Download pdf - JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

Transcript
Page 1: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

Roãník XIII. ZÁ¤Í 2007 10 Kã

Nov˘ ‰kolní rok je ve zna-mení ‰kolské reformy. V‰ech-ny ‰koly zaãínají vyuãovat po-dle ·kolního vzdûlávacího pro-gramu pro základní vzdûlávání(·VP), kter˘ má odpovídat ví-ce moÏnostem ‰koly apotfiebámÏákÛ. âtûte na stranû 3.

Leto‰ní jiÏ ãtvrté Kfiivoklátsképanování pfiivedlo na hrad Kfiivo-klát velké mnoÏství náv‰tûvníkÛ abylo tak i pfiíjemn˘m zpestfienímprobíhajících dnÛ EHD (Dny ev-ropského dûdictví).

ReportáÏ si pfieãtûte na stranû 5.

TJ Sokol Kfiivoklát zve sestrya bratry spfiátelen˘ch jednot a ostatní zájemce na oslavy100. v˘roãí vzniku kfiivoklát-ské jednoty, které probûhnouv sobotu 13. fiíjna 2007.

Program pfiiná‰íme na stranû 6.

Podzim tentokrát pfii‰el velicerychle a ani náhodou se nás nesna-Ïil tro‰iãku chlácholit nûjak˘m in-diánsk˘m létem. A zrovna na nûj sevÏdycky moc tû‰ím. Ale letos? Brr,zima a voda! Ale kupodivu, stromyje‰tû moc nezezlátly a ani jejich list-nat˘m kabátkÛm se dolÛ moc ne-chce. Snad zubaté sluníãko je‰tû do-dá trochu optimistické nálady, a zra-lá hru‰ka ãi jablíãko, ãerstvû utrÏe-né ze stromu, to je chuÈ jedna báseÀ.A v lese to krásnû voní houbami…

Teda, ne Ïe bych je umûla hledat,to spí‰ pofiád koukám kolem, kde colítá, kde probleskuje sluníãko mezistromy ãi kde se nûco ‰ustne, a takjsou houby pfiede mnou v úplnémbezpeãí i kdyby na mû volaly. Já jeprostû nevidím i kdyÏ mÛj nos o nichví. Na‰tûstí vÏdycky nûjaké houbydostaneme a tak jsem uÏ mûla i sma-Ïenici a houbovku. MÀam!

No, a kdyÏ se zaãne smrákat neborozednívat, to uÏ je jin˘ obrázek. Ko-lem fieky a lesních cest se válí pra-podivné tvary z chomáãÛ mlhy a b˘-vá to uÏ tro‰ku lezavé. A moÏná sev nich i schovává tajupln˘ duch kfii-voklátsk˘ch lesÛ, obávan˘ Dyma. Tosi pak rychle vzpomenu na na‰e ka-mínka, probudím v nich pár pla-mínkÛ a hned je mi líp. Docela pûk-n˘ podzimní obrázek, ne? Tak si jejuÏijme, neÏ nám plískanice zalezoupod kabáty. S. M.

PODZIMNÍ

JEDE KRÁL, JEDE KRÁL… ANEB 4. ROâNÍK K¤IVOKLÁTSKÉHO PANOVÁNÍ

Moudrá slovaSrdce vÏdy kráãí po cestû, z níÏ nás rozum zrazuje.

(Henri Louis Bergson)

Srdeãnû vás zveme na

SVATOVÁCLAVSK¯KONCERT

kter˘ se bude konat v pátek 28. záfií od 18.00 hodin

v kostele sv. Petra na Kfiivoklátû

Úãinkují:Sedmikrásky

AndanteSilentium

Kfiivoklát‰tí hudci

Vstupné dobrovolné

Program:Pûveck˘ sbor Sedmikrásky: BoÏedej de‰tíãka, Aby nás Pán BÛh mi-loval

Hudební soubor ÏákÛ Andante: LaBergamasca Pavana, Tanec koníã-kÛ, Passacaglia, Samolib˘, Alle-mande, Andûlské pfiátelství

Vokálnû instrumentální soubor Si-lentium: Ó muziko ctné umûní,A.Vivaldi: âtvero roãních dob

Kfiivoklát‰tí hudci a Silentium:Svat˘ Václave, Petr Eben: Tru-vérská m‰e.

hodin dopoledne se uskuteãní u ka-pliãky svatého Eustacha Malá mys-livecká slavnost upfiíleÏitosti 360 letod zaloÏení kapliãky svatého Eus-tacha. Na slavnosti budou pfiipome-nuty kfiivoklátské události okolo ka-pliãky, dále pak vystoupí Kfiivo-klát‰tí trubaãi, Kfiivoklát‰tí hudcia skupina loveck˘ch rohÛ z nûmec-kého Solingenu. Slovo BoÏí pfiipo-mene vikáfi Ján Petroviã. Dále bu-dou poloÏeny vûnce k pamûtní des-ce vûnované myslivcÛm, ktefií po-loÏili své Ïivoty za svobodu a vlast.

Souãástí tûchto slavností je i po-zvání na M‰i svatého Huberta, kte-rou bude slouÏit vikáfi Ján Petroviãv kostele sv. Petra v Kfiivoklátû od18.00 hodin. Hudební ãást m‰e pro-vede skupina loveck˘ch rohÛ ze So-lingenu.

Bliωí informace získáte na tele-fonním ãísle 603 871 475 nebo313 558 133.

Kfiivoklát‰tí myslivci a lesnícizvou ‰irokou vefiejnost na Maloumysliveckou slavnost u kapliãkysv. Eustacha, která je vûnovának 360 letÛm zaloÏení kapliãkysvatého Eustacha.

V nedûli 30. záfií 2007 od 11.00

K¤IVOKLÁT. Celkem 162 dû-tí dochází v novém ‰kolním roce doZákladní ‰koly Kfiivoklát.

„Pfii‰lo 13 prvÀáãkÛ, máme devûttfiíd, z toho ãtyfii na prvním stupni.Druhá a tfietí tfiída jsou spojené, na-opak máme dvû osmé tfiídy,“ uved-la fieditelka ‰koly Mgr. Marcela Ka-síková.

Nov˘ ‰kolní rok zaãal 3. záfií ma-lou slavností. Ve vestibulu ‰koly sese‰li prvÀáãkové a ‰esÈáci se sv˘mibudoucími uãiteli. Nechybûli ani ro-diãe a pfiedstavitelé obce. PrvÀáãkypfiivítala nejprve jejich tfiídní uãitel-ka Vlasta Moravcová, posléze i sta-rosta mûstyse Kfiivoklát Mgr. MilanNaì s fieditelkou ‰koly. Nechybûl anitradiãní rituál – vymetení sedmnác-ti ‰esÈákÛ do horních pater ‰koly.

Nov˘ ‰kolní rok zaãali kfiivoklát-‰tí Ïáci s novou multimediální uãeb-nou. Do uãebny b˘valé matematikybyla nainstalována tzv. interaktivnítabule s dataprojektorem a brzy pfii-bude je‰tû notebook. „Tfiídu jsmedále mohli vybavit nov˘mi lavice-mi, nábytkem a podlahou. A tov‰echno díky finanãní podpofie Le-sÛ âeské republiky,“ vysvûtluje fie-ditelka Kasíková. Ty poskytly ‰ko-le na vybavení uãebny dotaci ve v˘-‰i 300 tisíc korun. Podle slov fiedi-

N O V ¯ · K O L N Í R O K S N O V I N K A M I

PrvÀáãky pfiivítala v první ‰kolní den fieditelka ‰koly Mgr. Marcela Kasíková.Foto Lubo‰ Vokoun

360 let od zaloÏení kapliãky Svatého Eustacha

MALÁ MYSLIVECKÁ SLAVNOSTtelky je tabule vyuÏitelná praktickyve v‰ech pfiedmûtech. Na tabuli semohou promítat jednoduché zápis-ky, mÛÏe se tam nûkolika barvamipodtrhávat, pfiemísÈovat a elektro-nicky pfiená‰et informace. Lze na nipromítat i DVD. „Práce na interak-tivní tabuli vyÏaduje nároãnûj‰í pfií-

pravu pedagogÛ neÏ na klasickouvyuãovací hodinu. Uãitelé se budoumuset nauãit s tabulí pracovat. Jsempfiesvûdãená, Ïe aÏ se stane pouÏí-vání interaktivní tabule bûÏnou sou-ãástí na‰eho vyuãování, urãitû sezlep‰í práce v hodinách i celkováv˘uka,“ dodala Marcela Kasíková.

TomበBednafiík

Beseda s dûtskou lékafikouDûti Kfiivoklátska, o. s. a TJ

Roztoky vás zvou v pondûlí 15. fiíjna 2007 od 18.00 hodinna besedu s dûtskou lékafi-kouMUDr. Helenou Olivovou-·retterovou do Informaãníhostfiediska LâR na Kfiivoklátû.Povídání odûtsk˘ch nemocech,bolístkách a hlavnû odpovûdina to, co vás zajímá, naã nenív ordinaci ãas, nebo na co jstese zapomnûli zeptat. Vstupné10 Kã

K¤IVOKLÁT (paf). Proslunû-ná sobota 15. záfií patfiila 4. roãníkutéto historické slavnosti. Pofiadatelibyli Svazek mûst a obcí Rakovnic-ka, ve spolupráci se Správou státní-ho hradu Kfiivoklátu, agenturamiOld Time Art a Armiger. Finanãní

podporu poskytl Stfiedoãesk˘ kraj.Starostové 20 obcí z blízkého

i vzdálenûj‰ího okolí Kfiivoklátu sena pár hodin promûnili v rychtáfiev dobov˘ch kost˘mech a pfii‰li sesv˘mi druÏinami poctít císafie fiím-ského a krále ãeského Václava IV.

Lucemburského v podání herceVladimíra âecha. Pfiíjezd králeohlásil Ohnivec (exstarosta Nové-ho Stra‰ecí Jakub Kleindienst). Cí-safi fiímsk˘ a král ãesk˘ dorazil sesvou chotí v koãáfie na hrad vzápû-tí, doprovázen nejvy‰‰ím komofiím

(dokonãení na str. 2)

Fot

o P

avel

Fri

rebe

rt

Fot

o M

ilan

Bed

nafií

k

Page 2: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 2 KN 9/2007ZPRAVODAJSTVÍ Z OBCE

Tento ‰kolní rok zaãíná s nov˘m‰kolním vzdûlávacím programem,máte o nûm nûjakou pfiedstavu? Za-Ïili jste sami nûjakou ‰kolskou refor-mu (tfieba svého ãasu mnoÏiny)? Pfii-nesla nûco vám, va‰im dûtem...

Petr „Pítrs“ Mare‰46 let, podnikatel

Onynûj‰í reformû toho mocnevím, vím o kfiivoklátské‰kole a té fandím.Nûjakou dramatickou re-formu jsem nezaÏil, jennám do maturity 3x mûnili

uãebnice a skripta, první roãník nás zaãí-nalo ve tfiídû 34 aodmaturovalo nás jen 21...

Po maturitû jsem babiãce na Svaté fií-kal – a uÏ se nemusím uãit.. a babiãkami na to fiekla – DO SMRTI SE BUDE·UâIT, a mûla pravdu…

Ing. Jan Rajsk˘46 let, podnikatel

Jestli to dobfie chápu, ‰ko-ly jsou povinny vytvofiitvlastní vzdûlávací pro-gram, kter˘ by mûl víceodráÏet praktické potfiebyÏákÛ. Tzn. nebiflovat

znalosti, ale nauãit Ïáky vûdomostiprakticky pouÏít, chápat je v souvislos-tech, vybavit Ïáky schopností komuni-kace s ostatními lidmi, umût vyuÏívatinformaãní zdroje. To zní velmi nadûj-nû. Ale praxe ‰kolsk˘ch reforem vÏdypotvrdila, Ïe nakonec stejnû v‰e nejví-ce záleÏí na osobû uãitele – zda dokáÏeÏáky pro uãivo správnû nadchnout. Jakje motivace dÛleÏitá, ukazuje napfi. v˘-uka cizích jazykÛ, nejprve se kaÏd˘ na-uãí dobrovolnû v‰echna sprostá slovaa uÏ nikdy je nezapomene.

Bohuslava Slapniãková70 let, dÛchodce

O novém ‰kolním vzdûlá-vacím programu nevímnic. MoÏná jsem nûkdenûco zaslechla, ale dûtii vnuci uÏ jsou dospûlí, takmû to moc nezajímá.

Nûjakou tou reformou jsem pro‰la urãi-tû já i moji synové, moÏná i jejich dûti,ale co jim to pfiineslo? Vnímala jsemhlavnû to, jaké mûli známky a jsem ráda,Ïe se v‰ichni dobfie v Ïivotû uplatnili.Myslím si, Ïe na‰e ‰kolství mûlo dobrouúroveÀ a snad to tak i zÛstane, pfies v‰ech-ny ty reformy.

Jakub Tou‰19 let, student

ProtoÏe jsem student, takmû tento vzdûlávací pro-gram zasáhl. BohuÏel ne-dokáÏu zatím posoudit,jestli je pro mû pfiínosn˘ãi nikoliv. Myslím, Ïe

kvalita se ukáÏe aÏ s odstupem ãasu. Alepodle informací, které jsem zachytilv médiích, je to podle mého krok správ-n˘m smûrem. Jenom ‰koda, Ïe mû to ne-zastihlo o pár let dfiív.

Ivana Varju39 let, studentka FFUK, toho ãasu pl-

nû vytíÏená matka tfií dcerVÛbec nechápu, proã sekolem nového ‰kolníhovzdûlávacího systému dû-lá takov˘ rozruch. Ve ‰ko-le jsem strávila pûknoufiádku let, pár let i jako uãi-

telka. A tak vím, Ïe klíãem ke vzdûlánínejsou ani tak volné osnovy, jako osob-nost uãitele-uãitelky. Uãit to, co nenív osnovách, bylo moÏné vÏdy, dokoncei za totality (nemyslím tedy zrovna 50.léta). Dodnes s láskou vzpomínám na na-‰eho uãitele ãe‰tiny zgymnázia, kter˘ násv osmdesát˘ch letech seznamoval s Kaf-kou, ·kvoreck˘m, Kunderou aj., coÏv osnovách pochopitelnû nebylo. UãitmÛÏete opravu jen tehdy, pokud vás to as-poÀ trochu baví. Není fie‰ení strkat pení-ze do reformy, mnohem smysluplnûj‰í bybylo investovat peníze do platÛ uãitelÛ.Je velmi smutné a poniÏující, kdyÏ nû-ktefií mí kamarádi uãitelé musí po zalo-Ïení rodiny ‰kolství opustit, pfiestoÏe jsouvelmi oblíbeni a tato profese je naplÀuje.S platem 10 000 mûsíãnû v‰ak rodinu uÏi-vit nelze…

TO JSOU MI VùCIRosniãkáfii nám slibovali v záfií

babí léto a … nic. Pár tepl˘ch dnÛbylo, ale víceménû jen pro krále.Vrchnost si vymyslí Panování, vy-‰le Ohnivce (jak to, Ïe se po ná-dvofií promenáduje na koni Ohni-vec a SDH Kfiivoklát o tom neví?)se zprávou o pfiíjezdu krále a ten sito vzápûtí i s chotí ‰ine hradní bra-nou v koãáfie na sluncem zalité ná-dvofií. Je‰tû, Ïe Láìa ·vácha v tomkalupu neztratil hlavu a staãil za-strãit sloupek. Pfiedstavte si tu ostu-du, kdyby sloupek pod zem vãasnezajel a jeho císafiská milost uvíz-la jiÏ u pomníku. V‰e dobfie do-padlo. Rychtáfie na Hradní nepfie-jel Ïádn˘ z projíÏdûjících kabrio-letÛ a mohli krále poctít sv˘mi da-ry. Nûktefií i sv˘mi tituly, je‰tû Ïese jeho císafiské veliãenstvo neu-razilo. Víte, jak dopadl hrabû dePeyrac s Angelikou.

Ale váÏnû, Kfiivoklátské pano-vání se mi zdálo obzvlá‰tû pove-dené. Snad jen rychtáfii by mohlipfií‰tû déle pohovofiit, aby z tohopoddaní a lÛza mûli vût‰í ‰vandu.

Malé varování. Budete-li sizkracovat cestu do Bud po pû‰in-ce za stánkem na parkovi‰ti, bed-livû se dívejte pod nohy, aÈ si ne-na‰lápnete. Obãas tudy projdoukonû a … Tedy za tmy radûji pfiesparkovi‰tû, za svûtla klidnû po pû-‰inû, ale obezfietnû.

Také jste si ‰li do krámu pro ku-pon na v˘voz popelnice? Zbyteã-nû? Dobfie vám i mû tak! V‰ichnipr˘ vûdûli, Ïe se kupony budouprodávat dále jen na úfiadû. My po-trefení se tedy musíme pfií‰tû vícezajímat, co se kde ‰ustne. Na‰tûs-tí alespoÀ mnû to fiekly prodavaã-ky v krámû. Sice pozdû, ale uÏ tovím. Jen nevím, jak se mám dostatvpracovní dobû na úfiad, kdyÏ jsemcel˘ den mimo Kfiivoklát?

Nápad zab˘vat se i v na‰í obciamerick˘m radarem se moc neujal(pfiiznám se, je mi to jedno). CoÏ te-dy vyhlásit konkurz na Antiklause?Já si naivnû myslel, Ïe se pro pre-zidentské volby hledá dobr˘ kan-didát na prezidenta, a pfiitom to vy-padá, Ïe se hledá co nejvût‰í proti-pól Václava Klause. Klausovo pre-zidentování se nûkomu líbí, nûko-mu ne, jiného nezajímá. Podlemého ale neÏ hledat za kaÏdou ce-nu Antiklause, to snad aÈ radûji li-dovci zachovají zdrav˘ rozum.

Jsou to nûkdy vûci.Pavel Friebert

JEDE KRÁL… ANEB 4. ROâNÍK K¤IVOKLÁTSKÉHO PANOVÁNÍAnketa KN

·KOLNÍ VZDùLÁVACÍ PROGRAM NOVù I V M·V souladu s nov˘m ‰kolsk˘m zá-

konem si kaÏdá matefiská ‰kola zpra-covává jiÏ od roku 2001 svÛj vlast-ní „·kolsk˘ vzdûlávací program“ nazákladû „Rámcového programu propfied‰kolní vzdûlávání“ vydanéhoM·MT. Smyslem pfied‰kolníhovzdûlávání je probouzet v dítûti ak-tivní zájem a chuÈ dívat se kolem se-be, naslouchat a objevovat, i odva-hu ukázat, co v‰echno uÏ samo umí,zvládne a dokáÏe. To v‰e hravou,nenásilnou formou. MoÏnost vytvá-fiet si svÛj vlastní vzdûlávací pro-gram umoÏÀuje kaÏdé ‰kole re-spektovat místní specifika, vûkovésloÏení dûtí, jejich zájmy apod. Toznamená „u‰ít si svÛj program namíru“. My jsme svÛj program na-zvali „Z pohádky do pohádky anebKrtek nበkamarád“. UÏ z názvu jejasné, Ïe dûti provázejí programempohádkové postaviãky, letos je tohlavnû krteãek. Na tento ‰kolní rokje do na‰í M· pfiihlá‰eno 28 dûtí,z toho je 15 dûtí mlad‰ích, od dvoudo tfií a pÛl roku. Aby po vût‰inu ãa-su pobytu dûtí ve ‰kolce byly pfií-

tomny obû uãitelky, a aby bylo moÏ-no tfiídu rozdûlit na skupiny podlevûku, byla po dohodû s rodiãi zmû-nûna provozní doba v M·. Od záfií

leto‰ního roku je tedy M· v provo-zu od 7.00 do 15.30 hod.

Vûra Svobodová, vedoucí uãitelka

(dokonãení ze str. 1)âeÀkem z Vartenberka, kterého

pfiedstavoval stfiedoãesk˘ hejtmanPetr Bendl. Královskou druÏinu nahradû s úctou hodnou majestátu cí-

safie a krále uvítal purkrabí LudûkFrencl s chotí i poslu‰n˘m synkem.

Jednotliví rychtáfii s druÏboupoté pfiedstoupili pfied VáclavaIV. Lucemburského, aby ho poc-

tili sv˘mi dary, které byly po krá-lovské kontrole s díky pfiijaty.

Kfiivoklátské panování tento rokbylo spojeno se slavnostním obno-vením váreãného práva na hradûKfiivoklátû a poloÏením symbolic-kého základního kamene obnove-ného hradního pivovaru. Základníkámen posvûtil pfied zraky králov-ské druÏiny a poãetného davu pod-dan˘ch rakovnick˘ vikáfi Ján Petro-viã. Podafií-li se sehnat na pivovarpeníze, mûlo by se na Kfiivoklátû po-dle kastelána Luìka Frencla vafiit pi-vo za tfii roky.

„Slib mi v‰ak, pane purkrabí, Ïekdykoli sem zavítám do pivovaru to-hoto, nechÈ jedna holba moku je mive dne v noci k dispozici. NechÈ pi-vo toto vÏdy je jen dobré.“ Tímtoslibem císafi Václav IV. Lucembur-sk˘ podmínil u kastelána hradu udû-lení práva váreãného.

Poté se Václav IV. Lucembursk˘,jsa dlouhou audiencí notnû vysílen,se svou chotí a doprovodem, násle-dován rychtáfii, odebral na malé ob-ãerstvení do hradních prostor. Nád-vofií hradu dále jiÏ patfiilo lidov˘mradovánkám, trhovcÛm, vojenskémuv˘cviku, kejklífiÛm a hudebníkÛm.

Kfiivoklátsk˘ rychtáfi Milan Naì se svou druÏinou daroval císafii fiímskému a králi ãeskémuVáclavu IV. Lucemburskému dal‰í hrad. Foto Pavel Friebert

DVA V¯JEZDY HASIâÒ A V¯MùNA OKEN NA ZBROJNICIK¤IVOKLÁT (paf). V srpnu

kfiivoklát‰tí hasiãi dvakrát vyjeli sesirénou. Poprvé vnedûli 5. srpna tak-fika v pravé poledne. Hofiel les u sil-nice ve smûru z Roztok na VelkouBukovou. Je‰tû neÏ hasiãi z Kfiivo-klátu dorazili k poÏáru, podafiilo sekolegÛm z SDH Roztoky poÏár vãaslokalizovat a takfika i uhasit. Na-‰tûstí. Zaãátkem srpna jiÏ panovalovelké sucho a oheÀ se díky vãasné-mu zásahu hasiãÛ z SDH Roztokyneroz‰ífiil do lesa v kopcovitém,‰patnû pfiístupném terénu. Z kfiivo-

klátské cisterny byla pouze doplnû-na voda do roztocké tatry.

Dal‰í v˘jezd následoval ve ãtvr-tek 30. srpna pfied pátou hodinou od-polední. Tentokrát jeli hasiãi doPavlíkova, kde hofiely dvû siláÏnívûÏe plné slámy. Hasiãi z Kfiivoklá-tu zde na pokyn velitele zásahu pro-vádûli doha‰ování slámy, která by-

la nakladaãem vyváÏena z hofiícíchvûÏí. Ha‰ení se protáhlo aÏ do po-zdních noãních hodin.

V srpnu rovnûÏ do‰lo na pláno-vanou v˘mûnu oken v hasiãskézbrojnici. Díky podpofie zastupitel-stva byla vymûnûna okna v celémhorním patfie a na schodi‰ti, vãetnûvnitfiních i venkovních parapetÛ.

BURZA DùTSKÉHO OBLEâENÍ

Dûti Kfiivoklátska, o. s. pofiádávMatefiské ‰kole Kfiivoklát ve dnech1. – 3. fiíjna 2007 (pondûlí – stfieda)burzu dûtského obleãení. Koupit ãinabídnout k prodeji lze také obuv,sportovní potfieby, kníÏky a hraãky.Pfiíjem vûcí se koná v pondûlí 1. fiíj-na 9 00-11 00 hod a 14 00-16 00 hod.Jedna koruna z kaÏdé vûci pfiijaté doburzy a deset procent z celkovéhoprodeje bude vûnováno ve prospûchKlubu maminek Îelviãka na nákupv˘tvarn˘ch potfieb pro dûti.

FotosoutûÏ byla vyhodnocena,vernisáÏ probûhne 13. fiíjna.

V ãervenci redakãní rada vyhlá-sila fotosoutûÏ „Kfiivoklátskov hledáãku fotoapáru“ se tfiemi ka-tegoriemi:

Lidé KfiivoklátskaPfiíroda Kfiivoklátska

Volné téma

Uzávûrka soutûÏe byla 31. srpna.Redakãní rada s napûtím oãekáva-la, jak˘ bude mít fotosoutûÏ ohlasa byla mile pfiekvapena poãtem a ta-ké kvalitou fotografií, které jejichautofii do soutûÏe zaslali.

Odborná porota vyhodnotila sou-tûÏní fotografie v úter˘ 25. záfií. Vy-hodnocení se úãastnila také redakã-

ní rada, aby v jednotliv˘ch katego-riích udûlila cenu Kfiivoklátsk˘chnovin.

Redakãní rada Kfiivoklátsk˘chnovin si tímto dovoluje pozvatv‰echny soutûÏící, milovníky foto-grafie, pfiátele Kfiivoklátu a Kfiivo-klátska, a také samozfiejmû v‰echny‰tûdré sponzory, na vernisáÏ, kteráprobûhne v sobotu 13. fiíjna od 14.hodin v informaãní stfiedisku LesÛâR na Amalínû.

Po vernisáÏi budou v‰echny sou-tûÏní fotografie vystaveny v infor-maãním stfiedisku.

Tû‰íme se na va‰i náv‰tûvu, aÈ uÏvernisáÏe nebo následné v˘stavy.

Za redakãní raduPavel Friebert

„K¤IVOKLÁTSKO V HLEDÁâKUFOTOAPARÁTU“

Hasiãi z Kfiivoklátu pfii poÏáru siláÏních vûÏí v Pavlíkovû doha‰ovali hofiící slámu.Foto Pavel Friebert

Ilustraãní foto z matefiské ‰koly v Kfiivoklátû. Foto Milan Bednafiík

Page 3: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 3 KN 9/2007DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ

ZPRÁVY OBECNÍHO BUBENÍKAANEB O âEM JEDNALO ZASTUPITELSTVO MùSTYSU

Starosta mûstysu informoval o Ïá-dosti fy LPA a. s. Kladno o povole-ní k provozování v˘herních hracíchpfiístrojÛ do konce roku 2007. Auto-maty by mûly b˘t umístûny v maléhospÛdce na rohu Lánské ulice. Tuv souãasné dobû provozuje pan Brátpod názvem „Amálka“. Zastupitel-stvo bere Ïádost na vûdomí a povû-fiilo starostu zahájením správního fií-zení a dále vytvofiením vyhlá‰kyomezující provozování v˘herníchhracích pfiístrojÛ v památkové zónû,kterou pfiedloÏí zastupitelstvu v mû-síci listopadu.

Zastupitelstvo bylo starostou in-formováno o zprostfiedkovaném ná-kupu star‰ího pouÏitého nábytku nazákladû informace starostky obce Pu-stovût pí A. Klobásové. Tímto zpÛ-sobem se pofiídil nábytek do kance-láfie starosty a tajemníka, která rov-nûÏ slouÏí jako obfiadní síÀ, pro jed-nání zastupitelstva a je vyuÏívána ja-ko volební místnost. Náklad ãiní9.800 Kã za 38 ks nábytku. PrÛmûr-ná cena jednoho ks nábytku ãinila257,90 Kã. Starosta zároveÀ poÏádalzastupitelstvo onav˘‰ení rozpoãtu nanákup kobercÛ a pro pfiípadnou opra-vu podlahy. Starosta zjistí ceny zá-tûÏového koberce za bm a provûfiístav dfievûné podlahy v kanceláfii sta-rosty, tajemníka a mzdové úãetní.

Pan starosta by rád obãany infor-moval o jednání Svazku „Vodovoduakanalizace Kfiivoklátsko“ vNovémStra‰ecí, kde b˘val˘ starosta Nové-ho Stra‰ecí p. J. Kleindienst, tajem-ník Stra‰ecí JUDr. Tláskal a Ing.Plichta z fy Provod s. r. o., nabídlistarostovi mûstysu Kfiivoklát, ÏeMûÚ Nové Stra‰ecí pfievezme agen-du Ïádostí o vydání rozhodnutío umístûní stavby pro obce, které je‰-tû nepoÏádaly o vydání územníhorozhodnutí na stavebním úfiadû Kfii-voklát, vzhledem k blíÏícímu se ter-mínu v˘zvy pro získání dotace z fon-du EU. Starosta nabídku pfiijal.Územní rozhodnutí pro Kfiivoklát jejiÏ zpracovávané paní Vilmou ·í-movou. Jednání nadále pokraãujía do konce roku by mûlo b˘t jiÏ v ce-lé vûci jasno a podle slov zasvûce-n˘ch lidí je cel˘ projekt „Vodovodu

a kanalizace Kfiivoklátsko“ velmidobfie pfiipraven a je velká pravdû-podobnost, Ïe se svou Ïádostí u EUuspûje. Pokud se tak stane, bude mítKfiivoklát do roku 2011 koneãnûvlastní vodovod a kanalizaci.

Obãanské sdruÏení Dûti Kfiivo-klátska poÏádalo zastupitelstvoo podporu projektu na vybudovánídûtského hfii‰tû na Amalínû. Staros-ta pfiedloÏil ZM studii projektu k na-hlédnutí. Hfii‰tû je inspirováno hra-dem. Ve vizuální podobû hfii‰tû ko-píruje jednak urãité architektonickévztahy hradu – má shodn˘ pÛdorys,kopíruje nejstar‰í gotickou zástav-bu, tvar a pomûr dominující vûÏe,jednak pfievádí do „dûtské“ herní po-doby nûkteré architektonické prvky– napfi. kfiíÏovou klenbu ve vstupudo hradu, trojúhelníkov˘ balkóneks erby. Ing. J. Rajsk˘ informoval za-stupitelstvo o financování, které bu-de z více zdrojÛ (dotaãní tituly, Na-dace Divoká husa, apod.), dále oNá-v‰tûvním fiádu dûtského hfii‰tû, jehocertifikaci a údrÏbû. Podpora, o kte-rou o. s. Dûti Kfiivoklátska Ïádá, jejednak souhlas s umístûním hfii‰tûna pozemek mûstysu Kfiivoklátv parku pod Jednotou, a dále paksouhlas, Ïe mûstys hfii‰tû, které vesvé reÏii zbuduje obãanské sdruÏe-ní, po dokonãení pfievezme a bude

spravovat. Zastupitelstvo vzalo in-formaci na vûdomí a povûfiilo sta-rostu informovat se o dûtském hfii‰-ti na Obecním úfiadû v Lánech, ze-jména o jeho provozu a údrÏbû.

Kfiivoklát se bohuÏel v souãasné

dobû asi stal oblíben˘m cílem van-dalÛ! Za poslední dva mûsíce fie‰ilizamûstnanci úfiadu nûkolik vût‰ícha spoustu men‰ích vandalsk˘ch ãi-nÛ. V pfiípadû vysypan˘ch kontejne-rÛ na odpad nebo pfii poniãení no-v˘ch laviãek, které byly letos na Kfii-voklátû rozmístûny, mÛÏeme asi sva-lovat vinu i na turisty a zátûÏ, kteroussebou pfiiná‰ejí. Ov‰em vpfiípadechvyrvaného ko‰íku v parku pod Jed-notou, poniãení informaãních cedu-lí na stezce k „Paraplíãku“ nebo poã-máran˘ch zdí se uÏ jedná o záleÏitostvyloÏenû zlomyslnou. Kfiivoklát jemísto, kde v‰ichni spoleãnû Ïijemea stejnû jako vlastní zahrádku i obecchceme mít ãistou a upravenou. Pro-to jako zástupci obce potaÏmo mûs-tysu Vás milí vandalové Ïádáme, abyjste zanechali svého fiádûní a zamys-leli se nad sv˘mi ãiny. ZároveÀ dû-kujeme v‰em obãanÛm, ktefií nejsouke svému okolí lhostejní a vandaly,které chytí pfii ãinu, nahlásí anebo je‰-tû lépe uãiní hned na místû jejich fiá-dûní pfiítrÏ.

Posezení v parku pod kostelem bez úhony dlouho nevydrÏelo. Asi nûkomu bylo zatûÏko se pfiiodhazování odpadkÛ otoãit… Foto Petr Tfiíska

Nûkteré z nás v nedávné dobû jis-tû nemile pfiekvapilo oznaãení „sou-krom˘ pozemek – nevstupovat“ nakonci stezky za hradem. Domeãekumístûn˘ tûsnû u pû‰iny je nyní tr-vale ob˘ván amajitelé by si rádi svÛjpozemek oplotili. JenÏe ãasto vyu-Ïívaná cesta jim to nedovolovalaa tak si podali Ïádost na úfiad mûs-tysu o její uzavfiení nebo odklonûní.Po jednání s majitelkou pí ·tûpáno-vou a zástupci LâR Ing. Pátkem a J.Povoln˘m byla pû‰ina Pod kuchy-nûmi odch˘lena od pozemku pí ·tû-pánové jedním „esíãkem“ navíck panelové cestû u kofienové ãistír-ny odpadních vod. Díky vstfiícnémujednání v‰ech zúãastnûn˘ch stran jitedy mÛÏeme vyuÏívat i nadále, alev trochu jiné podobû.

BohuÏel v pfiípadû uzavfiení ko-munikace v ulici Na Chmelniciv Budech, o nûjÏ poÏádali manÏe-lé Valentovi z Prahy, se o vstfiíc-ném jednání hovofiit rozhodnû ne-dá. ManÏelé Valentovi jsou maji-teli domu pfiímo sousedícího s oko-lo vedoucí místní úãelovou komu-nikací, ta ov‰em leÏí taktéÏ na jejichpozemku. Rádi by si svÛj pozemekoplotili a sami vyuÏívali k parko-vání a venãení psa. Zákon v‰ak to-to v pfiípadû úãelové komunikaceneumoÏÀuje. V zákonû se praví, Ïemajitel je povinen strpût úãelovou

komunikaci na svém pozemku vevefiejném zájmu. Po místním ‰etfie-ní, které probûhlo dne 6. 8. 2007 zaúãasti pana starosty, JUDr. T. DráÏ-níkové, pí ·ímové ze stavebníhoúfiadu a manÏelÛ Valentov˘ch, by-li starostou obesláni obãané, ktefiíbydlí ve v˘‰e zmínûné ulici, aby sevyjádfiili k zámûru p.Valenty k uza-vfiení této komunikace. Na zasedá-ní zastupitelstva 3. záfií se dostavi-li dotãení sousedé se zásadním ne-souhlasem k uzavfiení komunikacev ulici Na Chmelnici. Písemnû by-la na Úfiad mûstysu doruãena zá-porná vyjádfiení fy Becker s. r. o.Pl-zeÀ jakoÏto svozové firmy komu-nálního odpadu a zdravotního stfie-diska Kfiivoklát, zastoupenéhoMUDr. Evou Kasalickou a MUDr.Ivanou Chrástnou. Zastupitelstvotedy povûfiilo starostu mûstysu zá-pornou odpovûdí na oznámenímanÏelÛ Valentov˘ch ve vûci oplo-cení úãelové komunikace pfied je-jich nemovitostí, a to se v‰emi ná-leÏitostmi vãetnû pouãení o pfií-padn˘ch následcích, pokud k za-plocení dojde. Pfied pár dny se alena silnici pfied jejich domem jako-by náhodou objevila hromada ha-rampádí a páska, které jaksi bránív prÛjezdnosti této komunikace.Proto bude nutné celou záleÏitostfie‰it soudní cestou.

„SOUKROM¯ POZEMEK – NEVSTUPOVAT“

Zablokovaná ulice Na Chmelnici u domu Petra Valenty znemoÏnila v˘jezd jednomu ze sou-sedÛ. Foto TomበBednafiík

·KOLNÍ VZDùLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDùLÁVÁNÍNov˘ ‰kolní rok je ve znamení

‰kolské reformy. V‰echny ‰koly za-ãínají vyuãovat podle ·kolníhovzdûlávacího programu pro základ-ní vzdûlávání (·VP), kter˘ má od-povídat více moÏnostem ‰koly a po-tfiebám ÏákÛ. Podle ·VP se zaãalovyuãovat v prvním a ‰estém roãní-ku, ostatní roãníky pokraãují podlevzdûlávacího programu Základní‰kola.

SnaÏili jsme se o to, aby ·VP byl

urãen pro bûÏného Ïáka, neboÈ mu-síme vycházet z reality na‰í ‰koly.Dotazníky, které jsme v minulostiodesílali zákonn˘m zástupcÛm Ïá-

kÛ, nám pfiíli‰ nepomohly, neboÈ ro-diãe byli se ‰kolou spokojeni a Ïád-né zásadní poÏadavky neuvedli.Proto jsme vycházeli z na‰ich zku-‰eností a zároveÀ chceme navázatna dobré tradice ‰koly.

V ãem vlastnû spoãívají novinky·VP? Celostátnû dané jsou oãeká-vané v˘stupy, které urãuje Rámco-v˘ vzdûlávací program pro základ-ní vzdûlávání. JiÏ zde není stanove-no, v jakém roãníku mají b˘t oãe-

kávané v˘stupy splnûny.Oãekávané v˘stupy jsou dû-leny podle období – 1. ob-dobí (1. - 3. roãník), 2. ob-dobí (4.- 5. roãník) a dále 2.stupeÀ. V‰e má smûfiovat keklíãov˘m kompetencím –kompetence k uãení, k fie‰e-ní problémÛ, komunikativní,sociální a personální, obãan-ské a pracovní. Ponûkudv pozadí zÛstává uãivo, kte-ré je prostfiedkem ke splnûníklíãov˘ch kompetencí.Dále jsou závazná prÛfiezovátémata – osobnostní a sociál-ní v˘chova,v˘chova demo-kratického obãana, v˘chovak my‰lení v evropsk˘cha globálních souvislostech,multikulturní v˘chova, envi-ronmentální v˘chova, medi-ální v˘chova.V zamûfiení ‰koly máme na-pfiíklad uvedeno: ãinnostníuãení, zavádûní efektivníchmetod do v˘uky, vedení Ïá-kÛ k t˘mové práci a vzá-

jemné pomoci, prohlubování jazy-kov˘ch dovedností, podporu dal-‰ích druhÛ nadání – hudební, po-hybové, manuální, estetické…

Profil absolventa jsme v ·VP sta-novili následovnû:

1. dokáÏe si poradit pfii fie‰ení pro-blémÛ;2. dokáÏe se rozhodovat samostatnû;3. dokáÏe komunikovat bez zábranse sv˘m okolím;4. dokáÏe pracovat se získan˘mi in-formacemi;5. umí b˘t zodpovûdn˘ za své zdraví;

Pfii plnûní prÛfiezov˘ch témat po-ãítáme s osvûdãen˘mi projekty.V podzimním období bude projektzamûfien na mediální v˘chovu a za-tím nese pracovní název „Televiznístudia“.

V celém Rámcovém vzdûlávacímprogramu pro základní vzdûlávánízaznívá spousta cizích a ménû zná-m˘ch slov, ale podstatou zÛstává,aby Ïák nedostával ve ‰kole hotovéinformace, ale aby sám nalézal rÛz-né cesty k fie‰ení a zároveÀ pfii tétoãinnosti vyuÏíval v‰echny dostupnéinformaãní zdroje. Nechceme, abyse Ïák stal chodící encyklopedií.Uãitel by mûl b˘t tou osobou, kterápfiiná‰í stále nové a nové podnûty,ale jiÏ by nemûl b˘t tím, kdo v ho-dinû vykládá novou látku a násled-nû ji zapisuje se Ïáky do se‰itÛ.

Na úpln˘ závûr bych chtûla po-dotknout, Ïe zatím není moÏné od-hadnout, co nová ‰kolská reformapfiinese. Je provûfiena pilotními ‰ko-lami a doufejme, Ïe bude jenom pfií-nosem. Domnívám se v‰ak, Ïe do-br˘ uãitel se jiÏ dávno obe‰el bez ja-kékoli reformy, neboÈ reálné pod-mínky ho jiÏ dfiíve nutily k hledánínov˘ch forem a metod práce.

Marcela Kasíková

POVINNÁ V¯MùNA OBâANSK¯CH PRÒKAZÒ

Obãané âeské republiky jsou povinni provést v˘mûnu obãansk˘ch prÛ-kazÛ bez strojovû ãiteln˘ch údajÛ vydan˘ch:do 31.prosince 1994, za obãanské prÛkazy se strojovûãiteln˘mi údajinejpozdûji do 31. prosince 2005,do 31.prosince 1996, za obãanské prÛkazy se strojovûãiteln˘mi údajinejpozdûji do listopadu 2006,do 31.prosince 1998, za obãanské prÛkazy se strojovûãiteln˘mi údajinejpozdûji do 31. 12. 2007 (Ïádost musí obãan pfiedloÏit nejpozdûji do30. listopadu 2007 buì na matrice Kfiivoklát ã. dv. 19 v úfiední denpondûlí + stfieda nebo na oddûlení evidence obyvatel, obãansk˘ch prÛ-kazÛ a cestovních pasÛ Rakovník, Na Sekyfie 166 v pfiízemi ã. dv. 010),do 31.prosince 2003, za obãanské prÛkazy se strojovûãiteln˘mi údajinejpozdûji do 31. 12. 2008 (Ïádost musí obãan pfiedloÏit nejpozdûji do31. listopadu 2008 buì na matrice Kfiivoklát ã. dv.19 v úfiední den pon-dûlí + stfieda nebo na oddûlení evidence obyvatel, obãansk˘ch prÛka-zÛ a cestovních pasÛ Rakovník, Na Sekyfie 166 v pfiízemí ã. dv. 010).Tato povinnost vychází z „Nafiízení vlády ã. 612/2004 Sb.“ ze dne 16. 11. 2004.

Hru‰ková ZdeÀka, matrika Kfiivoklát

DRUHÁ NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA STAVEBNÍKÒM POMÒÎE

Stavební zákon ã. 183/2006 Sb. platíod 1. 1. 2007. Jeho první novela z dub-na pfiinesla pouze úpravu § 15, kter˘ set˘ká speciálních stavebních úfiadÛ.

Vláda dne 26. 7. 2007 podepsala no-velu druhou.

Zjednodu‰í v˘stavbu oplocení.Zru‰ena má b˘t ta ãást ustanovení § 103, podle které oplocení, hraniãí-cí s vefiejnou pozemní komunikacínebo s vefiejn˘m prostranstvím, ne-bo vy‰‰í neÏ 1,8 m, vyÏaduje územ-ní rozhodnutí a stavební povolení. NakaÏdé oplocení bude staãit územnísouhlas podle § 96. V˘‰ka oploceníani druh okolního pozemku nebudoupodstatné. Územní souhlas se podo-bá dfiívûj‰ímu ohlá‰ení, stavebníci tu-to úpravu jistû ocení. Jen nûkdy bu-de oplocení i nadále vyÏadovat územ-ní rozhodnutí.

Na stavbu rodinného domu, oplo-cení, pfiípojek a garáÏe bylo dfiíve vy-dáno jedno stavební povolení. Nyníje rodinn˘ dÛm do 150 m2 mnohdyjen na ohlá‰ení, ale na oplocení a ga-ráÏ nad 25 m2 potfiebujete územnírozhodnutí a stavební povolení. Mís-to jednoho stavebního povolení po-tfiebujete najednou 3 rÛzná povole-ní. Po novele se povolování bude fií-dit hlavní stavbou. Bude-li rodinn˘dÛm do 150 m2 na ohlá‰ení, ohlá‰e-ní bude staãit i na v‰e ostatní.Nove-la také prodluÏuje termín, do kdymusí b˘t novelizovány schválenéúzemní plány obcí, stavebníkÛ se za-tím moc nedotkne.

Druhá novela stavebního zákonazatím nevy‰la ve Sbírce zákonÛa neplatí. Snad se doãkáme brzy.

Pavel Friebert

Prváky pfii‰el pozdravit i starosta Mgr. Milan Naì.Foto TomበBednafiík

Page 4: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 4 KN 9/2007DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ

P¤IJëTE SI POSLECHNOUT SVATOVÁCLAVSK¯ KONCERTS prvními záfiijov˘mi dny pfii‰lo

velké ochlazení. AlespoÀ se dûtemlíbilo ve ‰kole, kde pan ‰kolník ma-linko pfiitápûl, aby jim zpfiíjemniluãení – muãení. Musím pfiiznat, Ïejsem se letos na Ïáky velmi tû‰ilaa nenechala jsem je tak dlouho roz-koukávat jako jiné roky. A to pfie-dev‰ím proto, Ïe jiÏ v ãervnu jsmedíky dobrotivému vikáfii panu JánuPetroviãi totiÏ naplánovali Svato-václavsk˘ koncert, kter˘ se budekonat v pátek 28. 9 od 18 hodinv kostele sv. Petra na Kfiivoklátû,akde Vás chceme opût pfiekvapit nû-ãím nov˘m.

Jako první Vám zazpívají Sed-

mikrásky. Kdo je vidûl na koncer-tech v minulém roce, bude velmipfiekvapen. Jednak do‰lo k velké v˘-mûnû zpûváãkÛ a ke znaãnémuomlazení. Zpívat budou dûti z prv-ních aÏ tfietích tfiíd. Je‰tû vût‰ím pfie-kvapením bude ale obleãení sboru.Paní Naìa Boková z Roztok, kterámá ve sboru pravnuãku, se rozhod-la, Ïe sbor oblékne do nového a s ob-rovskou precizností ‰ije suk˘nkya stuhy. Sbor bude tedy obleãen dozelené, bílé a Ïluté – prostû oprav-dové sedmikrásky.

Druh˘m tûlesem, které na kon-certû vystoupí, bude skupina An-dante. Jsou to Ïáci ãtvrté a páté tfií-

dy ze Z· Kfiivoklát, ktefií spolu hra-jí na sopránové flétny jiÏ pát˘m ro-kem. V leto‰ním roce spoleãnû pfie-jdou na v˘uku flétny altové.

Velmi mû tû‰í, Ïe spolu stále drÏípohromadû, jsou témûfi stejnû pilní,a proto Vám budou moci pomûrnûkvalitnû zahrát nûkolik renesanã-ních skladeb a dokonce si jiÏ zahra-jí se Silentiem.

Silentium se Vám pfiedstaví s va-riací pro flétny, kytary a lyru âtve-ra roãních dob od Antonia Vivaldi-ho.Tuto skupinu Vám jiÏ blíÏe pfied-stavovat nebudu, protoÏe kdo máprvní CD Zpívej s láskou, jistû ví comÛÏe na koncertû oãekávat.

Potom se tato skupina zafiadímezi ãást Kfiivoklátsk˘ch hud-cÛ, s kter˘mi Vám spoleãnû zaz-pívají a zahrají Truvérskou m‰i odPetra Ebena.Touto skladbou kon-cert vyvrcholí a vstupné, kter˘mpfiispûjete, bude vûnováno koste-lu sv. Petra.

Je‰tû chci podûkovat nenápadné-mu muÏi, díky kterému se kostel jiÏhodinu a pÛl pfied koncertem mûnív koncertní sál, a to panu Jifiímu Fri-ebertovi. Pfiesnû na ãas otevfie kos-tel a trpûlivû pfiihlíÏí zkou‰ce, takaby Vy diváci jste mûli co nejlep‰ízáÏitek. Doufám Ïe i letos odejde-te domÛ s potû‰ením v du‰i a bude-te se tû‰it na na‰e dal‰í akce, o kte-r˘ch Vás budu v KN prÛbûÏnû in-formovat.

Dagmar Pavlíãková

Soukromá v˘uka hudby Dagmar Pavlíãkové a

Klub maminek Îelviãka

ZPÍVÁNÍ DùTÍ A MAMINEK S MUZIKOTERAPEUTICK¯MI PRVKY

Hudební krouÏek pro nejmen‰í dûti.Program: hudebnû pohybové písniãky, muzikoterapie,

rozvíjení smyslu pro rytmus a hudební cítûní, seznámení s hudebními nástroji, i netradiãními.

Zpívání bude zahájeno ve ãtvrtek 18. fiíjna v M· Kfiivoklát.Dále bude probíhat pravidelnû 1x za mûsíc, vÏdy ve ãtvrtek,

v ãase, kdy probíhá Îelviãka. Zpívání bude stát 15 Kã za jednu lekci.Pfiihlásit se mÛÏete u paní Pavlíãkové (tel. 604 895 623)

nebo v Klubu maminek Îelviãka.

PODZIMNÍ KERAMICKÉ KURZYdûti dospûlí

Pondûlí: 15.00 – 16.30 hod. 17.00 – 19.00 hod.Úter˘: 15.00 – 16.30 hod. 17.00 – 19.00 hod.Sobota: 10.00 – 12.00 hod.

Od 17. záfií. 2007

Kde – keramická dílna, Hradní 1, KfiivoklátCena: dûti 900 Kã/10 lekcí, dospûlí 1 500 Kã/10 lekcí

Pfiihlá‰ky: Ivana PraÏáková, tel. 724 008 997

IVS Budy, Kfiivoklátsko o. p. s.ve spolupráci se SprávouCHKO Kfiivoklátsko

Vás zve na

EKOST¤EDY – záfií 2007cyklus 24 programÛ vûnovan˘chochranû pfiírody a krajinyZahájení:26. záfií 2007 „Nauãná stezka U Eremita“Tato pfiírodní rezervace, která se na-chází mezi obcí Roztoky a Branov,je jedineãnou ukázkou pestrostidruhÛ rostlin a ÏivoãichÛ na sever-ních expozicích. Lesnicky zamûfie-ná nauãná stezka vedoucí pfies re-zervaci umoÏní seznámení s35 dru-hy lesních dfievin. V této rezervaciroste na 800 jedincÛ tisu ãervené-ho v‰ech vûkov˘ch stupÀÛ.Zaãátky programÛ vÏdy od 8.00 ho-din v doprovodu zku‰eného lektora.Projekt byl finanãnû podpofien Stfiedoãesk˘m krajem.

Jifiina Pro‰ková

OZNÁMENÍOznamujeme zájemcÛm z fiad rodiãÛ, Ïe

filmov˘ dokument na DVD Zahradníslavnost 2007 v Z· Roztoky si lze objed-nat do 15. 10. 2007 u paní fieditelky Zde-ny Janeãkové na telefonu 313 558 258.Cena filmu je 100 Kã. Ukázky a více in-formací na www.zsroztoky.com.

POZVÁNKA DO TùLOCVIâNYTJ Roztoky Vás zve na cviãení do tûlocviãen základních ‰kol v Kfii-voklátû a v Roztokách.Zdravotní cviãení Ïen zahajuje v úter˘ 11. 9., stejnû jako aerobic Ïen.Cviãení dûtí zaãíná aÏ koncem záfií. Pfiijìte si zacviãit nebo se jen po-dívat.Aerobic Ïen:Út 19.00 – 20.00 hod., vede K. ·pirková, S. Keltnerováât 19.00 – 20.30 hod., (tûlocviãna Z· Roztoky)Zdravotní cviãení Ïen:Út 18.30 – 19.45 hod., vede D. Procházková (tûlocviãna Z· Kfiivoklát)Îákynû od 27. 9.:ât 16.00 – 17.30 hod., vede G. Tureãková (tûlocviãna Z· Kfiivoklát)Batolata, rodiãe a dûti, pfied‰kolní dûti, mlad‰í Ïactvo:Vede J. Hu‰ková od 25.9 (tûlocviãna Z· Kfiivoklát):Út 15.30 – 16.15 Ïactvo a pfied‰koláci, 16.15 – 16.45 batolata, 16.45– 17.30 rodiãe a dûti

K¤IVOKLÁT (mk). Tradiãnímzakonãením prázdnin v kfiivoklát-ském sportovním areálu U Koleãkaje volejbalov˘ turnaj seniorÛ Memo-riál Oldfiicha ·torka. Tento letos ‰es-tilet˘ turnaj je urãen hlavnû pro ty pá-ny (dámy nevyjímaje), ktefií v kfiivo-klátském dresu hrávali a pro ty, kdose v mistrovsk˘ch duelech stavûli nadruhou stranu sítû. Proto pofiadateléz âSSD Roztoky – Kfiivoklát a TJSokola Kfiivoklát kaÏdoroãnû zvouk úãasti konkrétní t˘my.

Letos se pofiadatelÛm prezento-vala pûtka druÏstev – obhájce Tetín,s˘kofiická Vr‰ka, Dûdkové a dva do-mácí Hotel S˘kora a Koleãko Kfii-voklát. Hrálo se systémem kaÏd˘s kaÏd˘m na dva vítûzné sety. Prá-vû obûma domácím patfiil i úvodnízápas, kdy hoteliéfii vyhráli pomûr-nû jednoznaãnû 2:0. Zato na sou-sedním kurtu se hrálo drama meziTetínem a Vr‰kou. První dva setynerozhodly, a tak ke slovu pfii‰eltie–break,jenÏ aÏ za sta-vu 14:16 uko-fiistili S˘kofiiã-tí. Utkání alejasnû ukázalo,jak vysokouúroveÀ star‰ípánové, v pfií-padû Tetínai dámy, mají.Vût‰ina pfiihlí-Ïejících takvûdûla, Ïe prá-vû skonãilopfiedãasné fi-nále turnaje. Také první duel Dûd-kÛ s Hotelem S˘kora byl hrán na tfiisety a tie–brejk skonãil vítûzstvímDûdkÛ 15:10. Pak uÏ to ‰lo ráz naráz. Tetín uÏ nezaváhal ani jednou,naopak S˘kofiiãtí se pfiekvapivû mu-seli sklonit pfied Dûdky, ktefií je‰tûpoté pfiehráli Koleãko. Teprve poodehrání v‰ech utkání se ukázalo,jak smÛlovaté vítûzství DûdkÛ pro

Vr‰ku bylo. V koneãném úãtováníjí právû jedin˘ set chybûl na Tetín,kter˘ se tak opût po roce stal vítû-zem kfiivoklátského klání.

Na dal‰í rok se tak Tetín stal ma-jitelem putovního kfii‰Èálového po-háru, domÛ si odvezli fiadu pûkn˘chvûcn˘ch cen, ale svornû se hráãkya hráãi vítûze se v‰emi rozdûlilio chuÈovû v˘teãné grilované k˘ty.Pofiadatelé také vyhlásili cenu misssympatie, kterou si odnesla MilenaPolánková z t˘mu DûdkÛ.

„Jsem rád, Ïe dne‰ní turnaj pro-bûhl v naprosté pohodû, Ïe volejbalv‰echny bavil. Zvlá‰È chci ale po-dûkovat tûm, ktefií s realizací turna-je pomohli – Mûstysu Kfiivoklát,Milenû Strnadové z ¤eznictví ul.PraÏská v Rakovníku, Petru Slap-niãkovi ze spoleãnosti Topmont,Václavu ·tamfrovi za krásné malo-vané ceny, Pivovaru Czech Brewe-ry, spoleãnosti Kvadrika, HoteluS˘kora a OVV âSSD Rakovník.

Nerad bychtaké zapo-mnûl na me-diální pod-poru RádiaRelax a Ra-kovnickéhodeníku. Mu-sím také po-dûkovatv‰em roz-hodãím zavzornou prá-ci a provozo-vateli areáluU Koleãka

za perfektnû pfiipravené kurty i pfií-jemné prostfiedí kolem nás. Doufám,Ïe za rok se tu v‰ichni sejdeme nasedmém pokraãování turnaje senio-rÛ,“ uzavfiel leto‰ní memoriál JifiíUrban z pofiádající MO âSSD Roz-toky – Kfiivoklát.

Koneãné pofiadí: 1. Sokol Tetín,2. Vr‰ka S˘kofiice, 3. Dûdkové, 4.Hotel S˘kora, 5. Koleãko Kfiivoklát.

PRO AGREGÁTY NA UâILI·TùPÍSKY (bed). Nevítaného ná-

v‰tûvníka mûlo také SOU lesnickéPísky. Neznám˘ zlodûj vnikl do jed-né z budov, vypáãil dvefie skladu aodcizil odtud dva benzinové agregá-ty znaãky United Power. Uãili‰ti takzpÛsobil ‰kodu ve v˘‰i 9 tisíc korun.

STAâIL MU SKLEPS¯KO¤ICE (bed). Pouh˘ sklep

rekreaãní chaty staãil neznámémupachateli, aby si pfiilep‰il o majetekpfies 40 tisíc korun. Podle slov pû-tatfiicetileté majitelky z Brna se zlo-dûj do objektu vloupal nûkdy v po-

lovinû mûsíce srpna. Vylomil vloÏ-ku zámku u dvefií do sklepa, odkudsi odvezl dvû horská kola, rybáfisk˘prut s navijákem a bateriovou vr-taãku se sadou vrtákÛ. Majitelcevznikla ‰koda ve v˘‰i 43 500 korun.

HO¤ÍCÍ KONTEJNER ZBEâNO (bed). Ocelov˘ kon-

tejner vzplál ve Zbeãnû. O likvida-ci ohnû se postarali místní dobro-volní hasiãi. Na‰tûstí nevznikla pfiipoÏáru Ïádná materiální ‰koda. Pfií-ãinou zahofiení kontejneru byla lid-ská nedbalost.

âERNÁ KRONIKA

TETÍN POD HRADBAMI OBHÁJIL

Hledám keramiãku – keramika jako kolegu do dílny v Kfiivoklátû,

Hradní 1. Kontakt: PraÏáková

tel. 724 008 997

Zdravím ãtenáfie Kfiivoklátsk˘ch novin, v‰echny milovníky, obdivovatele a ochránce Kfiivoklátska a jeho pfiírodyz Rocky mountains v Britské Kolumbii. Na shledanou se v‰emi se tû‰í Pítrs Mare‰.

DO·LO NA REDAKâNÍ E-MAIL... Na bloku Jifií Majer a Vladimír Lys˘. Foto M. KÛs

KaÏd˘ Svatováclavsk˘ koncert je takové malé pohlazení po du‰i. Foto Milan Bednafiík

Page 5: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 5 KN 9/2007UDÁLOSTI NA HRADù

CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT…

K¤IVOKLÁNÍ

Ve dnech 13. – 14. fiíjna probûhnou tradiãní dvoudenní rytífiská klání tûchnejlep‰ích bojovníkÛ, vystoupí známé kapely z Nûmecka, a bude mnohodal‰í pastvy pro oãi. Na Kfiivoklát opût vyrazí z Prahy speciální historick˘parní vlak s lokomotivou Albatros. Vlak pfiiveze náv‰tûvníky po oba dny.

Ludûk Frencl

Non scholae sed vitae discimus– Neuãíme se pro ‰kolu,

ale pro Ïivot.

(Seneca Lucius Annaeus)

„LÉTO NA K¤IVOKLÁTù“ HORKÉ I DE·TIVÉ

Leto‰ní dal‰í roãník multiÏánro-vého festivalu „Léto na Kfiivoklátû“dopadl ke spokojenosti náv‰tûvníkÛi pofiadatelÛ – správy hradu. Poãasíse vystfiídalo extrémní vedra s chlad-

n˘mi odpoledny srpnov˘ch dnÛ.Ov‰em vût‰ina venkovních pfiedsta-vení mûla ‰tûstí a dé‰È byl milosrd-n˘ a hledal jinou cestu.

Srpnové „Léto…“ – to je pfiede-v‰ím Kfiivofiezání, které se konalojiÏ po dvanácté. Leto‰ní roãník bylpoznamenán smutnou událostí, kdyfiezbáfisk˘ svût v ãervenci opustil je-den z hlavních organizátorÛ a umû-leck˘ ‰éf sympozia Franti‰ek Vale-na. Téma tvorby bust ãesk˘ch kní-Ïat a králÛ bylo odloÏeno na pfií‰tírok a tvorba byla volnûj‰í. Nepole-vující zájem o setkání fiezbáfiÛ lzepodtrhnout i dal‰í aktivitou v po-sledních fiíjnov˘ch dnech. Na pro-dlouÏen˘ víkend pfiijede vût‰ina„skalních“ a budou se opravovat,ãistit, popisovat ve‰kerá díla zdeuschovaná z minul˘ch roãníkÛ.

Velk˘ úspûch a více jak tisícovounáv‰tûvnost sklidil dal‰í, vpofiadí jiÏtfietí roãník obnoven˘ch „Kfiivo-klátsk˘ch divadelních slavností“.Letos netradiãnû pojat˘ Shakespea-rÛv Sen noci svatojánské urãitû po-bavil vût‰inu náv‰tûvníkÛ. V srpnuo víkendech vystoupily stálice ães-kého folku a bluegrasu jako napfií-klad Kameloti, Nezmafii, Copa Poutníci, AG Flek. Nikdo nezkla-mal a diváci mohli odcházet spoko-jeni.

Závûrem nejde neÏ podûkovatv‰em, ktefií svou prací a nasazenímpomohli na‰emu dvoumûsíãnímufestivalu. Jmenovitû bych velice po-dûkoval SOU lesnickému vPískách,p. Dloho‰ovi za nûkolikaleté pÛjão-vání truhláfisk˘ch hoblic pro Kfiivo-fiezání a v‰em kolegÛm zamûstnan-cÛm správy hradu za obûtavou,mnohdy namáhavou pfiípravu jed-notliv˘ch akcí.

Ludûk Frencl

NÁVRAT ZAPOMENUT¯CH SOCH –SLAVNOSTNÍ KONCERT A VYHLÁ·ENÍ

2. KOLA SOUTùÎEVe stfiedu 31. fiíjna 2007 probûh-

ne vprostorách Královského sálu jiÏdruh˘ koncert na podporu projektuobnovy soch na pfiíjezdové hradbûdo hradu Kfiivoklátu. V˘sledky 1. kola jsou k vidûní do konce záfiína v˘stavû v Huderce.

Slavnostní koncert bude vysílánjako pfiím˘ pfienos âesk˘m rozhla-sem od 20 hodin. Pfiím˘ pfienos bu-de poté pokraãovat je‰tû Ïiv˘m vy-síláním noãního RadioÏurnálu od 23hodin. Podrobnosti o programu kon-certu pfiinesou fiíjnové Kfiivoklátskénoviny.

Ludûk Frencl

30 DNÒ MINULOSTI• Náv‰tûvnost bûhem obou mûsícÛ letních prázdnin pfiinesla nárÛst ná-

v‰tûvnosti hradu oproti loÀskému roku a dosáhla témûfi 43 tisíc osob do obouprohlídkov˘ch okruhÛ. Dal‰ích nûkolik tisíc nav‰tívilo kulturní akce.

• 4. roãník Kfiivoklátského panování byl opût hojnû nav‰tíven, obce re-gionu zde prezentovaly své tradiãní v˘robky.

• Zaãátkem záfií zaãala 1. etapa v˘znamné rekonstrukce budovy Hejt-manství, která umoÏní pofiádání mnoha rozliãn˘ch kulturních a spoleãen-sk˘ch akcí na hradû.

• Na schÛzce zástupcÛ SDH Kfiivoklát a Správy hradu bylo stanovenodatum spoleãnû pofiádaného Kfiivoklátského plesu – 16.února 2007.

• 20. záfií probûhl jiÏ tradiãnû semináfi Spoleãnosti pro technologie ochra-ny památek STOP, kter˘ byl tentokráte zamûfien na úpravy korun historic-kého zdiva. Semináfie se pravidelnû zúãastÀuje více jak 100 odborníkÛ.

K¤IVOKLÁTSKÉ PANOVÁNÍ 2007Leto‰ní jiÏ ãtvrté Kfiivoklátské pa-

nování pfiivedlo na hrad Kfiivoklátvelké mnoÏství náv‰tûvníkÛ a bylotak i pfiíjemn˘m zpestfiením probí-hajících dnÛ EHD (Dny evropské-ho dûdictví). Jedním z hlavních mo-tivÛ bylo slavnost spojená s navrá-cením práva váreãného hradu Kfii-voklátu. Ne‰lo o pouhou hru, ale ov˘znamn˘ akt, kter˘ odstartovalprezentaci studie vyuÏití b˘val˘chsklepÛ v pfiedhradí právû pro úãelyvybudování pivovaru s restaurací.Budova by nadále sk˘tala moÏnostubytování pro sezónní prÛvodce, alei úãinkujících pfii ãast˘ch kulturníchakcích. Rekonstrukcí projde i slu-Ïební byt a vznikne i dal‰í ubytová-ní pro personál pivovaru. Pro Ïivo-taschopnost pivovaru je do objektu

navrÏena i restaurace, do které je im-plementována varna pivovaru. Pod-zemní prostory jsou dále vyuÏíványa ãást jich bude slouÏit jako leÏác-ké sklepy. Terasa nad lednicemi bu-de slouÏit jako vyhlídka na v˘chod-ní ãást hradu a na ãást obce pod se-verním svahem smûrem k areálu U Koleãka. Dne‰ní podoba budovareálu sklepÛ zÛstane nezmûnûna,vnitfiní nádvofií a dal‰í budovy bu-dou upraveny pro zázemí pivovarua pro zázemí správy hradu. Autoremstudie, ze které bude následnû vzni-kat projekt pro ãerpání penûz z EU,je ateliér Ing.arch.·tûpána Jakubce.Jak bude vypadat budova po rekon-strukci, je patrno z pfiiloÏen˘ch ob-rázkÛ a pokud chcete vidût i pÛdo-rysné fie‰ení, nav‰tivte webové

stránky hradu Kfiivoklátu –www.krivoklat.cz

Základní kámen nového pivova-ru mÛÏete spatfiit v manském domû133 na dolním nádvofií v expozicivûnované pfiírodû Kfiivoklátska (ve-dle fiezbáfiství pana Slavíka).

Dovolte malé podûkování v‰em,ktefií pomohli slavnostnímu aktu na-vrácení práva váreãného:

Tomá‰i Bednafiíkovi (scénáfi ak-tu), Franti‰ku Slavíkovi (v˘robadfievûného „práva“), MiroslavuHrubému (listiny práva váreãného),sochafii Jifiímu Fialovi (základní ká-men), Václavu Friebertovi (nosítkakamene), v‰em, ktefií se podíleli napfiípravû a realizaci, a zamûstnan-cÛm správy hradu.

Ludûk Frencl

JAK BUDE VYPADAT BUDOVA PIVOVARU PO REKONSTRUKCI

Pod bedliv˘m dohledem krále Václava IV. Lucemburského propÛjãil komofií âenûk z Var-tenberka purkrabímu Janu Studentovi z Tachlovic právo váreãné. Foto TomበBednafiík

Role krále Václava IV. se zhostil herec Vla-dimír âech. Foto Pavel Friebert

Královského Ohnivce ztvárnil Jakub Kleindienst. Foto TomበBednafiík

Jeden srpnov˘ veãer patfiil na hradû Kfiivoklátû v˘born˘m NezmarÛm. Notovalo s nimi celénádvofií. Spodní snímek je ze samého závûru Kfiivofiezání. Noãní hudební vystoupení osvûtlo-valy hofiící kmeny. OhÀová show byla velmi efektní. Foto Pavel Friebert

Page 6: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 6 KN 9/2007KULTURA – ZAJÍMAVOSTI

SVAT¯ VÁCLAV PATRONEMK¤IVOKLÁTSKÉHO SPORTU

K¤IVOKLÁT (mk). Ani s koncem prázdnin sportovní Ïivot U Koleã-ka neutichá a neÏ se uloÏí k zimnímu spánku, pfiipraví je‰tû nûkolik akcí.Nad tûmi nejbliωími si vzal patronát sám Svat˘ Václav. Hned ve sváteã-ní pátek 28. záfií se promûní kurty v tenisovou arénu pro 6. roãník Svato-václavského turnaje. Turnaj je otevfien˘, a tak se na ãáru podání mÛÏete po-stavit i vy. Prezentace úãastníkÛ je ráno do 9 hodin, pravidla budou upfies-nûna podle poãtu pfiihlá‰en˘ch na místû.

SoubûÏnû s ním pak na sousedních kurtech budou vládnout nohejbalisté,ktefií rozehrají Sokolsk˘ turnaj tfiíãlenn˘ch druÏstev. Turnaje se mohouzúãastnit registrovaní i neregistrovaní hráãi i hráãky, druÏstvo mÛÏe na-stoupit i smí‰ené. Prezentace je také do 9 hodin, startovné na druÏstvo 250 Kã.

K obûma turnajÛm se mÛÏete pfiihlásit pfiedem elektronickou pfiihlá‰kouna webu areálu U Koleãka www.kolecko-krivoklat.wz.cz

Je to zemû, skrze kterou od seve-ru na jih protéká fieka Jordán. Ta jea zÛstává svûdkem dûjin lidstva. Jetím prostorem, v nûmÏ se naplnilosetkání Boha s ãlovûkem. I nás silnûpfiitahuje, aãkoliv nejsme Arabovénebo Îidé. Tím nejdÛleÏitûj‰ím pod-nûtem pro nás je Bible, mohutn˘ sva-zek ‰edesáti ‰esti spisÛ, svûdectvío lidu staré a nové smlouvy s Bohem.Ta jednomu kaÏdému z nás tuto ze-mi zaãala pfiibliÏovat a souãasnû pro-bouzet zájem o ni. Nesly‰eli jsme uÏjako dûti ve vánoãní ãas evangeliumpodle Luká‰e: „Stalo se v onûchdnech, Ïe vy‰lo nafiízení od císafieAugusta, aby byl po celém svûtû pro-veden soupis lidu. Také Josef se vy-dal z Galileje, z mûsta Nazaret, doJudska, do mûsta Davidova, které senaz˘vá Betlém, protoÏe byl z domua rodu Davidova, aby se dal zapsats Marií, která mu byla zasnoubenaaãekala dítû.“ Pfiijmûte tedy moje po-zvání k toulkám po zemi, kterou ta-ké naz˘váme Palestina. I kdyÏ je po-mûrnû malá, je velmi zajímavá. Nûk-teré vzdálenosti nám mohou lépe do-kreslit pfiedstavu o její velikosti – na-pfiíklad starozákonní cesta „z Danudo Beer – ‰eby“, tj. od pramenÛ Jor-dánu aÏ na jiÏní hranici zaslíbené ze-mû, je dlouhá „cestami poutníkÛ“ asi

320 kilometrÛ. Ten, kdo by chtûl do-jít z Jeruzaléma na severozápad dopfiístavu Joppe na bfiehu Stfiedozem-ního mofie, musí pfiekonat vzdálenost

65 kilometrÛ. Na v˘chod od Jeruza-léma vede asi 40 kilometrÛ dlouhácesta skrze Judskou pou‰È k Mrtvé-mu mofii, které se stalo pravdûpo-dobnû nejvût‰í raritou Izraele, neboÈje nejhlub‰ím volnû pfiístupn˘m mís-tem na zemi. I my máme moÏnostpoznávat tato i jiná místa Palestiny.Má totiÏ nesmírn˘ v˘znam svou po-lohou, neboÈ je úzk˘m mostem, kte-r˘ spojuje africk˘ svûtadíl se zemû-mi Asie. Je to ãas nám dan˘, aby-chom se zastavili a pfiem˘‰leli nejeno Izraeli a jeho vztazích s Egyptem,Jordánskem, Libanonem a S˘rií, aletaké abychom se nechali znovu oslo-vit historick˘mi souvislostmi As˘-rie, Babylónie, Fénicie a Persie, pát-rali po tom, kde leÏí Judea a mûstoBetlém, co je to Dekapolis a zemûMoáb, ãím se odli‰uje Galilea od Sa-mafií. Nelze také zapomenout na Je-ruzalém, hlavní mûsto Izraele, jehoÏjméno se pfiekládá „ mûsto pokoje “.Ten se stal pro tfii monoteistická ná-boÏenství „svat˘m místem“ – pro Îi-dy je mûstem, kam „vystupují kme-ny Hospodinovy“ (Ïalm 122:4), te-dy místem „dokonalé krásy“, z nû-hoÏ „zaskvûl se BÛh“ (Ïalm 50:2),pro kfiesÈany je místem, kde jsou sil-nû patrné stopy ãlovûka JeÏí‰e z Na-zaretu, zvaného Kristus, i pro mus-

limy, ktefií jej prostû naz˘vají „al –Kuds“, tedy svat˘. Dfiíve neÏ se sta-nu va‰ím prÛvodcem, dovolte mi,abych úvodem svého vyprávûní o Iz-

raeli napsala nûkolik vût o sobûa abych se s vámi maliãko rozdûlilao své vzpomínky, jak jsem poznáva-la Knihu knih.

Jmenuji se Hana Anna Vítová. PÛ-vodnû jsem se mnoho let zab˘valapfiírodními vûdami. Byla mi dánamoÏnost zkoumat svût viditeln˘i svût neviditeln˘, byl mi dán stejnûtak hlubok˘ pohled skrze mikroskopjako skrze dalekohled. A proto jsemzaãala vnímat pfiírodní vûdy jako ne-koneãn˘ dûj poznání. Následnû otáz-ky a odpovûdi, které pfiicházely skr-ze toto zkoumání, prohloubily mojivíru v Toho, kter˘ svût viditeln˘i svût neviditeln˘ stvofiil, v Boha.Dnes jsem kazatelem praÏské diecé-ze Církve ãeskoslovenské husitské.I kdyÏ jsem jako dítû sly‰ela mnohébiblické ver‰e, poprvé jsem se se-tkala s Písmem sv. ve sv˘ch dvanáctiletech. Tehdy se objevil pfieklad kni-hy Pfiíbûhy Mrtvého mofie. Nebyl topouze struãn˘ v˘tah ze starozákon-ních pfiíbûhÛ, ale také velké mnoÏ-ství poznámek, které shrnovaly zá-vûry zkoumání archeologÛ a histori-kÛ. Její jednotlivé kapitoly se stalypro mne prvním svûdectvím o tom,jak Star˘ zákon mluví. To druhé se-tkání se stalo na pÛdû Moravskéhomuzea. Tehdy právû uplynulo 400 letod poãátku tisku Bible kralické. Pfii‰-lo pozvání, abych krátk˘ ãas pomá-hala se v‰ím, co je tfieba pfiipravit prov‰echny, ktefií se zastaví v Kralicíchnad Oslavou. Naslouchala jsemmnoha lidsk˘m pfiíbûhÛm, které by-ly souãasnû i svûdectvím o tom, jakse ãlovûk setkává s BoÏím slovema pfiem˘‰lí o nûm, neboÈ se pro nûhostalo v˘zvou. AÏ v prÛbûhu studia te-ologie jsem ãásteãnû porozumûla v˘-jimeãnosti a obdivuhodné pfiitaÏli-vosti Bible. Zjistila jsem, Ïe má po-zoruhodné dûjiny a Ïe ãlovûk by mûlnavázat vnitfiní vztah s tím, co v níãte. Biblická minulost se pro mne po-stupnû stala Ïivou skuteãností. Bylpoãátek Adventu. Tehdy se zaãalauzavírat první etapa mého studia a jájsem se zastavila ve „svém“ knihku-pectví pro uãebnice. Moji pozornostupoutala pozvánka na stole. Byla toinformace o tom, Ïe za dva mûsícelze vydat se za svûdectvím Bible, te-dy osobnû poznat Izrael!! Zárukoukvality bylo to, Ïe v‰e potfiebné donejmen‰ích detailÛ pro skupinu tu-ristÛ, která se chtûla vydat po své in-

dividuální trase Palestinou, pfiipravi-la Biblische Reisen Stuttgart ve spo-lupráci s NET, tedy Near east touristagency Jerusalem. Ta je totiÏ dlou-há léta specialistou na v˘lety do ze-mí, o kter˘ch mluví Bible, tj. Egypt,Kypr, Izrael, Itálie, Jordánsko, Mal-ta, ¤ecko, S˘rie, Turecko. Stalo sea já jsem poznala pra‰né palestinskécesty. Na nich jsem pfie-m˘‰lela o tom, Ïe JeÏí‰byl Îid a jak Ïil v dûji-nách svého národa. Bylato tak nesmírnû silná zku-‰enost, Ïe i dnes stále sle-duji, co nového bylo natomto území archeologyahistoriky objeveno, o ja-k˘ „nov˘ kamínek“ bychmohla doplnit svoji „mo-zaiku o Izraeli“. Tûmi„kamínky“, o které bychse chtûla i s vámi rozdû-lit, se stalo nejen pozoro-vání a popis maliãkostíkolem sebe na cestû Pa-lestinou, aÈ byly Ïivé ne-bo neÏivé povahy, ale ta-ké moje studium biblic-k˘ch a historick˘ch udá-lostí, které se na danémmístû pravdûpodobnûstaly. A jak˘ byl vlastnûstanoven plán cesty Izra-elem? BohuÏel na‰e sku-pina nemohla vyrazit zahranice biblické zemû,a tak jsme nepoznali ho-ru Sinaj, na kterou vy-stoupil MojÏí‰, a takéklá‰ter sv. Katefiiny, kte-r˘ leÏí na cestû, která vestarovûku jediná spojo-vala Palestinu s Egyptem – ta, po kte-ré ‰el Josef s Marií, aby je nezastih-ly úklady krále Heroda. Nezapome-nuteln˘mi se staly na‰e toulky odpramenÛ Jordánu ke Galilejskémumofii a poté aÏ k Mrtvému mofii. Jeto zvlá‰tní poznání, Ïe i Judská pou‰Èmá svou vÛni. Zastavila nás skrytosti rozlehlost Kumránu v Judsk˘ch ho-rách. Ale jeden z nejvût‰ích otfiesÛzpÛsobilo Jericho, neboÈ není pod-statné to, Ïe je to jedno z nejstar‰íchmûst na svûtû, n˘brÏ to, Ïe ve sku-teãnosti jsou Jericha tfii!! Skrzev‰echny smysly jsme zkoumali at-mosféru v‰ech ãástí Jeruzaléma – ar-ménské, arabské i Ïidovské. Neza-pomnûli jsme na cestu podél pobfie-

Ïí Stfiedozemního mofie – prozkou-mali jsme nejen rozsáhlá archeolo-gická nalezi‰tû, tj. Cesarea a Megid-do, ale také asi 30 kilometrÛ dlouhépohofií Karmel a hledali jsme prav-dûpodobné pÛsobi‰tû proroka Eliá-‰e. Je tûÏké vyprávût, jak tíÏívá at-mosféra vládne v Betlémû nebo Heb-ronu, jaká úzkost padá na ãlovûka,

kdyÏ pozoruje náhorní plo‰inu Go-lan. Na rozdíl od nich severní ãást Iz-raele, která se naz˘vá Galilea, máatmosféru pfiíjemnou. Tady leÏí Ká-na, Kafarnaum, Naim, Nazaret,Tabgha, Tiberiada a dal‰í mûsteãka,ve kter˘ch je prostû krásnû a na kaÏ-dém kroku je pfiítomné „nûco z bib-lické minulosti“. I kdyÏ ãlovûk na svécestû Izraelem poznal, Ïe ne v‰e jeãisté, svaté, ale setkal se se stopaminegativního a smutného, pfiijal jis láskou a vdûãností, neboÈ bylaopravdu v˘jimeãná. Máte – li chuÈ,naslouchejte tomu, co mnû dalaa vzala moje cesta do Palestiny.

Text a fotoHana Anna Vítová

IZRAEL – TO JSOU ZNÁMÁ MÍSTA, KTERÁ MOÎNÁ VY NEZNÁTE

TJ SOKOL K¤IVOKLÁTzve sestry a bratry spfiátelen˘ch jednot

na oslavy 100. v˘roãí vzniku kfiivoklátské jednoty,které probûhnou v sobotu 13. fiíjna 2007

Program oslav:

Pátek 12. fiíjna

17.00 PoloÏení kvûtin u hrobu Marie âechové a prvního starosty kfiivoklátsk˘ch sokolÛ Hyppolita Fastra

Sobota 13. fiíjna

9.00 Zahájení Ïupního volejbalového turnaje

10.00 Zahájení oslav – nástup Rakovnick˘ch maÏoretek,

uvítání

10.15 ukázky vystoupení ze V‰esokolského sletu –

Sokol Rakovník

ukázky sportovních odvûtví – zápasníci, aerobic

a dal‰í

11.45 ukonãení dopoledního programu – Rakovnické

maÏoretky

12.00 pauza

13.00 Sportovní hry Sokola, volno k prohlídce obce nebo

hradu

17.00 Zahájení o otevfiení v˘stavy ve foyer sokolovny,

spojené s promítnutím historick˘ch zábûrÛ

o Sokolu Kfiivoklát

18.30 Vyhlá‰ení vítûzÛ turnaje

19.00 Pfiedání plaket zaslouÏil˘m ãlenÛm TJ

19.30 Divadelní pfiedstavení

21.00 Spoleãenská Sokolská zábava

Nohejbalov˘ turnaj U Koleãka. Foto Milan Bednafiík

Page 7: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 7 KN 9/2007DùNæ SOUâASN¯CH DNÒ – KNIHOVNA

OBECNÍ KNIHOVNACO NOVÉHO V REGÁLECH OBECNÍ KNIHOVNY?

Husitství – slavné nebo hrÛzné ob-dobí na‰í historie?

Uãila jsem i dûjepis, ale rozhod-nû jsem se nikdy nevyÏívala v líãe-ní bitev, aÈ uÏ tûch dávno minul˘ch,nebo tûch ne tak vzdálen˘ch. Proãtedy najednou takovéto téma? Za-ãalo to mou zálibou v historick˘chrománech, ãím tlust‰ích, tím lépe,a pokud byly je‰tû vícedílné, tak je‰-tû lépe. Má to jen jeden háãek, Ïe to-tiÏ nûkdy u knihy, kterou kupuji, ne-ní vÛbec jasné, Ïe bude vícedílná,ono se to tam jaksi zapomene po-dotknout. No a pak uÏ si fiíkám, ÏekdyÏ je v knihovnû první díl, mûlyby tam b˘t i ty dal‰í. Ale abych sedostala k tûm husitÛm. Pfieãetla jsemsi román nûmecké spisovatelky InyLorentzové Koãovná nevûstka. Toby se leckomu, kdo má rád dobro-druÏné, napínavé, mírnû eroticképfiíbûhy, jistû líbilo. Jak nevinná dív-ka byla zneuÏita sv˘m zákefin˘mzh˘ral˘m snoubencem, kter˘ se jenchtûl zmocnit jejího nemalého jmû-ní. Ona ho nechtûla, to otec ji pfii-nutil, ona sama mûla jiného ctitele,kter˘ ji pak po celém Nûmecku hle-dal, pfii tom se domohl jmûní a slu‰-ného postavení a v‰e skonãilo, jakse slu‰í, vzali se a spokojenû Ïili, do-kud on se nemusel z titulu své funk-ce zúãastnit kfiiÏáckého taÏení prá-vû proti husitÛm. A uÏ vy‰el i dal‰ídíl, Markytánka, ve kterém se vûr-ná Marie vydala svého nezvûstnéhomuÏe hledat. Poznává tak pomûry

v leÏeních kfiiÏákÛ, ale i husitÛ, kekter˘m se dostává jako zajatkynû.Konec je zase v barvû rÛÏové, neboÈoba manÏelé se ‰Èastnû setkali.A kdyÏ uÏ jsem narazila na ty husi-ty, nedalo mi to a podívala jsem sev knihovnû po novûj‰ích pracícho nich. Tak tfieba v Utajen˘ch dûji-nách âech se o husitské dobû, JanuHusovi a Janu ÎiÏkovi doãtete v na-prosto netu‰en˘ch souvislostech.Cituji: „Husité jsou první, ktefií sym-bol kfiíÏe zavrhli a niãili ho v‰ude,kde na nûj narazili. Navenek ‰lo o li-kvidaci symbolu nenávidûného ¤í-ma, ale kdyÏ si uvûdomíme, Ïe tím-to tvarov˘m záfiiãem byl uzavfienvstup démonÛm podsvûtí, je logic-ké, Ïe systematické niãení kfiíÏÛ nakostelích, na kfiiÏovatkách, v polícha na hfibitovech otvíralo staré bránya pou‰tûlo na svût netu‰ené síly. No-v˘m znamením se stal kalich, gráls posvátnou Kristovou krví, s vínemÏivota, nápojem vyvolen˘ch (kter˘teì smûjí pít v‰ichni), s drogou, kte-rá otvírá nejvy‰‰í sféru pfiímé ko-munikace s pamûÈov˘m polem.“A dále stojí psáno: „V pozadí lido-vého hnutí cítíme vliv kdysi vyhna-n˘ch hadaãÛ, prorokÛ, ãarodûjÛa vesnick˘ch vûdem, vliv pfiírodnípohanské magie, která byla zatlaãe-na do ilegality, ale nikdy dooprav-dy nezmizela.“ V knize Husitství,konec jednoho m˘tu od VladimíraLi‰ky se doãteme: „Husitská epo-cha byla urãitû nejmilitantnûj‰í érou

ãesk˘ch stfiedovûk˘ch dûjin. Nikdypfiedtím, ale ani potom nezaÏily âe-chy tak dlouhé období válek. Do-konce ani za stra‰livé celoevrop-ské tfiicetileté války nezasáhla ães-k˘ národ tak v‰eobecná vlna mili-taristického vzmachu, jako tomubylo v husitské epo‰e, ponûvadÏváleãná taÏení husitÛ byla chápá-na jimi sam˘mi za svatou válkua boj za pravdu boÏí.“ Husitskáepocha je ãesk˘mi historiky snadnejprobádanûj‰ím údobím na‰ichnárodních dûjin. Je to doba plnáprotikladÛ a názory ãeské histori-ografie na ni a její osobnosti ne-jsou zdaleka jednotné –gh–

Ú ¤ A D J E TA K É N Á ·Na posledním zasedání starosta

informoval zastupitele o nákupu zá-novního nábytku do jeho a dal‰íchkanceláfií. Souãasnû poÏádal o na-v˘‰ení rozpoãtu na opravu podlahy,nákup zátûÏového koberce a do-koupení konferenãního nábytku.Zakoupen˘ nábytek stál 9.800 Kã,coÏ bylo vtipnû rozpoãítáno na257,90 Kã za kus. Zastupitelstvo za-ãalo poãítat a své poãty zastavilou ãástky kolem 100.000 Kã. MezidÛvody pro investici zaznûlo, Ïe sta-rostenská kanceláfi je o‰klivá, a pfii-tom slouÏí i pro svatby a jako vo-lební místnost. Îádné rozhodnutínepadlo, starosta má blíÏe zjistit, zakolik...

Nechci se zab˘vat tím, jestli se nû-jak˘ nábytek koupit mûl ãi nemûl.Za tûch 9.800 Kã je to v zásadû ná-kup „za hubiãku“. Chtûl bych se za-myslet nad nûãím úplnû jin˘m.

Jsem pfiesvûdãen, Ïe do úfiadu jsouinvestice tfieba. Myslím v‰ak, Ïe ji-né a jinde.

Budova úfiadu má mnohem vût‰íproblémy, neÏ nehezkou starosten-skou kanceláfi. Rozvody elektfiiny,topení a zdravotní techniky jsoumnohde v Ïalostném stavu. Osazeníoken ve zdech pfied nûkolika letyopravil Petr Mare‰ jen do té míry,aby pfii mytí okna nevypadla na uli-ci i s uklízeãkou. Archiv stavebníhoúfiadu je kapacitnû naprosto nevy-

hovující a brzy se do nûj dal‰í spisyprostû uÏ nevejdou, pokud se dfiívenepropadne o patro níÏe. O nûjakémbezbariérovém pfiístupu do úfiadu simÛÏeme nechat jen zdát. Vestibulpfied kanceláfiemi je tmavá kobka.A pokud bychom uÏ hledali nejo-‰klivûj‰í kanceláfi, s pfiehledem zví-tûzí ta na stavebním úfiadû, kam zarok pfiijde s pfiehledem nejvíce lidí.

Co tím chci naznaãit? Îe investi-ce do úfiadu by mûly fie‰it jeho sku-teãné problémy. AÏ jednoho dnepfiestanou fungovat ty zbylé funkã-ní zásuvky, hezká kanceláfi bude spí-‰e ke ‰kodû, aÏ se zaãne sekat...

Místo v˘dajÛ, které v zásadû nicnevyfie‰í, bych navrhoval pfiípravukompletní rekonstrukce úfiadu.Umím si pfiedstavit i pomûrnû zá-sadní dispoziãní zmûny, aby se úfiadstal bezbariérov˘, stavební úfiad do-stal svÛj archiv, vznikla samostatnázasedací místnost, aby pfii jednánípfiestupkové komise, které je neve-fiejné, starosta nemusel hledat azylmimo svou kanceláfi.

Souãasnû se jedná o velmi nepo-pulární vûc, která mÛÏe b˘t pfied-mûtem velké kritiky ze strany ob-ãanÛ. KaÏdá investice do úfiadu byproto mûla b˘t promy‰lená. Zastu-pitelstvo by mûlo umût odpovûdût,proã se investuje 100.000 Kã nebomnohem více na úfiadû a ne tfiebav matefiské nebo základní ‰kole.

Proã se radûji nespravil kus silnice,neopravila hfibitovní zeì nebo…kaÏd˘ aÈ si dosadí podle své úvahy.

Cílem investic do úfiadu by ne-mûla b˘t reprezentativnûj‰í kance-láfi starosty. Cílem by mûl b˘t lep‰íúfiad pro obãany, a také pro úfiední-ky. Aby se tfieba ti star‰í nemuseliplahoãit do schodÛ, kdyÏ chtûjí za-platit za psa. Takto utracené penízepfiinesou nûco i obãanÛm.

Ano, kompletní rekonstrukce úfia-du by stála moÏná nûkolik milionÛ.Na takovou rekonstrukci by rozpo-ãet mûstysu nestaãil. Mluví se o tom,Ïe zhruba do roku 2012 budou doâR proudit poslední vût‰í penízez EU, co kdyÏ to je jedna z posled-ních moÏností? I v sousedních Roz-tokách staví z dotací, proã by to ne-mûlo jít u nás?

Moje rezumé tedy je hledat cestuk lep‰ímu úfiadu pro obãany, ne nej-rychlej‰í cestu k nûkolika hezk˘mkanceláfiím. A my obãané chápej-me, Ïe kdyÏ se musí prÛbûÏnû spra-vovat silnice, ‰kola nebo vodovod,musí jednou dojít i na budovu úfia-du. Je také na‰e.

Pavel FriebertPS: Nejsem generálem po bitvû.

S b˘valou starostkou jsme mûlimnoho plánÛ, a i kdyÏ priority bylyjiné, z dotací se podafiilo rekonstru-ovat stfiechu a kotelnu, postavila seãistírna.

O prázdninách obvykle nedocházík Ïádné „legislativní smr‰ti“, ty le-to‰ní ale nebyly tak úplnû neplodné.Byla odhlasována reforma vefiejn˘chfinancí s fiadou pozmûÀovacích ná-vrhÛ. Díky nim do‰lo napfi. k tûmtoúpravám vládního návrhu - sazba da-nû z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob bude12,5%, bude zachováno stávající da-Àové zv˘hodnûní stravenek. Buderoz‰ífien v˘bûr pojistného na zdra-votní poji‰tûní z tzv. funkãních po-ÏitkÛ, coÏ pfiinese zdravotním poji‰-Èovnám dodateãné pfiíjmy. Následnûbude prosazena stejná úprava pro so-ciální poji‰tûní, coÏ pfiinese dal‰í pro-stfiedky do fondu sociálního poji‰tû-ní. Bude zv˘‰ena hranice povinnos-ti vedení úãetnictví pro podnikatel-ské subjekty na 25 milionÛ korun roã-ního obratu. Îe reforma vefiejn˘chfinancí pro‰la, je dobfie, i kdyÏ úplnûnefie‰í podstatu problému. Ta leÏí ve

v˘dajové stránce rozpoãtu. Napfi. do-kud budou kontrolní úfiady dávat po-kuty za ‰patné hospodafiení a neko-rektní v˘bûrová fiízení jen zase úfia-dÛm a ne konkrétním odpovûdn˘mosobám, nezmûní se nic. Ale co mÛ-Ïeme chtít pfii stávajícím volebnímsystému a posledním volebním v˘-sledku. Jde alespoÀ o vykroãenísprávn˘m smûrem. Doufejme, Ïe ne-dojde na slova ãelních pfiedstavitelÛlevice, Ïe aÏ budou u moci oni, v‰ese vrátí zase zpût.

Na odhlasované zmûny budou na-vazovat i úpravy v sociální oblasti –zákon o zamûstnanosti, zákon o stát-ní sociální podpofie a dal‰í. Dle zdro-jÛ z Ministerstva práce a sociálníchvûcí tak napfi. bude prodlouÏena do-ba, po kterou je poskytován rodi-ãovsk˘ pfiíspûvek ve v˘‰i 7 600 Kãi rodiãÛm, ktefií si zvolí dobu ãtyfi letpro pobírání rodiãovského pfiíspûv-

ku, z dosavadních 18 na 21 mûsícÛ.V˘‰e porodného by mûla b˘t novûstanovena jednotnû na 13 tis. Kã. Zp-fiísnit by se mûly podmínky pro oso-by, které pobírají dávky pomocivhmotné nouzi, jsou dlouhodobû ne-zamûstnané a jejich aktivita k získá-ní pfiíjmu vlastní prací je nízká neboÏádná. Od navrhovan˘ch opatfiení seoãekává vût‰í motivace tûchto osobk získávání pfiíjmu a zabezpeãovánísv˘ch potfieb vlastní prací. Pfiitom bu-de zohlednûno ztíÏené postavení nû-kter˘ch osob na trhu práce, a protose nebude vztahovat na osoby star‰í55 let, osoby ãásteãnû invalidní a ro-diãe peãující o dítû mlad‰í 12 let.V zákonû o zamûstnanosti se navr-huje pfiísnûj‰í postiÏení v˘konu ne-legální práce. Novû bude zavedenjednotn˘ maximální vymûfiovací zá-klad pro sociální a zdravotní poji‰tû-ní u v‰ech poplatníkÛ. Podle souãas-

né právní úpravy existuje jen pro oso-by samostatnû v˘dûleãnû ãinné. V˘-‰e zavádûného jednotného maximál-ního vymûfiovacího základu budestanovena podle pfiíslu‰ného násob-ku (návrh 48x) v˘‰e prÛmûrné mzdyv národním hospodáfiství. Navrho-vané zmûny v sociální oblasti lze po-vaÏovat rovnûÏ za vykroãení správ-n˘m smûrem. VÏdyÈ pfieci lep‰í neÏpostihovat nelegální práci, skryté za-mûstnávání pomocí „·varc systému“a zneuÏívání sociálního systému, jevytvofiit spravedliv˘ systém, pfii kte-rém se nûco obcházet nebo zneuÏí-vat ani nevyplatí.

Îe reformy jsou zapoãaty ne za 5min 12, ale dávno po 12., je nasna-dû. Staãí si pfieãíst data zvefiejnûnáâSÚ poãátkem záfií. V˘hled zatímnení tak ‰patn˘, ale uÏ ne zdaleka takrÛÏov˘, jako dfiíve. Ekonomika zpo-maluje svÛj rÛst, svého vrcholu zfiej-

mû dosáhla uÏ v roce 2005. Klesá sta-vební v˘roba - poãet stavebních po-volení klesl meziroãnû o 17%. Níz-ká nezamûstnanost zpÛsobená ros-toucí ekonomikou a demografick˘-mi faktory zpÛsobuje nedostatek pra-covníkÛ s vhodnou kvalifikací a tímvysoké mzdové nároky (mzdyvzrostly meziroãnû o 7,4 %), coÏ li-mituje dal‰í rÛst ekonomiky. Ta jednes taÏena pfiedev‰ím spotfiebou do-mácností a investicemi, nikoli za-hraniãním obchodem. Je tedy otáz-ka, na jaké pfiíjmy se mÛÏe státní roz-poãet v budoucnu tû‰it, jak to pak bu-de se zvládáním dluhu vefiejn˘ch fi-nancí a zda se tu ner˘suje inflaãníspirála. Zvy‰ování úrokové sazbymÛÏe omezit investice a dále po‰ko-dit stavebnictví, protoÏe nájmy ne-rostou zdaleka tak rychle, jako cenahypoték.

Jan Rajsk˘

ÎIVNOSTNÍKÒV ROK – CO NOVÉHO PO PRÁZDNINÁCH?

Page 8: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 8 KN 9/2007LÉTO NA K¤IVOKLÁTSKU

ST¤ÍPKY Z LETNÍCH AKCÍ...

Nûkolika snímky Milana Bednafiíka se vracíme k velmi úspû‰nému Hejtmanskému dni.

1. Kluci si mohli na vlastní kÛÏi vyzkou‰et, jaké je to b˘t opravdov˘m hasiãem.2. Z ukázky záchranáfiÛ - slanûní ze skal pfies koryto fieky.3. Ukázka vzná‰edla vojensk˘ch záchranáfiÛ ve vodách Berounky.4. Stfiedoãesk˘ hejtman Petr Bendl pfiiplul se sv˘m doprovodem do Roztok na kánoích.5. Co by to bylo za oslavu bez hudby? Na snímku vystoupení Brass Bandu Rakovník.

âtrnáctého záfií probûhl na hradû 4. roãník Kfii-voklátského panování. Bûhem inscenovaného do-polene do‰lo i k posvûcení základního kamenekfiivoklátského pivovaru, kter˘ vznikne rekon-strukcí budovy dne‰ních pivovarsk˘ch sklepÛ.

6. Pfiíjezd královské druÏiny vedené královsk˘mOhnivcem, kterého si zahrál Jakub Kleindi-enst.

7. Kfiivoklátsk˘ hejtman Milan Naì v prÛvodudvofianÛ.

8. Králov‰tí pacholci pfiiváÏejí základní kámenbudoucího pivovaru.

9. Slavnostního vysvûcení základního kamenese ujal rakovnick˘ vikáfi P. Ján Petroviã.

10. Kfiivoklátské nádvofií zaplnili trhovci s nej-rozmanitûj‰ím zboÏím.

11. Václav IV. Lucembursk˘ v podání herce Vla-dimíra âecha.

Hejtmansk˘ den pro vás vyfotografovali Tomá‰Bednafiík a Pavel Friebert.

Svoje letní turné si zde na hrdû odbylo i divadloTyJáTr z Prahy s netradiãním nastudováním hryWilliama Shakespeara „Sen noci svatojánské“. Z tohoto pfiedstavení vám pfiiná‰íme dva snímky(12, 13) od Pavla Frieberta.

1

4

6 7

8

11 12 13

9

10

5

2 3

Page 9: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 9 KN 9/2007SPOLEâENSKÁ STRÁNKA – ZAJÍMAVOSTI

D U C H O V N Í Z A M Y · L E N Í

Lenka Helebratová 17. 8. 50 let Kfiivoklát 124

Hana Urbanová 27. 8. 55 let Kfiivoklát 190

Marie Temejãíková 22. 8. 60 let Kfiivoklát 126

Petr Tfiíska 2. 8. 60 let Kfiivoklát 19

Jifií Friebert 29. 8. 65 let Kfiivoklát 20

Miroslav Pecha 15. 8. 65 let Kfiivoklát 42

Marie ·karpová 15. 8. 65 let Kfiivoklát 72

Stá‰a Valentová 20. 8. 72 let Kfiivoklát 214

MUDr. Josef Poch 9. 8. 76 let Kfiivoklát 234

Marta âerná 6. 8. 80 let Kfiivoklát 232

BoÏena Rácová 29. 8. 81 let Kfiivoklát 190

Drahomíra ·ulcová 30. 8. 82 let Kfiivoklát 165

Irena Z˘ková 20. 8. 82 let âastonice 7

Marie Ma‰ková 13. 8. 88 let Kfiivoklát 238

O T¤ECH NÁâELNÍKOV¯CHSYNECH

Îil jednou jeden indiánsk˘ náãelník, jehoÏ Ïi-vot se ch˘lil ke konci. Nedokázal se rozhodnout,kter˘ z jeho synÛ by se po nûm mûl stát náãel-níkem, i kdyÏ si tím lámal hlavu mnohokrát.

Jednoho dne k sobû povolal syny a fiekl jim:„Vidíte tam v té dálce horu? Chci, abyste se k nívydali, vy‰plhali na její vrchol a pfiinesli zpátkyto, co by podle vás bylo pro nበlid nejuÏiteã-nûj‰í.“

Za nûkolik dní se vrátil první syn s nákladempazourkÛ, které se uÏívaly na hroty ‰ípÛ a kopí.Oznámil otci: „Nበlid uÏ nikdy nebude Ïít vestrachu z nepfiátel. Vím, kde se nachází loÏiskopazourkÛ.“

Druh˘ syn objevil cestou na temeno hory les bohat˘ na dfievo. KdyÏ sevrátil, tak sdûlil otci: „Nበlid uÏ nebude nikdy trpût v zimû chladem. Vím,kde lze nalézt hojnost dfieva, takÏe se v‰ichni zahfiejí a uvafií si jídlo.“

Tfietí syn se vrátil pozdû s prázdn˘ma rukama. Oznámil otci: „KdyÏ jsemvy‰plhal na vrcholek, tak jsem nenalezl nic – nic nestálo za to, abych topfiinesl. Hledal jsem v‰ude moÏnû, av‰ak vrchol hory, to byla jenom holáskála, naprosto neuÏiteãná. Pak jsem pohlédl k obzoru, do dáli. UÏasl jsem,kdyÏ jsem spatfiil novou zemi, bohatû zalesnûnou, s loukami, horami a údo-lími opl˘vajícími rybami a zvûfií – zemi nesmírné krásy a hlubokého míru.Zpátky jsem nic nepfiinesl, protoÏe ta zemû byla hodnû daleko a já nemûlãas vydat se tam. Av‰ak jednoho dne bych se tam rád vypravil. Odkládaljsem návrat, protoÏe jsem se s tou nádhernou zemí nemohl rozlouãit.

V oãích starého náãelníka zasvítila radostná jiskra. Popadl tfietího synado náruãí a prohlásil ho sv˘m následníkem. V duchu si fiekl: Ostatní syno-vé pfiinesli cenné, uÏiteãné vûci. Av‰ak mÛj tfietí syn uvidûl sen. Spatfiil lep-‰í zemi, zaslíbenou zemi a hofií touhou, aby se tam vydal.

J. P.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA NA K¤IVOKLÁTSKU (XX)

LESNÍ H¤BITOV V NOVÉM JÁCHYMOVù

Pfiicházíme-li od severozápadu le-sními ti‰inami k Novému Jáchymo-vu, cestou od kapliãky na kfiiÏovat-ce silnic zNiÏbora do Kfiivoklátu ne-daleko Leont˘na, od myslivny PustáSeã a âerveného kfiíÏe, mineme nasamém rozhraní lesÛ a obce Nov˘Jáchymov zákoutí, které by se moh-lo symbolicky nazvat hfibitovem kfii-voklátského Ïelezáfiství, jeho nû-kdej‰í slávy, která dosahovala ev-ropsk˘ch rozmûrÛ.

Na skalní vyv˘‰eninû nad Habro-v˘m potokem a „niÏborskou“ silni-cí byla roku 1830 z podnûtu kníÏe-cího dvorního rady kfiivoklátskéhopanství a zakladatele Nového Já-chymova Franti‰ka Nittingera (1768

– 1839) oddûlena ãást lesa o plo‰e400 ãtvereãn˘ch sáhÛ (= 14,4 aru)a obehnána dfievûn˘m plotem. Tenobklopuje místo uloÏení tûlesn˘chpozÛstatkÛ lidí, ktefií byli souãástídûjin Kfiivoklátska 19. století. Kte-fií spoluvytváfieli historii prÛmyslo-vého a hospodáfiského rozmachu

panství a sv˘miosobnostmi jej cha-rakterizovali. Tady,v fiídce porostlémsmí‰eném lese, v od-lehlém koutu, jenÏsvojí pfiírodní bez-prostfiedností vytváfiímísto poklidného od-poãinku, se zachova-ly ãetné ukázky vy-spûlé v˘roby fürsten-bersk˘ch Ïelezáren.Je tu soustfiedûnavzácná sbírka ozdob-nû formovan˘ch aor-namentem zdoben˘ch kfiíÏÛ, nápi-sov˘ch basreliéfních desek a sloÏi-tû ãlenûn˘ch náhrobkÛ z litiny.Mnohé kusy jsou na svou dobu umû-lecká díla vysoké úrovnû. Není pro-to divu, Ïe byl hfibitov vyhlá‰en kul-turní památkou âeské republiky.

Uprostfied dominuje hfibitovumasivní kfiíÏ s Kristov˘m tûlem,vztyãen˘ na zdobném podstavci.Stojí na místû pÛvodního prostéhoÏelezného kfiíÏku. Cel˘ kfiíÏ i jehopodstavec je vyroben z novojá-chymovské litiny a je dílem fiezbá-fie a modeláfie Bedfiicha Kocha. Po-dobné kfiíÏe byly zhotoveny tfii: je-den pro hfibitov v Novém Jáchy-movû, druh˘ pro NiÏbor a tfietí sto-jí na boji‰ti u Hradce Králové, kdedo‰lo v roce 1866 ke krvavé bitvûmezi rakousk˘mi a prusk˘mi voj-sky. Tento poslední kfiíÏ vûnovalapamátce padl˘ch vojákÛ knûÏnaLeontina z Fürstenberka.

Opodál ústfiedního kfiíÏe, na mís-tû, které sv˘m vyv˘‰ením tvofií pfii-rozené terénní vyvrcholení celéhohfibitova, nalézá se prost˘ hrob za-kladatele hutí i hfibitova dvorníhorady Franti‰ka Nittingera a jehomanÏelky.

Procházíme-li hfibitovem, mÛÏe-me na jednotliv˘ch litinov˘ch náh-robcích ãíst jména dal‰ích vynikají-cích osobností Kfiivoklátska 19. sto-letí: kníÏecího horního rady Anto-

nína Mayera, hutního fieditele Wil-helma Grosse, fieditele panství Kar-la Merleta, nadlesního a archiváfieRudolfa Maxery amnoh˘ch dal‰ích.V‰echny náhrobky jsou dílem no-vojáchymovsk˘ch hutí, které patfii-ly k nûkolika „pion˘rsk˘m“ podni-kÛm, v nichÏ se v prvních desetile-tích 19. století zrodil ãesk˘ tûÏk˘prÛmysl. Dodnes zÛstává jejich v˘-znam a pfiínos technickému pokro-ku v ãesk˘ch zemích nedocenûn.

Text a foto: TomበBednafiík

Milí pfiíznivci dobré ba‰ty, vítámVás opût po mûsíci ve svém seriá-lu. Léto a dovolené jsou v trapu,a v‰ichni se musíme vrátit do bûÏ-n˘ch v‰edních dnÛ pln˘ch starostí,zmatkÛ a povinností. Tro‰ku spolé-háme na to, Ïe nás je‰tû zachrání párslunn˘ch dní babího léta. I já mámpodobné pocity a je nás takov˘chjistû mnoho, kdo blíÏící se zimu mocnemusíme. Poradím vám zpÛsob,jak spolehlivû zahnat podzimní de-presivní nálady. Rada je celkem pro-stá. Pfiipravte nûco dobrého na zuba pozvûte k hodovnímu stolu svépfiátele. Vámi pfiipravené dobrotyjim rozsvítí oãi a jejich úsmûv vámbude hfiejivou odmûnou a medicí-nou na vበsmutek. Hovofiím z vlast-ní zku‰enosti, vím o tom své, pro-toÏe i já jsem takov˘ domácí felãarv zástûfie. Kdo by chtûl pro tuto te-

DOBROTY Z BABIČČINY KUCHAŘKYaneb Expedice za tajemn˘mi vÛnûmi kfiivoklátsk˘ch kuchyní 17. díl

SPOLEâENSKÁ KRONIKA

S BOLESTÍ V SRDCI VZPOMÍNÁMErapii radu, tak mám pro nûj dnes ma-lé pfiekvapení. AÏ doposud jsem Ïá-dal o recepty samé Ïeny, tedy krommé maliãkosti hned v úvodním dí-lu, a tak vás jistû zaujme fakt, Ïedne‰ní recept si pro vás pfiipravilmuÏ. KdyÏ jsem se tak probíral v po-myslném seznamu lidí, ktefií by pfii-cházeli pro mÛj seriál do úvahy, na-padlo mi, Ïe dennû potkávám jed-noho sympatického mladého muÏe– profíka kuchafie. Je jím Míra Ba-Àas z Bud. Je sice vyuãen˘ kuchafi,ale podle jeho slov se zatím jako ku-chafi profesionál u sporáku moc ne-ohfiál, protoÏe touha po vûdûní honeustále vrací zpût do lavic stálevy‰‰ích a vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol.Podle jeho slov a k mému úÏasu touposlední by mûla b˘t ‰kola vysoká,ekonomická. Také jsem se divil, aleco nadûláte, nakonec proã by eko-

nom nemohl umût vafiit? V Ïivotû semu to jistû neztratí. Îe vafiit umí, midokázal a jím pfiipravená veãefie by-la na jedniãku. Popfieji tedy Mírovihodnû úspûchÛ pfii studiích a vámdobrou chuÈ. Milan Bednafiík

Zapeãené ‰penátové palaãinkyse s˘rem.

Suroviny pro 4 osoby: 200 g hladké mouky, 3 vejce, 1 lÏí-ce pískového cukru, 500 ml mléka,‰petka soli, pokrmov˘ tuk nebo olej,40 dkg s˘ru eidam, 3 ‰penátové pro-tlaky, ãesnek, men‰í cibule, tro‰kustrouhanky. Postup:Pfiipravíme si z mléka, mouky, 2 va-jec, lÏiãky cukru a soli slanûj‰í pa-laãinkové tûsto a na tro‰ce tuku napánvi upeãeme palaãinky. Vedle sipfiipravíme ‰penátovou náplÀ. Naoleji osmahneme cibulku a kdyÏ za-ãne zlátnout, pfiidáme ‰penátov˘protlak a necháme povafiit. Pfiidámevejce a tro‰ku strouhanky na zahu‰-tûní, aby náplÀ netekla, osolímea podle chuti pfiidáme rozdrcen˘ãesnek. Hotov˘ ‰penát nechámemírnû vychladnout a natfieme jímpalaãinky a zabalíme. Ty pak po-kládáme do vyma‰tûného pekáãkunebo zapékací mísy. KdyÏ vytvofií-me první vrstvu, zasypeme ji polo-vinou strouhaného s˘ra eidamazdal‰ích palaãinek vytvofiíme dru-hou vrstvu. Navrch rozprostfiemezbytek nastrouhaného s˘ru a dámeasi na 30 minut do pfiedehfiáté trou-by zapéci. KdyÏ s˘r na povrchu ze-zlátne, mÛÏeme servírovat. Jako pfií-lohu doporuãuji ãerstvou nebo ste-rilovanou zeleninu, na ozdobu nakyselo nakládané houby, kapie,okurky, to v‰e podle fantazie a chu-ti kuchafiky.

Bohatû zdobené a propracované náhrobkyjsou dílem novojáchymovsk˘ch hutí.

Hfibitovu dominuje masivní kfiíÏ s Kristov˘mtûlem.

Miloslav RÛÏiãka, Kfiivoklát 190, zemfiel ve vûku 84 let dne 8. 9. 2007

GRATULUJEME JUBILANTÒM...ING. PETR T¤ÍSKA

Ve ãtvrtek 2. srpna t. r. oslavil ‰edesáté na-rozeniny Ing. Petr Tfiíska, v˘znamn˘ fiezbáfi,jehoÏ originální anenapodobitelné práce jsouvysoce cenûny nejen v âeské republice, alei v zahraniãí. Dfievofiezbû se Petr Tfiíska sys-tematicky vûnuje od roku 1980. Jeho dílazdobí galerie a soukromé sbírky témûfi vev‰ech svûtov˘ch kontinentech. Námûty prosvé fiezby ãerpá pfiedev‰ím ze Ïivota lesnízvûfie, z jeho neustál˘ch promûn a nekoneã-n˘ch podob. V posledním desetiletí ztvár-Àuje nenapodobiteln˘m zpÛsobem také Ïi-vot exotické zvûfie. Ing. Petr Tfiíska patfiík nejv˘znamnûj‰ím ãesk˘m fiezbáfiÛm sou-ãasnosti. (bed)

KAREL BRENÍK

V pátek 14. záfií t. r. se doÏil ve zdraví a plné tvÛrãí síle ‰edesátky kfii-voklátsk˘ podnikatel, myslivec a svérázn˘filosof Karel Breník. Dlouholet˘ myslivec-k˘ hospodáfi MS Eustach se fiadí k nejv˘-znamnûj‰ím osobnostem kfiivoklátské mys-livosti a lesnictví. Disponuje témûfi encyklo-pedick˘mi znalostmi oÏivotû lesa a lesní zvû-fie. V˘znamnû se zaslouÏil o zachování a ob-novu kapliãky sv. Eustacha na Amalínû, kterévûnuje dlouhodobou péãi. Po roce 1989 pat-fiil k prvním kfiivoklátsk˘m obãanÛm, ktefiízaãali soukromû podnikat. V Budech vlast-ní a provozuje obchodní dÛm s potfiebami prodomácnost a papírnictvím. Provozuje sta-vební firmu, která úspû‰nû pÛsobí nejen naKfiivoklátsku, ale i v ‰ir‰ím regionu.

(bed)

Page 10: JEDE KRÁL, JEDE KRÁL…

STRANA 10 KN 9/2007FOTOKRONIKA – HISTORIE

Křivoklátské novinylist obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu

Vydává Mûstys Kfiivoklát • âíslo registrace MK âR E 10831

¤ídí redakãní rada

Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 93, e-mail: [email protected]

Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk: RAPORT s.r.o. Rakovník

Vychází mûsíãnû

KK ŘŘ II VV OO KK LL ÁÁ TT SS KK ÉÉ UU DD ÁÁ LL OO SS TT II VV OO BB RR AA ZZ EE CC HH

Pozdravuji kamarády hasiãe a jako dÛkaz, Ïe nejsem ostuda kfiivoklátsk˘ch ha-siãÛ, jak o mnû fiíkal Frantík Pelesnejch, ale opak, posílám fotografii, Ïe i tady,za Atlantick˘m oceánem, jsem se stal poÏárním preventistou. Pítrs Mare‰

Milé setkání b˘val˘ch ãlenÛ oddílu „Satyr“ se svou vedoucí Gudrun Hum-lovou. Spoleãnû se se‰li v Restauraci Nad Hradem v sobotu 8. záfií 2007,aby si pfiipomûli 40. v˘roãí zaloÏení oddílu. Foto Milan Bednafiík

Kfiivoklátská cisterna doplÀuje vodu do roztocké Tatry. Hofiel les u silnice ve smûru z Roztok na Velkou Bukovou v nedûli 5. srpna tak-fika v pravé poledne. Foto Pavel Friebert

MANSK¯ SYSTÉM – PRVNÍLUCEMBURKOVÉ

V âechách se manství roz‰ífiilonejvíce vprÛbûhu 13. století. Jeho za-vedení na Kfiivoklátsku úzce kores-pondovalo s v˘znamem hradu Kfii-voklátu, kter˘ mu byl poslednímiPfiemyslovci pfiikládán.Kfiivoklát‰tímanové byli povinni bránit hrad aza-ji‰Èovat jeho bezproblémov˘ chod.âást tûchto sluÏeb byla rytífiská, ãástrobotná. Rytífiská manství se vzta-hovala v˘hradnû k obranû hraduozbrojen˘mi osobami. Proto je za-stávali vût‰inou rytífii, zemané a svo-bodní obyvatelé tvrzí, dvorÛ a vsí.V dobû nebezpeãí se dostavovali vezbroji na hrad. K tomu úãelu zde mû-li vyhrazen˘ zvlá‰tní objekt – man-sk˘ dÛm. Na Kfiivoklátû byl umístûn

v severozápadním cípu hradu. Tadybyli manové soustfiedûni bûhem své-ho pobytu na hradû, zde mûli truhlyse zbrojí a osobními potfiebami.

Robotná manství se t˘kala nej-rÛznûj‰ích manuálních sluÏeb. Pat-fiila sem tfieba povinnost zametat a to-pit na hradû, dodávat tam nejrÛznûj-‰í zboÏí, konat poselské sluÏby, vy-pomáhat pfii honech atp. Tato man-ství zastávali lidé poddaní, urãenísv˘m pánem nebo rytífiem.

Po vraÏdû posledního Pfiemyslov-ce Václava III. roku 1306 obsadilKfiivoklát novû korunovan˘ ãesk˘král Rudolf Habsbursk˘. O rok po-zdûji, po jeho smrti, se hradu zmoc-nil pfiední feudál Vilém Zajíc z Val-deka. Odtud vedl boj za zájmy Eli‰-ky Pfiemyslovny a jejího manÏela Ja-

na Lucemburského proti stranû Jind-fiicha Korutanského, jenÏ si také ãi-nil nárok na ãeskou korunu. Kfiivo-klátsko se tak opût stává dûji‰tûmmocenského zápasu o vládu v ães-kém království. Po vypuzení Koru-tancÛ ze zemû a volbû Jana Lucem-

burského za ãeského krále ponechalmlad˘ panovník Kfiivoklát v majet-ku mocného Valdeka, kter˘ ho drÏelaÏ do své smrti v roce 1319. Potomse Kfiivoklátsko vrátilo do rukou ko-runy. Roku 1325 je opût zastavenojednomu z pfiedních velmoÏÛ, panuOldfiichu Pluhovi z Rab‰tejna. Vy-koupeno bylo aÏ roku 1333 kralevi-cem Karlem, vrátiv‰ím se právûzFrancie. Orok pozdûji sem byl mla-d˘ Karel IV. sv˘m otcem vykázáni s manÏelkou Markétou (Blankou)z Valois, které se tu roku 1335 na-rodila první dcera. Je‰tû nûkolikrátmusel b˘t Kfiivoklát zastaven, neÏ seho podafiilo Karlu IV. roku 1347 tr-vale vyplatit.

Pozitivní v˘znam vlády Karla IV.spoãívá pfiedev‰ím v boji za odstra-nûní feudální anarchie zemû a zaupevnûní centralizované monarchie.Dokladem toho je i návrh zákoníkuMajestas Carolina, na nûmÏ císafi naKfiivoklátû del‰í dobu pracoval. Ka-rel IV. chtûl právnû zachovat pro státsíÈ královsk˘ch hradÛ a myslil pfie-dev‰ím na Kfiivoklát. Svûdãí to o je-ho v˘znamu pro ãeskou korunu, kte-r˘ si prozírav˘ císafi dobfie uvûdo-moval. Zákonodárce navrhuje, aby

Kfiivoklát ani Ïádná jeho ãást neby-ly nikdy ãeské korunû zcizeny.

CísafiÛv návrh se v‰ak nemûnív zákon a vladafi není sám schopensetrvat na sv˘ch neuzákonûn˘ch plá-nech. Netrvá dlouho a sám pod tla-kem okolností zaãíná drobit korun-ní kfiivoklátské panství. V rukoucírkve, vûfiitelÛ a dvofianÛ se záhyocitá fiada statkÛ a vesnic: Milostín,Bratronice, Krupá, Ole‰ná, Li‰any,Nesuchynû, Îilina, KoÏlany, Zavi-dov, Chmeli‰tná, Hofiesedly, Brou-my, Újezdec a dal‰í. Stálá potfiebapenûz zatlaãuje císafiovy etické po-hnutky do pozadí. Za kopy gro‰ÛpromûÀuje dal‰í vesnice, pole i ne-volníky Kfiivoklátska, zejména podokonãení nového hradu Karl‰tejnav roce 1355. Z kdysi rozlehlé drÏa-vy zÛstává jen nûkolik vsí a dvorÛ –Tytry, V‰etaty, Vlãí Hora, Kralovi-ce, Chrá‰Èany, Kole‰ovice a nûkolikvsí v bezprostfiedním okolí hradu.K posledním laãn˘m uchazeãÛm,ktefií tu ochotnû berou z rukou strá-dajícího císafie, patfií klá‰ter Na Slo-vanech, sbor misionáfiÛ, hrabû Janz Hardeka a kníÏe Jan, levoboãekfalckrabûte Rudolfa.

(Pokraãování pfií‰tû)

KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – V TOMÁ· BEDNA¤ÍK

V sobotu 18. srpna probûhla v Galerii âerÈák ve Vápence âertovy schody nedaleko Berouna vernisáÏ v˘stavy „Petr HÛla – Natura Aquati-ca“. V˘stava je nonstop otevfiena do 18. fiíjna a vystavené fotografie podvodního svûta rozhodnû stojí za zhlédnutí. Foto Pavel Friebert

Vystoupení Kfiivoklátsk˘ch hudcÛ na pouti ve Lhotû pod DÏbánem 8. 9. 2007. Foto Jana Jirásková

Mezi Kfiivoklátem a Písky se u lesní cesty objevila dopravníznaãka se zákazem vjezdu. Je u ní zajímavá tabulka. Ci-zinci mají smÛlu, nám fiidiãÛm z âR je hej…

Foto Pavel Friebert

Karel IV. na známém deskovém ob-razu. Reprofoto -bed-

Pravidelní náv‰tûvníci hfibitova zaznamenali v jeho zadní ãásti ãil˘ stavební ruch. Pracovní-ci stavební firmy zde zaãali s úpravou vsypové louãky. Foto Milan Bednafiík

Je‰tû pfied zaãátkem ‰kolního roku se doãkalo prostranství a pfiilehlá komunikace v okolí ‰ko-ly nového asfaltového koberce, kter˘ poloÏila firma Fronûk. Foto Milan Bednafiík


Recommended