1

Proč vynález knihtisku změnil svět? Před vynálezem knihtisku se vše psalo ručně. Kopie knih se pořizovali jejich

opisováním.

Písaři ve středověké klášterní pisárně trvalo zhruba dva a půl

roku, než opsal bibli. Jednu stránku knihy opisoval jeden písař

zhruba jeden den.

Knihy byly

nedostatkové a drahé zboží

opisováním nevznikla zcela stejná kniha, písař mohl něco pozměnit,

udělat chyby, které pak další opisovali

špatně čitelné, veškeré čtení ve starověku a středověku hlasité, rukopisy se studovaly pomalu a nahlas

„Tiché čtení nebylo možné, dokud tiskařské stroje nevytvořily asfaltové dálnice tisku. Ručně psaná kniha byla jako rozbitá cesta a cestovalo se po ní pomalu a ne často. Ponechávala čtenáře v dimenzích ústního projevu." (McLuhan)

Tak jako nás dnes mění možnosti přenášení informací elektronicky, tak na začátku renesance změnil knihtisk středověkou společnost. Umožnil nejen rychle a levně vyrábět větší množství knih, ale také tisknout knihy pro větší okruh čtenářů.

2

Nejstarším způsobem, jak mechanicky množit texty, byl tzv.

deskotisk. Principem deskotisku bylo vytvoření formy -

negativu požadovaného textu - do dřevěné nebo kovové formy.

Základy tohoto druhu tisku byly položeny v Číně na konci 6.

století. Do Evropy deskotisk dorazil na přelomu 13. a 14. století a

zpočátku se používal pro zdobení textilií. Později se deskotisk

uplatnil při tisku náboženských obrázků či hracích karet.

V roce 1454

byla vytvořena první

tištěná kniha na světě. "Gutenbergova Bible" -

latinská, 42řádková, bohatě zdobená ilustracemi.

Má se za to, že celkem v dílně na dvoře

Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů (140 na

papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo jen

asi 59 svazků, více či méně úplných. Enea Silvio

Piccolomini, budoucí papež Pius II., k tomu

tehdy poznamenal: "Neuvěřitelně schopný muž

(...) začal prodávat tištěné Bible. Ještě nikdy jsem

neviděl tak čisté, velké, snadno čitelné litery."

3

Metoda pohyblivých tiskových písmen, další vývojové stadium tisku, je připisována čínskému kováři

Pi-Shengovi, který žil na počátku 11. století. Ten začal vyráběl jednotlivá písmena (resp. slova, jelikož

čínské písmo je založeno na principu: jeden znak = jedno slovo) z pálené hlíny a lepil je k sobě

voskovým tmelem na kovové desky. V Koreji později začali používat trvanlivější písmena z mosazi.

4

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg

(1397/1400, Mohuč – 3. února 1468, Mohuč)

Gutenbergův vynález se skládá z několika dílčích objevů. A jen pomocí nich

byl tisk realizován.

K základnímu principu patří existence liter, možnost jejich rozmetání a

nového použití při sazbě.

K výrobě liter se užívalo

licího strojku – v němž

spočívá význam

Gutenbergova vynálezu.

V něm lze z jedné matrice

tvrdšího kovu odlévat velké množství naprosto

stejných písmen z měkkého, tekutého kovu. Pro

odlévání vynalezl vhodnou slitinu.

5

Dále musel být sestrojen tiskařský lis, který by

vyvinul dostatečný tlak a mohli se tak najednou

tisknout dvě fóliové nebo čtyři kvartové strany. Tento

tiskařský lis vznikl přizpůsobením dřevěného

papírnického lisu (podle jiné verze to byl lis vinařský).

Dalším úkolem bylo vyvinout tiskařskou barvu

vhodné kvality, což se mu také podařilo.

Technické vybavení pak doplňovaly sázítko,

loďka, tenakl (na držení rukopisu) a divizor (který je

součástí tenaklu a oddělují část rukopisu už

vysázeného od části, která se má sázet), uspořádání

kasy na litery, tampóny na nanášení barvy a řady

technických drobností.

Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá ve

spojení předchozích různorodých postupů v jeden

koordinovaný výrobní proces.

6

7

České země – první tisk

Známých a zachovaných českých prvotisků je celkem 31. Byly tištěny v Plzni, později v Praze,

Brně, Kutné Hoře a Olomouci.

Kdy a odkud přišel knihtisk do Čech, je otázka, na kterou

dodnes neexistuje uspokojivá odpověď. Za první český tisk se

pokládá Kronika trojánská. Jako datum jejího vzniku se

tradičně udává rok 1468 a místo původu Plzeň (rukopisná

předloha tohoto prvotisku, která je uložena v pražském

Národním muzeu, nese v závěru letopočet 1468 a sazba

prvotisku také obsahuje rok 1468). Není však vyloučeno, že

kniha byla vysazena a vytištěna o něco později. Podle

dosavadních výzkumů jde o výrobek větší tiskařské dílny,

která měla sídlo v Plzni.

Tiskla se tam také latinská díla, která jsou už přesně

datována, např. Statuta Arnošta z Pardubic (1476), Agenda

pražská (1476-1479) aj. Mezi písmy použitými u Kroniky

trojánské (jsou dvojího druhu) jsou i původní české ligatury.

Totožnost plzeňského tiskaře se asi nikdy nepodaří zjistit.

Podle jedné domněnky to byl kněz, který vyřezal písmo

použité v kronice. Lze předpokládat, že vyřezal i další písma, která se vyskytovala v tiscích této dílny.

8

Nejstarší čeští tiskaři

Největší tiskárnu měl v Praze koncem 15. století Jan Severýn z Kapí Hory. Pokus o „první české

noviny“ je spojen s rokem 1515 a se jmény Mikuláš Konáč z Hodíštkova a Jan Wolf z Moravy.

V čele českých tiskařů byl v letech 1552-80 Jiří Melantrych Rožďalovický z Aventýnu. Odkoupil v

Praze velkou tiskárnu a za svého života vydal na 200 knih. Mezi nejznámější patří bible

„melantryška“, Matthiolův herbář, latinsko-český slovník, slabikáře a kancionály. V tiskárně se

tisklo ve čtyřech jazycích. Po jeho smrti převzal tiskárnu

jeho zeť, univerzitní profesor Daniel Adam z

Veleslavína, a vedl ji do roku 1599. Ten vydal na 80

publikací.

V 16. století založila Jednota českých bratří několik

tiskáren např. v Mladé Boleslavi, v Ivančicích a v

Kralicích, kde se nacházela slavná českobratrská

tiskárna, ve které se mimo jiné vytiskla šestidílná bible

Kralická.

Inkunábule (z latinského in cunabulis, tj. „v kolébce“), česky prvotisk, je označení používané

pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy od roku 1450 do konce 15. století.