View
362
Download
0
Category
Preview:
DESCRIPTION
VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ. Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu . Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku . Dítě si stravu neurčuje samo , je zcela odkázané na nabídku dospělých. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
• Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu.
• Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku.
• Dítě si stravu neurčuje samo, je zcela odkázané na nabídku dospělých.
• V období dětství nemůžeme opomenout ani vytváření stravovacích, hygienických a společenských návyků.
• Pro rostoucí organizmus je vážným nebezpečím každá forma nesprávné výživy.
STRAVOVACÍ NÁVYKY • Výživové chování dětí rozhodujícím způsobem
ovlivňují stravovací návyky v rodině (pro dítě jsou rodiče vzorem, který přirozeně napodobuje).
• Výživové chování dětí, stejně jako dospělých je podmíněno složitými mechanizmy. Jejich pochopení přispívá nejen k porozumění zvláštnostem chuťových preferencí dospělých, ale také k možnosti je nenásilně měnit či ovlivnit.
Pro vytváření postojů k potravinám nebo jejich
chuťovým vlastnostem v dětství platí: • Dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které si vědomě i
podvědomě spojuje s příjemnými pocity, s pocitem příjemných či milých situací, s pocitem uzdravení nebo bezpečí.
• Nejsnáze si dítě přivyká na sladkou chuť. Již kojenec přijímá sladkou chuť (v přírodě rychlý a bezpečný zdroj energie) jako velmi příjemnou a žádoucí. Po dlouhá století je sladké chuti dodáván jakýsi vyšší symbolický smyl, využívá se k slavnostním příležitostem a odměnám.
• Ostatním chutím se dítě učí přivykat složitěji, a to na podkladě opakované pozitivní zkušenosti.
• Strach z neznámé chuti můžeme oslabit jedině opakovaným nenuceným kontaktem s potravinou. K tomu, aby dítě přijalo potravinu za svou, potřebuje až jedenáct takovýchto kontaktů.
• Potraviny, jejichž konzumace je spojována s nevolností, s nemocí nebo zvracením, zařazují děti rychle mezi jídla, ke kterým mají averzi. Často jsou pak takovéto potraviny odmítány po celý život.
• Při vytváření postojů k potravinám nebo jejich chuťovým vlastnostem je významný i efekt sociální nápodoby. Děti mají tendence přebírat preference svých rodičů (zejména děti, které žijí v harmonické rodině).
• Výživové chování vrstevníků je pro děti také důležité – nejvíce se nápodoba projeví až v pubertě.
• Děti si málokdy oblíbí jídlo, během něhož jsou kárány, musí poslouchat ostrou výměnu názorů, jsou předmětem nebo svědkem hádek rodičů. Rodinná pohoda a příjemné prostředí jsou hlavními faktory nejen pro nenucenou oblibu jídel.
• Rodinné večeře, sobotní, nedělní a sváteční obědy by se měly stát příležitostí ke konverzaci se členy rodiny, chvílí odpočinku, pohody, příjemných zážitků, společného plánování a stálému poznávání se členů rodiny. Měly by být rituálem, na který se celý život nezapomíná.
• Akt jídla by neměl být jen prostým požitím pro život nezbytných látek, ale je to společenská událost.
• Rodiče necítí většinou potřebu zdůrazňovat příznivý zdravotní účinek u potravin, jejichž konzumaci se dítě předem nebrání (jahody, banány apod.), ale zdůrazňují ji u "pochoutek" typu rybího tuku.
• Děti by neměly být nikdy odměňovány za to, že opravdu zkonzumovaly to, co jim předloží rodiče.
• V prostředí tržního hospodářství ovlivňuje děti a dospívající velmi silně reklama.
• Útočí zejména na podprahové vnímání a vytváří v dětech a dospívajících pocit, že pořizování nových věcí je výrazem společenského postavení, identifikace s určitou sociální skupinou.
• Děti dlouho neumějí rozlišit reklamu od skutečnosti. Tento rozdíl jsou schopny dělat až děti od osmi let výše.
• Televize propaguje téměř výlučně to, co je pro děti nezdravé a škodlivé. Tedy přeslazené, přesolené nebo vysokotučné nápoje a poživatiny. Usměvavé, sportovně vyhlížející rodinky, které do sebe ládují hamburgery, se tu střídají s nadšenými pijáky coly a fanty či s jásajícími požírači sladkostí a "slaností" všeho druhu.
• Dětské reklamy ukazují nezdravá jídla v nejlepším světle. Spojují tučné a sladké výrobky s popularitou, sportovními úspěchy a šťastnými vztahy.
• Růst výskytu nadváhy a obezity se u nás netýká jen dospělé populace, ale i dětí.
• V ČR má nadváhu 9 % dětí, obézních je 6 %, asi 80 % obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti..
• Příčiny neutěšitelného stavu výživy u dnešních dětí jsou v zásadě tři:– energetický příjem nepřiměřený skutečným
potřebám (snižování habituální pohybové aktivity)
– nepravidelný příjem potravy– špatný výběr potravin
NUTRIČNÍ HODNOTA STRAVY
• Základní požadavky na dětskou výživy jsou deklarovány doporučenými nutričními dávkami, které udávají požadovanou hodnotu energie, makronutrientů a mikronutrientů pro obě pohlaví a věk.
• Základní potřebou je vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou a mírou tělesné aktivity jedince.
• Bazální metabolizmus = množství energie, která je zapotřebí pro udržení základních životních funkcí.
Výpočet hodnoty BM kcal/24hod: MUŽI: 66 + (13,7 x hmotnost v kg) + (5 x výška v cm) - (6,8 x věk v rocích) ŽENY: 655 + (9,6 x hmotnost v kg) + (1,85 x výška v cm) - (4,7 x věk v rocích)
• Hodnota bazálního metabolizmu odpovídá u dětí
přibližně 50 % skutečného denního výdeje (u
dospělých 65 – 75).
Odhad rozsahu doporučovaného denního
energetického příjmu (pro dospělého)
• Běžná energetická hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg
• Redukční dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg
• Zvýšená fyzická námaha: 42 - 43 Kcal/1 kg
Přiměřený energetický příjem dětí a dospívajících
Věk Chlapci Dívky
6 – 8 let 1980 kcal/den 1800 kcal/den
9 – 10 let 2400 kcal/den 2100 kcal/den
11 – 14 let 2500 kcal/den 2200 kcal/den
15 – 18 let 3000 kcal/den 2200 kcal/den
19 – 24 let 2900 kcal/den 2200 kcal/den
Přiměřený energetický příjem dospělých
Věk Muži Ženy
25 – 35 let 2620 kcal/den 2200 kcal/den
35 – 50 let 2400 kcal/den 2000 kcal/den
51 – 65 let 2000 kcal/den 1800 kcal/den
nad 65 let 1900 kcal/den 1700 kcal/den
• Hlavním kritériem pro hodnocení energetického příjmu je přiměřený somatický vývoj dítěte, zejména pak jeho proporcionalita (poměr výšky a hmotnosti).
• Somatickým projevem nadměrného energetického příjmu je nadváha až obezita. Tuto nerovnováhu je možné ovlivnit úpravou výživy a zvýšenou tělesnou aktivitou dítěte.
• Nedostatečný energetický příjem signalizuje nadměrná štíhlost až hubenost. U těchto dětí je třeba v první řadě vyloučit poruchu výživy vyplývající z metabolického případně jiného chronického onemocnění.
• Vzhledem k tomu, že se často jedná o nesprávné stravovací zvyklosti a životní styl celé rodiny, je vhodné působit na komplexní změnu zvyklostí rodiny.
Vhodné rozložení energetického příjmu během dne
Snídaně30%
Svačina 110%Oběd
30%
Svačina 210%
Večeře20%
Zastoupení základních živin
Tuky20%
Bílkoviny20%
Cukry60%
Energie v základních živinách
Kcal/1g kJ/1g
Cukry 4 16,8
Tuky 9 37,8
Bílkoviny 4 16,8
Vitamíny 0 0
Minerální látky 0 0
Skladba potravinPřílohy
• Pečivo, rýže, těstoviny, knedlíky a luštěniny - jsou základem výživy. Jsou hlavním zdrojem sacharidů, zejména složených (polysacharidů), vlákniny, vitaminů (zejména skupiny B) a minerálů.
• Denní doporučená dávka pro děti je 5-6 porcí denně. V období dospívání, u chlapců a sportujících dětí se může dávka zvýšit.
• Za jednu porci považujeme: 1 plátek chleba (60g), 1 rohlík, 1 dalamánek či houska, kopeček rýže, těstovin, brambor (125g), 3 knedlíky.
• Ve správné výživě mají důležitou roli tzv. celozrnné výrobky - pečivo, těstoviny, rýže, mouka. Jsou připravovány z nízko vymleté mouky, která si v porovnání s bílou moukou zachovává vyšší obsah minerálů, vitaminů a vlákniny. V dětské výživě by tyto potraviny neměly chybět.
• Také luštěniny jsou neopomenutelnou součástí stravy dětí - lze je podávat nejen jako samostatná jídla, ale jsou i vhodnou součástí zeleninových salátů, polévek, gulášů či zapékaných jídel.
Zelenina a ovoce
• Zelenina a ovoce tvoří druhé patro pyramidy, to znamená, že není třeba se v jejich spotřebě nijak omezovat. Tyto potraviny jsou hlavním zdrojem vitaminů, minerálů, vlákniny a řady dalších látek enzymatické povahy.
• Pro dětský věk je důležité heslo 5x denně ovoce a zeleninu. • Za jednu porci považujeme: 1 střední jablko, banán, kiwi,
mandarinku, 125 ml neslazeného džusu, rajské jablko, papriku...
Přitom je potřeba dbát na pestrý sortiment, protože každý druh zeleniny i ovoce je charakteristický různým obsahem důležitých látek (vitaminů, provitaminů, minerálů, apod.).
• V průběhu roku doporučujeme dávat přednost zelenině a ovoci podle jejich přirozeného vegetačního výskytu.
• V zimním období doplňujeme jídelníček všemi dostupnými druhy ovoce a zeleniny, zejména pak jižním ovocem.
• Pro dětskou výživu je vhodné využívat i různé druhy zmrazené zeleniny.
• Děti bychom měli navykat, že zelenina je podávána ke každému jídlu, ať v podobě tzv. druhé přílohy (tepelně upravené), salátu, oblohy či kusové zeleniny ke svačinám.
Mléko a mléčné výrobky
• Mléko je pro člověka základním a zcela přirozeným zdrojem živin. Klíčový význam u rostoucího organismu je zejména obsah bílkovin a vápníku.
• Doporučená denní dávka pro děti je 3 - 5 porcí denně. • Za jednu porci přitom považujeme 250 ml mléka, 150 ml
jogurtu, 50 g sýra.
• Mléko a mléčné výrobky mohou být ve výživě zdrojem nežádoucích nasycených tuků. V dětské výživě dáváme proto přednost výrobkům s normální tučností (do 3% tuku u mléka a mléčných výrobků, 45% tuku u sýrů). Omezujeme zejména tzv. smetanové výrobky, které mohou obsahovat až 15 % tuku, kdy jedno balení vyčerpá celodenní přijatelnou dávku saturovaných (nasycených) tuků.
• Obezřetnost ve výběru mléčných výrobků je třeba zejména u děti s familiární poruchou tukového metabolismu.
• Asi u 25 % osob dochází po 2. roce života ke snižování aktivity enzymu laktázy. Počínaje tímto věkem může docházet k trávicím obtížím po požití mléka, k tzv. laktózové intoleranci.
• Zakysané mléčné výrobky (jogurty, acidofilní mléka, biokys) a rovněž sýry neobsahují buď žádnou laktózu (tvrdý nebo polotvrdý sýr) nebo jen nepatrné množství (10 % měkkých sýrů) a mohou být bez obav konzumovány.
Výrobky vhodné k pravidelné konzumaci dětí
Potravina 1 porce kJ Tuk / g Ca / mg
jogurt lehký do
5%
150 ml 340 2 - 7 170
mléko polotuč.
200 ml 420 4 240
sýry do 45% tuku
30 g 320 – 420 3 – 7 240
tvaroh polotuč.
50 g 210 2 50
Výrobky vhodné pouze k občasné konzumaci
Potravina 1 porce kJ Tuk / g Ca / mg
šlehačka 50 ml 670 17 35
sýr 70% (65%)
30 g 360 9 75
smetan. jogurt 11% tuku
150 ml 920 17 145
Maso a masné výrobky
• Maso je ve výživě důležitým zdrojem bílkovin, železa, vitaminu B12 a dalších látek.
• Doporučená denní dávka masa je 1- 2 porce denně.
• Za jednu porci považujeme 50 g masa, 1 vejce. Vyšší spotřebu mohou mít děti v dospívání, zejména chlapci a aktivní sportovci.
• Dáváme přednost netučným druhům masa, drůbeži a rybám. Ryby by měly být na jídelníčku nejméně 1 x týdně.
• Pro dětskou výživu nedoporučujeme masné výrobky (uzeniny), a to zejména pro vysoký obsah saturovaných tuků, cholesterolu, značný obsah soli a dalších konzervačních látek.
• Výrazně omezit spotřebu uzenin a tučných mas by měly děti s genetickým rizikem poruchy metabolismu tuků a sacharidů.
Tekutiny
• Denní potřeba dětského organismu 1 - 1,5 l (u dětí 4 – 6 let je kolem 800 ml).
• Samozřejmě, při zvýšených ztrátách tekutin (vyšší pohybová aktivita, vyšší teplota prostředí) je tato potřeba tekutin vyšší.
• Nejvhodnějším nápojem je voda - balená nebo pitná z vodovodu (pro zlepšení chuti ji lze ochutit např. citronem), různé druhy čajů, včetně čajů ovocných, neslazené ovocné šťávy.
• Minerální stolní vody jsou vhodné pouze k rozšíření nabídky nápojů a tekutin. Nejsou však vhodné k dennímu pití a jejich příjem by neměl přesáhnout 0,3 l denně.
• Zcela nevhodným druhem tekutin jsou sladké limonády, toniky a kolové nápoje.
• Alkoholické nápoje jsou zcela nevhodné v období růstu a vývoje organismu.
• Důležitou podmínkou pro udržení stálosti vnitřního prostředí organismu je rovnoměrný přísun tekutin během dne. Děti potřebují pít podle libosti nejen v průběhu celého dne, ale také v průběhu jídla.
• K zajištění pitného režimu dětí předškolního a zejména školního věku je nutná spolupráce rodičů a školy.
Sladkosti• Samostatnou kapitolou jsou sladkosti, jejichž
spotřebu potencuje masivní reklama, které podléhají nejsnáze právě děti.
• Přitom nejen potřeba uspokojovat sladkou chuť, ale i potřeba tzv. rychlých kalorií v dětském věku je důvodem, proč u zdravých dětí sladkosti zcela nezakazujeme.
• Denní porce by však neměla být větší než 50g. • Dáváme přednost sladkému pečivu případně malé
porci sušenek před tučnými moučníky či cukrovými bonbóny.
• Vhodnou náhradou za sladkosti může být ovoce (i sušené) a neslané ořechy.
Recommended