View
14
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
ÚÚVOD VOD DO DO ANATOMIEANATOMIE
ANATOMIEANATOMIE
•• vvěěda o tvaru a stavbda o tvaru a stavběě
lidsklidskéého tho těělala•• nnáázev anatomie je odvozen z zev anatomie je odvozen z řřeckeckéého ho
slova slova anatemneinanatemnein
==
rozrozřřezezáávat, pitvatvat, pitvat•• MMíísto anatomie se usto anatomie se užžíívváá
i oznai označčeneníí
morfologie morfologie ––
morfmorféé
==
tvartvar
•• Znalost stavby Znalost stavby lidsklidskéého tho těěla zajla zajíímala mala ččlovlověěka uka užž
od od
pradpradáávna. Pvna. Přřííččinou inou byly nbyly náábobožženstvenstvíí, v, vííra ra v posmrtný v posmrtný žživot ivot (starý Egypt) nebo v (starý Egypt) nebo v dobdobáách pozdch pozděějjšíších ch touha po pozntouha po poznáánníí..
•• Aby si zajistili nesmrtelnost, trAby si zajistili nesmrtelnost, tráávili vili EgypEgypťťananéé
celceláá
llééta pta přříípravou hrobek pravou hrobek
naplnnaplněěných obných oběětinami. Hrobky byly tinami. Hrobky byly brbráánou do posmrtnnou do posmrtnéého ho žživota.ivota.
SMRTSMRT
––
vvěčěčný ný žživot zaivot začčíínnáácestou z hrobu do podsvcestou z hrobu do podsvěěttíí. . KaKa
neboli neboli žživotnivotníí
ssííla opoula opouššttíí
ttěělo lo
jako prvnjako prvníí. Po poh. Po pohřřbu jebu jennáásleduje sleduje baba, du, dušše. Be. Bůůh h HOR se sokolHOR se sokolíí
hlavou hlavou
provprovááddíí
baba
branou z plamenbranou z plamenůůa kober do soudna kober do soudníí
ssíínněě..
POSLEDNPOSLEDNÍÍ
SOUDSOUD
––
BBůůh ANUP s h ANUP s ššakalakalíí
hlavouhlavouvváážžíí
srdce zemsrdce zemřřeleléého. Proti nho. Proti něěmu lemu ležžíí
na vahna vahááchch
pepeřřííččko, zastupujko, zastupujííccíí
maatmaat
neboli vneboli věčěčnou pravdu.nou pravdu.BBůůh USIR a dalh USIR a dalšíší
bohovbohovéé
ppřřihlihlíížžejejíí
jako soudci. Jejako soudci. Je--li srdce pli srdce přřííliliššttěžěžkkéé
nebo pnebo přříílilišš
lehklehkéé, ,
pozpozřře je nestve je nestvůůra ra a odsouda odsoudíí
taktak
mrtvmrtvéého ho k vk věčěčnnéému mu zatracenzatraceníí..
VVĚČĚČNOSTNOST
––
JestliJestližže je srdce stejne je srdce stejněě
ttěžěžkkééjako pejako peřřííččko, spojko, spojíí
se znovu okse znovu okřříídlendlenéé
baba
ss
kaka
a vytvoa vytvořříí
achach
(ducha), který se objev(ducha), který se objevíí
vvUSIROVUSIROVĚĚ
řříšíši. i. AchAch
se mse můžůže nyne nyníí
vrvráátit do svtit do svěěta ta žživých a uivých a užžíívat vat jeho radostjeho radostíí. Neskute. Neskuteččný ný žživot ivot znznáázornzorněěný na stný na stěěnnáách hrobky je ch hrobky je nynnyníí
navnavěěky jeho ky jeho žživotem.ivotem.
•• RovnRovněžěž
ČČííňňananéé ppřřiklikláádali pdali pééčči o i o
vlastnvlastníí
zdravzdravíí
veliký veliký význam. Vvýznam. Věěcncnáá
a a
racionracionáálnlněě
chcháápanpanáá anatomie lidskanatomie lidskéého tho těěla la
byla stbyla střříídavdavěě ppřřijijíímmáána i odmna i odmíítantanáá. .
PrvnPrvníí
pitvy byly pitvy byly provprováádděěny na pony na poččáátku tku 1.tis1.tisííciletciletíí
n.l. na n.l. na
mrtvolmrtvoláách zloch zloččincincůů..
•• TradiTradiččnníí
ččíínsknskéé lléékakařřstvstvíí
ččerpalo z erpalo z
obrovskobrovskéého ho mnomnožžstvstvíí
empirických empirických poznatkpoznatkůů
z oblasti z oblasti
bylinkbylinkáářřstvstvíí
a a znalosti znalosti úúččinkinkůů
podrpodráážždděěnníí obzvlobzvlášášttěě
citlivých citlivých
bodbodůů
na lidskna lidskéém m ttěěle.le.
ROZDROZDĚĚLENLENÍÍ
•• Anatomie mikroskopickAnatomie mikroskopickáá
––
studuje studuje strukturu lidskstrukturu lidskéého tho těěla pomocla pomocíí
mikroskopickmikroskopickéé
technikytechniky
ROZDROZDĚĚLENLENÍÍ
•• Anatomie makroskopickAnatomie makroskopickáá
––
studuje stavbu studuje stavbu ttěěla prostým okem nebo pla prostým okem nebo přři mali maléém m zvzvěěttššeneníí
(nap(napřř. lupou). lupou)
Anatomie makroskopickAnatomie makroskopickáá
•• Anatomie soustavnAnatomie soustavnáá
(systematick(systematickáá))
–– popisuje jednotlivpopisuje jednotlivéé
orgorgáánovnovéé
soustavy soustavy
(syst(systéémy)my)•• Zakladatel soustavnZakladatel soustavnéé
anatomieanatomie
––
AndreasAndreas
VesaliusVesalius
(1514(1514--1564)1564)
•• Anatomie Anatomie topograficktopografickáá
(region(regionáálnlníí))studuje slostuduje složženeníí
jednotlivých tjednotlivých těělnlníích ch krajin a vzkrajin a vzáájemnjemnéé
vztahy orgvztahy orgáánnůů
a a úútvartvarůů
v nich v nich
ulouložžených.ených.
Transversální
řez tělem; šipka –
žaludek (NMR)
•• Anatomie klinickAnatomie klinickáá
(u(užžititáá))
je zamje zaměřěřenenáá
na bezprostna bezprostřřednedníí
vyuvyužžititííanatomických poznatkanatomických poznatkůů
vv
klinickklinickéé
praxipraxinapnapřř. anatomie radiologick. anatomie radiologickáá
KyKyččelnelníí
kloubkloub
IschemickIschemickáá
choroba dolnchoroba dolníích konch konččetinetin
KolennKolenníí
kloubkloub
SagitSagitáálnlníí
řřez pravým hlezennez pravým hlezenníím kloubemm kloubem
•• Anatomie plastickAnatomie plastickáá
––
popisuje zevnpopisuje zevníí
tvary tvary lidsklidskéého tho těěla a jeho proporce v klidu i za la a jeho proporce v klidu i za pohybu. Je orientovpohybu. Je orientováána na potna na potřřeby eby umuměěleckých oborleckých oborůů..
•• Anatomie antropologickAnatomie antropologickáá
––
studuje studuje anatomickanatomickéé
struktury a znaky na struktury a znaky na
vzorcvzorcíích populace a u lidských plemench populace a u lidských plemen
•• Anatomie porovnAnatomie porovnáávacvacíí
––
zabývzabýváá
se se studiem rozdstudiem rozdííllůů
a shod ve stavba shod ve stavběě, ,
vymezovvymezováánníím typm typůů
apod.apod.•• PierrePierre
BelonBelon
r.1555 provedl srovnr.1555 provedl srovnáánníí
kostry ptakostry ptaččíí
s lidskou a uks lidskou a ukáázal, zal, žže lze e lze stanovit kosti sobstanovit kosti soběě
odpovodpovíídajdajííccíí
FYZIOLOGIEFYZIOLOGIE
•• Sesterský obor anatomieSesterský obor anatomie•• ZabývZabýváá
se studiem funkcse studiem funkcíí
((ččinnostinnostíí) )
lidsklidskéého tho těělala•• Stavba tStavba těělových lových ččááststíí
je s jejich funkcje s jejich funkcíí
nerozlunerozluččnněě
spjataspjata
ZZááklady mikroskopickklady mikroskopickéé anatomie anatomie ččlovlověěkaka1.1.
BuBuňňka (ka (cellulacellula))
2.2.
TkTkáánněě--
výstelka (epitel)výstelka (epitel)
--
pojivopojivo--
tktkááňň
svalovsvalováá
--
tktkááňň
nervovnervováá--
tekutiny ttekutiny těělnlníí
3. 3. OrgOrgáányny
BUBUŇŇKAKA
•• ZZáákladnkladníí
stavebnstavebníí
a funka funkččnníí
jednotka jednotka žživoivoččichichůů
i rostlin i rostlin ––
J.E.J.E.PurkynPurkyněě
•• BuBuňňky stejnky stejnéého tvaru a funkce tvoho tvaru a funkce tvořříí tktkáánněě
•• V roce 1665 poprvV roce 1665 poprvéé Robert Robert HookeHooke
poupoužžil nil náázev zev cellulacellula ––
bubuňňka, komka, komůůrka, rka,
kdykdyžž
popsal pevnpopsal pevnéé schrschráánky stavebnnky stavebníích ch
elementelementůů
korku. korku. Tento nTento náázev se zev se rozrozšíšířřil i na il i na oznaoznaččeneníí
žživivéého ho
obsahu rostlinných obsahu rostlinných a a žživoivoččiiššných tkných tkáánníí..
•• BuBuňňka je schopna ka je schopna zzáákladnkladníích ch žživotnivotníích ch projevprojevůů, tj. , tj. metabolismu, metabolismu, dděělenleníí, pohybu, , pohybu, drdráážždivosti a divosti a rrůůstu.stu.
•• Za zZa záákladnkladníí
stavebnstavebníí jednotku povajednotku považžujeme ujeme
bubuňňku takku takéé
proto, proto, žže e je to nejmenje to nejmenšíší
ččáástice stice
žživivéé
hmoty, kterou hmoty, kterou dovedeme za umdovedeme za uměělých lých podmpodmíínek udrnek udržžet na et na žživu, ivu, žže existuje existujíí
jak jak
rostlinnrostlinnéé, tak, takžživoivoččiiššnnéé
organismy jednobunorganismy jednobuněčěčnnéé, a kone, a koneččnněě
proto, proto, žže i mnohobune i mnohobuněčěčnnéé
organismy se organismy se vyvvyvííjejjejíí
z jedinz jedinéé
bubuňňky (oplozenky (oplozenéého vajho vajííččka).ka).
TKTKÁÁNNĚĚ
•• Soubor bunSoubor buněěk, kterk, kteréé
majmajíí
jednu hlavnjednu hlavníí funkcifunkci
1.1.
TkTkááňň
kryckrycíí
(výstelka)(výstelka)2.2.
TkTkááňň
pojivovpojivováá
3.3.
TkTkááňň
svalovsvalováá4.4.
TkTkááňň
nervovnervováá
TkTkááňň kryckrycíí (výstelka)(výstelka)
•• TkTkááňň, kter, kteráá
je sloje složženenáá
z bunz buněěk, tk, těěsnsněě
k sobk soběě ppřřiiřřazených, kterazených, kteráá
bubuďď
kryje volný povrch kryje volný povrch
(tk(tkáánněě
kryckrycíí) nebo vystýl) nebo vystýláá
dutiny (tkdutiny (tkááňň výstelkovvýstelkováá).).
•• Epitel je bezcEpitel je bezcéévnvnáá
tktkááňň, vý, výžživa probiva probííhháá
difdifúúzzíí
z z vaziva, mvaziva, máá
velkvelkéé
regeneraregeneraččnníí
vlastnostivlastnosti
•• Epitely mEpitely můžůžeme deme děělit bulit buďď
z hlediska jejich z hlediska jejich tvaru nebo jejich funkcetvaru nebo jejich funkce
POJIVOPOJIVO
•• Pojiva se sklPojiva se skláádajdajíí
z bunz buněěk a z k a z mezibunmezibuněčěčnnéé
hmoty, kterhmoty, kteráá
mmáá
slosložžku ku
vlvlááknitou (vlknitou (vláákna kna ==
fibrily; proteinovfibrily; proteinovéé povahy; 3 druhy povahy; 3 druhy ––
kolagennkolagenníí, elastick, elastickáá
a a
retikulretikuláárnrníí) a amorfn) a amorfníí
(protein(protein-- polysacharidovýpolysacharidový
komplex)komplex)
•• Podle typu a zastoupenPodle typu a zastoupeníí
jednotlivých jednotlivých vazivových bunvazivových buněěk a charakteru k a charakteru mezibunmezibuněčěčnnéé
hmoty rozeznhmoty rozeznáávvááme tme třři i
hlavnhlavníí
typy pojiv:typy pojiv:1.1.
TkTkááňň
vazivovvazivováá
2.2.
TkTkááňň
chrupavchrupavččititáá3.3.
TkTkááňň
kostnkostníí
TkTkááňň vazivovvazivováá•• TkTkááňň
vazivovvazivováá, ,
vazivo, se sklvazivo, se sklááddáá
z z bunbuněěk a hmoty k a hmoty mezibunmezibuněčěčnnéé
a ta se a ta se
ddáále diferencuje na le diferencuje na slosložžku vlku vlááknitou knitou (vl(vláákna kolagennkna kolagenníí, , elastickelastickáá
nebo nebo
retikulretikuláárnrníí) a na ) a na zzáákladnkladníí
hmotu hmotu
amorfnamorfníí
•• Podle pomPodle poměěru zastoupenru zastoupeníí
rrůůzných druhzných druhůů bunbuněěk a slok a složženeníí
mezibunmezibuněčěčnnéé
hmoty hmoty
rozlirozliššujeme tyto druhy vaziva:ujeme tyto druhy vaziva:1.1.
Vazivo Vazivo mesenchymovmesenchymováá
(embryon(embryonáálnlníí
tktkááňň))
2.2.
Vazivo rosolovitVazivo rosolovitéé
(pupe(pupeččnníík)k)3.3.
Vazivo kolagennVazivo kolagenníí
––
řříídkdkéé
(vmeze(vmezeřřenenéé) a tuh) a tuhéé
((fasciefascie, , ššlachy, vazy)lachy, vazy)4.4.
Vazivo elastickVazivo elastickéé
(n(něěkterkteréé
vazy pvazy pááteteřře)e)
5.5.
Vazivo retikulVazivo retikuláárnrníí
(m(mííznzníí
uzliny, slezina, uzliny, slezina, kostnkostníí
ddřřeeňň))
6.6.
Vazivo tukovVazivo tukovéé
(tukov(tukovéé
lallalůčůčky)ky)
TkTkááňň chrupavchrupavččititáá
•• Chrupavka (Chrupavka (chondroschondros) je tu) je tužžšíší
nenežž vazivo. Je tkvazivo. Je tkáánníí
odolnou proti tlaku. Je odolnou proti tlaku. Je
slosložžena z bunena z buněěk a mezibunk a mezibuněčěčnnéé
hmoty. hmoty. Podle jejich pomPodle jejich poměěru a kvality rozliru a kvality rozliššujeme ujeme ttřři druhy chrupavky. i druhy chrupavky.
•• TkTkááňň
chrupavchrupavččititáá
je obvykle bezcje obvykle bezcéévnvnáá. . VýVýžživa probiva probííhháá
jednak proljednak prolíínnáánníím z m z
kosti, na nkosti, na níížž
je pje přřirostlirostláá, jednak z c, jednak z céévnatvnatéé vazivovvazivovéé
blanky (perichondrium), kterblanky (perichondrium), kteráá
kryje chrupavku. Regenerakryje chrupavku. Regeneraččnníí
schopnost schopnost chrupavky je velmi malchrupavky je velmi maláá. Chrupavka . Chrupavka jednou znijednou zniččenenáá
se zpravidla neobnovse zpravidla neobnovíí..
Recommended