

jednoho či více operačních programů a realizovat projekty v rámci širšího zázemí města, tedy

územní aglomerace. V České republice je vymezeno celkem 6 takových aglomerací a jednou

z nich je i Ostravská aglomerace. Moravskoslezský kraj finančními granty v oblasti malého a

22

středního podnikání podporuje především začínající a inovativní podnikatele. V současnosti

jsou v této oblasti vyhlášeny následující dotační programy:

inovační vouchery,

fond mikropůjček,

program na podporu podnikání v Moravskoslezském kraji,

program na podporu start-ups v Moravskoslezském kraji,

podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezský kraj, 2014).

Každý z výše uvedených programů je zaměřen na odlišnou skupinu podnikatelů.

Možnosti finančních dotací v Opolském vojvodství

Rovněž v Polsku mohou zájemci o dotační podporu využít široké nabídky dotačních pobídek.

Pro české podnikatele je zajímavá především skutečnost, že mohou čerpat finanční podporu i

v případě, že je sídlo firmy v České republice. Finanční granty v Opolském vojvodství jsou

zaměřeny především na inovační podnikání:

investice do mikropodnikání,

zajištění přístupu k financování podnikání,

investice do inovací v podnicích,

podpora podnikání v oblasti cestovního ruchu, turistických a sportovních aktivit

(Opolskie Centrum Rozwoju Gospodarki, 2014).

Dotace na jednotlivé podnikatelské aktivity mohou být až do výše 1,5 milionů PLN (10

milionů Kč).

1.7 Databáze zájemců o spolupráci

V rámci projektu „Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“ byla

vytvořena databáze potenciálních a skutečných zájemců o spolupráci.

Databáze potenciálních zájemců z řad malých a středních podnikatelů čítá 1990 subjektů

oslovených v rámci dotaznikového šetření. Její vytvoření je popsáno v kapitole metodologie

analytické části.

Databáze skutečných zájemců obsahuje kontakty na zájemce o spolupráci, kteří se zúčastnili

konference 30. 1. 2014 v Ostravě. Databáze se bude při dalších příležitostech (B2B setkání,

schůzky, konference) dále rozšiřovat o nové skutečné zájemce o přeshraniční koooperaci.

Databáze potencionálních zájemců i databáze skutečných zájemců jsou přílohami této analýzy

(přílohy 1 a 2).

2 Klastry a klastrová politika

S rozvojem globalizace se stalo zachování mezinárodní konkurenceschopnosti národních

ekonomik mnohem náročnější než tomu bylo dříve. To si vyžádalo rozsáhlé úpravy obchodní

strategie a hospodářské politiky států. Jedním ze způsobů, jak vytvořit silnou hospodářskou

koncepci, jsou podnikové klastry. Pomocí aplikace teorie klastrů do praxe lze efektivně využít

synergií plynoucích ze spolupráce mezi různými subjekty. Součástí zkvalitňování klastrové

infrastruktury je zapojování finančních institucí do klastrů jako čtvrtého elementu tzv. Triple

Helix – spolupráce veřejné, soukromé a akademické sféry.

23

Definice klastru

Definic, které popisují klastry a klastrovou politiku existuje celá řada. Přelomovou byla

především kniha Michaela Portera „Konkurenční výhoda národů“ z roku 1990. Ten svou

definici později aktualizoval v roce 1998 v článku v časopise Harvard Business Review

„Klastry a nová ekonomika soutěže“:

„Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním

oboru, které zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů

důležitých pro hospodářskou soutěž. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým

kanálům a zákazníkům, a do stran k výrobcům komplementárních produktů a společnostem

v průmyslových odvětvích příbuzných z hlediska dovedností, technologií nebo společných

výstupů. Mnoho klastrů rovněž zahrnuje vládní či jiné instituce, jako např. univerzity,

normotvorné agentury, výzkumné týmy či obchodní asociace, které poskytují

specializovaná školení, vzdělávání, informace, výzkum a technickou podporu.“ (Porter,

1998: s. 78)

OECD definuje klastry jako významný nástroj pro rozvoj konkurenceschopných ekonomik:

„Klastry jsou sítě vzájemně provázaných podniků, institucí produkujících znalosti,

podpůrných institucí (např. centra pro transfer technologií, vědeckotechnické parky apod.)

a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncepce

klastrů přesahuje networking podniků, jelikož pojímá všechny formy sdílení znalostí a

výměny a také přesahuje tradiční sektorovou analýzu.” (Národní klastrová strategie 2005-

2008, 2005: s. 3).

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest popisuje ve své definici klastr

jako:

„Geograficky koncentrované seskupení nezávislých firem a přidružených institucí, které si

navzájem konkurují, ale také společně kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění

a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“ (CzechInvest, 2013)

Současně jsou společnosti nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců,

přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami,

nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem,

vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské

subjekty.

Mezi hlavní potenciální výhody klastrů patří především:

úspory z rozsahu a snižování nákladů,

snižování omezení menších firem a zvyšování specializace,

zvyšování místní konkurence a rivality (globální konkurenční výhoda),

rychlejší přenos informací a technologií (zvýšení počtu inovací),

zvýšení významu a vlivu menších firem,

zlepšení výsledků společností do nich zapojených,

iniciace vzniku nových firem,

zvýšení exportu,

přilákání atraktivních investic,

podpora výzkumné základny,

podpora rozvoje kraje (CzechInvest, 2014).

24

Polská agentura pro rozvoj podnikání definovala pojem klastr pro potřeby Ministerstva

hospodářství Polské republiky jako:

„prostorovou i odvětvovou koncentraci subjektů spolupracujících v ekonomické i vědecko-

výzkumné sféře. Jednotliví aktéři působící v rámci jednoho nebo několika sousedních regionů

spolu vzájemně spolupracují nebo si navzájem konkurují. Forma kooperace může být buď

formálního, nebo neformálního charakteru. Alespoň polovina subjektů působících v rámci

klastru by měli být podnikatelé“ (Rozporządzenie Ministra Gospodarki, 2006: s. 1-2)

2.1 Klastrová politika České a Polské republiky

Národní a regionální vlády v globálním měřítku uznávají potenciál klastrů jako hnací sílu

regionálního rozvoje. Zástupci veřejné správy mohou svými konkrétními zásahy výrazně

přispět k rozvoji klastrů, čímž se dosáhne posílení místní ekonomiky, vytvoření nových

pracovních míst a přilákání zahraničních investorů. Proto se také v posledních letech rozrůstá

počet klastrových iniciativ. Některé země zahrnují klastrovou politiku do národních

rozvojových programů, jiné aplikují regionální rozvojové modely (Národní klastrová

asociace, 2014).

Klastrová politika České republiky

V České republice existuje 79 subjektů, které se ve svých stanovách identifikují jako

klastrová organizace s cílem strategického rozvoje dané regionální oborové specializace na

bázi spolupráce ve společných inovačních projektech a zvyšování konkurenceschopnosti jak

vlastních členů, tak celého regionu. V Moravskoslezském kraji existuje 14 klastrů, což je

nejvíce ze všech krajů ČR. Až na jednu výjimku působí všechny v Ostravě. 12 z nich je

aktivních. (Czechinvest, 2013).

Tabulka 2.1: Klastry v Moravskoslezském kraji

Název Zaměření

Rok založení

Město Kraj Kontakt Aktivní

1

Bezpečnostně technologický klastr, o. s.

bezpečnostní technologie 2010 Ostrava Moravskoslezský www.btklastr.cz Ano

2

Český telekomunikační klastr o.s. mobilní sítě 2010 Ostrava Moravskoslezský www.projekt-mvno.cz Ano

3 Družstvo ENVICRACK

alternativní zdroj energie 2006 Ostrava Moravskoslezský www.envicrack.cz Ano

4 IT Cluster, o.s. informační technologie 2006 Ostrava Moravskoslezský www.itcluster.cz Ano

5 KLACR cestovní ruch 2008 Ostrava Moravskoslezský www.klacr.cz Ano

6

Klastr HYDROGEN-CZ, o.s

vodíkové technologie 2006 Ostrava Moravskoslezský bohumil.horak@vsb.cz Ne

7

Klastr obnovitelných energetických zdrojů v MSK výroba elektřiny 2005 Třanovice Moravskoslezský Ne

25

Název Zaměření

Rok založení

Město Kraj Kontakt Aktivní

8 Klastr Zelený Horizont,o.s.

úprava odpadů k dalšímu využití 2011 Ostrava Moravskoslezský www.zelenyhorizont.cz Ano

9

Knowledge Management Cluster, o.s. podnikání 2006 Ostrava Moravskoslezský www.kmcluster.cz Ano

10

Moravskoslezský automobilový klastr, o.s.

automobilový průmysl 2006 Ostrava Moravskoslezský www.autoklastr.cz Ano

11

Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení

dřevozpracující průmysl 2005 Ostrava Moravskoslezský www.msdk.cz Ano

12

Moravskoslezský energetický klastr, občanské sdružení energetika 2008 Ostrava Moravskoslezský www.msek.cz Ano

13 Moravský lesnický klastr, o. s.

lesnictví a těžba dřeva 2010 Ostrava Moravskoslezský www.lesnickyklastr.cz Ano

14

Národní strojírenský klastr, o.s. strojírenství 2003 Ostrava Moravskoslezský www.nskova.cz Ano

Zdroj: http://www.czechinvest.org/klastry

Hlavním legislativním dokumentem, který schválila vláda ČR svým usnesením ze dne 13.

července 2005, je Národní klastrová strategie 2005-2008 – Podpora inovačních a

konkurenceschopných podniků v krajích ČR. Účelem tohoto dokumentu je „shrnutí

hlavních důvodů, obecných zásad, opatření a cílů aplikace úspěšného ekonomického modelu

klastrů v podmínkách ČR. Strategie vychází z mezinárodních zkušeností klastrových iniciativ,

jež jsou ústředním prvkem tvorby průmyslových, regionálních a inovačních politik ve všech

vyspělých státech světa a které se stále více uplatňují v procesech oživení stagnujících regionů

i podpoře průmyslových odvětví založených na nových vědeckých poznatcích“ (Národní

klastrová strategie 2005-2008, 2005).

Aplikací klastrového přístupu je možné vhodně rozpoznávat a posilovat infrastrukturu

podporující podniky efektivnějším způsobem než tomu bylo v případě podpory samostatných

částí ekonomického rozvoje. Klastrový přístup snoubí dohromady systémové schopnosti jako

je vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace, podporu podnikání, investice, průmyslové

nemovitosti, rozvoj dodavatelských řetězců včetně sociálního začlenění a udržitelného

rozvoje. Zmíněné schopnosti funkčního klastrového prostředí dělají z klastrů velice efektivní

nástroj zvyšováí konkurenceschopnosti ČR. Předpokladem úspěšného fungování klastrové

strategie je angažovanost soukromého sektoru v pozici lídra. Smyslem vzniku klastrové

strategie byla především pomoc krajským samosprávám s identifikací vlastních prioritních

odvětví (Národní klastrová strategie 2005-2008, 2005).

Klastrová politika Polské republiky

Ekonomický růst Polské republiky byl umocněn rozvojem různorodých klastrových uskupení.

V Polské republice působilo k březnu roku 2012 celkem 212 klastrů a klastrových iniciativ

z různých odvětví (Clusters in Poland, 2012). V Opolském vojvodství jich bylo celkem 7,

čímž se řadí mezi vojvodství s nejmenším počtem klastrů (Clusters in the Opolskie

Voivodeship, 2012).

26

Tabulka 2.2: Klastry v Opolském vojvodství

Název Zaměření Rok

založení Město Vojvodství Kontakt Aktivní

1 Śląski Klaster Drzewny

dřevozpracující průmysl 2008 Opole Opolské www.igsilesia.pl Ano

2

Klaster Budownictwa Energooszczędnego ''Termomax''

stavebnictví a úspora energií 2008 Opole Opolské www.termomax.pl Ano

3

Klaster Turystyczny Województwa Opolskiego e-KOLOT - Kraina Miodu i Mlieka

cestovní ruch, turistika 2008 Kluczbork Opolské www.kolot.republika.pl Ano

4

Śląski Klaster Przedsiębiorstw Dorzecza Górnej Odry

vodní doprava, cestovní ruch, ochrana životního prostředí 2009 Opole Opolské www.not.opole.pl Ano

5

Opolski Klaster Informatyczny OP-Info

Informační technologie 2010 Opole Opolské www.opinfo.eu Ano

6 Klaster Gór Opawskich

cestovní ruch, turistika 2012 Opole Opolské

kontakt@negocjator.org.pl Ano

7 Klaster Chemiczny chemický průmysl Opole Opolské Ano

Zdroj: http://www.pi.gov.pl

Klastrovou politiku v Polsku vytváří především Ministerstvo hospodářství, odbor

ekonomického rozvoje. Základní dokument ministerstva se jmenuje Směřování rozvoje

klastrů v Polsku. V Polské republice existuje celá řada iniciativ a projektů, které jsou

zapojeny do klastrových uskupení a používají slovo klastr ve svém názvu. Velké rozdíly však

existují ve formě jejich založení, cílech či organizační struktuře. Efektivní působení klastrů

v území může být ovlivněno celou řadou překážek, které můžeme rozdělit na tzv. tvrdé a

měkké bariéry. Mezi ty tvrdé patří fyzická, technická, regulační, administrativní nebo

legislativní omezení. Jako stěžejní měkký faktor je definována především povaha myšlení.

Klastrová politika v Polsku je poměrně specifická a významnou úlohu zde sehrávají

především zmíněné měkké faktory. Hlavním důvodem a významným měkkým faktorem je

zejména nedostatek důvěry mezi obchodními partnery (Klastry w Polsce, 2011).

Jedním z cílů polské národní strategie je odstraňování nebo alespoň snižování vlivu měkkých

faktorů na hospodářskou spolupráci. Propojení ekonomické a vědecko-technologické sféry je

naprosto zásadní pro úspěšnou kooperaci klastrových iniciativ (Klastry w Polsce, 2011).

2.2 Analýza současné česko-polské spolupráce v oblasti klastrů

Česko-polská obchodní spolupráce má v obou zemích dlouhou a bohatou tradici. Každoročně

probíhají tradiční česko-polská setkání podnikatelů (v roce 2013 proběhlo již 19.

podnikatelské setkání), která patří mezi nejprestižnější události česko-polského podnikání.

Účastní se jich velké množství lidí, zástupců významných českých a polských firem,

diplomatů, zástupců územní samosprávy, celních služeb, poslanců a senátorů.

27

Čeští i polští podnikatelé si takto pravidelně vyměňují své znalosti a zkušenosti (tzv. know-

how). V oblasti klastrové politiky se ovšem stále nedaří dosáhnout významnější přeshraniční

spolupráce. Česko-polským klastrovým iniciativám chybí orientace na společný výsledek,

který by byl ku prospěchu oběma stranám. Česká i polská strana prosazují hlavně své vlastní

zájmy. Jednotlivé studie vznikají na každé straně zvlášť a příhraniční území se neřeší jako

celek.

Spolupráce v oblasti klastrů mezi Moravskoslezským krajem a Opolským

vojvodstvím

Na území Moravskoslezského kraje i Opolského vojvodství existuje několik klastrů a

klastrových iniciativ, které mají působnost buď pouze na českém nebo pouze na polském

území. V současné době ve zkoumaných regionech nepůsobí žádná fungující přeshraniční

klastrová iniciativa a snahy o její vytvoření jsou spíše ojedinělé. Ve vybraných oblastech

s potenciálem rozvoje přeshraniční spolupráce působí několik klastrových iniciativ. V oblasti

zemědělství a potravinářského průmyslu nepůsobí ve zkoumaných regionech žádný klastr i

přesto, že hlavně v Opolském vojvodství jsou zemědělství a potravinářská produkce velmi

rozvinuté.

Rovněž v dřevařském průmyslu existuje v obou regionech velké množství malých a středních

firem. Zde ale oproti oblasti zemědělství fungují v obou regionech dřevařské klastry.

V Moravskoslezském kraji působí v rámci dřevařského klastru celkem 28 subjektů, na území

Opolského vojvodství je do Śląského Klasteru Drzewneho zapojeno 20 členů. Existuje zde

tedy potenciál rozvoje jejich vzájemné spolupráce.

Stejně jako tomu bylo u oblasti dřevovýroby, i v oblasti cestovního ruchu a turistiky fungují

v obou regionech klastrové iniciativy. V rámci Moravskoslezského klastru cestovního ruchu

je do spolupráce zapojeno v součtu 39 členů. V Opolském vojvodství působí celkem 3 klastry,

které alespoň částečně spadají do této oblasti. Jedná se o Klaster Turystyczny Województwa

Opolskiego e-KOLOT - Kraina Miodu i Mlieka (31 členů), Śląski Klaster Przedsiębiorstw

Dorzecza Górnej Odry (12 členů) a Klaster Gór Opawskich (15 členů). V roce 2012

Moravskoslezský klastr cestovního ruchu (KLACR) ve spolupráci s Opolskou regionální

Turistickou Organizací a Vysokou bankovní školou ve Vratislavi – Ekonomická fakulta

v Opoli v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská

republika 2007 – 2013 provedli komplexní výzkum cestovního ruchu v Opolském vojvodství

za účelem vytvoření stabilní přeshraniční sítě partnerů v oblasti cestovního ruchu. Snahy

tohoto projektu zůstaly nenaplněny a společný klastr cestovního ruchu prozatím nevznikl.

Obě strany využily výsledky studie zejména pro své vlastní účely.

Poslední expertně vydefinovanou oblastí bylo stavebnictví a s ním příbuzné obory.

V Moravskoslezském kraji nepůsobí žádný stavebnický klastr i přesto, že mnoho subjektů

v této oblasti podniká. V rámci Opolska funguje Klaster Budownictwa Energooszczędnego

Termomax, který sdružuje celkem 11 členů z různých oborů stavebnictví.

3 Identifikace problémových oblastí

Ačkoliv lze v příhraničích oblastech obou zemí pozorovat určitý přínos „Operačního

programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007–2013“, stále

existuje mnoho problémů a bariér, které brzdí česko-polskou kooperaci. Mezi nejvýznamnější

z nich patří především vyšší administrativní náročnost na polské straně, dále pak rozdíly

v legislativě, byrokracie a formální kontroly, nedostatek financí, způsob proplácení projektů,

28

větší přísnost kontrolních orgánů na české straně, jazykové bariéry nebo nedostatečná

informační a poradenská činnost.

3.1 Problémové oblasti česko-polské přeshraniční spolupráce

V oblasti podnikání a obchodu je nezbytné odstranit základní bariéry, které brání

intenzivnějšímu rozvoji hospodářství příhraniční oblasti. Stěžejními problémy přeshraniční

spolupráce limitující podnikatele v oblasti obchodu a hospodářství jsou:

rozdílná legislativa obou států,

rozdílnost v přístupu k jednotlivým službám,

nutnost přihlášení k platbě DPH/VAT a to až v hlavních městech

nejednotnost předpisů obou států při stejném druhu podnikání (například v České

republice není subjekt plátcem DPH, ale v Polsku se k platbě VAT musí přihlásit a

naopak, zmíněná nejednotnost platí především pro oblast služeb).

Dalšími problémy jsou: nedostatek financí, složitý systém financování projektů, neexistence

možností záloh a nutnost nést alespoň část nákladů, což je pro mnohé podnikatele limitující.

Některé projekty nemohou být realizovány, protože získaná dotace nepokryje jejich rozsah a

získat dodatečný zdroj financování projektu je obtížné, případně je to znemožněno

podmínkami pro čerpání z některých operačních programů. Projekty jsou zatíženy velkou

administrativou, byrokracií, existuje nejednotnost při posuzování oprávněnosti nákladů.

Dalším problémem je neexistence dostupné databáze potenciálních partnerů spolupráce na

přeshraničních projektech.

Oblastí, která úzce souvisí s rozvojem podnikání a trhu práce je i doprava. V tomto oboru

rovněž existuje několik významných bariér, které brzdí rozvoj česko-polské přeshraniční

spolupráce. Nejvýznamnějšími dopravními problémy jsou především špatný stav silnic

v příhraničí, jejich odlišný technický stav a rozdílná kategorizace silnic. Současně neexistuje

kvalitní napojení na síť dopravních komunikací vnitrozemí České republiky, území je

nedostatečně obslouženo veřejnou hromadnou dopravou – chybí pravidelné přeshraniční

spojení (jak železniční, tak zejména autobusové). Neexistuje společný tarif na přeshraničních

autobusových linkách - integrovaný dopravní systém. Do budoucna je nutností dokončení

smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o výstavbě a údržbě silnic a mostů.

Přesto se u silniční sítě situace postupně zlepšuje. Příkladem může být dálniční napojení D1

na A1 u Bohumína, které je již dobudováno. Na druhou stranu existují oblasti, kde je přejezd

hranic problematický, především pro automobily s vyšší tonáží. Jedná se o rozdílnou

kategorizaci silnic a nemožnost přejezdu těchto vozidel přes hraniční přejezdy. Na česko-

polské hranici v současnosti nefunguje dostatečný počet hraničních přejezdů, případně mají

nedostatečnou kapacitu (maximálně do 3,5 t). Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství

ovlivňuje především hraniční přejezd v Krnově, kde není umožněn průjezd vozidel nad 3,5

tuny, což je významnou překážkou rozvoje nejen přeshraničního dopravního spojení, ale i

hospodářství a obchodu v tomto regionu.

V příhraniční oblasti příliš nefunguje ani železniční doprava. Především na polské straně je

její technický stav neuspokojivý. Příhraniční železnici provozuje polská strana. Česká

republika má s Polskem podepsanou smlouvu o peáži. Příkladem může být železniční trať

Krnov – Mikulovice vedoucí přes polské Głuchołazy. Tuto trať, která je klíčová pro

železniční spojení mezi Jesenickem a Krnovskem využívají téměř výhradně Češi. Přestože

česká strana za její používání pro vlaky spojující Olomoucký a Moravskoslezský kraj platí

miliony korun, infrastruktura chátrá a spěšné vlaky zde musí jezdit pouze omezenou rychlostí.

29

Celkový stav dopravní infrastruktury má přímý dopad nejen na rozvoj hospodářství, ale i na

rozvoj turistického ruchu, který s rozvojem hospodářství úzce souvisí.

3.2 Problémové oblasti spolupráce Moravskoslezského kraje a Opolského

vojvodství

Jedním z hlavních problémů území podél společné hranice Moravskoslezského kraje a

Opolského vojvodství je fakt, že patří mezi hospodářsky nejslabší regiony obou států.

V oblasti společné hranice chybí výraznější ekonomické centrum, jimž není Krnov, Bruntál,

Prudnik ani Głubczyce. Rezidenty žijící na obou stranách společné hranice omezují v jejich

kooperaci především infrastrukturní problémy. Jedná se hlavně o nedostatek hraničních

přechodů, hmotnostní omezení na některých silničních přejezdech či nedokončené a

nekvalitní komunikace. Příkladem může být komunikace I/57, jenž bezprostředně souvisí s

potřebami podniků na Opavsku, Krnovsku i Bruntálsku, které zvažují, zda budou rozšiřovat

své výrobní kapacity nebo je přemístí mimo území ČR do míst s vyhovující dopravou.

S ohledem na zlepšení propojení obou regionů je nezbytné podporovat pokračování této

páteřní komunikace i v Polsku až po napojení na dálnici A4.

Další problematickou oblastí je odlišná legislativa a administrativa, se kterou musí při

zahájení podnikání v zahraničí bojovat podnikatelé z obou zemí. Omezující je také mentalita

a zvyklosti především polských podnikatelů, kteří neradi na svém trhu vidí českou

konkurenci. Poláci jako obchodníci drží spolu, zatímco Češi se příliš nestarají o dění kolem.

V oblasti cestovního ruchu a turistiky je problematická především vzájemná přeshraniční

informovanost. Obyvatelům Moravskoslezského kraje chybí povědomí o turistických

atraktivitách Opolského vojvodství. Opačně je situace o něco lepší a polští turisté jsou lépe

informováni. S tím souvisí i problematika odlišné řeči. Zatímco Poláci Čechům stále rozumí

poměrně obstojně, Češi Polákům v posledních letech přestávají rozumnět.

Také v oblasti průmyslu a stavebnictví se po nástupu ekonomické recese v roce 2008 snížily

vzájemné subdodávky. Zatímco před několika lety mezi českými a polskými stavebními

firmami probíhala intenzivní spolupráce, v současnosti si spíše navzájem konkurují. Tento

stav je zaviněn sníženou poptávkou po výstavbě a stavební produkci. Stavební firmy a

podnikatelé tak myslí především na svůj vlastní zisk a nezvažují možnosti přeshraniční

podnikatelské spolupráce.

3.3 Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost podnikatelů

Z výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo mezi podnikatelskými subjekty z obou

příhraničních regionů, vyšly informace z několika oblastí podnikání., jež jsou uvedeny níže.

Spolupráce s přeshraničním partnerem v současnosti

82,1 % oslovených v současnosti nespolupracuje s přeshraničním partnerem z

Moravskoslezského kraje nebo z Opolského vojvodství. V rámci mezistátního srovnání

navázané spolupráce s přeshraničním podnikatelským partnerem jsou mírně úspěšnější polští

podnikatelé.

Spolupráce s přeshraničním partnerem v minulosti

50 % respondentů se doposud nepokoušelo o navázání přeshraniční spolupráce, 30 % se o

spolupráci pokoušelo a také se jim podařila navázat, 20 % oslovených se o spolupráci v

minulosti pokoušelo, ale navázat se jim nepodařila. V rámci českých podnikatelů se o

spolupráci doposud nepokoušelo 54,5 % respondentů. Na polské straně se o spolupráci dosud

30

nepokusilo 44,4 % oslovených. V minulosti se o spolupráci úspěšně pokoušelo 33,3 %

polských podnikatelů a 27,3 % českých podnikatelů. Neúspěšných bylo v minulosti 22,2 %

oslovených v Opolském vojvodství a 18,2 % oslovených v Moravskoslezském kraji.

Nejproblematičtější faktor při navázání přeshraniční podnikatelské spolupráce

V případě, že se nepodařilo navázat spolupráci s přeshraničním partnerem, byl jako

nejproblematičtější faktor identifikován složitá administrativa (43, 8 % odpovědí). Dalšími

problematickými oblastmi jsou legislativa (25 % odpovědí), jazyková bariéra, nedostatek

kontaktů, nesolidnost oslovených partnerů, nedostatek financí na předfinancování evropských

projektů nebo problémy v organizaci. V Opolském vojvodství se podnikatelům jako

nejproblematičtější faktor navázání přeshraniční spolupráce jeví složitá administrativa a

legislativa (více než 85 % odpovědí). V Moravskoslezském kraji je te faktor stěžejní pro více

než 55 % podnikatelů.

Budoucí rozvoj přeshraniční podnikatelské spolupráce

65,8 % oslovených podnikatelů v současnosti nespolupracuje, ale v budoucnosti by chtěli

navázat přeshraniční spolupráci. Častěji spolupracují se svými přeshraničními protějšky

oslovení podnikatelé z Opolského vojvodství.

Způsob rozvoje budoucí přeshraniční podnikatelské spolupráce

Co se týká způsobu rozvoje podnikatelské spolupráce, tak největší část podnikatelů (43,9 %)

chce v budoucnu prodávat nebo nabízet své výrobky za hranicemi. Druhá početná skupina

(38,6 %) by chtěla získat na své aktivity finance z Operačního programu přeshraniční

spolupráce Česká republika - Polská republika nebo z jiných operačních programů. Téměř

polovina dotazovaných podnikatelů z Moravskoslezského kraje chce v budoucnu nabízet své

výrobky v Opolském vojvodství. V případě dotazovaných podnikatelů z Opolského

vojvodství chce v budoucnu nabízet své výrobky za hranicemi 40 % respondentů.

Faktory neúspěšné přeshraniční podnikatelské spolupráce

V případě, že podnikatelé již v minulosti zkoušeli navázat přeshraniční spolupráci, největší

problémy jim činila administrativa a legislativa (48 % odpovědí). Některým osloveným dělala

potíže také rozdílnost obou jazyků (12 %). V této oblasti je procento odpovědí téměř shodné

v obou analyzovaných regionech. Někteří opolští podnikatelé uvedli jako překážku v navázání

spolupráce také kulturní bariéru.

4 Shrnutí příležitostí a SWOT analýza

Při nastínění ideálního budoucího vývoje v oblasti podnikatelské kooperace

Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství byly využity strategické dokumenty obou

regionů doplněné o názory oslovených expertů. Obě území chtějí mezi sebou navázat co

nejintenzivnější spolupráci v nejrůznějších odvětvích, což se ale z různých důvodů doposud

příliš nedaří. Aby se zlepšila a zefektivnila spolupráce v příhraniční oblasti

Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství je potřeba investovat úsilí, čas a finance do

některých dílčích činností.

4.1 Shrnutí příležitostí

Smysluplným řešením by bylo vytvoření českých informačních center v Polsku a polských

informační center v Česku, ve kterých by občané obou regionů snadno získali jednotné

31

informace o podnikání, kulturních akcích nebo turistických pamětihodnostech obou regionů.

Tato centra by sloužila ke vzájemné propagaci obou regionů a zvýšila by informovanost

občanů o aktivitách na opačné straně hranice.

Další prioritní oblastí by měla být harmonizace a integrace veřejné hromadné dopravy

v příhraniční oblasti Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství s možností participace

soukromých dopravců. Podle vyjádření oslovených expertů chybí v česko-polském příhraničí

pravidelné linky spojující města a obce v obou zemích. Polští občané využívají k přepravě

hlavně železniční dopravu, zatímco Češi jsou nastaveni převážně na dopravu autobusovou. Na

hraničních přechodech pak nastává problém s návazností veřejné hromadné dopravy.

Možným řešením by byla větší podpora intermodální dopravy. Dopravcům ovšem brání

v přeshraničním podnikání složitá a odlišná legislativa v obou zemích. Poláci nedávají

Čechům kabotáž a ti tak musí u hranic složitě přesedat a přestupovat. Proto by bylo vhodné

provést legislativní úpravy, které by deregulovaly přeshraniční dopravu v oblasti.

Dalším bodem budoucí spolupráce se jeví oblasti vzdělávání a trhu práce. Přízpůsobení

školství aktuálním potřebám trhu práce by mělo být prioritním úkolem obou regionů.

V oblasti Opavska, Krnovska a Bruntálska je vysoká poptávka po odborných řemeslnících,

kterých je v současné době v tomto regionu nedostatek. Situaci by bylo možno řešit

zaměstnáváním polských řemeslníků v ČR, s čímž ovšem souvisí problém nedostatku

hraničních přechodů (mostů), jelikož hranici tvoří řeka, nebo přizpůsobením školství

aktuálním potřebám pracovního trhu. V současnosti je polský řemeslník značně omezen,

jelikož v případě, že chce pracovat v Moravskoslezském kraji, musí zde ubytován a nemůže

denně dojíždět z důvodu časové náročnosti.

Rovněž je zapotřebí rozvíjet turistický potenciál obou regionů. Zlepšit by se měla především

vzájemná propagace. Za hranicemi v Polsku existují kvalitní rekreační ubytovací zařízení jak

pro mladé, tak pro seniory. V Česku o tom ovšem lidé nemají povědomí. Na druhé straně

hranice je situace nepatrně lepší a polští občané využívají česká turistická lákadla a ubytovací

zařízení častěji. Na mapě dopravní dostupnosti rekreační oblasti Jeseníků (obr. 3.1) je

graficky znázorněna časová vzdálenost vybraných měst v Česku i Polsku. Opole spadá do

oblasti, která je z Jeseníků automobilem dostupná v časovém rozmezí 91 – 120 minut, což je

pro potenciální návštěvníky směřující za horskou turistikou přijatelný časový interval. Stejnou

časovou vzdálenost musí logicky absolvovat i čeští turisté mířící na prohlídku města Opole.

32

Obrázek 4.1: Dopravní dostupnost vybraných měst z rekreační oblasti Jeseníků

Zdroj: PROCES

4.2 SWOT analýza

Na základě provedeného rozboru dílčích aspektů česko-polské přeshraniční podnikatelské

spolupráce došlo k vytvoření tzv. SWOT analýzy neboli zhodnocení silných (Strenghts) a

slabých (Weaknesses) stránek spolupráce ve vztahu k příležitostem (Opportunities) a

ohrožením (Threats), vnějších i vnitřních faktorů ovlivňujících zkoumanou oblast. Metoda

SWOT analýzy přináší přehledně strukturovaný a ucelený souhrn informací o území a

33

umožňuje identifikovat potenciál budoucího rozvoje a současné problémy, se kterými se

Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství musí potýkat a definuje tak rozvojové potřeby

pro budoucí spolupráce v oblasti podnikání a trhu práce.

Tabulka 4.1: SWOT analýza

Silné stránky Slabé stránky

Konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví apod.)

Hospodářsky slabé regiony

Rostoucí přeshraniční spolupráce představitelů podnikatelské sféry

Nedostatek odborných řemeslníků v oblasti

Rostoucí počet vzájemných setkání českých a polských podnikatelů (konference, schůzky „business to business“)

Složitá legislativa při založení podnikání

Kvalitní zemědělství a potravinářský průmysl (především v Polsku)

Neexistence finanční přeshraniční podnikatelské podpory z evropských či jiných fondů

Zlepšující se kvalita životního prostředí Mentalita podnikatelů – obavy ze zahraniční konkurence (zejména v Polsku)

Různorodé přírodní bohatství (velký počet rezervací, chráněných území a lesů)

Nedostatek hraničních přechodů (málo mostů)

Atraktivní rekreační a lázeňská místa s bohatou tradicí

Nefunkční přeshraniční dopravní systém (kabotáž)

Bohaté kulturní a historické dědictví Vysoký podíl finančních dotací z EU na tzv. „měkké projekty“ (projekty neinvestiční povahy)

Podobnost jazyků obou zemí Špatná vzájemná informovanost o turistických lákadlech

Jazyková bariéra (více u Čechů)

Příležitosti Hrozby

Výstavba silnice I/57 s kapacitním napojením na dálnici A4 v Polsku

Pokračující odliv mladého a vzdělaného obyvatelstva z příhraničí a s tím spojený celkový pokles počtu obyvatel

Harmonizace přeshraničního dopravního systému Dlouhodobá nezaměstnanost rezidentů

Přizpůsobení vzdělávání potřebám trhu práce v regionu (zaměření na učební obory a řemesla)

Nedostatečné propojení vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou a podpora proexportních podnikatelů

Pokles veřejných i soukromých investic v regionu

Spolupráce v oblasti vzdělávání - podpora řemesel, technického a odborného vzdělávání

Devastace kulturně-historického dědictví (pokles turistické atraktivity)

Podpora klastrových iniciativ a dalších forem spolupráce

Rostoucí rivalita subjektů v oblasti cestovního ruchu

Zvýšení podílu finančních dotací z EU na tzv. „tvrdé projekty“ (projekty investičního charakteru)

Rostoucí jazykové bariéry

Využití úrodné zemědělské půdy v Osoblažském výběžku

Vzájemná propagace služeb a cestovního ruchu obou regionů (obrovský turistický potenciál)

Zvýšení vzájemné informovanosti o obou regionech

5 Příručka pro podnikatele

V rámci této kapitoly byl vytvořen souhrn legislativních rozdílů pro podnikatele na obou

stranách hranice. Součástí příručky je také popis základních typů podnikání, rozdílů

v účetnictví, pracovním právu, obchodních smlouvách, investičních pobídkách a obchodních

34

zvlášnostech obou sousedních zemí. Příručka je samostatnou přílohou (příloha 3) této

analýzy.

6 Závěr

Vytvoření přeshraniční kooperační sítě pro rozvoj podnikání a trhu práce je jedním ze

základních cílů Operačního program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská

republika 2007 – 2013. V rámci této dílčí aktivity vznikla analýza úspěšné spolupráce

v jednotlivých oborech podnikání, oborová databáze potencionálních zájemců o vytvoření

spolupráce a příručka se zpracovanými rozdíly v oblasti legislativy týkající se podmínek pro

podnikání, investičních pobídek a obchodu v obou zemích.

Přestože se v posledních letech intenzivně pracuje na posílení vzájemných podnikatelských

interakcí, existuje v současnosti stále mnoho překážek, které brzdí rozvoj kooperace v oblasti

obchodu a trhu práce. Na národní úrovni se jedná zejména o legislativní a administrativní

bariéry. V poslední době se také prohlubují jazykové bariéry mezi oběma zeměmi. Mladí lidé

již nerozumnějí svým přeshraničním sousedům jako tomu bylo v nedávné minulosti. Potenciál

rozvoje spolupráce je i v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Propojení obou regionů

pomocí kvalitní silniční a železniční sítě by výrazně zrychlilo přesun osob a zboží a zároveň

posílilo vzájemné podnikatelské interakce. Součástí vylepšení dopravní situace v příhraniční

oblasti musí být i zavedení koordinovaných integrovaných dopravních systémů, které výrazně

přispějí k lepší akcesibilitě území a plynulosti veřejné hromadné dopravy.

Na lokální úrovni jsou největšími problémy, které se dotýkají především obyvatelů žijících

v příhraničních městech a obcích, nedostatek hraničních přechodů (zejména v oblastech kde

hranici tvoří řeka chybí její přemostění). Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje

přeshraniční spolupráci, je špatná vzájemná informovanost obyvatel na obou stranách hranice.

Lidé žijící v blízkosti česko-polské hranice často nemají povědomí o tom co se děje o několik

kilometrů dále na území sousedního státu. Nedostatečné je i propojení školství s podniky, což

má za důsledek to, že nabídka čerstvých absolventů škol vůbec neodpovídá potřebám trhu

práce. V případě, že chtějí podnikatelé čerpat finanční dotace na své přeshraniční aktivity,

nemají příliš možností, jelikož neexistuje silná finanční podpora ze strany Evropské unie.

Peníze z dotačních fondů plynou ve většině případů na tzv. měkké projekty, které neumožňují

podnikatelům financovat své přímé obchodní záměry. Jednou z možností finanční podpory

pro malé a střední podnikatele jsou investiční pobídky obou zemí.

I přes uvedené problémy se v oblasti malého a středního podnikání v současnosti vyvíjí velké

množství aktivit, které mají nastartovat intenzivnější přeshraniční spolupráci mezi subjekty

z Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství. Nejdůležitější v tomto směru jsou

společné konference, schůzky nebo setkání B2B (business to business), na kterých se mohou

setkávat aktéři a zástupci z řad malých a středních podnikatelů, kteří mají skutečný zájem o

rozvoj přeshraniční podnikatelské spolupráce. V budoucnu by takových setkání mělo neustále

přibývat.

7 Seznam zkratek

B2B Business to business

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

35

DPH Daň z přidané hodnoty

ERDF Evropský fond regionálního rozvoje

EU Evropská unie

LAU Local Administrative Units

MSK Moravskoslezský kraj

NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

PAIiIZ Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych

PL Polsko

s.r.o. Společnost s ručením omezeným

SLDB Sčítání lidu domů a bytů

SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats

VAT Value-added tax

8 Seznam zdrojů a použitá literatura

1) Akt o jednotném trhu II: Společně pro nový růst. In: Sdělení komise Evropskému

parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

[online]. 2012 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://ec.europa.eu/internal_market/smact/docs/single-market-act2_cs.pdf

2) Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení

důvěry „Společně pro nový růst“. In: Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě,

Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů [online]. 2011 [cit.

2013-12-27]. Dostupné z: http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0206:FIN:CS:PDF

3) Cestovní ruch na česko-polském příhraničí (Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství)

v roce 2012-2013. 2013. Dostupné z: http://www.klacr.cz/UserFiles/files/CZ.pdf

4) Clusters in Poland. Portal Innowacji [online]. 2012 [cit. 2014-01-17]. Dostupné z:

http://www.pi.gov.pl/PARPFiles/file/klastry/Polskie_klastry/Katalogi/katalog_ENG_PI.

pdf

5) Clusters in the Opolskie Voivodeship. Portal Innowacji [online]. 2012 [cit. 2014-01-

17]. Dostupné z: http://www.pi.gov.pl/PARPFiles/file/Katalog_Opolskie_PI.pdf

6) Common commercial policy. Europa: Summaries of EU legislation [online]. 2013 [cit.

2013-12-27]. Dostupné z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/amsterdam_treaty/a

20000_en.htm

7) CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013 [cit. 2013-12-

27]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/

8) Český statistický úřad, SLDB, 2011

9) Evropská unie: Regionální politika. EUROPA: Oblasti politiky Evropské unie -

Regionální politika [online]. 2013 [cit. 2013-27-12]. Dostupné z:

http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm

36

10) Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). In: Moravskoslezský kraj [online].

2011 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-

moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/20623_tritia_p-ksenic.pdf

11) Główny Urząd Statystyczny, GUS, 2011

12) HOSPERS, Gert-Jan. Beyond the Blue Banana?. Intereconomics [online]. 2003, vol. 38,

issue 2, s. 76-85 [cit. 2014-01-23]. DOI: 10.1007/BF03031774. Dostupné z:

http://link.springer.com/10.1007/BF03031774

13) Investiční pobídky: Vaše brána k prosperitě. In: CzechInvest - agentura pro podporu

podnikání a investic [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z:

http://www.czechinvest.org/data/files/ipo-obalka-vnitrek-cz-crvc-2013-3297-cz.pdf

14) Jednotná kontaktní místa: Vnitřní trh - Evropská komise. Evropská komise [online].

2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/eu-

go/index_cs.htm

15) Jednotný evropský akt. Europa: Přehledy právních předpisů EU [online]. 2013 [cit.

2013-12-27]. Dostupné z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_singleact_cs

.htm

16) Klastrová politika. Národní klastrová asociace [online]. 2014 [cit. 2014-01-15].

Dostupné z: http://www.nca.cz/cs/klastrova-politika

17) Klastry w Polsce: Charakter klasteringu w Polsce. 2011. Dostupné z:

http://www.mg.gov.pl/files/upload/11785/Tekst2%20KlastrywPolsce.pdf

18) Klastry. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013 [cit.

2013-12-27]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/klastry

19) Koncepcja klastra: Definicje klastrów. 2011, 10 s. Dostupné z:

http://www.mg.gov.pl/files/upload/11784/Tekst1Koncepcjaklastra.pdf

20) Lisabonská smlouva: Pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení

Evropského společenství. In: Úřední věstník Evropské unie. 2007. Dostupné z:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2007:306:FULL:CS:PDF

21) Maastrichtská smlouva o Evropské unii. Europa: Přehledy právních předpisů EU

[online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_maastricht_

cs.htm

22) Memorandum o česko-polské hospodářské a obchodní spolupráci v pohraniční

oblasti. Česko-Polská Obchodní Komora [online]. 2011 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z:

http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1333480058.jpg

23) Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/

24) Národní klastrová strategie 2005-2008: Podpora inovačních a konkurenceschopných

podniků v krajích ČR. 2005. Dostupné z: http://www.nca.cz/upload/narodni-klastrova-

pol-nar-klastr-strategie-2005-2008.pdf

25) Podnikání v ČR. In: Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce [online].

2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://kontaktnicentrum.as4u.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&slozka=7665&xs

ekce=7683&clanek=33560

26) Podnikání v Polsku 2013: Podnikání v Polsku. 2012a. Dostupné z:

http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1330123969.pdf

27) Podnikání v Polsku 2013: Pracovní právo v Polsku. 2012b. Dostupné z:

http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1330123969.pdf

37

28) Polsko-česká obchodní spolupráce. Oddělení propagace obchodu a investic v Praze:

Velvyslanectví Polské republiky v Praze [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=11346

29) Polský systém pobídek pro investory. Velvyslanectví České republiky ve Varšavě

[online]. 2011 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://www.mzv.cz/warsaw/cz/obchod_a_ekonomika/novinky_aktivity/polsky_system_

pobidek_pro_investory.html

30) PORTER, Michael E. Clusters and the New Economics of Competition. Harvard

Business Review. 1998, roč. 76, č. 6, 77 - 90.

31) Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012. 2010. Dostupné z:

http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/prk_2010-2012.pdf

32) Rozporządzenie Ministra Gospodarki z dnia 2 grudnia 2006 r. w sprawie

udzielania przez Polską Agencję Rozwoju Przedsiębiorczości pomocy finansowej

niezwiązanej z programami operacyjnymi (Dz.U.06.226.1651)

33) Síť v ČR. Enterprise Europe Network [online]. 2014 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z:

http://www.enterprise-europe-network.cz/cs/o-nas/sit-v-cr

34) Spolupráce a klastry. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání [online].

2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.jaip.cz/spoluprace-a-klastry

35) Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na 2009 - 2020: aktualizace 2012. 2012.

Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-

moravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/srk_2009_2020.pdf

36) Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://www.socr.cz

37) Urząd Statystyczny w Opolu, 2013

38) Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej. In: Dz.U. 2004 nr

173 poz. 1807. 2004. Dostupné z:

http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20041731807

39) Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. - Kodeks cywilny. In: Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93.

1964. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19640160093

40) Ustawa z dnia 26 czerwca 1974 r. Kodeks pracy. In: Dz.U. 1974 nr 24 poz. 141. 1974.

Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19740240141

41) Vznik jednotného kontaktního místa pro podnikatelskou veřejnost - Praha. Česká

advokátní komora [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:

http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=11346

42) Zákon č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006 - zákoník práce. 2006. Dostupné z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62694&fulltext=z~C3~A1kon~

C3~ADk~20pr~C3~A1ce&nr=&part=&name=&rpp=15#local-content

43) Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírky

zákonů. 1991. Dostupné z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=39498&fulltext=~C5~BEivnost

ensk~C3~BD~20z~C3~A1kon&nr=&part=&name=&rpp=15#local-content

44) Zákon o obchodních společnostech a družstvech: Zákon o obchodních korporacích. In:

Sbírka zákonů. 2014. Dostupné z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74908&fulltext=&nr=90~2F201

2&part=&name=&rpp=15#local-content

45) Zemědělství. Regionální geografie Polska: elektronická učebnice [online]. 2013 [cit.

2014-01-17]. Dostupné z:

http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/RGPOL/ucebnice/seg/zemedelstvi.html

38

9 Přílohy

Příloha 1 ............................................................... Databáze potenciálních zájemců o spolupráci

Příloha 2 .................................................................. Databáze skutečných zájemců o spolupráci

Příloha 3 ................................................................................................... Podnikatelská příručka