Oblastní plán rozvoje lesů - lesní oblast č.38 - Bílé ... · hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Úvod

______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 1

1. ÚVOD Podle zákona č. 289/1995 Sb., § 23, odst. 1 jsou oblastní plány rozvoje lesů (OPRL), metodickým

nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zmíněný zákon a následná vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb., stanoví pro vymezenou (dle přílohy č.

1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.) přírodní lesní oblast, rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO).

Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. Uplatněny byly „Základní pr inc ipy státní lesnické pol i t iky“ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 ze dne 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu.

Na základě „Rozhodnutí“ MZe ČR č.j. 2671/96 – 1000 ze dne 30.12.1996 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, byl „Ústav“ pověřen vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval harmonogram zpracování OPRL pro pobočky s určeným garantem jednotlivých lesních oblastí. Rovněž zpracovaná metodika Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů byla pro OPRL schválena OLH MZe ČR.

Vyhotovení OPRL PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

________________________________________________________________________________________________ 2 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO – 38 BÍLÉ KARPATY A VIZOVICKÉ VRCHY A VYMEZENÍ HRANIC (BAREVNÁ MAPA) 2.1. Organizace pověřená vyhotovením

MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/96 – 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně metodiky.

Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (PLO – 38) zpracuje ÚHÚL – pobočka Kroměříž, náměstí Míru 498, 767 01 Kroměříž.

Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Jaroslav Zatloukal (vedoucí projektant) a ing. Antonín Kusbach (specialista typolog).

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení

OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO – 38 a má platnost od 1.1.1999 do 31.12.2018. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe svolal na 3.9.1997 základní šetření, které se konalo v budově pobočky Kroměříž ÚHÚL. K základnímu šetření byla vypracována „Předběžná zpráva“, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL a zápis ze šetření byl sepsán 3.9.1997 a je závazným dokumentem pro zpracování přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL

Na základě § 1, odst. 3, Vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku č. 2/96 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a byl vyhlášen i termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své případné připomínky. Mezi vyjmenovanými přírodními lesními oblastmi byla i PLO – 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady a týkaly se „Doporučených přenosů reprodukčního materiálu“ pro vybrané lesní dřeviny (SM, BO, MD) a ostatní lesní dřeviny (JD, BK, DB, LP, JV, JS). Dále své stanovisko formulovalo i Ministerstvo zdravotnictví ČR pro přírodní léčebné lázně.

2.4. Výstupy OPRL

Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a digitální formě. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer) GIS. Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a textová část sestavená podle členění vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb.

2.5. Vymezení hranice PLO – 38 a její výměra

PLO – 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je jednou z 41 vymezených přírodních lesních oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

Podrobný popis : a) Západní hranice – Probíhá od státní hranice po silnici II. třídy přes obec Sudoměřice – směrem

na Petrov přes železnici do obce Petrov a odtud po silnici I. třídy přes obce Strážnice – Vnorovy – Veselí nad Moravou – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Kunovice – Uherské Hradiště, kde přechází po silnici II. třídy směrem severovýchodně přes obec Jarošov do Bílovic. Zde uhýbá severním směrem po silnici přes obec Topolnou do Napajedel a Kvítkovic.

b) Severní hranice – Od obce Kvítkovice – Louky – Zlín přes Želechovice nad Dřevnicí – Lípu – Zádveřice do Vizovic, údolnicí řeky Dřevnice.Dále po údolnici potoka Bratřejovky přes Bratřejov – a sedlo do povodí Valašské Bečvy přes obce Pozděchov a Prlov až k údolnici říčky Senice do obce Lužná.

c) Východní hranice – Po toku Senice od obce Lužná přes Lidečko – Horní Lideč – (Lyský průsmyk) – Střelnou ke státní hranici a odtud po státní hranici se Slovenskem přes osadu Sidonie do Vlárského průsmyku.

d) Jižní hranice – Od Vlárského průsmyku po státní hranici se Slovenskem přes Květnou – Javorník u Sabotů až po obec Sudoměřice.

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Vyhotovení OPRL


Přesná hranice PLO – 38 je zachycena v digitální formě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovaných hranicích :

PLO – 38 sousedí s : PLO – 35 – Jihomoravské úvaly na Západě. PLO – 41 – Hostýnské a Vsetínské vrchy a Javorníky na Severu.

PLO – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy má plochu : 55 251 ha porostní půdy; 56 332, 66 ha PUPFL 98.4% spadá do Jihomoravského regionu a 1.6% do Severomoravského regionu. Přibližná rozloha PLO činí : 154 800 ha Lesnatost oblasti činí : 35.69%.

Organizačně správní údaje PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE

3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství ČR – Těšnov 17, Praha 117 05 • Územní odbor Mze Olomouc – Wellnerova 5, Olomouc 772 00 • Územní odbor Mze Brno – Kotlářská 53, Brno 602 00 • Územní odbor Mze Frýdek – Místek – 4.května 217, Frýdek – Místek 738 01 • OkÚ Hodonín – Národní třída 25, Hodonín 695 32 • OkÚ Uherské Hradiště – Svatováclavská 586, Uherské Hradiště 686 01 • OkÚ Zlín – Třída T. Bati 3792, Zlín 760 01 • OkÚ Vsetín – Horní náměstí 31, 755 01 Vsetín I. Ministerstvo zemědělství (Mze)

• je ústředním orgánem státní správy lesů • kompetence jsou stanoveny § 49 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. • OPRL zadává a schvaluje • Lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny schvaluje u lesů nad výměru 1000 ha prostřednictvím

územních odborů Mze (§ 49 odst. 3 písm. g zákona č. 289/1995 Sb.) • v PLO – 38 je působnost územních odborů (ÚO) :

a) Frýdek – Místek (okres Vsetín) b) Olomouc (okresy – Zlín, Uherské Hradiště) c) Brno (okres Hodonín)

II. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) • vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 50 zákona č. 289/1995 Sb. • v PLO – 38 je působnost územních odborů (ÚO) :

a) pro olomouckou oblast (okresy – Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště) b) pro brněnskou oblast (okres Hodonín)

III. Česká inspekce životního prostředí • působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její

působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny • v PLO – 38 je působnost oblastních inspektorátů (OI) :

a) Olomouc (okresy – Zlín, Vsetín) b) Brno (okresy – Hodonín, Uherské Hradiště)

IV. Okresní úřady (OkÚ)

Na území PLO – 38 se podílí několik okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti.

Kompetence OkÚ je dána § 47 zákona č. 289/1995 Sb. a specifikována § 48 téhož zákona. OkÚ schvalují lesní hospodářské plány (LHP) pro lesy o výměře menší než 1000 ha, povolují jejich

změny (§ 48 odst. 2 písm. c) a zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvody (§ 48 odst. 2 písm. b).

V Severomoravském regionu : OkÚ Vsetín V Jihomoravském regionu : OkÚ Zlín OkÚ Uherské Hradiště OkÚ Hodonín

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Organizačně správní údaje


3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí ČR – Vršovická 65, Praha 100 10 Správa CHKO Bílé Karpaty – Nádražní 318, Luhačovice 763 26 Územní odbor MŽP : pro olomouckou oblast – Wellnerova 5, Olomouc 779 00 pro brněnskou oblast – Žerotínovo nám. 3/5, Brno 602 00 pro ostravskou oblast – Nová radnice, Prokešovo nám. 7, 727 90 Ostrava Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Oblastní inspektorát (OI) - Olomouc – Tovární 41, Olomouc 772 00

- Brno – Žerotínovo nám. 1/2, Brno 602 00 I. Ministerstvo životního prostředí • je ústředním orgánem státní ochrany přírody a jeho kompetence jsou vyjmenovány v § 79 zákona č.

114/1992 Sb. • působnost územních odborů (ÚO) :

a) pro olomouckou oblast (ZL, UH) b) pro brněnskou oblast (HO) c) pro ostravskou oblast(VS)

II. Česká inspekce životního prostředí • orgánem státní správy ochrany přírody (její kontrolní složkou) je i Česká inspekce životního prostředí ze

zákona č. 114/1992 Sb. • působnost oblastních inspektorátů (OI) :

a) ČIŽP – OI Olomouc (ZI, VS) b) ČIŽP – OI Brno (HO, UH)

III. Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty

Pro CHKO Bílé Karpaty vykonává státní správu Správa CHKO se sídlem v Luhačovicích, Nádražní 318.

IV. Okresní úřady

Mimo území CHKO a její ochranná pásma, vykonávají pro území své působnosti, státní správu v ochraně přírody příslušné okresní úřady přes své referáty životního prostředí (RŽP) V. Obecní úřady

Obce mají vymezené kompetence dle § 76 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti Region Okres Katastrální území Rozloha

ha

S

ever

o-

mor

avsk

ý

Vsetín Horní Lideč (č.) Lačnov Lidečko (č.)

Lužná (č.) Pozděchov Prlov (č.)

Střelná (č.) Študlov Valaš. Příkazy

4 812 ha

3%

Organizačně správní údaje PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


Region Okres Katastrální území Rozloha ha

Jih

omor

avsk

ý Zlín Biskupice Bohuslavice n/Vl. Bohuslavice u Zl. Bratřejov (č.) Brumov Březnice Březůvky Bylnice Divnice Dorbrkovice Dolní Lhota Doubravy Drnovice Haluzice Horní Lhota Hrádek n/Vl. Dráze Hřivinův Újezd Jaroslavice Jestřabí Kaňovice

Karlovice Kelníky Kladná-Žilín Kochavec Komárov Křekov Kudlov Kvítkovice Lhota Lhotsko (č.) Lípa (č.) Lipina Lipová Loučka Louky (č.) Ludkovice Luhačovice Malenovice (č.) Mirošov Napajedla (č.)

Návojná Nedašov Nedašova Lhota Nevšová Oldřichovice Petrůvka Podhradí Pohořelice Polichno Popov Poteč Pozlovice Pradlisko Provodov Prštné (č.) Příluky (č.) Rokytnice Rudimov Řetechov Salaš

Sehradice Sidonie Slavičín Slopné Smolina Svatý Štěpán Šanov Štítná n/Vláří Tichov Újezd u Val.Kl. Valašské Kl. Velký Ořechov Vizovice (č.) Vlachova Lhota Vlachovice Vrbětice Vysoké Pole Zádveřice (č.) Zlín (č.) Želechovice n/D(č.)

59 988 ha

39%

Uherské Hradiště

Bánov Bílovec Bojkovice Boršice u Bl. Březolupy Březová Bystřice p/Lop. Bzová Částkov Dolní Němčí Drslavice Havřice Hluk Horní Němčí Hostětín Hradčovice Chylice (č.)

Jarošov (č.) Javorovec Kněžpole (č.) Komňa Korytná Krhov Kunovice (č.) Kvačice (č.) Květná Lhotka Lopeník Maršov Mařatice Míkovice Mistřice Nedachlebice Nezdenice

Nivnice Ostrožská Lhota Ostrož.Nová Ves (č.)Pašovice Pitín Podolí Popovice Prakšice Přečkovice Rudice Sady Slavkov Starý Hrozenkov Strání Suchá Loz Svárov Šumice

Těšov Topolná (č.) Uherský Brod Uh.Hradiště (č.) Uh. Ostroh (č.) Újezdec Vápenice Včelary Veletiny Vésky Vlčnov Vyškovec Záhorovice Zlámanec Žítková

62 088 ha

40%

Hodonín Blatnice Blatnička Hroznová Lhota Hrubá Vrbka Javorník Kněždub Kozojídky

Kuželov Lidéřovice (č.) Lipov Louka Malá Vrbka Milokošť (č.) Nová Lhota

Petrov (č.) Radějov Strážnice (č.) Sudoměřice (č.) Suchov Tasov Tvarožná Lhota

Velká n/Vel. Veselí n/Mor. (č.) Vnorovy (č.) Zarazice (č.) Žeraviny

27 912 ha

18%

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti


4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti

Na současném vzhledu krajiny se rozhodujícím podílem účastnily tři etapy – geomorfologické cykly a dvě období zarovnávání. V první etapě – panonské došlo k destrukci starého reliéfu, zbytky jsou dnes patrné ve výškách 490 – 600 m.n.m. . V druhé etapě došlo k vytvoření základních makroforem – předchůdců dnešních. Koncem svrchního pliocénu začíná poslední etapa – valašská fáze. Vyzdvihnutím pohoří začala nová vlna hloubkové eroze a jí odpovídající akumulace na úpatí, která trvá dodnes. Prohloubením údolí z druhé vývojové etapy vznikla údolí tvaru ostrého „V“. Výsledkem periglaciální modelace v pleistocénu je systém náplavových kuželů, mocných podsvahových deluvií, soliflukčně přemístěné bloky, periglaciální úvaliny, suťové kužele a sutě vůbec. V poslední době (holocénu) se vytvořily menší náplavové kužele, sesuvy a travertinové (tufové) usazeniny. Základním znakem krajiny je členitost povrchu s velmi kolísavou amplitudou reliéfu, sklonitostních poměrů a nadmořských výšek. Celkově dominují vypuklé tvary nad vyhloubenými. Dalším znakem je bystřinný charakter toků se značným spádem a převahou eroze nad akumulací. Jsou vytvořeny příznivé podmínky pro tvorbu zářezů a výmolů. Holocenní zářezy začínají pramennými výklenky, pokračují úzce zařezanými stržemi o hloubce i přes 10 – 15 m a mohou mít i úzkou nivu. EROZE – na území PLO se výrazně projevují rychlá geomorfologická nebezpečí v podobě vodní eroze, větrné eroze, svahových sesuvů a transportů splavenin. Kromě výrazného projevu eroze půdy se uplatňuje i tzv. utajená eroze, která probíhá skrytě a nepozorovaně. (Bližší viz část Funkční potenciál půdoochranný.) Geomorfologické členění lesní oblasti podle Regionálního členění reliéfu ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1971), viz mapka č.1. IX. Vnější západní Karpaty IXE. Moravsko - slovenské Karpaty IXE – 1. Bílé Karpaty IXE – 1A. Žalostinská vrchovina IXE – 1B. Javořinská hornatina IXE – 1C. Straňanská kotlina IXE – 1D. Lopenická hornatina IXE – 1E. Chmelovská hornatina IXE – 2. Vizovická vrchovina

IXE – 2B. Zlínská vrchovina IXE – 2C. Komonecká hornatina IXE – 2D. Luhačovická vrchovina IXE – 2E. Hlucká pahorkatina

Mapka č.2 Vyšší geomorfologické jednotky ČR 4.1.2 Hydrografie oblasti Území PLO patří hydrologicky k povodí řek Moravy a Váhu. Rozvodnice jde z větší části po hlavním hřebenu Bílých Karpat. Výjimku tvoří tok Vláry se svými přítoky, které zpětnou erozí prořízly hlavní hřeben a odvádějí vody do řeky Váhu. Nejdelší řekou oblasti je Vlára (47,6 km), pramení SV od Pozděchova a ústí do Váhu. Dalšími významnými toky jsou řeky Olšava a Velička. Hydrologické poměry povrchových vod jsou sledovány na 13 vodoměrných stanicích ČHMÚ. Základní informace o vodnosti toků zjistíme porovnáním vodních průtoků. Nejvodnatější je podle něho Vlára s dlouhodobým ročním průtokem 3,38 m3/s. Nejvodnatější měsíce spadají do období jarního tání s povodněmi s velkými průtokovými objemy. Nejnižší měsíční průtoky se pak vyskytují v měsíci září. Pro toky Bílých Karpat a Vizovických vrchů je typická značná rozkolísanost průtoků. Tu zapříčiňuje malá retenční schopnost flyšového území spolu s morfologií terénu a také klimatické poměry. Přitom větší rozkolísanost je na jihu území, kde dochází v suchých letech k častému vysychání toků (široká štěrkovitá koryta, vysoký výpar). Naopak kulminační průtoky jsou zaznamenávány v červenci po bouřkových lijácích. Zvýšené průtoky jsou zaznamenávány i za jarního tání. Snížená retenční schopnost flyše je příčinou vysokých odtoků. Na

Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


nich se podílí mimo klimatických faktorů nevhodné hospodaření v krajině (odlesnění, odstranění mezí, zcelování lánů, změna skladby lesů, polaření na příkrých svazích, používání těžkých mechanismů, regulace toků, meliorace). Snížená retence má za následek zvýšenou erozi, která je v karpatském flyši více než charakteristická. Celkově je flyšové území PLO charakterizováno celkovým nedostatkem vody. Pramenné vývěry jsou málo časté, existují v místech výchozů nepropustných (pískovcových, jílovcových) vrstev na povrch a vytváří charakteristické mokřady s pohyblivou svahovou vodou. Vydatnost takových pramenů je však malá. Na území LO se v souvislosti s geologickým vývojem vytvořily podmínky pro tvorbu minerálních pramenů. Vývěry jsou vázány na nezdenický zlom na linii Březová-Suchá Loz-Nezdenice-Luhačovice-Biskupice. Největší množství vývěrů je vázáno na Luhačovické údolí. Dále jsou to vývěry u Suché Loze a Březové. Sirné prameny jsou četné na Brumovsku (Brumov, Lipová, Podhradí, Vlachovice), ve Strání, Korytné a v Javorníku pod masivem Velké Javořiny. 4.2. Poměry klimatické Podle klimatické rajonizace ČSR (E.Quitt,1975) je na území PLO vylišeno několik klimatických oblastí. Rozhodující význam má mírně teplá oblast s krátkým mírně suchým létem, mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná se sněhovou pokrývkou spíše kratší. SV části PLO a vrcholové části Bílých Karpat (Javořina, Lopeník, Mikulčin vrch) jsou řazeny do chladné klimatické oblasti pro niž je charakteristické krátké, mírně chladné, vlhké léto, mírně chladné jaro, mírný podzim, zima je mírně chladná s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Západní část PLO je již teplou oblastí. Nejteplejší jsou nejnižší území v JZ části PLO reprezentované stanicí Strážnice s dlouhodobým teplotním ročním průměrem 8,9°C. Směrem na V a SV teplota klesá, do 500 m n.m. více, nad 500 m n.m. méně. V nejvýše položených místech klesá průměrná roční teplota pod 6°C. Jaro je ve vyšších polohách chladnější než podzim. Je to způsobeno delším trváním sněhové pokrývky na jaře. V údolních částech není teplotní rozdíl mezi podzimem a jarem patrný. Pro členitý terén PLO je typické i tvoření teplotních inverzí, které jsou projevem zvrstvení vzduchu za silného vypařování zemského povrchu. Tyto pak ovlivňují i inverzní „zvrstvení“ lesních vegetačních stupňů. Extrémní teploty vzduchu jsou značně ovlivňovány místními specifickými podmínkami. Maxima v nížinách překračují 35°C, absolutní maximum bylo naměřeno v Luhačovicích 6. července 1932 – 36,8°C. Absolutní minimum –32,4°C bylo změřeno v Brumově 25. února 1961. Srážky jsou velmi proměnlivým a důležitým vegetačním prvkem. Pro území PLO je dobře reprezentativní měření srážkoměrných stanic od 170 m n.m. do 952 m n.m.(V. Javořina). Srážkové úhrny se pohybují od 550 mm (Strážnice) do 900 mm (Javořina) ročně. Nejdůležitějšími činiteli ovlivňujícími srážky je nadmořská výška, konfigurace terénu a expozice. Údaje o srážkových úhrnech platí pro sledované období 1951 – 1980. Po roce 1980 v relativně suchém období srážkové úhrny poklesly, v letech 1982 – 83 v nížinách nedosáhly ani 400 mm. Doposud nebyl srážkový deficit uplynulých 15 let vyrovnán. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je na území PLO velmi proměnlivý, v teplé oblasti je to 30 – 50, v chladných vrcholových partiích až 120 dnů. Větrné poměry – jsou ovlivňovány horským masivem Bílých Karpat jak v rychlosti i směru. Konkrétní směry jsou pak v jednotlivých lokalitách určovány orografickými poměry a jejich zjištění, obzvláště u bořivých a přepadových větrů, je předmětem důkladného ochranářského šetření. V zimním období je charakteristickým znakem zvýšení východní složky četnosti větrů, letní období je charakterizováno více západními větry. Podzim a jaro jsou větrně nestabilní v důsledku četných povětrnostních změn, vyskytuje se nejméně bezvětří ze všech ročních období. Zajímavostí oblasti je zesilování J a JV větrů po přechodu masivu Bílých Karpat. Tyto větry – teplé a sestupné proudění, se vyskytují v zimě a časně z jara, méně pak v suchém období pozdního léta a podzimu. Vyvolávají v důsledku tzv. föhnového efektu silnou větrnou erozi i zdravotní potíže obyvatel. Pro podrobnější hodnocení mikroklimatických a mezoklimatických poměrů členitého území PLO by bylo nutno detailně studovat tvary reliéfu, expozice a sklony svahů. Kromě topografie je nutno dále analyzovat i úlohu vegetačního krytu a jeho specifické hospodaření s teplem a vláhou. Tato úloha je pouze doplňujícím faktorem. Vegetační kryt, zejména lesní společenstva, jejich charakter a druh, je dalšími prioritními podmínkami makroklimatu, mezoklimatu i mikroklimatu rozhodujícím způsobem ovlivňován. Je dále vyjádřen určením lesního vegetačního stupně, půdní kategorií a detailním průzkumem fytocenózy (lesní typ). I. Podle Atlasu podnebí ČSSR(1958) se na území lesní oblasti nachází: A - teplá oblast s následujícími okrsky A3 - teplý, mírně suchý, s mírnou zimou (zaujímá západní nížinnou část oblasti podél řeky Moravy) A5 - teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou



(část přiléhající v západní části oblasti na okrsek A3) B - mírně teplá oblast s následujícími okrsky

B3 - mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný (předhůří Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny)

B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný (zaujímá západní část Vizovických vrchů)

B6 - mírně teplý, vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný a rovinný (úzké pruhy na hranici s okrskem B8 v horní části povodí Dřevnice, Vláry a Olšavy a v části

revírů Radějov a Javorník) B8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinný (převážná většina hřebenové části Vizovických vrchů a Bílých Karpat) B10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný (nejvyšší partie Bílých Karpat)

C - chladná oblast C1 - mírně chladný (nejvyšší polohy Bílých Karpat) II. Podle klimatického členění - Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1971), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 10, MT 9, MT 7, MT 5, MT 3), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2), nejvyšší partie Vizovických vrchů a Bílých Karpat zaujímá chladná oblast (CH 7). Viz mapka č. 3. Tab. 4.1. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – QUITT, E. (1971)

Charakteristiky T2 MT 10 MT 9 MT 7 MT 5 MT 3 CH 7 Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50 30 - 40 30 - 40 20 - 30 10 - 30 Počet dnů nad 10°C 160 - 170 140 - 160 140 - 160 140 - 160 140 - 160 120 - 140 120 - 140 Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130 110 - 130 130 - 140 130 - 160 140 - 160 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40 40 - 50 40 - 50 40 - 50 50 - 60 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 -2 až -3 -4 až -5 -3 až -4 -3 až -4 Prům. teplota v červenci 18 - 19 17 - 18 17 - 18 16 - 17 16 - 17 16 - 17 15 - 16 Prům. teplota v dubnu 8 - 9 7 - 8 6 - 7 6 - 7 6 - 7 6 - 7 4 - 6 Prům. teplota v říjnu 7 - 9 7 - 8 7 - 8 7 - 8 6 - 7 6 - 7 6 -7 Prům. počet dnů se srážkami nad 1mm

90 - 100 100 - 120 100 - 120 100 - 120 100 - 120 110 - 120 120 - 130

Úhrn srážek ve veg. době 350 - 400 400 - 450 400 - 450 400 - 450 350 - 450 350 - 450 500 - 600 Úhrn srážek v zimě 200 - 300 200 - 250 250 - 300 250 - 300 250 - 300 250 - 300 350 -400 Srážky celkem 550 - 700 600 - 700 650 - 750 650 - 750 600 - 750 600 - 750 850 - 1000 Počet dnů se sněhem 40 - 50 50 - 60 60 - 80 60 - 80 60 - 100 60 - 100 100 - 120 Počet dnů zamračených 120 - 140 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150 150 - 160 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 50 - 60 40 - 50 40 - 50

4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie oblasti Území patří k Západním Karpatům vnějším. Jejich stavba je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Vnější Karpaty mají výraznou pásemnou stavbu a poloobloukovitý tvar. Tvoří složitý příkrovový systém dalekosáhle přesunutý za třetihorního vrásnění k severozápadu na Český masív. Na jejich stavbě v území PLO se podílejí geotektonické celky: flyšové pásmo (magurský flyš) a vídeňská pánev (velmi malou částí). Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové facie. Flyšem rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují mocnosti až přes 100 m. Geologická historie flyše spadá do alpinského vývojového cyklu, který začíná druhohorním uložením křemenného detritu. Pokračuje sedimentací karbonátovou, která kulminuje v juře. Důkazem karbonátové sedimentace ve flyšovém pásmu jsou pouze sedimentární klasty (valouny či bloky). Ve starších třetihorách (paleogénu) pak pokračuje flyšová detrická sedimentace. Sedimenty jsou pak formovány horotvornými pohyby helvetskými (svrchní oligocén), sávskými (rozhraní paleogén – neogén) a štýrskými (miocén). Koncem miocénu měla pak oblast ráz zarovnané pahorkatiny, která byla v pliocénu rozlámána vertikálními pohyby, jež daly vzniknout intermontánním depresím (kotlina kuželovská) a modifikovaly říční síť. Ve



čtvrtohorách (pleistocén, holocén) dochází pak k dalšímu morfologickému modelování území, zahlubování údolí, vzniku sesuvů na jílovcových horninách. Na základě faciálního vývoje vrstev magurské flyše jsou v něm vyděleny od vnějšího okraje tektofaciální jednotky račanská, bystrická a bělokarpatská . Ty se pak podle doby vzniku a složení dále člení. Pro račanskou jednotku jsou charakteristické soláňské souvrství (spodní soláňské - ráztocké vrstvy – střídání vápnitých pískovců a šedých a zelenošedých jílovců, svrchní soláňské – lukovské vrstvy – arkózové pískovce a slepence), bělověžské souvrství (spodní bělověžské vrstvy – střídání složitých vložek jílovců a pískovců s šedými a zelenými jílovci a křemitovápnitými pískovci), zlínské souvrství – středně až hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci a šedými vápnitými jílovci (vsetínské vrstvy). V zóně luhačovické jsou vyvinuty hrubě lavicovité křemenné pískovce s glaukonitem a arkózové pískovce se středněeocenními nummulity (luhačovické vrstvy). Tyto pískovce vystupují u Luhačovic, Březůvek i jinde, bývají řazeny do soláňského souvrství. Směrem do nadloží přecházejí luhačovické vrstvy do drobně rytmických flyšových vrstev újezdských. Společně se pak luhačovické i újezdské vrstvy nazývají spodní zlínské vrstvy.

Bystrická jednotka probíhá v úzkém pruhu mezi Valašskými Klobouky a Nedašovem přes Rokytnici k Záhorovicím, kde končí v nezdenickém zlomu. Nejstaršími jejími sedimenty jsou paleocenní pískovce soláňského souvrství. Zlínské souvrství je označováno jako bystrické vrstvy, vyznačuje se vyšší vápnitostí pískovců a jílovců a jednotnou facií. Bělokarpatská jednotka zaujímá největší část Bílých Karpat. Flyšová sedimentace, která je velmi proměnlivá, dovoluje vyčlenit vývoj hlucký a vlárský. Hlucký vývoj se oproti vlárskému vyznačuje větším zastoupením jílovců, které také určují mírnou morfologickou modelaci krajiny. Podle stáří a složení vrstev se v hluckém vývoji vylišuje např. svodnické, nivnické či kuželovské souvrství. Vlárský vývoj buduje horskou část Bílých Karpat. Je vytvořen javorinským, svodnickým a chabovským souvrstvím. Ve stavbě magurského příkopu se výrazně uplatňuje příčná i podélná zlomová tektonika projevující se zlomy (nezdenický, hlucký) a výrony CO2 a NH4. Na nezdenický zlom je vázán andezitový či bazaltický vulkanismus.

Vídeňská pánev zasahuje na území oblasti jen okrajově svými severovýchodními výběžky. Má charakter pískovců, slepenců, prachových vápnitých jílů a písků. V kvartéru se na skalním podkladě vytvořila vrstva fluviálních, proluviálních a deluviálních sedimentů. Plošně nejrozšířenější jsou svahové (deluviální) uloženiny. Pokud tvoří skalní podklad jílovce, ve styku s vodou se rychle rozpadají a vytváří se jílovito - písčité půdy. V místech pískovcového podloží mají deluviální sedimenty charakter hlinito-kamenitých nebo kamenitých sutí (S svahy Velké Javořiny). Mocnost deluvií je až 3m. Proluviální sedimenty se ukládají při vyústění vodních toků do hlavních údolí v podobě náplavových kuželů. Fluviální sedimenty se akumulují v údolích větších toků. Příkladem rozsáhlých fluviálních sedimentů jsou náplavy řeky Veličky o mocnosti několika metrů. V kvartéru (pleistocénu) vznikají i různě mocné vrstvy sprašových hlín (větrné akumulace), které jsou hojnější v bezlesých částech PLO. Viz mapka č.5. 4.3.2. Pedologie oblasti Rozlišení půd na zemědělskou a lesní je záležitostí poměrně mladou související až s poslední vlnou valašské kolonizace v 17. a 18. století. Nynější rozloha zemědělské půdy je v porovnání se stavem v 18.století menší o značné rozlohy pastvin zejména v nadmořských výškách nad 450 – 500 m, které byly zpětně zalesněny v drtivé většině nepůvodními smrkovými a borovými monokulturami (viz degradace lesních stanovišť). Rozložení lesní a zemědělské půdy se stabilizovalo od tereziánských dob. Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly přirozené listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Takové půdy mají desítky let narušen přirozený proces akumulace a rozkladu humusu, což se projevuje nedostatkem přístupných organických látek, ústupem živin a celkovou degradací stanoviště. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změněnou druhovou skladbou dřevin se prospěch monokultur borovice a smrku. Důsledky hrabání v minulosti a nepříznivého vlivu jehličnatých monokultur v současnosti vytváří celkovou výslednici půdních podmínek, která ovlivňuje jednak půdní fytocenózu a dále kvalitu lesních porostů na těchto půdách rostoucích. Takto degradovaná stanoviště se vyskytují na celém území PLO, převážně v nižších částech v okolí lidských sídel, zejména vesnic na okrajích lesních komplexů. Jsou to např. porosty v oblasti Radějov – Lučina, Velká nad Veličkou , Boršice, Hluk, Uherský Brod, celý jižní okraj komplexu Vizovických vrchů od obce Zlámanec přes Hřivínův Újezd, Řetechov, Horní Lhotu, Loučku až k Lidečku. Dále jsou to porosty v ploché části Slavičínska od Nevšové přes Lipovou, Vlachovu Lhotu, Tichov až po Horní Lideč. Na stav a kvalitu lesních půd má značný vliv také změněná druhová skladba porostů. I mimo bývalé selské lesy byly v minulosti zakládány monokultury, zejména smrkové. Takové porosty, naprosto neodpovídající přírodním podmínkám oblasti, s sebou přinesly zápory, které se ve svých důsledcích projevují v posledních desetiletích. Od počátku své existence však způsobují svým pomalu rozložitelným odpadem postupné okyselování půd a jejich postupnou podzolizaci. Za působení kyselých imisí byla značná plocha



lesních půd oblasti takto biologicky degradována. Jako příklad slouží smrkové porosty v revíru Radějov (v současnosti jsou již téměř zničeny a rozvráceny kalamitami), vrcholové partie Lopeníku, Mikulčina vrchu, oblasti mezi obcemi Žitková, Bzová, Šanov, masiv Jeleňovské a Královce nad Valašskými Klobouky a v podstatě celá linie Vizovických vrchů s počátkem na Komonci a koncem v Lidečku. V neposlední řadě byla kvalita půd značně ovlivněna nevhodnými těžebně dopravními technologiemi, zejména pojezdem těžkých mechanismů s důsledkem ve zhutňování půd a nastartování erozní činnosti vody. Převládajícím půdním typem je kambizem. Podle charakteru půdotvorného substrátu je pak rozlišena do několika subtypů. K nejzastoupenějším pak patří kambizem typická mezotrofní a oligotrofní, kambizem eutrická a kambizem luvická, kambizem dystrická, kambizem rankerová atd. K méně zastoupeným půdním typům patří luvizemě, rankery či podzoly. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro magurský flyš typická téměř úplná absence semihydromorfních a hydromorfních půd. Vlivem značné příměsi jílových minerálů v půdách jsou tyto z hlediska zrnitosti většinou středně těžké až těžké a hůře prostupné pro vodu. Ta v půdním profilu stagnuje a vytváří charakteristické znaky oglejení. Většinou bývá toto oglejení vytvořeno ve větších hloubkách (v průměru od 40 cm níže) a nijak neovlivňuje fytocenózu na povrchu. Vylišení takovýchto lokalit při typologickém mapování je velmi obtížné, není možno spoléhat na rostlinné indikátory ani na šetření pomocí zkusných vpichů sondýrkou. Zastoupení oglejných půd (kambizemí pseudoglejových) je velmi malé – bodové a nemá vliv na způsob hospodaření na převažujících lesních typech. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy – fluvizemě v okolí větších toků, které vytváří zcela specifické podmínky pro hospodaření na úzkých dlouhých plochách. Bodový charakter mají i hydromorfní půdy na svahových mokřadech s přítomností proudící vody a svahových glejů. Také tato stanoviště vcelku neovlivní způsob hospodaření v rámci dominantního hospodářského souboru. Pokud se týká trofnosti lesních stanovišť oblasti, převládají živná stanoviště půdních kategorií S, B, H, D. Specifický ráz má hřeben Vizovických vrchů, kde na zvětralinách soláňských vrstev vznikají chudší půdy rázu typických kambizemí oligotrofních, kambizemí dystrických až podzolů kambických či podzolů typických. Zde jsou pak hojná stanoviště s půdními kategoriemi K, N. Na živnost lesního stanoviště má v oblasti rozhodující vliv poměr pískovcové a jílovcovité složky v půdotvorném substrátu. Životnost značně ovlivní rovněž složení pískovcového tmelu. Obecně lze říci, že zastoupení skeletu (pískovce) nad 30% v půdním profilu ovlivní posun trofnosti od živných ke kyselým stanovištím. Výjimku tvoří obohacená kamenitá stanoviště kategorií A, kde došlo z různých příčin k obohacení půdního profilu humusem. Tato stanoviště se vyskytují jak v chudší části vizovického hřebene, tak v bohatší části bělokarpatské. Za zmínku stojí i obsah CaCO3 v půdách. Ten je v půdách oblasti velmi proměnlivý a závisí na obsahu Ca v jílovcích či tmelu pískovců. Na stanovištích s podložím karbonátových jílových břidlic jsou půdy bohaté, vápnité s výskytem vápnomilných rostlinných druhů. Ve svahových mokřadech zde dochází ke vysrážení CaCO3 ze studených roztoků a vzniku charakteristických vápenných tufů. Bohatost půd na vápník je příznačná pro celou oblast centrálních Bílých Karpat od Radějova až po Sidonii. Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé oblasti. Půdní soudy byly vybrány tak, aby byla podchycena dominantní lesní stanoviště a zároveň zdůvodněna nutnost diferenciace způsobu hospodaření na nich. Půdní sonda připadá asi na 1000 ha porostní půdy. Syntetickým vyjádřením pedologického průzkumu lesních stanovišť je pak upřesnění charakteristik lesních typů (viz kapitola 4.5.4.1. Typologické plochy). Zobecnění půdních rozborů typologických ploch Reakce půd : je velmi proměnlivá v závislosti na hloubce. V horní části (do 15 cm) jsou půdy vesměs silně až středně kyselé. Směrem dolů kyselost klesá. Na půdách s dobrou až vysokou zásobou Ca (karbonátové jílovce či vápnité tmely pískovců) je reakce půd mírně kyselá až neutrální. Vyšší skeletnatost půd a tedy vyšší obsah pískovců zvyšují půdní kyselost. To platí o kyselých a kamenitých půdách Vizovického hřebene, kde dominují kyselé a kamenité bučiny na podzolech, podzolových kambizemích či rankerech. Vyšší zastoupení půd s neutrální až alkalickou reakcí je v oblasti centrálních Bílých Karpat.

Sorpční kapacita : je obecně velmi vysoká až vysoká, u kyselých půd klesá směrem dolů na velmi nízkou. Sorpční nasycenost : roste s klesající kyselostí. Půdy nahoře silně kyselé jsou také výrazně sorpčně nenasycené, s poklesem kyselosti směrem dolů roste sorpční nasycenost, půdy neutrální jsou sorpčně nasycené až plně sorpčně nasycené.

Zrnitost : půdy jsou většinou středně těžké, větší podíl rozloženého pískovce půdy vylehčuje, naopak na čistých jílovcích jsou půdy těžké, špatně propustné, slehlé. Živiny : Dusík – v průměru střední zásoba



Fosfor – velmi nízká, místy střední zásoba Draslík – střední až dobrá zásoba Vápník – velmi proměnlivá zásoba (nízká – vysoká) Hořčík – dosti proměnlivá, většinou dobrá až vysoká zásoba TAB 4.2. ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A NIŽŠÍCH JEDNOTEK Půdní typ subtyp výskyt Celkem

% LITOZEM výchozy skeletu 0.04

typická oligotrofní pískovce, jílovce, hřbety 11.60 typická mezotrofní jílovce, pískovce 42.20 eutrická svahové hlíny 6.97 luvická jílovce 19.89 rankerová pískovce, jílovce 0.30

KAMBIZEM

pseudoglejová jílovce, pískovce 0.05 PODZOL pískovce, jílovce, hřbety 1.72 HNĚDOZEM sprašové hlíny 13.46 FLUVIZEM aluviální naplaveniny 0.59 PSEUDOGLEJ kambický pískovce, jílovce + RANKER pískovce, jílovce 3.02 GLEJ pískovce, jílovce 0.16 celkem 100 4.4. Poměry biogeografické

Nové regionálně fytogeografické členění ČR (Skalický, Slavík 1988) bere jako základní kriterium

přítomnost respektive absenci teplomilných nebo horských prvků. Na území oblasti zasahují čtyři fytogeografické okresy. Do oblasti Termofytika náleží Bílé Karpaty stepní, které zaujímají nižší, téměř bezlesé části mezi Sudoměřicemi a Bojkovicemi. Větší části zabírají okresy Mezofytika, hlavně Bílé Karpaty lesní. Pouze hřeben Královce je vzhledem k přirozenému výskytu jedle řazen k fytogeografickému okresu Javorníky. V severní části oblasti dominuje jednotka Zlínských vrchů.

Starší regionálně fytogeografické členění : Domin (1930) – samostatný okres Bílé Karpaty jako součást Západních Karpat

Dostál (1959) – území Carpaticum, obvod Praecarpaticum moravicum

Biogeografické členění (Culek a kol., 1996) vylišuje biogeografické regiony náležející do Karpatské podprovincie: viz mapka č.4. 3.3. Hlucký – jihozápadní část oblasti 3.6. Bělokarpatský – pohoří Bílých Karpat 3. 7. Zlínský - severní část Vizovické vrchoviny

Sosiekologické členění (Petříček 1982, Míchal, Petříček 1988) vylišuje na území lesní oblasti sosiekoregiony:

2.27 Hlucká pahorkatina 3.26 Zlínsko – Luhačovická vrchovina 3.28 Bílé Karpaty

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář:

Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971).

Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní



typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium.

Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. 4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971).

Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku.

Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). Zonal i ta:

Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy);

Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolu) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování. 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně a vegetační poměry PLO 38 je řazena podle mapy variant vegetační stupňovitosti (Zlatník 1975) k teplé mediteránní oblasti (ekologické variantě bukové a chorologické variantě panonské a subpanonské).

Rozvržení lesních vegetačních stupňů odpovídá sousedním flyšovým pohořím jako jsou Chřiby či Hostýnské vrchy, na slovenské straně Myjavská pahorkatina. Typickou vegetací oblasti jsou bohaté dubové bučiny a bohaté bučiny a vlivem lidské společnosti v posledních stoletích vzniklé dubové či bukové habřiny či dubové a bukové pařeziny, které se staly jako známé bělokarpatské louky druhotnou, ale specifickou složkou přírodních společenstev Bílých Karpat a Vizovických vrchů. V těchto lesních společenstvech dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), na sušších a skeletnatějších stanovištích je nahrazována strdivkou jednokvětou (Melica uniflora). Tyto dominantní traviny jsou doprovázeny svízelem Schultesovým (Galium schultesii), pryšcem mandloňovým (Tithymalus amygdaloides), čistcem lesním (Stachys silvatica), mařinkou vonnou (Galium odoratum), violkou lesní (Viola silvatica), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) atd. Bohatá eutrofní stanoviště jsou pak indikována bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), kopytníkem evropským (Asarum



europaeum), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) atd. Přitom v bělokarpatské části, díky bazickým flyšům (jílovcům), převažují tyto bohaté druhy vegetace, kdežto v části Vizovických vrchů s převahou pískovcové složky flyše převládají acidofilní typy vegetace – kyselé dubové bučiny a bučiny, pro které je typický výskyt biky hajní (Luzula nemorosa), borůvky lesní (Vaccinium myrtillus), jestřábníku lesního (Hieracium silvaticum) či kapradě rakouské (Dryopteris austriaca). Zajímavým jevem je absence jedle ve velké části oblasti. Původní je zde přítomna pouze v severovýchodní části na Valašskokloboucku, kam proniká z Beskyd a Javorníků (blíže kapitola 4.5.10. Historické rozšíření buku a jedle). Lesní oblast tak zahrnuje dominantní část bezjedlovou a část s jedlí (viz mapa lvs.). V jedlové části je vytvořeno specifické lesní společenstvo – dubová bučina s jedlí, kde dochází ke smíšení dubu s jedlí. Jeho charakteristiku a zdůvodnění podává ing. Prudič (1990) v návaznosti na práce v 60. letech lektorované prof. Zlatníkem. Toto zdůvodnění se opírá o Zlatníkův předpoklad výskytu jedle v přirozených porostech vyšších a chladnějších poloh společenstev Querceto – Fageta. Takovéto podmínky existují právě v SV části PLO, kde chybí typický vegetační stupeň bukový a je nahrazen právě společenstvem dubové bučiny s jedlí, které je řazeno ještě do 3. lesního vegetačního stupně. Proto má zde tento stupeň reprezentovaný konkrétními lesními typy větších vertikálních rozšíření a ve výjimkách dosahuje na teplých jižních stráních nadmořské výšky až 700 m. Poté přecházejí přímo do 5. lesního vegetačního stupně jedlobukového. Tento stupeň je rozšířen v nejchladnější části oblasti zhruba od nadmořské výšky 650 – 680 m na slunných expozicích, na S a SV svazích klesá podstatně níže. Je potřeba připomenout i značný vliv Vizovických vrchů jako důležitého klimatického předělu, v němž vyznívají teplé vlivy jižních oblastí (panonie) a nastupuje studenější a krutější klima beskydské. Tento fakt je dokladován nejen po stránce vegetační, ale i faunou (mezní výskyt teplomilného hmyzu). V nejedlové části má největší vliv na porostní skladbu expozice a jí podmíněné mezo či mikroklimatické rozdíly. Diferenciace půdních vlivů je malá. V polohách do 650 – 700 m n.m. zaujímají dubové bučiny (3.lvs) slunné svahy, zatímco stinné náleží bučinám (4.lvs). Typickým příkladem je hřebem Vizovických vrchů. V nižších polohách (200 – 400 m n. m.) se na stinných svazích vyvinuly dubové bučiny (3.lvs), slunné svahy zaujímají bukové doubravy (2.lvs). Nejteplejší partie na okrajích lesních komplexů s vysychavým stanovištěm patří k habrovým doubravám (1.lvs). V nadmořských výškách nad 700 m se vliv expozice uplatňuje již méně. Zde je typický výskyt bučin (4.lvs) v bezjedlové části a jedlových bučin (5.lvs) v jedlové části.

Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 38:

lvs Zastoupení (%) 1.dubový 0.4 2.bukodubový 19.8 3.dubobukový 53.9 4.bukový 16.2 5.jedlobukový 9.7 0.bory +

Všeobecně lze říci, že oblast patří k nejzachovalejším lesním celkům ve vztahu k původnosti lesních společenstev. Zachovaly se zde ve větší míře původní listnaté a smíšené porosty. Od nejnižších nejteplejších poloh jsou to bohaté, hlinité a obohacené bukové doubravy, uléhavé bukové doubravy a potoční luhy, dále kyselé či kamenité dubové bučiny, svěží, bohaté, hlinité a obohacené dubové bučiny, lipodubové bučiny, lipové javořiny, bodově jedlodubové bučiny, kyselé, bohaté, svěží, hlinité či obohacené dubové bučiny s jedlí, jasanové olšiny, kamenité, kyselé, svěží, svahové, bohaté, hlinité, obohacené bučiny, bodově podmáčené a lipové bučiny, v nejvyšších polohách kamenité, kyselé, svěží, svahové, bohaté a obohacené jedlové bučiny, klenové bučiny, vlhké jedlové bučiny a podmáčené jedliny. V úvodu pedologické části je zmínka o změnách dřevinné skladby porostů a souvislosti s půdními změnami. Z ní je zřejmé, že jako na většině území i v PLO 38 tvoří většinu plochy porosty s nevhodnou dřevinou skladbou. Podle databáze LHP a PLO je dřevinná skladba PLO tvořena těmito porostními typy :

smrkový (SM monokultury + porosty s převahou SM) borový (BO monokultury + porosty s převahou BO) jedlový (JD monokultury + porosty s jedlí nad 20%) dubový (doubravy + směsi s převahou DB) bukový (bučiny + směsi s převahou BK) les nízký – kvalitní (DB, směsi DB+HB – často s jedinci semennými) les nízký – horší (DB, směsi DB+HB, HB – špatná kvalita)

olšový (JS) (olšové nebo jasanové porosty na aluviích)

Bližší viz. Zhodnocení stupně přirozenosti porostních směsí v kap. 6. Okrajově se vyskytují skupiny cenných listnáčů (LP, KL), které byly založeny většinou uměle.



Zvláštní zmínku zaslouží borovice, která se v oblasti vyskytuje na 12% plochy. Tvoří však porosty nevhodných monokultur na bývalých selských a obecných pozemcích. Její kvalita je průměrná až podprůměrná. V torzech se však vyskytuje cenný a kvalitní ekotyp Malenovické borovice – jedná se spíše jen o jednotlivé výstavky, souvislejší porosty byly již vytěženy. Ojediněle se vyskytuje na bývalém polesí Malenovice – ve směsích s DB a HB a na polesí Slavičín – ve vojenských objektech. Pokud nebude v zájmu vlastníka udržet tento ekotyp v zastoupení (sběr semen a umělý výsev), v dohledné době vymizí. Poměrně kvalitní borovice se vyskytuje na kyselých stanovištích SLT 3K, 4K, 3N, 4N, na extrémních stanovištích 3Y a jako relikt (původní borovice) na OZ. V jedlové části se vyskytuje ve směsi BK, BO, JD. Cílem diferencovaného hospodaření by měla být postupná přeměna nevhodných (nestabilních, nepůvodních) monokultur SM, BO na porosty produkční s víceméně přirozenou skladbou dřevin. Hlavním principem těchto přeměn je pak trvale udržitelné hospodaření přírodě blízké. Rámcem pro takovéto hospodaření je vytvoření hospodářských souborů a jejich rámcových směrnic hospodaření (viz kapitola 9). Mapa lesních vegetačních stupňů Jedním z výstupů OPRL je mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření lesních vegetačních stupňů. 4.5.2.2. Soubory lesních typů TAB 4.3. ZASTOUPENÍ SLT V PLO ( %) 56 332.66 ha

ekologická řada % extrémní kyselá živná obohacená oglejená podmá

čená humusem vodou ra

še

linná

l. v. s.

edafické kategorie X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R Σ 9

8

7

6

5 + 0.6 0.6 2.0 0.4 4.3 1.1 0.3 0.4 + + + 9.7

4 1.1 0.1 2.7 0.3 8.6 1.1 2.3 + + 16.2

3 + 3.5 0.4 5.7 17.2 18.8 7.6 0.1 0.1 0.5 + 53.9

2 0.2 0.4 0.9 3.4 12.7 1.9 0.3 19.8

1 + 0.1 0.3 + 0.4

0 +

Σ + + + 5.2 1.4 0.4 11.3 0.7 0.3 33.5 32.6 12.9 0.4 0.5 0.8 + + + + 100

Převládajícími soubory lesních typů jsou: 3B, 3H, 2H. 4.5.3 Zastoupení přirozených lesních společenstev

zastoupení v %

BORY: + DOUBRAVY: 19.9 BUČINY: 78.8 JEDLINY: + OLŠINY: 0.5 LUHY: 0.3 JAVOŘINY: 0.5 4.5.4. Typologické plochy, trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a ostatní výzkumné plochy



4.5.4.1. Typologické plochy V rámci PLO je k dispozici celkem 992 zápisů (typologických zápisníků) z typologických ploch, které byly zakládány již v roce 1956 a postupně v dalších letech I. cyklu mapovacích prací (Prudič a kol.). Tyto plochy o velikosti 5arů (prům. 25m) byly z větší části revidovány počátkem 70. let (1971), kdy se sjednotil typologický systém na nynějším stavu. K další revizi došlo až o 20 let později. Mnohé sondy zanikly vývojem porostů – v porostech se nedaly fyzicky identifikovat, a proto byly založeny plochy nové (cca 16 ploch). Fytocenologické zápisy a půdní vzorky byly pořízeny a odebrány podle nové metodiky šetření přírodních podmínek (Macků 1990). V současné době jsou typologické plochy zakládány v hustotě 1 sonda na přibližně 1000 ha porostní plochy, to znamená, že na 41 plochách je provedena revize již potřetí. Jsou pořizovány fytocenologické zápisy, vyhodnoceno dřevinné patro a odebrány půdní vzorky v hlubokých sondách. Vzorky jsou pak zpracovány pedologickou laboratoří ÚHÚL. V tabulce jsou uvedeny nejnovější půdní rozbory na typologických plochách po celém území PLO. Jejich zhodnocení je provedeno v kapitole 4.3.2. Pedologie oblasti. TAB. 4.4. PŮDNÍ ROZBORY TYPOLOGICKÝCH PLOCH

Lesní typ Číslo plochy

LHC; Oddělení; Porost

Nadm. výška; Exp.

Substrát; Půdní typ; Půdní druh;

Fytocenoza

T 389 500

Brumov 551 E7z

480 m SSZ

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická (oligo- mezotrofní) Písčitohlinitá

bez vegetace

Horizonty: Hloubky /cm/:

Půdní reakce /pH H2O/

Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Sorpční kapacita /mval/100g/

Sorpční nasycenost %

Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO

Aol 5 - 7 4,82 5,97 0,165 - 24,1 44,4 120 100 738 117

Bv 7 - 15 4,41 1,33 0,049 - 15,9 29,6 64 68 169 83

Bv 15 - 60 4,73 0,43 0,031 - 14,7 37,4 29 86 351 149

3S7 svěží

dubová bučina

biková s ostřicí

chlupatou na

vrcholech, hřbetech a plošinách Bv/Cd(g) 60 + 5,08 0,31 0,030 - 14,3 64,3 28 86 725 215

T 389 501 Brumov 552 E7y

450m V - JV

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická, mezotrofní Písčitohlinitá

bez vegetace

Horizonty; Hloubky /cm/:


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


Sorpční nasycenost

%


Oh, Aol 3 - 7 4,98 23,55 0,819 - 61,0 55,7 209 539 2525 290

Bv 7 - 20 4,42 1,97 0,057 - 15,6 25,0 28 82 163 75

Bv 20 - 50 4,57 0,53 0,035 - 18,9 31,7 20 98 210 119

3S7-3D5 svěží

dubová bučina

biková s ostřicí

chlupatou na přechodu k obohacené

dubové bučině Bv/Cd(g) 50 + 4,91 0,50 0,034 - 18,5 52,4 13 119 560 310

T 389 502 Brumov 586 B9

450 m SV

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem pelická Písčitohlinitá

Asperula odorata 2, Rubus caesius 2, Senecio fuchsii +, Oxalis acetosella 1, Veronica officinalis +, Stachys silvatica +, Mycelis muralis +, Carex silvatica 3, Brachypodium silvaticum 1, Festuca gigantea +, Poa nemoralis +, Carex pendula +, Luzula pilosa +, Melica uniflora +, Luzula nemorosa +, Dryopteris austriaca 1, Dryopteris filix-mas +, Athyrium filix-femina +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 3 - 6 4,26 3,07 0,188 - 19,4 36,1 60 106 372 96

Bvp 6 - 20 4,55 1,24 0,069 - 16,7 33,5 24 91 202 80

Bvp 20 - 60 5,04 0,55 0,059 - 18,6 59,7 14 106 796 268

3B8 bohatá dubová bučina s jedlí na svazích

Bvp/Cd(g) 60 + 5,13 0,48 0,041 - 23,7 74,3 20 123 1426 416





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

T 389 503 Brumov 586 E9

470 m V

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem rankerová (podzolovaná) Hlinitopísčitá

Rubus caesius 1, Hieracium silvaticum +, Moehringia trinervia +, Senecio nemorensis +, Mycelis muralis +, Luzula nemorosa 1, Calamagrostis epigeios 1, Festuca gigantea -, Dryopteris austriaca -, Dicranum scoparium -, Hypnum cupressiforme -, Polytrichum formosum -, Plagiothecium undulatum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Of, Oh 1 - 4 4,09 35,74 1,055 - 83,2 24,2 96 142 1653 129

Aol(e) 4 - 12 3,71 5,07 0,100 - 16,1 18,6 14 46 202 35

Bsv 12 - 40 4,33 1,09 0,030 - 7,8 17,9 14 35 54 23

3N3 kamenitá

kyselá dubová

bučina na svazích a hřbetech

Bv/Cd 40 - 100 4,47 0,26 0,015 - 6,8 25,0 7 42 54 22

T 389 504 Brumov 220 A12

710 m V - SV

Magurský flyš- jílovce a pískovce (Soláňské vrstvy) Ranker podzolový var. podzolový Písčitá

Rubus caesius +, Maianthemum bifolium -, Luzula nemorosa 5, Poa nemoralis +, Calamagrostis epigeios +, Carex pilulifera +, Dryopteris austriaca -, Hypnum cupressiforme -, Dicranum scoparium -, Polytrichum formosum -, Plagiothecium undulatum -

Horizonty; hloubky /cm/:


Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Of, Oh 3 - 7 4,18 28,55 0,906 - 60,4 20,7 146 291 537 111

Ae 7 - 10 3,78 9,95 0,274 - 27,5 16,7 39 80 139 34

Bsv/Cd 10 - 30 3,72 3,14 0,108 - 14,1 12,1 41 60 100 28

5N1 kamenitá

kyselá jedlová

bučina s kapradí

rakouskou na svazích a

hřbetech

Bsv/Cd 30 + 4,34 2,50 0,094 - 7,2 - 43 36 44 12

T 389 505 Brumov 220 C11

665 m JV

Magurský flyš- jílovce a pískovce (Soláňské vrstvy) Podzol typický- středně výrazný Písčitá

Luzula nemorosa +, Festuca altissima -, Dryopteris austriaca +, Hypnum cupressiforme -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Oh 6 - 10 4,14 31,27 0,773 - 65,5 21,7 156 183 860 99

Ae 10 -12 3,95 8,22 0,233 - 26,2 19,5 35 89 234 31

Ep 12 - 27 3,74 1,74 0,062 - 10,3 27,2 14 32 61 9

Bs 27 - 40 4,15 1,59 0,045 - 12,6 5,6 18 44 60 12

5K9 kyselá jedlová bučina

biková na svazích a hřbetech

Bs 40 - 50 4,36 1,33 0,044 - 5,5 - 14 27 62 9

T 389 506 Brumov 219 A11

590 m JV

Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem typická (mezotrofní) Písčitohlinitá

Viola silvatica 1, Euphorbia amygdaloides +, Rubus caesius +, Mercurialis perennis 3, Salvia glutinosa +, Senecio fuchsii +, Asperula odorata 1, Oxalis acetosella +, Petasites albus +, Sanicula europaea -, Actaea spicata +, Cephalanthera ensifolia -, Circaea lutetiana +, Stachys silvatica +, Geranium robertianum +, Mycelis muralis +, Melica uniflora -2, Carex silvatica +, Brachypodium silvaticum +, Festuca altissima -, Plagiothecium undulatum +, Athyrium filix-femina -, Dryopteris filix-mas -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 3 - 15 4,43 3,60 0,188 - 15,4 33,1 30 75 738 178

Bv 15 - 30 4,88 1,12 0,067 - 10,8 38,9 28 61 532 172

Bv 30 - 45 5,26 0,53 0,050 - 11,8 61,9 23 80 805 305

5B1 bohatá jedlová bučina

mařinková na svazích

Bv(g)/Cd 45 + 5,55 0,52 0,044 - 12,6 70,6 18 86 973 342

T 389 507 Brumov 110 B9

540 m SZ

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem rankerová, podzolovaná Hlinitopísčitá

Prenanthes purpurea -, Mercurialis perennis +, Euphorbia amygdaloides +, Asperula odorata -, Viola silvatica -, Oxalis acetosella +, Stachys silvatica -, Salvia glutinosa -, Actaea spicata -, Ajuga reptans -, Lamium galeobdolon -, Maianthemum bifolium -, Moehringia trinervia -, Luzula nemorosa +, Melica uniflora +, Luzula pilosa +, Kapraďorosty 2 :Dryopteris filix mas, Gymnocarpium dryopteris, Polystichum lobatum, Dryopteris austriaca, Athyrium filix-femina,, Hypnum cupressiforme -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ol, Of, Oh 0 - 4 4,45 42,57 1,218 - 87,2 27,5 393 548 4105 289

Ao 4 - 10 3,86 10,90 0,338 - 30,5 11,1 69 116 587 72

Bv 10 - 25 4,35 0,74 0,026 - 5,4 - 17 26 56 14

Bv 25 - 50 4,54 0,40 0,015 - 4,1 - 16 28 49 14

5A1 klenová bučina

bažanková s jedlí na

svazích a hřbetech

Bv/Cd 50 + 4,45 0,24 0,013 - 3,8 - 17 33 52 15





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

T 389 508 Brumov 110 B9

550 m SZ

Magurský flyš- jílovce a pískovce Podzol kambický Hlinitopísčitá

Rubus caesius -, Luzula nemorosa 1, Luzula pilosa +, Dryopteris austriaca 2, Hypnum cupressiforme -, Polytrichum commune -, Leucobryum glaucum -, Plagiothecium undulatum -, Dicranum scoparium -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Sorpční Kapacita /mval/100g/



Of, Oh 2 - 5 4,07 30,10 0,927 - 83,3 11,6 196 226 1121 115

Ac, Ep 5 - 10 3,71 3,24 0,068 - 11,6 - 11 36 112 13

Bsh 10 - 25 3,79 1,21 0,036 - 7,9 - 7 25 81 14

Bs 25 - 45 4,34 0,78 0,028 - 4,6 - 16 21 35 8

5K9 kyselá jedlová bučina

svahová

Bs 45 - 80 4,55 0,45 0,021 - 4,0 - 17 20 37 7

T 389 509 Brumov 322 D10

455 m SV

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická -mezotrofní Hlinitá

Senecio nemorensis +, Veronica montana +, Asperula odorata 1, Geranium robertianum +, Mycelis muralis +, Oxalis acetosella +, Impatiens noli-tangere, Circaea lutetiana +, Petasites albus +, Carex silvatica 1, Carex pilosa 1, Athyrium filix-femina 1, Dryopteris filix-mas +, Hypnum cupressiforme -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 11 4,71 5,34 0,215 - 17,4 47,1 76 131 1434 163

Bv 11 - 20 4,56 1,72 0,070 - 12,7 22,0 30 96 424 66

Bv 20 - 65 4,61 0,98 0,044 - 12,7 14,2 37 59 364 40

5B9 bohatá jedlová bučina

svahová

Bv/Cd 65 + 4, 86 0,47 0, 041 - 12,7 33,1 45 75 678 67

T 389 510 Brumov 320 C12

505 m JV

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická -mezotrofní Hlinitá

Senecio nemorensis +, Mycelis muralis +, Impatiens noli - tangere +, Viola silvatica +, Asperula odorata +, Atropa bella-donna -, Eupatorium canabinum +, Circaea lutetiana +, Salvia glutinosa -, Carex pilosa 5, Melica uniflora +, Poa nemoralis +, Brachypodium silvaticum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 10 4,27 5,17 0,195 - 21,0 32,9 47 142 962 125

Bv 10 - 20 4,55 1,93 0,092 - 15,7 21,0 10 89 409 65

Bv 20 - 45 4,58 0,60 0,057 - 22,3 22,0 8 108 466 134

3B8 bohatá dubová bučina s jedlí na svazích

Cd 45 + 4,63 0,38 0,039 - 19,7 25,4 8 112 501 157

T 389 511 Brumov 436 E14

580 m JZ

Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická - mezotrofní Písčitohlinitá

Urtica dioica 3, Senecio fuchsii 1, Mercurialis perennis+, Asperula odorata +, Salvia glutinosa 1, Stachys silvatica +, Pulmonaria officinalis +, Moehringia trinervia +, Lathyrus vernus -, Cephalanthera ensifolia -, Melica uniflora 3, Brachypodium silvaticum +, Hordelymus europaeus 1, Milium effusum -, Dryopteris filix-mas +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 1 - 25 4,18 4,02 0,191 - 16,1 21,1 105 126 700 77

Bv1 25 - 45 4,66 1,16 0,067 - 10,2 19,6 40 94 377 55

Bv2 45 - 65 5,31 0,45 0,036 - 10,9 67,0 22 101 1051 156

3B1

bohatá dubová bučina

strdivková na svazích

Bv2 /Cd 65 + 5,34 0,55 0,050 - 18,2 79,1 16 117 1793 262

T 389 512 Brumov 436 D13

605 m Z

Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem eutrofní - mullová Písčitohlinitá

Urtica dioica 1 - 2, Salvia glutinosa 1, Asperula odorata 4, Oxalis acetosella -2, Actaea spicata +, Geranium robertianum -, Mercurialis perennis 3, Circaea lutetiana +, Impatiens noli tangere+, Pulmonaria officinalis +, Aegopodium podagraria +, Lamium galeobdolon +, Primula elatior -, Rubus caesius +, Stachys silvatica 1, Senecio fuchsii +, Carex silvatica +, Brachypodium silvaticum +, Melica uniflora +, Dryopteris filix- mas +, Athyrium filix-femina -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 1 - 10 5,00 4,12 0,202 - 18,0 57,8 70 176 2104 180

Al 10 - 45 5,56 2,03 0,113 - 15,1 65,6 24 77 1397 124

Bv1 45 - 60 5,86 0,67 0,046 - 12,8 79,8 12 97 1500 199

4B4 bohatá bučina

javorová na svazích

Bv2/Cd 60 + 5,83 0,72 0,049 - 16,2 80,2 22 121 1746 244

T 389 513 Brumov 437 C6

540m SV

Magurský flyš- jílovce a pískovce Fluvizem typická, karbonátová Hlinitopísčitá

Salvia glutinosa 1, Geranium robertianum +, Solanum dulcamara, -2, Asperula odorata 3, Scrophularia nodosa -, Atropa bella - dona +, Circaea lutetiana -2, Eupatorium canabinum +, Ajuga reptans +, Pulmonaria officinalis +, Senecio fuchsii +, Euphorbia amygdaloides +, Stachys silvatica +, Carex pendula 1, Brachypodium silvaticum +, Carex silvatica +, Melica uniflora -, Dryopteris filix - mas +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %



%


AlCa 0 - 13 7,60 8,03 0,324 23,20 - - 42 44 7347 484

CaAl 13 - 30 7,61 4,81 0,261 79,20 - - 33 53 7312 272

M1Ca 30 - 60 7,74 3,74 0,152 76,40 - - 32 30 7312 344

3L4 jasanová olšina na

mokřinách s tvorbou

vápenného tufu

CdG 60 + 7,83 1,93 0,113 23,40 - - 28 52 6777 341




LHC; Oddělení;Porost

Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

T 389 514 Brumov 440 E17/2

520 m JZ

Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem eutrická Písčitohlinitá

Viola silvatica +, Euphorbia amygdaloides -, Geranium robertianum +, Circaea lutetiana +, Asperula odorata 1, Impatiens noli tangere +,



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 25 5,60 2,40 0,127 - 17,2 58,1 12 108 1382 192

Bv 25 - 40 7,16 0,71 0,059 0,11 19,0 95,3 9 97 2134 494

Bv 40 - 60 7,68 0,55 0,052 0,27 27,7 99,3 27 98 4403 658

4B4 bohatá bučina


Bvg 60 - 80 7,70 0,90 0,061 3,54 - - 27 102 4376 825

T 389 516 Brumov 219 B11

550 m VJV

Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem rankerová, podzolovaná Hlinitopísčitá

Rubus caesius -2, Dentaria bulbifera +, Senecio fuchsii +, Luzula nemorosa 1, Festuca altissima -3, Melica uniflora +, Dryopteris austriaca +2, Dryopteris filix-mas +, Athyrium filix-femina +, Polytrichum formosum -, Plagiothecium undulatum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 3 - 11 3,99 5,14 0,202 - 14,3 9,1 24 86 163 39

Bvh 11 - 25 4,13 1,28 0,058 - 8,6 4,7 21 44 68 29

5N1 kamenitá

kyselá jedlová

bučina s kapradí

rakouskou na hřbetech

Bvs 25 - 45 4,41 0,55 0,029 - 7,4 1,4 8 34 64 18

T 389 517 Brumov 220 B12

645 m V

Magurský flyš- jílovce a pískovce (Soláňské vrstvy) Ranker podzolový Písčitá

Rubus caesius 1, Oxalis acetosella +, Prenanthes purpurea -, Festuca altissima +, Luzula nemorosa +, Dryopteris austriaca -2, Plagiothecium undulatum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Of, Oh 2 - 6 3,98 45,31 1,131 - 104,1 13,0 202 317 983 132

Ae 6 - 8 3,88 6,07 0,175 - 16,9 9,5 27 78 164 23

Ep 8 - 15 3,67 1,43 0,057 - 5,4 3,7 7 29 50 7

Ep 15 - 48 3,90 1,19 0,032 - 5,8 - 10 28 52 7

5N1-5S9 svěží

jedlová bučina

svahová (přechod)

Bs/Cd 48 + 4,10 1,78 0,047 - 9,1 - 11 39 55 9

T 389 001 Luhačovice167 A11/5z

410 m Z

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem luvická - oglejená Hlinitá

Galium schultesii +2, Viola silvatica +, Fragaria vesca +, Hieracium murorum +, Solidago virgaurea, +, Asperula odorata +1, Galium vernum +, Ajuga reptans +, Lathyrus niger +, Scrophularia nodosa +, Pulmonaria officinalis +, Lathyrus vernus +, Hypericum perforatum +, Veronica officinalis -, Sanicula europaea -, Campanula persicifolia -, Convallaria majalis -, Impatiens parviflora +, Mycelis muralis +1, Carex montana +1, Luzula nemorosa +1, Carex digitata +, Festuca ovina +1, Dactylis glomerata +, Luzula pilosa +, Poa nemoralis +2, Melica nutans +, Hypnum cupresiforme -, Dicranum undulatum +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Alo 3 - 8 4,17 9,67 0,300 - 28,5 33,3 78 171 845 202

Bv, Bvt(g) 8 - 75 4,53 1,81 0,120 - 17,6 43,8 48 115 556 319

2H3 hlinitá

buková doubrava s

ostřicí chlupatou

na plochých hřbetech

Bvt/Cd 75 + 6,46 0,71 0,078 - 35,1 95,2 188 132 3438 983

T 389 002 Luhačovice 176 C11/4

320m JZ

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická (mezotrofní) Hlinitá

Galium schultesii +2, Fragaria vesca +, Pulmonaria officinalis +, Symphytum tuberosum +, Viola sp. +, Solidago virgaurea +, Chrysanthemum sp. +, Campanula trachelium -, Vincetoxicum hirundaria -, Astragalus glycyphyllos -, Verbascum sp. -, Asarum europaeum +, Dactylis glomerata -2, Carex montana +, Melica nutans +, Festuca heterophylla +, Brachypodium silvaticum +, Carex silvatica +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %



%


Aol 2 - 12 5,34 7,88 0,400 - 31,9 73,4 53 322 2303 652

Bv 12 - 55 5,16 1,46 0,120 - 26,8 72,0 14 148 1415 634

2B4 bohatá buková

doubrava válečková na svazích

Bv/Cd(g) 55 + 5,88 0,59 0,085 - 32,6 91,4 31 119 2526 766





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

T 389 003 Luhačovice 163 A11/6

340 m V

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Luvizem pseudoglejová Hlinitá

Genista tinctoria +, Convallaria majalis +1, Rubus sp. +, Galium schultesii +, Lathyrus niger +, Scrophularia nodosa -, Veronica chamaedrys -, Hieracium murorum -, Fragaria vesca -, Campanula patula -, Veronica officinalis -, Calamagrostis arundinacea +4, Carex montana +1, Carex digitata +, Festuca heterophylla +, Anthoxanthum odoratum +, Luzula nemorosa +, Poa nemoralis +, Dicranum scoparium +, Hypnum cupressiforme +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ao 2 - 7 4,49 6,57 0,240 - 30,8 36,4 33 168 838 290

El1 7 - 15 4,54 4,95 0,190 - 23,2 24,6 22 115 282 148

El2 15 - 40 4,67 1,50 0,088 - 22,7 27,3 11 80 425 227

Btg 40 - 80 4,95 0,57 0,065 - 29,9 63,5 13 136 1117 410

2I5 uléhavá kyselá buková

doubrava se třtinou

rákosovitou na plošinách

a mírných svazích

Cd 80 + 5,51 - 0,120 - 33,5 78,5 58 90 3738 800

T 389 004 Luhačovice 163 D11/7

290 m S

Magurský flyš- Karbonátové flyšové břidlice Kambizem eutrická Hlinitá

Hacquetia epipactis +1, Primula elatior +, Asarum europaeum +1, Dentaria bulbifera +, Oxalis acetosella +1, Geum urbanum +, Circaea lutetiana +, Senecio fuchsii +, Polygonatum odoratum +, Aegopodium podagraria +, Paris quadrifolia +, Mycelis muralis +, Campanula trachelium +, Mercurialis perennis +3, Alliaria officinalis +, Lilium martagon -, Maianthemum bifolium -, Pulmonaria officinalis +, Lamium maculatum +, Lamium galeobdolon +, Ajuga reptans +, Galium odoratum +1, Milium effusum -, Carex pilosa +3, Dactylis glomerata +, Carex silvatica +, Dryopteris filix - mas -, Athyrium filix - femina -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 20 4,94 2,16 0,160 - 16,1 62,1 21 205 877 229

Bv, Bvt 20 - 75 5,23 0,81 0,085 - 22,5 80,9 15 142 1609 495

3D5 obohacená

dubová bučina s ostřicí

chlupatou

Bvt/Cd 75 + 5,68 0,53 0,059 - 13,6 86,0 16 76 1365 325

T 389 005 Luhačovice 219 B10/6

300 m JV

Magurský flyš- Karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická mezotrofní Hlinitá

Galium schultesii +1, Hieracium murorum +, Galium vernum +, Veronica officinalis +, Lathyrus niger +, Lathyrus vernus +, Hieracium sabaudum +, Clinopodium vulgare +, Solidago virgaurea +, Viola silvatica -, Chrysanthemum sp. -, Fragaria vesca +, Pulmonaria officinalis -, Veronica chamaedrys -, Convallaria majalis -, Poa nemoralis -4, Dactylis glomerata +2, Carex digitata +1, Carex pilosa +1, Melica nutans +, Hypnum cupressiforme +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Alo 2 - 10 5,52 6,62 0,350 - 28,8 77,1 72 418 2372 688

Bv 10 - 50 4,92 1,88 0,140 - 20,4 63,2 19 111 1042 553

2B4 bohatá buková

doubrava válečková na svazích

Bvt(g)/Cd 50 + 5,04 0,53 0,068 - 26,1 77,4 22 151 1524 762


320 m JZ

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem luvická, oglejená Hlinitá

Galium schultesii +1, Galium odoratum +, Solidago virgaurea +, Hieracium murorum +, Genista tinctoria +, Veronica officinalis +, Fragaria vesca +, Campanula patula +, Convallaria majalis +1, Melampyrum pratense +, Galium vernum +, Veronica chamaedrys +, Hypericum perforatum +, Campanula trachelium +, Lathyrus vernus +, Carex montana -, Carex pilosa +1, Calamagrostis arundinacea +, Poa nemoralis +4, Carex digitata +2



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Alo 2 - 12 5,12 1,60 0,110 0,0 24,5 67,3 13 123 1827 219

Bv 12 - 30 6,82 0,69 0,076 4,6 52,3 97,5 17 115 24800 669

2H3 hlinitá

buková doubrava s

ostřicí chlupatou


Bvt 30 - 75 7,30 3,07 0,170 3,2 50,5 99,2 39 152 6070 429


350 m J

Magurský flyš- flyšové břidlice (jílovce) Kambizem luvická, oglejená Hlinitá

Galium vernum +, Hieracium murorum +, Hieracium sabaudum +, Veronica officinalis -, Symphytum tuberosum -, Hypericum perforatum -, Mycelis muralis +, Pulmonaria officinalis -, Impatiens parviflora -, Carex montana 1, Poa nemoralis 1, Luzula nemorosa +, Brachypodium silvaticum +, Dactylis polygama 1, Carex digitata +, Carex pilosa +2, Hypnum cupressiforme -, Polytrichum commune -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 3 - 6 5,08 8,03 0,310 - 38,2 61,5 58 211 2702 251

Bv 6 - 55 4,84 0,81 0,061 - 31,4 58,3 16 102 1593 161

2H3 hlinitá

buková doubrava s

ostřicí chlupatou


Bvt/cd 55 + 5,98 0,98 0,079 - 25,3 88,1 43 87 2627 186





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza


420 m SZS

Magurský flyš- flyšové břidlice (jílovce) Mezotrofní kambizem Hlinitá

Aegopodium podagraria 1, Primula elatior +, Hacquetia epipactis 2, Campanula trachelium +, Phyteuma spicatum +, Solidago virgaurea +, Lathyrus vernus +, Veronica chamaedrys +, Symphytum tuberosum +, Myosotis silvatica +, Viola silvatica 1, Asarum europaeum 1, Galium schultesii +, Lilium martagon +, Euphorbia amygdaloides +, Fragaria vesca +, Pulmonaria officinalis +, Dryopteris filix mas +, Hedera helix +, Polygonatum odoratum +, Ajuga reptans +, Maianthemum bifolium +, Melittis melissophyllum +, Scrophularia nodosa +, Lapsana communis +, Geranium robertianum +, Galium odoratum 2, Carex pilosa -3, Milium effusum +, Melica nutans +, Dactylis glomerata +, Carex silvatica -, Carex digitata -, Luzula pilosa -, Poa nemoralis -, Hypnum cupressiforme +, Brachythecium sp. 2,



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 15 5,07 2,50 0,150 - 16,1 59,0 16 104 964 140

Bv 15 - 70 5,70 0,49 0,049 - 13,2 81,1 8 77 1221 96

3H6 hlinitá


chlupatou a bršlicí na mírných svazích

Bv/Cdg 70 + 5,89 0,62 0,058 - 21,1 87,7 39 89 2197 70

T 389 009 Luhačovic

e 315 D9

690 m S

Magurský flyš- flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická, mezotrofní Písčitohlinitá

Galium odoratum +, Oxalis acetosella +1, Mercurialis perennis +, Mycelis muralis -, Pulmonaria officinalis -, Viola silvatica -, Hieracium murorum -, Senecio fuchsii -, Rubus sp. -, Carex pilosa +1, Luzula nemorosa +, Dryopteris spinulosa -, Athyrium filix - femina +1



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 3 - 20 4,03 5,28 0,210 - 22,1 19,5 60 93 412 66

Bv 20 - 65 5,01 0,90 0,014 - 12,7 50,4 9 33 533 59

4B4 bohatá bučina


Bv/Cd 65 + 5,52 0,59 0,051 - 18,4 78,8 10 74 1608 135

T 389 010 Luhačovice 408 A6

570 m VJV - V

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická -mezotrofní

Asarum europaeum 1, Fragaria vesca +, Daphne mezereum -, Astrantia major -, Pulmonaria officinalis +, Angelica silvestris +, Galium schultesii +, Euphorbia amygdaloides +, Rubus sp. +, Campanula trachelium -, Viola silvatica +, Solidago virgaurea +, Polygonatum odoratum -, Hypericum hirsutum -, Convallaria majalis -, Chrysanthemum corymbosum -, Clinopodium vulgare -, Epilobium montanum -, Galium odoratum +, Melittis melissophyllum -, Mycelis muralis -, Lathyrus niger -, Pimpinella saxifraga -, Carex pilosa +5, Festuca heterophylla +, Calamagrostis arundinacea +, Luzula nemorosa +, Melica nutans +, Carex digitata +, Bromus ramosus -, Carex montana -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 2 - 15 4,35 5,98 0,270 - 25,5 36,1 31 172 977 132

Bv 15 - 35 4,62 1,57 0,120 - 13,5 26,7 6 85 449 71

3H2 hlinitá


chlupatou

Bvt 35 - 70 5,51 0,69 0,060 - 18,2 78,0 5 87 1822 144

T 389 011 Luhačovice 420 G10

520 m JVJ

Magurský flyš- flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická, oligotrofní Hlinitá

Vaccinium myrtillus +2,Convallaria majalis +, Hieracium murorum 1, Lembotropis nigricans +, Anthericum liliago +, Viola silvatica +, Hieracium sabaudum +, Calluna vulgaris +, Lathyrus niger +, Solidago virgaurea +, Neottia nidus - avis +, Genista tinctoria +, Calamagrostis arundinacea -, Luzula nemorosa -2, Carex pilulifera +, Dicranum scoparium -2, Polytrichum formosum -2, Hypnum cupressiforme -2, Polytrichum juniperinum +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %


Sorpční Nasycenost %


Ao 4 - 12 4,19 3,61 0,100 - 16,3 9,2 8 61 136 45

3K9 kyselá dubová bučina

borůvková svahová

Bv 12 - 60 4,46 1,94 0,070 - 19,0 16,8 6 67 391 102

T 389 012 Luhačovice 445 B11

650 m JV

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická, mezotrofní Písčitohlinitá

Galium odoratum +1, Epilobium montanum +, Oxalis acetosella 3, Mercurialis perennis -, Mycelis muralis +, Rubus sp. +, Viola silvatica +, Senecio fuchsii -, Pulmonaria officinalis +, Geranium robertianum +, Stachys silvatica +, Campanula trachelium +, Polygonatum odoratum -, Scrophularia nodosa -, Sanicula europaea -, Veronica montana -, Euphorbia amygdaloides -, Hieracium murorum -, Veronica officinalis -, Athyrium filix femina 1, Carex silvatica +, Poa nemoralis +, Luzula silvatica 1



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 3 - 10 4,04 7,74 0,260 - 25,4 17,3 35 95 664 90

Bv1 10 - 40 4,28 0,92 0,055 - 11,3 8,9 5 28 85 23

4S7 holá bučina s ostřicí lesní na svazích

Bv2 /Cd 40 + 5,10 0,37 0,028 - 12,1 47,1 4 42 609 207





Nadm. výška; Expozice


Fytocenoza

T 389 013

Luhačovice 516 D10

580 m S

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem pseudoglejová Hlinitá

Galium odoratum +2, Oxalis acetosella +, Stachys silvatica +, Impatiens noli-tangere -2, Senecio fuchsii +, Euphorbia amygdaloides +, Daphne mezereum +, Pulmonaria officinalis +, Mycelis muralis +, Asarum europaeum +, Geranium robertianum +, Scrophularia nodosa +, Viola silvatica +, Circaea lutetiana +,Rubus sp. +, Salvia glutinosa -1, Aegopodium podagraria -, Allium ursinum -, Dentaria bulbifera -, Athyrium filix-femina +, Atropa bella-donna -, Carex pilosa -4, Hordelymus europaeus +, Brachypodium silvaticum +, Bromus asper +, Carex silvatica +, Festuca gigantea +, Melica nutans -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 4 - 25 5,33 3,79 0,200 - 23,2 72,4 40 87 1832 226

Bvg 25 - 60 5,82 1,30 0,096 - 21,2 82,6 14 114 2031 203

3O3 jedlodubová

bučina s ostřicí

chlupatou

Bm/Cdg 60 + 7,56 0,83 0,060 - - - 14 65 22990

466

T 389 014 Luhačovice 528 D11

550m V

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická, mezotrofní Hlinitá

Galium odoratum -, Euphorbia amygdaloides -, Impatiens parviflora -, Atropa bella - dona +, Circaea lutetiana +, Viola silvatica +, Senecio fuchsii +, Scrophularia nodosa -, Veronica montana -, Mycelis muralis -, Fragaria vesca +, Geranium robertianum -, Stachys silvatica -, Rubus idaeus -, Epipactis latifolia -, Myosotis silvatica -, Lapsana communis -, Oxalis acetosella +1, Athyrium filix - femina -, Campanula persicifolia -, Asarum europaeum +, Carex pilosa +4, Carex silvatica +, Hordelymus europaeus -, Brachypodium silvaticum +, Carex pendula +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %



%


Al 2 - 27 6,79 6,42 0,310 0,10 41,6 93,0 24 104 5640 287

Cvt 27 - 60 6,97 1,33 0,110 0,02 26,2 93,9 24 83 3058 231

4D5 obohacená

bučina netýkavková na svazích

Bvt/Cd 60 + 7,21 0,87 0,075 0,02 26,8 95,9 267 85 3107 261

T 389 015 Luhačovice 553 A17/9

860 m SVS

Magurský flyš- flyšové břidlice a pískovce Kambizem rankerová Hlinitopísčitá

Lunaria rediviva +1, Urtica dioica +, Lamium maculatum +, Galium odoratum -2, Oxalis acetosella +, Mercurialis perennis +, Seneci fuchsii +2, Impatiens noli - tangere +1, Pulmonaria officinalis +, Heracleum sphondilium +, Polystichum lonchitis +, Dryopteris filix - mas +3, Athyrium filix - femina +2, Polygonatum verticillatum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 4 - 25 4,14 3,71 0,210 - 16,8 20,8 119 87 271 51


bažanková na

kamenitých svazích

Bv 25 - 60 4,57 1,80 0,130 - 13,5 25,9 54 74 454 67

T 389 016 Luhačovice 691 E9

530 m JV

Magurský flyš- karbonátová flyšová břidlice - pískovce Kambizem typická mezotrofní - pseudoglejová Hlinitá

Galium odoratum 1, Oxalis acetosella 2, Dentaria bulbifera 1, Dryopteris filix-mas +, Impatiens parviflora +, Melica uniflora +5, Luzula pilosa +, Luzula nemorosa -, Carex silvatica +, Festuca gigantea +, Asperula odorata +, Daphne mezereum +, Sanicula europaea -2, Lysimachia nummularia +, Viola silvatica +, Senecio fuchsii +, Symphytum tuberosum +, Rubus sp. +, Pulmonaria officinalis +, Mellitis melissophyllum +, Cephalanthera alba +, Ajuga reptans +,



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 5 4,12 4,79 0,230 - 19,3 28,5 121 83 660 125

Bv (Eu) 5 - 25 4,31 1,16 0,069 - 14,1 19,9 43 40 305 77

Bvm 25 - 90 5,34 0,34 0,042 - 15,4 72,1 16 89 1164 385

3B1 bohatá dubová bučina

strdivková na svazích

Bvg/Cg 90 + 5,59 0,32 0,011 - 30,0 86,3 18 152 1597 687

T 389 017 Luhačovice 691 C12

520 m JZJ

Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Podzol kambický Hlinitopísčitá

Vaccinium myrtillus 3, Calluna vulgaris +, Hieracium silvaticum -, Dryopteris spinulosa -, Calamagrostis arundinacea -, Luzula nemorosa +, Dicranum scoparium 1, Hypnum cupressiforme 1, Polytrichum sp. +, Cetraria sp. 1, Leucobryum glaucum 1



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ae 1 - 4 4,13 14,14 0,350 - 36,9 21,4 38 281 474 175

(Ep) 4 - 13 3,80 4,81 0,120 - 14,5 7,6 13 128 167 32



Bsv 13 - 55 4,47 1,00 0,035 - 5,1 17,7 4 45 160 15





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza


395 m V

Magurský flyš - istebské vrstvy karbonátové flyšové břidlice - pískovce Kambizem rankerová - pseudoglejová Jílovitohlinitá

Hieracium sabaudum +, Hieracium murorum +, Maianthemum bifolium +, Veronica chamaedrys +, Vaccinium myrtillus +, Mycelis muralis -, Convallaria majalis -, Luzula nemorosa 1, Leucobryum glaucum +, Polytrichum commune 1, Hypnum cupressiforme 1, Dicranum scoparium 1, Rubus sp. +, Impatiens parviflora 1, Dentaria bulbifera 1, Galium odoratum 1, Galium sp. +, Athyrium filix-femina -, Viola silvatica +, Senecio fuchsii +, Carex pilosa 4 (sonda na rozhraní chudého žebra a bohatého stanoviště)



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 5 4,28 9,50 0,320 - 30,8 32,5 37 264 954 155

Bv 5 - 50 4,31 2,34 0,083 - 21,6 16,2 9 93 282 76

3N3 kamenitá

kyselá bučina na svazích a hřbetech

(přechod k 3O3)

Bvg 50 - 65 4,96 0,65 0,077 - 33,0 51,8 5 169 1454 180

T 389 019 Luhačovice 661 B11(14)

515 m JZZ

Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Podzol typický - středně výrazný Hlinitopísčitá

Vaccinium myrtillus 2, Calluna vulgaris -, Melampyrum pratense -, Luzula nemorosa 1, Dicranum scoparium +, Leucobryum glaucum +, Hypnum cupressiforme +, Polytrichum commune +, Polytrichum juniperinum +, Cladonia sp. +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ae 6 - 9 3,96 5,09 0,120 - 13,6 16,2 9 92 205 37

Ep 9 - 20 4,03 2,51 0,060 - 7,6 6,6 6 55 190 17

Bs 20 - 60 4,56 1,28 0,029 - 5,4 - 4 27 103 14

4K6 kyselá

bučina (s dubem)

borůvková na svazích a

hřbetech

Bs(g)/Cg 60 + 4,82 0,28 0,017 - 6,7 37,3 3 41 230 89


590 m SZZ

Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Podzol typický Hlinitopísčitá

Vaccinium myrtillus 4, Calluna vulgaris -, Hieracium silvaticum -, Galium rotundifolium -, Luzula nemorosa 1, Polytrichum commune 1, Polytrichum juniperinum 1, Dicranum scoparium 2, Hypnum cupressiforme 1, Hylocomium splendens +, Leucobryum glaucum 1, Cladonia sp.+



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ae 8 - 12 3,94 11,82 0,350 - 32,1 12,2 72 197 754 98

Ep 12 - 28 3,90 2,38 0,047 - 8,8 13,6 8 64 138 21

4K9 kyselá bučina


Bs 28 - 60 4,20 1,45 0,036 - 6,6 4,6 6 16 58 6


600 m Z

Magurský flyš - istebské vrstvy karbonátové flyšové břidlice - pískovce Ranker podzolový Hlinitopísčitá

Vaccinium myrtillus +, Galium rotundifolium -, Rubus sp. +, Athyrium filix-femina -, Dentaria bulbifera -, Luzula nemorosa +, Polytrichum commune +, Polytrichum juniperinum 1, Dicranum scoparium 1, Lichenes 1, Cladonia sp. +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Oh 5 - 8 3,92 44,08 1,052 - 77,5 24,8 720 457 2316 332

Ae 8 - 25 4,07 4,83 0,120 - 11,8 14,4 61 41 361 55

3N3 kamenitá

kyselá dubová


Bs/Cd 25 + 4,14 1,76 0,064 - 13,1 15,3 27 55 209 43


470 m JV

Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem mezotrofní, oglejená Hlinitá

Galium odoratum -1, Dentaria bulbifera +3, Rubus fruticosus -, Cephalanthera damasonium +, Platanthera bifolia +, Mycelis muralis +1, Veronica officinalis +, Veronica chamaedrys +, Hieracium murorum -, Scrophularia nodosa -, Ajuga reptans -, Hypericum perforatum -, Viola silvatica +, Lathyrus vernus +, Melittis melissophyllum -, Oxalis acetosella -Anthericum ramosum -, Carex pilosa +4, Carex silvatica +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Bv 15 - 45 4,86 2,61 0,133 - 23,6 45,8 11 136 1026 190

Bvm 45 - 65 5,13 0,80 0,159 - 36,6 60,4 5 110 1619 202

3B5 bohatá dubová bučina s ostřicí

chlupatou na svazích

Bvg/Cdg 65 + 7,44 0,52 0,056 17,70 51,4 99,6 19 53 6396 144





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza


390 m V

Magurský flyš karbonátové flyšové břidlice a pískovce Ranker podzolový - kyselý Hlinitopísčitá

Impatiens parviflora +2, Moehringia trinervia +2, Galium odoratum +3, Mycelis muralis -2, Dentaria bulbifera + (už mimo žebro), Senecio nemorensis +, Rubus idaeus +, Melica uniflora +, Luzula nemorosa +2, Polytrichum commune +, Hypnum cupressiforme +, Dicranum scoparium +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ae 6 - 7 5,63 14,11 0,391 - 44,6 54,9 95 117 2880 99

Ep 7 - 16 4,49 2,13 0,042 - 6,8 10,3 5 20 176 11

3N3 kamenitá

kyselá dubová


Bsv 16 - 35 4,65 0,98 0,028 - 7,7 10,4 4 17 214 20

T 389 024 Luhačovice 755 E14

360 m V

Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická oligotrofní až rankerová Písčitohlinitá

Hieracium murorum +, Luzula nemorosa 4, Dicranum scoparium 1, Dicranodontium denudatum (na balvanech) -2, Polytrichum commune +, Polytrichum juniperinum 1, Polytrichum formosum +, Hypnum cupressiforme 1



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ao 5 - 11 4,28 4,30 0,100 - 14,5 15,9 11 43 293 33

Bv 11 - 40 4,61 0,78 0,032 - 7,2 20,8 3 40 109 20

3K3 kamenitá

kyselá dubová


Bv/Cd 40 + 5,17 0,41 0,032 - 16,7 66,5 3 161 806 429

T 389 025 Luhačovice 812 A9y

410 m Z

Magurský flyš- flyšové karbonátové břidlice Kambizem pseudoglejová Písčitohlinitá

Galium odoratum +1, Lathyrus vernus +, Euphorbia amygdaloides +, Galeobdolon luteum +1, Scrophularia nodosa -, Veronica chamaedrys +, Ajuga reptans +, Rubus fruticosus 1, Mycelis muralis -, Viola silvatica +, Hieracium murorum +, Veronica officinalis +, Fragaria vesca +, Hypericum perforatum +, Neottia nidus-avis -, Campanula patula -, Petasites albus +3, Cardamine impatiens -, Impatiens parviflora 2, Alliaria officinalis -, Moehringia trinervia -, Carex pilosa +5, Carex silvatica +, Carex digitata +, Luzula pilosa +, Melica uniflora +2, Luzula nemorosa 1, Deschampsia caespitosa -, Hypnum cupressiforme +, Brachythecium sp. -, Mnium hornum -, Mnium affine -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 1 - 20 4,66 2,44 0,120 - 16,1 48,5 108 96 876 145

Bv 20 - 40 5,03 0,47 0,046 - 12,3 58,5 97 180 963 194

3O3 jedlodubová

bučina s ostřicí

chlupatou

Bm/Cd 40 + 5,00 0,29 0,042 - 20,7 72,0 25 229 1364 293


300 m J

Magurský flyš- flyšové břidlice - pískovce Kambizem typická - oligotrofní Písčitohlinitá

Hieracium murorum +1, Lembotropis nigricans -, Cephalanthera damasonium -, Melampyrum silvaticum +1, Melampyrum pratense -, Melandrium album +, Luzula nemorosa +4, Carex montana +, Poa nemoralis +, Anthoxanthum odoratum 2, Polytrichum juniperinum +3, Polytrichum formosum -3, Leucobryum glaucum 1, Hypnum cupressiforme 1, Cetraria sp. 2, Dicranum scoparium 1, Pleurozium schreberi 1



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 1 - 6 4,32 6,44 0,190 - 20,7 16,4 27 233 421 65

Bv1 6 - 45 4,09 1,55 0,064 - 14,1 13,5 5 140 135 27


biková na svazích

Bv2 /Cd 45 + 4,78 0,70 0,061 - 26,9 66,2 7 229 1677 199

T 389 027 Luhačovice 850 B10y

245 m JV

Magurský flyš karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická, mezotrofní, slabě oglejená Písčitohlinitá

Convallaria majalis +2, Euphorbia amygdaloides +, Pulmonaria officinalis 1, Oxalis acetosella +, Galium odoratum 3, Viola silvatica 1, Fragaria vesca +, Geum urbanum +, Galeobdolon luteum 2, Asarum europaeum +, Scrophularia nodosa +, Clinopodium vulgare +, Galium schultesii +, Mycelis muralis +, Rubus idaeus +, Hypericum perforatum +, Ajuga reptans +, Platanthera bifolia +, Maianthemum bifolium +, Geranium robertianum +, Hieracium murorum +, Veronica chamaedrys +, Sanicula europaea -, Moehringia trinervia +, Alliaria officinalis 1, Symphytum sp. +, Polygonatum sp. -, Brachypodium silvaticum +, Brachypodium pinnatum +, Carex pilosa 1, Deschampsia caespitosa -, Carex digitata -, Poa nemoralis 2, Dactylis glomerata -, Festuca ovina -, Luzula pilosa +, Melica nutans +, Carex silvatica +, Polytrichum commune -, Mnium affine -, Brachythecium velutinum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2,5 - 12,5 4,16 5,83 0,260 - 23,5 27,2 44 167 403 65

Bv 12,5 - 40 4,54 0,97 0,070 - 13,7 48,2 9 147 555 179

Bvm 40 - 60 - - - - - - - - - -

2D3 obohacená

buková doubrava

bršlicová na úpatí svahů a mírných svazích

Bvg/Cd 60 - 4,99 0,56 0,055 - 16,6 73,5 10 160 1143 319





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza


290 m Z

Magurský flyš karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická mezotrofní, dole oglejená Písčitohlinitá

Euphorbia amygdaloides +, Galium odoratum 2, Viola silvatica 1, Veronica officinalis +, Neottia nidus-avis -, Pulmonaria officinalis +, Ajuga reptans +, Veronica chamaedrys +, Sanicula europaea +, Convallaria majalis +, Scrophularia nodosa -, Impatiens parviflora 2, Geranium robertianum +, Maianthemum bifolium -, Alliaria officinalis -, Mycelis muralis -, Galium aparine -, Carex pilosa 5, Carex digitata +, Brachypodium silvaticum +, Deschampsia caespitosa +, Carex silvatica +, Poa nemoralis +, Luzula pilosa +, Melica uniflora 1, Melica nutans +, Brachythecium velutinum +, Mnium undulatum +, Hypnum cupressiforme +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2,5 - 10 (12) 4,82 4,59 0,092 - 22,0 63,6 35 162 1608 275

Bv 10 (12) - 45 4,70 1,49 0,075 - 16,3 55,8 11 76 938 200

3H2 hlinitá dubová bučina s ostřicí

chlupatou na mírných

svazích

Bvm 45 - 80 5,21 0,51 0,067 - 37,2 84,7 18 113 2700 472


580 m SSZ

Magurský flyš pískovec a jílovec Podzol typický, málo výrazný Hlinitopísčitá

Maianthemum bifolium +, Vaccinium myrtillus -, Luzula nemorosa -2, Dryopteris austriaca 1, Dryopteris filix-mas +, Athyrium filix-femina +, Gymnocarpium dryopteris +, Dicranum scoparium +, Polytrichum formosum +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Of + Oh 5 - 11 4,53 26,36 0,671 - 64,6 26,5 159 359 1479 145

Ae 11 - 13 4,09 6,64 0,132 - 15,9 12,6 47 112 269 49

Ep 13 - 18 3,86 2,05 0,045 - 8,4 4,8 16 46 46 12

Bsh 18 - 30 4,17 1,10 0,039 - 5,8 - 18 37 51 10

Bs 30 - 70 4,27 0,86 0,028 - 5,6 - 18 29 26 6

4K9 kyselá bučina

borůvková, svahová

Bs/Cd 70 - 4,23 0,62 0,030 - 6,3 - 19 45 65 12


625 m SSZ

Magurský flyš pískovec a jílovec Ranker podzolový Písčitá

Oxalis acetosella -2, Maianthemum bifolium 1, Prenanthes purpurea 1, Rubus caesius -2, Vaccinium myrtillus -2, Anemone nemorosa +, Hieracium silvaticum +, Luzula nemorosa -2, Melica uniflora 1, Dicranum scoparium +, Plagiothecium sp. +, Dryopteris austriaca -2, Dryopteris filix-mas -2, Athyrium filix-femina +, Gymnocarpium dryopteris 1



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Of+Oh 3 - 6 4,28 48,57 1,308 - 89,5 21,9 337 467 1372 166

Ae 6 - 8 4,48 11,26 0,417 - 27,2 13,6 130 218 271 61

Ep 8 - 26 4,29 2,59 0,084 - 7,7 5,2 32 59 91 16

4N1 kamenitá

kyselá bučina s kapradí

rakouskou

Cd/Bs 26 + 4,11 0,88 0,018 - 3,9 - 25 25 33 7

T 389 400

Strážnice 556 B6

530 m Z

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Organozem typická - mezická - mezotrofní Hlinitá

Solanum dulcamara +, Cardamine amara +, Chaerophyllum sp. +, Euphorbia amygdaloides +, Galium odoratum +, Lamium purpureum +, Glechoma hederacea +, Mercurialis perennis +, Carex remota +, Brachypodium silvaticum +, Hordelymus europaeus +, Carex silvatica +, Carex pendula +, , Milium effusum +, Arum carpaticum +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




T1 2 - 40 7,42 30,46 1,224 37,40 - - 43 72 9535 710

T2 40 - 60 7,34 31,00 1,097 12,20 - - 48 66 9990 850

T3 60 - 80 7,01 22,12 0,793 2,68 144,2 98,3 89 98 29300 1014



vápenného tufu

G 80 + 7,46 3,34 0,149 0,95 46,4 98,7 120 153 10670 451

T 389 401 Strážnice 446 E10

465m S

Magurský flyš- vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem pelická- nasycená- akumulovaná Hlinitá

Euphorbia amygdaloides 1, Rubus caesius +, Moehringia trinervia +, Daphne mezereum +, Veronica officinalis +, Alliaria officinalis +, Senecio nemorensis +, Urtica dioica +, Impatiens parviflora +, Aegopodium podagraria +, Brachypodium silvaticum 3, Carex silvatica +, Hordelymus europaeus +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %



%


Alh 2 - 10 5,52 6,52 0,354 - 33,8 77,5 47 225 3165 297

Al 10 - 30 6,91 3,40 0,219 0,06 34,3 94,2 24 131 4069 297

Bp 30 - 55 7,60 2,15 0,157 0,06 32,3 97,5 22 116 3816 278

4D5 obohacená

bučina netýkavková na svazích

Bp/Cd 55 + 7,94 0,67 0,077 0,29 32,3 99,1 86 99 5105 260





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

T 389 402 Strážnice 446 D11

465 m SZ

Magurský flyš- Vápnité jílovce a drobové pískovce Glej rašelinový, karbonátový Hlinitopísčitá

Eupatorium canabinum 1, Lysimachia nummularia +, Solanum dulcamara +, Cardamine amara +, Festuca gigantea +, Brachypodium silvaticum 2, Deschampsia caespitosa +, Carex remota 1, Scirpus silvaticus +, Dryopteris filix-mas +, Dryopteris austriaca +, Plerozium schreberi -, Mnium affine -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




At 1 - 30 7,43 5,95 0,232 47,40 0,2 0,0 78 58 7920 562



vápenatého tufu

G 30 + 6,98 4,24 0,154 3,80 83,5 99,2 35 80 25900 545

T 389 405 Strážnice 426 A12z

340 m JZ

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové, vápnité pískovce Kambizem rankerová Písčitohlinitá

Veronica officinalis -, Mycelis muralis -, Brachypodium silvaticum 2, Poa nemoralis +, Luzula nemorosa +, Dactylis glomerata -, polytrichum formosum -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 5 - 8 5,14 14,14 0,436 - 41,9 50,4 55 188 3147 244

Bv 8 - 35 5,03 3,55 0,141 - 25,4 65,0 16 163 2278 161

2N1 kamenitá,

kyselá buková


rákosovitou na svazích, hřbetech a vrcholech

Bv/Cd 35 + 5,67 2,97 0,115 - 28,3 83,0 14 121 3199 145

T 389 406 Strážnice 426 B12

380 m JZ

Magurský flyš- jílovce a pískovce Luvizem typická Hlinitá

Galium schultesii 1, Galium odoratum +, Hypericum perforatum +, Dactylis glomerata 2, Melica uniflora 2, Poa nemoralis 3, Calamagrostis arundinacea 1, Brachypodium pinnatum +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 4 - 6 4,58 10,55 0,403 - 32,7 33,6 38 146 1525 162

El 6 - 25 4,41 2,48 0,098 - 19,1 27,2 14 114 506 111

Bvt 25 - 45 4,80 1,40 0,080 - 26,4 53,0 11 131 1588 192

Bvt 45 - 75 5,51 0,95 0,074 - 35,1 82,9 14 151 3019 274

2I5 uléhavá kyselá buková


rákosovitou na plošinách

a mírných svazích

Bvt/Cd 75 + 7,74 1,02 0,077 10,10 223,8 100,0 49 72 6400 408

T 389 417 Strážnice 530 D17

875 m SZ

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem rankerová Hlinitopísčité

Galium odoratum 1, Rubus caesius 4, Oxalis acetosella 1, Glechoma hederacea 1, Lunaria rediviva +, Lamium purpureum +, Ajuga reptans +, Rubus idaeus +, Dactylis glomerata 1, Poa nemoralis +, Dryopteris austriaca 1, Dryopteris filix - mas +, Polytrichum formosum +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 3 - 25 4,17 4,72 0,232 - 20,9 5,3 213 104 259 69

Bv 25 - 55 4,73 0,91 0,059 - 9,5 24,2 97 83 275 53


kapradinová na svazích a

hřbetech

Bv/Cd 55 + 4,90 0,72 0,054 - 10,4 37,5 70 104 489 83

T 389 418 Strážnice 559 C8

615 m S - SV

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem pelická, oglejená Hlinitá

Mercurialis perennis +, Hedera helix -, Galium odoratum +, Carex pilosa -2 , Carex silvatica +, Festuca altissima -



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 3 - 18 4,10 7,65 0,333 - 32,1 26,2 50 164 1070 143

Bvp 18 - 40 4,98 1,33 0,108 - 21,1 56,9 7 114 1328 150

Bvp 40 - 65 5,20 1,09 0,098 - 25,3 70,4 9 147 1942 217

4B4 bohatá bučina


Bvp9 65 + 5,97 1,02 0,097 - 27,6 85,5 8 145 2712 270

T 389 419 Strážnice 553 B9

480 m S

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem rankerová Písčitohlinitá

Oxalis acetosella -3, Dentaria bulbifera +2, Mercurialis perennis +2, Lamium galeobdolon +2, Galium odoratum -2, Viola silvatica +, Geranium robertianum +, Alliaria officinalis +, Polygonatum multiflorum +, Senecio nemorensis -2, Mycelis muralis +, Paris quadrifolia +, Impatiens noli - tangere +2, Ficaria bulbifera +, Pulmonaria officinalis +, Euphorbia amygdaloides +, Carex -3, Melica uniflora +, Carex silvatica +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Al 2 - 17 4,45 9,02 0,274 - 29,5 28,1 37 161 1232 128

Bv 17 - 30 4,68 1,71 0,064 - 14,2 23,9 12 67 482 71

3N3 kamenitá,

kyselá dubová


Bv(g) 30 - 65 4,72 2,28 0,090 - 18,7 47,1 30 69 1264 128





Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

T 389 420 Strážnice 532 H13

735 m J - JZ

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem typická, mezotrofní, dole slabě oglejená Hlinitá

Galium odoratum 1, Viola silvatica 1, Oxalis acetosella 1, Asarum europaeum +, Veronica officinalis +, Luzula nemorosa -2, Carex pilosa -5, Milium effusum +, Calamagrostis epigeios +, Poa nemoralis +, Brachypodium silvaticum +, Athyrium filix-femina +, Dicranum scoparium +



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Aol 2 - 5 4,04 7,21 0,312 - 25,5 13,7 24 107 343 73

Bv 5 - 30 4,46 1,34 0,081 - 12,4 17,7 16 80 125 48

Bv/Cd 30 - 90 4,91 0,79 0,057 - 11,1 36,0 7 65 406 115

4S4 svěží bučina

biková s mařinkou na hřbetech

a svazích

Cd 90 + 5,28 0,53 0,057 - 19,8 73,2 67 103 1540 406

T 389 421 Strážnice 532 H13

735 m J - JZ

Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem typická, mezotrofní, dole slabě oglejená Hlinitá

Luzula nemorosa -4, Calamagrostis epigeios +, Avenella flexuosa +, Vaccinium myrtillus +, Polytrichum, Dicranum



Humus %

Dusík %

CaCO3 %




Ao 3 - 5 3,76 20,89 0,675 - 42,9 4,0 42 103 341 60

Bv 5 - 20 4,22 3,34 0,083 - 15,2 5,9 7 31 24 17

Bv 20 - 40 4,28 1,93 0,052 - 10,7 5,6 6 40 25 11

4K6 kyselá bučina

borůvková (s dubem)

na svazích a hřbetech

Bv/Cd 40 - 80 4,37 0,78 0,044 - 16,5 11,5 7 80 23 55

Vysvětlivky:

Půdní reakce pHH2O Obsah humusu (oxidovatelný uhlík)% Celkový dusík % < 3,5 velmi silně kyselá < 0,5 velmi slabě humózní < 0,03 velmi chudá

3,5 – 4,5 silně kyselá 0,5 – 1,0 slabě humózní 0,03 – 0,06 chudá 4,5 – 5,5 středně kyselá 1,0 – 2,0 mírně humózní 0,06 – 0,20 střední 5,5 – 6,5 mírně kyselá 2,0 – 3,0 středně humózní 0,20 – 0,30 dobrá 6,5 – 7,2 neutrální 3,0 – 5,0 humózní > 0,30 bohatá 7,2 – 8,0 mírně alkalická 5,0 – 15,0 silně humózní 8,0 – 8,5 středně alkalická 15,0 – 30,0 humusová 8,5 – 9,0 silně alkalická > 30 rašelinná půda

> 9,0 velmi silně alkalická

Obsah CaCO3 % Sorpční kapacita (mval/100g) Sorpční nasycenost % < 0,3 velmi slabě vápnitá < 8 velmi nízká < 10 extrémě sorpčně

nenasycená 0,3 – 3,0 slabě vápnitá 8 – 13 nízká 10 – 30 výrazně sorpčně

nenasycená 3,0 – 10,0 středně vápnitá 13 – 25 střední 30 – 50 sorpčně nenasycená

10,0 – 20,0 silně vápnitá 25 – 30 vysoká 50 – 75 slabě sorpčně nasycená 20,0 – 60,0 velmi silně vápnitá > 30 velmi vysoká 75 – 90 sorpčně nasycená

> 60,0 vápenatá půda 90 - 100 plně sorpčně nasycená

Přístupné živiny mg/kg (výluh 1% kyselinou citronovou) P2O5 K2O CaO MgO zásoba < 40 < 35 < 200 < 30 velmi nízká

40 – 80 35 – 60 200 – 500 30 – 70 nízká 80 – 160 60 – 120 500 – 1000 70 – 150 střední 160 – 250 120 – 160 1000 – 2000 150 – 250 dobrá

> 250 > 160 > 2000 > 250 vysoká



4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a ostatní výzkumné plochy

Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé

zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí.

V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch soubor bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa.

V lesní oblasti 38 existuje v současné době 23 ploch PVP a 24 ploch TZP. Nejstarší plocha, pro kterou existují záznamy, byla založena již v roce 1966.

V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také se rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření.

TAB. 4.5. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP V LESNÍ OBLASTI 38 (STAV V ROCE 1999)

Plocha Typ X_JTSK Y_JTSK Nadmořská výška

Dřevina Rok založení

Stáří porostu

Zápoj (%)

Klasifikace*

3801 TZP -499974.3 -1168949.7 608 SM 1982 99 85 3 3802 TZP -502448.1 -1188021.9 570 SM 1982 72 100 1 3803 TZP -502702.9 -1188393.5 567 SM 1982 92 100 1 3804 TZP -498039.5 -1179831.9 495 SM 1982 82 95 1 3805 TZP -489485.8 -1177151.5 627 SM 1982 82 100 1 3806 TZP -489750.6 -1177423.6 573 SM 1982 92 75 3 3807 TZP -490786.3 -1176916.6 730 SM 1982 92 100 2 3808 TZP -492426.3 -1183008.0 719 SM 1982 95 100 1 3809 TZP -502430.2 -1181050.9 379 SM 1983 92 100 1 3810 TZP -502186.3 -1181426.7 452 SM 1983 92 80 4 3811 TZP -501943.6 -1181913.0 441 SM 1983 92 100 1 3812 TZP -503372.6 -1180497.8 391 SM 1983 92 100 2 3813 TZP -503243.7 -1180392.4 412 SM 1983 94 100 1 3814 TZP -545464.2 -1207370.9 400 SM 1983 68 95 1 3815 TZP -545671.4 -1207479.0 404 SM 1983 71 100 1 3817 TZP -506082.7 -1180002.2 404 SM 1983 74 100 1 3819 TZP -513671.7 -1177809.1 404 SM 1983 76 100 1 3820 TZP -513440.3 -1178114.4 470 SM 1983 87 100 1 3821 TZP -500403.1 -1169454.7 597 SM 1967 88 100 3 3822 TZP -501493.8 -1169855.6 585 SM 1967 93 80 3 3823 TZP -510679.5 -1171236.8 527 BK 1972 55 100 3 3824 TZP -519551.9 -1201255.5 476 BK 1973 121 100 2 3825 TZP -506596.7 -1189847.7 641 BK 1973 70 100 1 3826 TZP -526835.3 -1204602.2 527 BK 1995 33 100 1



Plocha Typ X_JTSK Y_JTSK Nadmořská výška

Dřevina Rok založení

Stáří porostu

Zápoj (%)

Klasifikace*

3827 TZP -535001.5 -1201057.3 460 BK 1995 32 100 1 3828 TZP -522950.3 -1185174.2 330 DB 1995 46 100 1 60101 PVP -499863.8 -1169344.4 593 SM 1967 79 100 2 60104 PVP -490675.2 -1183013.8 594 BK 1967 121 100 1 60105 PVP -497366.3 -1188990.2 474 BK 1967 72 100 1 60106 PVP -496838.2 -1189140.2 570 BK 1967 87 100 1 60107 PVP -495917.6 -1189350.6 540 BK 1967 152 100 2 60108 PVP -500318.9 -1188091.8 568 BK 1967 126 100 1 60802 PVP -521726.5 -1183439.0 383 DB 1973 69 100 1 60803 PVP -527937.5 -1173005.2 335 BK 1970 69 100 1 60804 PVP -514201.6 -1172223.7 510 BK 1970 59 100 1 60805 PVP -510689.2 -1171161.7 499 BK 1972 64 100 1 60807 PVP -524908.0 -1199884.3 596 BK 1973 124 95 2 60809 PVP -525089.9 -1201721.1 633 BK 1973 85 100 1 60810 PVP -519713.7 -1203187.8 497 BK 1973 102 100 1 60812 PVP -520720.8 -1203543.3 419 BK 1973 112 100 1 60813 PVP -525020.0 -1201948.3 642 BK 1973 78 100 1 60815 PVP -506236.7 -1190306.8 646 BK 1973 86 100 1 61315 PVP -526842.6 -1202217.5 630 BK 1966 126 100 1 61316 PVP -525957.0 -1205186.4 607 BK 1966 125 100 1 61317 PVP -524888.9 -1202830.2 662 BK 1966 67 100 1 61318 PVP -525989.6 -1204529.1 639 BK 1966 91 100 1 61319 PVP -525511.5 -1203696.5 653 BK 1966 95 100 1 61320 PVP -526660.8 -1202808.7 588 BK 1966 114 100 1

* Klasifikace plochy podle její kvality:

1. Velmi vhodná - ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. 2. Vhodná - kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, méně

přehledná, ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěři, na okraji porostu, hůře přístupná, apod.

3. Vyhovující - plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4. Nevyhovující - plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však

plochu, nebo její část znovu obnovit

5. Zcela nevhodná - plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice)

Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového

souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů.

Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice.



TAB 4.6. PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH

Skupina parametrů Parametr Objekt Dendrometrické charakteristiky

tloušťka výška

všechny stromy 40 stromů

Sociální postavení stromu

sociální post. stromu všechny stromy

Mechanická pošk. kmene

zlom všechny stromy

mech. pošk. obvodu kmene všechny stromy Zdravotní stav porostů defoliace celé koruny stromy na kruhové ploše r=16 m defoliace 1/3 koruny stromy na kruhové ploše r=16 m vitalita vrcholu stromy na kruhové ploše r=16 m výskyt suchých větví stromy na kruhové ploše r=16 m typ barevných změn stromy na kruhové ploše r=16 m intenzita barevných změn stromy na kruhové ploše r=16 m výskyt sekundárních výhonů 10 stromů stáří jehlic 10 stromů výskyt šišek 10 stromů úhel větvení 10 stromů typ větvení 10 stromů poškození hmyzem všechny stromy

Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů:

dendrometrické měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů.

Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu.

Kromě hodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemismu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách.

Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL.

Na území PLO se také nacházejí trvalé pokusné plochy útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady (VÚLHM). TAB. 4.7. PŘEHLED EVIDENCE VÝZKUMNÝCH PLOCH ÚTVARU BIOLOGIE A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN

Dřevina Evid.č. Útvaru

Označení Lesní správa Lokalita Porost Rok. založ.

Výměra ha

Počet pok.čl.

BO 322 test. por. Luhačovice Salaš 819 G2 1994 0,41 28 DG 255 proven. Luhačovice

(D. Orosy a sp.)Horní Lhota

685 D4 1959 0,99 11



4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Typologické mapování probíhalo v těsném spojení s vývojem lesnické typologie u nás. K prvnímu mapování v PLO došlo koncem 50. let, provedl jej ing. Prudič a kol.. Následná revize proběhla počátkem 70. let, kdy vznikla jednotná typologické klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů) a bylo vlastně provedeno nové mapování v tomto systému (Typologický systém ÚHÚL – 1971). V další letech byla prováděna jen hrubá revize typologického mapování v rámci obnov LHP, tedy jednou za 10 let v rámci jednoho LHC. Po roce 1990 bylo přistoupeno k důkladnější revizi na bývalém LHC Luhačovice, Strážnice a Brumov. Došlo ke sjednocení charakteristik lesních typů, detailnímu zmapování svážných území a sesuvy ohrožených lokalit. V SV části PLO (bývalé LHC Brumov) došlo k místním úpravám vegetační stupňovitosti a respektování přírodních podmínek s principem předběžné opatrnosti v rámci globální změny klimatu. 4.5.6. Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) V následných tabulkách je uveden přehled lesních typů s plochami a v příloze pak úplné charakteristiky lesních typů, které jsou s typologickou mapou stěžejním produktem OPRL. TAB 4.8. PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ 56 332.66 ha

Slt název lesního typu AVB cílový

Plocha lesní p.

ha

lesní typ

Plocha lesní p.

ha ( souboru lesních typů) /bonita / přirozená druhová skladba

hospodářský soubor

0. lesní vegetační stupeň - azonální - BORY 0Z 0.16 0Z1 0.16 RELIKTNÍ BOR SKALNATÝ

BO 12-22 BO 8, BK 2, BŘ, DB, LP, JD 01 – Mimořádně

nepříznivá stanoviště 1. lesní vegetační stupeň - v PLO 38 extrazonálně 1X 3.62 1X5 3.62 DŘÍNOVÁ DOUBRAVA s habrem

na svazích a svahových žebrech DB 16-20 HB 12-16

DB 7, HB 2, LP 1, BŘK, BB, keře

01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

1N 34.19 1N2 34.19 KAMENITÁ (HABROVÁ) DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na svazích a hřbetech

DB 20-22 BO 20-24 HB 14-16

DB 7, BO 2, HB 1, LP, BŘ

1C 198.67 1C3 198.67 SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou na svazích

DB 20-24 BO 20-24 HB 16-18

DB 7, BO 1, LP 1, HB 1, BŘK, BB, keře

21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

1P 0.65 1P1 0.65 SVĚŽÍ BŘEZOVÁ DOUBRAVA ostřicová na mírných padlinách

DB 22-26

DB 6, BO 1, BŘ 2, OS 1, SM 25 – Živná stanoviště nižších poloh

2. lesní vegetační stupeň - BUKODUBOVÝ - planární - nižší pahorkatinný 2N 94.88 2N1 94.88 KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ

DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na svazích

DB 20-22 BO 20-22

DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP, BŘ

21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

2I 222.71 2I5 222.71 ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích

DB 22-26 BO 22-26

DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP, BŘ

2S 496.40 2S2 496.40 SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí prstnatou na plošinách, hřbítcích a svazích

DB 22-24 BO 22-24 BK 24

DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP

23 –Kyselá stanoviště nižších poloh

2B2 964.14 BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na svazích

DB 22-26 HB 16-20

DB 6, BK 2, HB 1, LP 1, JV, BŘK, BB, keře

2B4 896.90 válečková na svazích DB 22-24 HB 16-20

DB 6, BK 2, HB 1, LP 1, JV, BŘK, BB, keře

2B 1931.03

2B6 69.99 strdivková na hřbetech DB 22-26 HB 16-20

DB 6, BK 2, HB 1, LP 1, JV, BŘK, BB

2H2 1791.61 HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou na mírných svazích

DB 24-28 BK 26-28 HB 18-22

DB 7, BK 2,LP 1, HB, JV, BŘK, BB

2H3 2136.58 s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

DB 7, BK 1, LP 1, HB 1, JV, BŘK, BB

2H4 2641.03 s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

DB 7, BK 1, LP 1, HB 1, JV, BŘK, BB, keře

2H 7158.96

2H8 589.74 strdivková na plošinách a mírných svazích

DB 24-26 BK 24-28 HB 18-22

DB 7, BK 1, LP 1, HB 1, JV, BŘK, BB, keře

25 – Živná stanoviště nižších poloh



2D3 559.51 OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA bršlicová na úpatí svahů a mírných svazích

DB 26-28 BK 28-30 HB 18-22

DB 6, BK 2, LP(KL) 1, HB 1, JL, BB, BŘK

2D4 402.55

s ostřicí chlupatou na krátkých příkrých svazích

DB 26-28 BK 26-28 HB 18-20

DB 6, BK 2, LP(KL) 1, HB 1, JL, BB, BŘK

2D 1064.22

2D5 102.16

strdivková na plošinách a plochých hřbetech

DB 24-26 BK 26-28 HB 18-20

DB 5, BK 3, LP(KL) 1, HB 1, BB

25 – Živná stanoviště nižších poloh

2L 147.77 2L1 147.77

POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ

DB 26-32

DB 5, JS 3, JV 1, OL 1, OS, JL, TŘ

29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh

3. lesní vegetační stupeň - DUBOBUKOVÝ - suprakolinní - vyšší pahorkatinný 3Y 11.11 3Y 11.11 SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

(sběrný typ) DB 16-20 BK 18-24

BK 5, DB 2, BO 2, HB 1, BŘ, JŘ


3K3 976.53 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková

BK 22-26 BO 24-26

BK 7, DB 2, BO 1, HB, BŘ, JŘ

3K6 321.98 na hřebenech BK 22-26 BO 24-26


3K7 96.01 s jedlí na svazích a hřbetech BK 22-26 BO 24-26

BK 6, DB 2, BO 1, JD 1, BŘ, JŘ, SM

43 – Kyselá stanoviště středních poloh

3K 1980.86

3K9 586.34 borůvková svahová BK 22-26 SM 26-28


3N 233.93 3N3 233.93 KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA na svazích a hřbetech

BK 18-24 SM 22-26

BK 7, DB 2, BO 1, BŘK, BŘ, JŘ

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

3S5 1392.06 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA biková se šťavelem na hřbetech a svazích

BK 26-28 SM 26-30

BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL

3S7 1447.57 biková s ostřicí chlupatou na vrcholech, hřbetech a plošinách

BK 24-26 SM 26-28

BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL

3S 3209.02

3S8 369.39 s jedlí na hřbetech a svazích BK 26-28 SM 26-30

BK 7, DB 1, JD 1, HB 1, KL, LP, SM

3B1 1027.60 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na svazích

BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 2, KL(LP) 1, HB, TŘ

3B5 5414.08 s ostřicí chlupatou na svazích

BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 2, KL(LP) 1, HB, TŘ, JS

3B6 621.16 strdivková na hřbetech BK 28-32 SM 28-32

BK 6, DB 2, LP(KL) 1, HB 1, JD, TŘ, JS

3B8 1607.46 s jedlí na svazích BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 1, KL 1, JD 1, LP, HB, TŘ, SM

45 – Živná stanoviště středních poloh

3B 9683.87

3B9 1013.57 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahová

BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 2, KL 1, LP, JD, HB, JS, TŘ


3H2 8288.17 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích

BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 2, HB 1,LP, KL, TŘ, JS

3H6 1537.81 s ostřicí chlupatou a bršlicí na mírných svazích

BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL, TŘ, JS, JL

3H7 371.87 strdivková na plošinách a mírných svazích

BK 28-34 SM 28-34

BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL, TŘ

3H 10585.3

3H8 387.47 s jedlí na mírných svazích BK 28-34 SM 28-34

BK 6, DB 2, JD 1, HB 1, LP, KL

3D2 20.43 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA bažanková s vápenatým tufem

BK 30-36 SM 30-36

BK 8, DB 1, KL(LP) 1, JS, JL, TŘ

3D5 3020.00 s ostřicí chlupatou (sběrný typ) BK 30-36 SM 30-36

BK 8, DB 1, KL(LP) 1, JS, JL, HB

3D8 207.78 s jedlí na úpatí svahů BK 30-36 SM 30-36

BK 6, JD 2, DB 1, KL(LP) 1, HB, JS, JL


3D 4268.88

3D9 1020.67 na uvezlinách BK 30-34 SM 28-34

BK 8, DB 1, KL(LP) 1, JS, JL, HB, TŘ


3A 40.91 3A1 40.91 LIPODUBOVÁ BUČINA (s klenem) bažanková na kamenitých hřbetech a svazích

BK 24-28

BK 7, KL 2, LP 1, DB, JV, JD

3J2 5.19 LIPOVÁ JAVOŔINA kapradinová na suti

BK 26-30

BK 4, KL 3, JV 1, LP 1, DB 1, JL, JS, TŘ, BB

3J 55.54

3J9 50.35 roklinová BK 26-30

BK 5, DB 1, KL(JV) 1, LP 2, HB 1, JS, JL, TŘ


3O 14.88 3O3 14.88 JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou

BK 28-34

BK 7, DB 2, LP 1, HB, JS, KL 45 – Živná stanoviště středních poloh

3L 267.94 3L1 183.21 JASANOVÁ OLŠINA potoční

OL 24-26 JS 28-32

OL 7, JS 3, TP, OS, VR, SM, DB




3L2 45.50 JASANOVÁ OLŠINA prameništní

OL 22-24 JS 26-30

OL 7, JS 3, SM

3L4 39.23 na mokřinách s tvorbou vápenatého tufu

OL 22-26 JS 26-30

OL 7, JS 3, KL, JV Alt. JS 8, KL 2, JV, OL


4. lesní vegetační stupeň - BUKOVÝ - submontánní - vrchovinný 4K6 328.19 KYSELÁ BUČINA (s dubem)

borůvková na svazích a hřbetech BK 24-26 SM 24-26

BK 9, BO 1, DB, BŘ, JŘ

4K7 87.92 biková na úpatí svahů

BK 26-28 SM 26-28


43 – Kyselá stanoviště středních poloh

4K 647.13

4K9 231.02 borůvková svahová BK 22-26 SM 24-26


4N 39.32 4N1 39.32 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA s kapradí rakouskou

BK 24-26 SM 22-26

BK 9, DB 1, HB, KL, BŘ, JŘ


4S4 588.24 SVĚŽÍ BUČINA biková s mařinkou na hřbetech a svazích

BK 26-28 SM 26-28

BK 9, KL 1, DB, LP Alt. BK 10

4S7 579.21 s ostřicí lesní na svazích BK 26-28 SM 26-28

BK 10, BŘ


4S 1502.95

4S9 335.50 svahová BK 26-28 SM 26-28

BK 9, KL 1, DB, LP, JD Alt. BK 10

4F 155.10 4F1 155.10 SVAHOVÁ BUČINA kapradinová

BK 28-32

BK 7, KL 2, JS 1, LP, TŘ, JL Alt. BK 10


4B2 680.20 BOHATÁ BUČINA mařinková s ostřicí chlupatou na svazích

BK 28-34 SM 30-34

BK 8, DB 1, KL 1, LP, TŘ, JL, BŘK

4B4 2930.19 javorová na svazích BK 28-34 SM 32-34

BK 8, KL 2, JS, JL, TŘ, DB, BŘK

4B5 179.28 strdivková na svazích BK 28-34 SM 30-34

BK 8, DB 1, KL 1, LP, TŘ, BŘK

4B6 323.37 javorová na hřbetech BK 26-32 SM 28-32

BK 8, KL 2, JS, DB, TŘ, LP, BŘK


4B 4863.52

4B9 750.48 svahová BK 26-34 SM 28-34

BK 8, KL 1, JS 1, LP, JL, TŘ, BŘK


4H 616.45 4H2 616.45 HLINITÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích a plošinách

BK 26-34 SM 28-34

BK 7, DB 1, LP 1, KL 1, TŘ, BŘK

4D2 87.21 OBOHACENÁ BUČINA bažanková s vápenatým tufem

BK 28-36 SM 28-36

BK 6, KL 2, JS 1, LP 1, SM, JD, TŘ

4D7 664.47 (sběrný typ) BK 28-36 SM 28-36

BK 7, KL 1, JS 1, LP 1, JD, TŘ

45 – Živná stanoviště středních poloh 4D 1330.08


BK 7, KL 2, JS 1, DB, JD, LP, JL, TŘ

4A1 1.94 LIPOVÁ BUČINA bažanková

BK 24-28

BK 7, KL 1, LP 1, JD 1, HB, DB,

4A 15.36

4A6 13.42 LIPOVÁ BUČINA s klenem na hřbetech

BK 24-28 JS 26-28

BK 7, KL 2, LP 1, JS, JL, TŘ


4V 3.51 4V9 3.51 PODMÁČENÁ BUČINA s ostřicí převislou na plošinách a mírných svazích

BK 28-36

BK 9, JS 1, OL 45 – Živná stanoviště středních poloh

5. lesní vegetační stupeň - JEDLOBUKOVÝ - montánní - podhorský 5Y 8.83 5Y 8.83 SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

BK 20-24 SM 20-24

BK 6, JD 4, BO, BŘ, JŘ 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

5K3 261.14 KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA biková na svazích a hřbetech

BK 24-26 SM 26-30

BK 8, JD 2, BO, BŘ, JŘ 53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh

5K 318.54

5K9 57.40 svahová BK 24-26 SM 26-30

BK 8, JD 2, BO, BŘ, JŘ

5N 313.64 5N1 313.64 KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA s kapradí rakouskou na svazích a hřbetech

BK 24-26 SM 26-30

BK 8, JD 2, BO, BŘ, JŘ

51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh

5S1 449.02 SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová na svazích

BK 26-30 SM 28-32

BK 8, JD 2, KL, BŘ, JŘ

5S3 349.68 s ostřicí prstnatou na hřbetech BK 26-30 SM 28-32


55 – Živná stanoviště vyšších poloh

5S 1122.42

5S9 323.72 svahová BK 26-30 SM 28-32


5F 225.58 5F1 225.58 SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA kapradinová

BK 26-32 SM 28-34

BK 7, JD 2, KL 1, JS, JL




5B1 1129.79 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mařinková na svazích

BK 28-34 SM 28-34 JD 30-34

BK 7, JD 2, KL 1, JS, LP, TŘ

5B3 438.17 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA s kostřavou nejvyšší na svazích

BK 28-34 SM 28-34 JD 30-34


5B5 15.57 s ostřicí chlupatou na svazích BK 28-34 SM 28-34


5B6 206.54 javorová na svazích a hřbetech BK 30-34 SM 32-36

BK 6, KL 3, JD 1, JS, LP, TŘ

5B7 165.86 na hřbetech BK 28-32 SM 28-34



5B 2425.72

5B9 469.74 svahová BK 28-34 SM 30-34 JD 30-34

BK 6, JD 2, KL 1, JS 1, LP, TŘ


5D5 118.54 OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA devětsilová na úpatí svahů

BK 30-36 SM 32-38

BK 7, JD 2, KL(JS) 1, JL, LP, SM

5D6 430.81 netýkavková v úžlabinách BK 30-36 SM 32-38

BK 7, JD 2, KL(JS) 1, JL, LP, SM


5D 629.84


BK 7, JD 2, KL(JS) 1, JL, LP

5A1 44.34 KLENOVÁ BUČINA bažanková s jedlí na svazích a hřbetech

SM 26-30 BK 26-30

BK 6, JD 2, KL 2, JL, JS

5A4 107.75 kapradinová na kamenitých svazích SM 26-30 BK 26-30

BK 6, KL 2, JS 2, JL, JV

5A 178.79

5A6 26.70 s jasanem na hřbetech BK 22-28 KL 22-28 JS 24-28

BK 4, KL 3, JS 3, JL

51 –Exponovaná stanoviště vyšších poloh

5J 211.86 5J5 211.86 SUŤOVÁ JAVOŘINA kapradinová na svazích a hřbetech

BK 22-28 KL 22-26

BK 5, KL 3, JD 2, JL, JS, LP 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

5L 4.38 5L2 4.38 MONTANNÍ OLŠINA prameništní (s vápenatým tufem)

OL 20-22 JS 24-28

OL 8, JS 2 29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh

5V 10.62 5V3 10.62 VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA devětsilová na svazích a jejich bázích

BK 30-36 SM 32-38

BK 6, JD 3, KL 1, JS, JL

5G 3.50 5G1 3.50 PODMÁČENÁ JEDLINA přesličková na glejích

JD 28-36 SM 30-36

JD 5, SM 3, OL 2, BK, OS, BŘ


Poznámka: Uvedené plochy lesních typů a SLT jsou výsledkem digitalizace typologických map a zaplochování je provedeno nad hospodářskými mapami platných LHP. Jedná se tedy o nevyrovnanou zjištěnou plochu lesní půdy (s bezlesím): 56 332.66 ha (celkem za PLO 38). 4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty K ujednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), které se používají při mapování ÚSES je uvedena následující převodní tabulka. TAB.4.9. PŘEVOD SLT NA STG

SLT Název SLT STG Skupina typů geobiocénů 0. BORY 0Z Reliktní bor 2A1 Querceta pinea humilia - zakrslé borové doubravy 1. lvs - DUBOVÝ 1X Dřínová doubrava 1BD1 Ligustri - qurceta humilia - zakrslé doubravy (s keři) 1N Kamenitá (habrová) doubrava 2AB3 Fagi - querceta - bukové doubravy 1C Suchá habrová doubrava 1B2 Querceta petraeae - suché doubravy 1P Svěží březová doubrava 1B4 Querceta roboris - vlhké doubravy 2. lvs - BUKODUBOVÝ 2N Kamenitá kyselá buková doubrava 2AB3 Fagi - querceta - bukové doubravy 2I Uléhavá kyselá buková doubrava 2AB3 Fagi - querceta - bukové doubravy 2S Svěží buková doubrava 2B3 Fagi - querceta typica - typické bukové doubravy 2B Bohatá buková doubrava 2BD3 Fagi - querceta tiliae - lipové bukové doubravy 2H Hlinitá sprašová buková doubrava 2B3 Fagi - querceta typica - typické bukové doubravy 2D Obohacená buková doubrava 2BC3 Fagi - querceta tiliae - aceris - lipojavorové bukové doubravy 2L Potoční luh pahorkatinný 2BC5 Ulmi - fraxineta carpini - habrovojilmová jasenina



SLT Název SLT STG Skupina typů geobiocénů 3. lvs - DUBOBUKOVÝ 3Y Skeletová dubová bučina 3AB2 Pini - querceta arenosa - zakrslé borové doubravy 3K Kyselá dubová bučina 3AB3 Querci - fageta - dubové bučiny 3Ke (3K9) Kyselá dubová bučina svahová 3AB3 Querci - fageta - dubové bučiny 3N Kamenitá kyselá dubová bučina 3AB3 Querci - fageta - dubové bučiny 3S Svěží dubová bučina 3B3 Querci - fageta typica - dubové bučiny typické 3B Bohatá dubová bučina 3BD3 Querci - fageta tiliae - lipodubové bučiny 3Be (3B9) Bohatá dubová bučina svahová - javorová 3BD3 Querci - fageta tiliae aceris - lipojavorové dubové bučiny 3H Hlinitá dubová bučina 3B3 Querci - fageta typica - dubové bučiny typické 3D Obohacená dubová bučina 3BC3 Querci - fageta aceris - javorové dubové bučiny 3A Lipodubová bučina 3BC3 Querci - fageta tiliae aceris - lipojavorové dubové bučiny 3J Lipová javořina 3BC3 Querci - fageta tiliae aceris - lipojavorové dubové bučiny 3Ju (3J9) Roklinová javořina nižšího stupně 4CD3 Acereta - fagi - bukové javořiny 3L Jasanová olšina 3BC5 Fraxini - alneta - jasanové olšiny 3O Jedlobuková doubrava 4B3 Querci - abieta - dubová jedlina 4. lvs - BUKOVÝ (DUBOJEHLIČNATÝ) 4K Kyselá bučina 4AB3 Fageta paupera - holé bučiny 4Km (4K6) Kyselá bučina borůvková - přechod 4A3 Fageta quercino - abietina - dubojedlové bučiny 4Ke (4K9) Kyselá bučina svahová 4AB3 Fageta paupera - holé bučiny 4N Kamenitá kyselá bučina 4AB3 Fageta paupera - holé bučiny 4S Svěží bučina 4B3 Fageta paupera typica - typické holé bučiny 4Se (4S9) Svěží bučina šťavelová svahová 4B3 Fageta paupera typica - typické holé bučiny 4F Svěží kamenitá svahová bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4B Bohatá bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4Be (4B9) Bohatá bučina svahová javorová 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4H Hlinitá bučina 4B3 Fageta paupera typica - typické holé bučiny 4D Obohacená bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4A Lipová bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4V Vlhká bučina 4B4 Querceta roboris - fagi - vlhké bukové doubravy 5. lvs - JEDLOBUKOVÝ 5Y Skeletová jedlová bučina 5AB2 Abieti - fageta humilia - zakrslé jedlové bučiny 5K Kyselá jedlová bučina 5AB3 Abieti - fageta - jedlové bučiny 5Ke (5K9) Kyselá jedlová bučina svahová 5AB3 Abieti - fageta - jedlové bučiny 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina 5AB3 Abieti - fageta - jedlové bučiny 5S Svěží jedlová bučina 5B3 Abieti - fageta typica - typické jedlové bučiny 5Se (5S9) Svěží jedlová bučina svahová 5B3 Abieti - fageta typica - typické jedlové bučiny 5F Svěží kamenitá svahová jedlová bučina 5B3 Abieti - fageta typica - typické jedlové bučiny 5B Bohatá jedlová bučina 5BC3 Aceri - fageta - javorové bučiny 5Be (5B9) Bohatá jedlová bučina svahová -

javorová 5BC3 Aceri - fageta - javorové bučiny

5D Obohacená jedlová bučina 5BC3 Aceri - fageta - javorové bučiny 5A Klenová bučina 5CD3 Aceri - fageta - javorové bučiny 5J Suťová jilmová javořina 5C3 Fraxini - acereta - jasanové javořiny 5V Vlhká jedlová bučina 5BC4 Aceri - fageta alni - olšovojavorové bučiny 5L Montánní (jasanová) olšina 5CD5 Fraxini - alneta - jasanové olšiny 5G Podmáčená jedlina 5AB4 Abieti - piceeta equiseti - přesličkové jedlové smrčiny



Skupina typů geobiocénů je vymezena třemi základními faktory. První znak udává vegetační stupeň, písmena udávají trofickou řadu a číslo na konci udává hydrickou řadu. Vegetační stupeň: Trofická řada: 1. Dubový A - půdy oligotrofní (chudé živinami) 2. Bukodubový AB - půdy hemioligotrofní (polochudé živinami) 3. Dubobukový B - půdy mezotrofní (středně bohaté živinami) 4. Bukový BC - půdy heminitrofilní ( polobohaté dusíkem) 5. Jedlobukový BD - půdy hemialkalofilní (polobohaté vápníkem) 6. Smrkobukojedlový C - půdy nitrofilní (bohaté dusíkem) 7. Smrkový CD - půdy nitroalkalofilní (bohaté dusíkem a vápníkem) 8. Klečový D - půdy alkalofilní (bohaté vápníkem) 9. Alpinský Hydrická řada: 1 - půdy suché řady 2 - půdy omezené řady 3 - půdy normální řady 4 - půdy zamokřené řady 5 - půdy mokré řady 4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 4 o C (Burschel, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např.: 3 +- 1,5o C (Charney 1979), 1,5 až 2,0o C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +- 300 mm. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že teplotní změny 2 - 4o C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. Tak např. smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2o C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokality, kde je vysazován, je dnes větší než 7o C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, t.j. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např. areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8o C a minimální vlhkostí asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10o C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např. jedli bělokorou aj. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 1o C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 1o C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 4o C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 1o C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 4o C pak teoreticky na necelé 2% (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých, písčitých stanovištích (např. vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.).



V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 4oC mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Bavorský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představách a sledování důsledků očekávaných klimatických změn na lesy a lesní hospodářství. Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991) v ČR, především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4, mají proto racionální základ. Scénář předpokládaných změn teplot, srážek a posun vegetační stupňovitosti ukazují mapy 6 až 16 podle klimatických modelů GISS a XCCM k časovým horizontům: současný stav, rok 2010 a 2030 (Kalvová 1995). 4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy patří k oblastem s nejlépe zachovaným přírodním prostředím. Zásahy člověka v historii byly spojeny vždy pouze s důvodem zajištění obživy (valašská kolonizace – kácení lesů). Éra zakládání smrkových a borových monokultur souvisí s rozvojem průmyslu a požadavkem na rychlou obnovu dříví jako suroviny. Existence těchto monokultur, z toho vyplývající biologické degradace lesních stanovišť a jejich snížená ekologická stabilita jsou nejplošnější a nejdůležitější antropickou změnou přírodního prostředí PLO (blíže v kap. 4.3.2. Pedologie oblasti). Jako změny menšího významu lze označit místní těžbu kamene v lomech po celém jejím území. 4.5.10. Historické rozšíření buku a jedle Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin podmínkám prostředí, mezidruhové kompetice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes ze zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. PLO je územím přirozeného výskytu buku jako dominující lesní dřeviny (viz zastoupení lvs a SLT). Přirozený areál buku lesního (Fagus sylvatica L.) zaujímá velkou část Evropy, především střední a západní. Vyhovuje mu mírně atlantické podnebí. Jeho východní hranice rozšíření je prakticky shodná se začátkem vysloveně kontinentální oblasti. Buk tedy chybí v oblastech se suchým vzduchem, pozdními mrazy, nebo kontinentálnějším klimatem. U nás chybí buk v xerothermní oblasti mezi Hradcem Králové a Žatcem, v Dyjskosvrateckém úvalu na jih od Brna a v malé části (okrajích) Drahanské vrchoviny (viz varianty vegetační stupňovitosti – mapka 3.) Buk si v PLO 38 na rozdíl od ostatních oblastí republiky zachoval dominantní postavení. Patří ke klimatypu tzv. buku karpatského (Svoboda), který zaujímá celý oblouk Karpat až do Rumunska. V rozsáhlém areálu bučin jsou rozeznávány tři podoblasti. Buk v PLO 38 patří do podoblasti buku slovenského. Buk přežil jako pozůstatek evropských horských lesů z konce třetihor dobu ledovou v několika refugiích v jižní Francii, Itálii a na Balkáně. Je též pravděpodobné, že i u nás se buk udržel po celou dobu ledovou ve středočeském refugiu a na úpatí Českého středohoří (Domin 1933). Jiní autoři ukazují, že i v chráněných polohách jižní Moravy a také Moravského krasu přežily relikty náročnějších lesních společenstev s bukem. Přežívání buku na těchto chráněných lokalitách potvrzuje i jeho ranný výskyt v době poledové v masívech moravských Karpat a na Českomoravské vrchovině. K většímu rozšíření buku ve střední Evropě došlo až v atlantiku a epiatlantiku, kdy se rozšířil přirozenými cestami z refugií jižní Evropy či refugií místních. V karpatské oblasti naší republiky však na rozdíl od sudetské oblasti bylo zastoupení buku v lesích pouze poloviční - 10%. Teprve až v subboreálu a subatlantiku doznává buk největšího rozmachu a ustálila se dnešní skladba lvs i v karpatské části. Buk na své cestě z jižních refugií, tedy od JZ vytvářel společenstva s dubem a cennými listnáči. Sám v nich



dominoval a při svém šíření zřejmě omezil jedli bělokorou, která se zřejmě rozšířila východní větví, tedy z opačného směru. Historie šíření jedle bělokoré (Abies alba Mill.) je dokladována na základě pylových analýz. Podle nich byly na území republiky zkonstruovány mapky rozšíření jedle na území České republiky v období před 5000 až 500 lety. Z nich je zřejmé, že zastoupení jedle na převážná části území PLO nepřesáhlo 2%. V SV části – dnešní jedlová část PLO, zastoupení vzrůstalo až na 10% podle toho, jak jedle postupně osídlovala území ČR. V postglaciálu se jedle rozšířila do střední Evropy z apeninských refugií (Mayr 1985). Východní větví se dostala do moravských Karpat a západní do sudetské části. Mezi těmito větvemi vznikla tzv. oblast bez jedle (viz mapa lvs). „Hranice jedle je linií, kam tato dřevina dospěla při svém šíření tzv. Karpatskou cestou. Její další postup byl pravděpodobně zamezen cenotickými poměry – převahou bukových společenstev. Podle historických dokladů je dnešní hranice souvislého rozšíření jedle v Moravských Karpatech a tedy i v PLO 38 poměrně stabilní již 300 let. Probíhá v nadmořské výšce 255 až 650m.“ (Prudič 1990).

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa


5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti

5.1.1. Vývoj lesního hospodářství

Hlavní částí lesní oblasti 38 je pohraniční hřeben Bílých Karpat. Tato oblast byla až do 17. století neklidným a nebezpečným pásmem mezi Uhrami a Moravou s četnými vpády cizích vojsk (Uhři, Tataři, Turci) i s pohraničními spory.

Pro lesní hospodářství měla základní význam tzv. „valašská kolonizace“ t.j. osídlování hornatých území různorodými obyvateli ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska probíhající od 15. – 16. století. Tato kolonizace přinášela do kraje valašskou kulturu chovu dobytka – budování rozptýlených sídel – tzv. pasek nebo kopanic. S tím souviselo rozsáhlé rozrušování lesních komplexů – klučení a přeměny na pastviny a ostatní zemědělskou půdu. Vlastní hospodaření v lesích v té době bylo extenzívní výběrného charakteru s toulavými sečemi a přirozenou obnovou.

Od konce 17. století se projevuje přechod od nájemního systému k hospodaření režijnímu. V okolí velkostatků pak přistupuje i intenzivnější exploatace lesů (18. – 19. století), když k zemědělské výrobě přibývají i přidružené výroby – zakládání mlýnů, pil, pivovarů a lihovarů.

Zásadní nepříznivý význam pro les, související s „pasekářstvím“, mělo hrabání steliva, pasení v lese (a to nejen traviny a listnáče ale i „pastva na bukvici a žaludu“) a sklizeň krmného klestu a trávy. (Toto sloužilo majitelům lesa jednak pro vlastní dobytek a jednak jako vedlejší výtěž, místy konkurující i výnosu z těžby dříví.) Tyto nepříznivé vlivy se podařilo odstranit u velkostatků již v 2. polovině 19. století ale u lesů obecních, singulárních a hlavně selských přetrvávalo zejména hrabání steliva až do nedávné doby.

Po stránce dřevinné skladby převládaly v oblasti značně listnaté porosty a to především buk. Dub s ostatními listnáči byl zastoupen více v nižších polohách. S tím souviselo i značné procento výskytu lesa výmladkového s kratší dobou obmýtí (40 – 60 r.).

S vývojem intenzivního lesního hospodářství – zhruba od 1. poloviny 19. století – začíná se s převody na les sdružený a vysokokmenný. Rovněž dochází i k přeměnám druhové skladby. Jsou zaváděny jehličnany především smrk a borovice i modřín. Smrk více v severní části oblasti, borovice v jižní. Z původních bukových porostů zůstaly plně zachovány hlavně dvě významné lokality v oblasti Vlárského průsmyku a Velké Javořiny.

Co do způsobů hospodaření je v tomto období znatelný přechod od výběrného způsobu na způsob pasečný. Zaváděno je hospodářství holosečné v kombinaci se sečí clonnou s přirozenou obnovou a podsíjemi či síjemi.

5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy

Počátky hospodářské úpravy lesa lze datovat do druhé poloviny 18. století, kdy byly vydávány různé „lesní instrukce“ obsahující některá doporučení a zákazy a dále pak „oceňovací eleboráty“ různící se podle majetků.

V r. 1787 po vyhotovení josefínského katastru byla vydána „Lesní fasse josefského katastru“, kterou lze pokládat za první jednoduchý hospodářský plán. Obsahovala údaje o výměrách, dřevinné skladbě, hmotě v době sklizně a ročním výnosu roztříděné podle majitelů, katastrů a tratí.

První zařizovací elaboráty vycházely z „lánové soustavy“ t.j. ročního pasečného rozdělení lesa (např. VS Vizovice z r. 1792, revír Bohuslavice z VS Malenovice z r. 1799).

V dalších letech se začala používat novější metoda – staťová soustava hmotová a především staťová soustava kombinovaná. V nich se již začala sledovat výnosová vyrovnanost a snaha o normalitu věkových tříd.

Metodou staťové soustavy kombinované byly např. zpracovány tyto hospodářské plány :

VS Strážnice : První zařizovací elaborát (tzv. Forstgrundbuch) je z roku 1800 – 1801. Podrobnější následuje až r.

1846, který již obsahoval podrobné mapy v návaznosti na stabilní katastr z r. 1827. Modernější plány jsou z let 1867, 1901 a 1910. VS Malenovice :

Plán z r. 1828 obsahuje více prvků staťové soustavy plochové (převažující pařeziny). V r. 1872 je již vyhotoven podle kombinované staťové soustavy.

Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


VS Světlov : První zařízení je z let 1833 – 36 pro pět světlovských revírů. Obsahuje nejen zavádění

umělé obnovy (- modřín, dub, borovice a posléze smrk) ale i budování lesních komunikací. Novější hospodářský plán je až z r. 1908. VS Lhota :

První zařízení z roku 1833 je zpracováno metodou staťové soustavy kombinované. Další plán z r. 1885 obsahuje rozdělení lesa na pevné „mýtosvazy“ s ohledem na radikální zavádění smrku. Při jeho revizi r. 1897 se zavádí rozdělení lesa s využitím terénních linií. Až plán z r. 1921 zdůrazňuje uchování buku tam, kde se přirozeně zmlazuje.

VS Vizovice :

Plán z r. 1848 je již značně detailní a jeho revize následovaly v roce 1870 a 1922.

VS Luhačovice : První hospodářský plán je až z r. 1880 a další z r. 1900 s platností na 20 let. Pestré majetkové i růstové poměry oblasti přinášely různorodost ve zpracování hospodářské úpravy.

Také autoři plánů byli různého původu i názorů. Tak se vyskytuje v plánech velká rozmanitost v aplikovaných dobách obmýtních, ve způsobech obnovy a těžebních postupech.

5.1.3. Diferencované způsoby hospodaření Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného a systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník – geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera – Mráz – Samek – stanovištní pojetí lesního typů). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: Obhospodařovací typ – hospodářský soubor lesních typů – cílové hospodářství – cílový hospodářský soubor (nyní). Přidáním porostního typu (převládající dřevina) se pak rozlišovat provozní typ – provozní soubor – hospodářský soubor (nyní). Na tyto Hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Pro dokumentování návaznosti hospodářsko úpravnického plánování v oblasti jsou uvedena nejdůležitější hospodářsko úpravnická doporučení z předchozích dvou lesních hospodářských plánů (LHP) na bývalém Lesní závodě BRUMOV, nyní Lesní správa LUHAČOVICE na nejvíce zastoupených stanovištích v dané oblasti: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH NA LHC BRUMOV LHC BRUMOV – LHP 1978-1986

SM porosty s jedlí a borem (i ostatní) na živných půdách vyšších a středních poloh Provozní soubor 4 obmýtí:100 let obnovní doba: 30 let

(o.č. 3.3.4) O.C. SM 6, JD(DG)1, MD 1, BK 2, využít pro přiroz.obnovu, vtr. BK, DB, KL – podpora

BK(DB) porosty na živných a kyselých půdách středních poloh Provozní soubor 3 obmýtí:120 let obnovní doba: 30 let

(o.č. 2.3.5) O.C. I. BK 10, MD+, KL+ II. SM 7, MD 1, BK 2, JD, DG BK 9, MD 1 – přiroz. Obnova +doplnění



LHC BRUMOV – LHP 1987-1996 SM (BK) hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářský

soubor 451 obmýtí:100 let obnovní doba: 30 let

cíl.dr. skladba: SM 6, MD 2, BK 2, JD alt.: DG, JDO – do 5% plochy HS

SM (BK) hospodářství živných stanovišť obmýtí:120 let obnovní doba: 30 let cíl.dr.skladba: BK 6, MD 2, SM 2, KL

Hospodářský soubor 456

Maxim. Snaha o přirozenou obnovu BK (KL) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŘÍŘENĚJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP: 25 DB hospodářství živných stanovišť, živná a bohatá stanoviště nižších poloh

Platný LHP Obmýtí Obnovní doba

Cílová druhová skladba Poznámka 251

LHC Luhačovice 1994-2003

100 20 DB 6, MD 2, BK(LP) 2, SM Kval. BO porosty Malenov.BO 110/20/ BO 8, MD 1, LP 1, BK

255 LHC Luhačovice 1994-2003

160 30 DB 7, MD 2, BK (LP) 1, HB Nekval. DB porosty, Tracheomykosa 120/30

255 LHC Strážnice 1997-2006

140 30 DB 7, BK(LP) 2, MD 1, HB Nekval. DB porosty, Tracheomykosa 120/30

41 BK hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh + exponovaná stanoviště vyšších poloh, kyselá až bohatá (svahová), uvezliska vyšších poloh (4D5), kamenitá a bohatá stanoviště vyšších poloh

Platný LHP Obmýtí Obnovní doba

Cílová druhová skladba Poznámka


110 30 SM 5, BK 3, MD 1, JD 1, JV Svážná 4D5, 3V5, DB 1, JD, SM, HB Území LT 3D8, JS 2 JV 1, MD 1, BK 5

411

LHC Brumov 1998-2007

110 30 SM 5, BK 3, MD 1, KL 1, BO, DB, JS, LP

BK nad 20% 120/30 BK 8, SM 2, KL, MD


120 30 BK 7, SM 2, MD 1, JV, LP, JD, TR


130 30 BK 6, KL 2, DB 1, JS 1, JLH, JV, MD, BRK

Kyselá stanov. 3K9, 4K9, 3a3, 4a1 BK 8, BO 1, DB 1, KL, MD, BR, JR

416

LHC Strážnice 1997-2006

120 30 BK 6, KL 2, DB(LP) 1, JS 1, JL, TR, SM, MD, JD

45 BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh LHC Luhačovice 1994-2003

100 30 SM 5, BK 3, MD 2, JD, LP, JV


100 30 SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, DB, HB, JS, JLH, TR

451


100 30 SM 5, BK 2, KL 1, MD 1, LP 1, JD, TR, DB


120 30 BK 6, MD 2, SM (DB) 2, JV, JS, KL, TR


120 30 BK 7, KL (LP) 1, DB 1, MD 1, HB, JV, JS, JLH, TR, JD

456


120 40 BK 6, KL (LP) 2, DB 1, MD 1, HB, JV, JS, JL, TR, JD



55 SM (BK) hospodářství živných stanovišť vyšších poloh 551 LHC Brumov

1998-2007 110 30 SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1,

LP, JS, JLH S vyšším zast. BK (+ 20%), BK 5, SM 2,JD 1, KL 1, MD 1

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby

Současný stav porostů je výsledkem vlivů působících na les po řadu různých generací. Ze všech dostupných podkladů, nejstarších ze dne 25. srpna 1754 – urbariátní seznam poddanských obcí panství Brumova, z oceňovacího operátu panství Brumova z roku 1834 a nejstaršího lesního plánu z roku 1835 pro část polesí Vlára – Sv. Štěpán, vyplývá, že ve složení dřívějších přirozených lesů byl převládající dřevinou buk. Menší lokality byly porostlé dubem, značné zastoupení měla jedle, hlavně ve středním horském pásmu mezi Brumovem a Val. Klobouky. V tehdejších původních lesních společenstvech měly menší zastoupení ostatní listnáče jako javor, jilm, lípa, osika, bříza atd. Výskyt dubového lesa je dokladován v několika lokalitách bývalého polesí Vlára a Val. Klobouky. Byl pěstován i uměle, aby bylo dosaženo možnosti žíru a pastvy vepřového dobytka. Jedle tvořila hlavní dřevinu v oblasti bývalých polesí Návojná, Brumov a Val. Klobouky.

Z historických pramenů vyplývá, že v 17. – 18. století byla rozloha lesů v oblasti mnohem nižší než dnes (kolonizace, pasekářství, sklářské hutě). Po přepočtu starých měr lze konstatovat, že rozloha lesů činila asi jednu třetinu výměry současné. V polovině 19. století je v oblasti intenzívně zaváděn smrk bez ohledu na stanovištní podmínky, který postupně vytlačoval a nahrazoval jedli v zastoupení. Rovněž opětné zalesňování vyklučených ploch bylo prováděno smrkem. V důsledku těchto zásahů došlo ke změně druhové skladby, která činila na počátku 19. století – jehličnany do 40 % (z toho jedle téměř 30 %). listnáče přes 60%, na současný stav v PLO 38 – jehličnany 51 %, listnáče 49 %. SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (HA / %) (55 251 ha porostní půdy) Jehličnany SM JD BO MD DG Holina

27 639 17 412 953 6 566 2 641 66 478 51 32 2 12 5 +

Listnáče DB BK HB JV JS BR LP OL TP OST.L. 27 134 8 007 11 932 3 207 610 664 745 1 048 448 259 214

49 15 22 6 1 1 1 2 1 + + Poznámka: Současná druhová skladba je výsledkem zpracování popisů porostů ze současných platných LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 5%.



SM32%

JD2%

BO12%

MD5%

DB15%

BK22%

OST.L.+

HB6% JV

1%BR1%

TP+

OL1%

JS1%

LP2%



5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková porostní skladba Věková skladba současných porostů je značně nevyrovnaná a je odvislá od dlouhodobého vývoje hospodaření v lesní oblasti. Z uvedené tabulky a grafu vyplývá vysoce nadnormální zastoupení 6. až 9. věkového stupně. Tento stav je hlavně zapříčiněn předržováním pařezin z původním obmytím 30 a 40 let na počátku století a převodem kvalitnějších pařezin výchovou na les vysoký. Nedostatečná výměra 1. až 4. věkového stupně je způsobena nenaplňováním plochy normální paseky v důsledku nárůstu nahodilých těžeb v posledních decenniích. VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA

Rozložení věkových stupňů (ha) Věkové stupně

Hol 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Σ

Plochy věk.stup.

478 3565 2989 3825 3722 5082 7980 6418 5687 5933 4110 2618 1614 729 313 72 27 89 55251

Normální rozl. v.s.

480 4980 4980 4890 4976 4976 4975 4959 4925 4845 4157 2906 1616 901 473 325 182 91

Odchylka od normál.

v %

-28,4

-39,9

-23,2

-25,2

+ 2,1 + 60,3 + 29,4 + 15,4 + 22,4

-1,1

-9,9

-0,1

-19,1

-33,7

-77,9

-85,2

-2,0

Střední věk: jehličnaté - 57 roků listnaté - 65 roků průměr celkem - 61 roků Normální paseka: 480 ha

Hol 2 4 6 8 10 12 14 16

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

ha

Věkové stupně v desítkách let

Zastoupení ploch věkových stupňů

Plochy věkových stupňů Normální rozloha věkových stupňů



5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Z provedených rozborů současného stavu lesa v PLO 38 byly zjištěny následující hodnoty zásob hroubí bez kůry. m3 % Jehličnaté 8 353 000 57,2 Listnaté 6 259 000 42,8 Celkem 14 612 000 100,0

Údaje o průměrných zásobách a zakmeněních podle věkových stupňů Věkové stupně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Průměr Průměrné zásoby na ha

- 13 91 158 212 265 299 360 403 427 422 437 405 453 429 398 381 267

Průměrné zakmenění

81

96

95

95

92

91

90

88

88

87

90

88

88

91

92

88

86

90

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v % podle věkových stupňů Jehličnany + 0,3 1,7 2,3 3,8 7,7 6,7 9,2 12,1 7,8 3,1 1,5 0,6 0,2 + + + 57 Listnáče + + 0,7 1,7 3,6 6,8 6,4 4,8 4,3 4,2 4,5 3,3 1,5 0,8 0,2 + 0,2 43 Celkem + 0,3 2,4 4,0 7,4 14,5 13,1 14,0 16,4 12,0 7,6 4,8 2,1 1,0 0,2 + 0,2 100

Průměrné zakmenění činí 9,0. Ve věkových stupních se pohybuje v rozmezí 8,1 až 9,6.

Průměrná zásoba na 1ha porostní půdy činí 267 m3. Průměrné zakmenění je 9,0. Průměrné obmýtí současných vymezených HS 115 roků. Zásoby porostů jsou rozmístěny úměrně k značně nerovnoměrnému rozložení ploch věkových stupňů a jsou soustředěny v porostech středního věku a dospívajících porostech v 6. – 10. věkovém stupni, což představuje 70,00% z celkové zásoby dřevní hmoty v oblasti. Pro srovnání lze uvést: - průměrnou zásobu lesů celé ČR: 229 m3 / ha (1995 bez les MNO)

230 m 3 / ha (1995 s lesy MNO)

231m3 / ha (1996 bez lesů MNO)

- celková těžba v ČR: 4,01m3/ ha (1995 bez lesů MNO) 4,04 m3 /ha (1995 s lesy MNO) 4,06 m3/ ha (1996 bez lesů MNO)

- průměrné obmýtí v ČR: 114 let (1996 i 1995)

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+

Cel

kem

Věkové stupně v desítkách let

Jehličnany Listnáče



R o z l o ž e n í z á s o b d l e v ě k o v ý ch s t u p ň ů

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+

Prům

ěr

V ě k o v é s t u p n ě v d e s í t k á ch l e t

m3/

ha

Za k m e něn í d le věk o v ý c h s tu pňů

70

75

80

85

90

95

100

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+

Prů

měr

Vě ko v é s tu p n ě v d e s ítkách le t

Zakm

eněn

í



ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM JD BO MD JEHL. DB BK HB JV JS BR LP OST.L. LIST. Σ

37 3 11 6 57 12 22 3 1 1 1 2 1 43 100

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Byl proveden na podkladě současného stavu lesa, přírůstových poměrů, současných mýtních těžeb, posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalších obdobích.

Období Porostní zásoby (v 1000 m3) Průměrné zásoby na 1 ha v m3

(průřezový rok) Jehličnaté Listnaté Celkem Jehličnaté Listnaté Celkem

1993

8.353

6.259

14.612

153

114

267

2001

8.664

6.914

15.578

156

125

281

2011

8653

7.299

15.952

156

132

288

2021

8.852

7.585

16.437

160

137

297

Nadměrné zastoupení plochy 6. – 10. věkového stupně a příznivé přírůstové poměry porostů

středního věku mají značný vliv na dlouhotrvající trend nárůstu celkových dřevních zásob. Přestože i hodnoty etátu mají strmý nárůst v příštím decenniu a v dalších dvou poměrně vyrovnanou vysokou úroveň (1993 – 1.997.000 m3, 2001 – 2.588.000m3, 2011 – 2.390.000 m3, 2021 – 2.467.000 m3) má trend vývoje zásob stále vzestupný směr. Uvedené hodnoty zásob na 1 ha jsou značně vysoké a vzhledem k celostátním údajům nadprůměrné.

SM JD BO

MD

JEH

L. DB

BK

HB JV JS BR LP

OST

.L.

LIS

T.

0

10

20

30

40

50

60%

P o d í l z á s o b d l e d ř e v i n



5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1ha činí : PMP– průměrný mýtní přírůst 4,09 m3 hr. b. k. CPP – celkový průměrný přírůst 6,83 m3 hr. b. k. CBP – celkový běžný přírůst 8,02 m3 hr. b. k. Průměr obmýtí současných vymezených HS činí 115 let. PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů

Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh 215 - dubový 3,2 5,0 5,8 23 - Kyselá stanoviště nižších poloh 231 - smrkový 4,8 7,9 8,6 233 - borový 3,3 5,1 5,9 25 - Živná stanoviště nižších poloh 251 - smrkový 4,4 7,1 7,3 253 - borový 3,9 6,0 6,9 255 - dubový 2,9 4,5 6,1 257 - dubový -nepr.kmen. 3,2 4,7 7,0 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 411 - smrkový 4,7 8,3 9,4 416 - bukový 2,8 6,1 7,2 45 - Živná stanoviště středních poloh 451 - smrkový 5,1 8,8 9,3 453 - borový 3,6 5,9 6,9 456 - bukový 3,9 6,4 7,9 457 - dubový -nepr.kmen. 3,4 5,3 7,3

Vývoj porostních zásob

13500

14000

14500

15000

15500

16000

16500

17000

Průřezový rok

1000

m3

1993 2001 2011 2021



Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 459 - nízký les 0 0 5,1 51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh 511 - smrkový 4,5 8,6 10,0 516 - bukový 2,9 4,8 7,5 55 – Živná stanoviště středních poloh 551 - smrkový 4,9 8,9 9,7 552 - jedlový 4,5 7,2 9,6 556 - bukový 4,2 7,3 11,1

5.2.4. Zastoupení porostních typů PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS) Porostní směs Plocha v ha Zastoupení % Smrkové porosty čisté +90 4 545 8,2 Smrkové porosty dominantní 71 - 90, majoritní 51 - 70 9 246 16,7 Borové porosty čisté +90 924 1,6 Borové porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 2 515 4,5 Dubové porosty čisté +90 1 306 2,4 Dubové porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 3 212 6,0 Bukové porosty čisté +90 2 988 5,4 Bukové porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 6 033 10,9 Listnaté porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 1 283 2,3 Plochy do tabulky byly převzaty z přehledové tabulky zastoupení skladby porostních typů podle cílových HS.

Hodnoty ročních přírůstů dle HS

0

2

4

6

8

10

12

215

231

233

251

253

255

257

411

416

451

453

456

457

459

511

516

551

552

556

Prům

ěr

m3

/ ha

PMP CPP CBP



Zastoupení převažujících POROSTNÍCH SKLADEB v převládajících cílových hospodář. souborech Cíl. HS

Porostní skladba ( zastoupení v % )

Plocha v ha

Zastoupení v CHS %

Porostní skladba ( zastoupení v % )

Plocha v ha

Zastoupení

v CHS %SM +90 382 3,60 DB +90 908 8,58 SM(71 – 90) 291 2,74 DB(71 – 90) 540 5,10 BO +90 328 3,10 DB(71 – 90) BO(11 – 30) 108 1,02 BO(71 – 90) 277 2,61 DB(71 – 90) LI(11 – 30) 692 6,53 BO(51 – 70) DB(11 – 30) 185 1,75 DB(51 – 70) BO(11 – 30) 166 1,57 BO(31 – 50) DB(31 – 50) 163 1,54 DB(51 – 70) LI(11 – 30) 358 3,38 BO(51 – 70) SM(11 – 30) 126 1,19 DB(51 – 70) LI(31 – 50) 330 3,11 BO(71 – 90) DB(11 – 30) 100 0,95 DB(31 – 50) LI(31 – 50) 244 2,31 DB(31 – 50)LI(11 – 30)LI(31 – 50) 103 0,97 LI(71 – 90) DB(11 – 30) 230 2,17 LI(51 – 70) DB(11 – 30) 221 2,09

25

LI(51 – 70) DB(31 – 50) 248 2,34 SM +90 185 18,75 BK + 90 321 31,11 SM(71 – 90) 130 13,41 BK(71 – 90) 195 19,60 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 104 10,35

41

BO +90 23 2,47 SM +90 152 8,47 BO(71 – 90) 57 3,16 SM(71 – 90) 243 13,57 BK +90 52 2,88 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 87 4,85 BK(71 – 90) 44 2,47 SM(51 – 70) BO(11 – 30) 51 2,87

43

SM(71 – 90) MD(11 – 30) 46 2,54 SM + 90 2770 7,99 DB + 90 311 0,90 SM(71 – 90) 2443 7,05 DB(71 – 90) 229 0,66 SM(71 – 90) BO(11 – 30) 357 1,03 DB(71 – 90) LI(11 – 30) 238 0,69 SM(71 – 90) MD(11 – 30) 559 1,61 DB(51 – 70) LI(11 – 30) 224 0,65 SM(71 – 90) DB(11 – 30) 193 0,56 DB(51 – 70) LI(31 – 50) 162 0,47 SM(71 – 90) BK(11 – 30) 508 1,47 DB(31 – 50) LI(31 – 50) 251 0,72 SM(51 – 70) 203 0,59 BK +90 2615 7,54 SM(51 – 70) BO(11 – 30) 486 1,40 BK(71 – 90) 2117 6,11 SM(51 – 70) MD(11 – 30) 513 1,48 BK(71 – 90) SM(11 – 30) 965 2,78 SM(51– 70)MD(11 – 30)DB(11– 30) 151 0,44 BK(71 – 90) MD(11 – 30) 302 0,87 SM(51 – 70)MD(11– 30)BK(11 –30) 162 0,47 BK(71 – 90) DB(11 – 30) 363 1,05 SM(51 – 70) DB(11 – 30) 262 0,76 BK(51 – 70) SM(11 – 30) 783 2,26 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 620 1,79 BK(51– 70)SM(11– 30)MD(11 –30) 253 0,73 SM(31 – 50)BO(11 –30)DB(11– 30) 139 0,40 BK(51 – 70) MD(11 – 30) 180 0,52 SM(51 – 70) BK(31 – 50) 259 0,75 BK(51 – 70) DB(11 – 30) 488 1,41 SM(31 – 50) BK(31 – 50) 426 1,23 BK(51 – 70) SM(31 – 50) 346 1,00 SM(51 – 70) BO(31 – 50) 154 0,44 LI(71 – 90) 226 0,65 BO(51 – 70) SM(31 – 50) 158 0,45 LI(71 – 90) DB(11 – 30) 136 0,39 BO +90 596 1,72 LI(51 – 70) DB(11 – 30) 222 0,64 BO(71 – 90) 482 1,39 BO(71 – 90) SM(11 – 30) 307 0,89 BO(71 – 90) DB(11 – 30) 135 0,39 BO(51 – 70) SM(11 – 30) 328 0,95 BO(51 – 70) DB(11 – 30) 164 0,47

45

SM(31 – 50) BO(31 – 50) 227 0,65 SM +90 1003 24,31 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 106 2,57 SM(71 – 90) 847 20,53 JD(51 – 70) SM(11 – 30) 107 2,59 SM(71 – 90) JD(11 – 30) 172 4,17 JD(51 – 70) SM(31 – 50) 46 1,12

55

SM(71 – 90) BK(11 – 30) 212 5,13 BK(51 – 70) SM(11 – 30) 95 2,29 SM(51 – 70) JD(11 – 30) 204 4,94

Plochy byly převzaty z přehledové tabulky porostních typů.



5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Z lesních hospodářských plánů z poloviny minulého století (např. z r.1860) se dovídáme, že v oblasti se dosud hospodařilo hlavně způsobem výběrným či toulavým. Těmito těžbami byly z porostů vybírány žádané dřeviny DB, JD, JS, JLM a jiné. Buk byl využíván v té době jen jako palivo. V polovině 19. století je velmi intenzívně zaváděn smrk. V dalším období je postupně zaváděna seč clonná a holoseč. Specifikem obnovy clonnou sečí na brumovském panství bylo udržování velkého počtu podúrovňových jedinců v bukových porostech (zamezení zabuření půdy). Při obnově se nejprve provedl výběr jedinců v podúrovňovi, po kterém po semenném roku docházelo k potřebnému zmlazení. V druhé polovině tohoto století převládá v PLO 38 obnova holou sečí. Podrostní způsob obnovy je praktikován především na LHC Brumov, zejména na polesí Vlára, jinde jen lokálně. Podíl přirozené obnovy činil na LHC Brumov v letech 1968-77 21 %. V následujícím decenniu 1978-87 16% z toho na lesní zprávě Vlára 63 %. VÝSLEDKY TĚŽEB V OBLASTI

Těžba celková v m3 b.k. Těžba nahodilá v m3 b.k. TN ROK Jehličnatá Listnatá Celkem Jehličnatá Listnatá Celkem %

1985 128.910 86.490 215.400 72.000 10.200 82.200 38,2 1986 153.590 93.860 247.450 46.510 10.290 56.800 23,0 1987 143.180 93.470 236.650 48.860 11.250 60.110 25,4 1988 149.040 87.110 236.150 23.610 8.040 31.650 13,4 1989 133.770 95.580 229.350 39.510 10.130 49.640 21,6 1990 127.830 78.090 205.920 86.670 13.040 99.710 48,4 1991 81.520 52.150 133.670 38.180 13.710 51.890 38,8 1992 83.640 41.340 124.980 43.290 8.890 52.180 41,8 1993 138.400 42.250 180.650 128.010 14.690 142.700 79,0 1994 142.010 43.530 185.540 125.430 8.390 133.820 72,1 1995 183.710 53.100 236.810 168.350 12.230 180.580 76,3 Celkem 1.465.600 766.970 2.232.570 820.420 120.860 941.280 φ na rok 133.236 69.724 202.960 74.583 10.987 85.570

42,2

ROČNÍ VÝŠE TĚŽEB URČENÁ Z PLATNÝCH LHP V OBLASTI: 55 251 HA

Těžba Obnovní Výchovná Celková Jehličnaté 128 000 m3 47 000 m3 175 000 m3

Listnaté 72 000 m3 47 000 m3 119 000 m3

Celkem 200 000 m3 94 000 m3 294 000 m3

Na 1 ha 3,6 m3 1,7 m3 5,3 m3

5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů

Majetková skladba lesů LO 38 byla velmi pestrá a složitá. Je to dáno již samotným regionálním charakterem oblasti, která zahrnuje většinu regionů Valašska a Slovácka. Jedním ze znaků tohoto území je značně rozdrobená lesnatost.

Počátkem 20. století se v oblasti nacházelo 15 velkostatků, z nichž 6 zasahuje do oblasti jen částí. Za velké (nad 3 000 ha) lze označit 5 VS (Brumov, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Strážnice, Světlov). Zbývající VS jsou různých výměr od 150 do 2 000 ha.

Určitou zvláštností této oblasti je existence tzv. singulárních společností, kterých již počátkem 20. století bylo 31 o výměrách od 60 do 200 ha (s jednou výjimkou – 600 ha sing. Vizovice). Značnou část již v té době vlastnily obce (cca 12%) a asi pětinu rozlohy tvořily drobné selské lesy.



MAJETKY PŘED POZEMKOVOU REFORMOU – ROK 1919 Název objektu Vlastník Číslo

mapy Velkostatek Zlín (část) Rod Haupt-Buchenrode 38 Velkostatek Malenovice (část) Rod Šternbek 39 Velkostatek Napajedla (část) Baltazzi Marie a Aristid 26 Velkostatek Brumov I., II. (část) Dreher Antonín 40 Velkostatek Brumov III. Rod Cenntner – Manner 41 Velkostatek Slavičín Rod Wichterle 42 Velkostatek Vizovice (část) Rod Stillfried – Ratenitz 51 Velkostatek Horní Lhota Zelinský a Trdlica (do r. 1919 Bellegarde, Lubomírský) 52 Velkostatek Bílovice Rod Logothetti 53 Velkostatek Uherský Brod Palffy Josef (do r. 1919 Kounicové) 54 Velkostatek Luhačovice Rod Serenyi 55 Velkostatek Uherský Ostroh (část) Rod Liechtenstein 78 Velkostatek Strážnice (část) Rod Magnis 79 Velkostatek Březolupy Cukrovar A. Maye, Uherské Hradiště 402 Velkostatek Světlov Pozemková banka Praha (do r. 1919 Bellegarde, Lubomírský) 403 Návojná; Brumov; Bylnice; Singulární společnost 43-50 Šanov; Loučka; Slopné; Singulární společnost 56-70 Sehradice; Horní Lhota; Bojkovice; Singulární společnost 72-77 Bzová; Bratřejov; Komňa; Singulární společnost 87-89 Krhov; Lhotsko; Lípa; Singulární společnost Ludkovice; Luhačovice; Nedachlebice; Singulární společnost Nezdenice; Prakšice; Provodov; Singulární společnost Řetechov; Strání; Suchá Loz; Singulární společnost Uherský Brod; Vizovice; Zádveřice; Singulární společnost Záhorovice; Javorník; Singulární společnost Velká n/Vel.; Nová Lhota Singulární společnost ML Uherský Brod Město Uherský Brod 556 ML Valašské Klobouky Město Valašské Klobouky 533 ML Slavičín Město Slavičín 541 ML Strážnice Město Strážnice 599 + obecní lesy + 34 obcí 525-527

531,532, 534-540 542-555 557-562 611-612

Po první pozemkové reformě (zákon č. 215/1919 Sb.) v průběhu 20. a 30. let 20. století došlo k četným majetkovým změnám. Proběhly různé prodeje a dělení majetků, převody na stát, města, obce a lesní družstva.

MAJETKY V LETECH 1938 – 1945 ( - 1950) Název objektu Vlastník Číslo

mapy Velkostatek Zlín (část) Baťův podpůrný fond 900 Velkostatek Malenovice (část) Rod Šternberk 53 Velkostatek Napajedla (část) Baťův podpůrný fond 902 Velkostatek Brumov I., II. (část) Harbachová – Rainer Edeltruda 54 Velkostatek Brumov III. Rod Cenntner - Manner 55 Velkostatek Slavičín Rod Wichterle 56 Velkostatek Vizovice (část) Rod Stillfried - Ratenitz 68 Velkostatek Horní Lhota Dr. Gal, Poděbrady 69 Velkostatek Bílovice Rod Logothetti 70 Velkostatek Uherský Brod Palffy Josef 71 Velkostatek Luhačovice Rod Serenyi 73



Název objektu Vlastník Číslo mapy

Velkostatek Uherský Ostroh Rod Liechtenstein 99 Velkostatek Strážnice Rod Magnis 100 Velkostatek Březolupy Baťův podpůrný fond 902 Velkostatek Světlov Zbořil Ladislav a Jarmila 75 Haluzice Horáková Elsa 57 Obora Drslavice Kaunicová Josefa 72 Statek Seče Kuba Alois 74 Nezdenice Šilhánek Josef 76 32 objektů Singulární společnosti 60-67

77-91 93-98 107-109

13 objektů Lesní družstva 803-810 812-816

78 objektů Města a obce 525-527 531-577 579-592 594-597 599 611-621

Po roce 1945 došlo k dalšímu rozšíření státní držby a to nejprve dle dekretu prezidenta republiky č.

12/1945 Sb. Dále v roce 1948 na základě zákona č. 142/1947 Sb. o revizi pozemkové reformy, který postihl majetky přes 50 ha a podle zákona č. 46/1948 Sb.

Podle zákona č. 279/1949 Sb. a vládního nařízení č. 90/1950 Sb. byly převzaty státem lesy měst a obcí a podle vládního nařízení č. 81/1958 Sb.lesy lesních družstev. ZÁBOR MAJETKU OBCÍ A LESNÍCH DRUŽSTEV 1949 – 1958 Název objektu Vlastník OL Lačnov Lačnov OL Lidečko Lidečko OL Horní Lideč Horní Lideč OL Študlov Študlov OL Poteč Poteč ML Valašské Klobouky Valašské Klobouky OL Nedašova Lhota Nedašova Lhota ML Brumov Brumov OL Štítná Štítná OL Jestřabí Jestřabí OL Popov Popov OL Rokytnice Rokytnice OL Hrádek Hrádek ML Slavičín Slavičín OL Divnice Divnice OL Bohuslavice n/V. Bohuslavice n/V. OL Nevšová Nevšová OL Lipová Lipová OL Vlachovice Vlachovice OL Vrbětice Vrbětice OL Křekov Křekov OL Vlachova Lhota Vlachova Lhota OL Drnovice Drnovice OL Vysoké Pole Vysoké Pole OL Újezd Újezd OL Loučka Loučka OL Sehradice Sehradice OL Dolní Lhota Dolní Lhota



Název objektu Vlastník ML Uherský Brod Uherský Brod OL Bojkovice Bojkovice OL Bystřice p/L. Bystřice p/L. OL Horní Němčí Horní Němčí OL Březová Březová OL Strání Strání OL Suchá Loz Suchá Loz OL Bánov Bánov OL Biskupice Biskupice OL Bohuslavice Bohuslavice OL Boršice Boršice OL Bratřejov Bratřejov OL Březnice Březnice OL Březůvky Březůvky OL Dobrkovice Dobrkovice OL Hradčovice Hradčovice OL Hřivinův Újezd Hřivinův Újezd OL Kelníky Kelníky OL Komňa Komňa OL Korytná Korytná OL Lhota Lhota OL Lopeník Lopeník ML Luhačovice Luhačovice OL Nivnice Nivnice OL Pašovice Pašovice OL Pitín Pitín OL Popovice Popovice OL Prakšice Prakšice OL Rudice Rudice OL Rudimov Rudimov OL Starý Hrozenkov Starý Hrozenkov OL Šumice Šumice OL Veletiny Veletiny OL Vizovice Vizovice OL Vlčnov Vlčnov OL Velký Ořechov Velký Ořechov OL Zlámanec Zlámanec OL Pohořelice Pohořelice OL Polichno Polichno ML Strážnice Strážnice OL Suchov Suchov OL Blatnice Blatnice OL Velká n/Vel. Velká n/Vel. OL Nová Lhota Nová Lhota OL Javorník Javorník OL Kuželov Kuželov OL Hrubá Vrbka Hrubá Vrbka OL Hroznová Lhota Hroznová Lhota OL Tvarožná Lhota Tvarožná Lhota OL Radějov Radějov Lesní družstvo Slopné Lesní družstvo Loučka Lesní družstvo Újezd Lesní družstvo Vysoké Pole Lesní družstvo Haluzice



Název objektu Vlastník Lesní družstvo Planodíl Vlachovice Lesní družstvo Lačnov Lesní družstvo Slavkov Lesní družstvo Hroznová Lhota Lesní družstvo Hrubá Vrbka Lesní družstvo Javorník Lesní družstvo Velká n/Vel. Lesní družstvo Kněždub

Po roce 1989 došlo k úpravě vlastnických vztahů. Lesy České republiky postupně předávaly lesy oprávněným soukromým vlastníkům a to podle zákona č. 229/1991 Sb. a obcím podle zákona č. 172/1992 Sb. 5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti

OI LČR k 1.1.1999

LS LHC K platnosti LHP

Revír Platnost LHP

Luhačovice Luhačovice LČR Uherský Brod 13 559 ha Bojkovice

Lopeník Strání Vizovice Provodov

Malenovice

1994-2003

Brumov *) Horní Lideč Střelná Návojná Brumov Sidonie Štítná Slavičín Vysoké Pole

Luhačovice

6 819 ha

Slopné

1998-2007

Strážnice Červené Domky Radějov Javorník Vápenky

2 095 ha

Lipov

1997-2006

Vsetín Pozděchov 1991-2000

Zlín Zlín Zlín

Strážníce

450 ha Celkem 22 923 ha

*) Údaje jsou z textové části nového LHP vyhotoveného soukromým subjektem podle zákona 289/1995 Sb. 5.4.3. Přehled větších vlastníků, obcí a fyzických osob

Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPOL Dolní Lhota 64,60 LHC Luhačovice OL Pozlovice 42,90 LHC Luhačovice OL Rudimov 86,26 LHC Luhačovice

1994-2003

ML Slavičín 828,46 LHC Luhačovice LHC Brumov

1994-2003 1998-2007

OL Částkov 38,01OL Dobrkovice 124,06OL Drslavice 29,61OL Hradčovice 77,41OL Popovice 60,52OL Prakšice 72,62OL Veletiny 105,23




Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPOL Vlčnov 80,57OL Starý Hrozenkov 94,72OL Boršice 50,42OL Liptál 85,47OL Březůvky 83,18OL Hřivinův Újezd 140,65

OL Ludkovice 36,35ML Zlín 537,35OL Lhota 60,55OL Pohořelice 78,07OL Kelníky 77,66OL Zlámanec 202,40OL Svárov 39,34Sdružení singulárních podílníků Bzoup 148,74OL Komňa 596,09ML Bojkovice 403,36OL Biskupice 186,71OL Bystřice pod Lopeníkem 407,66OL Pitín 95,16ML Luhačovide 262,03OL Suchá Loz 158,73OL Bánov 149,33ML Uherský Brod 296,29OL Šumice 226,97OL Březová 362,25Kroupová-Chrampová 395,09Tomešová 905,15Singulární spol. lesů Luhačovice 73,39OL Rudice 164 14OL Korytná 110,71OL Bohuslavice u Zlína 172,94OL Strání 214,76OL Nivnice 69,86Oroszová-Gál 714,88Sdružení singulár. podílníků Bojkovice 54,25Singul. společnost v Lípě 277,31Singul. společnost Bratřejov 276,81Singul. společnost Uherský Brod 134,99OL Velký Ořechov 145,84Singul. společnost Nezdenice 70,03OL Lopeník 73,47OL Vizovice 54,81


Singul. společnost Vizovice 609,31 LHC Luhačovice LHC Brumov

1994-2003 1998-2007

Singul. společnost Lhotsko 79,70OL Horní Němčí 382,70Šrámková-Šilhánci 102,46Singul. společnost Doubravy 178,03Singul. společnost Řetěchov 105,79Singul. společnost Nedachlebice 77,01Singul. společnost Prakšice 68,49Singul. společnost Krhov 84,01Singul. společnost Strání 102,63Singul. spol. Slavkov u Uh. Hradiště 98,53Singul. společnost Jasenná 93,04Singul. společnost Zádveřice 75,82Singul. společnost Provodov 86,53Singul. společnost Ludkovice 105,59




Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPSingul. společnost Doubravy 178,03 Singul. společnost Brumov 210,84Singul. společnost Bylnice 208,00Revír E. Horákové-Hrejsové 116,22Lesní sdružení Horka 105,13Lesní singul. společnost Horní Lhota 70,30Lesní společnost Návojná 78,71


Sdružení vlastníků Plavodíl 54,81Společ. singularistů Sehradice 111,39Lesní singul. společnost Slopné 89,92Singulární společ. Šanov 202,46Lesní družstvo Vysoké Pole 113,66

LHC Brumov

Zbrojovka Vsetín 208,93 LHC Zbrojovka Vsetín Ing. Milan Wichterle 72,38Lesní správa WaS, s.r.o. 200,15Lesní společnost L.W. 269,61Sdružení vlast. Lesa Újezd 113,01PaP Partner (Broker, Cap) 76,00OL Bratřejov 56,14ML Brumov-Bylnice 195,19OL Dolní Lhota 50,33OL Drnovice 57,96OL Francova Lhota 270,63OL Horní Lideč 114,24OL Jestřabí 56,17OL Křekov 84,01OL Lačnov 150,83OL Lidečko 141,70OL Lipová 143,31OL Loučka 64,24OL Nedašova Lhota 103,92OL Poteč 191,69OL Sehradice 122,81OL Štítná nad Vláří 390,06OL Študlov 70,66ML Valašské Klobouky 513,85OL Valašská Senice 199,38OL Vlachova Lhota 106,75OL Vlachovice 209,07OL Vysoké Pole 61,84OL Újezd 64,64

LHC Brumov

1998-2007

Lesní družstvo Malinova stráň 84,99Lesní družstvo Slopné 149,41Lesní družstvo Haluzice 74,55

Sdružení singul. podílníků Nová Lhota 167,33Singular. Lesní spolek v Javorníku 140,65Lesní společnost Javorník 88,27Lesní sdružení Velká nad Veličkou 123,64Správa singul. maj. Velká nad Veličkou 210,79OL Nová Lhota 113,74OL Javorník 121,63OL Tvarožná Lhota 94,52OL Radějov 88,23OL Suchov 350,35

LHC Strážnice

Správa singul. jmění Hrubá Vrbka Lesní majetek obce Hrubá Vrbka

160,38 Sdružené hospodaření obce

Sdruž. Vlast. Lesa „Dubník“ Hroznová Lhota

58,35 LHC Strážnice

1997-2006



Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPSdružení vlastníků na Kobylí hlavě V Hluku

214,76

5.4.4. Celkový podíl jednotlivých skupin vlastníků na výměře

Vlastník LČR Obce,singuláry, lesní družstvo,

sdružení

Soukromníci Celkem

Porostní plocha 22 923 ha 22 939 ha 9 389 ha 55 251 ha % 41,5 % 41,5 % 17,0 % 100,0 %

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů


6. FUNKCE LESŮ

6.1. Funkční potenciál

Je podchycen na mapě potenciálních funkcí, jako přehled deklarovaných zájmů a kategorizace. Je určen přírodními podmínkami a současným stavem porostů a z toho vyplývajících možností plnění požadavků.

6.1.1. Funkce produkční 6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní

Nosnou kategorií podle převládající funkce lesa je les hospodářský (§ 9, zákon o lesích 289/1995

Sb.), jeho posláním je vyvážené plnění všech funkcí, včetně produkce dřevin. Produkční funkcí lesa se tak rozumí využívání dřevní suroviny při zachování trvalosti produkce, hospodárnosti a funkční stability.

Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT). Tento fiktivní potenciál je možno zhruba vyjádřit odvozením z cílové druhové skladby, bonit cílových dřevin a stupnice hodnotového CPP. Tab.6.1. FIKTIVNÍ PRODUKČNÍ POTENCIÁL

Stupeň Označení CPP (Kč/ha) HS SLT 0 nevyužitelný < 390 01 0Z, 3Y, 3J, 5Y, 5J 1 velmi nízký 391 - 1170 21a 1N, 2a

21d 1C 2 nízký 1171 - 1755 23 2I, 2S 41a 3N, 4N, 3Ke, 4Ke 43a 3K, 4K 53 5K 51a 5N, 5Ke

3 průměrný 1756 - 2145

29c 5L 25 2B, 2H, 2D 41b 3Se, 4Se, 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4F 45 3S, 4S, 3B, 4B, 3O 51c 5F, 5Se, Be, De, 5A

4 vysoký 2146 - 2730

29c 3L 19 2L 45 3D, 4H, 4D, 4V

5 velmi vysoký 2731 - 3510

55 5S, B, D, 5V, 5G Skutečnou představu o produkci PLO udává reálný produkční potenciál, který vychází z analýz databáze platných LHP, tedy cílových HS s přiřazením aktuálních porostních typů. Algoritmus tvorby porostních typů je uveden v tabulce.

Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


Tab. 6.2. TVORBA POROSTNÍCH TYPŮ Tvorba porostních typů (PT)

poř. Porostní typ dřevina poř. Porostní typ dřevina číslo ozn. kód číslo kód číslo ozn. kód ozn. kód 1 SM 1 SM 1 11 DBE 5e DBS 41 2 SME 1e SMP 2 DBC 43 SMC 3 DBX 47 SMS 4 OR 70 SMO 5 ORC 71 SME 6 12 BK 6 BK 50 SMX 9 JV 52 3 JD 2 JD 10 KL 53 4 JDE 2e JDO 11 TR 74 JDJ 12 13 JS 7 JS 57 JDK 13 JSU 59 JDV 14 14 AK 7e AK 63 JDX 16 15 OL 8 OL 83 DG 18 OLS 84 5 BO 3 BO 20 OLZ 85 6 BOE 3e BOC 21 16 TP 9 OS 86 BKS 22 TP 87 VJ 23 TPC 88 LMB 24 TPX 89 BOP 25 TPS 90 BOX 27 VR 92 7 MD 4 MD 30 17 LI 9x HB 51 MDX 31 BB 54 8 KOS 4k KOS 28 BR 64 BL 29 BRP 65 9 JX 4x TS 33 JR 66 JAL 35 BRK 67 JX 39 MK 68 10 DB 5 DB 40 STR 75 DBZ 42 HR 76 DBP 44 JB 77 DBB 45 LTX 79 CER 48 JIV 91 JL 60 LMX 97 JLH 61 KR 98 JLV 62 18 LIE 9e JVJ 55 LP 80 JVX 56 LPV 81 JSA 58 LPS 82 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95 Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem



Tento reálný potenciál je vyjádřen hodnotovým CPP jako roční přírůst vztažený k současným cenám dříví a jeho zařazením k určitému produkčnímu stupni na úrovni HS. V tabulce 6.3. je vyjádřeno zastoupení cílových HS v PLO s přiřazením dalších atributů – zásoby, ročního přírůstu, evapotranspirace a plochami. Z tabulky je zřejmé, že 97 % plochy PLO je tvořeno šesti nosnými cílovými HS, mezi kterými dominuje HS 45 (63,2 %). Těchto šest HS je nositelem vysokého až velmi vysokého produkčního potenciálu, přičemž 72,8 % plochy PLO má velmi vysoký produkční potenciál. TAB. 6.3. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HS PODLE PLOCH, ZÁSOBY, ROČNÍ PŘÍRŮST, EVAPOTRANSPIRACE

Cílový Zásoba RP RP ET Dřeviny Holiny Celkem Zastoupení Naplnění HS m3/ha Kč/ha Stupeň mm/rok/ha ha ha ha % 45 282 2798 5 675 34654,4 263,5 34917,9 63,2 63,2

25a 205 2421 4 595 10588,0 79,8 10667,8 19,3 82,555 296 2898 5 706 4125,0 71,7 4196,6 7,6 90,1

43a 257 2637 4 681 1791,6 11,2 1802,8 3,3 93,441b 308 3064 5 685 1072,4 6,2 1078,6 2,0 95,341a 279 2596 4 684 928,4 17,4 945,8 1,7 97,023b 224 2692 4 570 444,0 12,1 456,2 0,8 97,951b 300 2763 5 665 427,1 4,6 431,7 0,8 98,623a 197 2568 4 570 158,9 0,0 158,9 0,3 98,953 345 2871 5 687 142,0 4,2 146,2 0,3 99,2

21b 183 1995 3 578 141,7 3,1 144,8 0,3 99,519a 177 2609 4 627 85,8 1,4 87,2 0,2 99,629b 195 2765 5 676 72,9 1,0 73,9 0,1 99,751a 302 2529 4 700 70,9 0,0 70,9 0,1 99,921a 231 2707 4 566 56,2 1,5 57,6 0,1 100,0 1g 320 2914 5 683 9,8 0,0 9,8 0,0 100,059a 63 2580 4 695 2,5 0,0 2,5 0,0 100,019b 321 2575 4 692 1,5 0,0 1,5 0,0 100,047a 0 3490 5 668 0,9 0,0 0,9 0,0 100,0



Poznámka: Tabulka 6.3. se opírá o databázi LHP s různou platností, neobsahuje a nezohledňuje nejnovější změny při revizích typologického mapování. Hodnoty tak nemusí úplně korespondovat s údaji v tabulkách cílových HS (kap.9). 6.1.1.2. Růstové poměry dle bonit (AVB) Velkou vypovídající schopnost má analýza četností AVB (příloha 4a) aktuálních porostních typů, umožňující produkční diferenciaci. V grafech zastoupení četností AVB jsou zhodnoceny růstové vlastnosti základních dřevin v nejzastoupenějších porostních typech podle tvorby - tab. 6.2. a podle HS a podsouborů. Zhodnocení analýzy četností AVB aktuálních porostních typů Čistý a dominantní smrk dosahuje v HS 25 nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 28, přičemž křivky jsou velmi strmé na obou stranách. Čistá a základní borovice (směs s DB) v HS 25 dosahuje nejvyšších zastoupení četností v bonitách 24 -26. Čistý a majoritní dub v HS 25 dosahuje nejvyšších zastoupení četností na bonitách 20 - 26 (max. 22 - 24), přičemž je z 9 grafů patrný posun směrem ke zvýšení produkce (vyšší četnosti AVB) ve směsi s listnáči i s borovicí jako složky přimíšené. Zajímavý je posun v zastoupení četností AVB v dubu ve směsi s borovicí jako základních složek. Zde produkce dubu stoupá, četnosti AVB se pohybují v maximech okolo 24 - 28. Dominantní buk v HS 23 dosahuje nejvyšších zastoupení četností na bonitách 24 - 30 (max. 26).

0,0

5000,0

10000,0

15000,0

20000,0

25000,0

30000,0

35000,0

40000,0

45 25a 55 43a 41b 41a 23b 51b 23a 53 21b 19a 29b 51a 21a 1g 59a 19b 47aCílový HS

ha

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0%

ha %



Čistý smrk v HS 41b (živnější podsoubor) dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 28 - 34. V HS 41a (chudší podsoubor) je to v bonitách 26 - 32. Je zde vidět zřetelný posun a závislost na trofnosti stanoviště. Čistý a dominantní BK v HS 41b dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 34 (max. 30), přičemž se zdá, že posun k lepší produkci existuje u směsi s dominantním BK. V HS 41b produkce podstatně klesá, nejvyšší zastoupení četností AVB je na hodnotách 22 - 30. Čistý, dominantní a majoritní smrk v HS 43a dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32, nejlépe ve vztahu k produkci se pak opět jeví křivka průběhu četností bonit u směsi s bukem. Porosty s dominantní borovicí dosahují nejvyššího zastoupení četností u bonit 22 - 28. Čistý buk má nejvyšší zastoupení na bonitách 24 - 30. Čistý a dominantní smrk v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 34 (max. 28 - 30). Nejvyšší hodnoty má pak smrk ve směsi s modřínem. Ve směsi majoritním až základním zastoupením smrku se nejvyšší zastoupení četností pohybuje ve stejném rozmezí 26 - 34, přičemž nejlépe vypadají směsi s modřínem a bukem, kde se maxima posouvají na 28 - 34. Zřetelný posun v zastoupení četností AVB u smrku je patrný ve směsích s bukem, kde maxima sledují bonity 30 - 32. Totéž se nedá říci o směsích smrku s borovicí, kde maxima zastoupení četností zůstávají stejná, průběh křivek je spíš nakloněn k poklesu četností u vyšších bonitních hodnot. Čistá a dominantní borovice v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 22 - 28. Ve směsích s borovicí majoritní a základní nejvyšší zastoupení četností stoupá na 24 - 30. Čistý a dominantní dub v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 20 - 28 (max. 22 - 24). Směsi s majoritním a základním dubem mají toto zastoupení posunuto na 22 - 30 (max. 28 - 32). Majoritní a základní buk má zastoupení přibližně stejné, nejlépe vypadají směsi BK+SM+MD a BK+MD. Čistý a dominantní smrk v HS 51b (živnější) dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32 (max. 28). Dominantní a majoritní smrk v HS 53 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32. Čistý, dominantní a majoritní smrk v HS 55 má nejvyšší zastoupení v rozmezí 26 - 34 (max. 28 - 32). Nejlepší se ukazují směsi s jedlí. Zobecnění. Porovnáním průběhů četností AVB u jednotlivých dřevin v různých HS, tedy jiných růstových podmínkách (hlavně lvs), snadno zjistíme chování dřevin ve vztahu k produkci: Nejzřetelnější je rozdíl růstu a produkce smrku ve 2. lvs, kde nedosahuje úrovně vyšších lvs ani úrovně listnatých dřevin. Oprávněné je produkční optimum dubu ve 3. lvs, kde dosahuje lepších hodnot než ve 2. lvs. Buk je po bonitní stránce možno porovnat se smrkem, na rozdíl od smrku je jeho pěstování ve 2. lvs oprávněno ekologicky i produkčně. Pěstování smrku ve 4. lvs případně i 3. lvs lze snad odůvodnit po stránce produkční, ne však z hlediska ekologického. Oprávněnost pěstování smrku v 5. lvs vzhledem k produkčnímu optimu i průběhu křivek AVB je zřejmá. Je však nutno říci, že nejlepší produkce ve všech cílových HS dosahují dřeviny ve směsích. Zvláště partné je to u dubu, menší rozdíly jsou u směsí se smrkem a bukem. 6.1.1.3. Produkční potenciál výhledový Rozbor očekávaných těžebních možností v oblasti Na podkladě rozboru porostních zásob lze očekávat v následných obdobích tyto VÝŠE ROČNÍ TĚŽBY :

Průřezový rok 1993 2001 2011 2021 Druh těžby v m3 hroubí b.k.

Mýtní - těžební % 280 000 282 000 260 000 269 000 - upravená 250 000 260 000 239 000 247 000 Předmýtní 118 000 114 000 122 000 123 000 Celková 368 000 374 000 361 000 370 000 Roční výše těžby /ha 6,7 6,8 6,5 6,7

U těžeb mýtních je patrný částečný propad ve třetím deceniu, který je ovšem nahrazen nárůstem těžby předmýtní. Je to způsobeno částečným nedostatkem zásob mýtních porostů, které nastupují do obnovy.



6.1.2. Funkce mimoprodukční Funkce mimoprodukční – členění :

a) ekologické - půdoochranné - klimatické

b) společenské - vodohospodářské - rekreační a zdravotní - ochrana přírody

- krajinotvorná - reprodukční - myslivost - výzkum a výuka - jiný důležitý zájem (armáda)

Ekologické

Půdoochranná funkce se dále dělí na protierozní, protideflační, protisesuvnou, vodoochrannou. U klimatické funkce lze počítat se zmírněním klimatu ať už srovnáním extrémů nebo vytvořením překážek (bariér).

Společenské

Tyto funkce obsahují využívání lesa, jako součásti životního prostředí, lidmi. Jedná se o využívání především ku prospěchu zlepšení zdraví lidí a pro další zlepšení životních a kulturních potřeb. 6.1.2.1. Funkce ekologicko-stabilizační

Les mimo svých dalších funkcí plní své místo v krajině jako nositel ekologické stability. Ekologická stabilita je definována jako schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Tato schopnost se projevuje buď minimální změnou za působení rušivého vlivu (rezistence) nebo spontánním návratem do výchozího stavu, resp. na původní vývojovou trajektorii po případné změně (resilience). Přítomnost jedné z těchto schopností stačí, aby ekosystém byl ekologicky stabilní. V rámci vývoje se vytvořila klimaxová stadia přírodního lesa, kde v přírodních podmínkách PLO jsou naplněna kriteria ekologické stability. Jim se blíží porosty s přírodě blízkou dřevinou skladbou.

Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, zejména na vhodnou druhovou a prostorovou skladbu, prodlouženou obnovní dobu a omezení některých technologií. Prodloužení obmýtí není žádoucí vzhledem k znehodnocování vložené práce v rámci výchovných zásahů, kdy prodloužením obmýtí

012345678

m3/

ha

Výhled roční výše celkové těžby

1993 2001 2011 2021

Průřezový rok



dochází k znehodnocení dřevní hmoty. Pro ekologickou funkci jako nositel ekosystémů vázaných na odumírající a odumřelé dřevo je možné ponechat aleje či výstavky na dožití, což je v PLO nesmírně důležité zejména pro zachování entomofauny.

Pro základní zatřídění se využívá koeficientu ekologické stability (KES) podle vzorce, kdy v čitateli je součet ploch lesní půdy, vodních ploch, luk, pastvin, ovocných sadů a vinic a ve jmenovateli součet orné půdy, zastavěné plochy a chmelnic. Jednotlivé typy krajin podle KES jsou následující:

KES krajina antropogenní do 0,7 krajina harmonická 0,7 - 2,9 krajina relativně přírodní nad 2,9

Lesní oblast má hodnotu KES 2,6, což ji řadí na horní hranici harmonické krajiny ke krajině relativně

přírodní. Hodnocení jednotlivých lesních porostů v rámci pětistupňového třídění podle následujících kriterií: 1 - plochy ekologicky nestabilní - se na lesních porostech nevyskytují 2 - plochy málo ekologicky stabilní - v PLO se na lesních porostech nevyskytují, jedná se o

degradovaná stanoviště zničená např. imisemi či rozsáhlé porosty invazivního introdukovaného druhu, např. Akátu.

3 - plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstava stanovištně nepůvodních dřevin

4 - plochy velmi ekologicky stabilní - jsou smíšená společenstva s významným zastoupením původní dřevinné skladby klimaxového stadia a různá sukcesní stadia s výjimkou borových monokultur na neborových stanovištích.

5 - plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby.

V rámci PLO mají převahu poslední dva stupně ekologické stability, tj porosty ekologicky velmi

stabilní a nejstabilnější. V rámco PLO je na lesní půdě vytvořen územní systém ekologické stability (ÚSES), což je soubor

účelně propojených přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými systémy ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Charakteristika biocenter a biokoridorů a jejich hierarchické členění viz kap. 7.3.2.1. Interakční prvek je krajinný segment obvykle ekotonového charakteru, který zpravidla na lokální úrovni propojuje příznivé působení ostatních ekologicky krajinných segmentů. Jsou to lokality jako např. okraje lesů, porosty na mezích a kamenicích, ochranné lesní pásy, větrolamy a břehové porosty, rozptýlená zeleň apod.

Představa o zařazení biocenter do kategorie lesů je taková, že ve většině zůstávají v kategorii lesa hospodářského, dále jsou zařazeny do lesů zvláštního určení v rámci vyhlášených rezervací či genových základen. Zařazování do lesů zvláštního určení pouze z titulu prvku SES není účelné vzhledem k neexistenci přírodních lesů. Až na výjimky (prales Javořina) byly a jsou všechny porosty pod antropickým ovlivněním.

Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a maximální snahu o vytvoření přírodě blízkých porostů (nikoliv přirozených - umělé vytváření přirozených porostů je protimluv). Hlavní zásady hospodaření jsou tyto:

1. V zastoupení dřevin preferovat stanovištně původní dřeviny, pouze v biocentrech částečně unikátních (unikátních z důvodů antropických - historické bažantnice, obory, výsledky práce význačných lesníků apod.) je možné uplatnit výjimku např. pro modřín či jírovec maďal apod.

2. Zákaz introdukce exotických dřevin s výjimkou podobnou jako v bodě 1. 3. Prodloužení obnovní doby, nezvyšování obmýtí. 4. Bezeškodné ponechání části hmoty na dožití (aleje, výstavky). 5. Využití maximální možnosti přirozené obnovy. 6. Výchovu přizpůsobit stabilizační funkci (podpora ekonomicky méně kvalitní příměsi). 7. Zjemnění technologie těžby .



6.1.2.2. Funkce vodní

Jde o zlepšování vodního režimu usměrněním hospodaření a využívání lesa. Komentář : Účinky lesa :

- retenční infiltrační účinek lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku;

- retardační účinek lesa – zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků;

- akumulační účinek lesa – zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání;

- kondenzační účinek lesa – zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40% vertikálních srážek);

- samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa – vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním;

- desukční účinek – odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou – tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydromel ioračních okrsků .

Les má obrovský význam jako transportér vody přijaté půdním povrchem zpět do ovzduší. Tzv. desukční funkce je významnější u tzv. semihydromorfních a hydromorfních půd. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.3.2., je pro PLO 38 charakteristická jejich téměř úplná absence. Jejich zastoupení je zřejmé z tabulky.

ZASTOUPENÍ SLT OVLIVNĚNÝCH VODOU PLO : 56 332.66 ha Označení 3O 4V 5V 5G 2L 3L 5L Celkem Plocha (ha) 14.88 3.51 10.62 3.50 147.77 267.94 4.38 452.60 Zastoupení (%) + + + + 0.3 0.5 + 0.8

Plocha půd pseudoglejů (SLT 3O) a glejů (SLT 5G) je zanedbatelná, výskyt pouze bodový. Rovněž půdy s proudící svahovou vodou (SLT 4V, 5V) jsou vázány na bodový či liniový výskyt s nepatrným významem. Větší význam mají stanoviště s proudící podzemní vodou, která závisí na hladině ve vodním toku. Jsou to stanoviště luhů a potočních niv (SLT 2L, 3L, 5L). Na ně je vázáno diferencované hospodaření podle konkrétního HS (kapitola 9.). Zcela specifický režim hospodaření mají prameniště – LT 3L2, 3L4, 5L2. Tyto lokality o velikosti několika arů mají velký význam ve vodním režimu lesa i krajiny, jsou na ně vázána specifická rostlinná i živočišná společenstva a je celospolečensky žádoucí tyto bodové prvky ponechat vlastnímu vývoji bez jakéhokoliv zásahu. Zcela nežádoucí je jejich umělé odvodňování. Na půdách s obsahem vápníku (karbonátové jílové břidlice, vápnité jíly a jílovce, pískovce s obsahem glaukonitu) dochází na těchto prameništích k vysrážení uhličitanu vápenitého ve formě vápenného tufu.

Význam lesních porostů pro vodní bilanci v krajině lze posoudit porovnáním ročních srážkových úhrnů (viz. kapitola 4.2. Klima oblasti) a evapotranspirace (v mm) pro základní dřeviny podle cílových HS.



Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM

(zpracováno podle AMBROSE 1975) PT SM, JD

cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-41

13a 698 751 53 683 732

b 696 752 55 683 732

c 692 741 57a 683 732

19a 692 741 b 683 732

b 698 751 59a 704 761

21a 692 741 b 689 744

b 692 741 71a 677 721

23a 692 741 b 677 721

b 692 741 73 677 721

25a 692 741 75 677 721

b 692 741 77 677 721

27a 692 741 79a 585 612

b 692 741 b 585 612

29a 692 741 1a 704 761

b 704 761 b 692 741

31a 704 761 c 698 751

b 704 761 d 683 733

35 704 761 e 585 612

39a 704 761 f 692 741

b 689 744 g 704 761

41a 698 751 h 677 721

b 698 751 i 683 723

43a 698 751 j 585 612

b 689 744 k 585 612

45 698 751 2a 585 612

47a 698 751 b 585 612

b 704 761 3 585 612

51a 683 732

b 683 732

c 689 744



Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO

(zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BO, BOE, MD, KOS, JX

cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-41

13a 595 645 53 590 641

b 590 641 55 590 641

c 563 639 57a 590 641

19a 527 617 b 590 641

b 595 645 59a 590 641

21a 527 617 b 590 641

b 527 617 71a 590 641

23a 527 617 b 590 641

b 527 617 73 590 641

25a 527 617 75 590 641

b 527 617 77 590 641

27a 527 604 79a 590 641

b 564 639 b 590 641

29a 564 639 1a 590 641

b 590 641 b 527 617

31a 590 641 c 595 645

b 590 641 d 590 641

35 590 641 e 590 641

39a 590 641 f 527 631

b 590 641 g 590 641

41a 595 641 h 590 641

b 595 641 i 590 641

43a 595 641 j 590 641

b 590 641 k 590 641

45 595 645 2a 590 641

47a 595 645 b 590 641

b 590 641 3 590 641

51a 590 641

b 590 641

c 590 641



Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975)

PT DB, DBE cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace

HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-41

13a 485 519 53 483 519

b 483 519 55 483 519

c 467 520 57a 483 519

19a 447 505 b 483 519

b 485 519 59a 483 519

21a 447 505 b 483 519

b 447 505 71a

23a 447 505 b

b 447 505 73

25a 447 505 75

b 447 565 77

27a 447 491 79a

b 467 520 b

29a 467 520 1a 483 519

b 483 519 b 447 505

31a 483 519 c 485 519

b 483 519 d 483 519

35 483 519 e

39a 483 519 f 447 520

b g 483 519

41a 483 519 h

b 483 519 i

43a 483 519 j

b 483 519 k

45 483 519 2a

47a 483 519 b

b 483 519 3

51a 483 519

b 483 519

c 483 519



Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK

(zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BK, JS, AK, OL, TP, LI, LIE

cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-4113a 618 668 53 546 594

b 598 648 55 546 594

c 574 650 57a 546 594

19a 528 632 b 546 594

b 618 668 59a 617 669

21a 528 632 b

b 528 632 71a 524 562

23a 528 632 b 524 562

b 528 632 73 524 562

25a 528 632 75 524 562

b 528 632 77 524 562

27a 528 632 79a 524 562

b 574 649 b 524 562

29a 574 649 1a 617 669

b 617 669 b 528 632

31a 617 669 c 619 668

b 617 669 d 551 594

35 617 669 e 524 562

39a 617 669 f 528 632

b 579 627 g 617 669

41a 619 668 h 524 562

b 619 668 i 552 594

43a 619 668 j

b 579 627 k

45 619 668 2a 524 562

47a 619 668 b 524 562

b 617 669 3 524 562

51a 546 594

b 546 594

c 579 627



6.1.2.3. Funkce půdoochranná • protideflační – jedná se o ochranu půdy před větrnou erozí, zvláště u sprašových a písečných půd.

Nástrojem ochrany je zřizování větrolamů (§ 8 ,odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) • protierozní – jde o ochranu půdy před destrukcí povrchu ať už plošnou nebo částečnou (rýhy) (§ 7 a §

8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) • protisesuvná – zpevnění půd kořenovým systémem i s odčerpáváním vody (§ 8, odst. 2e, zákon č.

289/1995 Sb.) • břehoochranná – ochrana před erozí vodních toků kořenovým systémem před vymíláním půdy. Komentář

Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. erozně uzavřenými celky. Erozně uzavřený celek (ČSN 750140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem,

t.j. denudací, transportem a akumulací půdy. V PLO 38 lze vylišit tři základní typy erozně uzavřených celků :

E – lesní půdy a půdy rekultivované, výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následnému působení vody. T – lesní půdy ohrožené větrnou erozí. S – lesní půdy ohrožené půdními sesuvy (svážná území). 6.1.2.3.a) Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“

Pro vymezení erozně uzavřených celků „E“ byla použita metoda multikviteriální optimalizace (Macků, 1988) umožňující relativně kompletní hodnocení příčin a rizik ohrožení půd erozí.

a) Určení soustavy kritérií pro hodnocení náchylnosti půdy resp. odolnosti půdy vůči mechanickému

poškození : - průměrná roční četnost erozně účinných dešťů - tvar svahu - sklon svahu - erodovatelnost půd - hloubka půd.

b) Stanovení hodnotových relací z vybraných kritérií. c) Vlastní odvození kritického sklonu svahu.

Podle mapy ročních četností erozně nebezpečných dešťů (modifikace Stehlík, 1970) je na převážné části PLO hodnota do 1,2; pouze v severní a severovýchodní části do 1,6.

Na základě geomofologického hodnocení převládají více tvary konkávní a rovné nad konvexními. Při vylišování celku je však hodnocena zcela konkrétní území na základě vrstevnicového pohledu základních map ČR v měřítku 1:10.000 s intervalem vrstevnic 2 nebo 5 m.

Erodovatelnost lesních půd hodnotí tabulka podle Šályho, 1982 – Zachova, 1934 – Papánka, 1973. Podle ní většina půdních kategorií živných (S, B, D, A, F) náleží ke středně těžce erodovatelným půdám, ovšem půdy s ilimerickým procesem (kategorie H) jsou středně lehce až velmi lehce erodovatelné.

Hloubka půd je v PLO obecně značná – nad 120 cm. Podle určených kritérií a stanovených hodnotových relací mezi kritérii (bodové ohodnocení do stupně 10) byl z grafu „Stanovení kr i t ického sklonu“ stanoven kritický sklon podle tří typů tvaru svahu dvou oblastí různě ohrožených erozně účinným deštěm a dvou základních skupin půd dle typu. STANOVENÍ KRITICKÉHO SKLONU SVAHU V PODMÍNKÁCH PLO 38 NA ZÁKLADĚ BODOVÉHO HODNOCENÍ Četnost erozně Základní půdní typ Tvar svahu účinného deště konkávní rovný konvexní kambizem typická, entrická 3/35% 4/32% 5/28% do 1,2 kambizem luvická, rankerová 4/32% 5/28% 6/23% luvizem, renker kambizem typická, eutrická 4/32% 5/28% 6/23% 1,4 – 1,6 kambizem luvická, rankerová 5/28% 6/23% 7/19% luvizem, ranker



Z tabulky je patrné, že kambizemě typické či eutrické jsou v oblasti ohrožení erozním deštěm do četnosti 1,2 ohroženy erozí na svazích nad 28 – 35% podle tvaru svahu. Obdobně kambizemě luvické, rankerové, luvizemě či rankery jsou v této oblasti ohroženy erozí na svazích nad 23 – 32%. Na menší části PLO více ohrožené erozně účinným deštěm (četnost 1,4 – 1,6) jsou kambizemě typické a eutrické ohroženy erozí na svazích již nad 23 – 32%, kambizemě luvické, rankerové, luvizemě a rankery na svazích od 19 – 28%.

Erozně uzavřené celky jsou graficky vyznačeny v mapě půdoochranného potenciálu. K jejich vymezení byl použit přepočet kritického sklonu svahu na vzdálenost (interval) vrstevnic. Základní mapy ČR s kalibrací na konkrétní podmínky podle typologické mapy (půdní kategorie). Erozně uzavřené celky byly tedy konstruovány na bázi základní mapy ČR (měřítko 1:10.000) a revidované typologické mapy.

Hlavní zásady hospodaření na erozně uzavřených celcích typu „E“

- preference šetřených ekologicky únosných těžebně dopravních technologií - omezení traktorových technologií na sezónní podmínky podle stavu půdy (sucho, mráz) - optimalizace LDS - vyloučit celoplošnou přípravu půdy, klučení pařezů - hospodářský způsob podrostní, výběrný či násečný - urychleně asanovat erozní poškození (erozní rýhy způsobené vodou ve flyšovém podloží, koleje po

pojezdech mechanismů na přibližovacích liniích atd.). 6.1.2.3.b) Vymezení erozně uzavřených celků typu „T“

Jedná se o lesní půdy ohrožené větrnou erozí v nižších partiích PLO na severozápadním úpatí Bílých Karpat. Na nich založené větrolamy, malé lesní části většinou dlouhého úzkého tvaru, sloužil jako ochrana před větrnou erozí zemědělské půdy. Jsou vymezeny SLT 2H a navrženy k zařazení do kategorie 3. – lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písmeno e, lesního zákona – lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Jsou pro ně vypracovány rámcové směrnice hospodaření (kapitola 9.). Prioritou hospodaření je zde naléhavá obnova lesa se zachováním jeho podstaty tím, že větrolam by měl být obnovován postupně tak, aby nepřestal plnit svoji funkci. 6.1.2.3.c) Vymezení erozně uzavřených celků typu „S“ Komentář

Sesuvy (svážná území, uvezliny, uvezliska) patří ke gravitačním svahovým pohybům. Jsou důsledkem porušení rovnováhy, kdy dochází k pohybu svahových hmot dolů po svahu a k obnově rovnovážného stavu v jiném morfologickém uspořádání. Svahové pohyby jsou obecně členěny na : ploužení, sesouvání, stékání a řícení.

Sesouváním se označují relativně rychlé pohyby hornin po svahu, při nichž sesouvající se hmoty jsou odděleny od pevného podloží zřetelnou smykovou plochou či zónou. K příčinám svahových pohybů, tedy i sesouvání patří :

- geologická stavba svahu (složení hornin, sklon vrstev) - výška a sklon svahu (geomorfologické poměry) - změny obsahu vody (srážky – podmáčení) - činnost mrazu - zvětšení zatížení svahu technickými díly - porušení vodního režimu svahu technickými díly - vegetační kryt a jeho změny (lesní hospodaření). V zájmovém území PLO se svážná území vyskytují ve dvou hlavních podobách. Jsou to sesuvy

plošné a proudové. Podle stáří jsou to sesuvy staré – stabilizované, sesuvy aktivní činné, které vznikly v současnosti nebo znovuzaklíněním starých sesuvů.

Obecně lze říci, že PLO patří do jedné ze čtyř sesuvných oblastí v rámci ČR – do oblasti karpatského flyše. Hlavní příčinou vzniku sesuvů je vhodná geologická stavba – flyšové střídání vrstev jílové povahy (zvláště tzv. zlínské eocenní vrstvy) a příhodná geomorfologie – příkré svahy. Proto patří moravské Karpaty a tedy i PLO 38 v rámci ČR k nejrozsáhlejším územím s výskytem sesuvů. V rámci PLO byly při typologickém mapování vylišeny tři lesní typy sledující jediné kritérium – svahový pohyb. Ostatní znaky charakterizující další LT jsou druhořadé.



ZASTOUPENÍ SVÁŽNÝCH ÚZEMÍ V PLO 38 PLO : 56 332,66 ha Označení LT 3D9 4D9 5D9 Celkem Název LT Obohacená dubová

bučina na uvezlinách Obohacená bučina

na uvezlinách Obohacená jedlová bučina na uvezlinách

Plocha (ha) 1 021 ha 578 ha 80 ha 1 679 ha % zastoupení 1,81% 1,03% 0,14% 2,98%

Z tabulky je zřejmé, že plocha svážných území tvoří téměř 3% rozlohy lesů PLO. Tento stav z let 1991 – 1996 však může být po extrémních deštích z července 1997 ještě vyšší. Vlivem obrovského nasycení půdy vodou došlo k zaktivnění již neaktivních sesuvů a vzniku nových. Jejich existence a lokalizace bude však předmětem dalších revizí.

Ve vrcholových partiích podélných hřebenů Bílých Karpat se povrchové sesuvy a zemní proudy téměř nevyskytují. Centrální i ústřední hřebeny jsou totiž vytvořeny z pískovcového flyše a odnos materiálu zde převládal nad přínosem. Sesuvy se tak nemají v čem tvořit. Naproti tomu podhůří deformuje řada mohutných sesuvů a zemních proudů. Ve flyšových vrchovinách převládala akumulace materiálu. Velké mocnosti svahových uloženin mají původ v intenzivním zvětrávání flyšového, hlavně břidličnatého podkladu. Na mnohých místech se mocné vrstvy svahových uloženin sesouvají nebo stékají do příčných údolí. Převládajícími typy svahových pohybů jsou ploužení, sesouvání nebo stékání.

Nejvýznamnější morfologické formy mají plošné sesuvy a zemní proudy, které se dají poměrně dobře identifikovat. Plouživé deformace, ze kterých se sesuvy vyvíjejí je těžší rozpoznat a prakticky je není možno plošně ani hloubkově ohraničit. Většina sesuvů a zemních proudů se však vyvinula z povrchových plouživých deformací, které tak tvoří zóny akutně i chronicky ohrožené sesuvy.

„Sesuvy se vyskytují ve všech porostech bez ohledu na dřeviny. Podle zkušeností z moravských Karpat nelze dobře tvrdit, že by výskyt půdních sesuvů byl ovlivněn určitým druhem dřeviny, prakticky se s nimi setkáme v porostech všech dřevin a troufám si tvrdit, že ani věk porostů není rozhodující. Lesník se musí vyrovnat se skutečností, že není v jeho silách, aby svými pěstebními opatřeními mohl podstatně ovlivnit a zamezit výskytu půdních sesuvů.“ (Prudič, 1971) K tomuto závěru došla většina autorů, kteří se problematikou sesuvů zabývali. Je však jasné, že je v lesníkově moci alespoň zčásti sesuvům předcházet vhodnou prevencí v ohrožených lokalitách či sanací k zabránění dalšího pohybu svahů. Z výše jmenovaných příčin svahových pohybů může lesník ovlivnit pouze vodní režim. A to jednak technickým zásahem (technická díla – odvodnění, trasování LDS), v těchto případech většinou negativně, nebo biologicky – zásahem do vegetačního krytu, tedy jeho změnami. Ovšem i zde je bohužel nutno konstatovat, že se tyto zásahy děly zatím vždy bez ohledu na možné negativní ovlivnění vodního režimu flyšových svahů.

6.1.2.3.d) Lokalizace sesuvů a plouživých deformací

Lokalizace svážných území a území s plouživým pohybem zemních hmot byla předmětem podrobné

revize typologického mapování. Jak již bylo výše uvedeno, jediným a hlavním kritériem pro zařazení do jednoho ze tří LT podle lvs byl svahový pohyb. Jeden lesní typ v rámci příslušného lvs tak sdružuje činné, dosud aktivní sesuvy i svahy bez zřetelných odtrhových hran, pouze se známkami plouživých pohybů (charakteristický povrch s muldami).

Souhrnný přehled svážných území v PLO dává mapa půdoochranného potenciálu společně s erozně uzavřenými celky typu „E“.

6.1.2.3.e) Prevence sesuvů

• Volba vhodného způsobu hospodaření

Vzhledem k nutnosti udržet co nejpřirozenější vodní režim, přirozené retenční a transpirační schopnosti lesního porostu, je nežádoucí v ohrožených lokalitách, ale i v jejich nejbližším okolí, hospodařit holosečným hospodářským způsobem a to i v jehličnatých monokulturách. Přeměnu druhové skladby porostů je nutno řešit pod ochranou starého porostu, tzn. nejlépe podsadbou s využitím přirozené obnovy žádoucí složky stávajícího porostu. Ve skupinách s více méně vhodnou dřevinnou skladbou hospodařit způsobem podrostním či výběrným a vyhnout se jakékoliv holoseči. Čím jemnější a šetrnější bude obnovný postup, tím více se sníží riziko vzniku sesuvu.

Lokality s plouživým pohybem zemní hmoty jsou právě těmi místy, ke kterým by měl lesní hospodář přistupovat velmi uvážlivě a s ohledem ke konkrétním poměrům (druhová skladba porostu, sklon svahu, vodní režim, ale i charakter nejbližšího okolí gravitujícího k ohroženému místu) stanovit takový postup hospodaření, který by možný vznik sesuvu alespoň nepodpořil. Je jasné, že prakticky lze velmi obtížně obnovit rozsáhlou smrkovou monokulturu na ohrožené lokalitě tak, aby byly zohledněny všechny zásahy prevence. Lesní hospodář by však měl učinit všechno proto, aby jeho potomci nemuseli řešit stejně obtížný



úkol, před jakým nyní stojí on. Na území PLO existuje řada příkladů nevhodného hospodaření na ohrožených svazích, které po vytěžení mýtního porostu holosečí byly zalesněny smrkem a po vydatných deštích ujely i se smrkovou mlazinou.

• Volba tvaru lesa a dřevinné skladby

Jednou z příčin vzniku sesuvu je přetížení svahovin jednak nasycením vodou, ale také vahou porostu. Řada autorů dokladuje menší riziko vzniku sesuvu pod nízkým lesem. Tam, kde je tato cesta reálná je možno ji využít. Důležitým závěrem všech šetření je zjištění, že nejvhodnějším společenstvem k zajištění stability a fixaci svahů je přirozené společenstvo, které odpovídá konkrétním stanovištním podmínkám. Dřeviny alespoň částečně fixují půdu svými kořeny a udržují normální vodní režim svahu, t.j. optimální poměr vody transpirované a vody, která odteče půdním profilem k nepropustné kluzné vrstvě. V normálních klimatických podmínkách je pak riziko možného vzniku sesuvu velmi nízké. Obecně platí, že listnáče mají větší potřebu vody než jehličnany a také jí více vytranspirují. Např. Skatula (1945) uvádí toto sestupné pořadí dřevin podle potřeby vody : jasan, jilm, javor, buk, dub, akát, bříza, smrk, jedle, modřín, borovice. Opírá se o zjištění autorů (Eidman, Höhnel, Pisek – Cartellieri). Ke dřevinám s velkou spotřebou vody se dále řadí i pionýrské dřeviny – osika, olše případně topol. Je tedy naprosto nevhodné zakládat na ohrožených svazích jehličnaté monokultury, zvláště smrkové. Dochází nejen k biologické degradaci půdy, změně její struktury, ale rovněž k nepříznivým změnám ve vodním režimu půdy a její slabé fixaci mělkým kořenovým systémem. Dochází i ke značnému zatížení podloží vlivem větší hmotnosti a tedy i váhy dříví. Vliv váhy porostu doporučuje Skatula vyloučit i u jinak vhodných směsí vysokého lesa nahrazením právě za les nízký a to na kriticky ohrožených prudkých a labilních svazích. Zamokřená místa se doporučuje udržovat ve vhodném vodním režimu vhodnými dřevinami s dobrými desukčními vlastnostmi, zejména olší a jasanem.

• Minimální narušení půdního povrchu

Vyloučit tak možnost vzniku eroze – viz. Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“. Volit šetrné a ekologicky únosné technologie, zejména přibližovací. Těžit a přibližovat v zimním období nebo za suchého období, kdy dochází rovněž ke zpevnění jílovců a flyšových břidlic.

• Důležitým trasováním LDS s následným kvalitním zpracováním projektů pamatujících na technická řešení (odvodnění, propustky, opěrné zdi apod.). 6.1.2.3.f) Možná sanace sesuvů • Technická opatření

Velmi náročná a drahá opatření, která nemají v současnosti uplatnění na lesních půdách, snad s výjimkou lokalit bezprostředně ohrožujících lidský majetek. Jejich realizace předpokládá důkladný geologický a hydrologický průzkum konkrétního stanoviště, který přesahuje rámec tohoto díla.

• Biologická (vegetační) opatření

Sanací sesuvů se zabývá zejména Skatula (1945). Ten kromě osetí travinami, obložení drnem, budování zápletů či zakládání živých plotů doporučuje zalesnění po úplném odvodnění nebo jiných převážně mechanických úpravách půdy. Odvodnit sesuv se doporučuje dřevinami s vysokou vysoušecí – transpirační schopností, ideální jsou rychle rostoucí pionýrské dřeviny – olše, topoly, vrby, břízy. Porost nejen sesuv vysuší, ale ustálí i půdní poměry. Biologické odvodnění sesuvu lze samozřejmě kombinovat s jednoduchým technickým odvodněním pomocí drenáží. Sesuv by měl být po ustálení půdních a vodních poměrů, obnoven přirozenými dřevinami. Vodítkem by měly být stanovištní poměry v sousedních lokalitách (dle typologické mapy).

Cílová druhová skladba je pro svážná území řešena v rámcových směrnicích hospodaření v kapitole 9. v cílovém hospodářství 41 a 51. Je třeba připomenout, že zalesňovací projekt každého sesuvu by měl vyjít z důkladného šetření konkrétních poměrů včetně šetření možných příčin vzniku sesuvu. Teprve pak stanovit vhodné dřeviny k zalesnění a jejich rozmístění. Vzhledem k různým podmínkám na sesuvové ploše (část odtrhová, kluzná, akumulační) Pomocné meliorační dřeviny je nutno využít jako kryt, dřeviny cílové do něho podsazovat.

„Zvlněný terén sesuvů s velmi rozmanitými poměry co do půdy, vláhy i svahu si žádá podobně rozmanitou kulturu mozaikovitého typu. Při tom už víme, že pro úkoly lesa na sesuvu (vysoušecí a upevňovací) bude důležitý kořenový systém a transpirační mohutnost jednotlivých stromů, pokud se ovšem na svážných terénech daří a pokud vyhovují příslušnému pěstebnímu typu, který bude na sesuvných terénech pařezina až výběrný les“ (Sýkora, 1961).

Ve stanovištních podmínkách PLO 38 jsou základními klimatickými dřevinami i na sesuvech DB, HB, BK případně JD. Tyto by se měly objevit na všech sanovaných plochách. Ve 3. lvs by měl dominovat BK s DB a HB, ve 4. lvs BK s DB, v 5. lvs BK s JD. K těmto základním klimaxovým dřevinám pak přistupují možné přimíšené dřeviny, jejichž zastoupení by mělo být na sesuvech vyšší. Na vlhkých místech s proudící



vodou hlavně OLL a JS. Na obohacených místech akumulace pak náročnější listnáče JL, JV, LP, TŘ. Tyto dřeviny by měly být ve větší míře použity i k fixaci půdy v odtrhavých a kluzných částech sesuvů. Je znovu potřeba připomenout, že volba druhu dřevin a jejich rozmístění je předmětem důkladného poznání konkrétních podmínek sesuvu.

Jako přípravné dřeviny se doporučuje použít OS, BŘ případně TP, které rychle rostou, vysušují půdu a fixují půdu mohutným kořenovým systémem. Vytváří také kryt do něhož se dají snadněji vnést klimaxové druhy.

6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační

Rekreační funkce lesa se uplatňuje využíváním lesa po stránce zdravotně estetické pro nároky návštěvníků lesa.

Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zjevně zdravý les, odolný proti biotickým i abiotickým činitelům. Má umožnit rekreační aktivitu bez rušivých vlivů (motorová vozidla, odpadky …).

V oblasti příměstské (rekreační zástavba) se musí hospodaření v lesích přizpůsobit rekreačním požadavkům, které jsou obyčejně v těchto lesích prvořadé. I. Lesy pro rekreaci nevyužitelné Jedná se o lesy, kde je vstup veřejnosti zakázán nebo značně omezen. a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. Stupně b) NPR, PR, NPP, PP (vstup omezen – jen po přístupových cestách) c) obory (oplocení) d) důležitý veřejný zájem (oplocené sklady armády apod.)

II. Lesy pro rekreaci podmíněně využitelné

a) lesy ochranné b) lesy na vnitřním PHO II. c) lesy vyhlášených přírodních parků

III. Lesy s převažující produkční funkcí

Hospodaření je zaměřeno na zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty a lze těchto lesů využít i pro plnění rekreační funkce. Jedná se o les hospodá řský.

IV. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí

Zde jsou zařazeny vyhlášené nebo navržené lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o

lesích a § 8, odst. 2b – lázeňské a 2c – p ř íměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Jedná se o :

a) lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázní. Cílem hospodaření v těchto lesích je vyvážený les s vysokým účinkem na pacienty z hlediska zdravotně léčebného.

b) lesy příměstské a rekreační – zabezpečují především rekreační funkci s druhotnou funkcí produkční. Hospodaření a úpravy těchto lesů jsou řešeny samostatným projektem (okraje, volné plochy, lavičky apod.).

6.1.2.5. Funkce reprodukční

Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystémů, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťují reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční.



Komentář Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných

stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se od ostatních jedním nebo více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci oblasti přicházejí i zvláštní původy, tzv. „lokální ekotypy“, které existují v prostorově úzce vyhraněných rajonech. Přírodní rezervace, národní parky, chráněná území a celé areály přirozeného rozšíření lesních dřevin jsou zdrojem rezerv reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku a zařazení, v rámci uznávacího řízení, do uznaných porostů, výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně.

Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu.

Uznané porosty Komentář :

Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu

genetické klasifikace při LHP (LHO), respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měli třídit na : autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií :

Uznané porosty : A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci (znehodnocují genofond).

PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK V PLO 38 PODLE DŘEVIN

Dřevina Klasifikace Počet karet Výměra A 22 92.54 SM B 254 956.89 A 9 6.28 JD B 41 31.59 A - - JDO B 1 0.20 A 1 0.24 DG B 17 2.98 A 1 0.51 BO B 33 51.45 A 0 0.00 VJ B 2 0.41 A 18 13.48 MD B 165 185.27 A 5 14.73 DB B 74 200.02 A 53 334.50 BK B 172 970.32 A 2 2.11 KL B 14 5.69 A 0 0.00 JS B 4 4.70



Dřevina Klasifikace Počet karet Výměra A - - JLM B 7 1.70 A 1 0.94 LP B 16 15.18

VS 3 - TR B 3 2.67

A + VS 115 465.33 B 803 2 429.07

Celkem

A + VS + B 918 2 894.40

Doporučené přenosy reprodukčního materiálu lesních dřevin Komentář :

Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblasti ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí.

Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96.

Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (t.j. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti.

Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu.

Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů Plíva a Žlábek 1986. Současný typologický průzkum má novější poznatky, které neměl vždy autor k dispozici.

V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu, protože stávající vyhláška č. 82/96 některé přenosy reprodukčního materiálu nepovoluje. Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (ing. Hynek CSc.,VÚLHM)

V rámci PLO č. 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-5 (viz. Plíva a Žlábek 1986). I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. VIII – západokarpatská tvořená PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy), 41 (Hostýnsko-Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V oblasti PLO č. 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku :

a) horský (5. LVS) – malý podíl b) chlumní (1.–4. LVS)



V rámci PLO č. 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy resp. semenářské oblasti VIII – západokarpatské jsou zdroje reprodukčního materiálu. Určité problémy mohou nastat v 1. – 4. LVS, kde bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu, který se zde vyskytuje.

Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. X – jihomoravská tvořená PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 34 (Hornomoravský úval), 35a (Dyjskosvratecký úval), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko-Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy se podobně jako u smrku ztepilého doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice :

c) chlumní (1. – 4. LVS) d) náhorní (5. LVS) – malý podíl V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. semenářské oblasti č. X –

jihomoravská, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní více méně dostatečné. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí. Modřín opadavý PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je zařazeno do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posumen podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je zařazeno do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti I – jesenické je povolen. II. Ostatní lesní dřeviny 2. Domácí dřeviny jehličnaté

Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/ 96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy resp. v rámci navržené semenářské oblasti jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. 2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu buku je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy by měl být převládajícím druhem dub zimní, pro který byla navržena semenářská oblast tvořená PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky).



Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1. – 4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1. – 3. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Uměle se vysazuje na vlhčí stanoviště až do 5. LVS. U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy pro oba druhy dubů nejsou zdroje reprodukčního materiálu vždy dostatečné – viz obaleč a tracheomykóza. Proto bude nutné využívat zdroje v rámci moravské části Karpat s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu. Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (kelečské pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 28 (Předhoří Hrubého Jeseníku), 29 (Nízký Jeseník), 32 (Slezská nížina), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebojejí novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto dřeviny je navržena semenářské oblast obsahující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 3 (Pdobeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 neboj její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné. 6.1.2.6. Funkce provozování myslivosti Komentář :

Zvěř je nedílná součást lesních ekosystémů, byla od nepaměti spjata s životem v přirozených lesích. Změny prostředí mají bezprostřední vliv na stavy a chování zvěře, která zpětně ovlivňuje les. Ke střetu zájmů provozování myslivosti a lesního hospodářství dochází při zvýšených stavech spárkaté zvěře, kdy dochází k poškozování lesů. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných normovaných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním.

Přestože přírodní lesní oblast Bílých Karpat a Vizovických vrchů pestrostí dřevinné a rostlinné skladby, úživností a celkovou příznivostí přírodních podmínek byla vždy velmi vhodná pro chov lovné zvěře, patřila až do 2. poloviny minulého století k oblastem myslivecky méně významným. V důsledku časté přítomnosti válčících a pustošících armád v minulých stoletích, následkem valašské kolonizace, roztroušeného osídlení – kopanic, pastvou dobytka v lesích a lovem zvěře z existenčních důvodů, byly stavy velmi nízké a některé druhy téměř vymizely. První obraz o stavech zvěře je zachycen v záznamech o úlovcích na panství Illesházyů v severovýchodní části Bílých Karpat. Jelení zvěř se téměř nevyskytovala, zvěř černá jen ojediněle, řídce se



vyskytoval tetřev. Poměrně hojná byla zvěř srnčí, vysoké byly úlovky jeřábků, zajíců a koroptví. Ze sazebníku „zástřelného“, který byl součástí lesního řádu vydaného na tomto panství v roce 1765 vyplývá, že se v oblasti lovil medvěd, vlk, rys, liška, kuna, vydra, jezevec, srnec, divočák, tetřev, tetřívek, bažant, jeřábek, koroptev, sluka, kvíčala. K záměrnému chovu zvěře dochází až v druhé polovině devatenáctého století v honitbách Serenyiů, Magnisů, Lichtenštejnů a zejména oborách průmyslníka Antona Drehera z Klein Schwechatu. Na jeho obory v slovenské části Bielych Karpat navazovala na moravské straně obora o výměře 1.186 ha založená v letech 1894-1897 v polesích Vlára a Kochavec. Byla v nich chována zvěř jelení, doplňována a oživována z chovu lanžhotského, z břeclavské obory Lichtenštejnské, z obory Leinzské u Vídně, z obory stupavské, koncem století vypuštěno na 60 ks jelena středoevropského z Harzu a maďarské Taty. Dále pak zvěř daňčí původem z Maďarska, zvěř mufloní, zvěř černá a srnčí. Pro vysoké škody na lesních porostech byla zvěř jelení v roce 1936 redukována. Koncem 2. světové války byla obora vážně poškozena a po roce 1945 už nebyla obnovena. Z celkového počtu osmi desítek druhů zvěře, které jsou vyjmenovány v zákoně o myslivosti se na území lesní oblasti 38 vykytuje v současném období přibližně 45 druhů. Hospodářsky významná je dnes pouze zvěř jelení, černá, srnčí, méně daňčí a mufloní. Ostatní druhy jsou v tak silné regresi, že jejich význam je nepatrný.

Jelen evropský (Cervus elaphus L.) se v současnosti vyskytuje na celém území LO 38. Původní zdejší zvěř byla značně zdecimována. Základem dnešní populace jsou potomstva oborních chovů a migrující zvěře z oblastí Vsetínských vrchů, revírů frýdeckých a ostravických. Prokázán je i vliv čistokrevné zvěře marmarošské (Cervus elaphus montanus), která pronikla z Malých Karpat, kde byla v minulosti vysazována. Jádrem výskytu jelena je severovýchodní část Bílých Karpat, kde byla v roce 1966 ustavena jelení oblast Vlára 29 s výměrou 15.717 ha. V roce 1976 byla hranice oblasti upravena a velikost činila 9.842 ha, kmenový stav byl stanoven na 60 ks. Poradní sbor koordinoval chov zvěře i v navazujících honitbách, takže cílený chov jelení zvěře byl prováděn na výměře 14.050 ha. Úživnost oblasti je velmi dobrá, což potvrdilo šetření ing. Zabloudila z roku 1980. Byla zjištěna únosnost 1,4 ks jelení zvěře na 100 ha ve 2. jakostní třídě. Normovaný stav 6ks/1000ha je tedy únosný i při potravní konkurenci ostatních druhů zvěře.

Daněk skvrnitý (Dama dama L.) je nepůvodní zvěří, ale v oblasti Bílých Karpat se vyskytuje již více než 100 let. Současný chov daňčí zvěře v PLO 38 je vázán na dvě oblasti na oblast Přečkovice – Bojkovice – Bánov a na oblast Hrubá Vrbka – Hroznová Lhota – Kněždub – Radějov. V prvé lokalitě byla zazvěřování prováděno v 80. letech zvěří z obory v Náměšti nad Oslavou a z maďarského Gyulaje. V druhé lokalitě v okolí Radějova byla prvá zvěř v počtu 5 ks vysazena v roce 1960 a dalších 13 ks v letech 1962 – 68. Původ zvěře byl z obor lesních závodů Kardašova Řečice, Židlochovice, Lány a Veltrusy. Z honitby Radějov, kde byl v roce 1967 kmenový stav 28 ks, se zvěř šířila do okolních honiteb, takže v celé oblasti bylo v roce 1989 již 300 ks daňčí zvěře. Koncem 80. let (1988) byla v honitbě Radějov vybudována obora pro chov daňků. Současná výměra obory činí 1.565 ha. Je řazena do 1. bonity s normovaným stavem 680 ks daňčí zvěře. Muflon (Ovis musimon Pall.) není původní zvěří. V oblasti se objevuje v oborách na přelomu minulého století. V roce 1948 bylo v polesí Vlára vypuštěno 5 ks zvěře ze Křtin. Úspěšně se rozmnožila, vzhledem k nízké trofejové hodnotě a narůstajícím škodám na lesních porostech byla koncem 80. let likvidována. Úspěšně proběhla introdukce v oblasti Bojkovice – Záhorovice – Komňa. Základ chovu pocházel z Českomoravské vysočiny. V roce 1985 zde byla vyhlášena mufloní oblast na výměře 6.800 ha. V období 1956 – 1961 byla mufloní zvěř vysazena v oblasti Velického háje. Původních 14 ks zvěře (11 ks z Mimoně, 3 ks z Karlových Varů) dala základ kvalitnímu chovu v oblasti Horňácka. Z obou oblastí zvěř rozšiřuje svůj areál do okolí, např. revír Vápenky – normované stavy 50 ks. V roce 1986 došlo k introdukci mufloní zvěře do Vizovických vrchů v lokalitách nad Vysokým Polem. Narůstající škody na lesních porostech vedou v posledním decenniu k redukci stavů této zvěře. Srnec obecný (Capreolus capreolus L.) je nejhojnější spárkatou zvěří v přírodní lesní oblasti 38, ve většině honiteb je zvěří hlavní, vyskytuje se od nížin až po nejvyšší polohy oblasti. Díky úživnosti a druhové pestrosti dřevin způsobuje škody okusem jen místně. Prase divoké (Sus scrofa L.) je původní zvěří Bílých Karpat, i když byl v minulosti výskyt vázán jen na několik lokalit. V posledních dvou deceniích stavy mnohonásobně vzrostly. Před vypuknutím prasečího moru v oblasti dosahovaly jarní sčítané stavy více než 200% stavů normovaných. I když vliv této zvěře na les je převážně pozitivní, způsobují nadměrné stavy černé zvěře vážné škody na zemědělských pozemcích. Jelenec viržinský (Odocoileus virginianus BODD.) byl v roce 1984 v počtu 10 ks chovné zvěře přivezené z Finska umístěn v obůrce ve Vizovických vrších v blízkosti Klášťova. Na přelomu 80. a 90. let dosáhly stavy v obůrce přes 30 ks. Část stáda byla poskytnuta jako chovný materiál a asi 20 ks bylo v roce 1991 vypuštěno do volnosti. Zajíc polní (Lepus europaeus Pall.) byl v minulosti nejrozšířenějším druhem, vyskytoval se v celé oblasti. Dobré ač kolísající stavy byly až do konce 70. let. Později dochází ke stálému úbytku. Srovnání



průměrů jarních sčítání v první polovině 90. let se sčítáním v roce 1973 představuje jen 38 %. Odstřely v 90. letech přestavují jen 5% roku 1973. V posledních letech jsou zaznamenávány, byť sporadicky, výskyty vzácných a chráněných druhů. Medvěd brtník (Ursus arctos L.), jehož výskyt byl mnohokrát zaznamenán, se nejčastěji vyskytuje v SV části oblasti, pozorován v lokalitách Cikán, Říčka, Peňažná, Sidonie, Sv. Štěpán, Študlov. Významné škody nebyly zaznamenány. Rys ostrovid (Lynx lynx L.) vyskytuje se převážně vzácně v SV části oblasti, vyjímečně vyvedena mláďata. Pozorován v lokalitách Končitá, Říčka, Sidonie, Javorník, Čerešienky. Častěji jsou zjišťovány škody na stržené srnčí zvěři. Kočka divoká (Felix silvestris Schreb.) vzácně se vyskytující ze Slovenska migrující druh. Několikrát spatřena v lokalitách Hložec a Návojná. Vlk (Canis lupus L.) migruje ze Slovenska, kde jeho populace narůstá. Evidovány úlovky vlka v roce 1985 v katastru obce Bánov a roce 1988 v katastru Sehradice. Vydra říční (Lutra lutra L.) se řídce a nepravidelně vyskytuje. Výskyt zjištěn 1975 v Hložci, 1989 u Vlachovic, počátkem 90. let opakovaně ve Vlárském průsmyku. 6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů

Deklarované veřejné zájmy se vztahují k lesním pozemkům a jsou stanoveny zákony (289/95 Sb., 114/92 Sb.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními a směrnicemi. Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů a ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodaření. V některých případech se tyto zájmy překrývají.

O zařazování do kategorií lesů ochranných nebo zvláštního určení (dle § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb.), rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Lesy zvláštního určení podle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. jsou zařazeny přímo (automaticky).

V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8), kde jiný oprávněný zájem je nadřazen funkci produkční, jsou

vlastníci povinni strpět omezení hospodaření v nich, ale mají právo na náhradu za vzniklou újmu vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu, o tomto omezení rozhodl (zákon č. 289/1995 Sb., § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3-6).

6.2.1. Ochranné lesy

Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT vyjmenovaných v příloze č. 3, vyhlášky Mze 83/1996 Sb. Celá PLO 38 byla zrevidována po stránce typologické (zpřesněna). 6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných

Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích podle § 7, odst. 1, zákona č. 289/95 Sb.

LHC – platný LHP Lokalizace (okres – rozdělení lesa) Výměra LHC Strážnice (1997-2006) UH odd. 501 A 3.05 6.2.2. Lesy zvláštního určení

Lesy zvláštního určení jsou lesy, u nichž je hospodaření řízeno či omezováno zvláštními předpisy, vyplývajícími ze specifických potřeb území na nichž rostou. 6.2.2.1. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. 6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (PHO I)

O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů pojednává zákon č. 14 ze dne 7.1.1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/73 Sb. o vodách (vodní zákon). V § 19 zákona č. 14/98 Sb. se hovoří o ochranných pásmech, jako o územích stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou.



Tato pásma se dělí na pásma prvého stupně (bezprostřední okolí) a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Zmíněný § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se zároveň zmiňuje o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech a všeobecně pojednává o náhradách za prokázané omezení činnosti.

V PLO se jedná především o bodové zdroje (vrty, prameny) na lesních pozemcích, které jsou oplocené. Ve dvou případech, a to u Vodárenské nádrže Ludkovice a Vodárenské nádrže Bojkovice, PHO I. zaujímá plochu větší (vyznačenou v terénu) na obou březích jmenovaných nádrží.

6.2.2.1.b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. a § 70, odst. 1, zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, zřizuje ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, přírodní léčebné lázně v místě, kde jsou přírodní zdroje prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče.

Ochrana přírodních léčivých lázní je zajištěna usnesením vlády republiky a určením lázeňského statutu. Dále jsou vymezena ochranná pásma, která mají zajistit ochranu před zhoršením kvality a snížením vydatnosti.

Lázně Luhačovice – jejich ochranná pásma jsou určena Vyhláškou JmKNV ze dne 13.12.1988. 6.2.2.1.c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 1. Národní přírodní park se v PLO nevyskytuje. 2. Národní přírodní rezervace :

NPR Javořina – UH, HO – vyhláška ministerstva kultury ČR ze dne 9.3.1951 NPR Čertoryje – HO – vyhláška ministerstva kultury ČR ze dne 17.6.1987 NPR Zahrady pod Hájem – HO – vyhláška ministerstva kultury ČR č.j. 9430/87-VI/2 Všechny NPR mají vypracované a schválené plány péče.

6.2.2.2. Lesy, jež lze zařadit do lesů zvláštního určení

Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb. u nichž

veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním.

Jedná se o lesy : a) v prvních zónách CHKO a lesy přírodních rezervací a přírodních památek (PR, PP) b) lázeňské c) příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f) potřebné pro zachování biologické různorodosti g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích h) v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách

Legislativa je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb. Specifikace požadovaná pro tyto území je podložena schválenými plány péče.

I. Chráněná krajinná oblast (CHKO)

Jedná se o rozsáhlé území s charakteristickým reliéfem a významným podílem lesních i travních porostů (původních karpatských luk) a se širokým spektrem rostlinných i živočišných druhů. Na území dochází k vyznívání mnohých panonských druhů, jako jedinečných pro celé území ČR.

CHKO Bílé Karpaty zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín byla vyhlášena výnosem MK ČSR č.j. 17644/1980 a ode dne 18.10.1996 je i biosférickou rezervací UNESCO.



II. Přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP)

Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením typických ekosystémů pro příslušnou geografickou oblast.

Uvedeno v tabulce příloh.

6.2.2.2.b) Lesy lázeňské

Posláním lesů lázeňských a lesů v okolí zařízení léčebně preventivní péče, je vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy resp. vytvářet vhodné podmínky pro rehabilitační léčbu. Jsou-li tyto lesy vyhlášeny v oblastech přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod, plní současně s léčebnou funkcí i ochrannou funkci těchto zdrojů.

V subkategorii lesů lázeňských jsou v PLO zařazeny lesy v okolí lázeňského místa Luhačovice, jak vyplývá ze statutu schváleného usnesením vlády ČSR dne 18.1.1956 a schválené kategorizace č.j. OOLP/472/93.

6.2.2.2.c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí

Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku. Ovšem zvýšený pohyb lidí za účelem rekreace, působí na toto prostředí negativně. Z toho plyne, že hospodaření v těchto lesích je ovlivňováno a musí se v nich hospodařit podle speciálních podmínek a proto je lze zařadit i do lesů zvláštního určení.

Vyhlášeny jsou na revíru Malenovice lesy : Kalvarie k.ú. Napajedla odd. 835 A 5.12 Skalka k.ú. Malenovice odd. 817 A,B 17.33

6.2.2.2.e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou I. Půdoochranná funkce

Na podkladě zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. (příloha č. 3) a

revize typologického mapování, jsou již dříve vyhlášené lesy ochranné revidovány a převáděny. V tomto regionu se jedná především o změnu kategorie u tzv. větrolamů, které byly původně v lesích ochranných a nyní jsou zařazovány do lesů zvláštního určení (LHC Luhačovice). Na LHC Strážnice s platností hospodářského plánu od r. 1997, byla kategorizace těchto lesů revidována a tudíž, správná. LHC Luhačovice k.ú. Uherský Brod odd. 242B 0.14 k.ú. Bánov 360C 3.79 k.ú. Nivnice, Suchá Loz 401A,C, 29.01 402A,C k.ú. Nivnice, Korytná 524A,F,G,H,J 9.72 523J,H 525A,B,G --------------------------------------------------------------------------------------------- C e l k e m 42.66 LHC Strážnice k.ú. Ostrožské předměstí odd. 355B,C,D,E 12.60 k.ú. Ostrožská Lhota 357A,B 6.18 k.ú. Blatnice 357E 12.69 504B 585Bč. k.ú. Tvarožná Lhota 403H 5.18 404H k.ú. Kněždub 403J,T,U,V,X,Y,Z 4.90 k.ú. Hluk 503N 0.58



k.ú. Blatnička, Boršice 505A,B, bezl.102,111,D 506H, bezl.109,J,N,O,P 26.29 k.ú. Javorník 565G 581F 8.30 k.ú. Kuželov 575A,B 576A 578D, bezl.102,103 578E 581G,H 20.25 k.ú. Hrubá Vrbka 578B, bezl.101 579H 5.89 k.ú. Malá Vrbka 582B 5.10 k.ú. Louka 584C,E 585G 6.16 k.ú. Lipov 583F,H,J 585Bč.,C,D,E,F,J 7.21 --------------------------------------------------------------------------------------------- C e l k e m 121.33 Ú h r n e m 163.99 II. Vodoochranná funkce • PHO II. a III. stupně Tyto lesy mají plnit funkci ochrany vodních zdrojů. U PHO I. bylo stanoveno PHO II. někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (II.b) a řídce PHO III. stupně. Tyto lesy bylo možno zařadit do lesů zvláštního určení, ale ani v jednom případě nebyl vznesen tento požadavek. • Vodárenské toky a jejich povodí Jsou to úseky vodních toků určené jako zdroj k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. Povodím vodárenského toku je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku. Na šetřeném území to jsou :

Pořadové č. Název Č. hydrologického pořadí Ukončení (název) 62. Koleláč 4-13-01-087 Bojkovice 63. Ludkovický potok 4-13-01-106 Ludkovice 64. Velička 4-13-02-031 Javorník 73. Vlára 4-21-08-028 Vlachovice

• Vodohospodářsky významné toky Jsou takové toky, které jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. Na šetřeném území to jsou :

Pořadové č. Název Č. hydrologického pořadí 552. Bratřejovka 4-13-01-017 554. Březnice 4-13-01-065 555. Olšava 4-13-01-086 556. Kolelač (Vasilsko) 4-13-01-087 557. Kladenka 4-13-01-093 558. Luhačovický potok 4-13-01-101 559. Ludkovický potok 4-13-01-106 560. Nivnička 4-13-01-117 561. Dlouhá řeka 4-13-02-004 562. Okluky 4-13-02-009 563. Syrovinka 4-13-02-022 564. Velička 4-13-02-027 565. Radějovka 4-13-02-045



• Chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV Vsetínské vrchy – její hranice je v oblasti vedena po hranici okresů Vsetín a Zlín až po státní hranici a území je nejsevernější část PLO. 6.2.2.2.f) Lesy potřebné k zachování biologické různorodosti I. Genové základny (GZ) II. Semenné porosty III. Územní systémy ekologické stability I. Genové základny

Jsou to komplexy převážně původních porostů nebo porosty s významným podílem původních lesních dřevin ne ploše, která postačuje k udržení biologické různorodosti (větší než 100 ha) a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce (vyhl. Mze č. 82/1996 Sb.).

GZ č. 211 – Valašské Klobouky – Poteč JD 146.04 ha GZ č. 156 – Vlára BK, KL, JD, JLM, TR 2 186.79 ha GZ č. 229 – Malenovice DBZ, HB 316.28 ha GZ č. 230 – Strání BK, KL, JS 1 289.12 ha GZ č. 155 – Vápenky BK, KL, JS 859.79 ha

II. Semenné porosty

Tyto porosty tvoří základnu, ze které by byl odebírán reprodukční materiál a zajišťována přirozená obnova. Tyto porosty se vyskytují především v GZ jako lesy zvláštního určení a na zbývající ploše jako uznané porosty ke sběru osiva kategorie A a B. III. Územní systémy ekologické stability

Jsou zpracovány v kapitole 7.3. a kapitole 7.4.1.

6.2.2.2.g) Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře V PLO 38 je v současné době uznána pouze obora Radějov rozhodnutím Okresního úřadu v Hodoníně, referátem životního prostředí č.j. 93/53/1020 ze dne 24. 3. 1993. Obora se nachází na souvislých pozemcích v k. ú. Radějov a Tvarožná Lhota. Celková výměra obory činí 1.564,8402 ha půdy, z toho 1.340 ha lesní půdy, 192 ha trvalých travních porostů, 31 ha políček, 1 ha vodních ploch a 1,4016 ostatních ploch. Z této výměry tvoří 306,58 ha lesní půdy vlastnictví města Strážnice, asi 1.033,50 ha lesní půdy je spravováno LČR Hradec Králové s.p.. Nadmořská výška se pohybuje od 300 do 580 m n. m.. Převažují živná stanoviště 3. vegetačního stupně, nižší partie 2. vegetačního stupně. Porostní poměry jsou příznivé - převažují bučiny, doubravy, pařeziny s výstavky s pestrou dřevinou skladbou, ve východní části jsou zastoupeny smrčiny. Hlavní zvěří v oboře je zvěř daňčí, zařazená do 1. bonity. Cílový normovaný stav je 680 ks, koeficient přírůstu 0,8. Další normovanou zvěří je zvěř srnčí, v počtu 50 ks, koeficient přírůstu 0,8. Vyskytuje se i zvěř černá. Celá obora byla budována koncem 80. let. Kolaudace oborního plotu proběhla 2. 12. 1988. V roce 1989 byla Výzkumným ústavem rostlinné výroby Praha Ruzyně – pracovištěm Otrokovice – Ing. Františkem Libosvárem zpracována „Studie úživnosti obory Radějov“. 6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

Sem lze zařadit lesy, kde je obecný zájem obrany státu a zvláště chráněné území druhu Národní

přirodní památka (NPP). Na území PLO se nachází : VS – Zbrojovka Vsetín – Střelnice 213.87 ha UH – Sklady – Popovice 77.04 ha UH – Zeveta Bojkovice 60.75 ha



6.2.2.3. Přehled stávajících kategorií

Kategorie a subkategorie lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. Rozloha Kód Název ha % 10 Lesy hospodářské 44 991.63 79.9 21a

Lesy ochranné - na mimořádně nepříznivých stanovištích

3.05

-

31a 31b 31c

Lesy zvláštního určení - v pásmech hygienické ochrany I. stupně - v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod - na území národních parků a národních rezervací

32.12 3 257.30 100.64

- 5.8 0.2

32a 32b 32c 32e 32f 32g 32h

- v přírodních rezervacích a I. zónách - lázeňské - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou - pro zachování biologické různorodosti - v uznaných oborách - v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

1185.53 86.27 22.45 163.99 4 798.02 1 340.00 351.66

2.1 0.2 - 0.3 8.5 2.4 0.6

Lesy zvláštního určení 11 337.98 20.1 Lesy celkem 56 332.66 100.0 6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmů

Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí.

6.3.1. Překryvy funkcí lesů Lesy zvláštního určení

Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem s jinými významnými funkcemi v lokalitách. Lokalita Lokalita NPR Javořina překryv I. zóna CHKO Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv PHO 1 – Horní Lhota Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv I. zóna CHKO (k.ú. Záhorovice, Lopeník

Březová, Suchá Loz) Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv Lesy lázeňské (Luhačovice) Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv Větrolamy (k.ú. Bánov, Suchá Loz) I. zóna CHKO překryv Genová základna Vlára (č. 156) I. zóna CHKO překryv Genová základna Strání (č. 230) I. zóna CHKO překryv Genová základna Vápenky (č. 155) I. zóna CHKO překryv Větrolam (k.ú. Kuželov 576 Ač.) I. zóna CHKO překryv Uznaná obora Radějov (418F) 6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů

Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č.j. 361/97 – 5010 ze dne

10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL : a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně : - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií :

1) písmeno a – lesy v I. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice)



6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice

6.3.3. Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I. Lesy ochranné

Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl.

II. Lesy zvláštního určení

Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně se jedná o vymezené území kolem vodárenských nádrží Ludkovice i Bojkovice a většinou malé oplocené plochy kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba : - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat pouze maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nekratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. - soustavně zpomalovat odtok povrchové vody zejména hrazením bystřin, budováním malých vodních nádrží a lesnické meliorace omezit pouze na území, kde jsou podmínkou obnovy lesa. - provádět protierozní ochranu budováním svážnic a lesních cest bez používání trhavin, neprovádět těžbu kameniva a sypkých surovin a pro odstraňování pařezů používat trhaviny jen po předchozím souhlasu Českého inspektorátu lázní a zřídel. c) Území národní přírodní rezervace Javořina se řídí schváleným plánem péče a je podřízeno zachování lesního ekosystému, který se vyvíjí bez zásahu člověka a má pralesovitý charakter. d) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách (PR, PP) a v I. zóně CHKO Bílé Karpaty jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). e) Lázeňský les Luhačovice – jeho posláním je především vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy využíváním zejména klimatických, fytocidních, estetických a jiných účinků lesa. Dále vytvářet vhodné podmínky pro rehabilitační léčbu v terénu. Tyto lesy : - musí chránit a izolovat lázeňské město před hlukem, větrem a exhalacemi - mají vytvářet a zachovávat klima lázeňského města a jsou součástí hydrologického systému přírodních léčivých zdrojů - jsou součástí lázeňského místa a spoluvytváří jeho estetické a psychotropní působení - zabezpečují terénní léčbu formou vycházkových cest a míst pro usměrněné cvičení v přírodě - nesmí mít vymezeny plochy pro žádné druhy rekreačních staveb. f) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovní zařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. g) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarování funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. h) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především Genové základny, které mají specifický (jemnější) způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. i) Uznaná obora Radějov – stav daňčí zvěře ovlivňují produkční i ekologické funkce a obnova lesa při dalším provozu bude vyžadovat zvýšené náklady pro vlastníka. j) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – u všech podchycených se jedná o oplocená území s objekty do nichž je značně omezen vstup. Ten je regulován propustkami.

Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


7. OCHRANA LESA

Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního šetření OPRL. Údaje průzkumu ochrany lesa jsou z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního terénního šetření. Výsledky terénního šetření jsou přepočítány na objem nahodilé těžby v PLO podle LHE. 7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti

Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. 7.1.1.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru NEZDAR ZALESNĚNÍ 1966 - 1975 1976 - 1985 1986 - 1995 1996 - 2007 plánovaný - 20 20 25 skutečný 19,6 21,9 27,9 -

Zvýšení nezdaru zalesnění oproti minulým deceniím jde zejména na úkor jarních přísušků, dále na zvýšení škod zvěří z důvodu změny technologií ochrany kultur od oplocování k ochraně chemické. V současné době ale stoupá podíl oplocení v ochraně kultur proti zvěři. Vzhledem k převaze živných stanovišť se jako jedna z příčin nezdaru zalesnění ukazuje také buřeň, zejména na velkých plochách. Z toho důvodu je nutné zalesňovat ihned po provedených těžbách, tj. v prvním roce vzniku holiny, než dojde k silnému rozvoji buřeně. Příčiny nezdaru v % udává následující tabulka: příčina nezdaru % sucho 49,1 buřeň 14,3 zvěř 19,5 klikoroh 3,2 mráz 2,4 ostatní 11,5 celkem 100,0

Podíl přirozené obnovy činil 7,9 %, což je v oblasti optima buku velmi málo a je nutné podíl přirozené obnovy zvýšit. Sucho: se výrazně projevilo zejména v letech 1992-1994. Jarní přísušky se dostavují koncem dubna až v květnu, více se projevují na plochách otevřených k jihu, mělčích půdách na 2. a 3. vegetačním stupni a na velkých kalamitních plochách. Buřeň: se začíná rozvíjet již v rozvolněných narušených porostech zvláště na bohatých a živných stanovištích, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Ve vyšších polohách ji tvoří třtiny, maliník a ostružiník, Z keřů se nejvíce projevují svída krvavá, kalina sp., brslen bradavičnatý, krušina olšová a bez černý. Dřín se vyskytuje v jižní části oblasti, ale pro jeho relativní vzácnost jej nelze považovat za dřevinu škodící lesu. Silnou a nebezpečnou část buřeně tvoří zejména ve střední a jižní části oblasti plamének plotní (Clematis vitalba), schopný rozvrátit i porosty ve stadiu mlazin a tyčkovin. Z plevelných dřevin jsou v nižších polohách nejvýznamnější bříza, jíva a líska. Místy tyto tzv. plevelné dřeviny však mohou tvořit cennou příměs, např. jako pomocné dřeviny na obtížně zalesnitelných plochách nebo v prvcích systému ekologické stability (SES). Škody zvěří:v kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v polohách s vysokou koncentrací zvěře v zimních měsících. Jsou způsobeny zvěří srnčí, jelení případně daňkem (obora Radějov). Méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na modřínu a ostatních vtroušených dřevinách. Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná.

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa


Škody hospodařením:jsou souborem škodlivých příčin, které jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům.Tyto škody se týkají kvality sadebního materiálu .Tato kvalita může být ovlivněna způsoberm pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi .Dále má vliv na ujímavost kultur vlastní provedení zalesňovacích prací . Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování (např. nekvalitně provedené založení, zaschnutí kořenů apod.). Mráz: způsobuje zejména škody v jarních měsících v mrazových polohách na předčasně vyrašených kulturách a na zmlazení buku a smrku převážně jižní osluněné expozici. Celkově mráz není významným činitelem ovlivňujícím nezdar zalesnění. Klikoroh: se vyskytuje pomístně. Hlodavci: se týkají zejména myšovitých hlodavců. Škodí na kořenových krčcích sazenic a zmlazení, až přibližně do tloušťky 5 cm. Poškozeny ohlodáváním kůry jsou zejména kmínky buku a klenu. Škody hlodavci (hryzec vodní) byly zaznamenány v oblasti obory Radějov. Ostatní hmyz: v letech 1992 - 1995 se pomístně vyskytl listohlod stromový na bukových sazenicích. 7.1.1.2. Poškození starších porostů PŘÍČINY NAHODILÝCH TĚŽEB V LETECH 1988 - 1995 UKAZUJÍ NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA A GRAF: 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 celkem vítr 7283 35526 71298 32629 13520 4627 5239 8851 178973 sníh 11636 5274 5873 4965 11856 74374 47895 15965 177838 imise 163 443 2567 738 348 226 243 171 4899 sucho 4620 3798 2177 3017 10539 31409 32003 39625 127188 kůrovci 407 305 857 356 5442 14856 33546 89965 145734 hniloby 2245 374 1256 1152 713 662 313 218 6933 ostatní 5292 3924 15687 9032 9764 16543 14584 25787 100613 celkem 31646 49644 99715 51889 52182 142697 133823 180582 742178



PODÍL DŘEVIN NA NAHODILÝCH TĚŽBÁCH PODLE DRUHU POŠKOZENÍ UKAZUJE NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA: vítr sníh imise sucho kůrovci hniloby ostatní celkem smrk 161299 79226 4899 132369 148837 6107 18559 551296 borovice 3528 102950 0 2352 1474 0 13588 123892 dub 1586 0 0 1068 0 0 39079 41733 buk 18624 164 0 2664 0 352 255 22059 ostatní 11488 498 0 6916 523 480 35188 55093 celkem 196525 182838 4899 145369 150834 6939 106669 794073

U dubu největší podíl nahodilých těžeb tvoří odumírání dubů způsobené tracheomykózou, u ostatních dřevin je převaha nahodilých těžeb způsobená odumíráním jedle.

Údaje byly získány z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a vlastního terénního šetření. Textové části LHP byly zpracovány stejným autorem jako celá tato kapitola. 7.1.2. Poškození porostů imisemi

Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi. 7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi

Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v tomto systému byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastnosti porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů.

Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny imisemi, zejména v nižších polohách (2. - 4. vegetační stupeň). Zde se na defoliaci podílí především sucho, dále houbové choroby, eventuelně oslunění v dospělých proředěných porostech a v porostních stěnách. 7.1.2.1.1.Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí

Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. atd

Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let.



- do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A, B. 7.1.2.1.2. Přehled pásem ohrožení v oblasti. Pásmo ha % C 3912 7,1 D 51339 92,9

Lesní oblast je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D, malá část je zařazena do pásma C. Zákresy pásem jsou na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Pásmo C zahrnuje pouze 7,1% plochy PLO. Maximální stupeň poškození porostů je 2. Tento stupeň poškození se vyskytuje řídce v dospělých silně proředěných porostech, vystavených i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza). Zdroje imisního poškození jsou dálkové, zejména Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou Zlínsko-otrokovická aglomerace a elektrárna Hodonín. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky v městech sousedících s PLO. V rámci republiky se jedná o imisně málo poškozenou PLO. 7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů

Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č.78/1996 Sb. STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK) : (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.) Stupeň poškození jednoho stromu

Popis poškození Defoliace koruny v %

0 Nepoškozený strom 0 1 Slabě poškozený strom 1 - 25 2 Středně poškozený strom 26 - 50 3 Silně poškozený strom 51 - 75 4 Odumírající strom 76 – 100 5 Odumřelý strom 100



STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK) : Stupeň poškození Popis poškození porostu Stupeň poškození jednoho stromu Porostu 0 1 2 a větší 3 a větší 0 Nepoškozený porost 100 0 0 0 0/1 Porost s prvními

symptomy poškození 99 20 0 0

I Slabě poškozený porost 0 0 32* 5* II Středně poškozený porost 0 0 84* 30* III a Silně poškozený porost 0 0 0 50 III b Velmi silně poškozený porost 0 0 0 70 IV Odumírající nebo odumřelý

porost 0 0 0 100

*Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot(I,II). Tolik znění vyhlášky č. 78. Znovu je nutné zdůraznit, že defoliace neznamená nutně přítomnost imisí. 7.1.2.2.1. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Charakteristika poškození porostů smrku

0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují. 7.1.2.2.2. Plošný přehled stupňů poškození v oblasti v ha Stupeň 0 1 2 3a jehl. list. jehl. list. jehl. list. jehl. list. Celkem ha 26920 26564 1350 289 109 19 0 0 55251 % 48,8 48,1 2,4 0,5 0,2 0 0 0 100



7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení Vývoj emisí SO 2 v bývalé ČSSR : Počátkem 50.let .....................cca 1 mil. tun SO2/rok Počátkem 60.let .....................cca 2 mil. tun SO2/rok Počátkem 70.let ................…cca 2,5 mil tun SO2/rok Koncem 80. let ........................cca 3 mil tun SO2/rok V r.1995 - Česká republika 1,091 mil tun SO2/rok V r.1996 - Česká republika 0,973 mil tun SO2/rok PŘEHLED VÝVOJE EMISÍ ŠKODLIVIN V ČESKÉ REPUBLICE OD R. 1987 DO R.1996. (REZZO 1-4) (Zdroj: ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1995, grafická ročenka) Rok Prach SO2 NOX CO CxH y 1987 951 2164 816 738 139 1988 840 2066 858 737 139 1989 673 1998 920 885 228 1990 631 1876 742 1055 225 1991 592 1776 725 1102 227 1992 501 1538 698 1045 205 1993 441 1419 574 967 204 1994 344 1270 368 978 143 1995 201 1091 413 874 117 1996 187 973 440 934 180

Údaje o emisích jsou uvedeny v 1000 tun/rok 7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2.4.1.Vývoj a rozsah exhalačních těžeb:

Exhalační těžby nebyly v PLO v LHP plánovány. Celkem bylo vykázáno bylo 4899 m3 exhalačních těžeb. Jednalo se jen o jednotlivé souše nebo skupiny poškozených stromů. Pokud byly prováděny nahodilé těžby jako možný důsledek imisí, byly vykazovány u jiných převládajících činitelů. 7.1.2.4.2.Současný zdravotní stav porostů :

Lesy v PLO jsou relativně málo poškozené imisemi. Současný zdravotní stav porostů je vyjádřen rozsahem stanoveného stupně poškození. V současné době nedochází ke zhoršování zdravotního stavu porostů a do budoucnosti lze očekávat postupné zlepšování. Větší poškození imisemi se vyskytuje na vrcholových hřebenech vyjma nejvyššího vrcholu (Javořina), dále v některých exponovanějších nižších polohách (oblast u Velké n. Veličkou). 7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.3.1. Poškození větrem

Největší škody větrem byly koncentrovány do lokality „Rasová“, nyní v majetku obce Komňa, kde je rozsáhlý blok smrkových porostů rovrácený přepadavými větry převážně z jižního směru. Silně je také ohrožena lokalita „Vasilsko“, kde je blok stejnověkých smrkových porostů silně napadených hnilobami (1. generace lesa).

Největší škody v severní části PLO působí převážně vítr západních směrů - Z, SZ, eventuelně ze severního směru. V jižní části PLO se na škodách větrem ve zvýšené míře podílí vítr z jižního směru, zejména na některých otevřených lokalitách.

Škody větrem se objevují v celé oblasti, nevyjímajíc ani listnaté porosty, ale kalamity jsou plošně omezené z důvodu druhové pestrosti porostů. Převážně se jedná o rozptýlené škody v porostech, eventuelně na menších plochách.



7.1.3.1.1. Zhodnocení historického vývoje škod větrem

Vzhledem k poměrně velké ekologické a statické stabilitě porostů v lesní oblasti nedošlo v historické době k rozsáhlým kalamitám zasahujícím rozsáhlé plochy lesa. Biotičtí a abiotičtí činitelé působili v plošně omezených lokalitách. 7.1.3.1.2. Vývoj škod větrem za posledních 20 let

Největší soustředěná kalamita byla v oblasti Rasová a během posledních 20 let dosáhla cca 28 000 m3. V této oblasti došlo k chybnému těžebnímu postupu a byly otevřeny stěny na návětrné straně jižnímu větru, který rozvrátil skoro čisté smrkové porosty ve stáří 80 - 90 let. Na této lokalitě je zřetelně patrné, že jakýkoliv stabilnější prvek je schopen zabránit škodám větrem. 7.1.3.1.3. Provedená opatření proti škodám větrem

Opatření proti větrným škodám v porostech prakticky na celé PLO nebyla prováděna. Na některých místech byly umístěny zpevňovací prvky kolmo na směr převládajícího větru, ale spíše jako vložení listnatých prvků při zahájení obnovy v porostech, než jako cílená prevence větrných škod. Po každé větší kalamitě je snaha zalesnit vzniklé holiny co nejdříve (i co nejlevněji) a tak opět vznikají stejnorodé jehličnaté (vesměs smrkové) kultury s minimální příměsí zpevňujícíh dřevin a s nedokonale vytvořeným systémem zpevňujících pásů. Během dalších cca 60ti let zdánlivě nehrozí bezprostřední nebezpečí a tak dochází k chybám a nedůslednosti při výchově a při nevčasném rozčleňování a vnitřním zpevňování porostů. V minulých deceniích byly dokonce některé bukové porosty obnovovány holosečemi s následným zalesněním čistého smrku a v pěstebních pracech byl podíl buku redukován. 7.1.3.2. Sníh a námraza

Na přelomu let 1992-3 a 1993-4 se vyskytly rozsáhlé škody závěsem mokrého sněhu. Poškozeny byly především čisté porosty borovice, méně smrku. U některých borových porostů bylo nutno přistoupit k těžbě z hospodářské nutnosti a předčasné obnově. Nejvíce byly poškozeny porosty na živných typech s velmi intenzivním výškovým přírůstem. Borovice ve smíšených porostech byla poškozena v menší míře. Jinak škody sněhem (někdy i námrazou) se vyskytují v oblasti méně často než škody větrem. Více bývají poškozovány mladé porosty (II.-III. věková třída), ale hlavně porosty neprobírané, nebo probírané opožděně. 7.1.3.3. Škody suchem

PLO je na rozhraní vlivu panonské oblasti, která zřetelně ovlivňuje místní klimatické podmínky. To se projevuje zejména v jižní části na svazích orientovaných od jihovýchodu po jihozápad. Zde jsou lesní porosty ohrožovány zejména jižními větry na jaře, kdy v období intenzivního růstu přichází perioda sucha. I typologicky je patrné, že nižší vegetační stupně se vyskytují relativně ve vyšších polohách. Tento vliv stresuje zejména smrk vyžadující vzdušnou a půdní vlhkost. Stresované porosty jsou málo odolné proti ostatním škodlivým faktorům, zejména proti kůrovcům. To se projevilo především v extremně suché periodě v letech 1992-1994, kdy byly rozvráceny zejména porosty v nižších vegetačních stupních. V některých porostech (oblast u Velké n. Veličkou) smrk reagoval defoliací do ponechání 2 - 3 ročníků jehličí. 7.1.4. Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří

Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Největší škody jsou v oblastech výskytu jelení a mufloní zvěře, dále jsou škody patrny v oboře Radějov určené k chovu zvěře dančí. Zvěř srnčí se vyskytuje v celé PLO 38. Jelení zvěř se koncentruje v severní části PLO (revíry Sidonie, Štítná n. Vláří a Bojkovice lesní správy Luhačovice), největší škody okusem a loupáním jsou v oblasti Vlárského průsmyku. Přesto, že v této oblasti jsou velmi dobré podmínky pro přirozenou obnovu buku a buk se také masově zmlazuje, škody okusem a loupáním narušují řádnou výchovu lesních porostů. U kultur a mlazin dochází ke zmnožení terminálních vrcholů, takže celá plocha vizuálně vypadá v pořádku s dostatečným množstvím jedinců, ale ve skutečnosti počet stromků na ploše neskýtá předpoklady pro řádnou výchovu.

Smrkové porosty jsou poškozeny loupáním, zejména v oblasti Sidonie a v oblasti Šanova.



V současné době jsou škody loupáním v nepatrné míře, škody jsou především okusem na přirozené obnově. Tento stav je vážnou překážkou pro dokonalou přirozenou obnovu. Velmi silné škody mufloní zvěří jsou na revíru Vápenky lesní správy Strážnice, kde na části revíru (3 oddělení) došlo koncem osmdesátých let k silné koncentraci mufloní zvěře a škody ohryzem a loupáním stouply na takovou míru, že v části porostů jsou nutné rekonstrukce. Na této lokalitě v současné době nejsou nové škody mufloní zvěří vzhledem k silnému snížení stavů. 7.1.4.1.1. Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří

Místy jsou proti loupání a ohryzu prováděny ochranné nátěry. Rozsah ošetření nemůže postihnout všechny ohrožené porosty a proto v posledních letech došlo ke značnému rozsahu poškození. Účinné opatření spočívá především ve snížení stavů zvěře a ochraně jen nejvíce ohrožených porostů. Chrání se jen cca 500 vybraných jedinců na 1 ha. Vybírání jedinců je z hlediska dalšího vývoje porostů velmi obtížné, protože prognóza vývoje a tím určení nadějných jedinců je krajně složitá, ne-li nemožná.

Proti okusu se provádějí zábrany vstupu zvěře (oplocenky), dále nátěry pro zimní období (osvědčený Morsuvin, Nivus a další novější přípravky). Na listnáčích je však citelný opakovaný letní okus, kterým stačí zvěř tyto dřeviny prakticky likvidovat. Proto musí být dosud většina ohrožených kultur (především listnatých), chráněna velice nákladným oplocováním. Používají se dřevěné oplocenky, využívající místní materiál, dále drátěné oplocenky s různou šíří ok. Účinnost oplocení je závislá na velikosti oplocenek, na jejich pravidelné kontrole a údržbě. Místy je využívána ochrana jednotlivých cenných sazenic (listnáčů nebo modřínu) pomocí rozsoch, chrániče z umělých hmot nebo jiných prostředků. Začínají se používat kontrolní oplocenky pro objektivní zjišťování vlivu zvěře na odrůstání lesních kultur. Sleduje se vývoj kultury v oplocené části a vývoj stejné kultury mimo oplocení. 7.1.4.2. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví

Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují : lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý, klikoroh borový, pilatka smrková, ostatní viz níže. 7.1.4.2.1.Lýkožrout smrkový a lesklý (Ips typographus a Pityogenes chalcographus).

Lýkožrout smrkový se začal vyskytovat počátkem tohoto století v návaznosti na změně druhové skladby ve prospěch smrku. K přemnožení docházelo sporadicky po větrných kalamitách.

Výskyt lýkožroutů v posledním období.

Za poslední dvě decenia se však rychle zvyšuje podíl škod větrem, sněhem a námrazou a v posledních letech i suchem a v opakujících se polomech a vývratech nachází kůrovec vhodné podmínky pro svůj vývoj. Tím současně dochází k vytváření nových porostních stěn, nátrží a proředěných míst, kam se nálet kůrovců soustřeďuje. Kontrola výskytu se po zavedení feromonových lapačů soustředila výrazně na ně, použití klasických lapáků bylo omezeno. Suché a teplé období v letech 1992 - 1995 spolu s nedůslednou kontrolou a asanačními pracemi, zejména u menších majetků, způsobilo kalamitní rozmnožení kůrovců, který se stal nejzávažnějším škůdcem posledních let. Kalamita postihla všechny oblasti, nejvíce byly poškozeny smrčiny na 2. - 4. vegetačním stupni, zhruba po čáru 550 m n.m., kde je smrk nejvíce ohrožený přísušky. V oblasti Vizovických vrchů přemnožení zasáhlo i vyšší polohy. V současné době je kalamita na ústupu, mimo vlastních asanačních těžeb se na snížení populační hustoty podílelo nasazení kombinace lapáků a feromonových lapačů. Převážná část větších majetků se s kalamitou vypořádala, problematickými zůstávají některá ohniska kůrovců na drobných majetcích. Lýkožrout lesklý napadající mladší porosty doprovází lýkožrouta smrkového ve starších porostech. 7.1.4.2.2. Klikoroh borový (Hylobius abietis)

Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení. 7.1.4.2.3. Pilatka smrková (Pristiphora abietina)

V minulosti nedocházelo k přemnožení tohoto škůdce pro malý výskyt smrku, v posledním deceniu došlo k přemnožení v roce 1992 v níže položených oblastech střední části PLO s těžištěm jižně od Zlína. Převážně byly poškozeny smrkové monokultury ve stadiu mlazin a tyčkovin, při kalamitním výskytu byly poškozeny i starší porosty. Proti pilatce bylo v nejvíce poškozených porostech použito chemických prostředků.



7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Štětconoš ořechový (Dasychira pudibunda)

V letech 1993-4 se ve vrcholové partii závěru Filipova údolí na bukových porostech kalamitně rozmnožil štětconoš ořechový. Na ploše cca 200 ha způsobil holožíry. Nebylo zasahováno chemicky, kalamitní výskyt skončil v roce 1994 samoregulací populace. Poškození je pouze ztrátou přírůstu, v minimální míře došlo k úhynu stromů. Tesařík modřínový (Tetropium gabrieli)

V letech 1990 - 1993 se na modřínech silně přemnožil tesařík Tetropium gabrieli, který do té doby vystupoval jen jako sekundární technický škůdce dřeva. Při přemnožení se stává primárním škůdcem modřínů. Jako modřínový monofág je schopen při přemnožení silně ohrozit i rozptýlené modříny v porostech. Obaleč dubový (Tortrix viridana)

Škody jsou chronické, místy dochází k holožírům. Dochází k oslabení stromů, ale duby nasazují nové listy a škody nejsou významné, jedná se o ztrátu na přírůstu a oslabený jedinec může snáze podlehnout jiným patogenům. Dochází k tvorbě nepravého letokruhu, dřevo je kvalitnější pro dýhárenské výřezy. Výskyt během celého decenia, lokální maximum v roce 1996. Listohlod (Phyllobius sp.)

V letech 1991-2 se na bukových kulturách vyšších poloh (Velký Lopeník) rozmnožil listohlod, místy způsobující holožíry s následkem úhynu sazenic.

7.1.4.4. Hniloby

Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozený smrk, jako místně nepůvodní dřevina v oblasti s převahou živných půd. Napadení houbovými patogeny je umocněno ještě tím, že smrk byl masově zaváděn na bývalé nelesní plochy, kde tvoří první generaci lesa. Základními houbovými patogeny na smrku jsou Heterobasidion annosus (červená hniloba) a václavky (Armillaria sp.) Podíl napadených jedinců stoupá s věkem porostů a v porostech starších 80 let je v průměru 25%. V PLO se vyskytují porosty se 100% napadením hnilobami.

V PLO je nejsilněji hnilobami ohrožena lokalita „Vasilsko“, kde se jedná o 1. generaci lesa na bývalých loukách (zalesnění v letech 1905-07). Nyní mýtní porosty jsou promořeny hnilobami z 80-90% a jejich statická stabilita je silně narušena.

Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv.“nepravé jádro“, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 140 let dosahuje až 60%. Z toho důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu porostů dokončit ve 130 - 140 letech porostu. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum). Dřevomor kořenový působí také jako faktor zřetelně snižující statickou stabilitu porostů.

V PLO, zejména v její střední části jsou rozšířeny lesy nízké a střední. V těchto lesích jsou hniloby výrazným fenoménem ovlivňujícím kvalitu dřeva a statickou stabilitu. Dospělé porosty jsou hnilobami napadené z 60-70% v důsledku předržení pařezin po opuštění tohoto způsobu hospodaření. 7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Ochmet

Ochmet se vyskytuje zejména v nižších a jižních částech PLO. Napadá převážně výstavky nebo okraje starých mýtních porostů. Vlastní vliv ochmetu je spíše okrajový, ale v kombinaci s tracheomykózním onemocněním způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Odumírání dubů (tracheomykóza)

Odumírání dubů způsobené tracheomykózním onemocněním (houby rodu Ophiostoma) se vyskytuje především v pařezinách, dále v jižní a nižší partii PLO. Probíhá ve vlnách, v oblasti souvisí vždy s oslabením dubů přísušky. Pokusně bylo použito proti tracheomykóze postřiků kyselinou boritou v roce 1989. V podílu nahodilých těžeb u dubu dosahuje tracheomykózní onemocnění 95%. Sesuvy

Sesuvy tvoří nezanedbatelnou část poškození lesa, zejména z důvodů podloží tvořeného magurským flyšem. Ten je tvořem jílovitými a pískovcovitými vrstvami, které velmi snadno podléhají sesuvům. Sesuvy se vyskytují pomístně po celém území, jejich aktivita roste s dešťovými srážkami, nejvíce



v roce 1997 při katastrofálních srážkách, zejména ve střední a severní části PLO. Předpokládalo s že se proti sesuvům nedá v podstatě bojovat, že sesuvům podléhají všechny věkové stupně lesa nízkého i lesa vysokého. Nicméně poslední empirické výzkumy ukazují, že i když váha stromového patra je výrazně nižší než váha sesouvané zeminy, hraje tato váha určitou roli. I staré zákonné předpisy z Rakousko-Uherské monarchie upozorňují na váhu porostů. Proto je nutné upřednostnit les nízký či střední, eventuelně zkrátit obmýtí (v historii se doporučovalo obnovit les do jeho 80ti let). Sesuvová čela je nutné zalesnit dřevinami schopnými je částečně odvodnit (JIV, VR, BR, OL, OS). Tato opatření platí pouze pro normální meteorologické podmínky. Pokud dojde k tak mimořádné situaci jako v červenci 1997 (stoletá voda) jsou veškerá pěstební opatření neúčinná. Odumírání jedle

Jedle bělokorá (Abies alba) je domácí nejprodukčnější dřevinou, v minulosti ceněnou, ale s nástupem smrku postupně opomíjenou. Navíc byl sledován trend postupného chřadnutí jedlových porostů a během 80tých let došlo na území k velmi rychlému odumírání jedlí. Stromy, zejména starší 70ti let, měly drasticky snížené ochvojení, zastavil se výškový přírůst a docházelo k tvorbě adventivních výhonů na kmenech. V rámci nahodilých těžeb byly těženy nejen jedle suché, ale i jedle přežívající. Na přelomu let osmdesátých a devadesátých je vizuelně patrné zlepšení zdravotního stavu jedle. Jako příčiny chřadnutí jedle byly různými autory uváděny různé vlivy, navzájem se popírající, ale při pěstování jedle se nebraly v úvahu její ekologické nároky, jako schopnost a patrně i nutnost v mládí přežívat v zástinu pod mateřským porostem či pionýrskou dřevinou. 7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1.Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi

Pásmo C imisního ohrožení je charakterizováno středním a nižším imisním zatížením při poměrně příznivých stanovištních podmínkách. Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun stromů poskytuje zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se porost začíná zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a v návětrných stranách hustý porostní plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.). V rozpracovaných poškozených smrkových porostech je nutné snížit obmýtí a zkrátit obnovní dobu. Listnaté porosty neobnovovat předčasně, při jejich obnově důsledně využít přirozené obnovy. Ucelené smrkové porosty bez známek poškození předčasně nerozpracovávat. 7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli

Ochranu vůči abiotickým činitelům řešíme v rámci vnitřní a vnější prostorové úpravy lesa. 7.2.2.1. Vítr

Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let),případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích.Cílem výchovy jsou hluboce zavětvené stabilní smrky (nedovolit po dobu výchovy odeschnutí spodních větví) v návětrných částech porostů. Zde je nutné zdůraznit, že se jedná jen o návětrné části porostů, nikoliv o porosty celé. Toho lze dosáhnou silnými zásahy v nejmladších věkových stupních. Účelem takových výchovných zásahů je snížení štíhlostního koeficientu (vhodného i z hlediska působení škod sněhem),větve částečně brání loupání vysoké zvěře, pokud dojde k ohryzu je tento rychleji zalit pryskyřicí díky větší asimilační ploše, která je také vhodnější z hlediska působení imisí. Při snížení štíhlostního koeficientu pod 0.8 dochází k omezování škod sněhem. Při tomto snížení ale dochází ke ztrátám na kvalitě, stromy se hůře čistí od odumřelých větví.

Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmítění prvků statické stability lesa, která má dlouhodobou funkci. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. Zpevnění smrkových porostů můžeme provádět:



a) Při zalesňování Zalesňováním zpevňujícími dřevinami a to nejen ve skupinách či pruzích orientovaných kolmo na

směr převládajívího větru, ale také pomocí řadových výsadeb (směs BK-SM). b) V kulturách

Doplňováním a vylepšováním zpevňujícími dřevinami c) V tyčovinách

Vytvářením závor,t.j. proředěním za účelem zpevnění kořenové soustavy a vytvoření podrostu. Vytváření závor však v oblastech koncentrace zvěře nelze jednoznačně doporučit vzhledem k častému poškození tyčovin zvěří. d) Mezi staršími a mladšími porosty kde je nebezpečí, že po smýcení staršího porostu by došlo k vyvrácení vedlejšího mladšího porostu. vytvářením odluk,t.j. obnovou pruhu staršího porostu podél mladšího porostu(holosečí nebo clonně)za účelem vytvoření pláště podél mladšího porostu.

Je nutné si uvědomit, že jakýkoliv zpevňující prvek zvyšuje odolnost porostů. Za příklad může sloužit situace zobrazená na mapce (šipka označuje směr převládajících větrů), kdy javorový větší kotlík (420 F 4) zvyšuje odolnost skupin 420 F 10, C 10, B10. Ostatní porosty byly rozvráceny větrem.

7.2.2.2. Výchova lesních porostů

Prořezávky jsou základním nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Sledují postupnou redukcí počtu jedinců vytváření pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezení předčasného usychání spodních



větví a tím prodlužování zelených korun, úpravu druhové skladby ve prospěch hlubokokořenných dřevin odolným proti větru (md, dg, bo, db, bk, dbč, kl, js, ol). Prořezávky je nutno provádět včas.

Probírky pokračují v cílech výchovy, tj. redukce počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intensivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intensitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Podíl břízy a osiky by měl být v porostech přiměřeně nízký, protože tyto dřeviny v mládí silně omezují růst kvalitních a dlouhověkých dřevin a po svém přirozeném ústupu potom zanechávají v porostech nežádoucí mezery. Pokud se s příměsí těchto dřevin (cca do 5%) počítá, měli by být ponecháváni nejkvalitnější jedinci, nikoliv až výmladky po provedeném výseku. Výjimkou by bylo zalesňování nelesních či obtížně zalesnitelných lokalit, kdy je možné využít pionýrských dřevin a klimaxové dřeviny (jedle) vnášet do porostů postupně s využitím ochrany pionýrskými dřevinami. 7.2.2.3. Obnova porostů:

Včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, často značně poškozených hnilobami, které jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem , imisemi i hmyzími škůdci.

Obnovní záměry a postupy realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků s tím záměrem, aby obnova byla řešena prostorově i časově, započata od pokud možno zpevněných návětrných stěn sousedních porostů a počet východisek byl omezen na nejmenší možnou míru. Do obnovy zařadit a urychleně obnovovat porosty nebo jejich části poškozené silně hnilobou (I. generace lesa a porosty silně poškozené zvěří (loupáním a ohryzem). Dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných nebo hmyzových kalamitách, které již neplní své funkce a jsou dalšími východisky škod větrem a imisemi nebo kůrovcem.

V mladších smrkových porostech, které jsou ještě převážně předmětem výchovy je nutné uskutečnit tato opatření : - návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků zpevňovat včas intensivní výchovou a důsledným uvolňováním md a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů, kolmo na směr větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny. 7.2.2.4. Sníh a námraza

Kalamity na počátku let devadesátých ukázaly, že dosavadní způsob pěstování jehličnanů, zejména borovice v hustých monokulturách vždy nese riziko devastace porostu závěsem mokrého sněhu. Protože nemůžeme vyloučit v budoucnu takové meteorologické situace, při kterých se tvoří námraza či mokrý sníh, je nutné změnit způsob pěstování borovice na živných půdách v PLO. Nebylo by účelné borovici vyloučit z obnovních cílů, ale praktické zkušenosti ukazují, že odolává sněhu jako příměs v listnatých porostech. Je tedy nutné ji do těchto porostů vkládat, nejlépe jako vylepšení stávajících kultur, mimo lokalit, kdy kultura je již příliš odrostlá a borovice by nestačila dorůst do zápoje. Dále je možné borovici pěstovat v jednotlivě smíšených porostech vzniklých řadovou výsadbou, kde je borovice v kombinaci s klenem, bukem nebo habrem. Do dubových kultur je doporučeno ji dostávat v rámci vylepšení.

7.2.3. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření: stavy, péče o zvěř, přímá ochranná opatření

1) snížení stavů zvěře jelení na stavy únosné, stálým loveckým tlakem donutit zvěř k rozptýlení po krajině, zamezit lokálním koncentracím zvěře.

2) únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Údaje o nasčítaných stavech nemusí být spolehlivé.

3) uplatnění přímých ochranných opatření (individuální, skupinová, velkoplošná ochrana-oplocenky). 4) ochrana jedle proti škodám zvěří musí být řešena všemi dostupnými prostředky včetně omezení

až vyloučení chovu jelení a mufloní zvěře na některých lokalitách. Jedle jako druh stínsnášející a dlouhodbě pěstovaný v zástinu v kombinaci s mimořádnou atraktivitou pro zvěř je nejvíce touto zvěří ohrožena. Jedná se totiž o zachování jedle jakožto druhu a proto jsou opatření proti škodám drastičtější než u ostatních dřevin.



7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci

Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace. Ochranná opatření předpokádají především :

1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat stromové lapáky 6) využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení

s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. 7) upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním

Zkušenosti s listožravými škůdci na listnáčích (Tortrix viridana, Dasychira pudibunda) vedou

k poznání, že ani holožíry nejsou prvkem schopným rozvrátit listnaté porosty. Regenerační schopnost stromů umožňuje překonání kalamity pouze se ztrátou na přírůstu, nikoliv se ztrátou způsobenou odumřením porostů. Není tedy nezbytně nutné používat chemické prostředky proti těmto škůdcům. Otázkou pouze zůstává, zda oslabení dubů žírem housenek Tortrix viridana nedochází k takovému stresu, že duby jsou více náchylné na onemocnění tracheomykózou. 7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Vzhledem k předpokládané změně klimatu je vhodné vytvářet porosty smíšené snáze odolávající klimatickým výkyvům. Protože doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, nebylo by žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních porostů. Z toho důvodu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinově smíšené porosty. V zásadě je nutné kombinovat dřeviny slunomilné a stínsnášející. Pro praxi je možné využít řadových výsadeb doplněných vylepšeními, i když metodu řadových výsadeb není možno paušalizovat pro celé území PLO. STRUČNÝ NÁVRH SMĚSÍ VE VYBRANÝCH HS PODÁVÁ TATO TABULKA: HS směs při zalesnění (umělá obnova) směs v 80 letech porostu 253 BO20, DB30, HB20, LP20, BK(TR)10 BO10, DB40, HB10, LP20 BK(TR)20 255 BO10, DB40, HB20, LP20, BK(TR)10 BO5, DB60, HB10, LP15, BK(TR)10 411 BK20, KL20, SM30, MD10, DB10, LP10 BK50, KL20, SM5, MD10, DB10, LP5 416 BK20, KL20, SM30, MD10, DB10, LP10 BK50, KL20, SM5, MD10, DB10, LP5 451 BK20, KL10, SM50, MD10, DB5, LP5 BK60, KL10, SM10, MD10, DB5, LP5 456 BK20, KL10, SM50, MD10, LP10 BK65, KL10, SM10, MD10, LP5 551 BK20, KL5, SM55, MD10, JD10 BK55, KL5, SM20, MD10, JD10 552 BK20, KL10, SM40, MD10, JD20 BK30, KL10, SM20, MD10, JD30 556 BK20, SM50, MD10, JD10, LP10 BK50, SM20, MD10, JD10, LP10

Z návrhu je patrné, že až na výjimky není při výchově vyloučena žádná dřevina, pouze se mění jejich zastoupení ve prospěch odolnějších dřevin. Je zde dostatečný prostor pro reakci na posun klimatu prostřednictvím výchovných zásahů. 7.2.6. Jedle bělokorá

Jedle je patrně naše jediná stínsnášející dřevina podržující si svou růstovou schopnost do pozdního věku. Z této úvahy a na základě empirických zkušeností z terénního šetření vyplývá, že pro jedli je ideální výběrný způsob hospodaření, v minulosti praktikovaný v tzv. selských lesích. Toto obhospodařování nebylo na vědeckém základě, bylo intuitivní na základě potřeb malovlastníka, trpělo mnohými chybami, ale vyhovovalo ekologickým nárokům jedle. Jedle potřebuje v mládí zástin a postupné pomalé uvolňování do plného světelného požitku. Tím jedle vytváří delší, plně ochvojenou korunu a je schopna naplnit ekonomická



hlediska, tj. plnodřevný kmen, v dolní části bezsuký, s maximálním přírůstem kvalitní dřevní hmoty podle zásady, že dřevo roste na dřevě.

Dále výsledky výzkumu ze zkusných ploch na lokalitě Královec ukazují, že jedle se na bývalých nelesních plochách masově zmlazuje a odrůstá pod ochranou pionýrských dřevin, konkretně břízy, která má v dané lokalitě omezený fyzický věk (březové porosty se začínají rozpadat od 40 let věku) a tím se uvolňuje prostor pro klimaxovou dřevinu. Pro ochranu jedle a její další úspěšné přežívání je nutné se držet těchto zásad:

a/ Hospodářský způsob je nejlepší výběrný, pasečný způsob je možný pouze s velmi dlouhou obnovní dobou (60 roků) a pomalým uvolňováním mladého porostu z ochrany mateřského porostu.

b/ Nutné je vytváření vertikálního zápoje pro tvorbu delších, plně ochvojených korun. c/ Nahodilá těžba se týká pouze jedlí odumřelých. d/ Je nutné šetřit všechny jedle v podrostu včetně nárostů a přežívajících malých jedinců, i když

přežívá pouze několik větví a strom se jeví jako odumírající. e/ Jako dřevinu mimořádně atraktivní pro zvěř je nutné ji chránit proti zvěři (okus i ohryz) všemi

dostupnými prostředky i včetně vyloučení chovu v některých lokalitách. Pro udržení jedle je tento imperativ naprosto nezbytný. Je nutné dáti jedli čas na regeneraci a teprve potom upravit počty zvěře na únosné stavy. U takto citlivé dřeviny na škody zvěří nestačí jen snížení stavu pro její regeneraci, maximálně se dosáhne pouze stagnace, nikoliv regenerace jedle. 7.3. Ekologická stabilita lesů

Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek (porosty třtiny v místech imisemi zničených horských smrčin). Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná..

V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů. 7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy : a) vrstva podmáčených lokalit se sníženou statickou stabilitou b) vrstva porostů poškozených větrem včetně směrů převládajících větrů c) vrstva porostů poškozených sněhem na námrazou d) vrstva ohraničující lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se silnou koncentrací zvěře e) vrstva ohraničující pásma imisního ohrožení. f) vrstva liniových stabilizačních prvků.

Systém ekologické stability lesů je zahrnut do mapy ÚSES. 7.3.1.1. Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou

Jedná se o lokality na základě typologického průzkumu a vlastního terénního šetření, kdy zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu. Jedná se především o ekologické řady O, P, Q, T, G, V. Tato vrstva upozorňuje na potencionální ohrožení větrem. 7.3.1.2. Porosty poškozené větrem

Na mapě nejsou označeny jen porosty viditelně poškozené (proředěné či rozvrácené), ale také následné zalesnění po kalamitě. Jsou označeny pouze výraznější lokality, nikoliv rozptýlená kalamita. 7.3.1.3. Porosty poškozené sněhem a námrazou

Prakticky totéž jako porosty poškozené větrem.



7.3.1.4. Koncentrace zvěře

Na mapě jsou označená místa koncentrace zvěře s koncentrací poškození. Jedná se i o lokality s historickými koncentracemi zvěře, kde škody přetrvávají nebo kde jsou škody pouze okusem (srnčí zvěř), ale koncentrace zvěře je vysoká (lesní komplexy uprostřed zemědělské krajiny). 7.3.1.5. Pásma imisního ohrožení

Jsou přejata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina jeho výměry. 7.3.1.6. Liniové stabilizační prvky

Liniové stabilizační prvky jsou umístěny přímo do porostů tam, kde jejich založení má význam pro ochranu větších ploch labilních porostů. Není účelné je navrhovat pro ochranu plošně nevýznamných porostů. V PLO je lokalit vyžadujících umístění prvků velmi málo, PLO je poměrně stabilní oblast v rámci České republiky. 7.3.2. Mapa ÚSES

Pro zajištění ekologické stability je nutné vytvořit Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií.

Těmito kriterii jsou : a/ rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území b/ jejich prostorové vazby c/ nezbytné prostorové parametry d/ aktuální stav krajiny e/ společenské limity a záměry Při tvorbě mapy byly jako podklady využity schválené generely a plány ÚSES archivované na

jednotlivých Okresních úřadech. V místech styků mezi katastry či okresy, tam, kde nebyla dořešena návaznost jednotlivých děl, byly prvky přejímané z generelů upraveny, aby návaznost byla zachována v celém průběhu na lesní půdě. Biocentra a biokoridory mimo les nebyly zakreslovány. Při úpravách byly respektovány všechny zásady tvorby ÚSES (minimální parametry, biologické bariéry apod.). Prvky přejímané z plánů ÚSES nebyly upravovány (jsou součástí územního plánu). 7.3.2.1. Definice prvků ÚSES

Území státu bylo rozčleněno na jednotky (bioregion, biochora, skupiny STG), které jsou reprezentovány prvky ÚSES (biocentrum, biokoridor).

Biocentra jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů).

Biokoridory jsou stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry. 7.3.2.2. Dokumentace ÚSES

Rozlišujeme 3 úrovně ÚSES a to nadregionální reprezentující sosiekoregion (bioregion), regionální reprezentující biochoru a lokální reperezentující skupinu typů geobiocénů.

V roce 1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální systém ÚSES. Tento systém bude ve zvláštní vrstvě nekorespondující s předešlými generely a plány ÚSES, pokud ovšem už do nich nebyl zapracován. V takovém případě bude tento systém do plánů ÚSES zahrnut.

Dokumentace je ve dvou úrovních. Jednak jako generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kriteria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí, měst, velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na dané porosty a parcely a jsou závazné pro vlastníka.



7.4. Závěr 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření

Kapitola návrh dlouhodobách opatření lesa se přímo promítá do rámcových směrnic v jednotlivých hospodářských souborech.

Dále se do rámcových směrnic promítne hospodaření v prvcích ÚSES rozvedené níže. Návrh hospodářských opatření v prvcích ÚSES vychází z jednotlivých zpracovaných generelů a

plánů a je zobecněn pro celou PLO. Návrh se týká všech prvků ÚSES ve všech hierarchických stupních. V lese hospodářském se předpokládá řádné hospodaření s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty,

kdy dřevinná složka odpovídá stanovištně původnímu rozmístění druhů. Základní rozhodnutí v hospodářských souborech zůstává nezměněno, mění se cílová druhová skladba. Základním rozhodnutím je myšleno obmýtí a obnovní doba. Způsob obnovy je kombinace všech druhů včetně holosečí při maximálním využití možností přirozené obnovy. V lesích ochranných a zvláštního určení je hospodaření podřízeno těmto kategoriím a dochází zde k posílení původní dřevinné skladby. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V PRVCÍCH ÚSES V JEDNOTLIVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORECH V KATEGORII LESŮ HOSPODÁŘSKÝCH : HS cílová druhová skladba 215 DB6, LP2, HB2, keře 231 DB6, LP1, BK1, BO1 233 DB6, BO2, LP1, HB1, BK 235 DB7, LP2, HB1, BK 251 DB6, LP1, BK1, HB2 255 DB7, LP2, HB1, BK, keře 257 DB5, LP1, HB1, BK2, KL1, TR, keře 259 DB5, LP1, HB1, BK2, KL1, TR, keře 297 OL6, JS3, BR1, OS 411 (bez JD) BK5, KL3, LP1, JS1, HB, JL, DB, TR 411 (s JD) BK5, KL2, JD2, LP1, TR 416 (bez JD) BK5, KL3, LP1, JS1, HB, JL, DB, TR 416 (s JD) BK6, KL2, JD1, LP1, TR 451 (bez JD) BK6, KL2, LP1, DB1, HB, JL, JS, TR 451 (s JD) BK7, KL1, DB1, JD1, JL, TR 453 (bez JD) BK6, KL2, LP1, DB1, HB, JL, JS, TR 453 (s JD) BK7, KL1, DB1, JD1, JL, TR 456 (bez JD) BK7, KL1, LP1, DB1, HB, JL, JS, TR 456 (s JD) BK8, KL1, JD1, JL, TR, DB 457 DB3, BK3, KL1, LP1, JS1, HB1, TR, BRK 459 BK5, DB3, LP1, HB1, KL, TR, BRK 516 (bez JD) BK7, KL2, JS1, JL 516 (s JD) BK5, KL2, JD3, JS. JL 551 (bez JD) BK8, KL1, JS1, JL 551 (s JD) BK6, JD3, KL1, JS, JL

Cílová druhová skladba vychází z typologického průzkumu, historických průzkumů a literárních

odkazů (Míchal, Ambros). Porosty se změněnou druhovou skladbou v prvcích ÚSES budou převáděny na původní dřevinnou

skladbu postupně, předpokládá se, že původní dřevinné skladby by bylo dosaženo během dvou obmýtí s mezistupněm smíšeného porostu s uplatněním stanovištně původních a nepůvodních dřevin. Pěstebně je nezbytně nutné ve stávajících porostech udržet podíl stanovištně původních dřevin a s využitím všech možností přirozené obnovy jej zvyšovat. Výběr ve výchovných zásazích v jednotlivých dřevinách se řídí dvěma zásadami v následném pořadí :

1. Udržení podílu dřeviny v porostu, v případě velmi malého zastoupení i ty jedince, kteří nesplňují kriteria produkce.

2. Klasický výběr v dřevině splňující kriteria dlouhodobé produkce kvalitní dřevní hmoty, tedy uplatnění v rámci dřeviny kvality nad kvantitou.



Ve vyhlášených chráněných územích, které jsou prvky ÚSES bez ohledu na kategorii lesů se hospodaření řídí schváleným plánem péče o příslušné chráněné území. 7.4.2. Souhrn specifik ochrany lesa

PLO je v rámci České republiky poměrně stabilní oblastí především díky své dřevinné složce. V minulosti trend nahrazování listnatých porostů jehličnatými nedosáhl takové míry jako v jiných PLO. Nicméně se tato PLO odlišuje od zbytku ČR.

Jedná se především o oblast rozšíření jedle, jedna z mála oblastí (severní část PLO), kde je jedle ještě natolik zastoupená v porostech, že její genofond není narušen. Dále je to oblast maximální vitality buku a v jižní a jihozápadní části dubohabrových lesů. V některých částech (Šarovy) se dub zmlazuje s habrem a v následných porostech dosahuje výrazného zastoupení i bez pěstebních zásahů v jeho prospěch.

Jižní stráně a závěry údolí jsou silně ovlivňovány teplým klimatem přicházejícím z panonské oblasti, kdy 3. Vegetační stupeň můžeme v některých lokalitách (Mikulčin vrch) vidět i ve výšce 750 m n.m. Tyto vlivy silně ovlivňují růstovou dynamiku jednotlivých dřevin a tím i jejivh uplatnění v porostech. Ovlivnění teplým klimatem je nutné brát v úvahu pro pěstování lesů, zejména smrku, který je výrazně citlivý na nedostatek půdní a vzdušné vlhkosti a vlivem oslabení snáze podléhá dalším patogenům.

Střední část PLO je charakterizována silným podílem nízkého a středního lesa jako důsledek minulého hospodaření, zejména v obecních a malovlastnických lesích. Tyto pařeziny vykazují sníženou stabilitu, ale jejich doprovodné keřové a bylinné patro je velmi cenné. Proto je nutné při převodu na les vysoký uplatnit takové systémy, aby tyto složky lesních biocénů byly pokud možno zachovány.

Cílem budoucího lesního hospodaření je sladění všech funkcí lesa, snížení vysoké míry nahodilých těžeb, upřednostnění produkce vysoce kvalitní dřevní hmoty před produkcí pouze kvantitativní (Vlára), omezení negativních vlivů včetně poškození zvěří. Tomuto cíli nejlépe odpovídají jednotlivě smíšené porosty (i s introdukovanými dřevinami), které mají největší potenciál vyrovnávat stresové vlivy.

Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA 8.1. Stav zpřístupnění Zahrnuje šetření základních údajů o lesní dopravní síti (LDS) – inventarizaci a globální zpřístupnění lesa (vymezení lesních odvozních celků (L.O.C.), transportních segmentů, odvození modelových hustot odvozních cest a návrh zpřístupnění lesa). Tento podklad je východiskem pro stanovení limitujících těžebně dopravních technologií. Inventarizaci podléhají všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající. Dělí se na cesty lesní, pod kterými rozumíme účelové komunikace vlastníka lesa a cesty ostatní, tedy účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a st. silnice 1. – 3. třídy. Inventarizace je spojena s klasifikací, tj. zatříděním odvozních cest do tříd 1L, 2L1 2L2. Pro zpracování této kapitoly byly použity dopravní elaboráty z jednotlivých bývalých LHC, které se nacházejí v této oblasti. V letním období r. 1996 byla provedena aktualizace současného stavu lesních odvozních komunikací na bývalém LZ Brumov nad Vlárou (nyní spadá pod LS Luhačovice) a na LS Strážnice. V červnu 1997 byla pak ještě provedena aktualizace LDS v oblasti původního LZ Luhačovice. Zpracovaná část LS Vsetín spadající do PLO 38 byla převzata z ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočky Frýdek-Místek. 8.1.1. Inventarizace odvozních cest Lesní cesty byly podle kritérií roztříděny do příslušných kategorií. Lesní cesty celoročně provozuschopné a tomu odpovídající vozovkou byly zatříděny do kategorie 1L, sezónně provozuschopné do kategorie 2L. Tato kategorie cest typu 2L se rozdělila na dvě třídy – třída 2L1 – inventarizované odvozní cesty obyčejně s provozním zpevněním a třída 2L2 – nyní nově dle ČSN 736108 roztříděné odvozní cesty na únosném podloží obyčejně bez provozního zpevnění, které byly v předchozích obdobích zhotoveny z neinvestičních prostředků a byly vedeny jako odvozní svážnice typu 1S. Tímto způsobem jsou rovněž vedeny i tabulky soupisů cest, návrhů výstavby a další přílohy členěné dle současných LS. Přehled současných odvozních cest po LS a L.O.C udává tab. S2. Odvozní cesty tříd 1L a 2L1 budou řazeny do jiných pozemků a odvozní cesty třídy 2L2 do bezlesí. Z celkového pohledu lze konstatovat, že lesní dopravní síť v zájmové oblasti bylo budována postupně a podle potřeby. V současné době s ohledem na neutěšenou finanční situaci ve všech rezortech národního hospodářství - lesnictví nevyjímaje se budování nových odvozních cest značně omezilo, někdy chybí finanční prostředky i na řádnou údržbu cest stávajících. Současná lesní dopravní síť využívá i účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a hlavně státní silnice 1.-3. třídy podléhající inventarizaci o celkové délce 166 km, což tvoří přes 24% z celkové délky komunikací sloužících k zpřístupnění lesa. Vzhledem ke značné rozloze PLO 38 je i v rámci jednotlivých LS dopravní situace dosti rozdílná. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má geomorfologie terénu, v současnosti i majetkoprávní vztahy, odbyt dřeva, nákladnost výstavby i rozdělení bývalé ČSFR na Českou a Slovenskou republiku, protože touto skutečností se stala značná část lesních komplexů pohraničními horami se všemi negativními důsledky. Stav zpřístupněnosti lesa dle jednotlivých LS a L.O.C. lze vyčíst z tab. S4 porovnáním modelové a skutečné hustoty odvozních cest udávané v m/ha. Všeobecně lze konstatovat, že komplexy lesa v historii dobře a odborně obhospodařované vykazují podstatně vyšší stupeň zpřístupnění než ty části lesa, kde se hospodařilo neodborně či sporadicky, ať již byl důvod jakýkoliv.

PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PO L.O.C. A LESNÍCH MAJETCÍCH tab. S2

L.O.C cesty lesní ( km ) cesty veřejné ( km ) cesty celkem ( km ) LS nebo les.majetek L1L L2L1 L2L2 Suma V1L V2L

1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 Suma

LS LU 1 2,5 8,4 9,7 20,6 11,3 1,7 13,0 13,8 10,1 9,7 33,6

LUHAČOVICE LU 2 13,0 4,3 0,4 17,7 5,3 5,3 18,3 4,3 0,4 23,0

LU 3 16,5 5,7 22,2 8,1 8,1 24,6 5,7 30,3

LU 4 11,0 8,6 7,8 27,4 8,0 8,0 19,0 8,6 7,8 35,4

LU 5 1,0 8,3 0,8 10,1 5,7 5,7 6,7 8,3 0,8 15,8

LU 6 1,4 0,5 1,9 1,4 0,5 1,9

LU 7 0,5 5,5 6,0 0,5 5,5 6,0

LU 8 0,9 1,4 0,4 2,7 6,0 6,0 6,9 1,4 0,4 8,7

LU 9 9,3 12,6 4,5 26,4 14,3 0,8 15,1 23,6 13,4 4,5 41,5

LU 10 14,5 10,0 2,6 27,1 7,8 7,8 22,3 10,0 2,6 34,9

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa


PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PO L.O.C. A LESNÍCH MAJETCÍCH tab.S2

L.O.C cesty lesní ( km ) cesty veřejné ( km ) cesty celkem ( km ) LS nebo les. majetek L1L L2L1 L2L2 Suma V1L V2L

1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 Suma

LS LU 11 13,7 17,3 14,6 45,6 12,6 12,6 26,3 17,3 14,6 58,2

LUHAČOVICE LU 12 1,1 1,8 2,9 4,8 4,8 5,9 1,8 7,7

LU 13 5,2 1,6 4,0 10,8 7,4 1,9 9,3 12,6 3,5 4,0 20,1

LU 14 17,2 7,6 1,0 25,8 5,0 1,7 6,7 22,2 9,3 1,0 32,5

LU 15 2,8 3,2 6,0 1,5 1,5 1,5 2,8 3,2 7,5

LU 16 14,7 9,2 23,9 14,7 9,2 23,9

LU 17 2,2 7,8 11,2 21,2 0,7 0,7 2,9 7,8 11,2 21,9

LU 18 27,4 1,9 3,1 32,4 27,4 1,9 3,1 32,4

LU 19 0,3 5,1 5,4 5,7 5,7 6,0 5,1 11,1

LU 20 2,7 1,4 4,1 1,6 1,6 4,3 1,4 5,7

LU 21 2,9 2,0 6,9 11,8 5,5 5,5 8,4 2,0 6,9 17,3

LU 22 15,8 5,3 21,1 1,2 1,2 17,0 5,3 22,3

LU 23 13,4 0,8 11,2 25,4 4,0 4,0 17,4 0,8 11,2 29,4

LU 24 15,1 2,3 0,8 18,2 0,5 3,4 3,9 15,6 5,7 0,8 22,1

LU 25 21,1 1,7 22,8 21,1 1,7 22,8

LU 26 3,4 0,5 3,9 8,1 0,2 8,3 11,5 0,2 0,5 12,2

LU 1- 26 578,2

LS STRÁŽNICE ST 27 18,4 12,1 4,6 35,1 3,4 1,2 4,6 21,8 13,3 4,6 39,7

ST 28 16,1 6,9 3,3 26,3 3,9 3,9 20,0 6,9 3,3 30,2

ST 29 11,0 10,7 5,5 27,2 7,5 7,5 18,5 10,7 5,5 34,7

ST 27-29 104,6

LS VSETÍN VS 31 5,5 4,9 10,4 5,5 4,9 10,4

CELKEM 276,4 149,4 116,6 542,4 139,9 10,9 150,8 416,3 160,3 116,6 693,2

8.1.2.Dopravně nepřístupné lokality Oblast PLO je tvořena převážně pahorkatinou, plošin či rovin je málo (jen 4%). Jsou zde ale v nezanedbatelné míře (12%) zastoupené i svahové partie zatříděné do transportních segmentů typu „D“ a „E“ s vysokou modelovou hustotou. Jsou to terény s krátkými, často velmi prudkými svahy a zaříznutou údolnicí, se značným vnějším omezením a relativně malým gravitačním územím a terény s členitými, dlouhými a bystřinami rozeklanými svahy s obtížnými vnějšími i vnitřními podmínkami. Jsou to terény spíše vhodné pro používání lanových dopravních systémů, což by bylo ekologičtější i finančně výhodnější než používání či budování nových přibližovacích cest a linek, jejichž výstavba je specielně v těchto partiích technicky i finančně nákladná. V ČR se využívá lanových dopravních systémů k přibližování jen asi 1% dřevní hmoty (před 10-ti lety ještě 3%), ačkoliv podle průzkumu by to mělo být asi 13% dřevní hmoty a bohužel i tato zpracovávaná PLO není výjimkou. Typy lanových dopravních systémů vhodných pro použití v dané oblasti jsou : Lanor 1, Lanor 3, VLU 5, VS2-500, DTN 4 traktorový, LS 1,5-303 a Steyer KSK 16. 8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Transportní segment je soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má mít přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé (odvozní cesty, železniční tratě, rozdělovací síť).



Odvozní celek (L.O.C.) je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožny s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. Modelové typy transportních segmentů Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. ho = 0 m . ha-1. Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do typu A až E. Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů hA> 15 m . ha-1 Typ B:

Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování ln.hB > 17.5 m . ha-1

Typ C: Odvozní síť na pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC > 22,5

Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD = 25 m . ha-1

Typ E: Odvozní síť - v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. hE > 27,5 m . ha-1

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa V rámci šetření LDS bylo pro zlepšení stávajícího stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 85 km odvozních komunikací. S ohledem na finanční náročnost jde v naprosté většině o rekonstrukci již stávajících cest – svážnic typu 2S (tzv. „traktorek“) s nezpevněným, často málo únosným povrchem, které jinak splňují technické podmínky (max. spád, min. šířka koruny, min. R) odvozních cest 2L1, popř. i 1L. Přehled návrhů výstavby členěný dle LS je uveden v tab. S3. Nová výstavba je směřována do míst, jenž dopravní zpřístupnění postrádají či do míst, kde novou výstavbou (rekonstrukcí) dojde k podstatnému zlepšení parametrů odvozní sítě. Při rozhodování o realizaci nové výstavby konkrétní cesty je potřeba vypočítat ekonomickou efektivnost investice. Bohužel při současné cenové úrovni ekonomická efektivnost většinou nevychází, protože je nutné počítat s těmito hodnotami : Investiční náklady : 1L asfaltová 2.366.000,- Kč/km 2L 15cm VŠ 1.740.000,- Kč/km Při rozhodování o té či oné výstavbě konkrétní odvozní cesty je potřeba ještě zvážit ekonomické i jiné účinky z dopravního zpřístupnění lesa, které lze výpočtem jen těžko prokázat a zatím se ani nepočítají. Jsou to například zvýšení tržeb využitím materiálu z prořezávek (výroba vánočních stromků), možnost nasazení mechanizace v pěstební činnosti, úspora v těžební činnosti změnou technologie a nasazení mechanizačních prostředků, zpřístupnění lesa pro použití požární techniky při lesních požárech či rychlého převozu zraněných osob z pracoviště atd. Graficky jsou tyto návrhy uvedeny v mapové části přerušovanou linií dle příslušného klíče s číselným označením návrhu. Realizací těchto návrhů by mělo dojít ke zlepšení stavu odvozní sítě jako celku. Nutno podotknout, že zpřístupnění některých terénně komplikovaných lokalit je bez kombinace s použitím některého z lanových dopravních systémů přinejmenším sporné.

Mimo tyto návrhy se plánují ještě rekonstrukce stávajících odvozních cest třídy L2L2 na třídu L2L1, eventuelně L1L. Do ukazatelů cestní sítě (viz. tab. S5) se to ale nepromítne, protože odvozní cesty třídy L2L2 jsou stejně do všech výpočtů již zahrnuty. Půjde však o zkvalitnění a tím i zvýšení využitelnosti lesní dopravní sítě.



Jde o rekonstrukci těchto cest třídy L2L2 : 1) SV Babuša LS Luhačovice Revír Horní Lideč cca 4,00 km 2) SV Bílá voda LS Luhačovice Revír Návojná cca 1,45 km 3) SV Vincůch I. LS Luhačovice Revír Brumov cca 1,50 km 4) SV Bařinčena LS Luhačovice Revír Brumov cca 1,65 km 5) SV Tratihůšť LS Luhačovice Revír Sidonie cca 1,50 km 6) SV Peklová LS Luhačovice Revír Vysoké Pole cca 1,60 km 7) SV Dolní Vařáková LS Luhačovice Revír Vysoké Pole cca 2,90 km 8) SV Hůrková LS Luhačovice Revír Vysoké Pole cca 1,60 km Celkem : 16,20 km

Všechny uvedené cesty jsou v majetku LČR s vyjímkou SV Dolní Vařáková, jejíž jižní třetina jde přes singulární a obecní lesy.

Sumář návrhů výstavby

tab. S3 Stupeň naléhavosti L S nebo

les. majetek L.O.C. Délka návrhů ( km )1 2 3

LU 2 5,6 1,5 4,1 LU 4 5,3 4,3 1,0 LU 5 0,7 0,7 LU 6 7,0 3,1 3,9 LU 7 1,1 1,1 LU 9 12,8 1,9 10,9 LU 10 6,4 0,6 5,8 LU 11 2,3 0,8 1,5 LU 12 5,4 2,2 3,2 LU 13 2,4 1,4 1,0 LU 14 4,3 2,1 2,2 LU 15 2,5 2,5 LU 18 2,8 2,8 LU 19 1,7 0,7 1,0 LU 20 2,2 2,2 LU 21 2,6 2,6 LU 23 0,5 0,5 LU 24 1,7 1,7 LU 25 0,6 0,6 LU 26 3,5 3,5

Suma LU 71,4

ST 27 2,0 2,0 ST 28 6,0 6,0 ST 29 2,0 2,0

Suma ST 10,00

VS 31 3,7 1,6 2,1

CELKEM 85,1 3,6 23,6 57,9



8.2.2 Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest

POROVNÁNÍ MODELOVÝCH HUSTOT ODVOZNÍCH CEST tab.S4Plocha (ha) Model : typ transportního segmentu

0 A B C D E Délka cest skutečná (km) %

Modelová hustota ( m/ha )

Skutečnáhustota ( m/ha )

Po realizacinávrhů ( m/ha )

LS nebo lesní

majetek L.O.C

( číslo )

s návrhy (km) m/ha 2337 11,3 15,7 72,4 0,6 33,6 0 2,36 16,29 0,15 LU 1 33,6

18,80 14,38 14,38

1609 12,5 87,5 23 0 19,69 LU 2

28,6 19,69 14,29 17,78

2741 20,2 75,4 4,4 30,3 0 16,97 1,10 LU 3 30,3

18,07 11,05 11,05

2647 7,3 74,6 7,7 10,4 35,4 0 11,19 1,93 2,86 LU 4 40,7

15,98 13,37 15,38

1987 26 5,6 58,0 9,9 0,5 15,8 0 0,84 13,05 2,47 0,14 LU 5 16,5

16,50 7,95 8,30

1363 16,3 26,4 57,3 1,9 0 3,96 12,89 LU 6 8,9

16,85 1,39 6,53

1084 16,8 17,4 65,8 6 0 2,61 14,80 LU 7

7,1 17,41 5,54 6,55

1145 20,3 20,8 58,9 8,7 0 3,12 13,25 LU 8 8,7

16,37 7,60 7,60

3743 9 13,7 77,3 41,5 0 2,06 17,39 LU 9 54,3

19,45 11,09 14,51

2 446 9,6 6,4 84 34,9 0 0,96 18,9 LU 10 41,3

19,86 14,27 16,88

2 890 2,2 2 80,1 6,4 9,3 58,2 0 0,3 18,02 1,6 2,56 LU 11 60,5

22,48 20,14 20,93

1 949 13,4 86,6 7,7 0 19,48 LU 12

13,1 19,48 3,95 6,72

1 930 2,4 8,2 89,4 20,1 0 1,23 20,11 LU 13 22,5

21,34 10,41 11,66

1 819 0,5 4,7 76,9 17,9 32,5 0 0,71 17,3 4,92 LU 14 36,8

22,93 17,87 20,23

898 4 92,5 3,5 7,5 0 20,81 0,96 LU 15 10

21,77 8,35 11,14

1 630 3 82,9 14,1 23,9 0 18,65 3,88 LU 16 23,9

22,53 14,66 14,66

1 043 13,2 60,7 15,2 10,9 21,9 0 13,66 3,8 3 LU 17 21,9

20,46 21 21

2 580 6,5 59,2 10,4 23,9 32,4 0 13,32 2,6 6,57 LU 18 35,2

22,49 12,56 13,64

1 058 12,5 87,5 11,1 0 19,69 LU 19 12,8

19,69 10,49 12,1

1 036 12,3 87,7 5,7 0 19,73 LU 20 7,9

19,73 5,5 7,63

1 579 8,4 91,6 17,3 0 20,61 LU 21 19,9

20,61 10,96 12,6

834 12,7 87,3 22,3 0 19,64 LU 22 22,3

19,64 26,74 26,74



POROVNÁNÍ MODELOVÝCH HUSTOT ODVOZNÍCH CEST tab. S4Plocha (ha) Model : typ transportního segmentu

0 A B C D E Délka cest skutečná (km) %

Modelová hustota ( m/ha )

Skutečnáhustota ( m/ha )

Po realizacinávrhů ( m/ha )

LS nebo lesní

majetek L.O.C

( číslo ) s návrhy (km) m/ha

1 902 5,4 94,6 29,4 0 21,28 LU 23 29,9

21,28 15,46 15,72

1 932 7,4 66,2 26,4 22,1 0 14,89 7,26 LU 24 23,8

22,15 11,44 12,32

2 006 7,0 51,4 1,3 40,3 22,8 0 11,56 0,32 11,08 LU 25 23,4

22,96 11,37 11,67

1 513 8,5 6,3 85,2 12,2 0 0,95 19,17 LU 26 15,7

20,12 8,06 10,38

47702 578,2 SUMA 1 - 26 649,6

2 538 7,5 85,8 3,7 3,0 39,7 0 19,30 0,92 0,82 ST 27 41,7

21,04 15,64 16,43

2 087 18,1 64,9 5,9 11,1 30,2 0 14,60 1,47 3,05 ST 28 36,2

19,12 14,47 17,35

2 012 10,0 9,6 6,4 74,0 34,7 0 2,16 1,60 20,35 ST 29 36,7

24,11 17,25 18,24

1033 100 0 0 ST 30 0

0 0 0

7 670 104,6 SUMA 27 - 30 114,6

961 28,8 71,2 10,4 0 16,02 VS 31 14,1

16,02 10,82 14,67

56333 11,7 4,2 72,6 2,7 8,8 693,2 0 0,63 16,33 0,67 2,42 Celkem 778,3

20,05 12,31 13,82

Modelové hustoty v m/ha : A = 15 m, B = 17,5 m, C = 22,5 m, D = 25 m, E = 27,5 m 8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu a) Dle současných LS

LS lesní plocha (ha)

optimální hustota

skutečná hustota

výhledová hustota

Luhačovice 47 702 20,18 12,12 13,62 Strážnice 7 670 19,05 13,64 14,94 Vsetín 961 16,02 10,82 14,67 CELKEM PLO 56 333 20,05 12,31 13,82

b) Za celou PLO

typy transportních segmentů v ha optimální hustota Ht

skutečná hustota

po výstavbě

O A B C D E PLO 38

0xpt 15xpt 17,5xpt 22,5xpt 25xpt 27,5xpt m/ha m/ha m/ha

zastoupení 56 333 ha 6 629 2 362 / 40 834 1 521 4 987 model 1 130 km 11,8% 4,2% / 72,4% 2,7% 8,9% skutečnost 693,2 km - 0,63 / 16,33 0,67 2,42 výhled 778,3 km

20,05 12,31 13,82

pt = zastoupení typů transportních segmentů v ha ht = modelové hustoty jednotlivých typů



8.3. Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE tab. A

Podloží únosné

trvale podmíněně nerovnosti terénu

Sklon svahu

% # #

Neúnosné

překážky

<10 11 12 13 F 15 16 23 25 26 11-20 U

21 S 22 29 E L

31 F 32 33 F 35

36 21-33

39 E 41 42 K 43 45 L 46 34-50

49 59 E 51-70

>71 69

Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné

nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrného tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují.

- Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 < 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor).

# < 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional). Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu).



MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U…UKT se standardním vybavením S…LKT se standardním vybavením K…kůň L…lanové dopravní zařízení F…UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E…erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější).

Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:

POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ tab. B

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky – tání sněhu podzemní voda

nasycení půdních horizontů edafická kategorie

zmrzlá zemina nebo sucho

povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové LH 4 2 5 6

O P Q 4 (5) 3 D

1 4 6

D svážné 6

- -

L V - 4 7 2 5 (6) 7

Vysvětlivky: 1…LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2…LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3…LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4…UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5…UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6…Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7…Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa) Vazba transportního segmentu (TS) a terénního typu (TT)

tab. C

TT TS U F S K E L

0 0U A AU AS B BF BS BK BE BL C CU CS CK CE CL D DF DE DL E EE EL



Modelové zastoupení TS a TT v HS tab. D

HS TS HS TS+TT HS TS+TT 13 AU 35 AU AS 57 CS BE 19 DF 39 DE DF 59 DE DL BE 21 CK CE CL 41 CK CE CL 71 EE EL

23, 25 AU 43, 45 CU 73 BS 27 AU AS 47 CU CS 75 BS 29 DE DF 51 CK CE BL 77 BS BE 31 CK CE CL 53, 55 CU 79 DE DL BE

Modelové parametry TS tab. E

TS model A B C D E H (m .ha-1) 15 17,5 22,5 25 27,5 dt= 10000 m 4H 166,6 142,8 111,1 100 90,9

U 245

S F 306

U 182

F L 188

E 428 dsm = dt . √2 m

(I<15%) S 313

K 565

S 209

E 207

L 360

E 619

K 440

L 337

E 482

dsm=dt I . √2 15

(I > 15%)

L 262

Vysvětlivky : H……hustota odvozních cest na ha dt……teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm…modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m).

MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE

Typizace HS SLT terénní technologická

13 0M 1M 0C 11 21 U 0N 12 22 (16 26) S (L) 0Q 0P 0O 13 F 19 1-2L 1U (3L 5L) 13 (15) F (L) 3U 29 E 21 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A (11 21 31 41) 12 22 32 39 (U) S F E K EXP. 2-4M 2K 2S 2B 2D 39 41 42 49 59 K E 23 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 11 21 (31) U (F) 25 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W 11 21 U (1-2V 1-2O) (13) (F) 27 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 13 23 (11 21) F (U) 29 1T 1G 15 25 L (F) 3L 5L 13 15 F (L) 31 3-5C (3-5A 3-5W) 11 21 31 39 49 (22 32 42) U S F E 35 3-5W 11 21 (31) U (F) 39 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 15 25 L (F) 41 3-4N 3-4A (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 (U) S K E EXP. 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 41 39 49 59 S K E 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 11 21 31 (39) U F (E) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 11 21 (31) U (F) 47 3-4V 13 23 29 (33) F (E) 4P 4O 13 23 F 51 5-6N 5-6A (21 31 41) 22 32 39 49 59 (U) S F K E EXP. 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F (31) 41 49 59 (F) E K 5U 13 15 F (L)



Modelové těžebně-dopravní technologie

Typizace HS SLT terénní technologická

53 5-6K 5-6I 11 21 31 (39) U F (E) 55 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 11 21 31 U 57 5-6V 13 23 29 (33) F (E) 5-6O 5-6P 5-6Q 13 23 F 59 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 15 (25) L (F) 3-6V 6G 15 25 (29) F (E) 71 7N 7A (8N 8A) (21 31 41) 12 22 32 39 (U) S E EXP. 7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7-(8)F (31) 39 41 49 59 F E K 73 7M 7K (8M 8K) 11 21 31 (39) U F (E) 75 7-(8)S 7B 11 21 31 (39) U F (E) 77 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q 13 23 29 33 F E 79 (6)-8T 7-8G 8Q 8R 15 (25) L (F) (6G) 7-8V 15 25 (29) L E O1 0X 0Z 0Y 0N 16 26 36 39 46 49 59 69 E L 0Q 13 F 0C 0M (11) 12 16 U S 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 S E K L 6L 15 25 29 L 0R 8-9R 15 L O2 8M 8K 8S 11 21 31 (39) U (F E) 8N 8F 8A 12 22 32 39 42 49 S K E O3 9K 9Z 11 21 31 39 U F E

8.3.2. Ukazatelé cestní sítě

tab.S5

Délka cest v L.O.C. (km)

L.O.C.

Plocha L.O.C. ( ha )

H Hustota cest

( m/ha )

R Rozestup cest

( m )

dt. Teoretická p. vzdálenost1 str. přibližování ( m )

dt. Teoretická p. vzdálenost 2 str. přibližování ( m )

33,6 LU 1 2337

14,38 695 348 174

23,0 LU 2 1609

14,29 700 350 175

30,3 LU 3 2741

11,05 905 452 226

35,4 LU 4 2647

13,37 748 374 187

15,8 LU 5 1987

7,95 1258 629 314

1,9 LU 6 1363

1,39 7194 3597 1799

6,0 LU 7 1084

5,54 1805 903 451

8,7 LU 8 1145

7,60 1316 658 329

41,5 LU 9 3743

11,08 902 451 226

10,5 LU 10 2446

14,27 701 350 175

58,2 LU 11 2890

20,14 497 248 124

7,7 LU 12 1949

3,95 2532 1266 633

20,1 LU 13 1930

10,41 961 480 240

32,5 LU 14 1819

17,87 560 280 140



UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ tab. S5

Délka cest v L.O.C. (km)

L.O.C.

Plocha L.O.C. ( ha )

H Hustota cest

( m/ha )

R Rozestup cest

( m )

dt. Teoretická p. vzdálenost1 str. přibližování ( m )

dt. Teoretická p. vzdálenost 2 str. přibližování ( m )

7,5 LU 15 898

8,35 1198 599 299

23,9 LU 16 1630

14,66 682 341 171

21,9 LU 17 1043

21,00 476 238 119

32,4 LU 18 2580

12,56 796 398 199

11,1 LU 19 1058

10,49 953 477 238

5,7 LU 20 1036

5,50 1818 909 455

17,3 LU 21 1579

10,96 912 456 228

22,3 LU 22 834

26,74 374 187 93

29,4 LU 23 1902

15,46 647 323 162

22,1 LU 24 1932 11,44 874 437 219

22,8 LU 25 2006

11,37 880 440 220

12,2 LU 26 1289

9,46 1057 529 264

39,7 ST 27 2538

15,64 639 320 160

30,2 ST 28 2087

14,47 691 346 173

34,7 ST 29 2012

17,25 580 290 145

0 ST 30 1033

0 0 0 0

10,4 VS 31 961

10,82 924 462 231

693,2 CELKEM 56333

12,31 812 406 203

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. I.

TS Model A B C D E

H ( m . ha-1 ) 15 17,5 22,5 25 27,5 R= 10.000 (m) H

667 572 444 400 364

Jednostranné přibližování dt = R (m) 2

334 286 222 200 182

It = 20 % Ic = 10 % dsm (m) - 572 444 - 364

It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) 715 555 - 455

It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) 944 733 - 601

It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) 1144 888 - 728

It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) 477 370 - 303



Přibližovací vzdálenosti podle TS tab.I.

TS Model A B C D E

It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) 786 610 - 500

It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) - 953 740 - 607

It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) - 381 296 - 243

It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) - 477 370 - 303

It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) - 629 488 - 400

It = 40 % Ic = 15 % dsm (m) - 763 592 - 485

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. II.

TS model A B C D E

Oboustranné přibližování Dt = R . (m) 4

167 143 111 100 91

It = 20% Ic = 5% dsm (m) - 572 444 364

It = 25% Ic = 5% dsm (m) - 715 555 455

It = 33% Ic = 5% dsm (m) - 944 733 601

It = 40% Ic = 5% dsm (m) - 1144 888 728

It = 20% Ic = 8% dsm (m) - 358 278 228

It = 25% Ic = 8% dsm (m) - 447 347 284

It = 33% Ic = 8% dsm (m) - 590 458 375

It = 40% Ic = 8% dsm (m) 715 555 455

Přibližování LKT 80 tab.III.

spád Přibližování proti svahu m3 přibližování po svahu m3

33% 0,44

25% 1,24

20% 1,88

10% 3,65 12,36

8% 4,12 10,74

5% 4,29 8,94

8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa 1:25 000 obsahuje : Inventarizaci odvozních cest, návrhy odvozních cest, odvozní celky, transportní segmenty a zákres zdrojů místního stavebního materiálu vhodného pro stavbu cest. V databázi každé odvozní cesty jsou uvedeny tyto atributy : TŘÍDA : L1L, L2L1, L2L2, V1L, V2L1 N (u navrhovaných cest)



VOZOVKA : Malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrhu cesty podle následujícího klíče :

a = živičná vozovka p = panelová vozovka (betonová) k = kalená vozovka (2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného

zakaleným nebo zapískovaným štěrkem z = dostatečně zpevněný povrch (tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky

ve smyslu normy n = nedostatečně zpevněný povrch (vyžaduje zpevnění) t = nezpevněný povrch, který ani nevyžaduje zpevnění o = uvede se u navrhovaných odvozních cest

POŘADOVÉ ČÍSLO : Tvar LU 148, kde LU značí zkratku LS (číslování cest je průběžné po LS a L.O.C.) NÁZEV : Uvede se pokud existuje NALÉHAVOST VÝSTAVBY : 0 = stávající odvozní cesty 1 = neodkladné 2 = naléhavé 3 = odsunutelné EVIDENČNÍ ČÍSLO : Uvede se, pokud jde již o cestu evidovanou na LS VLASTNÍK : Může být i několik POZNÁMKA : Není povinným znakem LESNÍ OBLAST : 38 Odvozní cesty jsou barevně rozlišeny podle jednotlivých tříd, návrhy odvozních cest se provádějí čárkovaně, rovněž tak hranice odvozního celku, transportní segmenty jsou vylišeny plnou čarou, všechno podle závazného jednotného klíče pro mapovou část OPRL. Zdroje místního stavebního materiálu se značí bodovou značkou č. 3007.

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory


9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů

(§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.) Komentář:

Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.);

V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou:

TAB. 9.1. Přehled číselného označování HS

Cílové hospodářství Kategorie lesů Předčíslí 1.číslo 1) 2. číslo 3. číslo + specifika4)+5)

Subkategorie Uskupení LVS Ekologická řada Typy současných porostů 1 exponovaná

3 kyselá Hospodářské 1 až 9 2) 5 živná 1 smrkové

7 oglejená 2 jedlové(sm+jd+bk) 9 podmáčená 3 borové

1 až 7 0 exponovaná 4 ost. jehličnaté 2 kyselá 5 dubové

Zvl. určení 1 až 9 3) 4 živná 6 bukové 6 oglejená 7 ost. listnaté 8 podmáčená 8 topolové

1 mimoř.nepř.st. 9 nízký les Ochranné 1 až 9 5) 0 2 vysokohorské 0 ost. smíšené

3 klečový LVS

Hospdářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


1) Kódování cílových HS dle přílohy č.4 k vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. 2) Kód Subkategorie lesů hospodářských Kód Specifické údaje 4)

- bez.ozn. ost. funkce plněny úplavem 1 velmi kvalitní por. 1 PHO II., III, CHOPAV, pov.vod.toků, prefer.zóny 2 resonance 2 CHKO 1a 2zóna, PR, PP, VKP, ost. chráněné pl. 3 nekval.(nevhodné) 3 lázeňské lesy, rekreační lesy 4 pošk. zvěří 4 zvýšená půdoochranná f., OLP, krajinný ráz 5 pošk. hnilobou 5 genové základny, uznané por., prvky SES 6 proředěné 6 výzkum, výuka 7 těžko zalesnitelné 7 obora, bažantnice 8 imise C 8 Armáda 9 imise A, B 9 jiné 0 jiné

3) Kód Subkategorie lesů zvláštního určení Kód subkateg. 01 5)

- bez ozn. zpravidla plošně převládající subkategorie - bez rozlišení 1 PHO I., PHO II.vnitřní, léč.zdroje 1 a, b, c 2 NP, NPR, CHKO 1.zóna, PR, PP 2 d 3 lázeňské lesy, rekreační lesy 3 e 4 zvýšená půdoochranná funkce., OLP, krajinný ráz 4 f, g 5 genové základny, prvky SES 5 h 6 výzkum, výuka 6 i, j 7 obora, bažantnice 7 k 8 armáda 8 l 9 jiné 9 l, m, n, o, p

4) Základní algoritmus označení porostních typů lze doplnit o specifické údaje. 5) Subkategorie lesa ochranného (podle přílohy časopisu Lesnická práce) s rozdílným

zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin.



9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů ( příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. )

TAB. 9.2. TVORBA HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ

Stanovištní řada: Extrémní Exponovaná Kyselá Živná Oglejená Podmáčená Lužní Edafická

kategorie: J Y Z X C N A F exp. K S B D K I S B H D V O G L

0Z 3Y 1C 1N 3K9 4K9 5K9 2S 3K 4K 5K 2B 3S 4S 5S 3O 4V 5V 5G 2L 3L1X 3J 2N 3B9 4S9 5S9 2I 2H 3B 4B 5B 5L

5Y 3D9 4B9 5B9 2D 3H 4H 5D 5J 3N 4H9 5D9 2Bd 3D 4D 5Bd 3A 4N 5N 2Hd 3Bd 4A 5A 3Hd

Soubor lesních typů

(lesní typ)

4F 5F Základní

hospodářská dřevina:

BO List DB DB BK BK BK SM

DB BO

BK BO

BK BO

SM DB BK DB

BK BK SM

BK DB

BK BK SM

SM DB OL JS

Cílový HS: 01 21 41 51 23 43 53 25 45 55 45 55 55 29 Porostní typy: Smrkové 411 511 231 431 531 251 451 551 451 551 551

Jedlové 552 552 552

Borové 213 233 433 253 453 453

Dubové 215 235 435 255 455 455

Bukové 416 516 436 536 456 556 456 556 556

Les nízký – dobrá kvalita

257 257

Les nízký – horší kvalita

219

459

259 259 459

Listnaté ostatní

457 557 557 297

Kategorie 2: Les na mimořádně nepříznivých stanovištích 01 Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro malé zastoupení nebo nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných cílových hospodářských souborů tyto SLT: 1P do 25, 2L do 29, 3O do 45, 4V do 45, 5G do 55, 5V do 55. 9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů TAB 9.3. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ 56 332.66 ha

CÍLOVÝ HS 21 23 25 29 41 43 45 51 53 55 01 Plocha ha 327.74 719.11 10 154.86 420.09 5 000.60 1 810.63 32 379.86 1 649.36 261.14 3 318.15 291.12

Zastoupení % 0.58 1.27 18.03 0.74 8.88 3.21 57.48 2.93 0.46 5.89 0.51

Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů TAB 9.4. RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HS

Cílový hospodářský Soubor:

Exponovaná stanoviště nižších poloh:

21 SLT(LT): 1N, 1C, 2N Plocha lesní půdy:

327.74 ha Zastoupení v %: 0.58

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD

Soubor stanovišť vysýchavých, kamenitých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností a erozně ohrožených. Převládá LT 1C3. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: hřbítky, kamenité svahy, žebra. Nadmořská výška: 200 - 700 m n. m. Geologický podklad: Magurský flyš - jílovce, pískovce Půdní typ: podle podloží oligotrofní, mezotrofní kambizemě, rankerové kambizemě až rankery, rankery,hnědozemě Půdní druh: kamenité s hlinitopísčitou výplní až skeletové, hlinitopísčité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - DB, BK, LP, HB, BŘ, JD Cílový hospodářský Soubor:

Kyselá stanoviště nižších poloh:

23 SLT(LT): 2S, 2I Plochalesní půdy:

719.11 ha Zastoupení v %: 1.27

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, (HB, BK, LP) 1, MD alt. BO 6, DB 3, (HB, BK, LP) 1, MD

Soubor chudších a ulehlých stanovišť středních poloh. Převládá LT 2S2. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: dlouhé svahy, náhorní plošiny. Nadmořská výška: 250 - 500 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce, místy překryvy sprašových hlín Půdní typ: hnědozem luvická až pseudoglejová, luvizem typická až pseudoglejová, typická (oligotrofní až mezotrofní) kambizem, kambizem rankerová Půdní druh: hlinitopísčité až jílovitohlinité, místy kamenité Minerální síla půdy: nízká Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘ, BB Cílový hospodářský Soubor:

Živná stanoviště nižších poloh:

25 SLT(LT): 1P, 2B, 2H, 2D, Plocha lesní půdy:

10 154.86ha Zastoupení v %:

18.03 Cílová druhová skladba /základní/: DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO

Soubor živných stanovišť nižších poloh. Převládá LT 2H4. Bonita je průměrná místy nadprůměrná Reliéf terénu: svahy až plošiny, úpatí svahů. Nadmořská výška: 200 - 700 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - pískovce, jílovce, místy překryv sprašových nebo svahových hlín Půdní typ: mezotrofní až eutrické kambizemě, hnědozemě Půdní druh: středně těžké, hlinitopísčité až hlinitojílovité, čerstvě vlhké Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - BK, LP, HB,J V, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘ, BB, DB Cílový hospodářský Soubor:

Podmáčená stanoviště nižších poloh:

29 SLT(LT): 2L, 3L, 5L Plocha lesní půdy:

420.09 ha Zastoupení v %:

0.74 Cílová druhová skladba /základní/: OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště aluviální v úžlabinách potoků a na prameništích. Převládá LT 3L1. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 240 - 800 m n. m. Geologické podloží: aluviální naplaveniny nebo prameniště na různém podloží Půdní typ: fluvizem glejová až glej Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: vysoká Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - JL, OLL, JS, OS, OLŠ, BŘ, VR



Cílový hospodářský Soubor:

Exponovaná stanoviště středních poloh:

41 SLT(LT): 3N, 3A, 4N, 4A, 4F, exp. typy 3B, 3K, 3D, 4B, 4K, 4S, 4D Plocha lesní půdy:

5 000.60 ha Zastoupení v %: 8.88

Cílová druhová skladba /základní/: SLT 3,4N, 3,4Ke: BK 8, BO 1, DB 1, LP, MD, SM SLT 3,4Be, 3,4De, 4Se, 3,4A, 4F: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, SM

Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností, erozně ohrožených ve středních polohách. Převládá LT 3D9. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: kamenité nebo prudké svahy, hřbety, uvezliny – svážná území. Nadmořská výška: 300 - 850 m n. m. Geologický podklad: Magurský flyš - jílovce, pískovce, místy překryvy svahových hlín Půdní typ: podle podloží rankery až kambizemě rankerové, typické (mezotrofní) kambizemě Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, kamenité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - SLT 3K, 4K, 3N, 4N: BK, DB, LP, JD ostatní: BK, JD, KL, JS, JL, LP, HB Cílový hospodářský Soubor:

Kyselá stanoviště středních poloh:

43 SLT(LT): 3K, 4K Plocha lesní půdy:


Cílová druhová skladba /základní/: BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, BŘ, JŘ

Soubor normálních kyselých stanovišť středních poloh. Převládá LT 3K3. Bonita je průměrná Reliéf terénu: svahy a hřbety. Nadmořská výška: 300 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - pískovce, jílovce Půdní typ: kambizem typická až podzol kambický Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, mírně vlhké, místy kamenité Minerální síla půdy: slabá Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, DB, LP, BŘ, HB, DG, JD Cílový hospodářský Soubor:

Živná stanoviště středních poloh:

45 SLT(LT): 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4B, 4H, 4D, 4V Plocha lesní půdy:

3 2379.86 ha Zastoupení v %: 57.48

Cílová druhová skladba /základní/: BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, JD alt. BK 10

Soubor stanovišť středně bohatých až bohatých středních poloh. Převládá LT 3H2. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: svahy, plošiny, hřbety, mělké úžlabiny, zářezy, úpatí svahů. Nadmořská výška: 280 - 850 m n. m. Geologický podklad: Magurský flyš - jílovce, pískovce, sprašové a svahové hlíny Půdní typ: podle podloží mezotrofní až eutrické kambizemě, luvické kambizemě, (pseudoglej kambický) Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, místy mírně kamenité, středně hluboké Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO Cílový hospodářský Soubor:

Exponovaná stanoviště vyšších poloh:

51 SLT(LT): 5N, 5F, 5A, exp. typy 5K, 5S, 5B, 5D Plocha lesní půdy:


Cílová druhová skladba /základní/: SLT 5N, 5Ke: BK 7, SM 2, JD 1, KL, SM, BO, DB, BŘ, JŘ, MD SLT 5Se, 5Be, 5De, 5A, 5F: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL, MD

Soubor stanovišť na prudkých exponovaných svazích a kamenitých hřbetech vyšších poloh. Převládá LT 5B9. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: kamenité hřbety, svahy, úvezliny – svážná území. Nadmořská výška: 500 - 1000 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce, místy svahové hlíny Půdní typ: kambizem typická, ranker kambický až kambizem rankerová Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, místy kamenité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK, JD, KL, JS, LP, JL



Cílový hospodářský soubor:

Kyselá stanoviště vyšších poloh:

53 SLT(LT): 5K Plocha lesní půdy:


0.46 Cílová druhová skladba /základní/: BK 7, SM 2, JD 1, MD, BŘ, JŘ alt. BK 10

Soubor kyselých stanovišť vyšších poloh. Převládá LT 5K3. Bonita je průměrná Reliéf terénu: svahy, hřbety. Nadmořská výška: 500 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - pískovce, jílovce Půdní typ: podzol typický až kambický Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité Minerální síla půdy: slabá Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, LP Cílový hospodářský soubor:

Živná stanoviště vyšších poloh:

55 SLT(LT): 5S, 5B, 5D, 5V, 5G, pro JD 3S, 3B, 3H, 3D Plocha lesní půdy:

3 318.15 ha Zastoupení v %:

5.89 Cílová druhová skladba /základní/: BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, JS, JL, TŘ, MD

Soubor zahrnující středně bohatá až bohatá stanoviště vyšších poloh. Převládá LT 5B1. Bonita je nadprůměrná, místy průměrná. Reliéf terénu: svahy, hřbety, plošiny a úžlabiny. Nadmořská výška: 500 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce, svahové hlíny Půdní typ: kambizem typická, kambizem eutrická, (glej) Půdní druh: písčitohlinitá až hlinitojílovitá Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ Cílový hospodářský soubor:

Mimořádně nepříznivá stanoviště:

01 SLT(LT): 0Z, 1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J Plocha lesní půdy:


0.51 Cílová druhová skladba /základní/: Blízká přirozené

Soubor zahrnující ochranné lesy na sutích a skalnatých výchozech. Převládá LT 5J5. Bonita je velmi rozdílná podle stanoviště. Reliéf terénu: skalní útvary, sutě, suťové svahy. Nadmořská výška:300 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce Půdní typ: litozem typická, ranker Půdní druh: kamenitá až skeletová, místy písčitá výplň Minerální síla půdy: nízká Meliorační a zpevňující dřeviny: 0Z - 5 % - BK, BŘ, DB, JD 1X - 90% - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3J - 90% - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘ, MK, TS 3Y,5Y - 30% - BK, JD, BŘ, DB, JŘ, KL 5J - 60% - BK, JV, JD, JL, JS, LP 9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář:

Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká

„Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích.“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb. ) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7.

Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“).

Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v“oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracovávané pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah.



a) Cílová druhová skladba

V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílovou druhovou skladbu ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená alternativní cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů.

V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů

Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách.

MZD jsou dřeviny přirozené druhové skladby na daném stanovišti (kromě JDO, DG). c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.

1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru.

II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje:

1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče - násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry.

III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu - pouze povolené výjimky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svoji šířkou přesahuje výšku těženého porostu.

1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka.



3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu.

IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč - při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují.

1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) - je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá - je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč - je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně - okrajová seč - je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč.

Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: p – clonný ( pruhová clonná seč, clonná skupina) n – násečný ( násek, holá skupina – kotlík)

Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové

seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba

Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku ( f – fyzického věku).

e) Obnovní doba

Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření.

I.vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II.nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu.



9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS TAB 9.5. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ 56 332.66 ha

HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. nepůvodní dřeviny %

21 Exponovaná stanoviště nižších poloh: 1N, 1C, 2N /pískovce, jílovce, sprašová hlína; ranker, kambizem, hnědozem/

327.74 ha 0.58%

213 borové nN,pN 120 110-140 20 111 BO 6, DB 3, HB 1, BK, LP, MD 215 dubové pH,N 130 110-150 30 111 DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD 219 les nízký (p)N 110 80-120 20 101 DB 8, HB 2, BK, LP, MD, TŘ

30 % - DB, BK, LP, HB, JD, BŘ

MD +-3 BO +-10

23 Kyselá stanoviště nižších poloh: 2I, 2S /jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem/

719.11 ha 1.27%

231 smrkové (nevhodné)

nH 100 80-110 20 91 DB 8, BO 1, HB 1, LP, BK, DG

233 borové p(n)H, N, pP

110 90-130 20 101 BO 6, DB 3, HB 1, LP, BK, MD, DG

235 dubové P, p(n)N

130 110-150 30 111 DB 8, BK 1, LP 1, HB, MD, BŘ

25 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BB, BŘK

MD 1-4 DG +-1 DBČ +-1 BO +

25 Živná stanoviště nižších poloh: 1P, 2H, 2B, 2D /jílovce, (pískovce), sprašová hlína; kambizem, hnědozem/

10 154.86 ha 18.03%

251 smrkové (nevhodné)

nN, nH

100 80-110 20 91 DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO, SM

253 borové pN,pH 110 80-120 20 101 BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL 255 dubové nP,pN

, pH 140 130-200 30 121 DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK

257 nízký les (dobrá kvalita)

pN,pH nN,nH

110 100-130 30 91 DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK 3lvs. BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK

259 Nízký les (horší kvalita)

pN,pH nN,nH

70 50-90 20 61 DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK 3lvs. BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK

20 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB

MD 8-10 JDO +-2 DG 1-4 BO +

29 Podmáčená stanoviště nižších poloh: 2L, 3L, 5L /aluviální naplaveniny; fluvizem, glej/

420.09 ha 0.74%

297 Ostatní listnaté

pN 90 80-100 20 81 OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM

70% - JV, OLL, JS, OS, OLŠ, BŘ, VR

SM +

41 Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 3A, 4A, 4F, 4N, exp. typy 3K, 3B, 3D, 4D, 4K, 4S, 4B, /pískovce, jílovce, sprašové hlíny; ranker, kambizem/

5 000.60 ha 8.88%

411 smrkové pN,pP nN,nP

110 100-130 30 91 Slt. 3N, 4N, 3K, 4K: SM 5, BK 3, MD 1, BO 1, DB, LP, KL, BŘ Slt. 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: SM 5, BK 3, KL 1, MD 1, DB, JS, JL

416 bukové pN,pP 130 120-150 30 111 Slt. 3N, 4N, 3K, 4K: BK 8, BO 1, DB 1, KL, MD, BŘ JŘ Slt. 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: BK 6, KL 2, DB 1, JS 1, JL, JV, MD, BŘK

30% - exp.3K, 4K, 3N, 4A: BK,LP,JD,DB ost.: BK, JD, KL, JS, JL, LP, HB

MD 8-10 BO 8-10 SM 30-50

43 Kyselá stanoviště středních poloh: 3K, 4K /jílovce, pískovce; kambizem,podzol/

1 810.63 ha 3.21%

431 smrkové n(p)P n(p)N n(p)H

110 100-130 30 91 BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4.lvs. SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ

433 borové nP,nH 110 100-130 20 101 BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4.lvs. SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ

435 dubové nP,pN 140 110-140 30 121 DB 8, BK 1, BO 1, LP, HB, MD, BŘ Alt. BK 7, DB 2, BO 1, LP, HB, MD, BŘ

436 bukové P,pN 130 120-150 30 111 BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ

25 % - DB, BK, LP, JD, HB, DG, BŘ

MD 6-10 DG 3-7 SM +-50 BO 10-50

45 Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4H, 4B, 4D, 4V /jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, luvizem, (pseudoglej)/

32 379.86 ha 57.48%

451 smrkové pN,pH nN,nH

100 90-120 30 81 SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, DB, HB, JS, JL, TŘ

453 borové nH 100 90-120 20 91 SM 4, BK 3, KL 1, DB 1, MD 1, LP, HB 455 dubové nP,pN

pH 160 140-180 30 141 DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, KL, JL, TŘ, JS, BŘ

456 bukové pN,P 120 120-150 40 101 BK 7, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB, JS, JL, TŘ, JD, BŘK Alt. BK 10

457 listnaté ostatní pN,P,pH

110 120-150 30 91 BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK

459 nízký les pN,pH nN,nH

70 50-90 20 61 BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK alt. DB 10

25 % - BK,DB,LP,KL,JD,JS,JL, HB,TŘ,JDO

MD 8-13 DG 6-10 JDO +-3 SM +-50



HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. nepůvodní dřeviny %

51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 5F, 5A, exp. typy 5K, 5S, 5B, 5D /pískovce, jílovce, sprašová hlína; ranker, kambizem, podzol/

1 649.36 ha 2.93%

511 smrkové nP, nN 120 110-130 30 101 LT 5N1, 5K9: SM 5, BK 3, JD 1, BO 1, LP, DB, KL, MD, BŘ, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL

516 bukový nP, pN nN

140 120-150 40 121 LT 5N1, 5K9: BK 7, SM 2, JD 1, KL, BO, BŘ, DB, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL

30 % - BK, JD, KL, JS, LP, JL

MD 8 -10 SM 10-50 BO 5-10

53 Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K /jílovce, pískovce; podzol/

261.14 ha 0.46%

531 smrkové nP, nH nN

120 110-140 30 101 SM 5, BK 3, JD 1, MD 1, LP, BŘ, JŘ

536 bukové P, pN 140 120-150 40 121 BK 8, SM 1, MD 1, JD, BŘ, JŘ

25 % - BK, JD, LP

MD 6 - 10DG 3 – 7 SM + -50 BO 10-50

55 Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 5B, 5D, 5V, 5G (pro JD 3S, 3B, 3H, 3D) /jílovce, pískovce, sprašová hlína; kambizem, (glej)/

3 318.15 ha 5.89%

551 smrkové nP, nN nH

110 100-130 30 91 SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1, LP, JS, JL

552 jedlové (SM+JD+BK)

P, pN, V

120 110-140 40 101 BK 6, JD 3, SM 1, MD, KL, JS alt SM, alt. JD

556 bukové P, nN, pN

130 120-150 40 111 BK 6, JD 2, SM 1, KL 1, MD, JS, JL, TŘ

557 listnaté ostatní

pN,P,pH

110 120-150 30 91 BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK

25 % - BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ

MD 5-9 DG 3-6 SM 10-50

01 Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J /srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker/

291.12 ha 0.51%

Bez úmysl. těžeb. zásahů

150 -f

Nepře

trži

tá

Blízká přirozené, BK 6, JD 3 KL 1, SM, BO, JŘ, BŘ (JL, JS)

0Z - 5% - BK, BŘ, DB, JD 1X - 90% - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3Y, 5Y - 30% - BK, JD, BŘ, DB, JŘ, KL 5J - 60% - BK, JV, JD, JL, JS, LP 3J - 90% - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘK, MK, TS

VYSVĚTLIVKY:

- porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD, JD, JDO, DG se zařazují do smrkových; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty LP, JV, KL, JL do bukových; DBČ do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní;

- základní doporučení: 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný, n - násečný, p - clonný 2- doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnovy

-cílová druhová skladba: Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle existujících porostních typů, které zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativní cílová druhová skladba tedy zohledňuje současný stav lesa.

-meliorační a zpevňující dřeviny:

uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS

-geograficky nepůvodní dřeviny:

uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR (č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996) pro PLO 38 (spodní hranice platí pro prvky ÚSES)

Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP (k roku 1997) v dané oblasti.



9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS TAB 9.6. STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ 56 332.66 ha

Číselné označení cílového hosp. souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha

21 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (pískovce, jílovce, spraš. hlína; ranker, kambizem, hnědozem)

ha 327.74

% 0.58

Soubory lesních typů : (lesní typy) 1N, 1C, 2N Základní

dřeviny: DB(BO) Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD +-3, BO+-10

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD, alt. BO 6, DB 3, HB 1, BK, LP, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

1 ha 1x prům. výška 7 let 30 DB, BK, LP, HB, JD, BŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK MD LP JD BŘ les vysoký, střední

(nízký) nN, pN, P

10 10 4 3 4 3 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP: 213 - BOROVÉ 215 – DUBOVÉ 219 – LES NÍZKÝ

Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 20 130 30 110 20

Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

111 pN, nN 111 pN, P 101 (p)N Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

DB 6, BO 3, HB 1, BK, LP, MD BO 6, DB 3, HB 1, BK, LP, MD

DB 8, HB 1, BK 1, LP, BŘ, BO, MD

Hodnocení porostů: ( AVB)

BO 20-24 DB 20-22 DB 16 - 20

Možnosti přirozené obnovy:

Průměrné. Průměrné (v závislosti na stavech zvěře). Průměrné (v závislosti na stavech zvěře).

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP) Výstavky kvalitní BO. Využít výmladnosti DB, LP, HB hlavně na přechodu k extrémním stanovištím.

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP, HB.

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP, HB.

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření

Stabilita porostů. Kvantita produkce. Kvantita produkce.

- mladé porosty

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i nadúrovni, podpora vitálních, redukce hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň.

Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost.

Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost.

-dospívající porosty

Interval 10 let, kladné úrovňové zásahy, podpora listnáčů a cílových dřevin.

Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost.

Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost.

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu.



MELIORACE: Biologická - MZD, viz obnovní postupy, výchova a cílová druhová skladba. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Podprůměrný

Podprůměrný Podprůměrný

- půdo- ochranný

Protierozní Protierozní Protierozní

- vodo- ochranný

-ekologická stabilita

Průměrná Nadprůměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.

Odchylky od modelu:

SLT 3Y, 3J: V/ 150, nepřetržitá o. d. Viz režim CHKO SM porosty : 100/30

Méně kvalitní porosty u = 110, SLT 3Y, 3J: V/ 150, nepřetržitá o. d. AK porosty: N, 70/20 Viz režim CHKO

Nekvalitní pařezina 70/20

Doporučené Výrobní technologie:

Šetřící půdní kryt a nenarušující půdu.





23 KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem)

ha 719.11

% 1.27

Soubory lesních typů : (lesní typy) 2S, 2I Základní

dřeviny: DB, BO Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 1 - 4, DG+-1,

DBČ +- 1, BO + Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 8, BO 1, (HB, LP, BK) 1, MD alt. BO 6, DB 3, (HB, BK, LP) 1, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )


Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )



1 ha 2x prům. výška 7 let 25 DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: DB BO BK LP MD les vysoký (střední) nH, pH, pP, N, P, pN 10 10 5 5 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP: 231 – SMRKOVÉ (nevhodné) 233 - BOROVÉ 235 - DUBOVÉ




91 nH 101 p(n)H, N, pP 111 P, p(n)N Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

DB 8, BO 1, (HB, LP, BK) 1, MD BO 6, DB 3, (HB, LP, BK) 1, MD DB 8, BK 1, LP 1, HB, MD, BŘ, BO


DB 22-24 BO 22-26 DB 22-24

Možnosti Přirozené obnovy:

BO průměrná, u SM podprůměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.

U borovice průměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.

DB průměrná. Snaha o max. využití. Závisí na stavu zvěře.


Rychlá přeměna, holoseč proti větru a na stinné straně (vláha), předsunout násečné prvky pro BK a LP. Přirozená obnova vtroušených listnáčů - odclonění, obsek, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Rychlá přeměna monokultur, násek či holoseč proti větru a na stinné straně (vláha) možná clona, předsunout násečné prvky pro BK a LP. Vtroušené či přimíšené listnáče využít k následné přirozené obnově - odclonění, obsek, později ponechat jako výstavky. Proředěných částí využít k podsadbám.

Obnova řešena společně s HS 255, 257, 259. Snaha o dosažení max. podílu přirozené obnovy dubu (obsek v semenných letech, procloňování v menších skupinách či pruzích). Možno předsunout násečné prvky na BK, LP. Zbytečně neotvírat porosty, zvláště na slunných expozicích.


Naléhavé zpevnění mladých monokultur včasnými zásahy, zaměření na kvalitu a odolnost porostů.

Kvalita a stabilita porostů. Kvalita a stabilita porostů.

- mladé porosty

Interval 5 let, záporné zásahy kombinované, později kladné, úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče, tvarový výběr.

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i nadúrovni, podpora vitálních jedinců. Redukce hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň.

Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců Úprava druhové skladby.


Interval 10 let, kladné, úrovňové zásahy. Zaměření na kostru porostu. Další podpora listnaté příměsi.

Interval 10 let, kladný úrovňový výběr, podpora listnáčů a cílových stromů.

Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň.

Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení suchem, větrem, hnilobou - ekologická labilita monokultur. Vhodné hospodaření s vláhou - neotevírat porosty přímému slunci. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.

Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem - labilita monokultur. Vhodné hospodaření s vláhou, vhodný obnovní postup, neotevírat porosty přímému slunci. Podporovat listnatou příměs. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.

Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat porost přímému slunci. Využívat ochrany vegetačního krytu- zmlazení, etáže, podúrovně.

MELIORACE: Biologická, pomocí MZD, výchovy porostů - podpora listnáčů, dodržení cílové skladby. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný

Průměrný Průměrný

- půdo- ochranný

Protierozní Protierozní Protierozní

- vodo- ochranný

Infiltrační Infiltrační Infiltrační


Podprůměrná Průměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty s vyšším zastoupením listnáčů (DB) 110/20 - využít obseku, přirozené obnovy a ve fázi obnovy ponechat výstavky.

Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet) - (p)(n)H, 110/20.


Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace a koně.





25 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (jílovce, (pískovce), sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, hnědozem)

ha 10 154.86

% 18.03

Soubory lesních typů : (lesní typy) 1P, 2B, 2H, 2D, 2Bd, 2Hd Základní

dřeviny: DB Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 8 - 10, DG 1 - 4,

JDO +- 2, BO + Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 20 BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK LP JV JS JDO les vysoký, nízký,

střední nN, nH, pN, pH, nP


POROSTNÍ TYP: 251 -SMRKOVÉ (nevhodné) 253 – BOROVÉ 255 – DUBOVÉ




91 nN, nH 101 pN, pH 121 nP,pN, (pH) Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO

BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL Alt . DB

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK


DB 24-26 BO 22 - 24 DB 24-26


U dubu průměrná. U BO podprůměrná. Průměrná.


Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Předsunout násečné prvky pro BK, LP, JV, JL. Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Možné clonné prvky.Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Clonně, nelze- li přirozeně, pak násek či holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etáž- podsadby (počátek ve 40-60letech), výmladky. Ponechat výstavky kvalitních listnáčů- TŘ, BB, BŘK, MD.


Kvantita (stabilita porostů). Kvalita, kvantita. Kvalita.

- mladé porosty

Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, později kladné úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče. Tvarový výběr.

Interval 5 let. Záporné zásahy v úrovni i podúrovni. Podpora vitálních, redukce hustoty. Pravidelné koruny, šetřit listnáče a podúroveň.

Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců.


Interval 10 let, úrovňové zásahy s kladným výběrem. Zaměřit se na kostru porostu. Podpora listnáčů.

Interval 10 let. Kladný úrovňový výběr,. Podpora listnáčů a cílových stromů.

Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení suchem, větrem, hnilobou, buření. Opatrné hospodaření s vláhou. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.

Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.

Suchem a buření.

MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zvláštní důraz na SLT s biologickou degradací stanoviště (2Hd, 2Bd). FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Nadprůměrná Nadprůměrná Nadprůměrná

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný



Podprůměrná Podprůměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Poškozené, proředěné porosty 90/20, porosty s vyšším zastoupením listnáčů 110/20, pN, výstavky.

Kvalitní porosty (Malenovický ekotyp) 120/30, nP, nN.

Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet) 120/30, pN, pH. Viz režim CHKO.

Doporučené výrobní technologie:

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.





25 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (jílovce,( pískovce), sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, hnědozem)

ha 10 154.86

% 18.03

Soubory lesních typů : (lesní typy) 1P, 2B, 2H, 2D, 2Bd, 2Hd Základní

dřeviny: DB Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 8 - 10, DG 1 - 4,

JDO +- 2, BO + Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 20 BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK LP JV JS JDO les vysoký, nízký,

střední nN, nH, pN, pH, nP


POROSTNÍ TYP: 257– NÍZKÝ LES (dobrá kvalita) 259- NÍZKÝ LES (horší kvalita)

Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 70 20

Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob


91 pN, pH, nN, nH

61 pN, pH, nN, nH

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK

DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK


DB 24-26 BK 26-32

DB 24-26 BK 26-32


DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá.



Holoseče nebo náseky od V - SV (u pařezin). Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod).

Obnova od V - SV náseky nebo holou sečí. Využít přirozeného zmlazení žádoucích dřevin. Možnost předsunout clonné skupiny pro BK, LP, KL. Výmladky využít pro vytvoření etáže.


Kvantita. Kvantita. Příprava na převod.

- mladé porosty

Interval 5-10let. Jednocení výmladků. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit.

Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.

Interval 5-10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců.


Ohrožení buření. Ohrožení buření.

MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Nadprůměrný

Nadprůměrný

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný

Infiltrační Infiltrační


Nadprůměrná Průměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Kvalitni HB: DB 4, HB 4, LP 1, MD 1 Viz režim zonace CHKO.

Viz režim zonace CHKO.







29 PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (aluviální naplaveniny; fluvizem, glej)

ha 420.09

% 0.74

Soubory lesních typů : (lesní typy) 2L, 3L, 5L Základní

dřeviny: OL, JS, DB

Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) SM +

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 70 JV, OLL, JS, OS, OLŠ, BŘ, VB DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: OLL JS les vysoký pN

5 7 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP: 297– OSTATNÍ LISTNATÉ (JS,

OLL, JS + OLL)

Obmýtí Obnovní doba 90 20

Počátek obnovy Hospodářský způsob


81 pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA


OLL 22-26 JS 26-30


Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OLL, JS, SM.


Obnova podle dominujícího HS s přihlédnutím ke zvláštnostem podmáčeného stanoviště. Bodová prameniště ponechat přirozenému vývoji.


Zachování ostatních užitečných funkcí lesa.

- mladé porosty

Interval 5-10 let. První zásahy neutrální, kombinovaný výběr (tvarový). JS porosty pozitivní, úrovňový výběr.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr- silnější zásahy (přírůst).


Ohrožení buření, zamokřením, částečně vítr, mráz.

MELIORACE: Biologická, na LT 2L1, 3L1možná i technická, neodvodňovat mokřady a prameniště. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný

- půdo- ochranný

Břehoochranný

- vodo- ochranný

Desukční


Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Les nízký (břehové porosty) u = 40 - 60 let, při snížené výmladkové schopnosti převod. SLT 2L: DB 7, JS 2, OL 1, JV, LP, JL LT 3L2, 3L4, 5L2 – prameniště ponechat vlastnímu vývoji, nezasahovat do vodníhorežimu (neodvodňovat).


Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.





41 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (pískovce, jílovce, svahové hlíny; kambizem, ranker)

ha 5 000.60

% 8.88

Soubory lesních typů : (lesní typy) 3N, 3A, 4A, 4F, 4N, exp. typy

3K, 3B, 3D, 4D, 4K, 4S, 4B Základní dřeviny: BK Geograficky nepů-

vodní dřev.(max.%) MD 8 – 10, BO 8-10, SM 30-50

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: SLT 3N, 4N, 3Ke, 4Ke: BK 8, BO 1, DB 1, MD, LP, SM

ost. SLT: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, SM ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 1x prům. výška 7 let 30 Exp. 3K, 4K, 3N, 4N : BK, DB, LP, JD Ost. : BK, JD, KL, JS, JL, LP, HB

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JV LP DB BO JD les vysoký, nízký pP, pN, nN, nP 5 10 4 4 4 7 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 411– SMRKOVÝ 416 - BUKOVÝ

Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 130 30

Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob


91 pN, pP, nN, nP

111 pN, pP


SLT 3N, 4N, 3Ke, 4Ke: SM 5, BK 3, MD 1, BO 1, DB, LP, KL, BŘ SLT 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: SM 5, BK 3, KL 1, MD 1, DB, JS, JL

SLT 3N, 4N, 3Ke, 4Ke: BK 8, BO 1, DB 1, KL, MD, BŘ, JŘ SLT 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, BŘK


BK 24-32 SM 26-34

BK 24-32 SM 26-34


SM průměrná. BK průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře).

BK průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře), využívat semenných let, příprava půdy.


Je určován charakterem smrčin, svahem větrem, vláhovými a erozními poměry. Využít přirozené obnovy přimíšených listnáčů (BK,KL). Postupovat po svahu a proti větru. Na kyselých stanovištích (4.LVS) využít přirozené obnovy SM.

Clonně v kombinaci s předsunutými clonnými prvky nebo náseky, po svahu s bočním odcloněním. Ponechávat výstavky (JV, KL, TŘ, DB, BŘK, LP). Postup obnovy s ohledem na nebezpečný vítr a vlhkost (S - V).


Kvantita a stabilita. Kvalita.

- mladé porosty

Interval 10 let. První zásahy schematické, další podúrovňové kombinované, uvolňovat cílovou příměs.

Interval 5-10 let, negativní výběr v úrovni a nadúrovni. Šetřit podúroveň. Podporovat cenné listnáče.


Interval 10-20 let, úrovňové pozitivní zásahy, uvolňovat BK, KL.

Interval 10-15let, kladné zásahy v úrovni, podpora kvality, šetřit cenné listnáče a DB.


Ohrožení erozí, větrem, místy sněhem a námrazou.

Ohrožení erozí, částečně větrem. Stabilitu zvyšovat zakládáním vhodné směsy blízké přirozené skladbě.

MELIORACE: Svážná území a lokality ohrožené sesuvy: šetrné a pestré obnovní postupy- clonné, neodkrývat půdu holosečí, tvary sečí přizpůsobovat zmlazení, upřednostňovat hluboce kořenící dřeviny. Šetřit vtroušené cenné listnáče (TŘ, JL, BŘK).

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný až nadprůměrný Průměrný až nadprůměrný

- půdo- ochranný

Protierozní Protierozní

- vodo- ochranný


Podprůměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty s BK nad 20% 120/30 BK 8, SM 2, KL, MD LT 3D9, 4D9, uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS

Porosty DB+JD- slunné svahy Královce: DB 7, BK 2, JD 1, HB- podpora JD LT 3D9, 4D9, uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS, možný i les nízký


Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně, lanové systémy. Zásahy orientovat do zimního období.





43 KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce; kambizem, podzol)

ha 1 810.63

% 3.21

Soubory lesních typů : (lesní typy) 3K, 4K Základní

dřeviny: BK, BO Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 6 - 10, DG 3 – 7,

BO 10-50, SM+-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, BŘ, JŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, HB, JD, DG, BŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO BK DB SM MD JD LP les vysoký (střední) nN, nH, pN, pH, nP, pP 8 11 10 5 3 3 4 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 431– SMRKOVÝ 433 - BOROVÝ 435 - DUBOVÝ




91 n(p)P, n(p)N, n(p)H

101 nP, nH 121 nP, pN


BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4. lvs SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ

BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4. lvs SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ

DB 8, BK 1, BO 1, LP, HB, MD, BŘAlt. BK 7, DB 2, BO 1, LP, HB, MD, BŘ


BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28

BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28

BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28


Průměrná u všech dřevin. Průměrná u všech dřevin. Průměrná u všech dřevin.


Přísně od S - V, proti větru. Ohled k přepadovým větrům. BK, LP, JD vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a cílových listnatých dřevin. Využít zmlazení. Podsadby proředěných částí. Vnášení MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), řadové výsadby, doplnění mezernatých kultur a nárostů SM.

Holá seč od SV a podle konfigurace terénu. Náseky pro vnesení listnáčů (BK, LP). Ve směsích BO, JD uvolňovat jedli a vnášet listnáče. Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin.

Snaha o přirozenou obnovu listnáčů clonou. Chybějící listnáče vnášet na předsunuté násečné prvky. Možno použít náseku.


Kvantita a stabilita. Kvantita a stabilita. Kvalita.

- mladé porosty

Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, později kladné úrovňové. Šetřit a uvolňovat listnáče. Tvarový výběr, dbát o vertikální zápoj.

Interval 5 let, záporné zásahy v úrovni a nadúrovni. Dbát o pravidelné koruny. Šetřit listnatou příměs a podúroveň.

Interval 5 - 10 let, kladný kombinovaný výběr. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince. Udržovat hustý podružný porost.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Zaměření na kostru porostu (200 - 300 cílových stromů). Další podpora listnáčů.

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Podpora listnáčů a cílových stromů.

Interval 10 - 20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.


Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobami, ohryzem. Obnova proti větru. Včasné plánování odluk a rozluk (20 - 30 let). Důsledná výchova. Zvyšovat podíl listnáčů- zpevňovací žebra.

Ohrožení suchem, sněhem, větrem. Zvyšovat podíl listnáčů, využít jejich přirozené obnovy. Postupně odstraňovat monokultury borovice.

Ohrožení suchem.

MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný

Průměrný Průměrný

- půdo- ochranný

Protierozní

- vodo- ochranný




Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty s DB nad 20%: 120/30, DB 5, SM 3, BK 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Porosty s BK nad 20%: 120/30, BK 5, SM 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Poškozené a řídké porosty: 90/20, nN, nH LT 3K7: SM 5, BK 2, DB 1, JD 1, MD , alt. BO

Porosty s DB nad 20%: 120/30, DB 5, SM 3, BK 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Porosty s BK nad 20%: 120/30, BK 5, SM 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Poškozené a řídké porosty: 100/20 LT 3K7: BO 5, BK 2, DB 1, JD 1, MD 1

Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): 120/20, p(n)H LT 3K7: DB 7, BK 1, JD 1, LP, HB, MD, BŘ







43 KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce; kambizem, podzol)

ha 1 810.63

% 3.21

Soubory lesních typů : (lesní typy) 3K, 4K Základní

dřeviny: BK, BO Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 6 - 10, DG 3 – 7,

BO 10-50, SM+-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP HB, BŘ, JŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, HB, JD, DG, BŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB MD JD LP les vysoký (střední) nN, nH, pN, pH, nP, pP 11 10 3 3 4 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 436 – BUKOVÝ




111 P, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ


BK 22 - 26


Průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře). Využívat semenných let.Příprava půdy.


Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Postup s ohledem na svah, vítr a vlhkost. Ponechat výstavky vtroušených listnáčů.


Kvalita a odolnost.

- mladé porosty

Interval 5 - 10 let. Zpočátku záporné zásahy v úrovni i nadúrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Vyznačení mýtních jedinců, podpora cílové příměsi. Udržovat zápoj a podúroveň.


Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží - časté vývraty.

MELIORACE: Biologická. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný

Infiltrační


Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

LT 3K7: BK 7, DB 1, JD 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ







45 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, luvizem,( pseudoglej))

ha 32 379.86

% 57.48

Soubory lesních typů : (lesní typy) 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4B, 4D,

4V, 4H, 3Bd, 3Hd Základní dřeviny: BK, DB Geograficky nepů-

vodní dřev.(max.%) MD 8 - 13, DG 6 - 10, JDO +- 3, SM + - 50

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK, alt. BK 10 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB LP JD MD JV les vysoký nN, pN, pH, nH, nP 11 10 5 3 3 5 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 451– SMRKOVÝ 453 - BOROVÝ 455 - DUBOVÝ




81 pN, pH, nN, nH

91 nH 141 nP, pN, pH


SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, DB, HB, JS, JL, TŘ

SM 4, BK 3, KL 1, DB 1, MD 1, LP, HB, JS, JL, TŘ

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, KL, JL, TŘ, JS, BŘK


SM 26 - 36 BK 26 - 36

SM 26 - 36 BK 26 - 36

SM 26 - 36 BK 26 - 36


U JD průměrná, BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, SM podprůměrná.




Přísně od SV proti větru, podle konfigurace terénu a přepadového větru. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a využít jejich přirozeného zmlazení. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat kultury.

Holá seč od SV, podle konfigurace terénu. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ve směsích BO, JD uvolňovat JD. Ponechávat výstavky listnáčů a kvalitní BO (Malenovická). Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat kultury.

Clonně, nelze- li násek nebo holoseč. Ohled na konfiguraci terénu a vláhové poměry. K docílení kvality nutná etáž- podsadby ( ve 40 -60 letech), výmladky. Ponechat výstavky cenných listnáčů (JV, JL, TŘ, BŘK, MD).


Kvalita a odolnost. Kvalita a kvantita. Kvalita, kvantita.

- mladé porosty

Interval 5 let. První zásah záporný v úrovni i podúrovni, další záporné podúrovňové. Uvolňovat BK a další listnáče. Tvarový výběr.

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i podúrovni. Šetřit listnatou příměs a podúroveň.

Interval 5 -10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Podpora listnáčů.

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Podpora listnáčů a cílových stromů.

Interval 10 - 20 let. Úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.


Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobou,buření a ohryzem. Obnova proti větru, plánování odluk a rozluk do 20 - 30 let, důsledná výchova. Zvýšit podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Šetřit a podporovat listnáče. Postupně odstraňovat monokultury SM.

Ohrožení větrem, sněhem, suchem a buření. Zvyšovat podíl listnáčů, využít jejich přirozené obnovy. Postupně odstraňovat monokultury BO.

Ohrožení buření.

MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD.


Nadprůměrný

Nadprůměrný Nadprůměrná

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný




Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty s DB nad 20%: 110/30, pH, DB 6, SM 2, MD 1, BK(KL) 1, LP, JS Porosty s BK nad 20%: 110/30, pH, nP, BK 6, SM 2, MD 1, KL 1, LP, JS Porosty poškozené a řídké 90/20 LT 3S8, 3B8, 3H8, 3D8: SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1, HB, DB

Kvalitní BO (Malenovická): nN, nP, 110/30, BO 5, BK 3, DB 2, MD, LP, HB LT 3B8, 3S8 s JD v etáži: BO 4, BK 3, JD 2, DB 1, HB, MD (charakter výběrného lesa) Porosty BO+JD (3B8, 3S8): přechod k výběrnému lesu, uvolňovat JD BO 4, BK 3, JD 2, DB 1, MD, HB

Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): 130/30, pN, pH Porosty DB, JD- slunné svahy Královce, SLT 3S, 3B: DB 6, BK 2, JD 2, HB LT 3S8, 3D8, 3B8, 3H8: DB 7, BK 2, JD 1, HB Porosty DB+JD (3B8, 3B9): DB 6, JD 3, BK 1, HB







45 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, luvizem, (pseudoglej))

ha 32 379.86

% 57.48

Soubory lesních typů : (lesní typy) 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4B, 4D,

4V, 4H, 3Bd, 3Hd Základní dřeviny: BK, DB Geograficky nepů-

vodní dřev.(max.%) MD 8 - 13, DG 6 - 10, JDO +- 3, SM + - 50

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK, alt. BK 10 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB LP JD MD JV les vysoký nN, pN, pH, nH, nP 11 10 5 3 3 5 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 456 – BUKOVÝ 457 – OSTATNÍ LISTNATÉ

(KL, LP, JS) 459- NÍZKÝ LES




101 pN, P 91 pN, pH, P 91 pN,pH,nN,nHAlternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, HB, LP, JS, JV, TŘ, JD, BŘK Alt. BK 10

BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK

BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK Alt. DB 10


BK 26 - 36 KL 26 – 32 LP 26 – 32 JS 26 – 32

DB 24-26 BK 26-32


U JD nadprůměrná, BK nadprůměrná, DB podprůměrná, SM podprůměrná. Využít semenných let, příprava půdy.

KL, JS podprůměrná, LP průměrná, nutno využít



Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Ohled na konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Ponechat výstavky cenných listnáčů (JV, JL, TŘ, BŘK, MD).

Clonně, možno použít násek i holoseč,vždz nutno využít zmlazení, které je vhodné doplnit základními cílovými listnáči.

Holoseče nebo náseky od V - SV (u pařezin). Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod).


Kvalita. Kvalita. Kvantita.

- mladé porosty

Interval 5 - 10 let, první zásah záporný v úrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně.


Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Udržovat zápoj a podúroveň.


Interval 10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.


Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží.

Snaha o zvýšení biodiverzity listnatých skupin (vnést DB, BK).

Ohrožení buření.


Nadprůměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný



Nadprůměrná Nadprůměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

3 LVS: BK 6, DB 2, KL (LP) 1, MD 1, HB LT 3S8, 3B8, 3D8, 3H8: BK 7, DB 2, JD 1, HB SLT 3H, 3O: BK 6, DB 3, KL (LP) 1, HB Holosečný způsob ve skupinách proředěných, zabuřenělých s předsunutím násečných prvků

Horší kvalita 70/20, doporučuje se převod. LT 3D9, 4D9 dle HS 41 Kvalitní HB: DB 4, HB 4, LP 1, MD 1







51 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, svahové hlíny; kambizem, ranker)

ha 1 649.36

% 2.93

Soubory lesních typů : (lesní typy) 5N, 5F, 5A, exp. typy 5K, 5S,

5B, 5D Základní dřeviny: BK, SM Geograficky nepů-

vodní dřev.(max.%) MD 8 – 10, SM 10-50, BO 5-10

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: SLT 5N, 5Ke: BK 7, SM 2, JD 1, KL, SM, BO, BŘ, DB, JŘ, MD

SLT 5Se, 5Be, 5A, 5F, 5De: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 1x prům. výška 7 let 30 BK, JD, KL, JS, LP, JL DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JV LP JD les vysoký nN, pN, nP 5 10 5 4 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 511 - SMRKOVÝ 516 - BUKOVÝ

Obmýtí

Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba

120 30 140 40 Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob


101 nP, nN 121 nP, pN, nN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

LT 5N1, 5K9: SM 5, BK 3, JD 1, BO 1, LP, DB, KL, MD, BŘ, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL

LT 5N1, 5K9: BK 7, SM 2, JD 1, KL, BO, BŘ, DB, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL


SM 26 - 36 BK 24 - 34 JD 30 - 34

SM 26 - 36 BK 24 - 34 JD 30 - 34


SM nadprůměrná, BK průměrná až nadprůměrná, JD, BO podprůměrná.

SM nadprůměrná, BK průměrná až nadprůměrná, JD, BO podprůměrná. Využívat semenných let, příprava půdy.


Je určován charakterem smrčin, svahem, větrem, vláhovými a erozními poměry. Využít přirozené obnovy přimíšených listnáčů- clonně, jinak náseky po svahu a proti větru. Na kyselých stanovištích využít přirozené obnovy SM. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat mezernaté kultury a nárosty SM.

Clonně v kombinaci s předsunutými násečnými prvky (hlavně pro JD), náseky po svahu s bočním odcloněním. Postup s ohledem na nebezpečný vítr a vlhkost. Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů (KL, TŘ, DB, JV).


Kvantita a odolnost. Kvalita.

- mladé porosty

Interval 10 let. První zásahy schematické, další podúrovňové kombinované. Uvolňovat listnáče.

Interval 5-10 let, první zásahy negativní úrovňové a nadúrovňové. Odstranit předrosty a obrostlíky. Šetřit cennou příměs a podúroveň.


Interval 10 - 20 let, úrovňový kladný výběr, uvolňovat cílové jedince BK a JV.

Interval 10 - 20 let, úrovňový kladný výběr, výběr netvárných. Podpora kvality, cenných listnáčů a DB.


Ohrožení erozí, větrem, námrazou a sněhem. Stabilitu zvyšovat zakládáním směsí.

Ohrožení erozí, částečně větrem, na exponovaných svazích a hřbetech imisemi.

MELIORACE: Svážná území a lokality ohrožené sesuvy: šetrné a pestré obnovní postupy clonné, tvar seče přizpůsobit zmlazení, úprava dřevinné skladby ve prospěch hluboce kořenících dřevin, šetřit vtroušené dřeviny (TŘ, JL, BŘK).


Průměrný až nadprůměrný

Průměrný až nadprůměrný

- půdo- ochranný

Protierozní Protierozní

- vodo- ochranný


Podprůměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty se zastoupením BK nad 20 %: 130/30, pN, pP, BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, MD LT 5D9 uvezliska- svážná území: BK 4, JS 2, KL 2, JD 1, SM , TŘ, JL, MD, OL, OS

LT 5D9 uvezliska- svážná území: BK 4, JS 2, KL 2, JD 1, SM , TŘ, JL, MD, OL, OS


Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně, lanové systémy, zásahy časově orientovat do zimního období.





53 KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce; podzol)

ha 261.14

% 0.46

Soubory lesních typů : (lesní typy) 5K Základní

dřeviny: BK, SM Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 6 - 10, DG 3 – 7,

BO 10-50, SM+-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 7, SM 2, JD 1, BŘ, JŘ, MD alt. BK 10 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, JD, LP DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JD les vysoký nN, nH, nP 5 11 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP: 531 - SMRKOVÝ 536 - BUKOVÝ

Obmýtí

Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba

120 30 140 40 Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob


101 nP,nH, nN 121 P, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

SM 5, BK 3, JD 1, MD 1, BO, BŘ, JŘ

BK 8, SM 1, MD 1, JD, BO, BŘ, JŘ


SM 26 - 30 BK 24 - 26

SM 26 - 30 BK 24 - 26


SM dobrá. BK průměrná. BO podprůměrná. SM dobrá. BK průměrná. Využívat semenných let, příprava půdy.


Přísně od SV (proti větru). Přihlížet ke konfiguraci terénu a přepadovým větrům. BK, LP, JD vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a vtroušených cílových dřevin. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat mezernaté kultury a nárosty SM.

Clonně v kombinaci s náseku s bočním odcloněním. Postup s ohledem na nebezpečný vítr , svah a vlhkost. Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů (BK, LP).


Kvantita a odolnost. Kvalita.

- mladé porosty

Interval 5 let. Zásahy záporné kombinované, později kladné úrovňové. Šetřit a uvolňovat listnáče, tvarový výběr, dbát o vertikální zápoj.

Interval 5-10 let, první zásahy negativní úrovňové a nadúrovňové. Odstranit předrosty a obrostlíky. Šetřit cennou příměs a podúroveň.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Zaměřit se na kostru porostu (200 - 300 cílových stromů). Podpora příměsi.

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, výběr netvárných. Vyznačení mýtních jedinců. Podpora kvality, cílové příměsi . Udržovat podúroveň.


Ohrožení hnilobami, ohryzem, větrem, námrazou a sněhem. Obnova proti větru, plánování odluk a rozluk (do 20 - 30 let věku). Důsledná výchova mladých porostů. Zvyšovat podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Postupně odstranit monokultury SM.

Ohrožení větrem - mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží.

MELIORACE: Biologická pomocí MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný

Průměrný

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný

Infiltrační Infiltrační


Průměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty poškozené a řídké: 100/20, nN, nH Porosty poškozené imisemi- pásmo C: 150/40







55 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, svahové hlíny; kambizem, (glej))

ha 3 318.15

% 5.89

Soubory lesních typů : (lesní typy) 5S, 5B, 5D, 5V, 5G, 5Bd, pro

JD 3S, 3B, 3H, 3D Základní dřeviny: BK, SM,

(JD) Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 5 - 9, DG 3 - 6,

SM 10-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, JS, JL, TŘ, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK KL JD les vysoký nN, pN, P, nH, nP, V 5 11 4 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 551– SMRKOVÝ 552 - JEDLOVÝ (směsi s JD nad

20%) 556 - BUKOVÝ




91 nP, nN, nH 101 P, pN, V 111 P, nN, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1, LP, JS, JL

3. LVS BK 6, JD 3, DB 1, MD, KL, JS 5. LVS alt. SM, alt. JD (čisté jedliny)

BK 7, JD 1, SM 1, KL 1, MD, JS, JL, TŘ


SM 28 - 38 BK 26 - 36 JD 28 - 36

SM 28 - 38 BK 26 - 36 JD 28 - 36

SM 28 - 38 BK 26 - 36

JD 28 - 36 Možnosti přirozené obnovy:

SM, JD průměrný, BK nadprůměrný. SM, JD průměrný, BK nadprůměrný. SM, JD průměrný, BK nadprůměrný. Využít semenných let. Příprava půdy.


Holoseč, případně násek přísně od SV proti větru, podle konfigurace terénu a přepadového větru. BK, LP, JD vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a vtroušených dřevin a využít jejich přirozeného zmlazení. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), doplňovat mezernaté kultury a nárosty SM.

Clonný, příp. násečný s předsunutím clonných prvků. Čisté JD porosty a směsi s JD vyžadují individuální přístup v konkrétních podmínkách. Využívat současných výborných regeneračních schopností JD. Ponechávat výstavky listnáčů a JD a využívat jejich přirozeného zmlazení.

Clonně, příp. kombinace náseku s bočním odcloněním. Ohled na konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Ponechat výstavky cenných listnáčů (KL, JL, JS, TŘ). JD také uměle do předsunutých kotlíků.

14VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření

Kvalita a odolnost. Kvantita a stabilita. Kvalita.

- mladé porosty

Interval 5 let. První zásah záporný v podúrovni. Uvolňovat BK a další listnáče. Tvarový výběr. Vytvořit stabilní a kvalitní porost.

Úrovňové kombinované zásahy. Šetřit podúroveň a listnáče.

Interval 5 -10 let, první zásahy úrovňové a nadúrovňové. Odstranit předrosty, netvárné a poškozené jedince. Šetřit podúroveň.


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Podpora listnáčů.

Úrovňové záporné zásahy. Šetřit podúroveň a listnáče

Interval 10 - 15 let. Úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu a cílovou příměs. Šetřit podrost a podúroveň.


Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobou, buření a ohryzem. Obnova proti větru, plánování odluk a rozluk do 20 - 30 let, důsledná výchova. Zvýšit podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Šetřit a podporovat listnáče. Postupně odstranit monokultury SM.

Ohrožení větrem, buření. Hospodařit clonně - výběrným způsobem.

Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK na flyšovém podloží.


Nadprůměrný

Nadprůměrný Nadprůměrná

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný



Průměrná Průměrná až nadprůměrná Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Porosty s BK nad 20%: 120/30, pN, nP, nN, pP, BK 5, SM 2, MD 1, KL 1, JD 1 Porosty kvalitní: 120/40 Porosty poškozené (hniloba, imise): 100/30

Porosty s převahou JD: clonně , přechod k výběrnému lesu Porosty SM+JD: SM 5, BK 3, JD 2, MD, KL, JS Porosty DB+JD: DB 5, BK 3, JD 2, MD, KL, JS

Holosečný způsob ve skupinách proředěných, zabuřenělých- předsunutí násečných prvků SLT 5V: zvýšit zastoupení SM, JS, OL







55 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, svahové hlíny; kambizem, (glej))

ha 3 318.15

% 5.89

Soubory lesních typů : (lesní typy) 5S, 5B, 5D, 5V, 5G, 5Bd, pro

JD 3S, 3B, 3H, 3D Základní dřeviny: BK, SM,

(JD) Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 5 - 9, DG 3 - 6,

SM 10 - 50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, JS, JL, TŘ, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK KL JD les vysoký nN, pN, P, nH, nP, V 5 11 4 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

POROSTNÍ TYP: 457 – OSTATNÍ LISTNATÉ

(KL, LP, JS)




91 P, nN, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK


KL 26 – 32 LP 26 – 32 JS 26 – 32


KL, JS podprůměrná, LP průměrná, nutno využít


Clonně, možno použít násek i holoseč,vždz nutno využít zmlazení, které je vhodné doplnit základními cílovými listnáči.


Kvalita.

- mladé porosty





Snaha o zvýšení biodiverzity listnatých skupin (vnést DB, BK).


Nadprůměrná

- půdo- ochranný

- vodo- ochranný

Infiltrační


Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:







01 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ (srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker)

ha 291.12

% 0.51

Soubory lesních typů : (lesní typy) 0Z,1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J Základní

dřeviny: BO, listnáče

Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) nepovoleny

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Blízká přirozené ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )





0Z - 5% 1X - 90% 3J - 90% 3Y, 5Y - 30% 5J - 60%

0Z - BK, BŘ, DB, JD 1X - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3J - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘK, MK, TS 3Y, 5Y - BK, JD, BŘ, DB, JŘ, KL 5J - BK, JV, JD, JL, JS, LP

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB BO KL LP JL JS SM JD les vysoký, nízký Bez úmyslných těžebních zásahů 8 8 8 4 4 4 4 3 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP:

Obmýtí Obnovní doba 150 - f nepřetržitá

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb. Počátek obnovy Hospodářský způsob Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA


BO 12 - 22 BK 18 - 30 SM 20 - 24


Řada extrémní - podprůměrná. Řada obohacená - průměrná.


Přirozený vývoj porostu s žádoucí skladbou dřevin. Max. využití přirozené obnovy. V předstihu zakládat smíšené porosty, prosvětlováním v pruzích a skupinách (monokultury SM).


Ochrana.

- mladé porosty

Podpora druhové a prostorové diferenciace listnatých dřevin a JD.


Podpora druhové a prostorové diferenciace listnatých dřevin a JD.


Ohrožení sněhem,větrem, buření, erozí.


Řada extrémní - nízký až nevyužitelný Řada obohacená - podprůměrný

- půdo- ochranný

Protierozní

- vodo- ochranný


Nadprůměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

Přirozené druhové skladby dle SLT (Průša 1989) 0Z: BO 9, BŘ 1, BK, DB, JD, SM 1X: DB 7, HB 2, LP 1, BŘK, BB, keře 3Y: BK 5, DB 2, BO 3, HB, BŘ, JD 3J: BK 4, KL 3, LP 2, DB 1, JV, JS, JL, BB 5Y: BK 7, JD 2, BŘ 1, BO, SM 5J: BK 4, KL 3, JD 2, SM 1, LP, JS, JL SM porosty: V- jednotlivý nebo skupinový výběr





9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií TAB. 9.7. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: §8 odst. 1 písm. a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních

zdrojů I. stupně FUNKCE: Vodoochranná a infiltrační LOKALIZACE: Seznam PHO I. uveden v příloze. CÍL HOSPODAŘENÍ: Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost,

vertikální diferenciace. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Preferovat jehličnany ve vzdálenosti do 50m od zdroje, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (DB, OL, JS, JV).

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, zkrátit při přeměnách,

možnost prodloužení u cílových dřevin. OBNOVNÍ DOBA: Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, u clonných sečí možnost

prodloužení. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní, násečný, přihlížet ke konkrétním podmínkám a druhu vodního zdroje. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Začít s obnovou je nutno u hladiny (zdroje) a po zajištění postupovat proti svahu. Stejně i v případě rychlé likvidace porostu (kalamita). Do 50m od zdroje použít podrostní hospodářský způsob, jinde i násek. U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ, jehličnany v případě nutnosti podsadit. Míšení dřevin skupinovité, výstavba mírně až výrazně diferenciovaná.

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů.

zaměření: Podle příslušného HS, obecně na stabilitu a prostorovou diferenciaci. mladé porosty : Včasnou a intenzívní výchovou vytvářet předpoklady pro pěstování hlubokých

korun.

VÝCHOVA POROSTŮ:

dospívající porosty:

Udržovat mírně uvolněný zápoj, pečovat o kvalitní jedince, zachovávat vertikální diferenciaci.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Porosty často ohroženy větrem, hnilobou, mrazové polohy. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Péče o kultury pouze mechanická, oplocování, ošlapávání, vyžínání jen v případě, kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohospodářského orgánu.

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

Funkce lesa zajištěna správnými technologickými postupy bez zbytečného narušování půdního krytu a horních půdních horizontů. Vytěženou biomasu včetně těžebních zbytků nutno vyklidit mimo PHO I.

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :

Nelze klučit pařezy, budovat stavby, skladiště, lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví.

MELIORACE: Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat.

CESTNÍ SÍŤ: Okamžitě odstraňovat poškození těžbou a dopravou dřeva, zabránit erozi. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -

Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.

POZNÁMKA: Podloženo Směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č.j. HEM - 324.2 - 1.9.1978 z 28. Července 1979, registrována v částce č.20/1979 Sb.



SUBKATEGORIE: §8 odst. 1 písm. b) - Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních

léčivých a stolních minerálních vod FUNKCE: Vodoochranná, infiltrační LOKALIZACE: Ochranná pásma 2a, 2b -uvedena v příloze. CÍL HOSPODAŘENÍ: Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Podle příslušného HS v návaznosti na SLT, respektovat požadavky legislativy Ministerstva zdravotnictví.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký, nízký, střední. OBMÝTÍ: Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva

zdravotnictví. OBNOVNÍ DOBA: Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva

zdravotnictví. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva

zdravotnictví. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva zdravotnictví.


Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů.

zaměření: mladé porosty :

VÝCHOVA POROSTŮ:


Podle příslušného HS. Respektovat příslušnou legislativu Ministerstva zdravotnictví.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Podle příslušného HS. Respektovat příslušnou legislativu Ministerstva zdravotnictví.

OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

-


Zabránit možnosti znečištění vodních zdrojů těžebním odpadem. Těžbu provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zamrzlé půdě, nenarušovat povrch půdy.


Specifikovány v ochranných pásmech stanovených podle legislativy Ministerstva zdravotnictví.

MELIORACE: V pásmu 2a je zakázáno odvodňování pozemků systematickou drenáží. V pásmu 2b lze konat meliorační práce s výjimkou sporadického odvodnění pouze se souhlasem Českého inspektorátu lázní a zřídel.

CESTNÍ SÍŤ: Zabránit erozi a soustředěnému odtoku, odstraňovat poškození cest po těžbě a přibližování dříví..

PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.

POZNÁMKA: Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.



SUBKATEGORIE: §8 odst. 1 písm. c) - Lesy na území národních parků a národních

přírodních rezervací FUNKCE: Krajinotvorná, ekologická stabilita LOKALIZACE: NPR Javořina, revír Vápenky, 61 ha

NPR Čertoryje, revír Lipov a Radějov, 5,47 ha NPR Zahrady pod hájem, revír Javorník, 15,33 ha NPR Porážky, revír Vápenky, 41,80 ha NPR Jazevčí, revír Javorník, 99,20 ha

CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachování nejcennější a nejstabilnější složky krajiny. Zlepšování nežádoucích jevů uvnitř těchto složek.

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Blízká přirozené - BK 6, JS 2, KL 2, JLH.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: Fyzický věk. OBNOVNÍ DOBA: Nepřetržitá. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Výběrný. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Ponechat přirozenému vývoji.


Jednotlivým výběrem uvolnit stávající zmlazení KL, v semenném roce BK podpořit vznik BK nárostu, postupně zmlazené části propojovat.


VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající

porosty:

Ponechat přirozenému vývoji (mírná redukce KL), snaha o udržení přirozené dřevinné skladby, protěžování vtroušených dřevin ve zmlazených skupinách, tyto případné zásahy ukončit ve stádiu mlazin.

BEZPEČNOST PRODUKCE: - OPATŘENÍ OCHRANY LESA: - OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

-


Vyklizování provádět jen tam, kde nehrozí škody na nárostech, jinak dřevní hmotu ponechat. Zásahy provádět mimo vegetační dobu.


Nezřizovat myslivecká zařízení (s výjimkou posedu).

MELIORACE: - CESTNÍ SÍŤ: - PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: NPR -hospodaření podle konkrétních plánů péče zpracovaných Správou CHKO Bílé Karpaty.



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. a) - Lesy v I. zóně CHKO FUNKCE: Ekologická stabilita, krajinotvorná, produkční LOKALIZACE: Uvedena v zonaci CHKO (mapa deklarovaných funkcí) CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachování nejcennějších a nejstabilnějších složek krajiny, zlepšování

nežádoucích jevů uvnitř těchto složek. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Bučiny - BK 7, KL 2, JS 1, DB, LP, HB, JL, TŘ, BŘK, JD, HR, JB Doubravy - DB 7, BK(LP) 2, HB 1, BB, BŘK, HR, JB Pařeziny - DB 7, BK(LP) 2, HB 1, BB, OS, TŘ, HR, JB, BŘK, BŘ

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký, nízký, střední. OBMÝTÍ: Řídí se příslušným HS (podle porostního typu).

Převládající BK část - 120 let, kvalitní zdravé bučiny i vyšší (130 let). Pařeziny 110 let, méně kvalitní nižší (90 let).

OBNOVNÍ DOBA: BK - 40 let, pařeziny 30 let, méně kvalitní 20 let. Ostatní podle příslušného HS. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Převládá podrostní, je možný i násečný. Pouze v odůvodněných případech i

holosečný. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Clonně ve skupinách, pruzích. Na exponovaných stanovištích i násek s okrajovou clonou. Využít předsunutých clonných a násečných prvků k ovlivnění cílové příměsi. Individuálně řešit skupiny SM, BO, JS, KL. Pařeziny obnovovat i holosečně jako žádoucí ekosystém CHKO. Míšení dřevin jednotlivé až skupinovité - převažuje BK. Snaha o výrazně diferencovanou vertikální prostorovou výstavbu.


Preferovat přirozenou obnovu, uměle jen původními dřevinami. Využívat semenných let pro rezervy zmlazení, příprava půdy.

zaměření: Kvalita a kvantita, ekologická stabilita, prostorová diferenciace. mladé porosty : Viz příslušný HS (456)

VÝCHOVA POROSTŮ:


Viz příslušný HS (456)

BEZPEČNOST PRODUKCE: Porosty ohrožené hnilobou -nepravé jádro, přepadovým větrem. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Viz příslušný HS (456) OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Zmlazení JD a listnáčů oplocovat tam, kde je potřeba. Umělé zalesnění zvláště cenných listnáčů ochraňovat individuálně(BŘK, JL, TŘ).


Snažit se plánovat těžby v zimních měsících a v semenných letech.


-

MELIORACE: Biologická (původní dřeviny). CESTNÍ SÍŤ: Ve flyšové oblasti je žádoucí odstraňovat poškození svážnic po těžbě a

přibližování - eroze je velmi silná a rychlá. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: Podloženo zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, ve znění pozdějších předpisů. I. zóna CHKO - nejcennější část, složení se blíží přírodnímu. Převaha původních porostů BK, dále typické bělokarpatské pařeziny s charakteristickou florou a faunou. V rámci ucelení patří do I. zóny CHKO i menší skupiny s nepůvodními dřevinami, které budou postupně přeměňovány.



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. c) - Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační

funkcí FUNKCE: Rekreační LOKALIZACE: KALVÁRIE Napajedla, HRAD Malenovice CÍL HOSPODAŘENÍ: Esteticky a rekreačně vhodné prostředí, věková druhová diverzita, prostorová

diferenciace, keřové patro, nezalesněné plochy. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Smíšené porosty s uplatněním hlavních domácích a stanovištně vhodných dřevin (příslušné HS), v kombinaci s estetickými okrasnými introdukovanými dřevinami.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký (střední). OBMÝTÍ: Dle SLT a příslušného HS, možnost zvýšit, zejména u kvalitních a zdravých

porostů. OBNOVNÍ DOBA: Dle SLT a příslušného HS, možnost zvýšit, zejména u kvalitních a zdravých

porostů. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Dle příslušného HS, podle charakteru porostní skupiny u vyhovujících preferovat

účelový výběr a podrostní hospodářský způsob. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Přihlédnout ke specifikům a charakteru lesa, jemné postupy kombinacemi clony či náseků, při přeměnách a převodech ojediněle holoseč, vytvářet estetická lesní zákoutí se zvlněnými okraji, skupinovitým smíšením dřevin, soliterami a vhodným keřovým patrem.


Využít přirozené obnovy domácích dřevin. Obnovními postupy jí napomáhat. Umělá obnova v nepravidelném sponu, alejích či skupinách, zejména u okrasných dřevin a keřů.

zaměření: Estetika, stabilita, kvalita. mladé porosty : Intenzivní zásahy, podporovat druhovou, prostorovou a věkovou diverzitu.


porosty: Intenzivní zásahy, uvolňovat cílové stromy, rozvolnit zápoj.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení běžnými biotickými i abiotickými činiteli podle HS. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Normální provozní opatření přizpůsobit základní funkci. Tvorba porostních plášťů

- okrasné dřeviny a keře, nepravidelné tvary výchozích linií obnovy, bodové prvky (skupiny clonné, násečné).

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Vyloučit chemickou ochranu.


Udržovat čistotu lesa. Odstraňovat poškození cest, chodníků a zařízení. Vyvarovat se poškození stromů při těžbě.


Možnost budování rekreačních prvků, stezek, altánů, laviček, naučných stanovišť, tělovýchovných zařízení (fit stezek).

MELIORACE: Asanace mechanického poškození cest, odvodnění. CESTNÍ SÍŤ: Značná hustota, umožnit dopravní přístupnost, parkování. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: -



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou,

vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou FUNKCE: Půdoochranná, krajinotvorná. LOKALIZACE: Izolované pruhy na zemědělské půdě, převážně LHC Strážnice, Luhačovice, SLT

2H. CÍL HOSPODAŘENÍ: Vytvoření účinné ochrany zemědělské půdy před větrnou erozí. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Zaměřit se na dřeviny s delší životností, přeměnit stávající topolové pásy na druhově diferencované větrolamy s převahou DB, LP, JV, KL, HB, JS, OŘČ, keřů.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit svou funkci, nutno

operativně řešit dle konkrétních podmínek. OBNOVNÍ DOBA: Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit svou funkci, nutno

operativně řešit dle konkrétních podmínek. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Převažuje výběrný, cestou postupné obnovy větrolamu podle jeho zdravotního

stavu, šířky, výškové a prostorové diferenciace. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Závisí na konkrétním projektu větrolamu, obecně jednotlivý nebo skupinový výběr, míšení dřevin v řadách, doplnění keřovým patrem.


Umělá obnova - výsadba vyspělých sazenic.

zaměření: Stabilita, dobrý zdravotní stav, druhová diverzita. mladé porosty :


porosty:

Zaměřit se na dobrý zdravotní stav, sanitární výběr, případné uvolňování stabilní kostry větrolamu (v případě hustějšího založení).

BEZPEČNOST PRODUKCE: Mladé kultury ohroženy okusem zvěří, případně buření. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: - OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Důsledná ochrana mladých kultur - nátěry, individuální oplocování (vysoké stavy polní zvěře), ožínání buřeně.


-


Možnost budování mysliveckých zařízení.

MELIORACE: - CESTNÍ SÍŤ: Cesta je často osou větrolamu. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: -



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické

různorodosti (genová základna BK, KL, JLH, TŘ, JS) FUNKCE: Zachování genofondu karpatského BK a cenných listnáčů. LOKALIZACE: LHC Brumov, revír Sidonie, cca 2300 ha

LHC Luhačovice, revír Strání, cca 1260 ha. LHC Strážnice, revír Vápenky, cca 870 ha.

CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů přírodě blízkého hospodaření.

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Blízká přirozené - BK 8, KL 2, JS, JLH, LP, DB, HB, TŘ, BŘK, JD

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: 130 -140 let. OBNOVNÍ DOBA: 40 let. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní s uplatněním clonných skupin. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Clonně (skupiny, pruhy, nepravidelné tvary) podle rozvíjejícího se zmlazení s ohledem na svah, nebezpečný vítr a vlhkost. Ponechávat výstavky cenných vtroušených dřevin (JV, JLH, TŘ, BŘK). Skupiny SM, DB případně jiné obnovovat podle odchylek nebo příslušného HS. Snaha o dosažení věkově diferencovaných porostů s horizontálním zápojem na všech úrovních (půdní kryt).


Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy.

zaměření: Druhová diverzita, kvalita, stabilita. mladé porosty : Zásahy v úrovni, tvarový výběr - odstranit netvárné jedince a předrosty,

nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou příměs.

VÝCHOVA POROSTŮ:


Kladný úrovňový výběr, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení větrem - mělký kořenový systém BK na flyši, hniloba - nepravé jádro, vyvarovat se mechanického poškození těžbou a přibližováním.

OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Vychází z vhodného obnovního postupu, vertikální diferenciace. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě.


Volit vhodné technologie šetřící přirozené zmlazení, nenarušovat půdní kryt, nezraňovat stojící stromy, těžit v zimním období.


-

MELIORACE: Důsledně biologická, neodvodňovat případná prameniště. CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: Odchylky hospodaření: 3.LVS - zvýšit podíl DB v dřevinné skladbě, na svážných územích preferovat hlubokokořenící listnáče -DB, JS, KL, JL. SM skupiny - nH, 100/30 DB skupiny - nN, nP, 160/30 Porosty poškozené hnilobou - snížit obmýtí.



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické

různorodosti (genová základna DB, HB) FUNKCE: Zachování genofondu DB a HB. LOKALIZACE: LHC Luhačovice, revír Malenovice, cca 316 ha. CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů

přírodě blízkého hospodaření. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Blízká přirozené - DB 8, LP 1, HB 1, BK, TŘ, BŘK, BO, MD

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký (střední). OBMÝTÍ: 170 let pro kvalitní semenný DB. OBNOVNÍ DOBA: 40 let. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní s uplatněním předsunutých násečných i clonných prvků, výjimečně

násečný - pařezina. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Clonně (skupiny, pruhy, nepravidelné tvary) podle rozvíjejícího se zmlazení s ohledem na svah, nebezpečný vítr a vlhkost. Nelze-li přirozeně - násek. BK, LP do předsunutých skupin. K docílení DB kvality nutná etáž - podsadba, výmladky. Podsadba kvalitních porostů do 40 - 60let (HB, LP). Výstavky cenných listnáčů (TŘ, BŘK) šetřit.


Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy. Umělá obnova výjimečně sadbou či podsadbou.

zaměření: Druhová diverzita, kvalita, stabilita. mladé porosty : Zásahy v úrovni, tvarový a druhový výběr - odstranit netvárné jedince a předrosty,

nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou příměs.

VÝCHOVA POROSTŮ:


Kladný úrovňový výběr, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs, pozor na větší prosvětlení.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení buření. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Ochrana umělých výsadeb proti zvěři, neodkrývat půdu - spodní etáž. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě.


Volit vhodné technologie šetřící přirozené zmlazení, nenarušovat půdní kryt, nezraňovat stojící stromy, těžit v zimním období.


Vtroušené kvalitní výstavky BO - Malenovický ekotyp - sbírat semeno k zachování kvalitní populace.

MELIORACE: Důsledně biologická. CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: Odchylky hospodaření: Porosty méně kvalitní a poškozené 160/30. Skupiny SM - nH, 100/30 Skupiny BO - nH, 100/20 Les nízký - směsi s OS, BŘ, HB - 70/20 Pařezina DB - 120/30



SUBKATEGORIE:

§8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genová základna JD)

FUNKCE: Zachování genofondu JD. LOKALIZACE: LHC Brumov, revír Poteč, cca 200 ha (porosty s JD nad 50%, čisté JD). CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů

přírodě blízkého hospodaření. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Blízká přirozené - Bk 6, JD 3, SM 1, MD, KL, JS alt.JD

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: 130 let. OBNOVNÍ DOBA: 50 let. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní, výběrný s uplatněním předsunutých clonných prvků, výjimečně

násečný, maximálně uplatňovat zásady pro zdárný vývoj JD ve stínu a krytu horní etáže.

OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Clonně, případně individuálním či skupinovým výběrem s ohledem ke konkrétním podmínkám. Využít výborných regeneračních schopností JD, pečovat o zmlazení, vnášet MZD (listnáče), výstavky listnáčů a JD šetřit.


Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy. U umělé obnovy vnášet MZD (listnáče či JD) podsadbou - v případě nezdaru přirozené obnovy.

zaměření: Druhová diverzita, kvalita, stabilita. mladé porosty : Zásahy v úrovni kombinované, šetřit podúroveň a listnatou příměs.


porosty: Záporný úrovňový výběr sanitárního charakteru, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení buření, částečně větrem. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Ochrana umělých výsadeb i nárostů proti zvěři, zvěř je limitujícím faktorem v

přežití přirozeného zmlazení i umělých kultur. Vytvářením vhodné směsi se zvýší i mechanická stabilita.

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě. Šetřit podúroveň a vytvářet mikroklima (stín + vláha) pro růst JD.


Vyvarovat se holých sečí a následné obnovy JD na otevřené ploše.


-

MELIORACE: Důsledně biologická. CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: Odchylky hospodaření: Porosty s převahou JD - přechod k výběrnému lesu. Skupiny SM + JD - SM 5, BK 3, JD 2, MD, KL, JS Skupiny BO + JD (3S8, 3B8) - přechod k výběrnému lesu, uvolňovat JD, BO 4, BK 3, JD 2, DB 1, MD, HB Skupiny DB + JD (3B8, 3B9) - DB6, JD 3, BK 1, HB



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. g) - Lesy v uznaných oborách a bažantnicích FUNKCE: Provoz myslivosti, chov zvěře. LOKALIZACE: LHC Strážnice, obora Radějov, cca 1340 ha. CÍL HOSPODAŘENÍ: Chov zvěře a provoz myslivosti sladit s plněním základních funkcí lesa. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

2.LVS: DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1 3.LVS: BK 6, KL(LP) 2, DB 1, MD 1, HB, JS, JV, JL, TŘ, JD Počítat s podílem dalších nepůvodních plodonosných dřevin - jírovec, ovocná pláňata.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký, nízký, střední. OBMÝTÍ: Řídí se SLT a příslušným HS. OBNOVNÍ DOBA: Řídí se SLT a příslušným HS. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Násečný, holosečný, případně podrostní. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Řídí se SLT a příslušným HS s ohledem k mysliveckému hospodaření - myslivecká zařízení, cestní síť a pod.


Převládá umělá obnova s účinnou ochranou (oplocení), přirozenou obnovu lze aplikovat jen na plochách s vyloučením přístupu zvěře - oplocení ploch s přípravou půdy v semenném roce.

zaměření: Zajištění dostatečné úživnosti, stabilita porostů, kvalita. mladé porosty : Řídí se příslušným HS, šetřit ohryzové dřeviny.


porosty: Řídí se příslušným HS, šetřit ohryzové dřeviny - OS, JŘ, BŘ, keře.

BEZPEČNOST PRODUKCE: Stálé ohrožení ohryzem a okusem, druhotně hnilobou. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Soustavná ochrana proti zvěři na kulturách a nárostech OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Zakládat okusové a ohryzové plochy.


Vychází z konkrétních chovatelských a mysliveckých požadavků a potřeb.


Vychází z konkrétních chovatelských a mysliveckých požadavků a potřeb.

MELIORACE: Technické - vychází z režimu hospodaření s vodou (napajedla, rybníky). CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: Podloženo zákonem č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.



SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. h) - Lesy v nichž důležitý veřejný zájem vyžaduje

odlišný způsob hospodaření. FUNKCE: Důležitý veřejný zájem (armáda) LOKALIZACE: LHC Luhačovice, revír Uherský Brod, cca 77 ha

LHC Luhačovice, revír Bojkovice, cca 61 ha LHC Brumov, revír Slavičín LHC Zbrojovka Vsetín, cca 214 ha

CÍL HOSPODAŘENÍ: Lesní hospodaření sladit s veřejným zájmem. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Vychází s příslušného SLT a HS.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký (nízký) OBMÝTÍ: Vychází s příslušného SLT a HS. OBNOVNÍ DOBA: Řídí se SLT a příslušným HS. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Vychází s příslušného SLT a HS. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Řídí se SLT a příslušným HS.




VÝCHOVA POROSTŮ:



BEZPEČNOST PRODUKCE: Vychází s příslušného SLT a HS. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Vychází s příslušného SLT a HS. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :





Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu.

MELIORACE: Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. CESTNÍ SÍŤ: Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -


POZNÁMKA: Hospodaření v konkrétní porostní skupině vychází z doporučení a rámcových směrnic pro příslušný HS podle SLT s případným omezením ze strany veřejného zájmu.

9.5.3. Principy tvorby porostních směsí Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami základními, melioračními a zpevňujícími a druhy přimíšenými a vtroušenými. V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostním typu neměly tvořit významější zastoupení. Základním cílem při zakládání lesních porostů je v převážné většině tvorba směsí a současně i vhodných způsobů míšení. Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Nejčastěji uváděné smíšení skupinovité a hloučkovité má v současných podmínkách stavu našich lesů a ekonomiky provozu oproti jednotlivému míšení velkou řadu výhod:

- Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí.

- Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení, uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební



technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů.

- Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly.

- Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité.

- Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin.

- Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur.

V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, se ukazuje, že ne jedinou schůdnou cestou je skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky).

V podmínkách PLO 38 jsou to také tzv. řadové výsadby BK či DB společně se SM a MD ověřené praxí starou 100 let (bývalé polesí Kvasice, LZ Buchlovice – PLO 36). Další cestou jsou možnosti podsadeb, zejména SM monokultur, které nejsou, jako i vnos MZD do ochrany pomocných dřevin, zatím téměř využívány.

Je nutno si uvědomit, že lepší podmínky pro růst původních dřevin (BK, DB) nikde jinde v republice neexistují. Horšími přírodními podmínkami podložený fakt, že listnáče, zvláště BK, jsou utlačovány smrkem, je opodstatněný v hercynské oblasti, ovšem v PLO 38 neobstojí. Praxe ukazuje, že živelnost BK v moravských Karpatech mnohem převyšuje SM a je jen otázkou důslednosti a vůle lesního hospodáře obstát v úkolu vnést podíl listnáčů do jehličnatých monokultur. Je zřejmé, že 10% zastoupení BK ve smrčině dokáže při správném hospodaření zajistit daleko vyšší zastoupení v následné generaci lesa. 9.5.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997)

Smrkové porosty Smrk se bohužel pěstuje téměř ve všech stanovištních podmínkách, od lužních lesů po 5. lvs.

Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních postupů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtní, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kulminací tloušťkového přírůstu již ve věku 10 - 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřebná co největší hmota asimilačních orgánů - vyvinutá koruna. Po odeznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje, a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců.

Borové porosty Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná.

Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. „předrostlíky a obrostlíky“, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně.



Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií.

Nepodléhá příliš škodám způsobovaných abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní lze v bukových porostech získat dodatečnou produkci vysoké kvality.

Dubové porosty Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles

přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách se začíná s výchovou ve věku 20 let (horní porostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíci a obrostlíci, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnou pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmladkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče. 9.5.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených, podle podmínek a možností věkově i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin z dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace



přídatných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.) převážně hospodářský způsob podrostní nebo násečný, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými holými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možností i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče je potřeba zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů v ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném shrnování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakéhokoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o podrosty, lesní a porostní okraje aj.). 9.5.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998)

Přes zdánlivou protichůdnost přístupů lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření!

Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou!

Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvalé udržitelnosti hospodaření. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné! Komentář:

Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření.

Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidifikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako „pumpy“, vracející do oběhu živiny vyplavené do hlubších vrstev půdy mimo dosah mělce kořenícího smrku. Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, porosty jsou holosečí uvrženy vždy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa. Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality.



- erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně „klimaxovými“ vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských. - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost „severských“ metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách.

Přírodě nejbližším způsobem hospodaření pro naprostou většinu lesů v ČR je maloplošná forma podrostního hospodářského způsobu, event. s ponecháním výstavků do příštího obmýtí. Předpoklady trvale udržitelného rozvoje lesů v oblasti: ( v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu): a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii: hospodářský soubor < soubor lesních typů < porost < porostní skupina; b) podrostní a násečný hospodářský způsob c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace; d) co největší přiblížení se normální rozloze věkových stupňů anebo etážovým porostům pro dosažení dlouhodobé vyrovnanosti těžeb; e) uplatnění zásad přírodě blízkého hospodaření při obnově a výchově;

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Základní cíle


10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů REKAPITULACE ZA PLO 38 Průměrná roční těžba v období 1993 – 1995 5,3 m3/ha Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1993) 6,7 m3/ha Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) 4,1 m3/ha Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních procent HS platných LHP)

6,8 m3/ha

Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) 115 roků Holina 478 ha Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) 480 ha Střední věk (průřezový rok 1993) 61 rok Průměrné zakmenění (průřezový rok 1993) 9,0 Průměrná zásoba (průřezový rok 1993) 267 m3/ha Podíl nahodilých těžeb v období 1985 - 1995 42,2 % VÝHLEDY V PLO 38 Průřezový rok 2001 2011 2021 Vývoj zásob m3/ha 281 288 297 Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha

6,8 6,5 6,7

10.2. Základní cílová druhová skladba

Základní cílová druhová skladba jako produkčně, biologicky i funkčně optimalizovaná porostní druhová skladba dřevin, která nebere ohled na současné porostní poměry v PLO je jakýmsi výhledem, který daleko převyšuje rámec jednoho obmýtí. Svojí podstatou se velmi blíží přírodním poměrům v oblasti. Jako porovnání s cílovým zastoupením dřevin je uvedeno současné zastoupení analyzované na podkladě databází platných LHP. Nejpodstatnější změnou je změna poměru listnáčů a jehličnanů z nynějších 49 a 51% na cílových 70 a 30%. Důsledným uplatňováním MZD, zejména BK, DB a JV v současných SM a BO monokulturách je možno tuto změnu v přírodních podmínkách oblasti úspěšně zahájit. Na značném poklesu v zastoupení SM má podíl jeho úplné vyloučení ve 3. lvs a malé zastoupení jako přimíšené dřeviny ve 4. lvs. S borovicí je počítáno jen jako dřevinou přimíšenou, tedy ve směsích s DB a BK na odpovídajících stanovištích nebo o odůvodněných případech, kdy produkce a jakost je prioritou – Malenovický ekotyp.

Introdukované dřeviny v rámci požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR jsou uvedeny na úrovni průměru přípustných podílů v jednotlivých cílových HS.

ZÁKLADNÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V POROVNÁNÍ SE SOUČASNOU DŘEVINNOU SKLADBOU PLO

HS Plocha l.půdy SM JD BO MD DG JDO J BK DB JV LP JS JL OL HB BŘ JŘ TŘ BŘ

K L 21 327 24 10 34 3 262 3 25 293

23 719 72 29 7 108 12 575 12 12 611

25 10155 101 1015 200 100 1416 711 6402 102 711 102 711 8739

29 420 4 4 84 328 4 416

41 5001 300 50 500 850 3001 500 500 50 50 50 4151

43 1811 150 181 181 72 584 974 181 18 18 18 18 1227

45 32380 3000 1000 1600 3238 2268 648 11754 12822 3238 3238 324 324 162 324 162 32 20626

51 1649 330 165 16 19 527 1026 16 16 16 16 16 16 1122

53 261 52 26 13 91 168 1 1 170

55 3318 664 332 299 165 33 1493 1411 332 33 33 16 1825

01 291 58 58 146 58 29 233

Celkem 56332 4500 1523 2102 5301 2712 781 5165 7452 11232 4188 1118 507 363 328 1119 39 35 178 32 39413

Cílené zast. % 8 2,7 3,8 9,3 4,8 1,4 30 36,0 19,9 7,4 2,0 0,9 0,6 0,6 2,0 0,1 0,1 0,3 0,1 70,0

Součas. zast. % 32 2 12 5 0 0 51 22 15 1 2 1 0 1 6 1 + + + 49

Základní cíle PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


10.3. Specifika hospodaření v oblasti 1. Klima

PLO 38 se nalézá na styku dvou klimaticko-vegetačních oblastí – teplé – mediteranní a chladné – boreální. Na jejím území doznívá teplé panonské a subpanonské klima, které svými projevy (teplota, srážky) ovlivňuje vegetaci a její stupňovitost, tudíž i následné hospodaření. 2. Dřevinná skladba

PLO 38 patří k oblastem s nejpříznivějším dřevinným složením. To by mělo podmiňovat a určovat základní rysy hospodaření ve vztahu k použití hospodářských způsobů. Ze společenského hlediska je žádoucí minimálně udržet zastoupení listnatých dřevin v oblasti, tzn. obnovu listnatých porostních skupin orientovat na listnáče.

2. Bonita stanovišť

Jak vyplývá ze zastoupení půdních kategorií v rámci SLT tvoří živná ekologická řada (S,B,H) 78,4% a řada obohacená humusem (D,A,J) 13,8%. Celkem tedy tvoří nejprodukčnější lesní stanoviště 92,2% plochy lesů PLO. Mělo by proto být naprosto přirozené v podmínkách 1. – 4. lvs hospodařit i v podmínkách změněných porostních poměrů (monokultury jehličnanů) ve prospěch původních dřevin tzn. BK, DB a cenných listnáčů.

3. Podloží

Magurský flyš, který tvoří podloží PLO je svojí podstatou (jílovce, slínovce, pískovce) velmi zranitelným podložím. Pokud nejsou dodržována základní protierozní opatření při těžbě a přibližování dříví, dochází ve flyši k intenzivní erozi, často nevratného charakteru. Tato problematika byla po celá desetiletí neřešena, vznikly škody na cestní síti a na porostní půdě, které jsou odstranitelné již jen za cenu neúměrných nákladů. Při hospodaření je nutno erozi předcházet (odvodnění cest asvážnic, použití vhodných technologií) a poškození včas asanovat.

Svážná území – typický a častý jev v Magurském flyši (téměř 3% plochy). Nelze je jako přirozenou geologickou sílu vyloučit a zabránit jim. Lze jim však alespoň vhodným hospodařením částečně předcházet a snižovat riziko vzniku.

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Technická zpráva


11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL pro PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy byly provedeny v roce 1996 – 1998. Digitální zpracování bylo započato v roce 1998 a dokončeno v roce 1999. Celé dílo mimo souhrnných údajů databáze, zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Kroměříži. Dílčí údaje z okresu Vsetín poskytla pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ve Frýdku-Místku. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů z průběžně upravované metodiky OPRL a závěrů porad specialistů, jež bylo ještě možno zapracovat, vzhledem z rozpracovanosti díla. Personální obsazení prací : Koordinátoři prací : ing. Jaromír IVAN, ředitel pobočky ing. Jaroslav ZATLOUKAL Přírodní podmínky a typologické šetření: ing. Antonín KUSBACH (ing. Štěpán BŘEZOVJÁK) Ochrana lesa : ing. Lubomír ŠÁLEK Funkce lesa : ing. Jaroslav ZATLOUKAL (ing. Emil SEKANINA) Lesní dopravní síť : ing. Jiří MAZEL (ing. Martin VALERIÁN) Historické údaje : ing. Miloslav PEKAŘ Rozbory a analýzy z databáze LHP : ing. Iva ŠTRUBLÍKOVÁ (Mgr. Jaroslava KALINOVÁ) Rámcové směrnice hospodaření : ing. Antonín KUSBACH Digitalizace výstupů OPRL : ing. Martin POSPÍŠIL Zpracování a grafická úprava : Romana SEDLÁČKOVÁ (Šárka HRABALOVÁ)

Přehled literatury PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


12. PŘEHLED LITERATURY Ambros, Z. : Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR. VŠZ, Brno 1991 Culek, M. a kol. : Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha 1996 Černý, A. : Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha 1989 Dostál, J. : Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV Praha 1954 Dostál, J. : Nová květena ČSSR. Academia 1989 Indruch, A. : Zakládání a výchova listnatých porostů. SZN Praha 1985 Kolektiv : Biosférická rezervace Bílé Karpaty – MAB .Empora, Praha Kolektiv : Přirozené bukové hospodářství v oblasti Vlárského průsmyku. Exkurzní průvodce Brumov-Bylnice 1994 Kolektiv : Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe. MŽP Praha 1991 Kolektiv : Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích. Ústav pro živ. pr. Brno 1992 Kolektiv : Chránená krajinná oblasť Biele, Bílé Karpaty. Ekológia Bratislava 1992 Machů, J. a kol. : Pracovní postupy typologie lesů. ÚHÚL Brandýs n.L. 1980 Míchal, I. : Ekologická stabilita. Veronica Brno 1992 Míchal, I. a kol. : Vymezování a navrhování ÚSES v lesích. MŽP, Mze Praha 1994 Míchal, I. a kol. : Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha 1992 Mráček, Z. : Pěstování buku. MLVH 1989 Plíva, K. : Diferencované způsoby hospodaření v lesích. SZN Praha 1980 Plíva, K. ; Žlábek, I. : Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986 Plíva, K. ; Žlábek, I. : Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Prudič, Z. : Půdní sesuvy a plánovaní obnovy lesa. Terplán Praha 1971 Prudič, Z. : Areál jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v Moravských Beskydech. Lesnictví 36/1990 Quitt, E. : Klimatické oblasti ČSR. Studie Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Simon, J. a kol. : Zdravotní stav lesa v oblasti LZ Brumov na základě šetření na monitorovacích

plochách. VŠZ Brno 1991 Simon, J. a kol. : Charakteristiky přírodního lesního prostředí a zdravotní stav lesa na základě šetření

na monitorovacích plochách. VŠZ Brno 1996 Slavík, B. : Regionálně fytogeografické členění ČSR 1:750 000. Academia 1987 Stolina, M. a kol. : Ochrana lesa. Príroda Bratislava 1985 Sýkora, L. : Fytoindikace sesuvných území ČSSR. Nakladatelství Čs.akademie Praha 1981 Šindelář, J. : Zakládání porostních směsí. Lesnická práce 6/1997, 7/1997 Šindelář, J. : Přepokládané změny klimatu – úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995 Vokoun, J. : Ekologické skupiny rostlin. ÚHÚL Brandýs n. L. 1996 Vokoun, J. Macků,J. : Klasifikace lesních půd. ÚHÚL Brandýs n. L. 1992 Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha 1958 Ekologie lesů. Metodiky. Lesprojekt 1985 Geologická mapa ČSR 1:200 000. ÚÚG Praha 1964 Historický průzkum lesů – LHC Gottwaldov. ÚHÚL Brandýs n. L. 1960 Historický průzkum lesů – LHC Slavičín. ÚHÚL Brandýs n. L. 1960 Historický průzkum lesů – LHC Vizovice. ÚHÚL Brandýs n. L. 1961 Historický průzkum lesů – LHC Komňa. ÚHÚL Brandýs n. L. 1961 Historický průzkum lesů – LHC Strážnice. ÚHÚL Brandýs n. L. 1964 Hospodářská doporučení podle hosp. souborů a podsouborů. Příloha Les. práce 1/97 Chráněné krajinné oblasti – vydala Správa CHKO ČR Lesní hospodářský plán – LHC Brumov 1988-1997. ÚHÚL Kroměříž 1988 Lesní hospodářský plán – LHC Brumov 1998-2007. Lesprojekt Kroměříž 1998 Lesní hospodářský plán – LHC Luhačovice 1984-1993. ÚHÚL Kroměříž 1984 Lesní hospodářský plán – LHC Luhačovice 1994-2003. ÚHÚL Kroměříž 1994 Lesní hospodářský plán – LHC Strážnice 1987-1996. ÚHÚL Kroměříž 1987 Lesní hospodářský plán – LHC Strážnice 1997-2006. ÚHÚL Kroměříž 1997 Lesní hospodářský plán – LHC Vsetín 1990-1999. ÚHÚL Frýdek-Místek 1990 Lesní hospodářský plán – LHC Zbrojovka Vsetín 1998-2007. Lesprojekt Kroměříž 1998 Lesní dopravní síť. ČSN 73 61 08 1996 Modely hospodaření, Lesprojekt Brandýs n. L. 1985 Oblastní plán rozvoje lesů, metodika ÚHÚL Brandýs 1999 Podsadby lesních porostů. Metodiky Mze ČR 21/1995

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přehled literatury


Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Typologický systém. ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR, ÚHÚL 1984 Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1:200 000. ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994

Přílohy PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy


13. PŘÍLOHY Seznam použitých zkratek

Údaje o dřevinálch

Charakteristiky lesních typů

Tvorba porostních typů

Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS

Evapotranspirace v cílových HS dle porostních typů

Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa

Seznam plánů péče o zvláště chráněná území

Seznam mapových výstupů OPRL

Klíče a vysvětlivky k mapám

Předběžná zpráva k základnímu protokolu

Zápis ze základního protokolu

Závazné stanovisko MŽP k zavádění geograficky nepůvodních dřevin

Vyjádření Spávy CHKO Bílé Karpaty k rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin

Seznam použitých zkratek : AV - akademie věd AVB - absolutní výšková bonita v metrech ve 100 letech CBP - celkový běžný přírůst CHS - cílový hospodářský soubor CPP - celkový průměrný přírůst ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ET - evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami GZ - genová základna HČL - hodnotná část lesa HS - hospodářský soubor CHKO - chráněná krajinná oblast CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod JKS - jarní kmenové stavy zvěře KES - koeficient ekologické stability K.ú. - katastrální území LČR - lesy České republiky LDS - lesní dopravní síť LH - lesní hospodářství LHC - lesní hospodářský celek LHO - lesní hospodářská osnova LHP - lesní hospodářský plán LKT - lesní kolový traktor LS - lesní správa LT - lesní typ lvs - lesní vegetační stupeň LZ - lesní závod MNO - ministerstvo národní obrany MZD - meliorační a zpevňující dřeviny MZe - ministerstvo zemědělství MŽP - ministerstvo životního prostředí NKS - normované kmenové stavy zvěře NP - národní park odd. - oddělení OkÚ - okresní úřad VS - Vsetín ZL - Zlín UH - Uherské Hradiště HO - Hodonín OL - obecní lesy OLH MZe - odbor lesního hospodářství MZe OPRL - oblastní plán rozvoje lesů PHO - pásmo hygienické ochrany PLO - přírodní lesní oblast PMP - průměrný mýtní přírůst PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PT - porostní typ RŽP OkÚ - referát životního prostředí okresního úřadu SLT - soubor lesních typů; při vymezení cílových hospodářských souborů a pro případ použití pouze SLT byly

využity tato edafické subkategorie : Me, Ke, Se, Be – svahové: sklon svahu je většinou vyšší než 40% Nm, Km, Im – chudší : přechod k chudé kategorii M Aw – kamenité acerózní na vápenci Ul – přechod do kategorie L Gl, Tl – zbahněné – stanoviště vrbových, smrkových a březových olšin Lr – prameništní zbahněná zrašeliněná olšina Ju, Fu – roklinové varianty Vg – podmáčené, zbahnělé – prameniště, úpady STG - skupiny typů geobiocenů UKT - univerzální kolový traktor UNESCO - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu ÚHÚL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚO - územní odbor ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VS - výzkumná stanice VŮLHM - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Příloha č.: 1

ÚDAJE O DŘEVINÁCH PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (55 251 ha) % zastoupení Prům.

zásoba

Dřevina Plochy Zásoby m3 b.k.

Střední

věk (roků)

Podíl na předpisu

TC %

% z celkového

předpisu zalesnění

Smrk ztepilý 31,52 37,48 314,58 55 40,34 38,15 Smrk pichlavý + + 0 4 - - Smrk sivý + 0,01 478,75 78 - - Jedle bělokorá 1,71 2,41 371,08 70 2,48 0,34 Jedle obrovská 0,01 + 119,66 18 - 0,02 Douglaska tisolistá 0,12 0,14 310,99 45 0,05 0,77 Borovice lesní 11,73 10,74 242,16 60 10,53 2,81 Borovice černá 0,14 0,14 266,98 79 0,23 - Banksovka + + 200,00 70 - - Vejmutovka 0,01 0,02 336,01 63 0,01 - Modřín evropský 4,78 6,23 344,56 60 5,76 7,34 Celkem jehličnaté 50,02 57,17 302,23 57 59,40 49,43 Dub letní 14,42 11,86 217,47 68 7,35 13,46 Dub červený 0,03 0,02 168,74 42 0,01 0,02 Buk lesní 21,62 22,98 281,31 70 25,70 31,71 Habr obecný 5,81 3,23 146,99 59 2,63 0,36 Javor mléč 0,06 0,03 150,61 42 0,04 0,07 Klen 1,01 0,66 173,66 47 0,54 1,71 Babyka 0,03 0,02 184,03 58 0,02 - Javor jasanolistý + + 74,10 27 - - Javory ostatní + + 188,24 87 - - Jasan ztepilý 1,20 0,88 194,24 55 0,77 0,93 Jasan úzkolistý + + 148,51 34 - 0,11 Jilm habrolistý 0,03 0,03 213,09 53 0,01 0,03 Jilm horský + 0,01 399,59 75 0,01 - Akát trnovník 0,19 0,10 131,92 51 0,07 - Bříza bradavičnatá 1,35 0,74 145,15 49 1,13 - Jeřáb ptačí 0,01 + 85,19 43 - - Břek + + 203,17 83 - - Ořešák královský + + 65,52 35 - - Ořešák černý + + 171,22 37 0,01 - Platan javorolistý + + 6,43 33 - - Třešeň ptačí 0,10 0,09 233,20 62 0,10 0,05 Střemcha pozdní + + 5,26 22 - - Hrušeň + + 64,29 38 - - Jabloň + + 60,00 33 - - Ostatní listnáče tvrdé + + 18,09 23 - - Lípa srdčitá 1,90 1,47 205,15 52 1,29 1,75 Olše lepkavá 0,81 0,42 137,15 47 0,37 0,25 Olše šedá + + 112,92 43 - - Osika 0,32 0,16 132,39 53 0,29 - Topol linda 0,08 0,06 202,93 37 0,07 0,02 Topol černý 0,04 0,04 254,72 33 0,10 0,09 Topoly šlechtěné 0,03 0,02 217,13 37 0,05 0,01 Jíva 0,02 + 6,91 14 - - Ostatní vrby 0,03 0,01 119,34 35 0,04 - Jírovec maďal + + 278,61 86 - - Kaštanovník jedlý + + 192,31 40 - - Keře 0,02 + 0 26 - - Celkem listnaté 49,11 42,83 230, 67 65 40,60 50,57 Celkem 99,14 100,00 266,77 61 100,00 100,00 Skutečná holina 0,86 Úhrnem 100,00

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Lesn

í typ

AV

B

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

0Z1

R

ELI

KTN

Í BO

R

skal

natý

B

O 1

2-22

LI

mq

k,

c

výplň

pP

skal

ní

růz.

útva

ry

růz.

0.16

V

eget

ace

mál

o za

stou

pená

: sk.

9 - C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, Luz

ula

nem

oros

a, s

k.8

- Fes

tuca

ovi

na, s

k.10

- M

ycel

is m

ural

is

300

-500

m

BO

8 B

K2

BŘ

DB

LP

(JD

) JD

v je

dlov

é čá

sti

Pin

.rel.

(QP

i)

1X5

DŘ

ÍNO

VÁ

DO

UB

RA

VA

s

habr

em n

a sv

azíc

h a

svah

ovýc

h že

brec

h

DB

16-

20

HB

12-

16

LIm

c

k,

cA

kam

en.

svah

y,

žebr

a

m. s

v.-

př. s

v.

sl.

3.62

P

okry

v 30

- 70

%, s

k. 3

/2 -

Bra

chyp

odiu

m p

inna

tum

, sk.

3/4

- P

oa n

emor

alis

, Car

ex m

onta

na, s

k.2

- Vin

ceto

xicu

m h

irund

aria

, A

nthe

ricum

ram

osum

, sk.

2/8

- E

upho

rbia

cyp

aris

sias

, sk.

1 - T

eucr

ium

cha

mae

drys

24

0 - 4

00 m

DB

7 H

B2

LP1

BŘ

K B

B k

eře

CoQ

1N2

KA

ME

NIT

Á (H

AB

RO

VÁ

) D

OU

BR

AV

A

se tř

tinou

ráko

sovi

tou

na s

vazí

ch

a hř

bete

ch

DB

20-

22

BO

2O

-24

HB

14-

16

RN

k

KM

y k vý

plň

hp

P, J

ka

men

.

sv

ahy,

hř

bety

, že

bra

př. s

v.

sl.

34.1

9 P

okry

v 30

- 60

%, s

k. 9

- C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, sk.

3/4

- P

oa n

emor

alis

, Car

ex m

onta

na, F

estu

ca h

eter

ophy

lla, s

k. 8

/3 -

Gen

ista

tinc

toria

, sk.

8/7

- Le

mbo

tropi

s ni

gric

ans

240

- 470

m

DB

7 B

O2

HB

1 LP

BŘ

CQ

- Q

1C3

SU

CH

Á H

AB

RO

VÁ

DO

UB

RA

VA

s

válečk

ou p

rapořit

ou n

a sv

azíc

h

DB

20-

24

BO

20-

24

HB

16-

18

HM

m ,

l , g

K

My

, l ,

m

ph, h

(k

) S

P H

P

, J

svah

y +-

kam

.

m. s

v.-

př. s

v.

sl.

198.

67

Pok

ryv

30 -

80 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 3

/2 -

Bra

chyp

odiu

m p

inna

tum

, sk.

3/4

- P

oa n

emor

alis

, Car

ex m

onta

na, s

k. 3

- C

hrys

anth

emum

cor

ymbo

sum

, Lat

hyru

s ni

ger,

Clin

opod

ium

vul

gare

, mož

ný v

ýsky

t sk.

1 -

Bug

loss

ides

pur

puro

caer

ulea

, sk

. 2 -

Vin

ceto

xicu

m h

irund

aria

, Ant

heric

um ra

mos

um

24

0 - 4

50 m

DB

7 B

O1

LP1

HB

1 BŘ

K B

B k

eře

CQ

1P1

SVĚ

ŽÍ BŘ

EZO

VÁ

DO

UB

RA

VA

os

třico

vá n

a m

írnýc

h pa

dlin

ách

DB

22-

26

PG

l , p

, k

h, jh

j J

depr

ese

pl.

ploš

in

sl.

0.65

P

okry

v 80

- 10

0 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 1

1 - C

arex

briz

oide

s, s

k. 1

2 - D

esch

amps

ia c

aesp

itosa

, sk.

10

- Vio

la s

ilvat

ica

30

0 - 4

50 m

DB

6 B

O1

BŘ

2 O

S1

SM

B

Q

2N1

KA

ME

NIT

Á K

YSE

LÁ B

UK

OV

Á

DO

UB

RA

VA

se

třtin

ou rá

koso

vito

u na

sva

zích

DB

2O

-22

BO

2O

-22

RN

k

KM

y k vý

plň

hp

P, J

ka

men

. sv

ahy,

hř

bety

př.s

v.

sr

.sv.

sl

.

94.8

8 P

okry

v 40

- 70

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, Luz

ula

nem

oros

a, s

k. 3

/4 -

Poa

nem

oral

is, F

estu

ca

hete

roph

ylla

, sk.

3 -

Cam

panu

la p

ersi

cifo

lia

20

0 - 5

00 m

DB

6 B

O2

BK

1 H

B 1

LP

BŘ

Fq

2I5

ULÉ

HA

VÁ

KYS

ELÁ

BU

KO

VÁ

D

OU

BR

AV

A s

e třt

inou

ráko

sovi

tou

na p

loši

nách

a m

írnýc

h sv

azíc

h

DB

22-

26

BO

22-

26

HM

l , g

LM

m, g

h,

ph

pjh

(k)

SP

H

J, P

pl

ošin

y hř

bety

sv

ahy

pl. -

m

. sv.

sl

.

222.

71

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, Luz

ula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 3

/4 -

Car

ex

mon

tana

, Poa

nem

oral

is, F

estu

ca h

eter

ophy

lla, s

k. 3

/11

- Con

valla

ria m

ajal

is, s

k. 3

- La

thyr

us n

iger

, na

chud

ším

sta

novi

šti

mec

hy

250

- 500

m

DB

6 B

O2

BK

1 H

B1

LP BŘ

část

býv

. 3I5

Fq

2S2

SVĚ

ŽÍ B

UK

OV

Á D

OU

BR

AV

A

s os

třicí

prs

tnat

ou n

a pl

ošin

ách,

hř

bítc

ích

a sv

azíc

h

DB

22-

24

BO

22-

24

BK

24

KM

mo-

b

KM

y H

p, h

(k

) J,

P

ploš

iny

svah

y že

bra

pl.-

m. s

v.

sl.

496.

40

Pok

ryv

60 -

70 %

, sk.

9 -

Luzu

la n

emor

osa,

Hie

raci

um s

ilvat

icum

, sk.

3/4

- C

arex

mon

tana

, Fes

tuca

het

erop

hylla

, Poa

ne

mor

alis

, sk.

3/1

1 - C

onva

llaria

maj

alis

, sk.

4 -

Car

ex d

igita

ta, C

arex

pilo

sa, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

4/3

- Mel

ica

unifl

ora

250

- 400

m

DB

6 B

O2

BK

1 H

B1

LP

FQ

2B2

BO

HA

TÁ B

UK

OV

Á D

OU

BR

AV

A

strd

ivko

vá n

a sv

azíc

h D

B 2

2-26

H

B 1

6-20

K

Mm

b ph

, hp

J, P

sv

ahy

m. s

v.-

př. s

v.

sl.

964.

14

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

3/6

- M

elitt

is m

elis

soph

yllu

m, s

k. 3

/4 -

Poa

nem

oral

is, L

athy

rus

vern

us,

sk. 4

- G

aliu

m s

chul

tesi

i, G

aliu

m v

ernu

m,

sk. 3

- La

thyr

us n

iger

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 5

/13

-San

icul

a eu

ropa

ea

240

– 50

0 m

DB

6 B

K2

LP1

HB

1 JV

BŘ

K B

B

keře

FQ

de

grad

ační

sta

dium

2B

2d

1

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

2B4

BO

HA

TÁ B

UK

OV

Á D

OU

BR

AV

A

válečk

ová

na s

vazí

ch

DB

22-

24

HB

16-

20

KM

mb

ph, h

p J,

P

svah

y m

. sv.

- př

. sv.

sl

.

896.

90

Pok

ryv

60 -

80 %

, pře

vaha

trav

in, s

k.3/

4 - C

arex

mon

tana

, Fes

tuca

het

erop

hylla

, Poa

nem

oral

is, s

k. 3

/11

- Con

valla

ria m

ajal

is,

sk. 4

- B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, G

aliu

m v

ernu

m, S

olid

ago

virg

aure

a , s

k. 3

/2 -

Bra

chyp

odiu

m p

inna

tum

25

0 - 5

00 m

DB

6 B

K2

LP1

HB

1 JV

BŘ

K B

B

keře

FQ

de

grad

ační

sta

dium

2B

4d

2B6

BO

HA

TÁ B

UK

OV

Á D

OU

BR

AV

A

strd

ivko

vá n

a hř

eben

ech

DB

22-

26

HB

16-

20

KM

mb

KM

e ph

, hp

(k)

J, P

hř

bety

m. s

v.-

př. s

v.

sl.

69.9

9 P

okry

v 60

- 80

%, pře

vaha

trav

in, s

k.4/

3 - M

elic

a un

iflor

a, s

k. 3

/4 -

Poa

nem

oral

is, s

k. 3

/2 -

Bra

chyp

odiu

m s

ilvat

icum

, sk.

3 -

Clin

opod

ium

vul

gare

, Lat

hyru

s ni

ger,

sk. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/1

3 - S

anic

ula

euro

paea

, sk.

6 -

Alli

aria

offi

cina

lis

25

0 - 5

00 m

DB

6 B

K1

LP1

HB

1 K

L1 J

V BŘ

K B

B FQ

2H2

H

LIN

ITÁ

BU

KO

VÁ

DO

UB

RA

VA

s

ostři

cí c

hlup

atou

na

mírn

ých

sv

azíc

h

DB

24-

28

BK

26-

28

HB

18-

22

HM

m, l

, g

KM

mb

KM

lg

h, jh

S

P H

J,

P

svah

y

m

. sv.

stin

.

1 79

1.61

P

okry

v 70

-90

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, D

acty

lis g

lom

erat

a, F

raga

ria v

esca

, sk.

3/4

- C

arex

m

onta

na, F

estu

ca

hete

roph

ylla

, sk.

5 - A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/1

3 - S

anic

ula

euro

paea

25

0 - 4

50 m

DB

7 B

K2

LP1

HB

JV

BŘ

K B

B

2O

5 čá

st

FQ

degr

adač

ní s

tadi

um 2

H2d

2H3

HLI

NIT

Á B

UK

OV

Á D

OU

BR

AV

A

s os

třicí

chl

upat

ou n

a pl

ochý

ch

hřbe

tech

DB

24-

26

BK

24-

26

HB

18-

20

HM

m, l

, g

KM

mb

KM

lg

h, jh

S

P H

J,

P

ploš

iny

hřbe

ty

pl. -

m

. sv.

sl

.

2 13

6.58

P

okry

v 70

-90

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, C

arex

dig

itata

, Gal

ium

sch

ulte

sii,

sk. 3

/4 -

Car

ex m

onta

na, H

iera

cium

sa

baud

um, P

oa n

emor

alis

, sk.

9 - L

uzul

a ne

mor

osa,

sk.

3 -

Gal

ium

ver

num

, 25

0 - 5

00 m

DB

7 B

K1

LP1

HB

1 JV

BŘ

K B

B

2O5 čá

st

FQ

degr

adač

ní s

tadi

um 2

H3d

2H

4 H

LIN

ITÁ

BU

KO

VÁ

DO

UB

RA

VA

s

ostři

cí h

orsk

ou a

chl

upat

ou n

a m

írnýc

h sv

azíc

h

DB

24-

26

BK

24-

26

HB

18-

20

HM

m, l

, g

KM

mb

KM

lg

h, jh

S

P H

J,

P

svah

y

m

. sv.

sl.

2 64

1.03

P

okry

v 60

-80

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 3

/4 -

Car

ex m

onta

na, F

estu

ca h

eter

ophy

lla, P

oa n

emor

alis

, sk.

3 -

Clin

opod

ium

vul

gare

, G

aliu

m v

ernu

m,

sk. 4

- C

arex

pilo

sa, D

acty

lis g

lom

erat

a, M

elic

a nu

tans

, sk.

9 - L

uzul

a ne

mor

osa,

Ver

onic

a of

ficin

alis

25

0 - 5

50 m

DB

7 B

K1

LP1

HB

1 JV

BŘ

K B

B

keře

FQ

de

grad

ační

sta

dium

2H

4d

2H8

HLI

NIT

Á B

UK

OV

Á D

OU

BR

AV

A

strd

ivko

vá n

a pl

ošin

ách

a m

írnýc

h sv

azíc

h

DB

24-

26

BK

26-

28

HB

18-

22

HM

m, l

, g

KM

mg

KM

lg

jh, h

j S

P H

J,

P

ploš

iny

svah

y pl

. -

m. s

v.

sl.

589.

74

Pok

ryv

80-1

00 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, Fra

garia

ves

ca, D

acty

lis g

lom

erat

a, s

k. 3

/4 -

Fest

uca

hete

roph

ylla

, Car

ex m

onta

na, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata

24

0 - 5

20 m

DB

7 B

K1

LP1

HB

1 JV

BŘ

K B

B

keře

FQ

2D3

OB

OH

AC

EN

Á B

UK

OV

Á

DO

UB

RA

VA

br

šlic

ová

na ú

patí

svahů

a m

írnýc

h sv

azíc

h

DB

26-

28

BK

28-

30

HB

18-

22

KM

e H

Mm

, l, g

ph

, h

jh

SP

H

SV

H

J, P

úpat

í sv

ahů

m. s

v.

růz.

559.

51

Pok

ryv

80-1

00 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, sk.

6/1

3 - H

acqu

etia

ep

ipac

tis, s

k. 6

/5 -

Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, A

saru

m e

urop

aeum

24

0 - 4

50 m

DB

6 B

K2

LP(K

L)1

HB

1 JL

BB

BŘ

K

na b

ýval

é LS

Raděj

ov

mís

ty d

omin

uje

Alli

um

ursi

num

FQ

ac -

FQ

2D4

OB

OH

AC

EN

Á B

UK

OV

Á

DO

UB

RA

VA

s

ostři

cí c

hlup

atou

na

krát

kých

př

íkrý

ch s

vazí

ch

DB

26-

28

BK

26-

28

HB

18-

20

KM

e H

Mm

, l, g

h,

jh

SP

H

SV

H

J, P

krát

ké

svah

y př

. sv.

sl

.

402.

55

Pok

ryv

70-9

0 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, Bra

chyp

odiu

m s

ilvat

icum

, sk.

6/1

3 - H

acqu

etia

ep

ipac

tis, s

k. 6

/5 -

Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk

. 6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, A

saru

m e

urop

aeum

24

0 - 4

50 m

DB

6 B

K2

LP(K

L)1

HB

1 JL

BB

BŘ

K

FQac

- FQ

2

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

2D5

OB

OH

AC

EN

Á B

UK

OV

Á

DO

UB

RA

VA

st

rdiv

ková

na

ploš

inác

h a

ploc

hých

hř

bete

ch

DB

24-

26

BK

26-

28

HB

18-

20

KM

e H

Mm

, l, g

jh

, hj

SP

H

SV

H

J, P

ploš

iny

hřbe

ty

pl. -

m

. sv.

sl

.

102.

16

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

trav

in s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, Pul

mon

aria

offi

cina

lis, s

k. 6

/13

- Hac

quet

ia

epip

actis

, sk.

6/5

- La

miu

m g

aleo

bdol

on, M

ercu

rialis

per

enni

s, A

coni

tum

vul

paria

, sk.

5 -

Asa

rum

eur

opae

um, A

sper

ula

odor

ata

240

- 500

m

DB

5 B

K3

LP(K

L)1

HB

1 B

B

FQac

- FQ

2L1

PO

TOČ

NÍ L

UH

pa

hork

atin

ný

DB

26-

32

FMG

G

L mg

GL g

ph, h

jh

, hj

AL

N

ploc

há

dna

pl.

sl

.

147.

77

Pok

ryv

50 -

100

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

3 - A

egop

odiu

m p

odag

raria

, Circ

aea

lute

tiana

, Gle

chom

a he

dera

cea,

Sta

chys

silv

atic

a,

sk. 4

- B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, sk.

12

- Lys

imac

hia

num

mul

aria

24

0 - 5

50 m

DB

5 JS

3 JV

1 O

L1 O

S J

L S

TŘ

UFr

c

3Y

SK

ELE

TOV

Á D

UB

OV

Á B

UČ

INA

(s

běrn

ý ty

p)

DB

16-

20

BK

18-

24

LIm

q k,

c

vý

plň

pP

skal

ní

m. s

v.-

útva

ry

suti

př. s

v.

růz.

11.1

1 P

okry

v 0

- 20

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- A

vene

lla fl

exuo

sa, L

uzul

a ne

mor

osa,

Ver

onic

a of

ficin

alis

, sk.

10

- Myc

elia

mur

alis

, sk.

9/

11 -

Pte

ridiu

m a

quilin

um

340

- 700

m

BK

5 D

B2

BO

2 H

B1

BŘ

JŘ

Fq

3K3

KYS

ELÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

bi

ková

na

svaz

ích

BK

22-

26

BO

24-

26

KM

mo,

p

PZ k

ph

, hp

P, J

sv

ahy

m. s

v.

růz.

B

K7

DB

2 B

O1

HB

BŘ

JŘ

976.

53

Pok

ryv

40 -

60 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, V

eron

ica

offic

inal

is, s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um

myr

tillu

s, s

k. 1

0 - M

ycel

is m

ural

is, m

ísty

můž

e do

min

ovat

Vac

cini

um m

yrtil

lus

30

0 - 6

00 m

někd

e do

min

uje

Vac

cini

um

Fq

3K6

KYS

ELÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

na

hře

bene

ch

BK

22-

26

BO

24-

26

KM

mo,

p

PZ k

ph

, hp

J, P

hř

bety

sv

.žeb

ra

m. s

v.

růz.

321.

98

Pok

ryv

30 -

50 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, V

eron

ica

offic

inal

is, s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um

myr

tillu

s, m

ísty

můž

e V

acci

nium

myr

tillu

s do

min

ovat

30

0 - 6

00 m

BK

6 D

B2

BO

2 H

B BŘ

JŘ

ně

kde

dom

inuj

e V

acci

nium

Fq

3K7

KYS

ELÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

s

jedl

í na

svaz

ích

a hř

bete

ch

BK

22-

26

BO

24-

26

KM

mo,

p

PZ k

ph

, hp

J, P

sv

ahy

hřbe

ty

m. s

v.-

př. s

v.

růz.

96.0

1 M

alý

až s

tředn

í pok

ryv

30 -

50 %

, pře

vaha

trav

in. P

řevl

ádá

sk. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, V

eron

ica

offic

inal

is,

sk. 1

0 - G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m, s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um m

yrtil

lus

30

0 - 6

00 m

BK

6 D

B2

BO

1 JD

1 BŘ

JŘ

SM

je

dlov

á čá

st P

LO

Fq

3K9

KYS

ELÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

bo

růvk

ová

svah

ová

BK

22-

26

SM

26-

28

KM

mo,

p

PZ k

, m

ph, h

p (k

) J,

P

svah

y př

. sv.

- sr

. sv.

rů

z.

586.

34

Pok

ryv

30 -

50 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, Hie

raci

um s

ilvat

icum

, , s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um m

yrtil

lus,

sk.

9/1

1 - P

terid

ium

aqu

ilinum

30

0 - 6

00 m

BK

6 D

B2

BO

2 H

B BŘ

JŘ

Fq

3N3

KA

ME

NIT

Á K

YSE

LÁ D

UB

OV

Á

BUČ

INA

na

sva

zích

a hřb

etec

h

BK

18-

24

SM

22-

26

RN

k , z

K

Myp

ph, h

p k

P, J

ka

men

. hř

bety

a

svah

y

m. s

v.-

př. s

v.

růz.

233.

93

Pok

ryv

40 -

60 %

, pře

vaha

trav

in, z

asto

upen

í mec

hů, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, Hie

raci

um

silv

atic

um, s

k. 8

- H

ypnu

m c

upre

ssifo

rme,

na

jílov

cový

ch v

ýpln

ích

písk

ovco

vých

vlo

žek

moh

ou přis

toup

it ná

ročněj

ší d

ruhy

sk.

10

, 4 a

5 (O

xalis

, Mel

ica)

30

0 - 6

00 m

BK

7 D

B2

BO

1 BŘ

K BŘ

JŘ

Fq

3S5

SVĚ

ŽÍ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

bi

ková

se

šťav

elem

na

hřbe

tech

a

svaz

ích

BK

26-

28

SM

26-

30

KM

mo

- b

h,

ph

hp

J, P

sv

ahy

měl

ké

úžla

biny

m. s

v.

růz.

1 39

2.06

P

okry

v 50

- 70

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 9

/11

- Pte

ridiu

m a

quili

num

, sk.

10

- M

ycel

is m

ural

is, G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m, O

xalis

ace

tose

lla

300

- 600

m

BK

7 D

B2

HB

1 LP

KL

QF

3

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

3S7

SVĚ

ŽÍ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

bi

ková

s o

střic

í chl

upat

ou n

a vr

chol

ech,

hřbe

tech

a p

loši

nách

BK

24-

26

SM

26-

28

KM

mb

KM

y h,

ph

, hp

k

P, J

hř

bety

vr

chol

y pl

ošin

y

pl. -

m

. sv.

rů

z.

1 44

7.57

P

okry

v 60

- 80

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, C

arex

dig

itata

, Gal

ium

sch

ulte

sii,

Dac

tylis

glo

mer

ata,

sk.

9 -

Luzu

la

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 1

0 - M

ycel

is m

ural

is

300

- 600

m

BK

7 D

B2

HB

1 K

L LP

Q

F

3S8

SVĚ

ŽÍ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

jedl

í na

hřbe

tech

a s

vazí

ch

BK

26-

28

SM

26-

30

KM

mo

- b

ph, h

p J,

P

svah

y m

. sv.

rů

z.

369.

39

Pok

ryv

50 -

70 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 9

/11

- Pte

ridiu

m a

quili

num

, sk.

4 -

Car

ex

pilo

sa, C

arex

dig

itata

, sk.

10

- Myc

elis

mur

alis

, Gal

ium

rotu

ndifo

lium

, Oxa

lis a

ceto

sella

30

0 - 6

00 m

BK

7 D

B1

JD1

HB

1 K

L LP

SM

je

dlov

á čá

st P

LO

QF

3B1

BO

HA

TÁ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

st

rdiv

ková

na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

mb,

g

ph, h

jh

J,

P

svah

y m

. sv.

sl

.

1 02

7.60

P

okry

v 70

- 90

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, Gal

ium

sch

ulte

sii,

sk. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

ok

rajo

vě s

k. 6

- La

miu

m g

aleo

bdol

on, G

eran

ium

robe

rtian

um, A

lliar

ia o

ffici

nalis

, sk.

5 -

Den

taria

bul

bife

ra

280

- 600

m

BK

7 D

B2

KL(

LP)1

HB

TŘ

Q

F

3B5

BO

HA

TÁ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

mb,

g

ph

, hjh

J,

P

svah

y m

. sv.

st

in.

5 41

4.08

P

okry

v 70

- 90

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, G

aliu

m s

chul

tesi

i, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, Car

ex d

igita

ta, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 6

/5 -

Den

taria

enn

eaph

yllo

s, s

k. 1

0 - M

ycel

is m

ural

is, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a

280

- 600

m

BK

7 D

B2

KL(

LP)1

HB

TŘ

JS

Q

F de

grad

ační

sta

dium

3B

5d

3B6

BO

HA

TÁ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

st

rdiv

ková

na

hřbe

tech

B

K 2

6-32

S

M 2

6-32

K

Me,

y

ph,h

jh, (

k)

J, P

hř

bety

pl.-

m. s

v.

růz.

621.

16

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, Pul

mon

aria

offi

cina

lis, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk

. 4/1

0 - V

eron

ica

cham

aedr

ys, v

trouš

eně

sk. 6

- G

eran

ium

robe

rtian

um, s

k. 6

/13

- Hac

quet

ia e

pipa

ctis

30

0 - 6

50 m

BK

6 D

B2

LP(K

L)1

HB

1 JD

TŘ

JS

FQ

3B8

BO

HA

TÁ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

jedl

í na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

mb

ph,h

jh

J, P

sv

ahy

m. s

v.

růz.

1 60

7.46

P

okry

v 70

- 90

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 4

- B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, C

arex

dig

itata

, Gal

ium

sch

ulte

sii,

sk.4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

10

- G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m, M

ycel

is m

ural

is, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

13/

12 -

Rub

us c

aesi

us -

buřeň,

kap

radi

ny

300

- 650

m

BK

7 D

B1

KL1

JD

1 LP

TŘ

HB

SM

v

kom

plex

u K

rálo

vce

dom

inuj

e M

elic

a (J

D+B

K)

jedl

ová čá

st o

blas

ti Q

F de

grad

ační

sta

dium

3B

8d

3B9

BO

HA

TÁ D

UB

OV

Á B

UČ

INA

sv

ahov

á

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

mb

ph,h

jh, (

k)

J, P

sv

ahy

př. s

v.-

sr. s

v.

růz.

1 01

3.57

P

okry

v 50

%, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, Car

ex d

igita

ta, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 1

0 -

Rub

us id

aeus

, Oxa

lis a

ceto

sella

, Myc

elis

mur

alis

30

0 - 7

00 m

BK

7 D

B2

KL1

LP

JD

HB

JS

TŘ

v

kom

plex

u K

rálo

vce

BK

7 JD

1 D

B1

KL1

LP

HB

Q

F

3H2

H

LIN

ITÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

na

mírn

ých

svaz

ích

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

lg

LMm

g h,

jh

hj

SP

H

J, P

pl

ošin

y sv

ahy

pl. -

m

. sv.

rů

z.

8 28

8.17

P

okry

v 8

0 - 1

00%

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, G

aliu

m s

chul

tesi

i, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a,

Eup

horb

ia a

myg

dalo

ides

, sk.

10

- Myc

elis

mur

alis

, Vio

la s

ilvat

ica

30

0 - 6

50 m

BK

7 D

B2

HB

1 L

P K

L TŘ

JS

část

býv

. 3I5

Q

F

degr

adač

ní s

tadi

um 3

H2d

3H

6 H

LIN

ITÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

a b

ršlic

í na

mírn

ých

svaz

ích

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

lg , e

LMm

g

h, jh

hj

S

P H

J,

P

ploš

iny

svah

y pl

. -

m. s

v.

růz.

1 53

7.81

P

okry

v 80

- 10

0%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, C

arex

dig

itata

, Gal

ium

sch

ulte

sii,

Dac

tylis

glo

mer

ata,

sk.

9 -

Luzu

la

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 1

0 - M

ycel

is m

ural

is, s

k. 6

/5 -

Den

taria

enn

eaph

yllo

s, s

k. 1

3/5

- Ast

rant

ia m

ajor

, sk.

13

- A

egop

odiu

m p

odag

raria

30

0 - 5

50 m

BK

7 D

B2

HB

1 L

P K

L TŘ

JS

JL

na

býv

alé

LS J

avor

ník

dom

inuj

e A

llium

urs

inum

Q

F - Q

F til

4

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

3H7

HLI

NIT

Á D

UB

OV

Á B

UČ

INA

st

rdiv

ková

na

ploš

inác

h a

mírn

ých

svaz

ích

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

lg ,

LMm

g

h, jh

hj

J,

P

ploš

iny

svah

y pl

. -

m. s

v.

růz.

371.

87

Pok

ryv

80 -

100%

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, Pul

mon

aria

offi

cina

lis, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

A

saru

m e

urop

aeum

, sk.

5/1

3 - S

anic

ula

euro

paea

28

0 - 5

50 m

BK

7 D

B2

HB

1 L

P K

L TŘ

QF

D

egra

dačn

í sta

dium

3H

7d

3H8

HLI

NIT

Á D

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

jedl

ích

na m

írnýc

h sv

azíc

h B

K 2

8-34

S

M 2

8-34

K

Mlg

LMm

g h,

jh

hj

J, P

pl

ošin

y sv

ahy

pl. -

m

. sv.

rů

z.

387.

47

Pok

ryv

60 -

80%

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa,

Bra

chyp

odiu

m s

ilvat

icum

, sk.

10

- Gal

ium

rotu

ndifo

lium

, Myc

elis

mur

alis

, V

iola

silv

atic

a, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

9 -

Luzu

la n

emor

osa,

Hie

raci

um s

ilvat

icum

30

0 - 6

00 m

BK

6 D

B2

JD1

HB

1 L

P K

L

jedl

ová čá

st P

LO

QF

degr

adač

ní s

tadi

um 3

H8d

3D

2 O

BO

HA

CE

NÁ

DU

BO

VÁ

BUČ

INA

ba

žank

ová

s vá

penn

ým tu

fem

B

K 3

0-36

S

M 3

0-36

K

Me

h,jh

hj

SV

H

J, P

úp

atí s

v.

m. s

v.

růz.

20.4

3 P

okry

v 80

- 10

0%, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk.

6/1

3 - H

acqu

etia

epi

pact

is, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, sk.

13

- Aeg

opod

ium

pod

agra

ria, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata

300

- 600

m

BK

8 D

B1

KL(

LP)1

JS

JL

TŘ

QF

til

3D5

OB

OH

AC

EN

Á D

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

(sbě

rný

typ)

B

K 3

0-36

S

M 3

0-36

K

Mm

b , l, e

h, jh

hj

SV

H

J, P

žl

eby

vým

oly

er. r

ýhy

př. s

v.-

sr. s

v.

stin

.

3 02

0.00

P

okry

v 80

- 10

0%, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/13

- Hac

quet

ia e

pipa

ctis

, sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, A

saru

m e

urop

aeum

, sk.

13

- Aeg

opod

ium

pod

agra

ria, k

apra

diny

28

0 - 7

00 m

BK

8 D

B1

KL(

LP)1

HB

JS

JL

Q

F til

3D8

OB

OH

AC

EN

Á D

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

jedl

í na

úpat

í sva

hů

BK

30-

36

SM

30-

36

KM

lg , e

h, jh

hj

S

V H

J,

P

svah

y,

úpat

í sv.

m

. sv.

rů

z.

207.

78

Pok

ryv

80 -

100%

, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk.

13

- Aeg

opod

ium

pod

agra

ria, S

tach

ys

silv

atic

a, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

10

- Gal

ium

rotu

ndifo

lium

, sk.

5/6

- S

alvi

a gl

utin

osa,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, kap

radi

ny

280

- 700

m

BK

6 JD

2 D

B1

KL(

LP)1

HB

JS

JL

je

dlov

á čá

st P

LO

QF

til

3D9

OB

OH

AC

EN

Á D

UB

OV

Á B

UČ

INA

na

uve

zlin

ách

BK

30-

34

SM

28-

34

KM

mb , l

, e

h,

jhhj

S

V H

J,

P

sesu

vy

nad

15o

m. s

v.-

sr. s

v.

růz.

1 02

0.67

P

okry

v dl

e st

avu

sesu

vu, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/6

- S

alvi

a gl

utin

osa,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, sk.

5/1

3 - C

arex

si

lvat

ica,

sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, s

k. 6

- U

rtica

dio

ica,

sk.

13

- Aeg

opod

ium

pod

agra

ria, S

tach

ys

silv

atic

a 30

0 - 7

00 m

BK

8 D

B1

KL(

LP)1

HB

JS

JL

TŘ

část

býv

. 3V

5

QF

3A1

LIP

OD

UB

OV

Á B

UČ

INA

(s k

lene

m)

baža

nkov

á na

kam

enitý

ch hřb

etec

h a

svaz

ích

BK

24-

28

R

Nk

KM

y k vý

plň

hp

P, J

ka

men

. hř

bety

sv

ahy

m. s

v.-

sr. s

v.

růz.

40.9

1 P

okry

v 30

- 50

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk

. 4/3

- M

elic

a un

iflor

a, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as

300

- 600

m

BK

7 K

L2 L

P1

DB

JV

JD

Q

F til

3J2

LIP

OV

Á J

AV

OŘ

INA

ka

prad

inov

á na

sut

i B

K 2

6-30

K

L 2

2-26

R

Nm

RN

k c,

k

P

suťo

vité

sv

ahy

hřbe

ty

m. s

v.-

sr. s

v.

růz.

5.19

P

okry

v 20

- 40

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m

gale

obdo

lon,

sk.

5 -

Act

aea

spic

ata,

sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, Urti

ca d

ioic

a, A

lliar

ia o

ffici

nalis

31

0 - 6

70 m

BK

4 K

L3 J

V1

LP1

DB

1 JL

JS

TŘ

B

B

T A

c

3J9

LIP

OV

Á J

AV

OŘ

INA

ro

klin

ová

BK

26-

30

KM

e, y

ph,h

jh, (

k)

SP

H

J, P

bř

ehy

strž

e sr

. sv.

rů

z.

50.3

5 P

okry

v do

40

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Lam

ium

gal

eobd

olon

, , s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, A

saru

m e

urop

aeum

, sk.

10

- Oxa

lis a

ceto

sella

22

0 - 5

00 m

BK

5 D

B1

KL(

JV)1

LP

2 H

B1

JS J

L

TŘ

T

Ac

3O3

JED

LOD

UB

OV

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

B

K 2

8-34

K

Mg

PG

k jh

, hj

J pl

ošin

y sn

ížen

. pl

. rů

z.

14.8

8 P

okry

v 80

- 10

0 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, M

elic

a nu

tans

, sk.

4/3

- M

elic

a un

iflor

a, s

k. 1

0 - G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m,

sk. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

Asa

rum

eur

opae

um, D

enta

ria b

ulbi

fera

, sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

12

- Des

cham

psia

ca

espi

tosa

, sk.

13

- Aeg

opod

ium

pod

agra

ria, S

tach

ys s

ilvat

ica

30

0 - 6

00 m

BK

7 D

B2

LP1

HB

JS

KL

část

býv

. 2O

5 Q

F

5

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

Nad

m. v

ýška

Př

iroze

ná d

ruho

vá s

klad

ba

Pozn

ámka

3L1

JAS

AN

OV

Á O

LŠIN

A

potočn

í O

L 24

-26

JS 2

8-32

FM

G

GL g

G

L mg

ph -

jh

AL

N

dna

údol

í pl

. -

m. s

v.

růz.

183.

21

Pok

ryv

90 -

100

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 1

4 - C

arex

rem

ota,

Cirs

ium

ole

race

um,

sk. 1

4/13

- C

arex

pen

dula

, sk.

15/

14 -

Cal

tha

palu

stris

, sk.

12/

14 -

Equ

iset

um s

ilvat

icum

, sk.

12

- Des

cham

psia

cae

spito

sa

280

- 700

m

OL7

JS

3 TP

OS

VR

SM

DB

Fr

Al

3L2

JAS

AN

OV

Á O

LŠIN

A

pram

eniš

tní

OL

22-2

4 JS

26-

30

GL k

, g, m

g

FMG

ph -

jh

AL

N

svah

ové

m

okřa

dy

pl.

růz.

45.5

0 P

okry

v 40

- 70

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 1

4 - C

arex

rem

ota,

sk.

14/

13 -

Car

ex p

endu

la, s

k. 1

5 - L

ycop

us e

urop

aeus

, Sol

anum

du

lcam

ara,

sk.

15/

14 -

Cal

tha

palu

stris

, sk.

12

- Des

cham

psia

cae

spito

sa, s

k. 1

0 - E

upat

oriu

m c

anab

inum

, sk.

13

- Sta

chys

si

lvat

ica

2

40 -

700

m

OL7

JS

3 S

M

Fr A

l

3L4

JAS

AN

OV

Á O

LŠIN

A

na m

okřin

ách

s tv

orbo

u vá

penn

ého

tufu

OL

22-2

6 JS

26-

30

GL k

, g, m

g

FMG

ph -

jh

AL

N

svah

ové

m

okřa

dy

pl.

růz.

39.2

3 S

ubty

p vy

lišen

z h

ledi

ska

pedo

logi

e m

okřa

du s

tvor

bou

tufu

, veg

etac

e ob

dobn

á ja

ko u

LT

3L2,

čas

to přis

tupu

je s

k. 1

4 -

Car

dam

ine

amar

a, E

quis

etum

max

imum

24

0 - 7

50 m

OL7

JS

3 K

L JV

a

lt. J

S8

KL2

JV

OL

Fr A

l

4N1

KA

ME

NIT

Á K

YSE

LÁ B

UČ

INA

s

kapr

adí r

akou

skou

B

K 2

4-26

S

M 2

2-26

R

Nkp

KM

yp k,

vý

plň

hp, p

h

P, J

hř

bety

sv

ahy

m. s

v.-

př. s

v.

sl.

39.3

2 P

od S

M pře

vlád

á sk

. 13/

12 -

Rub

us c

aesi

us, v

přir

ozen

ých

poro

stec

h sk

.10

- Oxa

lis a

ceto

sella

, Dry

opte

ris a

ustri

aca,

sk.

9 -

Luzu

la n

emor

osa,

Hie

raci

um s

ilvat

icum

, M

aian

them

um b

ifoliu

m, d

ále

výsk

yt s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um m

yrtil

lus,

sk.

5/6

- D

ryop

teris

fil

ix-m

as, s

k.4/

3 - M

elic

a un

iflor

a, s

k. 1

0/17

- P

rena

nthe

s pu

rpur

ea

550

- 680

m

BK

9 D

B1

HB

KL

BŘ

JŘ

Fq

a

4K6

KYS

ELÁ

BUČ

INA

(s d

ubem

) bo

růvk

ová

na s

vazí

ch a

hřb

etec

h B

K 2

4-26

S

M 2

4-26

P

Z m, k

K

Mm

p hp

J, P

hř

bety

sv

ahy

m. s

v.

stin

.

328.

19

Pok

ryv

30 -

50 %

, pře

vaha

trav

in, v

ýraz

né z

asto

upen

í mec

hů, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, P

olyt

richu

m

form

osum

, sk.

7/9

- V

acci

nium

myr

tillu

s, D

icra

num

sco

pariu

m, s

k. 7

- Le

ucob

ryum

gla

ucum

41

0 - 7

50 m

BK

9 B

O1

DB

BŘ

JŘ

Fq

a

4K7

KYS

ELÁ

BUČ

INA

(s d

ubem

) bi

ková

na

úpat

í sva

hů

BK

26-

28

SM

26-

28

PZ m

, k

KM

mp

hp

J, P

úp

atí

svahů

m. s

v.

stin

.

87.9

2 P

okry

v 30

- 50

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, V

eron

ica

offic

inal

is, s

k. 1

0 - M

ycel

is m

ural

is,

Vio

la s

ilvat

ica,

sk.

10/

9 - S

crop

hula

ria n

odos

a 41

0 - 7

50 m

BK

9 B

O1

DB

BŘ

JŘ

Fq

a

4K9

KYS

ELÁ

BUČ

INA

bo

růvk

ová

svah

ová

BK

22-

26

SM

24-

26

PZ m

, k

KM

mp

hp

(k)

J, P

sv

ahy

př. s

v.-

sr. s

v.

stin

.

231.

02

Pok

ryv

30 -

50 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, C

alam

agro

stis

aru

ndin

acea

, Hie

raci

um s

ilvat

icum

, Pol

ytric

hum

fo

rmos

um, s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um m

yrtil

lus,

Dic

ranu

m s

copa

rium

, sk.

9/1

1 P

terid

ium

aqu

ilinu

m, s

k. 1

0 - D

ryop

teris

aus

triac

a - m

ísty

do

min

uje

48

0 - 7

50 m

BK

9 B

O1

DB

BŘ

JŘ

Fq

a

4S4

SVĚ

ŽÍ B

UČ

INA

bi

ková

s m

ařin

kou

na hřb

etec

h a

sv

azíc

h

BK

26-

28

SM

26-

28

KM

mo-

b ph

, hp

J, P

hř

bety

sv

ahy

m. s

v.

růz.

588.

24

Pok

ryv

40 -

60 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, E

pilo

bium

mon

tanu

m, C

ampa

nula

pat

ula,

sk.

5

- Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 5

/13

- Car

ex s

ilvat

ica,

sk.

10

- Oxa

lis a

ceto

sella

, ka

prad

iny

400

- 800

m

BK

9 K

L1 D

B L

P

a

lt. B

K10

Ft

, Fp

4S7

HO

LÁ B

UČ

INA

s

ostři

cí le

sní n

a sv

azíc

h B

K 2

6-28

S

M 2

6-28

K

Mm

o-b

ph, h

p J,

P

svah

y m

. sv.

st

in.

579.

21

Pok

ryv

do 1

5 %

, sk.

9 -

Luzu

la n

emor

osa,

Hie

raci

um s

ilvat

icum

, sk.

5/1

3 - C

arex

silv

atic

a, s

k. 5

- D

enta

ria b

ulbi

fera

, Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla, M

ycel

is m

ural

is

400

- 750

m

BK

10 BŘ

DB

LP

KL

Fp

4S9

SVĚ

ŽÍ B

UČ

INA

sv

ahov

á B

K 2

6-28

S

M 2

6-28

K

Mm

o-b

ph

, hp

(k)

J, P

sv

ahy

př. s

v.-

sr. s

v.

růz.

335.

50

Pok

ryv

20 -

40 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, V

eron

ica

offic

inal

is, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla,

Vio

la s

ilvat

ica,

sk.

4 -

Frag

aria

ves

ca

400

- 800

m

BK

9 K

L1 D

B L

P J

D

a

lt. B

K10

Ft

, Fp

6

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

4F1

SV

AH

OV

Á B

UČ

INA

ka

prad

inov

á B

K 2

8-32

K

My

RN

k ph

-jh

(k)

J, P

sv

ahy

sr. s

v.

stin

.

155.

10

Pok

ryv

40 -

70 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

5 -

Den

taria

bul

bife

ra, A

sper

ula

odor

ata,

sk

. 6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla

500

- 750

m

BK

7 K

L2 J

S1

LP T

R J

L

alt.

BK

10

Ft, F

p

4B2

BO

HA

TÁ B

UČ

INA

m

ařin

ková

s o

střic

í chl

upat

ou n

a sv

azíc

h

BK

28-

34

SM

30-

34

KM

mb

ph,h

jh

J, P

sv

ahy

m. s

v.

sl.

680.

20

Pok

ryv

60 -

80 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis

pere

nnis

, Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk.

5/1

3 - C

arex

silv

atic

a, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla

500

- 850

m

BK

8 D

B1

KL1

TR

JL

LP BŘ

K

Ft

4B4

BO

HA

TÁ B

UČ

INA

ja

voro

vá n

a sv

azíc

h

BK

28-

34

SM

32-

34

KM

mb

KM

e ph

, h

jh

J, P

sv

ahy

m. s

v.

stin

.

2 93

0.19

P

okry

v 50

- 70

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, s

k. 5

/13

- Car

ex

silv

atic

a, s

k. 1

0 -

Oxa

lis a

ceto

sella

, sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, s

k. 6

- G

eran

ium

robe

rtian

um

450

- 850

m

BK

8 K

L2 J

S J

L TR

DB

BŘ

K

Ft

4B5

BO

HA

TÁ B

UČ

INA

st

rdiv

ková

na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

30-

34

KM

mb

ph, h

jh

J,

P

svah

y m

. sv.

sl

.

179.

28

Pok

ryv

60 -

80 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, sk.

5/6

- D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

10

- Oxa

lis a

ceto

sella

50

0 - 7

50 m

BK

8 D

B1

KL1

TR

LP

BŘ

K

Ft

4B6

BO

HA

TÁ B

UČ

INA

ja

voro

vá n

a hř

bete

ch

BK

26-

32

SM

28-

32

KM

mb

KM

e ph

, h

(k)

J, P

hř

bety

pl.-

m. s

v.

růz.

323.

37

Pok

ryv

60 -

90 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis

pere

nnis

, sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

13

- Sta

chys

silv

atic

a, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla

550

- 830

m

BK

8 K

L2 L

P J

S D

B T

R BŘ

K

Ft

4B9

BO

HA

TÁ B

UČ

INA

S

vaho

vá

BK

26-

34

SM

28-

34

KM

mb

ph- j

h (k

) J,

P

svah

y př

. sv.

- sr

. sv.

st

in.

750.

48

Pok

ryv

60 -

80 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, s

k. 5

- D

enta

ria b

ulbi

fera

, Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 5

/13

- Car

ex s

ilvat

ica,

sk.

6/

5 - M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla

500

- 850

m

BK

8 K

L1 L

P J

S1

JL T

R BŘ

K

Ft

4H2

HLI

NIT

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

na

mírn

ých

svaz

ích

a pl

ošin

ách

BK

26-

34

SM

28-

34

KM

l, p

h,jh

hj

J, (P

) pl

ošin

y sv

ahy

pl. -

m

. sv.

rů

z.

616.

45

Pok

ryv

80 -

100

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, s

k. 5

/13

- Car

ex s

ilvat

ica,

sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, D

enta

ria b

ulbi

fera

, sk

. 13

- C

ircae

a lu

tetia

na, S

tach

ys s

ilvat

ica,

sk.

10

- Oxa

lis a

ceto

sella

, Myc

elis

mur

alis

450

- 750

m

BK

7 D

B1

KL1

LP

1 TR

BŘ

K

Ft

4D2

OB

OH

AC

EN

Á B

UČ

INA

ba

žank

ová

s vá

penn

ým tu

fem

B

K 2

8-36

S

M 2

8-36

K

Me

h,jh

hj

S

V H

J,

P

úžla

bí,

úpat

í sv.

m

. sv.

- př

. sv.

rů

z.

87.2

1 P

okry

v 60

- 90

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

- G

eran

ium

robe

rtian

um, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

sk.

13/

6 - I

mpa

tiens

nol

i-tan

gere

, sk

. 5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa

500

- 750

m

BK

6 K

L2 J

S1

LP1

SM

JD

TR

F

til

4D7

OB

OH

AC

EN

Á B

UČ

INA

(s

běrn

ý ty

p)

BK

28-

36

SM

28-

36

KM

e

h,

jhhj

S

V H

J,

P

žleb

y er

. rýh

y př

. sv.

- sr

. sv.

st

in.

664.

47

Výr

azně

boh

atá

spol

ečen

stva

, mís

ty b

ohat

ý po

díl k

apra

din,

sk.

13/

6 - I

mpa

tiens

nol

i-tan

gere

, sk.

13

- Sta

chys

silv

atic

a, F

estu

ca

giga

ntea

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix -f

emin

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

4 -

Car

ex p

ilosa

55

0 - 8

30 m

BK

7 K

L1 J

S1

LP1

SM

JD

TR

F

til

4D9

OB

OH

AC

EN

Á B

UČ

INA

na

uve

zlin

ách

BK

28-

34

SM

28-

34

KM

e

h,

jhhj

S

V H

J,

P

sesu

vy

nad

15o

m. s

v.-

sr. s

v.

růz.

578.

40

Pok

ryv

dle

stav

u se

suvu

, pře

vaha

byl

in, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis

pere

nnis

, Lam

ium

gal

eobd

olon

, sk.

5/1

3 - C

arex

silv

atic

a, s

k. 1

3/6

- Im

patie

ns n

oli-t

ange

re

500

- 750

m

BK

7 K

L2 J

S1

DB

JD

LP

JL

TR

Ft

4V9

PO

DM

ÁČ

EN

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí pře

visl

ou n

a pl

ošin

ách

a m

írnýc

h sv

azíc

h

BK

28-

36

KM

G

GL k

G

L g

jh -

hj

J pl

ošin

y sv

ahy

vm.s

v.-

m. s

v.

růz.

3.51

P

okry

v 60

- 90

%, s

k. 1

4/13

- C

arex

pen

dula

, sk.

14

- Car

ex re

mot

a, s

k. 1

3 - S

tach

ys s

ilvat

ica,

sk.

17/

13 -

Pet

asite

s al

bus,

sk.

12

/14

- Equ

iset

um s

ilvat

icum

, sk.

10

- Oxa

lis a

ceto

sella

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 5

/13

- Car

ex s

ilvat

ica

50

0 - 7

50 m

BK

9 JS

1 O

L Ft

7

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

4A1

LIP

OV

Á B

UČ

INA

ba

žank

ová

BK

24-

28

K

My

RN

y k vý

plň

hP

, J

kam

en.

hřbe

ty a

sv

ahy

m. s

v.-

př. s

v.

růz.

1.94

Pře

vlád

á sk

. 6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, k

. 5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as, s

k. 5

- D

enta

ria

bulb

ifera

55

0 - 7

50 m

BK

7 K

L1 L

P1

JD1

HB

DB

F

til

4A6

LIP

OV

Á B

UČ

INA

s

klen

em n

a hř

bete

ch

BK

24-

28

JS 2

6-28

K

My

RN

k k vý

plň

hP

, J

kam

en.

hřbe

ty

m. s

v.-

př. s

v.

růz.

13.4

2 Pře

vlád

á sk

. 6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, s

k. 6

- G

eran

ium

robe

rtian

um, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora,

sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

10

- Dry

opte

ris a

ustri

aca,

Oxa

lis a

ceto

sella

55

0 - 7

50 m

BK

7 K

L2 L

P1

JS J

L TR

F

til

5Y

SK

ELE

TOV

Á J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

BK

20-

24

SM

20-

24

LIm

q

RN

k c,

k

výplň

pP

sk

alní

m

. sv.

- út

vary

sr

. sv.

rů

z.

8.83

P

okry

v 0

- 20

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 1

2 - D

esch

amps

ia c

aesp

itosa

, sk.

7/9

- V

acci

nium

myr

tillu

s, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla

550

- 750

m

BK

6 JD

4 B

O B

R J

R

Fap

5K3

KYS

ELÁ

JE

DLO

VÁ

BUČ

INA

bi

ková

na

svaz

ích

a hř

bete

ch

BK

24-

26

SM

26-

30

PZ k

, m

ph, h

p J,

P

svah

y hř

bety

m

. sv.

rů

z.

261.

14

Pok

ryv

20 -

40 %

, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, s

k. 1

3 - G

aleo

psis

spe

cios

a, s

k. 9

/11

- P

terid

ium

aqu

ilinu

m, s

k. 7

/9 -

Vac

cini

um m

yrtil

lus,

sk.

10

- Gal

ium

rotu

ndifo

lium

50

0 - 7

50 m

BK

8 JD

2 B

O B

R J

R

Fap

5K9

KYS

ELÁ

JE

DLO

VÁ

BUČ

INA

sv

ahov

á B

K 2

4-26

S

M 2

6-30

P

Z k, m

ph

, hp

J, P

(k

) sv

ahy

př. s

v.-

sr. s

v.

růz.

57.4

0 P

okry

v 20

- 40

%, pře

vaha

trav

in, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, H

iera

cium

silv

atic

um, G

aleo

psis

pub

esce

ns, s

k. 9

/11

- Pte

ridiu

m

aqui

linum

, sk.

7/9

- V

acci

nium

myr

tillu

s, s

k. 1

0 - G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m

500

- 750

m

BK

8 JD

2 B

O B

R J

R

Fa

p

5N1

KA

ME

NIT

Á K

YSE

LÁ J

ED

LOV

Á

BUČ

INA

s k

apra

dí ra

kous

kou

na

svaz

ích

a hř

bete

ch

BK

24-

26

SM

26-

30

RN

k,z

Km

yp

PZ y

k výplň

ph, h

p

P, J

ka

men

. hř

bety

sv

ahy

m. s

v.-

př. s

v.

růz.

313.

64

Pok

ryv

10 -

30 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

0 - D

ryop

teris

aus

triac

a, O

xalis

ace

tose

lla, R

ubus

idae

us, s

k. 1

0/17

- P

rena

nthe

s pu

rpur

ea, s

k. 9

- Lu

zula

nem

oros

a, M

aian

them

um b

ifoliu

m, s

k. 1

2 - D

esch

amps

ia c

aesp

itosa

, sk.

7/9

- V

acci

nium

myr

tillu

s 60

0 - 7

50 m

BK

8 JD

2 B

O B

R J

R

část

býv

. 5J2

Fa

p

5S1

SVĚ

ŽÍ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

šť

avel

ová

na s

vazí

ch

BK

26-

30

SM

28-

32

KM

mo

,d

ph

, hp

h J,

P

svah

y m

. sv.

rů

z.

449.

02

Pok

ryv

30 -

60 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla, G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m, M

ycel

is m

ural

is, s

k. 1

0/17

- P

rena

nthe

s pu

rpur

ea, s

k. 4

- C

arex

dig

itata

, sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina

50

0 - 7

50 m

BK

8 JD

2 K

L BŘ

JR

FA

5S3

SVĚ

ŽÍ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí p

rstn

atou

na

hřbe

tech

B

K 2

6-30

S

M 2

8-32

K

Mm

o ,d

ph

, hp

h J,

P

hřbe

tym

. sv.

růz.

349.

68

Pok

ryv

30 -

60 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla, G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m, M

ycel

is m

ural

is, s

k. 4

- C

arex

dig

itata

, sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina

50

0 - 7

50 m

BK

8 JD

2 K

L BŘ

JR

FA

5S9

SVĚ

ŽÍ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

sv

ahov

á B

K 2

6-30

S

M 2

8-32

R

Nk,

z K

myp

PZ m

ph, h

p h

J, P

sv

ahy

př. s

v.

růz.

323.

72

Pok

ryv

30 -

60 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

0 - D

ryop

teris

aus

triac

a, O

xalis

ace

tose

lla, s

k. 1

0/17

- Fe

stuc

a al

tissi

ma,

sk.

9 -

Luzu

la

nem

oros

a, s

k. 1

3/12

- R

ubus

cae

sius

, sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as

500

- 750

m

BK

8 JD

2 K

L BŘ

JR

FA

5F1

SV

AH

OV

Á J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

ka

prad

inov

á B

K 2

6-32

S

M 2

8-34

R

Nk

KM

y ph

-h

(k)

P, J

sv

ahy

strž

e sr

. sv.

rů

z.

225.

58

Pok

ryv

30 -

60 %

, pře

vaha

kap

radi

n, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, D

enta

ria

bulb

ifera

, sk.

10

- Dry

opte

ris a

ustri

aca,

Oxa

lis a

ceto

sella

, sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, L

unar

ia re

divi

va,

sk. 1

3/6

- Im

patie

ns n

oli-t

ange

re, s

k. 6

- U

rtica

dio

ica

600

- 100

0 m

BK

7 JD

2 K

L1 J

S J

L FA

8

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

Typ

Dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

5B1

BO

HA

TÁ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

m

ařin

ková

na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

30-

34

JD 3

0-34

KM

m b

ph

-jhhj

J,

P

svah

y m

. sv.

rů

z.

1 12

9.79

P

okry

v 80

- 10

0 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as, S

alvi

a gl

utin

osa,

sk

. 10

- Dry

opte

ris a

ustri

aca,

Oxa

lis a

ceto

sella

, sk.

10/

5 - S

enec

io fu

chsi

i, sk

. 6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

13

- Circ

aea

lute

tiana

, sk.

13/

6 - I

mpa

tiens

nol

i-tan

gere

, sk.

4/3

- M

elic

a un

iflor

a, s

k. 1

3/12

- R

ubus

cae

sius

- buřeň,

kap

radi

ny

500

- 750

m

BK

7 JD

2 K

L1 J

S L

P T

R

AF

degr

adač

ní s

tadi

um 5

B1d

5B3

BO

HA

TÁ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

s

kostřa

vou

nejv

yšší

na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

30-

34

JD 3

0-34

KM

m b

ph

-jhhj

J,

P

svah

y m

. sv.

rů

z.

438.

17

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

byl

in a

kap

radi

n, s

k. 4

- B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-

fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as, S

alvi

a gl

utin

osa,

sk.

10

- Dry

opte

ris a

ustri

aca,

sk.

4/3

- M

elic

a un

iflor

a, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis

pere

nnis

, sk.

13/

6 - I

mpa

tiens

nol

i-tan

gere

, sk.

17/

13 -

Pet

asite

s al

bus

500

- 700

m

BK

7 JD

2 K

L1 J

S L

P T

R

AF

5B5

BO

HA

TÁ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

s

ostři

cí c

hlup

atou

na

svaz

ích

BK

28-

34

SM

30-

34

KM

m b

ph

-jhhj

J,

P

svah

y m

. sv.

rů

z.

15.5

7 P

okry

v 80

- 10

0 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

fem

ina,

Sal

via

glut

inos

a, s

k. 4

- C

arex

pilo

sa,

Vin

ca m

inor

, sk.

10/

17 -

Pre

nant

hes

purp

urea

, sk.

10/

5 - S

enec

io fu

chsi

i, sk

. 6 -

Mer

curia

lis p

eren

nis

500

- 700

m

BK

7 JD

2 K

L1 J

S L

P T

R

AF

5B6

BO

HA

TÁ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

ja

voro

vá n

a sv

azíc

h a

hřbe

tech

B

K 3

0-34

S

M 3

2-36

K

Mm

b, e

ph-jh

hj

J, P

sv

ahy

m. s

v.

růz.

206.

54

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

Lam

ium

gal

eobd

olon

, Den

taria

enn

eaph

yllo

s, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as, s

k. 5

/13

- Car

ex s

ilvat

ica,

sk.

5 -

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 4

/3 -

Mel

ica

unifl

ora

650

- 750

m

BK

6 K

L3 J

D1

JS L

P T

R

AF

5B7

BO

HA

TÁ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

na

hřb

etec

h B

K 2

8-32

S

M 2

8-34

K

Mm

b

ph

-jhhj

J,

P

hřeb

eny

m

. sv.

růz.

165.

86

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

0/5

- Sen

ecio

fuch

sii,

sk. 1

0 - R

ubus

idae

us, O

xalis

ace

tose

lla, G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m,

sk.

10/1

7 - P

rena

nthe

s pu

rpur

ea, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s

650

- 750

m

BK

7 JD

2 K

L1 J

S L

P T

R

AF

degr

adač

ní s

tadi

um 5

B7d

5B9

BO

HA

TÁ J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

sv

ahov

á B

K 2

8-34

S

M 3

0-34

JD

30-

34

KM

m b

ph

-jhhj

(k

)

J, P

sv

ahy

př. s

v.

růz.

469.

74

Pok

ryv

70 -

90 %

, pře

vaha

byl

in a

kap

radi

n, s

k. 4

- B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla, R

ubus

idae

us, s

k. 5

/6 -

Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, D

ryop

teris

filix

-mas

, Sal

via

glut

inos

a, s

k. 1

0 - D

ryop

teris

aus

triac

a, s

k. 6

/5 L

amiu

m g

aleo

bdol

on, L

unar

ia

redi

viva

, Mer

curia

lis p

eren

nis,

sk.

4/3

- M

elic

a un

iflor

a, s

k. 1

3/6

- Im

patie

ns n

oli-t

ange

re, s

k. 1

7/13

- P

etas

ites

albu

s, s

k. 5

- D

enta

ria b

ulbi

fera

, sk.

10/

17 -

Fest

uca

altis

sim

a

650

- 750

m

BK

6 JD

2 K

L1 J

S1

LP T

R

AF

5D5

OB

OH

AC

EN

Á J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

de

věts

ilová

na

úpat

í sva

hů

BK

30-

36

SM

32-

38

KM

e

h,

jhhj

S

V H

J,

P

svah

y pl

ošin

y m

. sv.

pl

. rů

z.

118.

54

Pok

ryv

90 -

100

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

unar

ia re

divi

va, s

k. 6

- G

eran

ium

robe

rtian

um, s

k. 1

7/3

- P

etas

ites

albu

s, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

5/6

- D

ryop

teris

filix

-mas

, Ath

yriu

m fi

lix-fe

min

a, s

k. 1

3/6

- Im

patie

ns n

oli-t

ange

re,

sk. 1

3 - C

ircae

a lu

tetia

na

550

- 650

m

BK

7 JD

2 K

L(JS

)1 J

L LP

SM

FA

C

5D6

OB

OH

AC

EN

Á J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

ne

týka

vkov

á v

úžla

biná

ch

BK

30-

36

SM

32-

38

KM

e

h,

jhhj

S

V H

J,

P

úžla

bí

m

.sv.

- př

. sv.

st

in.

430.

81

Pok

ryv

90 -

100%

, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

Lun

aria

redi

viva

, sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

17/

3 -

Pet

asite

s al

bus,

sk.

5/6

- D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 1

3/6

- Im

patie

ns n

oli-t

ange

re, s

k. 1

4 - E

quis

etum

m

axim

um

550

- 700

m

BK

7 JD

2 K

L(JS

)1 J

L LP

SM

FA

C

5D9

OB

OH

AC

EN

Á J

ED

LOV

Á B

UČ

INA

na

uve

zlin

ách

BK

30-

36

SM

32-

38

KM

e

h,

jhhj

S

V H

J,

P

sesu

vy

nad

15o

m.s

v.-

př. s

v.

růz.

80.4

9 P

okry

v dl

e st

avu

sesu

vu, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

Lun

aria

redi

viva

, sk.

6 -

Ger

aniu

m ro

berti

anum

, sk.

17/

3 -

Pet

asite

s al

bus,

sk.

5/6

- D

ryop

teris

filix

-mas

, sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 1

3/6

- Im

patie

ns n

oli-t

ange

re, s

k. 1

4 - E

quis

etum

m

axim

um

500

- 750

m

BK

7 JD

2 K

L(JS

)1 J

L LP

A

F

9

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Sym

bol

Le

sní t

yp

AVB

Půd

ní

Subs

trát

R

elié

f Sk

lon

Exp.

Pl

ocha

(ha)

Ve

getačn

í pom

ěry

typ

dru

h

N

adm

. výš

ka

Přiro

zená

dru

hová

skl

adba

Po

znám

ka

5A1

KLE

NO

VÁ

BUČ

INA

ba

žank

ová

s je

dlí n

a s

vazí

ch a

hř

bete

ch

BK

26-

30

SM

26-

30

RN

k K

My

k výplň

h, jh

P, J

ka

men

. sv

ahy

hřbe

ty

př. S

v.

růz.

44.3

4 P

okry

v 60

- 80

%, pře

vaha

byl

in, s

k. 5

/6 -

Dry

opte

ris fi

lix-m

as, A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m

gale

obdo

lon,

Lun

aria

redi

viva

, sk.

6 -

Urti

ca d

ioic

a, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla, G

aliu

m ro

tund

ifoliu

m, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata,

sk.

13

- C

ircae

a lu

tetia

na

600

- 750

m

BK

6 JD

2 K

L2 J

L JS

je

dlov

á čá

st P

LO

FAC

5A4

KLE

NO

VÁ

BUČ

INA

ka

prad

inov

á na

kam

enitý

ch s

vazí

ch

BK

26-

30

SM

26-

30

RN

k K

My

k

výplň

ph, h

p

P, J

ka

men

. sv

ahy

m. s

v.-

př. s

v.

růz.

107.

75

Výr

azné

nitr

ofiln

í dru

hy, s

k. 6

/5 -

Mer

curia

lis p

eren

nis,

sk.

13/

6 - I

mpa

tiens

nol

i-tan

gere

, sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

D

ryop

teris

filix

-mas

, sk

. 6/1

3 - A

llium

urs

inum

, sk.

5 -

Den

taria

bul

bife

ra, s

k. 1

3/6

- Cor

ydal

is c

ava,

sk.

6/5

- Lu

naria

redi

viva

, La

miu

m g

aleo

bdol

on

750

- 930

m

BK

6 K

L2 J

S2

JL J

V

FAC

5A6

KLE

NO

VÁ

BUČ

INA

s

jasa

nem

na

hřbe

tech

B

K 2

2-28

K

L 22

-28

JS 2

4-28

RN

k K

My

k výplň

h, jh

P, J

ka

men

. hř

bety

pl

. rů

z.

26.7

0 V

ýraz

né z

asto

upen

í nitr

ofiln

ích

druhů,

sk.

6/5

- M

ercu

rialis

per

enni

s, L

amiu

m g

aleo

bdol

on, s

k. 1

3/6

- Cor

ydal

is c

ava,

sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as, s

k. 5

- A

sper

ula

odor

ata

800

- 930

m

BK

4 K

L3 J

S3

JL

FAC

5J5

SUŤO

VÁ

JA

VOŘ

INA

ka

prad

inov

á na

sva

zích

a hřb

etec

h B

K 2

2-28

K

L 22

-26

RN

m

RN

k k,

b

výplň

P, J

ka

men

. ba

lvan

. sv

ahy

hřbe

ty

m. s

v.

př. s

v.

růz.

211.

86

Pok

ryv

50 -

60%

, pře

vaha

byl

in, s

k. 6

/5 -

Luna

ria re

divi

va, M

ercu

rialis

per

enni

s, D

enta

ria e

nnea

phyl

los,

Pol

ystic

hum

loba

tum

, La

miu

m g

aleo

bdol

on, s

k. 5

/6 -

Dry

opte

ris f

ilix-

mas

, sk.

6 -

Urti

ca d

ioic

a, G

eran

ium

robe

rtian

um, s

k. 1

3 - S

tach

ys s

ilvat

ica

600

- 750

m

BK

5 K

L3 J

D2

JL J

S L

P

Fr A

c

5V3

VLH

KÁ

JE

DLO

VÁ

BUČ

INA

de

věts

ilová

na

svaz

ích

a je

jich

bází

ch

BK

30-

36

SM

32-

36

KM

g K

MG

G

L k

ph, j

h S

V H

sv

ahy

báze

m

. sv.

př

. sv.

rů

z.

10.6

2 P

okry

v 90

- 10

0%, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

3 - P

etas

ites

albu

s, C

ircae

a lu

tetia

na, I

mpa

tiens

nol

i-tan

gere

, sk.

5/6

- D

ryop

teris

fili

x-m

as, S

alvi

a gl

utin

osa,

sk.

5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 1

0 - O

xalis

ace

tose

lla

550

- 750

m

BK

6 JD

3 K

L1 J

S J

L A

F

5L2

MO

NTÁ

NN

Í OLŠ

INA

pr

amen

ištn

í (s

vápe

nným

tufe

m)

Ol 2

0-22

JS

24-

28

GL m

g G

L k

FMG

ph -

jh

úlom

ky

tufu

AL

N

svah

. m

okřa

dy,

pram

en.

m. s

v.

růz.

4.38

P

okry

v50%

suš

ší m

ísta

: sk

. 5 -

Asp

erul

a od

orat

a, s

k. 4

- B

rach

ypod

ium

silv

atic

um, P

ulm

onar

ia o

ffici

nalis

, sk.

13

- S

tach

ys

silv

atic

a, v

lhčí

mís

ta (g

lej):

sk.

14

- Equ

iset

um m

axim

um, s

k. 1

4/13

- C

arex

pen

dula

60

0 - 8

00m

OL8

JS

2 Fr

Al

5G1

PO

MÁČ

EN

Á J

ED

LIN

A

přes

ličko

vá n

a gl

ejíc

h JD

28-

36

SM

30-

36

GL

ph -

jh

J, (P

) sn

íž.

ploš

in

padl

iny

pl.

růz.

3.50

P

okry

v 80

- 10

0%, pře

vaha

byl

in, s

k. 1

2/14

- E

quis

etum

silv

atic

um, s

k. 1

4 - E

quis

etum

max

imum

, sk.

12

- Des

cham

psia

ca

espi

tosa

, Lys

imac

hia

num

mul

aria

, sk.

10

- Oxa

lis a

ceto

sella

, sk.

5/6

- A

thyr

ium

filix

-fem

ina,

Dry

opte

ris fi

lix-m

as

550

- 750

m

JD5

SM

3 O

L2 B

K O

S BŘ

A

P

1

0

Přílo

ha č

.2

C

hara

kter

istik

y le

sníc

h ty

pů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

1

1

LEG

EN

DA

Půd

ní ty

p, s

ubty

p, v

arie

ta:

Sub

strá

t: E

kolo

gick

é sk

upin

y ro

stlin

: LI

mq

Lito

zem

typi

cká,

sili

káto

vá

SP

H

spra

šová

hlín

a 1

. +- v

ápno

miln

é LI

mc

Lito

zem

typi

cká,

kar

boná

tová

S

V H

sv

ahov

á hl

ína

2. s

uché

, boh

até

RN

k R

anke

r kam

bick

ý A

L N

al

uviá

lní n

apla

veni

ny

3. v

ysýc

havé

, boh

até

RN

Z R

anke

r pod

zolo

vý

P

písk

ovce

- gl

anko

nitic

ké, a

rkóz

ové,

kře

mité

, váp

nité

, dro

bové

4

. mírn

ě vl

hké,

boh

até

KM

e K

ambi

zem

eut

rická

J

jílov

ce -

pest

ré, n

ekar

boná

tové

i ka

rbon

átov

é 5

. čer

stvé

, boh

até

KM

mo

Kam

bize

m ty

pick

á, o

ligot

rofn

í A

an

dezi

t 6

. nitr

ofiln

í K

Mm

b(g)

K

ambi

zem

typi

cká,

mez

otro

fní (

ogle

jená

)

7

. vel

mi c

hudé

K

Mm

p K

ambi

zem

typi

cká,

pod

zolo

vaná

S

vah

- skl

on:

8. s

uché

, chu

dé

KM

lg K

ambi

zem

luvi

cká,

ogl

ejen

á pl

. pl

ošin

a

(0

- 10

%)

9. m

írně

vlhk

é, c

hudé

K

My

Kam

bize

m ra

nker

ová

vm. s

v.

velm

i mírn

ý sv

ah

(5 -

10%

) 10

. čer

stvé

, stře

dně

boha

té

KM

p K

ambi

zem

pel

ická

m

. sv.

m

írný

svah

(

10 -

20%

) 11

. stří

davě

vlh

ké

KM

g

Kam

bize

m p

seud

ogle

jová

př. s

v.

přík

rý s

vah

(2

0 - 3

0%)

12. v

lhké

, stře

dně

boha

té

KM

v K

ambi

zem

rend

zino

vá

sr. s

v.

sráz

ný s

vah

(3

0 - 4

5%)

13. v

lhké

, boh

até

LMm

(g)

Luvi

zem

typi

cká

(ogl

ejen

á)

14. m

okré

, pro

udíc

í vod

a LM

gLu

vize

m p

seud

ogle

jová

Exp

ozic

e:

15. m

okré

, sta

gnuj

ící v

oda

HM

l

Hně

doze

m lu

vick

á sl

. sl

unná

16

. raš

elin

né

HM

gH

nědo

zem

pse

udog

lejo

vá

stin

. st

inná

17

. +- s

ubal

pins

ké

HM

mH

nědo

zem

typi

cká

rů

z.

různ

á

P

Z mP

odzo

l typ

ický

P

Z kP

odzo

l kam

bick

ýPůd

ní d

ruh:

PG

m

Pse

udog

lej t

ypic

kýc

skel

etov

áP

Gl

Pse

udog

lej l

uvic

kýk

kam

enitá

PG

pP

seud

ogle

j pel

ický

ppí

sčitá

PG

kP

seud

ogle

j kam

bick

ý

hhl

initá

FMG

Fluv

izem

gle

jová

jjíl

ovitá

GL m

gG

lej z

bahněl

ýb

balv

anitá

GL g

G

lej p

seud

ogle

jový

+ př

echo

dy m

ezi

ph, h

p, jh

, hj

G

L kG

lej k

ambi

cký

Zkra

tky

dřev

in u

vede

ny p

odle

příl

ohy č.

3 vy

hláš

ky o

lesn

ím h

ospo

dářs

kém

plá

nová

ní

Příloha č: 3

Tvorba porostních typů (PT) poř. Porostní typ dřevina poř. Porostní typ dřevina číslo ozn. kód číslo kód číslo ozn. kód ozn. kód

1 SM 1 SM 1 11 DBE 5e DBS 41 2 SME 1e SMP 2 DBC 43 SMC 3 DBX 47 SMS 4 OR 70 SMO 5 ORC 71 SME 6 12 BK 6 BK 50 SMX 9 JV 52 3 JD 2 JD 10 KL 53 4 JDE 2e JDO 11 TR 74 JDJ 12 13 JS 7 JS 57 JDK 13 JSU 59 JDV 14 14 AK 7e AK 63 JDX 16 15 OL 8 OL 83 DG 18 OLS 84 5 BO 3 BO 20 OLZ 85 6 BOE 3e BOC 21 16 TP 9 OS 86 BKS 22 TP 87 VJ 23 TPC 88 LMB 24 TPX 89 BOP 25 TPS 90 BOX 27 VR 92 7 MD 4 MD 30 17 LI 9x HB 51 MDX 31 BB 54 8 KOS 4k KOS 28 BR 64 BL 29 BRP 65 9 JX 4x TS 33 JR 66 JAL 35 BRK 67 JX 39 MK 68 10 DB 5 DB 40 STR 75 DBZ 42 HR 76 DBP 44 JB 77 DBB 45 LTX 79 CER 48 JIV 91 JL 60 LMX 97 JLH 61 KR 98 JLV 62 18 LIE 9e JVJ 55 LP 80 JVX 56 LPV 81 JSA 58 LPS 82 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95 Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

POR

.SK

LAD

_PZA

ST_P

PLO

CH

AZA

ST_M

M_B

ZAST

_LL_

BS_

BP_

BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

3821

b3

BO

D3

P5

7,10

7,68

72,9

2B

2210

0,00

B18

B20

B22

00

27,0

80

72,9

20

00

00

00

021

b5

DB

C5

16,6

823

,17

52,3

1B

2297

,76

B20

B22

B24

00,

21,

7334

,552

,31

10,9

20,

350

00

00

0

5 D

B č

istý

v H

S 21

b

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C5

3 B

O d

omin

antn

í v H

S 21

b

-1001020304050607080

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

D3P

5

Strá

nka

1

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_KO

DPO

RO

STSK

LAD

_PZA

ST_P

PLO

CH

AZA

ST_M

M_B

ZAST

_LL_

BS_

BP_

BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

3823

a5

DB

C5

11,7

418

,20

47,4

7B

2482

,03

B22

B24

B26

00

6,92

1119

,51

47,4

715

,05

00

00

00

23a

5D

BD

5 P

413

,22

18,2

810

0,00

B22

100,

00B

18B

20B

220

00

010

00

00

00

00

023

a5

DB

D5

P9x

22,4

328

,09

47,8

8B

2210

0,00

B20

B22

B24

00

013

,547

,88

38,6

30

00

00

00

23a

5D

BM

5 P

413

,59

12,8

355

,73

B30

62,2

8B

26B

28B

300

00

037

,72

06,

550

55,7

30

00

0

5 D

B č

istý

v H

S 23

a

-100102030405060

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

AVB

%

C5

5 D

B m

ajor

itní v

HS

23a

-100102030405060

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

AVB

%

M5P

4

5 D

B d

omin

antn

í v H

S 23

a

-100102030405060708090100

110 B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30A

VB

%

D5P

4D

PX

Strá

nka

2

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

_KO

DP

OR

OS

TS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

3623

b3

BO

Z3 Z

55,

2611

,33

88,9

7B

2699

,20

B24

B26

B28

00

00

0,79

7,94

88,9

72,

290

00

023

b5

DB

C5

9,88

42,3

941

,66

B26

83,4

1B

22B

24B

260

00

12,3

919

,41

22,3

441

,66

1,32

2,88

00

023

b5

DB

D5

14,8

355

,85

38,2

8B

2675

,53

B22

B24

B26

00

0,54

19,4

69,

5327

,72

38,2

84,

280

0,2

00

23b

5D

BM

5 P

9x4,

5613

,30

69,0

2B

2298

,12

B22

B24

B26

00

00

69,0

212

,41

16,6

90

00

01,

8823

b6

BK

D6

P5

5,11

16,2

568

,00

B26

100,

00B

24B

26B

280

00

00

068

320

00

0

3 B

O z

ákla

dní v

HS

23b

-100102030405060708090100 B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36A

VB

%

Z3Z5

5 D

B d

omin

antn

í, či

stý

a m

ajor

itní v

HS

23b

-1001020304050607080

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

C5

D5

M5P

9x

6 B

K d

omin

antn

í v H

S 23

b

-1001020304050607080

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

D6P

5

Strá

nka

3

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VB

PLO

- 3

8 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

KO

DP

OR

OS

TS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

3625

a1

SM

C1

3,60

375,

0934

,16

B26

86,1

2B

24B

26B

280,

080

0,09

0,09

1,6

23,0

934

,16

28,8

77,

024,

530,

10,

3325

a1

SM

D1

2,74

248,

4928

,32

B28

76,1

0B

26B

28B

300

00

0,58

0,96

18,6

426

,61

28,3

221

,17

2,9

0,8

025

a3

BO

C3

3,10

318,

4638

,01

B24

85,5

7B

22B

24B

260,

710,

082,

125,

6227

,238

,01

20,3

63,

132,

630,

130

025

a3

BO

D3

2,61

238,

0733

,65

B24

90,8

2B

22B

24B

260

01,

352,

4227

,733

,65

29,4

74,

60,

490,

320

025

a3

BO

M3

P5

1,75

116,

9137

,58

B24

79,6

2B

22B

24B

260

00

5,64

18,3

37,5

823

,73

9,48

5,11

0,16

00

25a

3B

O +

DB

Z3 Z

51,

5470

,32

40,2

7B

2483

,50

B24

B26

B28

00

0,8

0,16

10,4

40,2

732

,17

11,0

64,

610,

530

025

a3

BO

M3

P1

1,19

80,2

732

,94

B24

77,5

0B

22B

24B

260

011

,21,

2614

32,9

430

,58

5,11

4,92

00

025

a3

BO

D3

P5

0,95

79,8

938

,33

B24

88,4

3B

22B

24B

260

00

2,58

33,7

38,3

316

,42

8,04

0,95

00

0

1 SM

čis

tý a

dom

inan

tní v

HS

25a

-10010203040

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

C1

D1

3 B

O č

istá

, dom

inan

tní,

maj

oritn

í a z

ákla

dní v

HS

25a

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

C3

D3

M3P

5Z3

Z5M

3P1

D3P

5

Strá

nka

4

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VB

PLO

- 38

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

KO

DP

OR

OS

TS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

3625

a5

DB

C5

8,58

883,

0036

,20

B22

83,8

4B

20B

22B

240

0,31

6,55

29,5

736

,218

,07

6,53

2,11

0,42

0,24

00

25a

5D

BD

55,

1046

4,04

38,4

9B

2475

,89

B22

B24

B26

00,

112,

2213

,56

23,7

838

,49

13,6

7,82

0,34

0,03

0,02

025

a5

DB

D5

P3

1,02

85,5

434

,24

B22

76,5

7B

20B

22B

240

0,35

8,64

22,4

634

,24

19,8

76,

065,

21,

461,

720

025

a5

DB

D5

P9x

6,53

553,

3538

,28

B24

86,1

0B

20B

22B

240

0,04

0,65

14,6

533

,17

38,2

812

,20,

910,

080

00

25a

5D

BM

5 P

31,

5710

7,61

36,6

3B

2479

,65

B20

B22

B24

0,01

02,

4515

,77

27,2

536

,63

9,5

3,61

4,49

0,3

00

25a

5D

BM

5 P

9x3,

3823

5,82

36,4

9B

2282

,84

B22

B24

B26

00,

053,

79,

6936

,49

29,3

817

3,35

0,02

0,36

00

25a

5D

B +

LIM

5 Z9

x3,

1119

8,47

38,1

3B

2290

,98

B22

B24

B26

00

0,22

5,3

38,1

334

,71

18,1

0,99

1,2

1,32

00

25a

5D

B +

LIZ5

Z9x

2,31

114,

6751

,98

B24

89,1

7B

22B

24B

260

00,

988,

819

,551

,98

17,7

1,06

00

00

25a

5D

B +

LIZ5

Z9x

P9

0,97

41,3

657

,35

B24

100,

00B

22B

24B

260

00

08,

0557

,35

34,6

00

00

025

a5

LI +

DB

M9x

Z52,

3494

,54

39,5

2B

2478

,79

B22

B24

B26

00

0,03

5,15

30,2

339

,52

9,04

13,6

32,

390

00

5 D

B č

istý

, dom

inan

tní,

maj

oritn

í v H

S 25

a

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

C5

D5

D5P

3D

5P9x

M5P

3M

5P9x

Strá

nka

5

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VB

PLO

- 38

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

KO

DP

OR

OS

TS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

12B

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

3625

a5

BO

+D

BZ3

Z5

1,54

73,2

534

,21

B24

66,1

3B

24B

26B

280

00

3,34

11,7

715

,07

34,2

15,

426

,52,

31,

40

025

a9x

DB

+LI

M5

Z9x

3,11

122,

6141

,60

B20

81,8

4B

16B

18B

200

4,6

6,77

33,4

741

,65,

916,

880,

50,

140

0,1

00

25a

9xD

B +

LIZ5

Z9x

2,31

114,

1940

,06

B20

85,5

5B

18B

20B

220

05,

4637

,54

40,0

67,

958,

80,

20

00

00

25a

9xD

B +

LIZ5

Z9x

P9

0,97

44,4

730

,43

B20

69,8

5B

20B

22B

240

017

,58

12,5

730

,43

13,8

125

,61

00

00

00

25a

9xLI

D9x

P5

2,17

178,

4543

,71

B20

77,4

3B

18B

20B

220

08,

723

,59

43,7

110

,13

13,4

00

0,3

00

025

a9x

LIM

9xP

52,

0914

3,98

47,2

6B

1891

,13

B18

B20

B22

00,

20,

5947

,26

27,3

416

,53

7,79

0,2

0,07

00

00

25a

9xLI

+D

BM

9xZ5

2,34

146,

1944

,04

B18

91,3

9B

18B

20B

220

03,

8644

,04

34,1

513

,24,

350,

40

00

00

9x D

B +

LI v

HS

25a

-1001020304050

B12

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

M5Z

9xZ5

Z9x

Z5Z9

xP9

D9x

P5

M9x

P5

M9x

Z5

5 B

O +

DB

v H

S 25

a

-10010203040

B12

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

Z3Z5

Strá

nka

6

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

KO

DP

OR

.S

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

3841

a1

SM

C1

11,0

998

,75

43,7

8B

3076

,71

B28

B30

B32

00

00

1,36

7,12

14,1

618

,69

43,7

814

,24

0,66

00

41a

1S

MD

19,

3674

,27

39,6

0B

3083

,60

B26

B28

B30

00

00

06,

7318

,11

25,8

939

,69,

670

00

41a

6B

KC

68,

8481

,18

28,6

2B

2680

,66

B24

B26

B28

00

01,

2811

,09

28,6

28,6

223

,44

6,97

00

00

1 SM

čis

tý a

dom

inan

tní v

HS

41a

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C1

D1

6 B

K č

istý

v H

S 41

a

-10010203040

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C6

Strá

nka

7

Přílo

ha č

.:4Za

stou

pení

čet

nost

í AVB

PLO

- 38

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

KO

DP

OR

OS

TSK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

41b

1S

MC

17,

6679

,37

35,2

9B

3270

,91

B28

B30

B32

00

00

04,

461

24,2

811

,34

35,2

923

,65

00

41b

6B

KC

622

,27

232,

6440

,20

B30

91,1

6B

26B

28B

300

0,02

00

00

2724

,24

40,2

6,93

1,89

00

41b

6B

KD

615

,48

143,

1736

,60

B30

76,8

1B

28B

30B

320

00

00

2,47

9,9

27,8

836

,612

,33

10,8

00

1 SM

čis

tý v

HS

41b

-10010203040

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

C1

6 B

K č

istý

a d

omin

antn

i v H

S 41

b

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

AVB

%

C6

D6

Strá

nka

8

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

PO

R.

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

43a

1S

MD

113

,57

206,

8736

,99

B26

85,3

7B

26B

280

00

02,

674,

4936

,99

28,6

419

,74

6,52

0,95

00

43a

1S

MC

18,

4714

7,05

33,0

2B

3081

,61

B26

B28

00

00

0,41

6,98

17,9

330

,66

33,0

210

,57

0,42

00

43a

1S

MM

1 P

64,

8557

,45

62,1

1B

3010

0,01

B26

B28

00

00

00

26,3

211

,58

62,1

10

00

043

a3

BO

D3

3,16

47,5

140

,18

B26

91,8

1B

24B

260

00

07,

5635

,42

40,1

816

,21

0,63

00

00

43a

6B

KC

62,

8850

,60

40,1

6B

2671

,92

B26

B28

09,

981,

90,

0610

,08

6,07

40,1

615

,04

16,7

20

00

0

1 SM

dom

inan

tní, či

stý

a sm

íšen

ý v

HS

43a

-10010203040506070

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

D1

C1

M1P

6

3 B

O d

omin

antn

í v

HS

43a

-1001020304050

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

AVB

%

D3

6 B

K č

istý

v H

S 43

a

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

AVB

%

C6

Strá

nka

9

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

PO

RO

ST

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

451

SM

C1

7,99

2690

,14

29,3

6B

3072

,64

B28

B30

B32

00

00

0,5

1,95

14,0

724

,03

29,3

619

,25

9,39

1,4

0,01

451

SM

D1

7,05

2079

,01

30,6

1B

2874

,88

B28

B30

B32

00

00

0,6

2,78

15,2

130

,61

26,9

417

,33

4,65

1,79

0,05

451

SM

D1

P3

1,03

284,

5546

,86

B28

88,7

0B

26B

28B

300

00

00,

62,

2815

,53

46,8

626

,31

6,69

0,5

1,26

451

SM

D1

P4

1,61

439,

9729

,17

B28

81,3

1B

28B

30B

320

00

00

1,76

3,68

29,1

726

,525

,64

8,7

4,52

451

SM

D1

P5

0,56

149,

2035

,40

B28

77,5

0B

26B

28B

300

00

00

4,47

14,7

835

,427

,32

14,4

33,

645

1S

MD

1 P

61,

4739

7,59

22,9

7B

3268

,22

B28

B30

B32

00

00

02,

218

,06

22,9

622

,29

22,9

710

,42

1,1

451

SM

M1

0,59

133,

8536

,46

B28

81,3

0B

26B

28B

300

00

00,

20,

9425

,15

36,4

619

,69

14,9

82,

440,

1545

1S

MM

1 P

31,

4031

0,07

34,0

1B

2888

,84

B26

B28

B30

00

00

0,1

0,43

22,6

434

,01

32,1

98,

020,

482,

1645

1S

MM

1 P

41,

4833

1,57

32,0

0B

3074

,60

B26

B28

B30

00

00

14,

6413

,62

28,9

832

12,5

15,

131,

510,

5945

1S

MM

1 P

4 P

50,

4488

,89

35,8

9B

2892

,88

B26

B28

B30

00

00

00

22,8

535

,89

34,1

47,

1245

1S

MM

1 P

4 P

60,

4794

,81

35,3

0B

3080

,13

B28

B30

B32

00

00

06,

136,

8921

,02

35,3

23,8

14,

132,

7245

1S

MM

1 P

50,

7617

1,96

37,6

4B

2884

,82

B28

B30

B32

00

01

00,

1812

,45

37,6

428

,25

18,9

31,

5445

1S

MM

1 P

61,

7940

0,18

39,1

2B

2882

,53

B28

B30

B32

00

00

0,1

0,89

14,4

539

,12

22,1

621

,25

1,38

0,68

451

SM

Z1 P

3 P

50,

4063

,89

48,0

7B

2884

,04

B26

B28

B30

00

00

04,

0116

,22

48,0

719

,75

9,14

2,82

451

SM

Z1 P

4 P

60,

4061

,03

30,1

8B

3273

,21

B28

B30

B32

00

00

00

7,78

25,8

417

,19

30,1

819

,01

1 SM

čis

tý a

dom

inan

tní v

HS

45

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C1

D1

D1P

3D

1P4

D1P

5D

1P6

1 SM

maj

oritn

í a z

ákla

dní v

HS

45

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M1

M1P

3M

1P4

M1P

4P5

M1P

4P6

M1P

5M

1P6

Z1P

3P5

Z1P

4P6

Strá

nka

10

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

_PP

OR

OS

TS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

3845

1B

K +

SM

M6

Z11,

0012

7,13

36,5

8B

3072

,66

B28

B30

B32

00

00

04,

615

,82

10,7

836

,58

25,3

6,91

00

451

BO

+S

MM

3 Z1

0,45

59,7

751

,36

B28

86,1

4B

26B

28B

300

00

10,

35,

2716

,48

51,3

618

,34,

772,

540

045

1S

M +

BK

M1

Z60,

7515

4,36

27,8

5B

2880

,27

B28

B30

B32

00

00

01,

3716

,25

27,8

525

,726

,72

2,05

0,05

045

1S

M +

BK

Z1 Z

61,

2318

6,01

35,8

8B

3274

,55

B28

B30

B32

00

00

00,

4817

,38

13,1

225

,55

35,8

86,

960,

630

451

SM

+B

OM

1 Z3

0,44

90,3

140

,67

B28

75,2

2B

26B

28B

300

00

03,

161,

1723

,55

40,6

711

18,3

72,

080

045

1S

M +

BO

Z1 Z

30,

6597

,75

31,1

1B

3076

,82

B26

B28

B30

00

00,

61,

538,

9724

,38

21,3

331

,11

9,47

2,59

00

1 SM

+ B

K v

HS

45

-10010203040

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M6Z

1M

1Z6

Z1Z6

1 SM

+ B

O v

HS

45

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M3Z

1M

1Z3

Z1Z3

Strá

nka

11

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

PO

RO

ST

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

453

BO

C3

1,72

580,

9535

,08

B26

83,3

8B

22B

24B

260

00,

553,

3816

,08

32,2

235

,08

7,13

5,56

00

00

453

BO

D3

1,39

409,

8341

,03

B24

81,8

0B

22B

24B

260

00,

390,

7111

,64

41,0

329

,13

10,2

16,

160

0,7

00

453

BO

D3

P1

0,89

245,

6652

,36

B24

91,6

5B

22B

24B

260

00

0,43

5,06

52,3

634

,23

2,39

5,19

0,35

00

045

3B

OD

3 P

50,

3910

4,82

36,3

8B

2473

,74

B24

B26

B28

00

00,

67,

6236

,38

27,9

29,

4418

,03

00

00

453

BO

M3

P1

0,95

216,

2937

,89

B26

84,1

4B

24B

26B

280

00

0,55

2,54

32,8

637

,89

13,3

912

,77

00

00

453

BO

M3

P5

0,47

102,

2649

,25

B26

81,7

3B

24B

26B

280

00,

450,

84,

5222

,17

49,2

510

,31

12,5

10

00

045

3B

O +

SM

M3

Z10,

4592

,60

36,5

1B

2491

,50

B24

B26

B28

00

00

236

,51

30,1

24,8

96,

50

00

045

3S

M +

BO

M1

Z30,

4459

,09

28,3

1B

2877

,88

B24

B26

B28

00

01,

966,

2627

,222

,37

28,3

113

,89

00

00

453

SM

+B

OZ1

Z3

0,65

99,3

646

,87

B26

84,2

3B

24B

26B

280

00

06,

7616

,72

46,8

720

,64

7,69

1,32

00

0

3 B

O č

istá

a d

omin

antn

í v H

S 45

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C3

D3

D3P

1D

3P5

3 B

O m

ajor

itní a

zák

ladn

í v H

S 45

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M3P

1M

3P5

M3Z

1M

1Z3

Z1Z3

Strá

nka

12

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

PO

RO

ST

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

455

DB

C5

0,90

300,

4238

,26

B22

77,6

0B

20B

22B

240

0,1

4,32

12,3

638

,326

,98

9,1

7,31

0,81

0,41

0,34

00

455

DB

D5

0,66

198,

5336

,66

B22

79,0

6B

22B

24B

260

00,

246,

4436

,730

,91

11,4

99,

134,

180,

720

00,

2445

5D

BD

5 P

9x0,

6919

0,20

44,5

3B

2493

,16

B22

B24

B26

0,1

00

1,13

32,5

44,5

316

,16

2,4

2,17

1,04

00

045

5D

BM

5 P

9x0,

6514

4,48

29,7

1B

2476

,49

B22

B24

B26

00,

80,

45,

9828

,329

,71

18,4

912

,32

3,52

0,48

00

045

5D

B +

LIM

5 Z9

x0,

4793

,01

39,8

8B

2489

,51

B22

B24

B26

00

02,

7617

,839

,88

31,7

95,

690,

61,

440

00

455

DB

+LI

Z5 Z

9x0,

7210

8,30

42,0

9B

2482

,34

B24

B26

B28

00

0,03

0,13

16,2

42,0

923

,15

17,1

1,35

00

00

5 D

B č

istý

a d

omin

antn

í v H

S 45

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C5

D5

D5P

9x

5 D

B m

ajor

itní a

zák

ladn

í v H

S 45

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M5P

9xM

5Z9x

Z5Z9

x

Strá

nka

13

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

PO

RO

ST

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

456

BK

C6

7,54

2530

,83

27,7

5B

2871

,83

B28

B30

B32

00,

280,

551,

051,

574,

117

,727

,75

22,4

21,6

81,

721,

170

456

BK

D6

6,11

1806

,17

28,2

3B

2872

,84

B26

B28

B30

00,

330,

010

0,69

5,9

20,4

28,2

324

,217

,22,

430,

60,

0145

6B

KD

6 P

12,

7875

5,07

37,5

1B

3079

,45

B26

B28

B30

00,

040

0,96

1,01

4,1

21,1

20,8

137

,512

,46

1,65

0,2

0,14

456

BK

D6

P4

0,87

238,

8127

,85

B30

74,6

6B

28B

30B

320

00

00

1,1

17,2

21,8

27,9

25,0

17,

010

045

6B

KD

6 P

51,

0528

0,00

26,8

2B

2865

,44

B26

B28

B30

00

01,

471,

5612

20,4

26,8

218

,314

,51

5,24

00

456

BK

M6

P1

2,26

511,

9831

,92

B30

82,7

1B

26B

28B

300

00

0,1

05,

825

,525

,25

31,9

9,39

2,02

0,03

0,01

456

BK

M6

P1

P4

0,73

150,

2839

,71

B30

87,7

9B

28B

30B

320

00

00

0,9

1033

,42

39,7

14,6

61,

260

045

6B

KM

6 P

40,

5211

5,33

30,7

7B

3281

,13

B28

B30

B32

00

00

02,

514

,720

,91

29,5

30,7

70

1,66

045

6B

KM

6 P

51,

4131

4,24

24,2

7B

2865

,11

B26

B28

B30

00

0,07

0,17

0,46

1321

24,2

719

,912

,92

6,39

1,41

045

6B

K +

SM

M6

Z11,

0020

0,12

32,2

1B

2883

,92

B26

B28

B30

00

00

0,63

6,4

25,6

32,2

126

,18,

230,

810

045

6S

M +

BK

M1

Z60,

7594

,31

29,0

4B

2874

,06

B26

B28

B30

00,

050

00

1424

,729

,04

20,3

11,3

0,69

00

456

SM

+B

KZ1

Z6

1,23

188,

2740

,05

B30

88,3

6B

26B

28B

300

00

0,14

04,

925

,323

,04

40,1

6,36

0,22

00

6 B

K č

istý

a d

omin

antn

í v H

S 45

-10010203040

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C6

D6

D6P

1D

6P4

D6P

5

6 B

K m

ajor

itní a

zák

ladn

í v H

S 45

-1001020304050

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M6P

1M

6P1P

4M

6P4

M6P

5

M6Z

1M

1Z6

Z1Z6

Strá

nka

14

Přílo

ha č

.: 4a

Zast

oupe

ní č

etno

stí A

VBPL

O -

38 B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

CIL

_HK

OD

PO

RO

ST

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

459x

DB

+LI

M5

Z9x

0,47

64,7

347

,74

B20

82,5

3B

18B

20B

220

1121

,547

,74

13,3

5,89

0,14

0,43

00

00

045

9xD

B +

LIZ5

Z9x

0,72

110,

4150

,37

B20

91,1

6B

18B

20B

220,

21,

8731

,150

,37

9,65

2,63

3,86

0,34

00

00

045

9xLI

D9x

0,65

191,

9342

,88

B20

86,4

7B

18B

20B

221

4,62

20,8

42,8

822

,81

5,29

2,26

0,33

00

00

045

9xLI

D9x

P5

0,39

106,

1748

,90

B20

93,5

4B

18B

20B

220,

12,

4221

,248

,923

,43

2,2

0,66

0,46

0,04

00

00

459x

LIM

9xP

50,

6414

3,95

37,0

6B

2080

,02

B18

B20

B22

0,2

10,2

24,2

37,0

618

,79

8,18

1,42

00

00

00

9x D

B +

LI v

HS

45

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M5Z

9xZ5

Z9x

9x L

I v H

S 45

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

D9x

D9x

P5

M9x

P5

Strá

nka

15

Přílo

ha č

.: 4

aZa

stou

pení

čet

nost

í AVB

PLO

- 38

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

_HK

OD

PO

RO

STS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

3851

b1

SM

C1

12,4

851

,92

49,2

1B

2893

,63

B26

B28

B30

00

00

1,16

2,6

18,8

449

,21

25,5

82,

620

00

51b

1S

MD

116

,87

62,8

368

,10

B28

92,1

2B

26B

28B

300

00

02,

230

15,7

668

,18,

265,

650

00

51b

6B

KM

6 P

710

,90

32,5

878

,58

B24

100,

00B

20B

22B

240

00

021

,478

,58

00

00

00

0

1 SM

čis

tý a

dom

inan

tní v

HS

51b

-1001020304050607080

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C1

D1

6 B

K v

HS

51b

-100102030405060708090

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

M6P

7

Strá

nka

16

Přílo

ha č

.: 4

aZa

stou

pení

čet

nost

í AVB

PLO

- 38

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

_KO

D_P

PO

RO

STS

KLA

D_P

ZAS

T_P

PLO

CH

AZA

ST_

MM

_BZA

ST_

LL_

BS

_BP

_BB

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

3853

1S

MD

130

,44

36,6

047

,76

B30

92,7

6B

28B

30B

320

00

03,

360

3,88

11,7

547

,76

33,2

50

00

531

SM

M1

P6

8,30

8,25

93,8

2B

2810

0,00

B24

B26

B28

00

00

00

6,18

93,8

20

00

00

1 SM

dom

inan

tní a

maj

oritn

í v H

S 53

-100102030405060708090100 B

14B

16B

18B

20B

22B

24B

26B

28B

30B

32B

34B

36B

38A

VB

%

D1

M1P

6

Strá

nka

17

Přílo

ha č

.: 4

aZa

stou

pení

čet

nost

i AVB

PLO

- 38

Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

CIL

_HK

OD

PO

RO

ST

SK

LAD

_PZA

ST_

PP

LOC

HA

ZAS

T_M

M_B

ZAS

T_L

L_B

S_B

P_B

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

551

SM

C1

24,3

197

7,17

32,3

7B

3274

,69

B28

B30

B32

00

00,

040,

70,

6922

,57

2616

,31

32,3

71,

30

055

1S

MD

120

,53

735,

0836

,21

B28

71,3

0B

26B

28B

300

00

06,

80,

6620

,91

36,2

14,1

820

,86

0,4

00

551

SM

D1

P2

4,17

136,

3842

,98

B32

85,4

1B

28B

30B

320

00

01,

20

8,51

23,8

18,6

142

,98

4,9

00

551

SM

D1

P6

5,13

166,

2938

,52

B32

59,1

7B

28B

30B

320

00

00

1,53

34,3

610

,510

,12

38,5

24,

90

055

1S

MM

1 P

24,

9413

5,70

41,8

8B

2891

,44

B28

B30

B32

00

00

0,7

07,

8341

,927

,08

22,4

80

00

551

SM

M1

P6

2,57

69,9

353

,18

B26

74,2

9B

26B

28B

300

00

00,

90

53,1

813

,18,

0124

,81

00

055

2JD

M2

P1

2,59

70,3

151

,84

B24

100,

00B

24B

26B

280

00

00

51,8

25,6

722

,50

00

00

1 SM

čis

tý, d

omin

antn

í a m

ajor

itní

v H

S 55

-100102030405060

B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32

B34

B36

B38

AVB

%

C1

D1

D1P

2D

1P6

M1P

2M

1P6

2 JD

v H

S 55

-100102030405060

B22

B24

B26

B28

B30

B32

AVB

%

M2P

1

Strá

nka

18

Přílo

ha č

.:4b

Evap

otra

nspi

race

cílo

vých

HS

a po

rost

ních

typů

PLO

38

- Bílé

Kar

paty

a V

izov

ické

vrc

hy

Skl

adba

HS

21H

S23

HS

25H

S41

HS

43H

S45

HS

51H

S53

HS

55D

6P2P

568

567

5M

5P2P

657

8M

5P3P

656

6M

5P6P

357

0M

5P6P

959

5M

5Z6P

357

0M

6P1P

270

068

7M

6P2P

568

468

1M

6Z2P

166

570

6

0

100

200

300

400

500

600

700

800

HS2

1H

S23

HS2

5H

S41

HS4

3H

S45

HS5

1H

S53

HS5

5

ET m

m /

rok

LO 3

8

D6P

2P5

M5P

2P6

M5P

3P6

M5P

6P3

M5P

6P9

M5Z

6P3

M6P

1P2

M6P

2P5

M6Z

2P1

PLO

38

– Bí

lé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

Přílo

hy

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

__

© Ú

stav

pro

hos

podářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

3

Přeh

led

páse

m h

ygie

nick

é oc

hran

y vo

dníc

h zd

rojů

(PH

O)

LO:

38

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

Vy

hláš

ení (Č

.j.)

Stup

eň

SMO

Vý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1 ZL

Ště

pán

č.j.

VLH

Z 11

8/83

-Boš

ze

dne

24. 1

. 198

3 1,

2a,2

b IL

9-3

-

9,32

00

2 ZL

Štít

ná n

ad V

láří

č.j.

VLH

Z 49

6/87

- V

v ze

dne

6. 4

. 198

7 1,

2a,2

b,3

UB

0-3

-

1344

,850

5

3 ZL

Šan

ov n

ádrž

a o

dběr

č.

j. ŽP

259

3/15

5-91

Vv

ze d

ne 2

. 7. 1

991

1,2a

,2b

UB

2-2

-

113,

8826

4

ZL Š

anov

- př

ivaděč

č.

j. ŽP

259

3/15

5-91

Vv

ze d

ne 2

. 7. 1

991

1,2a

U

B 2

-4

- 0,

9431

5

ZL S

lopn

é č.

j. V

LHZ

1846

/82-

Boš

ze

dne

15. 1

1. 1

982

1,2a

,2b

ZL 3

-6

- 21

5,73

97

6 ZL

Hor

ní L

hota

č.

j. V

LHZ

1844

/82-

Boš

ze

dne

29. 2

. 198

2 1,

2a,2

b ZL

4-6

-

531,

3206

7

ZL V

ysok

é Po

le

č.j.

ŽP 5

292/

255/

91-V

v 1,

2a,2

b ZL

0-5

-

6,35

07

8 ZL

Koz

mat

á - V

izov

ice

č.j.

VLH

Z 87

0/82

-Boš

24.

2. 1

982

2a,2

b ZL

2-5

-

15,4

834

9

ZL Ú

jezd

u V

al. K

lobo

uk

č.j.

VLH

Z 87

0/82

-Boš

24.

2. 1

982

1,2a

,2b

ZL 1

-5

- 44

,723

1

10

ZL P

odhr

adí -

Luh

ačov

ice

č.j.

VLH

Z 14

10/8

2-B

oš 2

1. 6

. 198

2 2,

3 ZL

5-7

-

31,5

946

11

ZL

Vod

ní n

ádrž

Lud

kovi

ce

č.j.

Vod

-100

9/19

86 -

233/

1 - H

O

1,2a

ZL

6-8

-

126,

5472

12

U

H V

odní

nád

rž B

ojko

vice

č.

j. V

od-2

711/

85 -

233/

1-H

O

1,2a

,2b

UB

2-3

-

746,

2914

13

U

H P

itín

č.j.

Vod

-178

8/89

- dn

e 14

. 1. 1

989

2 U

B 3

-4

- 36

,391

3

14

UH

Bzo

vá

č.j.

Vod

-140

5/89

- dn

e 13

. 9. 1

989

1,2a

U

B 4

-5

- 21

,016

4

15

UH

Na

Pol

aně

č.j.

Vod

-170

4/89

- dn

e 31

. 10.

198

9 2b

U

B 6

-7

- 62

,686

2

16

UH

U s

edm

i bra

trů

č.j.

Vod

-178

9/89

- dn

e 16

. 11.

198

9

1,2a

,2b

UB

6-7

-

158,

7342

17

U

H S

tude

ný v

rch

- Suc

há L

oz

č.j.

Vod

-144

9/89

- dn

e 29

. 9. 1

989

2 U

B 7

-8

- 92

,306

0

18

UH

Bře

zová

č.

j. V

od-1

955/

89 -

dne

30. 1

1. 1

989

1,2a

U

B 6

-9

- 14

3,44

53

19

UH

Strá

ní

č.j.

Vod

-43/

91- d

ne 1

4. 1

. 199

1 1,

2a,2

b N

MN

V 9

-2

- 75

9,50

52

20

HO

Hru

bá V

rbka

č.

j. V

od-1

661/

90

2b

MY

4-3

-

16,5

921

Přílo

hy

P

LO 3

8 . B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

__

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

4

©

Úst

av p

ro h

ospo

dářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

Och

rann

á pá

sma

přír

odní

ch léči

vých

zdr

ojů

a m

iner

ál. v

od st

olní

ch

LO:

38

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

Vy

hláš

ení (Č

.j)

Stup

eň

SMO

Pl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1 ZL

Lu

hačo

vice

vy

hl. J

mK

NV

dne

13.

12.

198

8 1

ZL 5

-9

0,21

14

2 ZL

Lu

hačo

vice

vy

hl. J

mK

NV

dne

13.

12.

198

8 2

ZL 5

-7

1421

,668

3

3 ZL

Lu

hačo

vice

vy

hl. J

mK

NV

dne

13.

12.

198

8 3

ZL 6

-9

2255

,993

9

PLO

38

– Bí

lé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

Přílo

hy

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

__

© Ú

stav

pro

hos

podářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

5

Přeh

led

velk

oplo

šnýc

h ch

ráně

ných

úze

mí

LO:

38

m

apa

dekl

arov

anýc

h fu

nkcí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

Vy

hláš

ení

Kat

eg.

SMO

Vý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1 ZL

C

HK

O B

ílé K

arpa

ty

MK

ČS

R č

.j. 1

7644

/198

0 ne

71.5

00

7212

,674

4

U

H

13

362,

6256

HO

1197

0,71

09

2 ZL

Př

írodn

í par

k V

izov

ické

vrc

hy

vyhl

. OK

Ú Z

lín d

ne 1

8. 1

. 199

3 ne

29

27,9

733

2030

,588

1

Přílo

hy

P

LO 3

8 . B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

__

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

6

©

Úst

av p

ro h

ospo

dářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

Přeh

led

zvlá

ště

chrá

něný

ch ú

zem

í LO

: 38

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

Vy

hláš

ení

Kat

eg.

ZCH

Ú

SMO

K

atas

tr. ú

zem

í Vý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

1 ZL

Chl

adný

Vrc

h

vyhl

. OkÚ

Zlín

ze

dne

1. 1

0. 1

991

PP

IL

9-4

S

v. Š

těpá

n 2,

58

5,89

23

2 ZL

Okr

ouhl

á vy

hl. O

kÚ Z

lín z

e dn

e 1.

10.

199

1 P

P

IL 7

-3

Sid

onie

11

,81

11,9

005

3 ZL

Sid

onie

vy

hl. O

NV

Got

twal

dov

ze d

ne 1

2. 7

. 198

4 P

R

IL 7

-3

Sid

onie

13

,06

13,4

904

4 ZL

Láz

y vy

hl. O

kÚ Z

lín z

e dn

e 1.

10.

199

1 P

R

IL 9

-2

Byl

nice

3,

12

1,88

38

5 ZL

Žle

b vy

hl. Č

. 8 C

HK

O z

e dn

e 9.

1. 1

995

PP

U

B 2

-2

Hos

tětín

6,

78

4,56

79

6 ZL

Pod

Vrc

hy

vyhl

. OkÚ

Zlín

ze

dne

1. 1

0. 1

991

PP

U

B 1

-1

Boh

usla

vice

n. V

l. 1,

21

2,48

51

7 ZL

Pod

Hor

ou

vyhl

. OkÚ

Zlín

ze

dne

1. 1

0. 1

991

PP

IL

7-1

N

ávoj

ná

1,90

0,

1125

8

ZL B

ílé p

otok

y vy

hl. Č

. 9 C

HK

O z

e dn

e 26

. 4. 1

993

PP

V

K 8

-9

Val

ašsk

é K

lobo

uky

8,78

1,

2418

9

ZL P

lošč

iny

vyhl

. OkÚ

Zlín

ze

dne

1. 1

0. 1

991

PR

V

K 7

-8

Pot

eč

8,55

8,

2310

10

ZL

Na

Žele

chov

ický

ch p

asek

ách

naříz

ení č

. 1/9

7 O

kÚ Z

lín

PP

ZL

6-4

Že

lech

ovic

e n.

Dř.

0,64

0,

2665

11

ZL

Pod

Drd

olem

naříz

ení č

. 1/9

7 O

kÚ Z

lín

PP

ZL

5-4

Že

lech

ovic

e n.

Dř.

0,40

0,

7537

12

ZL

U P

etrů

vky

naříz

ení č

. 1/9

7 O

kÚ Z

lín

PP

ZL

4-9

P

etrů

vka

2,27

4,

3142

13

ZL

Čer

tův

kám

en

naříz

ení č

. 1/9

7 O

kÚ Z

lín

PP

ZL

6-6

P

rovo

dov

1,86

0,

4237

14

U

H V

lčov

ský

háj

výno

s M

K Č

SR z

e dn

e 29

. 11.

198

8 P

R

UH

1-5

V

lčno

v 29

,86

31,8

136

15

UH

Kov

ářův

žle

b naříz

ení O

kÚ U

H z

e dn

e 8.

12.

199

7 P

R

UH

1-3

V

lčno

v 14

,60

0,48

75

16

UH

Ve

Vlč

í vy

hl.O

kÚ U

H z

e dn

e 1.

8. 1

991

PR

U

B 4

-9

Vyš

kove

c 21

68

1,49

98

17

UH

Uve

zené

vy

hl.O

kÚ U

H z

e dn

e 1.

8. 1

991

PP

M

Y 0

-0

Hor

ní Něm

čí

14,3

9 14

,334

1 18

U

H Z

áhum

enic

e vy

hl.O

kÚ U

H z

e dn

e 1.

8. 1

991

PP

N

MN

V 9

-0S

trání

11

,01

1,83

62

19

UH

Svi

ní h

nízd

o vy

hl.O

kÚ U

H z

e dn

e 1.

8. 1

991

PP

M

Y 0

-1

Sla

vkov

5,

34

5,49

39

20

UH

Mec

hnáč

ky

vyhl

.OkÚ

UH

ze

dne

1. 8

. 199

1 P

P

NM

NV

8-1

Strá

ní

9,65

8,

2139

21

U

H N

ová

hora

vy

hl. č

.3 C

HKO

ze

dne

9. 1

. 199

5

PR

N

MN

V 8

-1S

trání

29

,61

1,40

22

22

UH

Jav

ořin

a vý

nos

MK

ČSR

ze

dne

9. 3

. 195

1 N

PR

N

MN

V 9

-2S

trání

79

,29

58,7

834

23

UH

Jav

ořin

a vy

hl. č

.1 C

HKO

ze

dne

9. 1

. 199

5 P

R

NM

NV

9-2

Strá

ní

27,7

0 26

,080

8 24

ZL

Uhl

iska

naříz

ení č

. 1/9

7 O

kÚ Z

lín

PP

ZL

8-6

D

oubr

avy

13,6

6 0,

6548

25

U

H V

rcho

vé

vyhl

.OkÚ

UH

ze

dne

1. 8

. 199

1 P

R

UH

0-1

D

rsla

vice

25

,11

1,57

71

26

UH

Hutě

vyhl

.OkÚ

UH

ze

dne

1. 8

. 199

1 P

R

UB

2-6

Ží

tkov

á 12

,23

0,48

51

PLO

38

– Bí

lé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

Přílo

hy

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

__

© Ú

stav

pro

hos

podářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

7

Přeh

led

zvlá

ště

chrá

něný

ch ú

zem

í LO

: 38

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

Vy

hláš

ení

Kat

eg.

ZCH

Ú

SMO

K

atas

tr. ú

zem

í Vý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

27

UH

Hor

ní L

ouky

vy

hl.O

kÚ U

H z

e dn

e 1.

8. 1

991

PP

U

B 7

-8

Suc

há L

oz

6,29

0,

6987

28

H

O H

áj u

Lip

ova

výno

s M

K Č

SR č

. 119

4/56

P

P

UH

5-9

Li

pov

3,30

6,

7517

29

H

O H

áj u

Lou

ky

vyhl

. OkÚ

HO

ze

dne

1. 8

. 199

2 P

R

UH

4-9

Lo

uka

16,5

0 11

,509

8 30

H

O H

loží

vy

hl. O

kÚ H

O z

e dn

e 1.

8. 1

992

PR

U

H 4

-9

Vel

ká n

. V.

7,42

2,

3818

31

H

O Z

ahra

dy p

od H

ájem

č.

j. 94

30/8

7 - V

I/2 M

K Č

SR

dne

17.

6. 1

987

NP

R

MY

3-0

V

elká

n. V

. 16

2,33

19

,840

2 32

H

O M

acho

vá

vyhl

. CH

KO

ze

dne

26. 7

. 199

3 P

R

MY

3-3

Ja

vorn

ík

111,

98

0,28

28

33

HO

Čer

tory

je

č.j.

9430

/87

- VI/2

MK

ČS

R d

ne 1

7. 6

. 198

7 N

PR

M

Y 7

-1

Kně

ždub

, Tv.

Lho

ta

325,

58

8,28

62

34

HO

Kút

ky

vyhl

. CH

KO

P

R

MY

8-2

R

aděj

ov

113,

4 8,

2851

Přílo

hy

P

LO 3

8 . B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

__

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

8

©

Úst

av p

ro h

ospo

dářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

Přeh

led

lázeňs

kých

, pří

měs

tský

ch a

rek

reač

ních

lesů

LO:

38

m

apa

dekl

arov

anýc

h fu

nkcí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

Vy

hláš

ení

Kat

eg.

SMO

K

atas

tr. ú

zem

í Vý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

1 ZL

Láz

ně L

uhač

ovic

e us

nese

ní č

.135

vlá

dy d

ne 1

8. 1

. 195

9 an

o ZL

6-9

, 5-9

Luhačo

vice

86

,27

87,7

728

2

ZL S

kalk

a č.

j. O

OLP

/ 42

7 / 9

3 an

o N

AP

A 0

-3

Mal

enov

ice

17,3

3 18

,732

3 3

ZL K

alva

rie

č.j.

OO

LP /

427

/ 93

ano

NA

PA

2-5

N

apaj

edla

5,

12

5,10

48

Poř.

čísl

ook

rN

ázev

Kat

astr

ální

úze

mí

čísl

o B

CD

ruh

Schv

. Ú

PSM

OPl

ocha

PU

PFL

1H

OLo

sky

Bla

tnic

e35

112/

3L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 4

-60,

9487

2H

OP

od b

orky

Bla

tnic

e35

111/

25L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 6

-70,

8606

3H

OP

od n

adhá

jčím

Bla

tnic

e35

111/

28L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 4

-78,

7173

4H

OS

v. A

nton

ínB

latn

ice

74R

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 5

-635

,226

65

HO

U B

latn

ice

Bla

tnic

e35

111/

27L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 5

-71,

129

6H

OD

ráha

Bla

tnič

ka35

114/

23L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 3

-81,

6766

7H

OJa

seno

váB

latn

ička

3511

2/76

RN

eU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

3-7

32,5

999

8H

OLa

daB

latn

ička

3511

4/25

LN

eU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

3-8

5,22

129

HO

Pod

louk

ama

Bla

tnič

ka35

112/

4L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 3

-71,

8047

10H

OU

Bla

tnic

kých

luk

Bla

tnič

ka35

114/

24L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 3

-84,

4416

11H

OK

ošto

vce

Bor

šice

3511

9/2

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

2-9

5,37

0812

HO

Hen

teš

Hru

bá V

rbka

153/

6L

Ne

MY

JAV

A 5

-39,

7429

13H

OK

obel

aH

rubá

Vrb

ka53

9L

Ne

MY

JAV

A 6

-28,

1989

14H

OP

echo

váH

rubá

Vrb

ka15

3/5

LN

eM

YJA

VA

5-2

4,80

2315

HO

Bab

irátk

aJa

vorn

ík15

3/15

LN

eM

YJA

VA

3-4

7,22

3116

HO

Na

Tepl

ici

Javo

rník

3513

03/6

LN

eM

YJA

VA

4-3

0,87

9417

HO

Stře

meč

ník

Javo

rník

153/

13L

Ne

MY

JAV

A 4

-44,

2487

18H

OK

amen

ná v

rata

Javo

rník

153/

17L

Ne

MY

JAV

A 3

-47,

5934

19H

O D

olní

Lou

kyJa

vorn

ík15

5/2

LN

eM

YJA

VA

3-3

1,10

1120

HO

Lišč

í bou

daJa

vorn

ík, N

ová

Lhot

a35

1304

/62

RA

noM

YJA

VA

2-3

139,

7584

21H

OK

něžd

ubsk

ý há

jK

něžd

ub15

5/16

LN

eM

YJA

VA

7-1

9,74

5422

HO

Kní

žecí

Kně

ždub

154/

3L

Ne

MY

JAV

A 6

-110

,313

423

HO

Kun

í hor

aK

něžd

ub15

5/12

LA

noM

YJA

VA

8-1

5,74

2724

HO

Nad

děd

inou

Kně

ždub

534

LA

noM

YJA

VA

7-1

4,37

3425

HO

Šum

ární

kK

něžd

ub15

5/14

LA

noM

YJA

VA

7-1

3,87

526

HO

Dlo

uhé

Kuž

elov

3513

03/1

1L

Ne

MY

JAV

A 4

-33,

8447

27H

OB

ojiš

těK

užel

ov35

1123

/10

LN

eM

YJA

VA

4-2

2,33

1728

HO

Loka

jeK

užel

ov35

1123

/8L

Ne

MY

JAV

A 4

-24,

1226

29H

ON

a ša

ncíc

hK

užel

ov15

3/11

LN

eM

YJA

VA

4-4

5,07

530

HO

Och

oza

Kuž

elov

3513

03/6

0R

Ne

MY

JAV

A 5

-366

,557

331

HO

Lazk

yK

užel

ov, H

rubá

Vrb

ka35

1123

/4L

Ne

MY

JAV

A 5

-27,

2593

Přeh

led

bioc

ente

r Ú

SES

LO:

map

a Ú

SE

S

32H

O H

ájov

áLi

pov,

Lou

ka35

1118

/81

RA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

5-9

21,7

849

MY

JAV

A 5

-033

HO

Louc

ký h

ájLo

uka

3511

18/1

5L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 4

-9

5,59

6734

HO

V p

olíc

hLo

uka

3511

3/12

LN

eU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

5-8

0,25

835

HO

Vol

avec

Louk

a35

1118

/7L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 4

-9

4,50

3136

HO

Vrb

ecká

lipi

naM

alá

Vrb

ka35

1122

ú16

LN

eM

YJA

VA

6-1

13,3

379

37H

OV

rchy

Mal

á V

rbka

154/

7L

Ne

MY

JAV

A 6

-11,

527

38H

OČ

erto

ryje

Mal

á V

rbka

, Kně

ždub

, Tva

rožn

á Lh

ota,

3513

01/9

8N

RA

noM

YJA

VA

8-1

, 8-2

, 7-1

, 7-3

, 6-2

,64

6,96

88R

aděj

ov6-

1, 7

-239

HO

Grúň

Nov

á Lh

ota

153/

20L

Ne

MY

JAV

A 2

-35,

5088

40H

OH

rubý

Nov

á Lh

ota

3513

04/3

LN

eM

YJA

VA

2-3

9,48

1141

HO

Kaš

paris

kův

vrch

Nov

á Lh

ota

153/

29L

Ne

MY

JAV

A 1

-25,

7814

42H

OK

ubíkův

vrc

hN

ová

Lhot

a15

3/24

LN

eM

YJA

VA

1-3

5,31

6243

HO

Čup

ecN

ová

Lhot

a15

3/26

LN

eM

YJA

VA

1-3

8,52

6944

HO

Ost

ruži

nyN

ová

Lhot

a15

3/22

LN

eM

YJA

VA

2-3

6,13

8745

HO

Por

ážky

Nov

á Lh

ota

536

LN

eM

YJA

VA

1-1

23,2

625

46H

OU

hlis

kaN

ová

Lhot

a54

0L

Ne

MY

JAV

A 2

-22,

184

47H

OLo

zky

Ost

rožs

ká L

hota

7161

71-3

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

4-6

5,36

4248

HO

Dub

ový

díl

Raděj

ov15

5/2

LN

eM

YJA

VA

9-3

7,91

9749

HO

Kút

kyR

aděj

ov53

8R

Ne

MY

JAV

A 8

-34,

8454

50H

OLi

piny

Raděj

ov53

7L

Ano

MY

JAV

A 8

-21,

2772

51H

OMěs

íční

údo

líR

aděj

ov16

7/2

LN

eM

YJA

VA

9-3

, 9-2

3,04

5452

HO

Mlý

nky

Raděj

ov35

1301

/5R

Ne

MY

JAV

A 9

-2, H

OD

ON

ÍN 0

-275

,897

153

HO

Pod

Tře

šňov

cem

Raděj

ov15

5/5

LN

eM

YJA

VA

9-2

3,90

854

HO

U H

lavi

nské

Raděj

ov16

7/4

LN

eM

YJA

VA

8-3

5,83

255

HO

Zrub

enec

Raděj

ov54

2R

Ne

MY

JAV

A 7

-462

,379

256

HO

Žleb

yR

aděj

ov15

5/7

LN

eM

YJA

VA

9-2

2,47

8157

HO

Za p

otok

emS

trážn

ice

3422

25/9

LN

eH

OD

ON

IN 0

-00,

0999

58H

OB

ucht

iny

Suc

hov

3511

19/6

LN

eU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

2-9

6,51

1259

HO

Nad

Trn

ovsk

ým m

lýne

mS

ucho

v35

1119

/19

LA

noM

YJA

VA

2-0

2,79

4260

HO

Pod

příd

anky

Suc

hov

3511

19/1

4L

Ne

MY

JAV

A 1

-00,

3833

61H

OS

ucho

vská

dou

brav

aS

ucho

v35

1119

/14

LN

eM

YJA

VA

2-0

16,6

871

62H

OTr

novs

ký m

lýn

Suc

hov

535

LN

eM

YJA

VA

2-0

3,44

1563

HO

Dub

ník

Taso

v15

4/7

LN

eM

YJA

VA

6-1

3,43

1864

HO

Roš

tovi

ceTa

sov

154/

9L

Ne

MY

JAV

A 5

-09,

3666

65H

OTv

arož

ná L

hota

Tvar

ožná

Lho

ta15

5/11

LA

noM

YJA

VA

8-1

0,94

8366

HO

Trav

ičná

Tvar

ožná

Lho

ta, R

aděj

ov35

1121

/80

RA

noM

YJA

VA

8-1

51,7

885

67H

OD

oubr

ava

Vel

ká n

ad V

elič

kou

152/

2L

Ano

MY

JAV

A 3

-09,

6367

68H

OH

áj u

Suc

hova

Vel

ká n

ad V

elič

kou

3511

19/2

2L

Ano

MY

JAV

A 3

-06,

824

69H

OK

užel

ovčí

Vel

ká n

ad V

elič

kou

3511

23/1

4L

Ano

MY

JAV

A 4

-24,

4196

70H

OLe

šhor

aV

elká

nad

Vel

ičko

u35

1123

/17

LA

noM

YJA

VA

4-1

2,16

1671

HO

Nad

Hor

ákov

ým m

lýne

mV

elká

nad

Vel

ičko

u35

1118

/10

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

4-9

2,

3818

72H

OZa

hrad

y po

d há

jem

Vel

ká n

ad V

elič

kou

3511

23/7

8R

Ano

MY

JAV

A 3

-0, 3

-115

,817

973

HO

Kra

tiny

Ves

elí n

ad M

orav

ou35

113/

23L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 6

-70,

7891

74U

HB

ílovi

ceB

ílovi

ce, N

edac

hleb

ice

1547

RA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-0

46,4

589

75U

HK

amer

náB

ojko

vice

2534

18/2

0L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-22,

968

76U

HM

eand

r Kom

énky

Boj

kovi

ce35

1203

/2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-40,

6692

77U

H N

ad c

ihel

nou

Boj

kovi

ce25

3423

/10

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

4-4

3,76

5878

UH

Nad

dědo

vyB

ojko

vice

3512

03/6

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-4

2,45

0779

UH

Plo

ští

Boj

kovi

ce25

3418

/18

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

4-2

4,47

180

UH

Pod

Svě

tlove

mB

ojko

vice

156/

4L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-31,

6566

81U

HŘ

ehní

kov

Boj

kovi

ce25

3422

/2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-2

5,35

7882

UH

Sen

íky

Boj

kovi

ce25

3423

/21

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

4-2

4,89

1983

UH

Šte

fank

aB

ojko

vice

2534

23/1

9L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-24,

4197

84U

HU

Jam

skéh

o m

lýna

Boj

kovi

ce25

3423

/17

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

4-3

6,08

0885

UH

Díln

ice

Boj

kovi

ce, Z

áhor

ovic

e15

6/8

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-3

5,52

9886

UH

Buk

ovin

aBře

zolu

py61

4599

-4L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-74,

9387

87U

HB

ukov

ina

III.

Bře

zolu

py61

4599

-6L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-68,

4589

88U

HH

rubý

Bře

zolu

py61

4599

-1L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-610

,657

289

UH

Křiž

ovat

kaBře

zolu

py61

4599

LA

noN

AP

AJE

DLA

0-7

2,47

3690

UH

Lapač

Bře

zolu

py10

1R

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-754

,258

391

UH

Ner

adov

II.

Bře

zolu

py61

4599

-2L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-65,

4474

92U

HN

erad

ov I.

Bře

zolu

py61

4599

-3L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-77,

2101

93U

HO

súše

k II.

Bře

zolu

py79

2993

-5L

Ne

NA

PA

JED

LA 0

-86,

5108

94U

HDře

víná

Bře

zová

160/

2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 6

-96,

0805

95U

HH

orní

Laz

yBře

zová

3512

17/4

LA

noN

OV

E M

ES

TO n

ad V

ahom

7-0

9,02

5796

UH

Nad

Nov

ú ho

rúBře

zová

159/

2L

Ano

NO

VE

ME

STO

nad

Vah

om 7

-011

,900

497

UH

Rac

htoř

inec

Bře

zová

159/

6L

Ano

NO

VE

ME

STO

nad

Vah

om 7

-06,

0709

98U

HU

Čan

ova

mlý

naBře

zová

159/

4L

Ano

NO

VE

ME

STO

nad

Vah

om 7

-07,

9619

99U

HZl

atý

poto

kBře

zová

3512

17/6

5R

Ano

NO

VE

ME

STO

nad

Vah

om 6

-032

,196

110

0U

HK

ořen

ová

Bys

třice

pod

Lop

eník

em15

0/16

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-7

4,74

0610

1U

HU

Kop

ánek

Bys

třice

pod

Lop

eník

em15

0/14

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-7

4,66

1610

2U

HLo

kov

Bzo

vá35

1203

/154

1R

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-644

,324

103

UH

Polův

kyB

zová

150/

26L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-66,

4411

104

UH

Špi

lovs

kéB

zová

150/

24L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-65,

1978

105

UH

Zako

pané

Bzo

vá35

1208

/4L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-66,

4817

106

UH

Hla

viny

I.Č

ástk

ov61

8608

-3L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-80,

4324

107

UH

Obc

eČ

ástk

ov61

8608

-8L

Ne

ZLIN

9-9

17,3

198

108

UH

Osú

šek

I.Č

ástk

ov61

8608

-1L

Ne

NA

PA

JED

LA 0

-89,

9641

109

UH

Řás

náČ

ástk

ov61

8608

-5L

Ne

ZLIN

9-9

0,91

611

0U

HU

Čás

tkov

aČ

ástk

ov53

1L

Ne

NA

PA

JED

LA 0

-95,

0095

111

UH

Dob

rkov

ské

břez

íD

obrk

ovic

e71

8245

-2L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-0

7,57

0811

2U

HD

oubr

avy

Dou

brav

y79

2993

-2L

Ne

ZLIN

9-7

9,07

1711

3U

HTe

rasy

Drs

lavi

ce63

2643

-2L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-13,

1843

114

UH

Vrc

hové

Drs

lavi

ce63

2643

-1L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-14,

0707

115

UH

Chr

ástk

aD

rsla

vice

, Havřic

e77

2984

-1L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-28,

7588

116

UH

Lerto

ryje

Drs

lavi

ce, H

avřic

e63

2643

-5L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-21,

5418

117

UH

Mez

i ces

tam

iH

avřic

e63

8064

-1R

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-30,

7037

118

UH

Kob

ylí h

lava

Hlu

k, B

latn

ička

75R

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 3

-6, 4

-683

,383

511

9U

HH

loži

nyH

orní

Něm

čí35

1115

/71

RA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-9

69,9

003

120

UH

Kad

loub

ekH

orní

Něm

čí35

1120

/10

LA

noM

YJA

VA

0-0

3,99

2812

1U

HK

ulov

é po

leH

orní

Něm

čí14

8/4

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-8

2,82

8812

2U

HP

od D

ubní

kem

Hor

ní Něm

čí14

8/2

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-9

10,7

1412

3U

HU

veze

néH

orní

Něm

čí35

1120

/13

LA

noM

YJA

VA

0-0

14,2

671

124

UH

Dol

noně

mča

nské

louk

yH

orní

Něm

čí, S

lavk

ov15

4/11

LA

noM

YJA

VA

0-0

1,50

6712

5U

HB

ahul

ské

jám

yH

orní

Něm

čí, S

trání

150/

2L

Ano

MY

JAV

A 0

-09,

6306

126

UH

Bař

iny

Hra

dčov

ice

6467

25-3

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

2-1

, 2-2

10

,416

212

7U

HDřín

ovec

Hra

dčov

ice

6467

25-1

LN

eU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-1

6,71

5712

8U

HR

ovná

hor

aH

radč

ovic

e64

6733

-1L

Ne

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 1

-0

9,51

7212

9U

HB

ukov

iny

Jaro

šov

6575

65-1

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

3-0

8,

2877

NA

PA

JED

LA 3

-913

0U

HH

aldy

Kel

níky

2533

15/4

LA

noZL

IN 9

-91,

9621

131

UH

Sla

tiny

Kel

níky

2533

15/2

LA

noZL

IN 9

-84,

9711

132

UH

Buk

ovin

a I.

Kom

árov

7677

78-2

LA

noN

AP

AJE

DLA

1-6

4,94

8913

3U

HB

ukov

ina

II.K

omár

ov76

7778

-1L

Ano

NA

PA

JED

LA 2

-66,

6622

134

UH

Hof

ersk

áK

omňa

150/

20L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-69,

3347

135

UH

Hra

bčov

ina

Kom

ňa35

1207

/69

RA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-6

36,3

349

136

UH

Hra

bovs

káK

omňa

3512

03/1

7L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-65,

188

137

UH

Kut

íjová

Kom

ňa16

6/8

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-7

5,77

6913

8U

HN

ad p

ivný

m p

otok

emK

omňa

166/

11L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-63,

8099

139

UH

Pod

Krč

emno

uK

omňa

150/

22L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-64,

8805

140

UH

U B

rods

ké h

ory

Kom

ňa15

7/2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

6-5

4,68

9114

1U

HU

hlis

kaK

omňa

166/

6L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-73,

8284

142

UH

Vel

ké d

ílyK

omňa

150/

18L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-76,

0737

143

UH

Dráčo

vK

oryt

ná15

0/11

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

8-8

6,14

4314

4U

HJa

hodn

éK

oryt

ná35

1211

/21

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

8-9

3,25

314

5U

HLu

bné

Kor

ytná

3512

11/1

6L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-81,

0668

146

UH

Nad

Kul

hánc

emi

Kor

ytná

150/

9L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-94,

4121

147

UH

Nov

é lo

uky

Kor

ytná

150/

5L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-94,

7431

148

UH

Pra

šnic

eK

oryt

ná35

1211

/11

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

9-7

5,

8214

9U

HU

siln

ice

Kor

ytná

3512

16/9

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

8-9

2,83

9115

0U

HV

adův

kyK

oryt

ná15

0/7

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

8-9

5,88

6215

1U

HP

od L

okov

emK

rhov

150/

29L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-54,

7283

152

UH

Na

Chy

lické

m p

otok

uK

unov

ice

533

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

5-4

0,69

3415

3U

HLo

visk

oLh

otka

6467

25-2

LN

eU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-1

7,

4796

154

UH

Boš

ačky

Lope

ník

3512

13/6

6R

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-9

30,2

969

155

UH

K Pře

dpol

omí

Lope

ník

160/

6L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 6

-9

5,41

9515

6U

HK

obyl

ecLo

pení

k16

0/8

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-9

3,

3576

157

UH

Mal

ý m

echn

áčLo

pení

k16

6/2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-8

4,53

8415

8U

HP

od M

alým

Lop

eník

emLo

pení

k16

0/4

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

6-9

4,28

0515

9U

HP

od M

ikulči

ným

vrc

hem

Lope

ník

161/

2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-87,

9012

160

UH

Pod

Vys

okým

vrc

hem

Lope

ník

166/

4L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-86,

5087

161

UH

Stu

dený

vrc

hLo

pení

k, S

uchá

Loz

, Bán

ov,

3512

12/1

533

RA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

7-8

664,

1583

Bys

třice

pod

Lop

eník

em16

2U

HU

ces

tyM

aršo

v69

1950

-2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-16,

5447

163

UH

Gro

žďál

ovy

Mis

třice

6960

81-2

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

2-0

0,42

0516

4U

HS

taré

Mis

třice

6960

81-1

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

2-0

2,36

7416

5U

HV

e žl

ebu

Mis

třice

6960

81-3

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

2-0

2,96

3816

6U

HB

aňa

Ned

achl

ebic

e70

2137

-1L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-810

,356

316

7U

HM

islačo

vN

edac

hleb

ice

7021

37-5

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-0

10,0

316

8U

HV

rcho

vina

Ned

achl

ebic

e70

2137

-6L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-04,

7078

169

UH

Hrá

zeN

ezde

nice

3512

02/9

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

6-5

3,45

9217

0U

HD

luho

šiny

Niv

nice

527

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

9-6

0,93

3817

1U

HD

olní

pol

eN

ivni

ce14

7/4

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-7

5,23

2517

2U

HD

vůr

Niv

nice

7046

79-2

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-5

3,32

1817

3U

HH

orní

pol

eN

ivni

ce14

7/2

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-7

0,14

417

4U

HLi

piny

Niv

nice

3511

15/7

2R

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 0

-733

,482

5

175

UH

Rov

ná h

ora

Niv

nice

525

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-5

0,65

0817

6U

HU

Hra

deck

ého

járk

uN

ivni

ce52

9L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-65,

0749

177

UH

U N

ivni

ceN

ivni

ce53

0L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-64,

6649

178

UH

Za hůr

kou

Niv

nice

526

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-6

1,03

7617

9U

HZa

Kor

ytni

cíN

ivni

ce35

1115

/14

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

9-7

0,

3763

180

UH

Hor

ní d

ílyO

stro

žská

Lho

ta71

6171

-2L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 4

-62,

2444

181

UH

Chm

elni

ceO

stro

žská

Lho

ta71

6171

-4L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 4

-60,

6689

182

UH

Kub

ánka

Pití

n16

3/6

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

2-6

6,28

2118

3U

HLo

sky

Pití

n35

1204

/1L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-46,

5398

184

UH

Lulačk

aP

itín

150/

39L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-55,

9576

185

UH

Měř

íny

Pití

n15

0/33

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

3-4

4,

9881

186

UH

Nad

vrší

Pití

n25

3423

/12

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

4-3

4,16

3618

7U

HP

od H

radi

skem

Pití

n15

0/37

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

2-4

5,12

3318

8U

HP

od O

choz

emP

itín

3512

04/6

8R

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-526

,685

218

9U

HP

odhr

adiš

tíP

itín

2534

23/1

5L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-35,

4555

190

UH

Svi

nárs

káP

itín

3512

04/7

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

2-6

6,48

3319

1U

HS

větli

ceP

itín

150/

31L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-55,

5119

192

UH

U V

lčíh

o po

toka

Pití

n15

0/35

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

2-4

5,64

9519

3U

HZa

Rud

ický

m p

otok

emP

itín

3512

09/2

4L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-64,

3225

194

UH

Dlo

uhé

Pop

ovic

e72

5862

-2L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 2

-23,

3924

195

UH

Kříb

yP

opov

ice

7258

62-4

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

3-1

2,77

4819

6U

HP

opov

ice

Pop

ovic

e10

5R

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 3

-0, 3

-155

,279

819

7U

HD

obřín

Pra

kšic

e69

1950

-1L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-14,

1681

198

UH

Jele

níP

rakš

ice

7328

26-1

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

9-2

11,3

277

199

UH

Vin

ohra

dyP

rakš

ice

1544

RA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

0-0

66,6

341

200

UH

Bad

urky

Přečk

ovic

e15

6/16

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

6-1

5,47

7120

1U

HH

rabo

váPřečk

ovic

e25

3417

/95

RN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

5-1

73,5

8520

2U

HR

udic

koR

udic

e74

3241

-1L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 7

-112

,522

220

3U

HK

outy

Sla

vkov

3511

14/1

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-8

4,

812

204

UH

Lipi

nka

Sla

vkov

3511

20/4

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-9

4,17

0320

5U

HN

a K

ótě

Sla

vkov

3511

20/2

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-9

4,36

4420

6U

HS

viní

hní

zdo

Sla

vkov

3511

20/1

5L

Ano

MY

JAV

A 0

-18,

1982

207

UH

Zbyt

kyS

lavk

ov15

4/6

LA

noM

YJA

VA

1-0

5,62

6720

8U

HN

a La

zech

Sta

rý H

roze

nkov

162/

10L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-83,

2794

209

UH

Pod

Suc

háre

mS

tarý

Hro

zenk

ov16

1/12

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

3-9

7,13

4221

0U

HZa

Cel

nicí

Sta

rý H

roze

nkov

162/

8L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-82,

7674

211

UH

Zboř

ilův

les

Sta

rý H

roze

nkov

161/

10L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-86,

4466

212

UH

Javořin

aS

trání

3512

21/9

9N

RA

noM

YJA

VA

0-2

, 0-1

NO

VE

ME

STO

n.V

ahom

9-1

, 8-2

1870

,324

213

UH

Man

dlov

áS

trání

3512

21/6

4R

Ano

NO

VE

ME

STO

n.V

ahom

7-1

, 8-1

84,7

039

214

UH

Nad

Zaj

ečí

Strá

ní35

1216

/7L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-90,

9711

215

UH

U P

ram

enů

Strá

ní35

1216

/3L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-95,

2096

216

UH

Sla

tina

Suc

há L

oz35

1206

/7L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 7

-70,

1463

217

UH

Vče

línky

Suc

há L

oz35

1206

/5L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-70,

3028

218

UH

Vrc

hyS

váro

v51

9L

Ne

ZLIN

9-8

5,28

7821

9U

HG

oliá

ška

Šum

ice

7642

30-1

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

7-3

8,48

2122

0U

HH

rabč

ovic

eŠ

umic

e76

4230

-8L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-427

,037

122

1U

HR

osuš

kaŠ

umic

e76

4230

-2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 7

-29,

5869

222

UH

Rub

anis

koTě

šov

7668

28-1

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

9-2

13,5

012

223

UH

Hůr

kaU

hers

ký B

rod

7729

84-2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

9-2

11,3

876

224

UH

Klučo

viny

Uhe

rský

Bro

d77

2984

-3L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-5

19,3

949

225

UH

Lupí

Uhe

rský

Bro

d52

8L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-63,

1826

226

UH

Díly

Uhe

rský

Ost

roh

7731

23-5

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

6-5

2,84

4322

7U

HN

ovin

kyU

hers

ký O

stro

h77

3123

-4L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 6

-62,

5385

228

UH

Na

Svo

dnic

iU

hers

ký O

stro

h, V

esel

í n.M

orav

vou

7731

23-1

8L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 7

-50,

096

229

UH

Kop

anic

eÚ

jezd

ec u

Luh

ačov

ic77

4091

-6L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 7

-26,

385

230

UH

Kříb

yÚ

jezd

ec u

Luh

ačov

ic77

4081

-1L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-22,

0038

231

UH

U Přís

ečné

Úje

zdec

u L

uhač

ovic

2534

16/1

4L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-14,

7291

232

UH

Zmol

yÚ

jezd

ec u

Luh

ačov

ic77

4081

-2L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-222

,581

423

3U

HB

artoňo

véV

ápen

ice

161/

6L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-89,

7056

234

UH

Rap

antů

v vr

chV

ápen

ice

161/

4L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-85,

1639

235

UH

Hlu

boče

kV

elet

ín, M

íkov

ice,

Pod

olí,

Hlu

k, V

lčno

v95

NR

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 3

-2, 1

-2,

994,

0437

2-2,

3-3

, 2-3

, 1-3

236

UH

Niv

yV

ésky

7809

95-4

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

3-1

3,07

5223

7U

HLe

rná

hora

Vlč

nov

7838

97-1

2L

Ano

UH

ER

SK

E H

RA

DIS

TE 1

-42,

4779

238

UH

Vlč

novs

ký h

ájV

lčno

v73

RA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-5

31,5

828

239

UH

Výp

usty

Vlč

nov

524

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-5

3,92

724

0U

HZa

hůr

kou

Vlč

nov

532

LA

noU

HE

RS

KE

HR

AD

ISTE

1-5

3,69

9224

1U

HH

luboče

kV

yško

vec

162/

6L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-85,

9205

242

UH

Na

záru

běV

yško

vec

3512

14/6

7R

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-940

,966

524

3U

HP

od M

leko

vúV

yško

vec

162/

2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-93,

9249

244

UH

Rov

enic

aV

yško

vec

162/

4L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-86,

3313

245

UH

Ve

Vlč

íV

yško

vec

3512

13/1

1L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 4

-91,

0487

246

UH

Hlo

žíZá

horo

vice

156/

2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-47,

0553

247

UH

Na

Val

ech

Záho

rovi

ce15

7/6

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-5

3,32

45

248

UH

Pod

Bab

í hor

kou

Záho

rovi

ce25

3422

/6L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 6

-35,

3159

249

UH

Seč

eZá

horo

vice

156/

12L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 6

-26,

6365

250

UH

Ska

lky

Záho

rovi

ce15

7/4

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

6-5

3,57

2925

1U

HTr

oják

Záho

rovi

ce15

6/14

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

6-2

7,00

0625

2U

HV

aly

Záho

rovi

ce35

1202

/70

RA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-4

32,7

6825

3U

HH

radi

sko

Záho

rovi

ce, B

ojko

vice

156/

10L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 5

-38,

9223

254

UH

Losk

yZl

áman

ec79

2993

-1L

Ne

ZLIN

9-6

10,1

585

255

UH

Žleb

Zlám

anec

6145

99-1

2L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-8, 0

-71,

1614

256

UH

Hutě

Žitk

ová

163/

4R

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-60,

5958

257

UH

Bro

dské

Žitk

ová

3512

09/3

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

3-7

5,57

6125

8U

HV

Hut

iská

chŽi

tkov

á16

3/2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

2-6

0,14

0925

9V

SB

ařin

kyLačn

ov10

1L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

9-4

5,80

6926

0V

SK

rálic

aLačn

ov10

3L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

8-4

11,4

996

261

VS

Na

pros

tředn

ímLačn

ov10

4L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

8-4

5,40

3526

2V

SP

od V

ařák

ovým

a pa

seka

ma

Lačn

ov10

2L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

9-4

4,36

826

3V

SU

pol

íčka

Lačn

ov10

5L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

8-4

5,31

226

4V

SK

rajin

aLi

dečk

o10

9L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-4

11,8

3926

5V

SN

ad Z

ákop

covo

uLi

dečk

o10

7L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-4

5,16

2426

6V

SU

Pas

ecké

ho m

ostu

Lidečk

o10

8L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-3

5,80

1526

7V

SU

Zlo

dějs

ké c

esty

Lidečk

o10

6L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

8-4

6,58

5226

8ZL

Pod

Cáb

líky

Bis

kupi

ce25

3416

/1L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 7

-01,

3174

269

ZLU

Bře

zíB

isku

pice

2534

16/2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

8-0

3,23

9627

0ZL

U L

ípB

isku

pice

2534

16/3

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

7-0

2,86

9527

1ZL

V J

estřa

bíB

ohus

lavi

ce n

ad V

láří

2534

20/2

8L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-14,

0723

272

ZLLe

sní t

rať

Boh

usla

vice

u Z

lína

2533

10/5

LA

noZL

IN 9

-65,

3245

273

ZLN

ad K

onči

nam

aB

ohus

lavi

ce u

Zlín

a25

3305

/3L

Ano

ZLIN

8-5

5,12

9827

4ZL

Pru

taB

ohus

lavi

ce u

Zlín

a25

3305

/2L

Ano

ZLIN

9-5

0,87

927

5ZL

Mez

néB

ratře

jov

2532

25/5

LA

noZL

IN 0

-33,

3369

276

ZLN

a V

ýpus

tiB

ratře

jov

1.4.

2013

LA

noZL

IN 2

-4, 1

-42,

6767

277

ZLP

od L

azy

Bra

třejo

v50

6L

Ano

ZLIN

1-4

3,86

7727

8ZL

Rov

něB

ratře

jov

2532

24/3

LA

noZL

IN 0

-43,

9158

279

ZLS

uchý

vrc

hB

ratře

jov

2532

24/1

RA

noZL

IN 1

-421

,897

628

0ZL

U K

otka

Bra

třejo

v25

3225

/4R

Ano

ZLIN

0-4

, 0-3

37

,686

281

ZLU

Rov

níB

ratře

jov

2532

24/2

LA

noZL

IN 1

-43,

8886

282

ZLU

Žle

bůB

ratře

jov

507

LA

noZL

IN 0

-45,

042

283

ZLD

ubov

ina

Bru

mov

2543

16/2

1L

Ano

ILA

VA

7-1

10,5

845

284

ZLM

atka

Bru

mov

2543

11/8

9R

Ano

ILA

VA

8-0

, 9-0

78,2

843

285

ZLP

od V

rške

mB

rum

ov25

3415

LN

eIL

AV

A 9

-05,

7493

286

ZLU

Mat

kyB

rum

ov16

01/2

LN

eV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 8

-95,

9086

287

ZLU

hlič

kyB

rum

ov25

4311

/22

LA

noIL

AV

A 8

-05,

5723

288

ZLKříb

yBře

znic

e25

3401

/2L

Ano

ZLIN

8-5

8,95

7928

9ZL

U P

indu

lyBře

znic

e25

3401

/1L

Ano

ZLIN

7-5

5,20

4329

0ZL

U Ž

lebů

Bře

znic

e25

3401

/3L

Ano

ZLIN

8-4

3,62

2929

1ZL

Chr

astí

Bře

znic

e, z

lín24

LA

noZL

IN 8

-45,

9911

292

ZLV

rchy

Bře

zůvk

y25

3406

/3L

Ne

ZLIN

7-7

4,04

8729

3ZL

Kam

enič

náD

olní

Lho

ta25

3413

/16

LN

eZL

IN 4

-83,

7503

294

ZLZa

sadn

éD

olní

Lho

ta, S

ehra

dice

2534

08/5

LN

eZL

IN 4

-72,

0381

295

ZLK

opán

kyD

oubr

avy

543

LA

noZL

IN 8

-72,

0041

296

ZLO

sker

ušný

les

Dou

brav

y25

3305

/4R

Ano

ZLIN

8-6

69,4

0229

7ZL

Pas

eky

a U

hlis

ka I.

Dou

brav

y25

3401

/2L

Ano

ZLIN

8-5

3,60

8429

8ZL

Pas

eky

a U

hlis

ka II

.D

oubr

avy

2534

01/3

LA

noZL

IN 7

-55,

4114

299

ZLO

sičí

Drn

ovic

e25

3405

/11

LN

eV

ALA

ŠS

KÉ

KLO

BO

UK

Y 9

-52,

7232

300

ZLP

od H

umen

cem

Drn

ovic

e20

1L

Ano

ZLÍN

0-6

0,51

0330

1ZL

Vol

avá

Hal

uzic

e25

3414

/15

LN

eZL

ÍN 1

-82,

6148

302

ZLH

ory

Hor

ní L

hota

2534

03/9

LA

noZL

ÍN 4

-63,

8887

303

ZLH

orní

Klu

kový

Hor

ní L

hota

2534

08/1

0L

Ano

ZLÍN

4-6

4,52

130

4ZL

Nad

ban

átem

Hor

ní L

hota

2534

03/4

LA

noZL

ÍN 4

-55,

8052

305

ZLN

ad p

otok

emH

orní

Lho

ta25

3402

/2(2

)L

Ne

ZLÍN

4-5

3,90

630

6ZL

Pod

Sla

vick

ým k

opce

mH

orní

Lho

ta25

3402

/1(1

)R

Ano

ZLÍN

5-5

37,1

606

307

ZLU

háj

enky

Hor

ní L

hota

2534

03/3

LA

noZL

ÍN 4

-54,

0128

308

ZLU

Seh

radu

Hor

ní L

hota

2534

02/6

LA

noZL

ÍN 5

-68,

6623

309

ZLU

olš

eH

orní

Lho

ta25

3403

/5L

Ano

ZLÍN

3-5

1,95

0831

0ZL

Žáčk

yH

orní

Lho

ta25

3407

/7L

Ano

ZLÍN

5-6

3,92

231

1ZL

Dol

ní ry

bník

Hor

ní L

ideč

208

LN

eV

ALA

ŠS

KÉ

KLO

BO

UK

Y 7

-60,

2733

312

ZLJa

hodi

sko

u Š

anov

aH

ostě

tín25

3424

/3L

Ne

UH

ER

SK

Ý B

RO

D 2

-37,

4359

313

ZLK

lvan

ecH

ostě

tín25

3424

/22

LN

eU

HE

RS

KÝ

BR

OD

2-2

3,14

3131

4ZL

Pod

bře

zíH

ráde

k na

Vlá

rské

drá

ze25

3419

/14

LA

noU

HE

RS

KÝ

BR

OD

1-1

5,49

9131

5ZL

Pod

Širo

kým

vrc

hem

Hrá

dek

na V

lárs

ké d

ráze

2534

19/3

LA

noU

HE

RS

KÝ

BR

OD

2-2

3,28

4831

6ZL

Hru

bé je

hlič

néHřiv

inův

Úje

zd52

0L

Ano

ZLÍN

7-8

6,37

9531

7ZL

Ohr

ádky

Hřiv

inův

Úje

zd25

3406

/5L

Ano

ZLÍN

8-7

0,88

1731

8ZL

Pod

Kam

ence

mHřiv

inův

Úje

zd25

3407

/7L

Ano

ZLÍN

8-7

3,53

2931

9ZL

U S

min

ové

Kaň

ovic

e25

3411

/2L

Ano

ZLÍN

8-9

2,35

5432

0ZL

U z

blče

Kaň

ovic

e25

3411

/5L

Ano

ZLÍN

8-9

, UH

ER

SK

Ý B

RO

D 8

-03,

6618

321

ZLK

arlo

vick

é boří

Kar

lovi

ce25

3304

/1L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-514

,873

4

322

ZLŠ

těpá

nov

Kel

níky

25

3310

/1L

Ano

ZLÍN

9-7

4,87

132

3ZL

Lošt

ice

Kel

níky

, Vel

ký Oře

chov

2533

15/2

LA

noZL

ÍN 9

-80,

8106

324

ZLH

lubo

káK

ladn

á-Ži

lín16

00/8

LA

noZL

ÍN 5

-96,

0988

325

ZLS

olné

Kla

dná-

Žilín

1600

/6L

Ano

UH

ER

SK

Ý B

RO

D 5

-06,

9366

326

ZLU

bílé

ho kříž

eK

ladn

á-Ži

lín16

00/4

LA

noU

HE

RS

KÝ

BR

OD

5-0

5,28

6332

7ZL

Kom

árov

ské

boří

Kom

árov

2533

09/1

0L

Ano

NA

PA

JED

LA 1

-63,

2589

328

ZLP

leva

Kom

árov

2533

09/9

LA

noN

AP

AJE

DLA

1-5

6,55

2232

9ZL

U K

amen

eK

omár

ov25

3309

/6L

Ano

NA

PA

JED

LA 1

-63,

9929

330

ZLK

línky

Kře

kov

2534

15/6

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 9

-90,

4651

331

ZLP

odsk

alič

íKře

kov

2534

10/3

LA

noZL

IN 0

-81,

1799

332

ZLK

álav

yK

vítk

ovic

e25

3304

/8L

Ne

NA

PA

JED

LA 1

-49,

7974

333

ZLS

tráně

Kví

tkov

ice

2533

04/9

LN

eN

AP

AJE

DLA

1-4

0,91

0933

4ZL

Pod

Hlu

bočk

ouLh

ota

2533

09/1

LA

noN

AP

AJE

DLA

0-6

, 1-6

5,09

0433

5ZL

Pod

hřb

itove

mLh

ota

2533

05/2

LN

eN

AP

AJE

DLA

0-5

5,86

1133

6ZL

Bař

inov

a sa

mot

aLi

pová

2534

14/4

LA

noZL

IN 2

-92,

1092

337

ZLN

ad bře

hyLi

pová

2534

14/1

7L

Ano

ZLIN

2-9

7,89

5433

8ZL

Pap

radn

áLi

pová

2534

09/7

LA

noZL

IN 2

-84,

0808

339

ZLP

od P

apra

dnou

Lipo

vá25

3409

/26

LA

noZL

IN 2

-83,

4058

340

ZLS

ehra

dick

á uh

liska

Lipo

vá25

3408

/11

LA

noZL

IN 3

-83,

4765

341

ZLTa

tark

aLi

pová

2534

13/2

6L

Ano

ZLIN

3-8

9,12

5434

2ZL

Nad

Lip

ovsk

ým p

otok

emLi

pová

2534

14/1

1L

Ano

ZLIN

2-9

5,22

343

ZLN

ad H

lubo

kým

Louč

ka25

3409

/2L

Ne

ZLIN

2-7

4,43

7534

4ZL

U C

hlad

né s

tudně

Louč

ka25

3403

/1L

Ne

ZLIN

2-5

3,88

7834

5ZL

Pod

Obe

rský

mLu

dkov

ice

2534

06/2

0L

Ano

ZLIN

7-7

6,81

7734

6ZL

Ve

Strá

ních

Ludk

ovic

e25

3411

/21

LA

noZL

IN 7

-85,

4209

347

ZLN

a hř

bito

vech

Luhačo

vice

2534

12/1

0R

Ano

ZLIN

6-9

3,59

7434

8ZL

Obě

tová

Luhačo

vice

2534

12/9

6L

Ano

ZLIN

5-9

47,9

3934

9ZL

Obo

raLu

hačo

vice

523

LA

noZL

IN 6

-93,

1486

350

ZLP

od O

běto

vou

Luhačo

vice

1599

/2L

Ano

ZLIN

5-8

7,77

2935

1ZL

Pod

Ovč

írnou

Luhačo

vice

2534

17/1

9L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 6

-112

,719

735

2ZL

U s

klád

kyLu

hačo

vice

2534

11/1

1L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 7

-07,

4623

353

ZLK

unin

ecM

irošo

v20

5R

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

9-7

0,

8925

354

ZLP

rusí

nky

Nap

ajed

la25

3304

/2R

Ano

NA

PA

JED

LA 2

-677

,196

235

5ZL

Hlu

boké

údo

líN

ávoj

ná25

4311

/90

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 7

-9

36,5

349

356

ZLP

odkl

oboučí

Náv

ojná

2543

11/2

0L

Ano

ILA

VA

7-0

2,73

9935

7ZL

Vrc

hyN

ávoj

ná16

01/8

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 7

-9

5,66

7835

8ZL

Ned

ašov

ské

past

viny

Ned

ašov

2543

12/3

47L

Ano

ILA

VA

6-0

, 5-0

47,5

243

359

ZLN

ebro

váN

edaš

ova

Lhot

a15

0/59

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 5

-9

4,08

3336

0ZL

Pod

lešč

íN

edaš

ova

Lhot

a15

0/63

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 6

-92,

2019

361

ZLŘ

íčka

Ned

ašov

a Lh

ota

2543

07/3

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 6

-89,

0433

362

ZLU

strž

íN

edaš

ova

Lhot

a15

0/61

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 5

-9

4,99

1536

3ZL

Pod

brančí

Nev

šová

2534

13/2

4L

Ano

ZLIN

3-9

3,78

5936

4ZL

Pod

praš

nice

Nev

šová

2534

13/1

9L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-01,

1502

365

ZLŠ

anov

ecN

evšo

vá25

3413

/13

LN

eZL

IN 4

-86,

0366

366

ZLÚ

lehl

éN

evšo

vá25

3413

/11

LN

eZL

IN 4

-91,

8045

367

ZLP

od C

hlup

áčem

Paš

ovic

e25

3320

/3L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 9

-013

,099

368

ZLC

hlup

áčP

ašov

ice,

Vel

ký Oře

chov

2533

15/2

LA

noZL

IN 9

-95,

8624

369

ZLS

udin

kaP

etrů

vka

2534

13/7

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

4-0

1,77

1737

0ZL

Sítn

éP

odhr

adí

1599

/6L

Ano

ZLIN

5-8

4,49

7837

1ZL

Am

erik

aP

odhr

adí,

Hor

ní L

hota

1599

/10

LA

noZL

IN 5

-74,

1629

372

ZLK

opan

iny

Poh

ořel

ice

2533

04/2

(2)

LA

noN

AP

AJE

DLA

1-5

6,45

5937

3ZL

Vin

ohrá

dky

Poh

ořel

ice

2533

044/

1L

Ano

NA

PA

JED

LA 1

-510

,333

537

4ZL

Pod

dub

yP

olic

hno

2534

16/1

3L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 8

-1

1,99

5137

5ZL

Ote

pkov

áP

opov

2534

20/1

0L

Ano

ILA

VA

9-1

5,13

3837

6ZL

Stu

pně

Pop

ov25

3420

/2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-11,

7528

377

ZLK

rálo

vec

Pot

eč25

4306

/14

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 7

-81,

2646

378

ZLK

ruhy

Pot

eč25

4306

/4L

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-7

1,26

8237

9ZL

Lazy

pod

Štu

dlov

emP

oteč

1602

/4L

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

6-8

4,

7508

380

ZLLo

paty

Pot

eč25

4301

/3L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-6

3,32

6538

1ZL

Plo

sčin

yP

oteč

1602

/2R

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-8

16,9

851

382

ZLPře

seky

Pot

eč25

4306

/5L

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-7

2,

7809

383

ZLV

yhra

zená

Pot

eč25

4306

/7L

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

7-8

1,45

6938

4ZL

Nad

mlý

nem

Poz

lovi

ce15

99/4

LA

noZL

IN 5

-811

,831

238

5ZL

V já

mě

Poz

lovi

ce15

99/8

LA

noZL

IN 5

-75,

0156

386

ZLP

oláš

kyP

rovo

dov

510

LA

noZL

IN 6

-66,

3495

387

ZLR

ájP

rovo

dov

509

RA

noZL

IN 6

-536

,767

938

8ZL

U A

man

taP

rovo

dov

502

LA

noZL

IN 7

-44,

0672

389

ZLU

Čer

tova

kam

ene

Pro

vodo

v52

1L

Ano

ZLIN

7-7

3,32

8939

0ZL

Vrc

hovi

naP

rovo

dov

512

LA

noZL

IN 6

-57,

9017

391

ZLD

ubov

éPřečk

ovic

e16

00/2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

5-0

5,90

2539

2ZL

Kab

atov

yR

okyt

nice

2534

24/1

5L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 1

-3

7,04

8939

3ZL

Koň

ská

Rok

ytni

ce25

3425

/2L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 1

-3

3,08

839

4ZL

Kol

elač

Rud

imov

2534

23/2

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

3-2

2,46

2539

5ZL

Rud

imov

ské

ploš

tiny

Rud

imov

2534

18/1

1L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-17,

0444

396

ZLV

asils

koR

udim

ov25

3418

/13

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

3-1

4,28

9739

7ZL

Mal

enis

kaŘ

etec

hov

2534

07/1

5L

Ano

ZLIN

6-7

4,71

7339

8ZL

Pod

Veš

kam

iŘ

etec

hov

2534

07ú9

LA

noZL

IN 6

-81,

9545

399

ZLU

Bab

yŘ

etec

hov

511

LA

noZL

IN 5

-65,

1165

400

ZLU

Jar

ošek

Řet

echo

v25

3407

/8L

Ano

ZLIN

6-7

8,84

0940

1ZL

U P

radl

iska

Řet

echo

v25

3407

/22

LA

noZL

IN 6

-73,

7655

402

ZLN

ad Ř

ezníčk

emS

ehra

dice

2534

08ú1

5L

Ne

ZLIN

4-8

4,11

0640

3ZL

Jurú

vrc

hS

idon

ie, S

v.Š

těpá

n, B

ylni

ce,Š

títná

n.V

.25

4321

/346

NR

Ano

ILA

VA

7-3

, 8-4

, 9-4

1532

,963

404

ZLD

raha

nce

Sla

vičí

n25

3418

/9L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 3

-05,

3421

405

ZLK

rátěčk

oS

lavičí

n25

3414

/13

LN

eZL

IN 1

-93,

7151

406

ZLN

ad Ř

íkou

Sla

vičí

n25

3413

/21

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

3-0

1,

2169

407

ZLKře

šov

Slo

pné

2534

03/2

LN

eZL

IN 3

-63,

5712

408

ZLO

krou

hlá

Slo

pné

2534

09/5

LN

eZL

IN 2

-70,

6209

409

ZLB

laže

jovi

ceS

mol

ina

207

LN

eV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 8

-76,

5526

410

ZLB

rusn

éS

mol

ina

206

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 8

-64,

0079

411

ZLÚ

lehl

yS

mol

ina

204

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 9

-65,

0533

412

ZLP

asek

yS

třeln

á14

.IL

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

5-6

3,36

6841

3ZL

Stre

lenk

aS

třeln

á14

.IIL

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

5-7

6,96

3541

4ZL

Kle

mův

kaŠ

anov

2534

24/5

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

2-4

2,49

9841

5ZL

Koh

útka

Šan

ov15

0/45

LA

noU

HE

RS

KY

BR

OD

1-4

5,02

4641

6ZL

Křib

yŠ

anov

2534

24/1

8L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-24,

367

417

ZLZl

áman

ecŠ

anov

2534

24L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 1

-43,

1061

418

ZLN

a K

oncí

chŠ

anov

150/

41L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 2

-48,

3101

419

ZLK

ršle

níŠ

títná

nad

Vláří

2534

25/1

3L

Ano

ILA

VA

9-3

6,09

8542

0ZL

Nad

Krš

iske

mŠ

títná

nad

Vláří

150/

53L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-44,

3622

421

ZLN

ad S

kala

mi

Štít

ná n

ad V

láří

150/

55L

Ano

ILA

VA

9-4

2,76

5642

2ZL

Peněž

náŠ

títná

nad

Vláří

150/

49L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-43,

9216

423

ZLP

od K

ocha

vcem

Štít

ná n

ad V

láří

2534

25/1

9L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-33,

4612

424

ZLU

nád

rže

Štít

ná n

ad V

láří

2534

25/2

2L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-20,

7837

425

ZLV

rchp

ole

Štít

ná n

ad V

láří

2534

25/1

6L

Ano

ILA

VA

9-2

0,58

9542

6ZL

Zele

nský

Štít

ná n

ad V

láří

150/

51L

Ano

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-43,

0537

427

ZLP

alej

sek

Tich

ov25

3225

/1L

Ano

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

9-4

4,23

8642

8ZL

Za P

otok

yTi

chov

2534

05/3

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 9

-50,

8306

429

ZLB

ojat

ínÚ

jezd

2534

04/3

LA

noZL

IN 1

-54,

951

430

ZLM

echn

ata

Úje

zd25

3404

/2L

Ano

ZLIN

1-5

2,42

1743

1ZL

U B

enči

ceÚ

jezd

2534

09/7

7L

Ano

ZLIN

1-7

2,61

743

2ZL

Suc

hý v

rch

Úje

zd, L

hots

ko25

3224

/1R

Ano

ZLIN

1-4

7,64

38

433

ZLB

ílé p

otok

yV

alaš

ské

Klo

bouk

y16

01/4

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 8

-9

6,80

8643

4ZL

Mla

dý h

ájV

alaš

ské

Klo

bouk

y16

01/6

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 8

-9

3,92

6743

5ZL

Nad

skal

íV

alaš

ské

Klo

bouk

y25

4306

/3L

Ne

VA

LAS

SK

E K

LOB

OU

KY

8-9

0,

366

436

ZLV

lčí d

oly

Val

ašsk

é K

lobo

uky

210

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 9

-81,

3156

437

ZLH

olom

ňaV

elký

Oře

chov

2534

11/3

LA

noZL

IN 8

-98,

0234

438

ZLP

od S

ečí

Vel

ký Oře

chov

2533

15/1

LA

noZL

IN 9

-85,

7391

439

ZLH

atí

Viz

ovic

e25

3223

/9L

Ne

ZLIN

3-4

5,17

6844

0ZL

Koz

mat

áV

izov

ice

518

LA

noZL

IN 2

-55,

2601

441

ZlLe

rven

ice

Viz

ovic

e51

4L

Ano

ZLIN

3-5

3,15

7644

2ZL

M

edvě

díV

izov

ice

504

LA

noZL

IN 3

-47,

615

443

ZLM

ikle

ska

Viz

ovic

e51

5L

Ano

ZLIN

3-5

4,76

544

4ZL

Nad

Chl

adno

u st

udní

Viz

ovic

e51

7L

Ano

ZLIN

2-5

3,55

3944

5ZL

Ost

rý v

rch

Viz

ovic

e50

5L

Ano

ZLIN

2-4

5,03

2544

6ZL

U J

anov

é ho

ryV

izov

ice

3.4.

2010

LA

noZL

IN 3

-49,

2972

447

ZLZá

dveř

ačka

Viz

ovic

e51

6L

Ano

ZLIN

3-5

5,78

244

8ZL

Hru

šové

Vla

chov

a Lh

ota

203

LA

noV

ALA

SS

KE

KLO

BO

UK

Y 9

-7

4,23

9944

9ZL

Vým

oly

Vla

chov

a Lh

ota

202

LN

eZL

IN 0

-71,

8993

450

ZLK

učov

anic

eV

lach

ovic

e25

3409

/18

LN

eZL

IN 1

-84,

542

451

ZLP

lané

díly

Vla

chov

ice

2534

09/5

LN

eZL

IN 1

-75,

6126

452

ZLP

od B

ukov

inou

Vla

chov

ice

2534

09/1

3L

Ne

ZLIN

2-7

6,42

2545

3ZL

U S

lobo

důV

lach

ovic

e25

3409

/7L

Ne

ZLIN

1-7

0,83

4745

4ZL

Chm

elík

ovV

rbět

ice

2534

15/9

LN

eU

HE

RS

KY

BR

OD

0-0

4,39

3945

5ZL

Kub

ovec

Vrbět

ice

2534

19/1

8L

Ne

ZLIN

0-9

6,81

8745

6ZL

Pod

Rub

anis

kem

Vrbět

ice

2534

15/1

2L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 0

-09,

8266

457

ZLTr

ojko

váV

rbět

ice

2534

14/2

2L

Ne

UH

ER

SK

Y B

RO

D 1

-04,

1611

458

ZLD

olní

Kam

enec

Vys

oké

Pol

e25

3410

/7L

Ano

ZLIN

0-7

3,41

8145

9ZL

U K

osov

aV

ysok

é P

ole

2534

04/1

LA

noZL

IN 1

-5, 0

-55,

8513

460

ZLZá

bojk

ovy

Vys

oké

Pol

e25

3404

/2L

Ano

ZLIN

1-6

3,06

4346

1ZL

Zahá

jíV

ysok

é P

ole

2534

05/4

LA

noZL

IN 0

-65,

4523

462

ZLP

od H

rubý

m v

rche

mZá

dveř

ice

2534

03/8

LN

eZL

IN 4

-46,

0183

463

ZLB

alaš

Zlín

16L

Ano

ZLIN

9-3

3,00

4846

4ZL

Bar

abášův

žle

bZl

ín17

LA

noZL

IN 8

-39,

5805

465

ZLD

íly II

.Zl

ín20

LA

noZL

IN 7

-312

,966

746

6ZL

Hat

leZl

ín19

LA

noN

AP

AJE

DLA

0-4

4,12

5246

7ZL

Leba

viny

I.Zl

ín4

LA

noZL

IN 7

-46,

9696

468

ZLM

ileno

v I.

Zlín

5L

Ano

ZLIN

7-4

9,73

3646

9ZL

Na

Hor

ách

Zlín

1.IV

LA

noN

AP

AJE

DLA

1-4

6,29

21

470

ZLS

trže

Zlín

21L

Ano

ZLIN

7-3

4,49

4147

1ZL

Sýk

ořin

ecZl

ín50

1L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-48,

0984

472

ZLU

Obr

ázku

Zlín

27L

Ano

NA

PA

JED

LA 0

-311

,330

647

3ZL

U S

vaté

vod

yZl

ín18

LA

noN

AP

AJE

DLA

0-4

12,2

102

474

ZLZa

Hum

nyZl

ín25

3305

/1L

Ano

ZLIN

9-5

7,01

9347

5ZL

Buk

ové

hory

Žele

chov

ice

nad

Dře

vnic

í51

3L

Ano

ZLIN

5-5

7,34

4347

6ZL

Konči

nyŽe

lech

ovic

e na

d Dře

vnic

í50

3L

Ne

ZLIN

5-3

2,75

0247

7ZL

Nad

Laz

yŽe

lech

ovic

e na

d Dře

vnic

í25

3222

/3L

Ano

ZLIN

5-4

6,43

5847

8ZL

Pod

Dol

inam

iŽe

lech

ovic

e na

d Dře

vnic

í25

3402

/2L

Ano

ZLIN

5-5

5,69

0547

9ZL

U C

ikán

kůŽe

lech

ovic

e na

d Dře

vnic

í25

3222

/5L

Ano

ZLIN

5-4

5,01

848

0ZL

U K

ozač

kyŽe

lech

ovic

e na

d Dře

vnic

í25

3402

/1L

Ano

ZLIN

5-5

8,57

7648

1ZL

U P

otok

aŽe

lech

ovic

e na

d Dře

vnic

í6

LN

eZL

IN 6

-35,

8026

482

ZLU

Sta

ré š

koly

Žele

chov

ice

nad

Dře

vnic

í50

8L

Ano

ZLIN

6-5

6,36

1948

3ZL

Výp

usta

Žele

chov

ice

nad

Dře

vnic

í28

LA

noZL

IN 6

-33,

1878

484

ZLM

ileno

v (L

ysá)

Žele

chov

ice

nad

Dře

vnic

í7

LN

eZL

IN 6

-32,

9046

9837

,971

4

Poř.

čísl

ook

rN

ázev

Vyhl

ášen

íK

ateg

. SM

OK

atas

tr. ú

zem

íVý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

1H

OU

znan

á ob

ora

Raděj

ovč.

j. 93

/53/

1020

24.

3. 1

993

ano

MY

8-3

Raděj

ov13

40,0

014

03,7

628

Přeh

led

uzna

ných

obo

r, sa

mos

tatn

ých

a uz

naný

ch b

ažan

tnic

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cíLO

:

Poř.

čísl

ook

rN

ázev

Vyhl

ášen

íSM

OVý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1V

SV

setín

ské

vrch

ynař.

vlád

y č.

10 Č

SR

10.

1. 1

979

VK

8-4

3129

,35

3181

,114

8

LO:

38m

apa

dekl

arov

anýc

h fu

nkcí

Přeh

led

chrá

něný

ch o

blas

tí př

iroz

ené

akum

ulac

e vo

d

Poř.

čísl

ook

rN

ázev

č.Dře

vina

lvs

SMO

Loka

lizac

eVý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1ZL

Val

ašsk

é K

lobo

uky

- Pot

eč21

1JD

VK

7-8

Pot

eč14

6,04

194,

0033

2ZL

Vlá

ra15

6B

K,K

L,JD

,JLH

,TR

IL 8

-3V

lára

2186

,79

2460

,095

73

ZLM

alen

ovic

e22

9D

BZ,

HB

NA

PA

0-6

Šar

ovy

316,

2831

3,70

564

UH

Strá

ní23

0B

K,K

L,JS

NM

NV

9-0

Strá

ní, K

větn

á12

89,1

213

11,6

301

5U

HV

ápen

ky15

5B

K,K

L,JS

MY

0-1

Váp

enky

859,

7986

9,15

35

Přeh

led

geno

vých

zák

lade

nLO

:m

apa

dekl

arov

anýc

h fu

nkcí

Poř.

čísl

ook

rN

ázev

Vyhl

ášen

íSM

OK

atas

tr. ú

zem

íVý

měr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1V

SZb

rojo

vka

Vse

tín a

.s.

č.j.

895/

97 d

ne 1

2. 1

. 199

8V

K 5

-7S

třeln

á21

3,87

214,

5461

2ZL

MO

EX

- Zb

rojo

vka

+ S

klad

yZL

1-9

Hal

uzic

e,V

lach

ovic

e, L

ipov

á57

8,80

489,

7992

Div

nice

, Vrbět

ice

3U

HS

klad

y P

opov

ice

č.j.

4383

3 - N

M/U

S -

1952

UH

3-1

Pop

ovic

e77

,04

83,7

412

4U

HZe

veta

Boj

kovi

ceč.

j. 14

3694

- H

611

/ 57

UB

4-2

Boj

kovi

ce60

,75

60,0

800

Přeh

led

jinýc

h dů

leži

tých

veř

ejný

ch z

ájmů

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cíLO

: 38

PLO

38

– Bí

lé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

Přílo

hy

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

__

© Ú

stav

pro

hos

podářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

13

Přeh

led

VK

P LO

: 38

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

K

atas

trál

ní ú

zem

í čí

slo

prvk

usc

hv.

UP

Reg

istr

.SM

O

Výměr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

1 ZL

Pod

Vlč

inko

u V

izov

ice

7

ano

ZL 3

-4

3,00

0,

0886

2 ZL

Dou

brav

y D

oubr

avy

ano

ZL 8

-5

0,

0742

3 U

H P

aděl

ky

Šum

ice

3

ano

UB

7-2

31

,65

9,62

39

4

HO

Och

oza

Kuž

elov

2

an

o M

Y 5

-3

10,2

0 16

,004

3

5 H

O O

choz

K

užel

ov

4

ano

MY

4-4

5,

0 2,

5384

6 H

O D

oubr

ava

Kuž

elov

3

an

o M

Y 4

-3

4,7

3,89

83

7

HO

Dou

brav

a V

elká

nad

Vel

. 4

an

o M

Y 3

-0

20,0

14

,040

9

8 H

O J

amy

Vel

ká n

ad V

el.

5

ano

MY

3-0

13

,1

12,3

708

9

HO

Suc

hovs

ký s

umar

nik

Suc

hov

9

ano

MY

2-0

3,

0 2,

4762

10

HO

Pril

esek

(Trn

ovsk

ý m

lýn)

S

ucho

v 10

ano

MY

2-0

18

,3

17,3

536

11

H

O L

ipin

ka I,

II

Suc

hov

12, 1

4

ano

UH

1-9

14

,5

10,4

432

12

H

O L

okaj

e K

užel

ov

2

ano

MY

4-2

9,

7 1,

9678

13

HO

U v

inic

I Li

pov

1

ano

UH

5-9

1,

8 1,

4509

14

HO

U v

inic

II

Lipo

v 2

an

o U

H 5

-9

1,2

1,14

77

15

H

O

Lipo

v 3

an

o U

H 5

-9

13,0

9,

7890

16

HO

Háj

ová

Lipo

v 4

an

o M

Y 5

-0

2,5

1,99

50

17

H

O H

áj

Louk

a 6

an

o U

H 4

-9

18,0

16

,070

3

18

HO

Hlo

ží

Vel

ká n

ad V

el.

7

ano

UH

4-9

11

,0

2,38

22

19

H

O

Vel

ká n

ad V

el.

9

ano

MY

4-0

2,

0 0,

2820

20

HO

V

elká

nad

Vel

. 10

ano

MY

3-0

4,

0 1,

4009

21

HO

Pod

sedk

y V

elká

nad

Vel

. 1

an

o M

Y 3

-0

4,5

3,22

92

22

H

O Ž

abin

ce

Ves

elí

3

ano

UH

7-8

1,

0 0,

9178

23

HO

Raděj

ovka

P

etro

v, S

trážn

ice,

Raděj

ov

8

ano

HO

0-0

17

,5

0,51

12

24

H

O P

od lu

kam

a B

latn

ička

1

an

o U

H 3

-7

2,5

1,35

17

25

H

O J

asen

ova

Bla

tnič

ka

3

ano

UH

3-7

30

,0

32,0

54

26

H

O

Bla

tnič

ka

5

ano

UH

3-8

1,

0 1,

2305

27

HO

Svo

dnic

e u

Bla

tnic

e B

latn

ice

1

ano

UH

5-7

9,

5 3,

3382

28

HO

Pod

Nad

hajč

inou

B

latn

ice

2

ano

UH

4-7

12

,0

8,00

53

Přílo

hy

P

LO 3

8 . B

ílé K

arpa

ty a

Viz

ovic

ké v

rchy

__

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

____

14

©

Úst

av p

ro h

ospo

dářs

kou

úpra

vu le

sů B

rand

ýs n

. L. –

pob

očka

KR

OMĚŘ

ÍŽ

Přeh

led

VK

P LO

: 38

map

a de

klar

ovan

ých

funk

cí

Poř.

čísl

o ok

r N

ázev

K

atas

trál

ní ú

zem

í čí

slo

prvk

usc

hv.

UP

Reg

istr

.SM

O

Výměr

a h

aPl

ocha

PU

PFL

Pozn

ámka

29

HO

Kob

ylí h

lava

B

latn

ička

5

an

o U

H 3

-7

7,5

9,88

28

30

H

O D

raha

B

latn

ička

11

ano

UH

3-8

9,

0 7,

7675

31

HO

Li

pov

4

ano

UH

5-9

1,

0 0,

7491

PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy


Seznam plánů péče o zvláště chráněná území

NPR Javorina UH NPR Zahrady pod Hájem HO NPR Čertoryje HO PR Vlčnovský háj UH PR Sidonie ZL PR Machová UH PP Uvezené UH PP Sviní hnízdo UH PP Okrouhlá ZL PP Chladný vrch ZL PP Bílé potoky ZL

Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

______________________________________________________________________________________ 16 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

Seznam mapových výstupů

Mapa přehledová 1:50 000 Mapa typologická 1:10 000 Mapa lesních vegetačních stupňů 1:50 000 Mapa cílového hospodaření 1:25 000 Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa 1:25 000 Mapa ÚSES 1:25 000 Mapa deklarovaných funkcí 1:25 000 Mapa funkčního potenciálu 1:25 000 Dopravní mapa 1:25 000


_______________________________________________________________________________ 30 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA

k základnímu šetření pro zpracování oblastního plánu rozvoje lesů

Přírodní lesní oblast č. 38 - Bílé Karpaty

a Vizovické vrchy

Vyhotovil : Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n/L. pobočka Kroměříž

Červen 1997


_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 31

O B S A H Strana 1. Úvod - důvod vyhotovení OPRL .................................................... 3 2. Přírodní lesní oblast 38 - vymezení hranice ..................................... 3 3. Pověření vypracováním OPRL ....................................................... 4 4. Uplatnění připomínek ke zpracování .............................................. 4 5. Kompetence státní správy a ochrany přírody pro zpracování území 4 5.1 Okresní úřady zasahující do LO ..................................................... 4 5.2 Kompetence státní správy ochrany přírody ..................................... 5 5.3 Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO ................................ 5 6. Základní údaje o lesní přírodní oblasti 38 (LO 38) .......................... 5 6.1 Poměry geologické a pedologické .................................................. 6 6.2 Poměry klimatické ......................................................................... 7 6.3 Poměry hydrologické .................................................................... 7 6.4 Poměry vegetační .......................................................................... 7 6.5 Zastoupení základních dřevin v LO 38 (dle databáze LO) .............. 8 6.6 Současné porostní typy .................................................................. 8 6.7 Zastoupení lesních vegetačních stupňů v LO (databáza LO) ........... 9 6.8 Nejrozšířenější lesní typy v LO (databáze LO) ................................ 9 6.9 Hospodářské soubory LO 38 ......................................................... 10 7. Zdravotní stav lesa ......................................................................... 11 7.1 Zhodnocení dosavadního stavu ...................................................... 11 7.1.1 Imisní poškození ............................................................................ 11 7.1.2 Poškození ostatními činiteli ........................................................... 12 7.1.3 Poškození zvěří ............................................................................. 14 7.1.4 Podkorní a listožraví škůdci ........................................................... 14 7.1.5 Hniloby ......................................................................................... 15 7.1.6 Nezdar zalesnění ........................................................................... 15 7.1.7 Historické velké kalamity .............................................................. 16 7.2 Koncepce opatření ........................................................................ 16 7.2.1 Opatření v lesích ohrožených imisemi ........................................... 16 7.2.2 Opatření v porostech ohrožených větrem ...................................... 16 7.2.3 Opatření v porostech poškozených sněhem a námrazou ................ 17 7.2.4 Opatření v porostech poškozených zvěří ....................................... 17 7.3 Ekologická stabilita lesů ............................................................... 17 8. Dopravní zpřístupnění LO ............................................................ 18 9. Výsledky hospodaření v oblasti ................................................... 18 10. Majetkové poměry ....................................................................... 19 11. Původní LHC v oblasti ................................................................. 20 12. Nově určené LHC v oblasti .......................................................... 20 13. Ochrana přírody v rámci LO ........................................................ 21 14. Organizační struktury LČR a významných vlastníků ..................... 21 14.1 Lesy ve správě LČR, s.p. ............................................................. 21 14.2 Lesy ostatních vlastníků ............................................................... 21 15. Kategorizace lesů v LO ................................................................ 22



16. Lesy zvláštního určení .................................................................. 23 17. Funkční potenciál lesů v LO ......................................................... 24 18. Metodika zpracování OPRL ......................................................... 24 18.1 Organizace prací a termín předložení ke schválení ........................ 24 18.2 Personální obsazení ...................................................................... 24 19. Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů 25 20. Výstupní dokumentace OPRL ...................................................... 26 20.1 Textová část ................................................................................ 26 20.2 Mapová dokumentace ................................................................. 26 21. Seznam příloh předběžné zprávy ................................................. 26



1. Úvod - důvod vyhotovení OPRL Lesní zákon č. 289/1995 Sb. v § 23 a následná vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb.

stanoví, že oblastní plány rozvoje lesů rámcově určí hlavní zásady hospodaření v rámci vymezené přírodní lesní oblasti. Budou nástrojem uplatňování jednotné lesnické politiky, rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejného a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu t.j. zachování lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, plnění všech jeho funkcí a podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.

Zásady pro vyhotovení OPRL a jejich obsah je stanoven vyhláškou MZe č. 83/96 Sb. z 19.4.1996.

ÚHÚL Brandýs nad Labem vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro zpracování OPRL, která byla schválena PLH MZe ČR.

2. Přírodní lesní oblast 38 - vymezení hranice OPRL bude pro tuto oblast vyhotoven na základě harmonogramu zpracování

Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem pro období 1996 - 2002. Podle tohoto harmonogramu bude OPRL pro LO 38 zpracováván v letech 1996 - 1997.

Lesní oblast 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je jednou z 41 vymezených oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje a vymezení hospodářských souborů.

Přírodní lesní oblast - 38 má výměru cca 55 251 ha, ze které převážná část 98,4 % spadá do jihomoravského regionu a jen 1,6 % do regionu severomoravského (okres Vsetín).

Vymezení LO - hranice : rámcově jsou stanoveny přílohou vyhlášky č. 83 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů.

Západní hranice : Obec Sudoměřice - Petrov - Strážnice - Vnorovy - Veselí nad Moravou - Uherský Ostroh - Ostrožská Nová Ves - Kunovice - Bílovice - Topolná - Pohořelice - Napajedla - Kvítkovice. Tato hranice je kompromisem mezi kviterii geologickými, pedologickými a klimatickými - probíhá na rozhraní třetihorního paleogenu a neogenu, lépe řečeno čtvrtohorních úvalových aluvií a třetihorního flyše.

Severní hranice : Obec Kvítkovice - Louky - Zlín - Želechovice nad Dřevnicí - Lípa - Zádveřice - Vizovice - Bratřejov - Pozděchov (hranice vede po údolnici řeky Dřevnice a potoka Lutoninky a Bratřejovky) - Prlov - Lužná (údolnice potoka Pozděchůvky a říčky Senice).

Východní hranice : Obec Lužná - Lidečko - Horní Lideč (tok Senice) - Střelná (Lyský průsmyk). Zde hranice vstupuje do povodí Váhu.

Jihovýchodní hranice : probíhá po státní hranici se Slovenskem až k obci Sudoměřice (hřeben Bílých Karpat).



3. Pověření vypracováním OPRL Ministerstvo zemědělství ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro

hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/96 - 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně přípravy metodiky. Kopie pověření je přílohou předběžné zprávy.

Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast (LO - 38). Bílé Karpaty a Vizovické vrchy zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů - pobočka Kroměříž, nám. Míru 498.

Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Jaroslav Zatloukal vedoucí pracovní skupiny, ing. Antonín Kusbach specialista typolog.

4. Uplatnění připomínek ke zpracování Na základě § 1, odst. 3 vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. byl MZe ve Věstníku č.

2/96 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené LO a byl vyhlášen termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své případné připomínky. Mezi vyjmenovanými přírodními lesními oblastmi byla i LO - 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Do stanoveného termínu 31.7.1996 neobdržel zpracovatel žádné připomínky a proto nejsou žádné v této předběžné zprávě zapracovány.

5. Kompetence státní správy a ochrany přírody pro zpracování území Jak vyplývá ze zákona č. 289/95 Sb. § 23 je zadavatelem vypracování oblastního

plánu rozvoje lesů pro danou přírodní oblast Ministerstvo zemědělství ČR, které je ústředním orgánem státní správy lesů a zároveň rozhoduje o kompetencích dle § 49 odst. 2 zákona č. 289/95 Sb. Náležitosti zpracování OPRL (zejména náplň) určuje vyhláška MZe č. 83/96 Sb. ze dne 19.4.1996.

V zpracovávané LO působí ve státní správě lesů : - územní odbor MZe Olomouc - Weellnerova 5, Olomouc 772 00 - územní odbor MZe Brno - Kotlářská 53, Brno 602 00. Hranice působnosti územních odborů jsou zakresleny v příloze. 5.1 Okresní úřady zasahující do LO Ve zpracovávané LO - 38 vykonávají státní správu následující okresní úřady s

kompetencí danou § 48 zákona č. 289/95 Sb. Jsou to : Okresní úřad Hodonín - Národní třída 25, Hodonín 695 32 Okresní úřad Uherské Hradiště - Svatováclavská 568, Uh. Hradiště 686 01 Okresní úřad Zlín - Třída T. Bati 3792, Zlín 760 01 Okresní úřad Vsetín - Horní náměstí 31, 755 01 Vsetín



5.2 Kompetence státní správy ochrany přírody Kompetence státní správy ochrany přírody jsou detailně řešeny v zákoně o ochraně

přírody a krajiny č. 114/92. Orgány ochrany přírody jsou : Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí Správy národních parků a CHKO Okresní úřady Obce Ministerstvo životního prostředí vykonává dle § 50 zákona 289/95 Sb. vrchní státní

dozor v lesním hospodářství a jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody v ČR má kompetence stanovené § 79 zákona 114/92 Sb. Na území LO je vyhlášena chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty se sídlem v Luhačovicích, která je současně biosférickou rezervací světové sítě UNESCO.

5.3 Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou

schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 5, odst. 4 zákona č. 114/92 Sb.). K této problematice dalo MŽP ČR - odbor ochrany přírody pod č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996 své vyjádření. V příloze č. 4 je kopie pro LO 38 - doporučené maximální zastoupení geograficky nepůvodních dřevin.

Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů.

Lesní hospodářské plány o výměře větší než 1 000 ha včetně jejich změn schvaluje na základě zákona č. 289/95 Sb. § 49 MZe ČR. LHP o výměře do 1 000 ha, jejich změny, zpracování osnov patří podle § 48 zákona č. 289/95 Sb. do kompetence okresních úřadů.

6. Základní údaje o lesní přírodní oblasti 38 (LO 38) LO 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy se nalézá v JV části České republiky při

státní hranici se Slovenskou republikou. Podle regionálního členění reliéfu ČR leží mezi Dolnomoravským úvalem na západě, Hostýnskovsetínskou hornatinou a Javorníky na severu a severovýchodě. Jako celek náleží k Západním Karpatům. Podle regionálně fylogeografického členění České republiky leží oblast na území obvodu Panonica - Bílé Karpaty stepní a obvodu Mesophytica Carpatica - Bílé Karpaty lesní, Zlínské vrchy a malá část Javorníků.

Na území LO se nalézají tyto biogeografické regiony : Hlucký, Bělokarpatský, velká část Zlínského a JZ výběžky Vsetínského regionu.



6.1 Poměry geologické a pedologické Území patří k Západním Karpatům vnějším. Mají výraznou pásemnou skladbu a

obloukovitý tvar. Na stavbě se podílí geotektonické celky, flyšové pásmo (Magurský flyš) a malou částí Vídeňská pánev.

Magurský flyš - je budován zvrásněnými mořskými sedimenty. Rozumíme jím nepravidelné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách od několika cm do několika m. Flyšové sedimenty dosahují mocnosti přes 1000 m. Magurský flyš se člení na tektofaciální jednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou. Ty se pak dále člení na různá souvrství (soláňské, bělověžské, zlínské, bystrické, svodnické, nivnické, kuželovské). Ve stavbě magurského flyše se výrazně uplatňuje příčná a podélná zlomová tektonika projevující se zlomy a výrony CO2 a NH4. Na nezdenický zlom je vázán andezitový a bazaltický vulkanismus.

Vídeňská pánev zasahuje na území oblasti jen okrajově svým SV výběžkem. Má charakter pískovců, slepenců, prachových vápnitých jílů a písků.

V kvartéru (čtvrtohorách) se na skalním podkladě vytvořila vrstva fluviálních a deluviálních sedimentů. Nejrozšířenější jsou svahové uloženiny. Fluviální sedimenty se akumulují v údolích větších toků. V kvartéru vznikají i různé mocné vrstvy sprašových hlín, které jsou hojnější v bezlesích částech LO.

Lesní půdy v oblasti je možno pokládat za půdy víceméně v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly přirozené listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změnou druhové skladby dřevin ve prospěch monokultur borovice a smrku. I mimo bývalé selské lesy byly v minulosti zakládány monokultury, zejména smrkové. Od počátku své existence způsobují svým pomalu rozložitelným opadem postupné okyselování půd a jejich podzolizaci. Za působení kyselých emisí je značná plocha lesních půd oblasti takto biologicky degradována. Převládajícím půdním typem je kambizem. Podle charakteru půdotvorného substrátu rozlišujeme několik subtypů - k. typická mezotrofní, oligotrofní, eutrická, luvická, dystrická, rankerová atd. K méně zastoupeným půdním typům patří luvizemě, rankery či podzoly. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro magurský flyš typická téměř úplná absence semihydromorfních půd a hydromorfních půd. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy fluvizemě v okolí větších toků. Bodový charakter mají i hydromorfní půdy na svahových mokřadech s přítomností proudící vody a svahových glejů. Pokud se týče trofnosti půd, převládají živná stanoviště. Specifický ráz má hřeben Vizovických vrchů a lokální výchozy pískovců v celé oblasti. Na zvětralinách vznikají chudší a kyselejší půdy rázu typickým kambizemí oligotrofních, kambizemí dystrických až podzolů kambických či typických.

Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé oblasti. Sondy byly vybrány tak, aby byla podchycena dominantní lesní stanoviště a zároveň zdůrazněna a zdůvodněna nutnost diferenciace způsobů hospodaření. Syntetickým vyjádřením pedologického průzkumu lesních stanovišť je pak upřesnění charakteristik lesních typů.



6.2 Poměry klimatické Podle klimatické rajonizace ČR (E. Quilt, 1975) je na území LO vylišeno několik

klimatických oblastí. Rozhodující význam má mírně teplá oblast s krátkým mírně suchým létem, mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná. Nejvyšší části LO (vrcholové partie Bílých Karpat) jsou řazeny do chladné klimatické oblasti, pro niž je charakteristické krátké, mírně chladné, vlhké léto, mírně chladné jaro, mírný podzim, zima je mírně chladná s dlouho trvající sněhovou pokrývkou.

Nejteplejší jsou nejnižší území v JZ části s dlouhotrvajícími teplotami průměrem 8,9°C. V nejvýše položených územích klesá průměrná roční teplota pod 6°C.

Pro členitý terén LO je typické tvoření teplotních inverzí. Srážkové úhrny se pohybují od 500 mm do 900 mm. V uplynulých suchých létech

nedosáhly úhrny ani 400 mm. Srážkový deficit nebyl dosud vyrovnán. Větrné poměry jsou ovlivňovány horským masivem Bílých Karpat. Obecně lze říci,

že v zimě převažují východní složky, v létě západní složky větru. Podzim a jaro jsou nestabilní. Důležitý je výskyt bořivých a přepadových větrů. Zajímavý je projev fohnového efektu na úpatí Bílých Karpat.

Projevy mikroklimatu se odráží v druhotném charakteru lesních společenstev a lesní fytocenózy (vegetační poměry).

6.3 Poměry hydrologické Území LO patří hydrologicky k povodí řek Moravy a Váhu. Rozvodnice jde z větší

části po hlavním hřebenu Bílých Karpat. Pouze řeka Vlára se zařezává až do masivu Vizovických vrchů. K dalším větším tokům oblasti patří řeky Olšava a Velička. Nejvodnějším obdobím je jaro - jarní tání s povodněmi.

Nejnižší průtoky se vyskytují v září. Pro toky oblasti je typická velká rozkolísanost průtoků. Tu zapříčiňuje malá retenční schopnost flyše. Na jihu dochází ke každoročnímu vysychání toků. Naopak při přívalových lijácích v letních bouřkách mohou průtoky kulminovat. Změnu a rozkolísanost průtoků také ovlivňuje nevhodné hospodaření v krajině. Celkově je flyšové území charakterizováno nedostatkem vody. Pramenné vývěry jsou málo časté, vydatnost vývěrů charakteru svahových mokřadů je málo. Geologické podmínky jsou příčinou vývěrů minerálních pramenů vázaných na Nezdenický zlom a Luhačovické údolí. Roztroušeně pak u Suché Loze, Březové, na Brumovsku, ve Strání a Korytné.

6.4 Poměry vegetační Rozvržení lesních vegetačních stupňů (LVS) odpovídá sousedním flyšovým

pohořím. Typickým vegetačním společenstvem jsou bohaté dubové bučiny a bohaté bučiny a vlivem lidské činnosti v posledních staletích vzniklé dubové či bukové habřiny či dubové a bukové pařeziny, které se staly druhotnou ale stabilní složkou přírodních společenstev Bílých Karpat a Vizovických vrchů. Zajímavým jevem je absence jedle ve velké části oblasti. Původní je přítomna pouze v SV části na Valašskokloboucku, kam proniká z Javorníků a Beskyd. LO tak zahrnuje dominantní bezjedlovou část a část s jedlí. V jedlové



části je vytvořeno specifické lesní společenstvo - dubová bučina s jedlí, kde dochází na anhydromorfních stanovištích k míšení dubu s jedlí. Toto společenstvo přechází přímo do jedlových bučin.

V bezjedlové části má na porostní skladbu největší vliv expozice. V polohách do 650 - 700 m n.m. zaujímají dubové bučiny (3. LVS) slunné svahy, zatímco stinné náleží bučinám (4. LVS) . Typickým příkladem je hřeben Vizovických vrchů. V nižších polohách (200 - 400 m n.m.) se na stinných svazích vyvinuly dubové bučiny (3. LVS), slunné svahy zaujímají bukové doubravy (2. LVS).

Nejteplejší partie na okrajích komplexů s vysychavým stanovištěm patří habrovým doubravám (1. LVS). V nadmořských výškách nad 700 m se vliv expozice uplatňuje méně. Zde je typický výskyt bučin (4. LVS) v bezjedlové části a jedlových bučin (5. LVS) v jedlové části.

Všeobecně lze říci, že oblast patří k nejzachovalejším lesním celkům ve vztahu k původnosti lesních společenstev.

6.5 Zastoupení základních dřevin v LO 38 (dle databáze LO)

Dřevina Plocha (ha) % SM 17 413 32 JD 947 2 BO 6 566 12 MD 2 640 5 DB 7 986 15 BK 11 933 22 HB 3 207 6 JV 609 1 JS 664 1 BR 745 1 OL 448 1 LP 1 048 2 100%

Z tabulky je zřejmé, že jehličnaté dřeviny zaujímají 51 % a listnaté 49 % rozlohy.

Takto příznivý poměr je ojedinělý. 6.6 Současné porostní typy : smrkový (SM monokultury, směsi s převahou SM) borový (BO monokultury, směsi s převahou BO) jedlový (JD monokultury, směsi s jedlí nad 20 %) dubový (Doubravy, směsi s převahou DB) bukový (Bučiny, směsi s převahou BK) les nízký kvalitní (DB, HB, směsi DB, HB často se semennými jedinci) les nízký nekvalitní (DB, směsi DB + HB, HB - špatná kvalita) olšový (JS) (OL /JS/ porosty na aluviích)



Okrajově se vyskytují skupiny cenných lisnáčů (LP, KL), které byly založeny uměle. Tyto porostní typy jsou zohledněny při tvorbě hospodářských souborů.

6.7 Zastoupení lesních vegetačních stupňů v LO (databáze LO) 0. LVS 2 ha + 1. LVS 148 ha 0,3 % 2. LVS 11 446 ha 20,7 % 3. LVS 29 209 ha 52,8 % 4. LVS 9 676 ha 17,5 % 5. LVS 4 770 ha 8,7 % ---------------------------------------------------- 55 251 ha 100 % 6.8 Nejrozšířenější lesní typy v LO (databáze LO) (nad 1 000 ha)

2H2 Hlinitá bk doubrava s ostřicí chlupatou na mírných svazích 2 265 ha 2H3 Hlinitá bk doubrava s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech 1 837 ha 2H4 Hlinitá bk doubrava s ostřicí chlupatou a horskou na mírných svazích 3 260 ha 2B2 Bohatá bk doubrava strdivková na svazích 1 090 ha 3K3 Kyselá db bučina biková na svazích 1 059 ha 3S5 Svěží db bučina biková se šťavelem na hřbetech a svazích 1 031 ha 3S7 Svěží db bučina biková s ostřicí chlupatou .... 1 467 ha 3B1 Bohatá db bučina strdivková na svazích 1 031 ha 3B5 Bohatá db bučina s ostřicí chlupatou na svazích 6 728 ha 3B8 Bohatá db bučina s jedlí na svazích 1 700 ha 3H2 Hlinitá db bučina s ostřicí chlupatou na mírných svazích 9 908 ha 3H6 Hlinitá db bučina s ostřicí a bršlicí na mírných svazích 1 934 ha 4B4 Bohatá bučina javorová na svazích 4 427 ha 5B1 Bohatá jedlová bučina mařinková na svazích 3 400 ha

Další údaje - zastoupení věkových stupňů - zásoby databáze LO - těžby



6.9 Hospodářské soubory LO 38

HS Cílové hospodářství H. způsob U/od Poč. obnovy Cíl. druhová skladba215 DB hosp. exponovan.

stanovišť nižších poloh N, P 120/30 101 DB7, BO1, LP(BK)1,

HB1, MD alt. BO 235 DB hosp. kyselých

stanovišť nižších poloh P, N 130/30 111 DB8, LP(BK)1, HB1,

BO, MD 251 DB hosp. živných

stanovišť nižších poloh N, H 100/20 91 DB7, BK(LP)2, HB1,

MD, BO 253 DB hosp. živných

stanovišť nižších poloh N, H 100/20 91 DB7, BK(LP)2, HB1,

MD, BO alt. BO 255 DB hosp. živných

stanovišť nižších poloh P, N 160/30 141 DB7, BK(LP)2, HB1,

MD 257 DB-BK hosp. živných

stanovišť nižších a středních poloh

N, H 110/30 91 DB7, BK(LP)1, MD1,HB1 3. LVS alt. BK

259 DB-BK hosp. živných stanovišť nižších a středních poloh

H, N 70/20 61 DB7, BK(LP)1, MD1,HB1 3. LVS alt. BK

297 OL hosp.podmáčených stanovišť

N 90/20 81 OL8, JS2, OS, BR, VR, SM

411 BK-SM hosp.exponov. stanovišť střed. poloh

N, P 110/30 91 SM5,BK3,MD1,BO1, DB alt.SM5,BK3, KL1,MD1,DB

416 BK hosp. exponovan. stanovišť střed. poloh

P, N 130/30 111 BK8, BO1, DB1 alt.BK6,KL2,DB1,JS1

431 BK-SM hosp. kyselých stanovišť střed. poloh

P, N, H 110/ 30-40

91 SM5, BK3, MD1, BO1, DB

433 BK-BO hosp. kyselých stanovišť střed. poloh

H, N, P 110/20 101 BO6, BK3, MD1, SM, DB

436 BK hosp. kyselých stanovišť střed. poloh

P, N 130/30 111 BK8, BO1, DB1, SM

451 BK-SM hosp. živných stanovišť střed. poloh

H, N 100/30 81 SM5, BK2, KL1, LP1,MD1

453 BK-SM hosp. živných stanovišť střed. poloh

H 100/20 91 SM4, BK3, KL1, DB1, MD1

456 BK hosp. živných stanovišť střed. poloh

P 120/30 101 BK7, KL(LP)1, DB1, MD1

511 BK-SM hosp.exponov. stanovišť vyšších poloh

N, P 120/30 101 SM5, BK3, JD1, BO1,alt. SM5, BK3, KL1, JD1

516 BK hosp. exponovan. stanovišť vyšších poloh

P, N 140/40 121 BK7, SM2, JD1, KL alt. BK6, JD2, KL1, SM1



HS Cílové hospodářství H. způsob U/od Poč. obnovy Cíl. druhová skladba551 BK-SM hosp. živných

stanovišť vyšších poloh

N, H, (P) 110/30 91 SM5, BK2, KL1, JD1,MD1

552 BK-JD(JD) hosp. živn. stanovišť vyšších poloh

P, N, V 120/ 30-40

101 BK6, JD3, SM1, MD alt. JD

556 BK hosp. živných stanovišť vyšších poloh

P 130/30 111 BK6, JD2, SM1, KL1,MD

249 Větrolamy V - - DB6, LP3, JV1, HB, JS, KS, OŘČ, keře

1441 PHO I. podle příslušného HS a instrukcí hospodaření v PHO 2441 Ochr. pásmo zdrojů př.

léčivých a stol.min.vod podle příslušných HS a instrukcí lázní Luhačovic

1446 NPR, PR, PP podle příslušných plánů péče orgánů ochrany přírody 2446 Genov. základna BK P 140/40 121 BK8, KL1, JS1, DB,

LP, HB, JL, JV, TŘ, BŘK, JD

445 Genová základna DB P, N 170/40 151 DB7, BK1, HB2, MD,LP

447 Obory, bažantnice podle příslušného HS a mysliveckého průzkumu 3441 Ostatní zájmy podle příslušného HS a požadavků veřejného zájmu

7. Zdravotní stav lesa

Lesní oblast 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy patří díky své dřevinné skladbě k stabilnějším lesním oblastem, je odolnější proti biotickým a abiotickým škodlivým činitelům. Podíl jehličnanů a listnáčů je vzácně vyrovnaný, jehličnany zaujímají 51 % plochy, listnáče 49 %.

7.1 Zhodnocení dosavadního stavu

7.1.1 Imisní poškození

Lesní oblast (LO) je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D, malá část je zařazena do pásma C. Zákresy pásem jsou na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Pásmo C zahrnuje pouze 7,7% plochy LO. Maximální stupeň poškození porostů je 2. Zdroje imisního poškození jsou dálkové, zejména Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou Zlínsko-otrokovická aglomerace a elektrárna Hodonín. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky v městech sousedících s LO. V rámci republiky se jedná o imisně málo poškozenou LO.



7.1.2 Poškození ostatními činiteli

Nahodilé těžby v LO ukazuje následující tabulka a graf :

Předmýtní nahodilá Mýtní nahodilá Celkem jehl. list. jehl. list. 1986 22884 6785 23625 3502 56796 1987 28925 7242 19932 4014 60113 1988 12280 5256 11327 2783 31646 1989 18086 6215 21422 3921 49644 1990 27358 2320 59311 10726 99715 1991 19394 7880 18788 5827 51889 1992 21547 5271 21741 3623 52182 1993 89141 9678 38870 5008 142697 1994 74424 4118 51010 4271 133823 1995 77959 8271 90389 3963 180582 celkem 391998 63036 356415 47638 859087 celk.těžba 469800 474900 1277500 719200 2941400 % nahodilé 83,4 13,3 27,9 6,6 29,2

m3

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

160000

180000

200000

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995

m3



Z tabulky je patrné, že podíl nahodilých těžeb byl nejvyšší u jehličnatých dřevin, s extremním vzestupem hodnot v letech 1993 - 1995. Tento vzestup souvisí s vývojem klimatu v těchto letech, zejména se silnými přísušky a následným rozvojem kůrovců. V minulých deceniích podíl nahodilých těžeb nepřevýšil 20%. Příčiny nahodilých těžeb v letech 1988 - 1995 ukazuje následující graf:

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

160000

180000

200000

1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 celkem

vítrsníhimisesuchokůrovcihnilobyostatní

Z uvedených dat vyplývá, že v extremně teplých a suchých letech jsou příčinami

nahodilých těžeb sucho a dále kůrovci, kteří mají ideální podmínky pro rozmnožení (3 generace během jednoho roku). LO byla postižena větrnými polomy na přelomu osmdesátých a devadesátých let, v letech 1992 - 94 byly opakované škody mokrým sněhem, zejména ve stadiu tyčkovin a tyčovin. Při škodách sněhem je nutné si uvědomit, že údaj v metrech krychlových nevypovídá přesně o charakteru poškození, neboť tyto porosty mají malou zásobu na hektar. Plošně jsou škody tudíž větší. Největší škody větrem byly koncentrovány do lokality „Rasová“, nyní v majetku obce Komňa, kde je rozsáhlý blok smrkových porostů rovrácený přepadavými větry převážně z jižního směru. Silně je také ohrožena lokalita „Vasilsko“, kde je blok stejnověkých smrkových porostů silně napadených hnilobami (1. generace lesa). Škody větrem se objevují v celé oblasti, nevyjímajíc ani listnaté porosty, ale kalamity jsou plošně omezené z důvodu druhové pestrosti porostů. Podíl dřevin na nahodilých těžbách podle druhu poškození ukazuje následující tabulka:



Vítr Sníh Imise Sucho Kůrovci Hniloby Ostatní Celkem Smrk 161 299 79 226 4 899 132 369 148 837 6 107 18 559 551 296 Borovice 3 528 102 950 0 2 352 1 474 0 13 588 123 892 Dub 1 586 0 0 1 068 0 0 39 079 41 733 Buk 18 624 164 0 2 664 0 352 255 22 059 Ostatní 11 488 498 0 6 916 523 480 35 188 55 093 Celkem 196 525 182 838 4 899 145 369 150 834 6 939 106 669 794 073

U dubu největší podíl nahodilých těžeb tvoří odumírání dubů způsobené tracheomykózou, u ostatních dřevin je převaha nahodilých těžeb způsobená odumíráním jedle.

7.1.3 Poškození zvěří

Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Největší škody jsou v oblastech výskytu jelení a mufloní zvěře, dále jsou škody patrny v oboře Radějov určené k chovu zvěře dančí. Jelení zvěř se koncentruje v severní části LO (revíry Sidonie, Štítná n. Vláří a Bojkovice lesní správy Luhačovice), největší škody okusem a loupáním jsou v oblasti Vlárského průsmyku. Přesto, že v této oblasti jsou velmi dobré podmínky pro přirozenou obnovu buku a buk se také masově zmlazuje, škody okusem a loupáním narušují řádnou výchovu lesních porostů. Velmi silné škody mufloní zvěří jsou na revíru Vápenky lesní správy Strážnice, kde na části revíru (3 oddělení) došlo koncem osmdesátých let k silné koncentraci mufloní zvěře a škody ohryzem a loupáním stouply na takovou míru, že v části porostů jsou nutné rekonstrukce. Na této lokalitě v současné době nejsou nové škody mufloní zvěří vzhledem k silnému snížení stavů.

7.1.4 Podkorní a listožraví škůdci

K rozvoji podkorního hmyzu (kůrovci Ips sp., Pityogenes chalcographus) došlo v souvislosti vývoje klimatu směrem k horkým a suchým létům a mírným zimám (1992 - 1994), kdy mimo příznivých podmínek pro rozvoj (3 generace) dochází k oslabení živné rostliny, v tomto případě smrku ztepilého. Tyto faktory vedly ke kalamitnímu zvýšení populace a k silným škodám. Nejvíce se škody projevily v 2. - 4. vegetačním stupni, zhruba po čáru 550 m n.m., kde je smrk nejvíce ohrožený přísušky. V oblasti Vizovických vrchů přemnožení zasáhlo i vyšší polohy. V současné době je kalamita na ústupu, mimo vlastních asanačních těžeb se na snížení populační hustoty podílelo nasazení kombinace lapáků a feromonových lapačů. Převážná část větších majetků se s kalamitou vypořádala, problematickými zůstávají některá ohniska kůrovců na drobných majetcích. V letech 1990 - 1993 se na modřínech silně přemnožil tesařík Tetropium gabrieli, který do té doby vystupoval jen jako sekundární technický škůdce dřeva. Při přemnožení se stává primárním škůdcem modřínů. V roce 1992 byly nižší polohy střední části LO napadeny



pilatkou smrkovou. V nejvíce poškozených lokalitách bylo proti škůdci zakročeno postřiky.

7.1.5 Hniloby

Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozený smrk, jako místně nepůvodní dřevina v oblasti s převahou živných půd. Napadení houbovými patogeny je umocněno ještě tím, že smrk byl masově zaváděn na bývalé nelesní plochy, kde tvoří první generaci lesa. Základními houbovými patogeny na smrku jsou Heterobasidion annosus (červená hniloba) a václavky (Armillaria sp.) Podíl napadených jedinců stoupá s věkem porostů a v porostech starších 80 let je v průměru 25%. V LO se vyskytují porosty se 100% napadením hnilobami. Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv.“nepravé jádro“, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 140 let dosahuje až 60%. Z toho důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu porostů dokončit ve 130 - 140 letech porostu. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum).

7.1.6 Nezdar zalesnění 1966 - 1975 1976 - 1985 1986 - 1995 1996 - 2007 plánovaný - 20 20 25 skutečný 19,6 21,9 27,9 -

Zvýšení nezdaru zalesnění oproti minulým deceniím jde zejména na úkor jarních přísušků, dále na zvýšení škod zvěří z důvodu změny technologií ochrany kultur od oplocování k ochraně chemické. V současné době ale stoupá podíl oplocení v ochraně kultur proti zvěři. Dále se na zvýšení nezdaru projevila změna technologií směrem k velkým holosečím, u kterých je ochrana kultur obtížnější. Vzhledem k převaze živných stanovišť se jako jedna z příčin nezdaru zalesnění ukazuje také buřeň, zejména na velkých holosečích. Z toho důvodu je nutné zalesňovat ihned po provedených těžbách, tj. v prvním roce vzniku holiny, než dojde k silnému rozvoji buřeně. Příčiny nezdaru v % udává následující tabulka: Příčiny %

sucho 49,1 buřeň 14,3 zvěř 19,5 nekvalitní sazenice 10,0 klikoroh 3,2 mráz 2,4 ostatní 1,5

celkem 100,0



Podíl přirozené obnovy činil 7,9 %, což je v oblasti optima buku velmi málo a je nutné podíl přirozené obnovy zvýšit.

7.1.7 Historické velké kalamity

Vzhledem k poměrně velké ekologické a statické stabilitě porostů v lesní oblasti nedošlo v historické době k rozsáhlým kalamitám zasahujícím rozsáhlé plochy lesa. Biotičtí a abiotičtí činitelé působili v plošně omezených lokalitách. Z evidence minulých LHP je patrno, že žádná kalamita nedosáhla úrovně poškození lesa (podíl nahodilých těžeb) jako kalamity v deceniu 1986 - 1995.

7.2 Koncepce opatření

7.2.1 Opatření v lesích ohrožených imisemi

Pásmo C imisního ohrožení je charakterizováno středním a nižším imisním zatížením při poměrně příznivých stanovištních podmínkách. Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun stromů poskytuje zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se porost začíná zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a v návětrných stranách hustý porostní plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.). V rozpracovaných poškozených smrkových porostech je nutné snížit obmýtí a zkrátit obnovní dobu. Listnaté porosty neobnovovat předčasně, při jejich obnově důsledně využít přirozené obnovy. Ucelené smrkové porosty bez známek poškození předčasně nerozpracovávat.

7.2.2 Opatření v porostech ohrožených větrem

Východiska obnovy je nutné zakládat v závětrných částech porostů s ohledem na převládající směr škodlivých větrů. Je nutné zachovat porostní pláště, neprořeďovat návětrné strany porostů, ani z důvodu uvolňování zmlazení. Labilní porosty rozvrácené větrem je nutné urychleně obnovit. Zakládat je nutné porosty smíšené, z hlediska statické stability je výhodnější jednotlivé smíšení více a méně odolných dřevin než smíšení skupinovité. Ve výchově je nutné udržet kostru porostů tvořenou odolnými dřevinami, nedovolit jejich zatlačení do podúrovně porostu. V návětrných stranách a podél rozdělovacích linií je nutné udržovat dlouhé koruny. Návrh vnitřního zpevnění porostů je dán v mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa (lokality Rasová a Vasilsko).



7.2.3 Opatření v porostech poškozených sněhem a námrazou

Výše jmenovanými činiteli byly nejvíce poškozeny stejnověké nesmíšené

monokultury borovice, dále smrku. Největší poškození je na živných půdách, ale poškozeny byly i porosty na půdách kyselých. Proto je nutné změnit způsob pěstování borových porostů. Zcela nevhodné jsou monokultury, odolnější jsou smíšené porosty borovice s listnáči (BK, HB, LP). U smrkových porostů by štíhlostní koeficient tyčkovin a tyčovin neměl překročit hodnotu 100.

7.2.4 Opatření v porostech poškozených zvěří

V současné době došlo ke snížení stavu zvěře a převážná většina škod je staršího data. U silně poškozených porostů je nutné rozhodnout podle míry poškození a vývoje porostu (snížení zakmenění, odumírání stromů) o eventuelní těžbě z hospodářské nutnosti. U ostatních poškozených porostů je nutné v pěstebních zásazích vylučovat nejvíce poškozené kmeny. U těchto porostů je vhodné v závislosti na míře poškození snížit obmýtí. V poškozených porostech, které jsou i v současné době ohroženy zvěří, je nutné v prvé řadě snížit tlak zvěře na porosty. U těchto porostů by neměla být krmná zařízení a měl by zde být vykonáván zvýšený lovecký tlak na zvěř. Nepoškozené kmeny by měly být ochráněny (pletiva, nátěry), kultury řádně oploceny.

7.3 Ekologická stabilita lesů

Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky.

Pro udržení a zvýšení ekologické stability lesů byl vytvořen Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je vytvářen tak, aby vznikla nepravidelná síť vnitřně ekologicky stabilních segmentů geobiocenóz, které jsou funkčně a prostorově účelně rozmístěny s cílem zachování druhové rozmanitosti. Propojením segmentů je umožněna migrace a komunikace organismů. Podle biogeografického významu dělíme ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Podle prostorově funkčních kriterií se prvky ÚSES dělí na:

BIOCENTRA - jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů).

BIOKORIDORY - jsou stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry. Minimální šířka lokálního biokoridoru je 15 m, minimální šířka regionálního a nadregionálního biokoridoru činí 40 m.

Návrh hospodářských opatření v prvcích ÚSES je uplatněn v rámcových směrnicích: - v lese hospodářském odchylkou od modelu hospodaření - v lese ochraném a zvláštního určení přímo hospodářským souborem.



Odchylky od modelů jsou na zvláštním listě rámcových směrnic hospodaření.

Vymezení ÚSES je na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Vymezení bylo přejato ze schválených generelů ÚSES na celém území mimo oblasti CHKO Bílé Karpaty, kde k datu zpracování OPRL nebyly generely ÚSES k dispozici.

8. Dopravní zpřístupnění LO Celá lesní oblast je rozložena od východní státní hranice do hloubky 20-40 km

vnitrozemí. Jedná se o výškově značně diferencovaný terén v rozpětí 200-970 m n.m. Dopravní zpřístupnění je dobré a to veřejnými asfaltovými silnicemi, na které

navazují lesní cesty typu 1L nebo 2L a v některých případech 3L. V posledních letech stav lesní sítě doznává určitých negativních změn, v důsledku

vynakládání nedostatečných finančních prostředků, které jsou zapotřebí především na údržbu stávající sítě. V počátcích se jedná o drobnější opravy způsobené provozem po těchto komunikacích (výtluky, narušení přibližováním, podmáčením a pod.), které opomenuty rychle znehodnocují současný stav.

Zpracování transportních segmentů (technologická typizace) bude doloženo v průvodní zprávě konečného zpracování GPRL pro lesní oblast č. 38.

Celou oblast je možné hodnotit jako dobře dopravně zpřístupněnou. 9. Výsledky hospodaření v oblasti Na základě rozboru databáze platných LHP. T ě ž b a : Zásoba jehličnatá - 8 353 200 m3 b.k. listnatá - 6 259 300 m3 b.k. celkem - 14 612 500 m3 b.k. Roční těžba obnovní jehličnatá - 127 750 m3 b.k. listnatá - 71 920 m3 b.k. celkem - 199 670 m3 b.k. Roční těžba výchovná jehličnatá - 46 980 m3 b.k. listnatá - 47 690 m3 b.k. celkem - 94 470 m3 b.k. Roční těžba celková jehličnatá - 174 730 m3 b.k. listnatá - 119 410 m3 b.k. celkem - 294 140 m3 b.k.



Z toho TN celková - 859 087 m3 b.k. t.j. 29,2 % TN přemýtní - 455 034 m3 b.k. t.j. 48,2 % TN mýtní - 404 053 m3 b.k. t.j. 20,2 % Průměrná výše celkové roční těžby na 1 ha porostní plochy činí 5,32 m3 b.k., což o

1/5 převyšuje celostátní průměr. Zvýšení lze vysvětlit kvalitou porostů. Roční úkol - probírky 43 830 ha prořezávky 10 361 ha Roční úkol zalesnění z těžby 5 238 ha Jednotlivé roční nahodilé těžby jsou uvedeny v kapitole 7.1.2 - poškození, kde je i

rozbor příčin. 10. Majetkové poměry Do roku 1991, kdy nabyl účinnost zákon č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických

vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, byly lesy ve sledované oblasti z 87% v užívání státu, 13% v užívání zemědělských družstev a zanedbatelné 0,02% soukromé.

Po roce 1991 začal restituční proces navrácení lesních majetků fyzickým osobám dle citovaného zákona. Dle zákona č. 172/91 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví lesních pozemků na obce.

Při navrácení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky, s.p. Přehled o majetkových poměrech ve sledované oblasti podává následující tabulka.

Soukromé LO - 38 Plocha Stát Obce do 50 ha nad 50 ha LHC Luhačovice 29 502 9 749 7 185 6 890 5 678 LHC Brumov 17 303 5 623 2 495 6 759 2 426 LHC Strážnice 7 512 4 340 914 1 265 993 LHC Vsetín 934 886 - 48 - C e l k e m 55 251 20 598 10 594 14 962 9 097 % 100 37,3 19,2 27,0 16,5

Údaje vycházejí z platných LHP zpracovaných po roce 1991 (LS Strážnice, LS Luhačovice). Na bývalé LS Brumov (sloučeno nyní s LS Luhačovice) právě probíhá venkovní zpracování LHP. Předložené údaje jsou aktuální i když nejsou konečné, poněvadž restituční nároky doznávají stálých změn, ať už z důvodů předložených nových nároků či soudních pří.

Největším vlastníkem lesů v lesní oblasti je stát, který vlastní 20 598 ha lesa, což je 37,3%. Obce vlastní 10 594 ha lesa a to je 19,2%.

Z fyzických osob s majetkem nad 50 ha lesa jsou to :



majetek E. Horáková 114 ha Wichtrle 558 ha A. Kuba 399 ha V. Orozsová 733 ha R. Šilhánek 104 ha A. Tomešová 994 ha J. Urban 498 ha Poláchová 493 ha Na území LO je velký podíl drobných majitelů. 11. Původní LHC v oblasti Původní lesní hospodářské celky byly vytvořeny na základě zákona č. 96/77 Sb. a

vyhlášky č. 13/78 Sb. - „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“ MLVH č.j. 30353/ORLH/78 z 15.3.1978 č.j. 30418/ORLH/78 ze dne 10.7.1978. Hranice těchto celků byly stanoveny souhlasně s hranicemi bývalých lesních závodů státních lesů. Státní lesy vykonávaly i odbornou správu u ostatních vlastníků a uživatelů.

Jedná se o části : LHC Brumov platnost 1988 - 1997 - 17 303 ha LHC Vsetín 1990 - 1999 - 934 ha LHC Luhačovice 1994 - 2003 - 29 502 ha LHC Strážnice 1987 - 1996 - 7 512 ha 12. Nově určené LHC v oblasti Na části území LO-38 v bývalém LHC Strážnice došlo při obnově LHP k vyhlášení

nových LHC s platností 1.1.1997 - 31.12.2006. Jedná se o LHC Strážnice - LČR LHC Nová Lhota - obec Nová Lhota LHC Singulární společnost Nová Lhota LHC Suchov - obec Suchov LHC Javorník - obec Javorník LHC Singulární společnost Javorník LHC Lesní družstvo Javorník LHC Lesní družstvo Velká nad Veličkou LHC Singulární společnost Velká nad Veličkou LHC Sdružení vlastníků lesa na Kobylí hlavě LHC Tvarožná Lhota - obec Tvarožná Lhota LHC Hrubá Vrbka + Singulární společnost Hrubá Vrbka LHC Sdružení vlastníků lesa Dubník LHC Radějov - obec Radějov



13. Ochrana přírody v rámci LO Na území LO je od 3.11.1980 zřízena výnosem ministerstva kultury ČSR č.j.

17644/80 CHKO Bílé Karpaty. Jedná se o nejzápadnější část karpatského masivu na ploše 715 km2. Toto území je rozloženo do tří správních okresů a sice Zlín, Uherské Hradiště a v jižní části Hodonín.

CHKO Bílé Karpaty má sídlo v Luhačovicích a expozitury ve Veselí nad Moravou a v Brumově. Pro jmenované území je vylišena i zonace. Zákres CHKO Bílé Karpaty je na přiložené přehledové mapě. Součástí tohoto území je i řada maloplošných chráněných území. Od roku 1996 je území CHKO zapojeno do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO, jako šestý zástupce z ČR.

14. Organizační struktura LČR a významných vlastníků 14.1 Lesy ve správě LČR, s.p. Lesy České republiky, s.p. se sídlem v Hradci Králové se člení na oblastní

inspektoráty (OI), lesní správy (LS) a revíry. Oblast spadá do působnosti OI LČR. OI LČR - Rožnov pod Radhoštěm, B. Němcové 1720 OI LČR - Zlín, Třída T. Bati 2513 OI LČR - Brno, Dukelská tř. 89 LS Strážnice, Zámek 673 LS Luhačovice, Uherskobrodská 81 LS Vsetín, U skláren 781 14.2 Lesy ostatních vlastníků Na bývalé LS Strážnice - nyní samostatně LHC LS Luhačovice - Seče, Lesní družstvo Slavkov, Orozsová, Šilhánek, Tomešová, Urban, Poláchová a singuláry : Bánov, Bojkovice, Bzová, Doubravy, Krhov, Lhotsko, Ludkovice, Luhačovice, Nedachlebice, Nezdenice, Prakšice, Provodov, Řetechov, Strání, Suchá Loz, Uh. Brod, Zádveřice, Komňa, Záhorovice + obce LS Brumov - obce : Vlachovice, Loučka, Poteč, Újezd, Lipová, Drnovice, Vysoké Pole, Vlachova Lhota, Nedašova Lhota, Dolní Lhota, Bratřejov, Sehradice, Štítná, Francova Lhota, Jestřabí, Lačnov, Křekov, Študlov, Slavičín, Brumov-Bylnice



- Zbrojovka Vsetín, Lesní družstvo Slopné, Lesní družstvo Loučka „Malinová stráň“, Singulár Sehradice, Lesní sdružení Vysoké Pole, majetek E. Horáková, Lesní sdružení „Horka“, Lesní singulární společnost Slopné, Lesní singulární společnost Horní Lhota, Sdružení vlastníků lesa Újezd, Singulární společnost Šanov, Lesní společnost Návojná, Singulár Brumov, Wichtrle, Lesy-dřevo Bruntál, Lesní družstvo „Planodíl“, Singulární společnost Bylnice, Lesní družstvo Haluzice. 15. Kategorizace lesů v LO Pro kategorizaci lesů v lesní oblasti jsou použity údaje ze stávajících LHP, kde byla

kategorizace řešena dle tehdy platných zákonných norem, což byl zákon č. 96/77 Sb. a vyhláška č. 13/78 Sb.

Nově řeší kategorizaci zákon č. 289/95 Sb. Mimo náplně OPRL bude řešeno nové zařazení lesů do příslušných kategorií v souladu s novým lesním zákonem. Toto je nutno uzavřít do roku 2000. K řešení byla vydána MZe ČR Metodická informace č.j. 1539/96019 ze dne 3.6.1996 a pro zpracování je schválen harmonogram.

K a t e g o r i e LHC Plocha

10 2d 24

3a 31

3b 32

3c 33

3d 34

3e 35

3g1 36

3g2 36

3g3 36

Strážnice 7511,92 4974,68 114,53 - - 1362,27 57,62 134,99 - - 867,83 Luhačovice 29501,85 23547,96 41,01 35,74 1598,32 - 125,25 2458,21 23,08 142,06 1530,22 Brumov 17303,53 13181,14 - 4,52 300,45 - 42,95 659,03 - 578,80 2536,64 Vsetín 933,93 812,78 - - - - - 121,15 - - - Celkem 55251,23 42516,56 155,54 40,26 1898,77 1362,27 225,82 3373,38 23,08 720,86 4934,69 % 100 76,95 0,28 0,07 3,44 2,47 0,41 6,11 0,04 1,30 8,93

V šetřené LO se vyskytují všechny 3 kategorie lesů, a to lesy hospodářské, lesy

ochranné a lesy zvláštního určení. Z kategorie lesů ochranných se jedná o lesy potřebné k zajištění půdy (větrolamy).

Tyto lesy budou dle nového zákona č. 289/95 Sb. vyjmuty z kategorie lesů ochranných a mohou být přeřazeny do lesů zvláštního určení - subkategorie e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou a vodoochrannou.

Z kategorie lesů zvláštního určení se vyskytují lesy subkategorie : a) ochranná pásma vodních zdrojů PHO1 b) ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních c) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích d) území chráněná dle předpisů o ochraně přírody e) postihované exhalacemi (pásmo C) g) v nichž jiné důležité potřeby společnosti vyžadují odlišný způsob hospodaření



1 - lesy rekreační (příměstské) 2 - lesy sloužící obraně státu 3 - lesy genových základen. Podle nového lesního zákona se budou lesy členit podle převažujících funkcí do

dvou kategorií. Bude vyloučena kategorie lesů ochranných, jak již bylo zmíněno. 16. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení dle § 8 odst. 1 zákona č. 289/95 Sb. jsou lesy, které nejsou

lesy ochrannými a jsou do lesů zvláštního určení zařazeny ze zákona. V LO to budou subkategorie :

a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně - jde o území na LHC Luhačovice a LHC Brumov. b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod. Sem spadá území v okolí lázní Luhačovice na LHC Luhačovice a LHC

Brumov. c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Jedná se o národní přírodní rezervace na LHC Strážnice a LHC Luhačovice. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2. - do těchto subkategorií vyjmenovaných v

zákoně lze zařadit lesy, u kterých je veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí nebo jiný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. V LO to budou subkategorie :

a) lesy v prvních zónách CHKO a lesy přírodních rezervací a přírodních památek. Zde se bude jednat o řadu maloplošných chráněných území a o první zónu CHKO se schválenými plány péče, které budou převzaty od příslušných orgánů státní správy ochrany přírody. c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí v LO se jedná o lesy na LHC Luhačovice. e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Do této subkategorie lze zařadit lesy ve vnitřním pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů, větrolamy a pod. f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Sem náleží lesy uznaných genových základen a území zařazená do schválených územních systémů ekologické stability (ÚSES - dle § 5, vyhlášky 395/92 Sb.). Zařazení do této subkategorie bude řešeno s orgány státní správy ochrany přírody okresních úřadů. Prvky ekologické stability se objeví v mapě dlouhodobých opatření lesa. g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Sem patří obora

Radějov.



h) lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

Zde se jedná o oplocená území, využívaná jako sklady či střelnice. 17. Funkční potenciál lesů v LO Předmětem šetření je podchycení funkčního potenciálu lesů v dané lesní oblasti v

členění : a) produkční - vyjádřený seskupením SLT a HS včetně produkčních možností. b) ekologicko - stabilizační - vyjádřený stupněm ekologické stability, jako schopnost reagovat na ohrožení škodlivými činiteli, funkce reprodukční a ochrany přírody. c) vodní - funkce srážkotvorná, produkce horizontálních srážek vymezení HS - desukční - stanoviště trvale ovlivněná vodou. d) půdoochranný - funkce protierozní, extrémní stanoviště vymezená SLT. e) zdravotně rekreační - lesy rekreačně využívané. Z přehledu hlavních funkcí vyplývají jejich překryvy a střety zájmů, i podchycení

priorit funkcí v LO. Priority a střety zájmů lze řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím orgánů státní správy.

18. Metodika zpracování OPRL Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 38 - Bílé Karpaty a Vizovické

vrchy, zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Práce budou vyhotoveny dle schválené metodiky „Oblastní plán rozvoje lesů“ a závěrů základního protokolu k vyhotovení OPRL LO-38.

18.1 Organizace prací a termín předložení ke schválení Práce probíhají dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů

rozvoje lesů, který zpracoval ÚHÚL Brandýs nad Labem na období 1996 - 2002. Dle tohoto harmonogramu je OPRL pro LO-38 zpracováván v letech 1996 - 1997 a předložen ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR v roce 1998. OPRL bude vypracován na období 20 let, tedy pro léta 1998 - 2017.

18.2 Personální obsazení Hlavní koordinátor prací za pobočku ÚHÚL Kroměříž je ředitel pobočky ing.

Jaromír IVAN, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení prací, svolává jednání s orgány státní správy a jedná se zadavatelem OPRL.

Garantem za LO-38 je ing. Jaroslav ZATLOUKAL. Za danou LO odpovídá až do schválení a předání všech požadovaných výstupů MZe ČR.



Specialisté pro práce na OPRL Přírodní podmínky : ing. Antonín KUSBACH

Ochrana lesa : ing. Lubomír ŠÁLEK

Lesní dopravní síť : ing. Martin VALERIÁN, ing. Jiří MAZEL

Rámcové směrnice hospodaření : ing. Antonín KUSBACH

ing. Jaroslav ZATLOUKAL

Funkce lesa : ing. Jaroslav ZATLOUKAL, ing. Emil SEKANINA

Rozbory a analýzy databází LHP : s pomocí pobočky Brno

Čistopisy a čistokresby : pracovníci pobočky Kroměříž

19. Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů Projekt prací OPRL pro LO 38 byl vypracován na podkladě rámcových

plánovacích průměrů dle „Metodiky“. Tyto plánovací průměry byly upraveny podle skutečného stavu dílčích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze převezmou a zkompletují (LHP vyhotovené v posledním období) nebo bude třeba provést standardní (kompletní) šetření.

Velice náročné bude shromáždit podklady pro jednotlivá šetření. Vyřešit návaznosti na stycích jednotlivých LHC, získání podkladů pro deklarované funkce lesa na orgánech státní správy lesů a ochrany přírody. Velice obtížné (v některých případech až nemožné) bude získat podklady LHE o stavu hospodaření a výskytu škodlivých činitelů. Rozpadem původních LZ byla nejen přerušena kontinuita výkazů, ale často jsou podklady nedostupné.

V rámci LO byla provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti, vyřešení návaznosti mezi jednotlivými LHC a provedena aktualizace zařazení lesů do kategorie ochranných v návaznosti na nové právní předpisy.

Na úseku lesní dopravní sítě bude na většině území LO provedena aktualizace dopravního šetření, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových norem.

Na úseku ochrany lesa bude třeba provést standardní šetření prakticky na celém území LO. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa.

Nově a tedy komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem.



20. Výstupní dokumentace OPRL 20.1 Textová část 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory a) Přírodní podmínky b) Ochrana lesa c) Funkce lesa d) Analýzy a rozbory LO 4. Zpřístupnění lesa 5. Návrh rámcových směrnic hospodaření 6. Resumé, strategické cíle 7. Technická zpráva 8. Přílohy - Tabulky a grafické přehledy 20.2 Mapová dokumentace 1. Přehledová mapa LO (1:50 000 - 1:100 000) 2. Typologická mapa (1:10 000) 3. Přehledná mapa LVS (1:50 000) 4. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa (1.20 000 - 1:50 000) 5. Mapa funkčního potenciálu lesů (1:20 000 - 1:50 000) 6. Mapa deklarovaných funkcí lesa (1:20 000 - 1:50 000) 7. Mapa překryvu funkcí lesa a střetů zájmů (1:20 000 - 1:50 000) 8. Dopravní mapa (1:20 000 - 1:50 000) 21. Seznam příloh předběžné zprávy 1. Přehledová mapa 1:200 000 se zákresem LO, LHC, CHKO, kategorie 2. Pověření ÚHÚL zpracováním OPRL 3. Územní odbory MZe - stav k 1.1.1996 4. Podíl regionálně nepůvodních dřevin, výpis z vyjádření MŽP ČR pro LO 38

Vyhotovil : Ing. Jaroslav Zatloukal Kroměříž, červen 1997

Documents

Oblastní plán rozvoje lesů - lesní oblast č.38 - Bílé ... · hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro