View
94
Download
7
Category
Preview:
DESCRIPTION
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha. Nespecifická imunita. Vzájemná provázanost nespecifické – přirozené a adaptivní – specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky. Nespecifická imunita buněčná. Fagocytující buňky (PMN a monocyty/makrofágy - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Nespecifické složky buněčné imunity
M.Průcha
Nespecifická imunita
Vzájemná provázanost nespecifické – přirozené a adaptivní – specifické imunity
Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky
Nespecifická imunita buněčná
Fagocytující buňky (PMN a monocyty/makrofágy
NK buňky – Natural Killers Uplatnění – virové, parazitární a
plísňové infekce, protinádorová imunita
Transplantace – odvržení štěpu hostitelem
Fagocytující buňky
Fagocytující buňky
Schopnost fagocytózy Komplexní proces Chemotaxe, rozpoznání, pohlcení,
zpracování, usmrcení a produkce látek s dalším působením
„Technické“ vybavení fagocytů
Adhezivní molekuly Receptory Enzymatický systém Cytoplasmatická granula s
enzymatickou aktivitou Proteolytické enzymy
Fagocytóza a zánět
Fagocytóza jako součást komplexního procesu – zánětu
Zánět – primárně kompenzační fyziologický mechanismus
Uvolnění kyslíkových radikálů a enzymů z granulí
Poškozování okolních tkání
Fagocytóza a zánět
Produkce zánětlivých mediátorů – produktů metabolismu kys. arachidonové
Prostaglandiny, leukotrieny, tromboxany
Stimulace a regulace rozsahu a intenzity zánětu
LPS
LBP + CD14Bakteriálnílipopeptidy
CpG motiv
DNA
TLR4
TLR2
TLR9
Bakteriálnípeptidoglykan
y
Glykoproteinyparazitů
Receptory pro komplement
Jádro
MHC II IL-1, IL-12, TNF B7, CD40 IL-6
TLR6
TLR2IRAK
TRAF6
NIK
IKK
1kBNFkB
MYD88
Monocyto-makrofágový systém
Monocyty a tkáňové makrofágy, dendritické buňky
Diferenciace monocytů na tkáňové makrofágy a dendritické buňky
Tkáňová specificita makrofágů – Langerhansovy bb- kůže, Kupfferovy buňky v játrech, plíce – alveolární makrofágy, oligodendroglie
Monocyto-makrofágový systém
Funkce – zpracování a předkládání antigenů lymfocytům
Nezbytný předpoklad k vyvolání specifické imunitní odpovědi
Aktivace monocytů – produkce cytokinů (aktivace specifických složek imunity a zprostředkování celkové reakce organismu – IL-1, IL-6, TNF
Polymorfonukleáry
Poločas rozpadu 12 hodin, množství 3-8x109/L
Fagocytují – neutrofily a eosinofily Neutrofily – zastoupení v periferní
krvi – 40-60%, eo cca 3% Reakce na insult – vyplavování
buněk Poškození vlastní tkáně
NK buňky
Přirození zabíječi CD 16/56, 5-20% lymfoidních buněk Hrubá granula v cytoplasmě Protinádorová imunita, protivirová
imunita Regulace zánětlivé odpovědi Perforiny
NK buňky
Cytotoxická aktivita NK buněk Membránové interakce – receptory
NK a terčových buněk Solubilní faktory uvolňované z
cytoplasmatických granulí Aktivita je zesilována působením
cytokinů (IL-2)
Mastocyty
Reakce na velice různorodé podněty – fyzikální, chemické
Lokalizace převážně v podslizniční tkáni
Interakce membránových receptorů Aktivace pomocí IgE protilátek,
toxiny baktérií, LPS, C systém
Mastocyty
Uvolňování prozánětlivých cytokinů – TNF
Granula obsahují serotonin, histamin, kininy
Po aktivaci produkce metabolitů kys. arachidonové – leukotrieny, prostaglandiny
Bazofilní leukocyty
Cirkulace v krevním řečišti Obdobné vlastnosti mastocytům a
stejné mechanismy aktivace Efektorové buňky časné fáze
alergické reakce I. typu Exprese receptoru pro Fc fragment
IgE
Erytrocyty
Hlavní fyziologická úloha – doprava O2
Nemá buněčné jádro, není schopen syntézy DNA, RNA,proteinů, lipidů
Vstupní brána virových a parazitárních patogenů
Vysoký počet převyšuje počet buněk imunokompetetních
Velmi pestrý repertoiar povrchových molekul
Erytrocyty - funkce Vychytávání komplexů antigen-protilátka
+ Neutralizace chemokinů, zpomalení
pohybu leukocytů v kapilárách, zvyšování jejich adheze na endotel +
Povrchové molekuly jsou receptory pro infekční agens -
Umožňují ukrývání infekčních agens před výkonnými složkami imunity -
Hemoglobin je zdrojem Fe pro bakterie -
Trombocyty
Nejmenší krevní element Diferenciace z megakaryocytů Množství – 150-320x109/L Zapojení do procesů homeostázy, ,
zánětlivé reakce Vyzrávání prostřednictvím cytokinů
Trombocyty
Vnitřní výbava – aktin a myosin Dva druhy sekrečních granulí Sekreční – produkce ADP a Ca Alfa granula – von Willebrandův
faktor Funkce – krevní hemostáza, zánět Obrovské množství membránových
molekul s adhézními vlastnostmi
Trombocyty – funkce
Homeostáza Adherence na poškozenou cévní stěnu Tvorba trombů Adheze a agregace (receptory pro
kolagen) Zánět – terminální fáze zánětu –
uvolňování biologicky aktivních látek Aktivace buněčné složky zánětu
Fibroblasty
Patří mezi nejpočetnější buněčné elementy
Vysoce aktivní buňky Produkce proteolytických
metaloproteináz a jejich inhibitorů Úloha v regulaci zánětlivé odpovědi TGFβ – stimuluje aktivitu fibroblastů Modulace proliferace a produkce
mezibuněčné hmoty
Fibroblasty – proteinázy a jejich inhibitory
Serinové proteinázy (neutrofilní elastáza, proteináza3, katepsin, tryptáza
Inhibitoři serinových proteináz – alfa1 AT, alfa2 makroglobulni
Cysteinové proteinázy – katepsiny B,H,C,L,S,K
Inhibitoři cysteinových proteináz - cystatiny
Fibroblasty – proteinázy a jejich inhibitory
Matrixové metaloproteinázy – kolagenázy, gelatinázy, matrixin, membránové MMP
Tkáňové inhibitory matrixových metaloproteináz
Kaspázy 1-12 (klíčové složky apoptózy)
Úloha v obranném zánětu Úloha v poškozujícím zánětu –
autoimunitní onem – RA, RS
Cytotoxicita NK buněk
Metodologická náročnost Stanovení pomocí radioaktivně
značeného chromu Neradioaktivní metody –
kolorimetrické a mikroskopické nebo cytometrické metody
NK buňky – cytotoxický test
Cytotoxický test založený na uvolňování 51Cr
Indukce NK buněk – IL-2 Příprava vhodné cílové buňky – buňka
infikovaná nebo nádorově změněná Cílové buňky jsou kultivovány s Cr, který
vstoupí do buňky Konstantní množství cílových buněk je pak
inkubováno s populací efektorových buněk- NK
Po 6 hodinách jsou odebrány vzorky a stanovena aktivita gama záření
NK buňky – cytotoxický test
Musí být laboratoř schválená pro skladování a práci s radioaktivními látkami
Vysoké nároky na pracnost, sterilitu prostor
NK buňky cytotoxický test
Klinické aplikace Defekty v systému perforin/granzym
B Herpetické infekce – EBV Použití nesrážlivé krve a separované
periferní mononukleární buňky Výzkum – protiinfekční a
protinádorová imunita
Bazofilní leukocyty
Cirkulace v krevním řečišti Obdobné vlastnosti mastocytům a
stejné mechanismy aktivace Efektorové buňky časné fáze
alergické reakce I. typu Exprese receptoru pro Fc fragment
IgE
Bazofily – funkční testy Přecitlivělost na hmyzí jedy, potraviny,
antibiotika Při přemostění 2 sousedních molekul IgE
alergenem dochází k aktivaci bazofilů Exprese povrchového receptoru CD63 na
buněčné membráně Průtoková cytometrie – BAT – basophil
activation test CAST – analýza mediátorů uvolněných
procesem degranulace
Bazofily funkční test
Princip – inkubace plné krve pacienta se susp. Alergenem, pozit. a negat. ko (anti IgE)
Po inkubaci a lýze erytrocytů je měření provedeno pomocí průtokového cytometru nebo se stanoví koncentrace uvolněných mediátorů
Dobrá klinická vypovídavost Rozhodování o dalším průběhu SIT
Eosinofily
ECP – eosinofilní kationický protein Granulární protein eosinofilů Marker aktivace eosinofilů Korelace se stupněm zánětu ECP je toxický pro parazity,
zpomaluje krevní srážlivost Metoda stanovení –
chemiluminiscence
Recommended