Vážení čtenáři,projekt IMPACT má za sebou rok existence a již něja-kou dobu jede na plný výkon. Za sebe si dovolím tvr-dit, že jeho výsledky jsou a jistě dále budou výborné. Není to vlastně ani žádné překvapení, existují pro to to-tiž všechny předpoklady: Máme zde početný a zkušený tým sestavený z několika vynikajících pracovišť jazyko-vého vzdělávání v ČR. Odborný tým se těší metodické podpoře a tréninku ze strany prvotřídních specialistů ze zahraničí, jeho práce je koordinována sehraným ma- nagementem a podpořena štědrým rozpočtem. Existuje tu téměř hmatatelná energie a motivace podílet se na něčem novém, něčem, co dává smysl a má šanci při-nést kvalitativní proměnu vysokoškolského jazykového vzdělávání. Z mého pohledu proto existuje jediná otázka s dosud otevřenou odpovědí: Podaří se vynikající vý-sledky a inovace vzešlé z projektu dostat mezi širší ve-řejnost, ke kolegům z nezapojených pracovišť? Dozvědí se všichni členové velmi početného řešitelského týmu, jaké zajímavé a inspirativní výstupy projekt přináší?

Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity

2 | 2013

OBSAH

Editorial

Představení pracoviště v Hradci Králové

1 Představujeme zahraniční lektorky

Účast zástupců projektu na setkání Educa 2012 a Wulkow 2013

2 Zaostřeno na kurz: Výběrová angličtina pro přírodovědce

Přehled realizovaných akcí období leden–květen 2013

3 Postřehy účastníka kurzů

Přehled nejbližších aktivitobdobí květen–září 2013

4

Tato výzva stojí před projektovou sekcí, která nese pro mnohé nejasný název publicita. IMPACTová publicita, to není obvyklé vydávání suchých přehledů dosaže-ných cílů nebo umisťování log EU a MŠMT ve správ-ném formátu na hrnky a propisky. Jde nám v první řadě o propojení lidí uvnitř projektu a vytvoření komunikační platformy, která bude výsledky jejich práce zprostřed-kovávat všem kolegům v ČR. Proto má IMPACT vlastní web, který není jen online nástěnkou, ale živým a stále dotvářeným zdrojem aktuálních informací. Vytvořili jsme projektový profil na Facebooku ( facebook.com/cjvmu ) s cílem propojit osoby, které zajímá jazykové vzdělávání a chtějí o něm spolu komunikovat. Spouštíme profil na Twitteru ( twitter.com/cjvmu ) v anglickém jazyce, kte-rý by měl zprostředkovat výstupy projektu mezinárod-ní komunitě. Snažíme se co nejvíce využívat možností nových komunikačních technologií (ICT), jejichž nástupu do jazykového vzdělávání je věnována i velká část toho-to čísla zpravodaje. Zpravodaj nevydáváme jen v tištěném formátu, ale na naší webové stránce jej naleznete i v elektronické po-době. Určitě se do něj podívejte, protože druhé číslo

PŘEDSTAVENÍ PRACOVIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ

EDITORIAL

1

V minulém čísle zpravodaje projektu IMPACT jsme vás se-známili s brněnským pracovištěm projektu. Jako druhé pra-coviště bychom vám rádi představili Ústav jazyků Lékař-ské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, které je jedním z partnerů projektu.

Lékařská fakulta UK v Hradci Králové byla založena v roce 1945 a od samého počátku své existence měla také speci-alizované jazykové pracoviště. Nejprve jako „Katedra cizích řečí“ a od roku 1999 jako „Ústav jazyků“ zajišťovalo toto pracoviště jazykovou přípravu budoucích lékařů. Mezi nej-výraznější osobnosti, které ústav vedly a zformovaly jeho nynější charakter, patřil promovaný filolog J. Otčenášek a v novější době, po roce 1998, PhDr. M. Štanglová. Také dnes je Ústav jazyků samostatným pracovištěm, které ga-rantuje jazykové vzdělávání napříč všemi lékařskými obory vyučovanými na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Pracovní náplň Ústavu jazyků se odvíjí od stále se zvyšující potřeby rozvoje jazykové vybavenosti studentů lékařských fakult obecně. Ze světových jazyků jsou podporovány,

zpravodaje, které máte právě v rukou, obsahuje – i kvůli zaměření na ICT – velké množství webových odkazů. Z elektronického čísla můžete, na rozdíl od toho papí-rového, proklikáváním putovat hlouběji do kyberpro-storu. Jediný odkaz, který tak budete muset mecha-nicky přepsat do okna internetového prohlížeče, je http://impact.cjv.muni.cz/bulletin/. Dále už to půjde samo!

Příjemné a inspirující čtení i „surfování“ přejePavel Šindelář, koordinátor publicity projektu

vzhledem k naší evropské vzdělávací tradici, především an-gličtina a němčina. Příprava je určena studentům všech forem studia (denní i kombinované, magisterské i baka-lářské). Dále Ústav jazyků organizuje zkoušky doktorandů z cizího jazyka. Velký důraz je již tradičně kladen na výuku latiny, která v medicíně představuje jedinečný prostředek k vyjádření vysoce odborné informace a jejíž důležitost i v naší moderní době neklesá. S otevřením studia pro zá-jemce z celého světa se významnou částí pracovní náplně práce Ústavu stala i výuka češtiny pro zahraniční studenty. Kvalita výuky jazyků na Ústavu jazyků LF UK v Hradci Krá-lové je výsledkem úzké spolupráce odborníků z Lékařské fakulty a z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jako vý-stup této spolupráce vzniká model praktické výuky jazyků, ať už se jedná o cizojazyčnou terminologii, která je z pohle-du odborníků pro praxi nepostradatelná, nebo o vytváření moderních učebních materiálů, které připraví absolventy na každodenní komunikaci s lékařským personálem a paci-enty. Vedle špičkově odborně a jazykově způsobilých vyu-čujících je kvalita výuky jazyků zajišťována prostřednictvím

moderního technického vybavení. Samozřejmostí se stává interaktivní tabule, on-line přístupy k jazykovým zdrojům, elektronické výukové opory a další moderní prostředky.

Pracovníci Ústavu jazyků LF UK v Hradci Králové se vý-znamnou měrou podílejí na výzkumné činnosti. Věnují se tvorbě odborných lékařských posudků, zpráv, článků nebo jiných příspěvků jejich překladem či korekturami, dále pro-vádějí jazykové konzultace pro teoretická, klinická či vý-zkumná oddělení a útvary fakulty a Fakultní nemocnice. Ústav jazyků spolupracuje s vydavatelstvími časopisů Acta Medica a Česko-slovenská patologie a zpracovává recenze učebnic a studijních materiálů pro další české instituce.

V současné době je Ústav jazyků zapojen do projektu IMPACT jako jeden z partnerů CJV při Masarykově univer-zitě Brno. Spolupráce na tomto projektu vyplynula z před-cházející dobré zkušenosti na jiném jazykovém projektu, který IMPACTu volně předcházel. Spolupráce a partnerství v současném projektu je cíleno na zlepšení kvality výuky cizích jazyků včetně latiny a na objektivizaci hodnoticích a testovacích prostředků především pro oblast speciální (profesně orientované) jazykové přípravy. Je pochopitelné, že obecně je v této oblasti nejen mnoho názorových roz-dílů, ale také faktických diferencí mezi jednotlivými institu-cemi. Na druhé straně je však společný zájem o kvalitní profesní vzdělávání v oblasti jazyků. A právě tento zájem je motivem a mottem jak pro projekt samotný, tak pro všech-ny jeho účastníky. Vedle praktického přínosu projektu co do obsahu a kvality výuky je jeho velkým benefitem také na-vázání úzkých pracovních i neformálních vztahů mezi všemi pracovišti a sdílení dobré praxe a výukových zkušeností.

Více informací o pracovišti naleznete na http://impact.cjv.muni.cz/pracoviste/hradec-kralove/

PŘEDSTAVUJEME ZAHRANIČNÍ LEKTORKYIŞIL BOY A KRISTINA SMITH

2

Işil Boy působí na School of Foreign Languages při Yil-dizské technické univerzitě v Istanbulu jako lektorka an-glického jazyka a koordinátorka pro informační technolo-gie. Zároveň studuje obor „Educational Technology and TESOL“ na univerzitě v Manchesteru. Aktivně se věnuje školení pedagogů v práci s ICT a zapojování ICT do výuky. Píše vlastní blog zaměřený na technologie ve vzdělávání: http://isilboy.edublogs.org.

Kristina Margaret Smith v současnosti působí jako koor-dinátorka e-learningové SeltAcademy v Istanbulu. Pedago-gické zkušenosti získala na Bilkent University a Istanbul Bilgi University. Věnuje se podpoře výuky anglického jazyka pro-střednictvím moderních komunikačních technologií a spo-lečně s Işil Boy pořádá na toto téma kurzy pro učitele cizích jazyků po celé Evropě. V současnosti se zaměřuje i na školní a předškolní jazykové vzdělávání, kterému je věnován i její osobní blog: http://eltstorytelling.posterous.com.

ROZHOVOR

IMPACT: Jak jste se vy samy dostaly k využívání ICT v jazykové výuce? Jsou pro vás IT integrální součástí va-šeho života od dětství, nebo existuje nějaký milník (zkuše-nost, aplikace, technologie), která vás zásadním způsobem ovlivnila?

KRISTINA: Začalo to narozením mého syna. Celý můj osobní život se tou událostí obrátil naruby, ale na profesní úrovni jsem cítila, že stojím na stejném místě, na kterém

jsem se nacházela před těhotenstvím. Stále stejná práce točící se kolem stále stejných témat. Cítila jsem potřebu nějaké zásadní změny, ale zároveň jsem neměla čas cho-dit na přednášky a vstřebávat takto nové informace. Pak mi jeden kamarád doporučil online kurzy a já jsem to vy-zkoušela. Bylo to najednou jako dýchat čerstvý vzduch. Mohla jsem se takto vzdělávat, kdykoliv jsem měla čas, a zároveň poznat řadu velmi zajímavých osob a diskutovat s nimi ve fórech. Byl to pro mne úplně nový způsob kontaktu s lidmi. Zamilovala jsem se do této formy vzdělávání, a zá-roveň jsem nabyla přesvědčení, že musím seznámit s tím-to úžasným vzdělávacím nástrojem co nejvíce lidí ve svém okolí.

IMPACT: V čem využívání ICT proměňuje výuku jazyků k dobrému a v čem naopak může být kontraproduktivní nebo obtěžující?

KRISTINA: Učitel si musí uvědomovat, že ICT nástroje a platformy se neustále vyvíjejí. To znamená, že i on sám se musí neustále něco nového učit. Anebo ještě lépe, může si dovolit přesunout v tomto případě část zodpovědnosti na samotné studenty, kteří jsou často ve využívání moder-ních informačních technologií o krok před námi. Učitel se tak může dokonce během svého kurzu naučit řadu nových věcí od svých vlastních studentů. Jde o naprosto nový pohled na systém vzdělávání a ne každý student je na něj připravený. Často ještě dnes očekává jednostranný tok in-formací a tyto nové přístupy ho mohou docela děsit.

IMPACT: Jaký je váš názor na postoj některých pedagogů ke studentům využívajícím v hodinách laptopy, tablety, chytré telefony, atp.; postoj vyjádřený heslem „Bring Your Own Device”?

KRISTINA: Myslím, že jde o dobrý nápad na páteční výu-ku na konci měsíce nebo na speciálně vyhrazený seminář, ale výuka v hodině, ve které se mnoho studentů soustře-dí na svůj vlastní přístroj a ne na sebe navzájem nebo na studijní materiály, může být pro učitele velmi deprimující.Lidé často neumí nastavit hranice vlastnímu využívání komunikačních technologií. Stanovení si jasných pravidel a domluva se studenty na tom, k čemu budeme osobní za-řízení používat a k čemu ne, je velmi důležitá. Měli bychom ovládat technologie, ale technologie by neměly ovládat nás. To je zásada, kterou se zejména mladí lidé nedokážou vždy řídit!

IMPACT: Jakou aplikaci či technologii byste doporučily učitelům jazyka, kteří jsou na začátečnické úrovni, ale mají chuť ICT do své výuky více zapojit?

ONLINE EDUCA BERLIN 2012 Na konci listopadu se v Berlíně každoročně scházejí speci-alisté na využití komunikačních technologií ve vzdělávání, aby na mezinárodní konferenci ONLINE EDUCA BERLIN společně diskutovali o změnách, které současná promě-na společnosti a jejích technologií přináší. 2000 účastníků a 400 prezentujících odborníků z více než 100 zemí učinilo již dávno z konference EDUCA největší setkání věnované e-learningu v Evropě.

Tematicky široce rozkročenému 18. ročníku nesoucímu podtitul „Reaching Beyond Tomorrow” dominovaly pře-devším dva panely: první věnovaný pokročilému využití videa, chápaného jako klíčový výrazový prostředek soudo-bého e-learningu, a druhý, v rámci nějž tábor tradicionalistů a tábor techno-revolucionářů diskutovaly o smyslu a mož-nostech přežití klasického modelu vysokoškolských titulů a diplomů.

Z týmu projektu IMPACT na konferenci vystoupil Libor Štěpánek z Centra jazykového vzdělávání MU s příspěv-kem „Individualised ICT-enhanced Language Learning: From WebQuest to Virtual Study Space“. Z řady jeho po-střehů a poznámek k samotné konferenci i souvisejícím neformálním setkáním spojeným s navazováním kontaktů a plánovanou odbornou spoluprací vybíráme jednu obec-nou úvahu a jeden zajímavý tip do budoucna:

1. Role technologií ve vzdělávání je do budoucna nezastu-pitelná. Nikoliv kvůli technologiím samotným a jejich mož-nostem, ale zejména protože vzdělávání musí odrážet svět kolem nás, který budou technologie do budoucna více a více prostupovat a ovlivňovat.

2. Konsorcium projektu Open Courseware in Europe před-stavilo na konferenci politiku virtuálních mobilit typu Erasmus, díky kterým by si studenti mohli sestavit vlastní studijní programy kombinací různých kurzů z více evrop-ských univerzit ( http://opencourseware.eu/ ).

ÚČAST ZÁSTUPCŮ PROJEKTU NA SETKÁNÍCH EDUCA 2012 A WULKOW 2013 WULKOW MEETING 2013Každoroční Wulkow Meeting of Directors of Language Centres in Higher Education in Europe inicioval v roce 2009 Thomas Vogel z Europa-Universität Viadrina ve Frank-furtu nad Odrou. Jde o poměrně mladou univerzitu, která si však díky specifické poloze na německo-polské hranici a svým multilingvním přístupem ke vzdělávání vydobyla pozici jednoho z nejaktivnějších zastánců internacionaliza-ce terciárního vzdělávání v rámci Německa i celé Evropy.

Právě potřeba diskuse nad internacionalizací terciárního vzdělávání v Evropě a definice strategických rolí univer-zitních jazykových center v tomto procesu stály u zrodu myšlenky Wulkowského setkávání. Výstupem z diskusí vedoucích pracovníků několika desítek prestižních jazy-kových center z celé Evropy od Skandinávie po Itálii a od Irska až po Maďarsko jsou tzv. Wulkowská memoranda. Z těchto společně signovaných shrnutí závěrů wulkowské diskuse, zacílené každý rok na jedno klíčové téma (např. Quality Management, Budgets and Resources, Staff Re-cruitments atp.), se za uplynulých pět let staly respekto-vané dokumenty – soubory vizí a návodů pro společný postup v oblasti jazykového vzdělávání uprostřed globali-zujícího se světa a propojující se Evropy (memoranda lze prohlédnout na http://casajc.ff.cuni.cz/docs.php ).

Tématem pátého setkání v lednu 2013 se stalo bilancová-ní závěrů vzešlých z předchozích let. Poprvé také nevznik-lo společně podepsané Memorandum, neboť se zvažuje vydání tištěné bilanční publikace pracovně nazvané „Wul-kow Book“.

Za projektový tým se této prestižní akce na pozvání orga-nizátorů zúčastnila ředitelka Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity Hana Reichová, jejíž hlavní misí na letošním ročníku bylo prezentování projektu IMPACT a jeho role v rámci českého vysokoškolského prostředí. Níže otiskujeme několik jejích postřehů z diskusí a prezen-tací letošního Wulkowského setkávání:

1. Wulkow meeting je mimořádná příležitost pro sdílení zkušeností. Laboratoř, odkud mohou vzejít cenné podně-ty a kde jsou prezentovány případové studie aplikovatelné v prostředí jazykových center na vysokých školách kde-koliv v Evropě. Zajímavé je, že navzdory odlišnému sys-tému VŠ v evropských zemích a jazykového vzdělávání v rámci něj se všechna jazyková centra potýkají víceméně s totožnými problémy, a konkrétní zkušenosti jsou proto přenositelné.

2. Velkým tématem zejména na západoevropských univer-zitách je multilingualismus vzdělávacího procesu. Jeho podpora, vycházející ze souznění s idejemi, na kterých sta-ví od svého počátku i Evropská unie, je na západ od našich hranic podstatně silnější než v našem vysokoškolském prostředí. Jazyková centra hrají v tomto procesu klíčovou roli. Z toho plyne i jejich přímá podpora ze strany státu, nebo dokonce i zástupců průmyslu a profesních organi-zací v některých západoevropských zemích. Osoby stojící za Wulkovským setkáváním, kromě Dr. Vogela i Dr. Byrne z London School of Economics, hrají v prosazování myšle-nek multilingualismu v Evropě zásadní roli. Mimo jiné jsou zakladateli platformy The European Centre for Applied Multilingualism se sídlem ve Frankfurtu nad Odrou.

3. Wulkovské setkávání je elitní akcí, která není otevřená všem zájemcům, přitom zájem o participaci je vysoký, a to nejen v německy hovořícím vysokoškolském prostředí. V této souvislosti je potěšující stabilně početné zastoupení jazykových center z českých univerzit (Pardubice, České Budějovice, Brno) a zejména příslib účasti zástupce MU (a tím i projektu IMPACT) na příštím setkání plánovaném na leden 2014.

IŞIL: Než se učitelé rozhodnou pro jejich používání, měli by si jasně definovat svůj záměr, a teprve na jeho základě vybí-rat vhodné webové nástroje a aplikace. Měli by přemýšlet o jejich uživatelské přístupnosti a na začátek zvolit jednodu-ché nástroje jako například Vocaroo, Wordle nebo Animo-to. Dobré je začínat s novou technologií jen v jedné třídě a vždy mít připravený plán na zálohování práce z hodin (např. screenshoty). Dobrý nápad pro začátek je zřídit si účet na Twitteru a sledovat doporučení pokročilejších pedagogů.

IMPACT: Jaký je naopak váš tip pro pokročilé uživatele, něco, čím jste vy samy v současnosti uchváceny?

IŞIL: Už třetím rokem využívám ve výuce wiki a za tu dobu jsem zakusila řadu výhod tohoto nástroje. Wiki podněcují transparentnost ve vzdělávání, podporují samostatnost stu-dentů, vedou k digitální gramotnosti, stimulují kolaborativní formu učení a zvyšují motivaci k dalšímu vzdělávání. Jde o jeden z nejpopulárnějších nástrojů na procvičování asyn-chronního přístupu k psaní textu pro studenty, pro učitele se wiki mohou stát nedocenitelným pomocníkem pro vytváře-ní kvalitních podkladů konkrétních kurzů. Navíc jsou kdykoliv dostupné na webu nebo dokonce v mobilních zařízeních. Pří-klad mého kurzu na využití wiki ve výuce můžete navštívit zde: http://blogging.humanities.manchester.ac.uk/mewxjib4 .

IMPACT: Kde podle vás leží výhoda moderními technologie-mi podpořeného jazykového vzdělávání oproti tradiční výuce vedené tváří v tvář?

IŞIL: Jak jednou pravil John Dewey: „Pokud budeme dnes učit tak, jako jsme učili včera, budeme naše děti okrádat o zítřek.” Nejlepší cesta je propojit e-learning s klasickou výukou. Zapojení technologií přináší řadu výhod: zvyšují mo-tivaci, prosazují autonomní přístup ke vzdělávání a zvyšují kolaborativní rozměr vyučování i učení se.

KRISTINA: Technologie expandují výuku mimo samotnou školní budovu a umožňují studentům studovat, kdykoliv k tomu mají vedle dalších povinností a závazků čas. Umož-ňují nám spojení na dálku, když by setkání tváří v tvář neby-lo realizovatelné. Jednoduše řečeno proměňují pojetí času a prostoru tak, jak ho známe z tradičního vzdělávání.

Rozhovor byl redakčně krácen. Plnou verzi v původním anglickém znění naleznete na adrese http://impact.cjv.muni.cz/interview_boy-smith/Oběma lektorkám děkujeme za jejich čas, ochotu a in-spirativní odpovědi.

ZAOSTŘENO NA KURZ: VÝBĚROVÁ ANGLIČTINA PRO PŘÍRODOVĚDCE

3

„Sešli se Čech, Australan, geolog, matematik, lingvista, fyzik, geograf, biolog a chemik… Ne, to není vtip, ale na-bídka jedinečného kurzu angličtiny!“. Tímto sloganem lákal studenty k účasti plakát propagující nový jazykově--přírodovědný kurz. Studenti dostali zajímavou možnost vyzkoušet si metodu kolaborativního učení (collaborative learning). Na přípravě a realizaci kurzu se vedle jazykových lektorů podílejí učitelé přírodovědných oborů Masarykovy univerzity včetně jedné zástupkyně Mendelovy univerzity. Kurz vzniká v rámci projektu IMPACT v Centru jazykového vzdělávání MU.

Uchazeči z řad studentů byli vybíráni na základě motivač-ního dopisu v angličtině. Během kurzu studenti pracují střídavě v týmech smíšených nebo oborových, podle typu úkolů. Za aktivní asistence jazykových lektorů i speciali-zovaných odborníků společně anglicky diskutují a zpraco-vávají zadané úlohy. Cílem takové spolupráce je hledání ideálního řešení daného odborného problému, které je však přirozeně doprovázeno zdokonalováním cizího jazyka a různých jazykových dovedností.

Jak se mohla redakce projektového zpravodaje sama přesvědčit, nespornou předností kurzu je vedle infor-mační hodnoty i určitá forma „školy hrou“. Jak dopadla volná interpretace hudebního videoklipu „Chemical Par-ty“ ( http://youtu.be/VIA1IOmD_NY ), ve kterém jsou

formou taneční zábavy demonstrována základní pravidla vazby chemických prvků, se můžete sami přesvědčit pro-střednictvím fotografií z kurzu na naší webové stránce ( http://impact.cjv.muni.cz/galerie/ja003/ ).

Moderní metoda výuky si žádá také zapojení moderních technologií a e-learningových postupů, a to platí i v přípa-dě výběrového kurzu angličtiny pro přírodovědce. Běžnou součástí výuky a přípravy studentů na semináře je využí-vání e-learningové platformy Moodle v propojení na infor-mační systém MU.

Lektoři kurzu nezapomínají ani na rozvíjení jiných potřeb-ných dovedností, a tak vedle jazykové a oborové výuky mají studenti jedinečnou možnost vyzkoušet si videokon-ferenci s finskými kolegy nebo si na závěr kurzu zorganizo-vat vědeckou konferenci, na které představí své výsledky.

Kolaborativní metoda učení nabízí do budoucna v rámci vysokoškolského jazykového vzdělávání velký potenciál, což dokazuje jak zájem ze strany studentů, tak i úspěšně probíhající kurz. Koordinátorka této sekce projektu Hana Němcová a její odborný i jazykový tým plánují trojí pilotová-ní. A tak se i další studenti Masarykovy univerzity mohou těšit na inovativní přístup k jazykové výuce, jejíž kvalita se bude navíc s rostoucí zkušeností všech zapojených lekto-rů zvyšovat.

PŘEHLED REALIZOVANÝCH AKCÍ OBDOBÍ LEDEN–KVĚTEN 2013MATERIAL DESIGN FOR LEGAL ENGLISH(22. 1. 2013 v Brně)Lektor: Matthew Firth

Třídenní seminář, určený učitelům angličtiny na Právnické fakultě MU, byl zaměřen na inovaci konkrétních jazyko-vých kurzů. Hlavním cílem kurzu bylo vytvoření konceptu výuky a tvorba výukových materiálů ke kurzům právnic-ké angličtiny. Lektor poskytl zejména praktické informace a rady vycházející z jeho vlastní zkušenosti s tvorbou učeb-nice právnické angličtiny.

Matthew Firth – angličtinu vyučuje již od roku 1996 a v současnosti působí jako lektor právnické angličtiny na University of St. Gallen ve Švýcarsku, University of Liech-tenstein a na Management Centre v Innsbrucku. Pravi-delně poskytuje soukromá školení právnické angličtiny a obchodní angličtiny a kurzy využití internetu v jazykovém vzdělávání.

KONTEXT VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ NA LÉKAŘSKÉ FAKULTĚ II (22. 1. 2013 v Hradci Králové)Lektorky: Pavla Machová, Lenka Hodačová, Dáša Slížová

Program semináře byl složen ze čtyř bloků. V prvním bloku byly účastníkům přiblíženy základní typy specifických po-ruch učení u studentů všeobecného a zubního lékařství na LF a byly probírány možnosti kompenzace těchto poruch při testování. Druhá část semináře pojednávala o základ-ních termínech interní propedeutiky a pohledu na lékař-skou dokumentaci. Následovala část věnovaná koncepci výuky anatomie na LF UK v Hradci Králové a pohledu anatoma na výuku lékařské latiny. Seminář byl zakončen představením výukových materiálů užívaných při výuce anatomie na LF UK v Hradci Králové.

Mgr. Pavla Machová, MA – odborná asistentka Kated-ry anglického jazyka a literatury, Pedagogická fakulta UK v Hradci Králové. MUDr. Lenka Hodačová, Ph.D. – odborná asistentka Ústa-vu sociálního lékařství, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové.Doc. MUDr. Dáša Slížová, CSc. – přednostka Ústavu anatomie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.

SPECIFIKA VÝUKY NĚMČINY – TESTOVÁNÍ A HODNOCENÍ (31. 1. 2013 v Brně)Lektor: Norbert Conti

Učitelům němčiny byly představeny mezinárodní testo-vací metody s ohledem na Evropský referenční rámec. Cílem semináře bylo pomoci účastníkům samostatně vy-pracovávat, řešit a vyhodnocovat úkoly testování.

SPECIFIKA VÝUKY NĚMČINY – METODIKA PRO DAF V ODBORNÉ JAZYKOVÉ VÝUCE(1. 2. 2013 v Brně)Lektor: Norbert Conti

Druhý seminář vedený Norbertem Contim byl opět zamě-řen na výuku němčiny jako cizího jazyka. Tentokrát byl určen metodikům a školitele německého jazyka a představeny

byly moderní komunikativní metody výuky cizích jazyků. Kromě podnětů a materiálů pro výuku získali účastníci také metodické rady, jak didakticky pracovat s texty, po-slechovými texty a filmy.

Norbert Conti – po studiích v Grazu působil jako učitel v oblasti Deutsch als Fremdsprache v Bolívii, ve Velké Bri-tánii a v Bulharsku. Od roku 2006 pracoval jako rakouský lektor a vedoucí Zkouškového centra ÖSD v Prešově. Od roku 2011 vede Österreich Institut v Brně.

VYUŽITÍ ICT VE TŘÍDĚ – PRO JAZYKÁŘE(5. 2. a 6. 2. 2013 v Brně)Lektorky: Işil Boy a Kristina Smith

Lektorky uvedly účastníky dvou seminářů do problema-tiky využití informačních a komunikačních technologií při výuce jazyků. Poradily, jak nejefektivněji využít výdobytky moderní doby, jako je například internet a oblíbené sociál-ní sítě, a poskytly účastníkům tipy pro vytvoření vlastního výukového programu.

VYUŽITÍ ICT VE TŘÍDĚ – PRO METODIKY(7. 2. 2013 v Brně)Lektorky: Işil Boy a Kristina Smith

Seminář prezentující praktické využití moderních komuni-kačních a informačních metod byl následně zaměřen na potřeby metodiků a školitelů cizích jazyků.

Více informací o Işil Boy a Kristině Smith a o jejich se-minářích se můžete dozvědět na straně 2, kde najdete rozhovor s lektorkami.

KOHERENCE A KOHEZE V MLUVENÉM A PÍSEMNÉM PROJEVU (15. 2., 26. 2. a 8. 3. 2013 v Brně)Lektorka: Eva Složilová

Ve třech paralelních seminářích představila Eva Složilová problematiku testování se zaměřením na pojmy koheren-ce a koheze. Cílem semináře bylo položit základy jednot-ného chápání obou konceptů, a především pak ukázat je-jich roli při hodnocení písemného a ústního projevu.

VÝBĚROVÁ ANGLIČTINA PRO PŘÍRODOVĚDCE (jarní semestr 2013, Masarykova univerzita, Brno) Tým lektorů z CJV, PřF MU a MENDELU

Od 2. února probíhá každý pátek celosemestrální kurz pro studenty přírodovědných oborů Masarykovy univerzity. Podstata nevšední výuky anglického jazyka spočívá v užití tzv. kolaborativní metody učení. Více se o kurzu můžete dozvědět v rubrice Zaostřeno na kurz na straně 3.

ANALÝZA VLASTNÍCH DOVEDNOSTÍ V ANGLICKÉM JAZYCE (26. 3. 2013 v Brně)Lektoři: Marcus Grollman a Ruben Comadina Granson

Seminář pro akademické pracovníky vyučující odborné předměty v angličtině byl zaměřen na evaluaci vlastní

úrovně anglického jazyka, silných a slabých stránek, a po-skytl návod na další rozvoj odborných jazykových doved-ností lektorů.

Marcus Grollman – metodik a lektor anglického jazyka. Je vedoucím anglické sekce Jazykového centra na Univer-sity of Groningen. Kromě problematiky ústního a písem-ného projevu se zaměřuje na rozvoj autonomie studenta a efektivitu zpětné vazby. Ruben Comadina Granson – metodik a lektor anglické-ho a španělského jazyka. Je vedoucím Oddělení moder-ních zahraničních jazyků Jazykového centra na University of Groningen.

LEKTORSKÉ DOVEDNOSTI V ANGLICKÉM JAZYCE (9. 4. 2013 v Brně)Lektorka: Joanne Eastlake

Seminář pro akademické pracovníky vyučující odborné předměty v angličtině se věnoval zlepšení jejich doved-ností v mluveném projevu. Důraz byl kladen na klasické formy mluveného projevu, jako jsou přednášky, seminá-ře, workshopy a konzultace. Kromě vlastní prezentace byl v průběhu semináře vyčleněn prostor samostatným i sku-pinových úkolům a diskusím.

DOVEDNOSTI PÍSEMNÉHO PROJEVU V AKADEMIC-KÉM KONTEXTU V ANGLICKÉM JAZYCE (10.–11. 4. 2013 v Brně)Lektorka: Joanne Eastlake

Dvoudenní seminář volně rozšiřoval předchozí téma zvy-šování mluvních dovedností o problematiku psaného pro-jevu. Obsah byl zaměřen na formu akademického psaní a pozitivní invenci, kterou učitel může podpořit úroveň psaného projevu svých studentů. Vedle samotné prezen-tace byl seminář opět veden i formou samostatných či skupinových úkolů a diskuzních bloků.

Joanne Eastlake – metodička jazykové výuky a lektor-ka anglického jazyka. V současnosti pracuje na School of Oriental and African Studies, University of London. Zde se věnuje metodice výuky světově rozšířených, ale méně vyučovaných jazyků. V oblasti metodiky a lektorství anglic-kého jazyka má dvacetiletou praxi.

PRETESTACE A ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRETESTACE(19. 4. 2013 v Liberci)Lektorka: Eva Složilová

Hlavním cílem semináře bylo seznámit účastníky s důle-žitou etapou vývoje jazykového testu, kterou představuje pretestace. U receptivních dovedností byla největší pozor-nost věnována statistické analýze pretestovaných testo-vých úloh. Na příkladech výstupů softwarového programu ITEMAN byly provedeny ukázky interpretace statistických dat pro potřeby jazykového testování. U produktivních do-vedností byla v centru zájmu pretestace testových úloh a hodnotících škál.

KONTAKTCentrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity

Komenského náměstí 2, 602 00 Brnotel./fax: +420 549 496 447e-mail: cjv@rect.muni.czwww.impact.cjv.muni.cz

HLAVNÍ ŘEŠITEL PROJEKTU: Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity

PARTNEŘI PROJEKTU: Technická univerzita v Liberci, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, Česká a slovenská asociace učitelů jazykových center na vysokých školách

POSTŘEHY ÚČASTNÍKA KURZŮV návaznosti na přehled realizovaných akcí jsme pro vás připravili rozhovor s účastnicí několika seminářů, lektorkou anglického jazyka Mgr. Štěpánkou Bilovou, Ph.D. Od roku 2002 pracuje v oddělení Centra jazykového vzdě-lávání na Právnické fakultě MU, kde učí angličtinu pro právníky a angličtinu pro právo mezinárodního obchodu. V rámci projektu IMPACT se zúčastnila semináře Využití ICT ve třídě pro učitele a následující den pro metodiky a kurzu Material design for legal English, který vedl Matt Firth.

Jak na Vás zapůsobil fenomén použití komunikačních technologií ve výuce? Seminářů o ICT jsem se zúčastnila především proto, že zapojení komunikačních technologií do výuky je mi blízké. Na seminářích mě zaujala ochota lektorek podělit se o své vlastní zkušenosti, zvláště o to, co se jim ve výuce osvěd-čilo a jakým způsobem. Výklad na základě osobních zku-šeností je podle mne účinnější než prostý výčet různých technologií.

Vy máte tedy v oblasti ICT zkušenosti?Ano. Již dříve jsem ve výuce používala např. diskusní fóra či e-learningovou podporu, o některých nástrojích, např. blogy či wiki, jsem věděla, ve výuce jsem však s nimi ak-tivně nepracovala. Od semináře jsem očekávala, že se do-zvím o dalších konkrétních aktivitách a možnostech využití ICT ve výuce.

Přinesl Vám seminář nové poznatky?Určitě přinesl, a to nejen poznatky. Nikdy předtím jsem se kurzu zaměřeného přímo na využití ICT ve výuce ne-zúčastnila. S technologiemi jsem pracovala spíše jako experimentátor: když jsem se dozvěděla o nějakém ná-stroji, který se mi zamlouval, snažila jsem se jej nějakým způsobem aplikovat do výuky. Na seminářích se mi tedy líbila především ta zkušenost, že jsem přímo účastníkem. Mohla jsem sledovat, jakým způsobem lektorky s ICT pracovaly, a zároveň jsem zažila, jak vše funguje z pozi-ce studenta. Lektorky v průběhu kurzu například rozeslaly email, ve kterém byl odkaz na stránky pro další činnost. Tento nápad se mi zalíbil. Naše výukové hodiny jsou sice paralelní, ale v některé skupině se stihne probrat látka rychleji. Proto mám připraveno víc úkolů, a když v průbě-hu hodiny zjistím, že máme časovou rezervu a že většina studentů má před sebou notebook, rozešlu skupině email s odkazem na další práci. Je to jednoduché a praktické, a přesto mě tento postup samotnou nenapadl.Cením si i toho, že na seminářích zazněla řada nápadů, které sice učitel nevyužije přímo ve výuce, ale pomohou mu při třídění či vyhledávání zdrojů, např. záložky v Diigo nebo využití Facebooku a Twitteru pro efektivní sdílení a získávání specifických informací.

Inspirovaly Vás lektorky ještě nějakým jiným nápa-dem, který jste použila v praxi?Co mě zaujalo, bylo použití wiki, zejména pro procvičování psaní přímo v hodinách. Osobně jsem použila pouze prin-cip prostředí wiki a aplikovala jej na prostředí Google Docs v rámci externích zdrojů v IS MU. Studenti píšou ve dvo-jicích či trojicích krátký text a učitel může velice snadno jejich práci sledovat na svém počítači a v případě potřeby ihned reagovat na konkrétní chyby či problémy, a tedy po-skytnout pružnější zpětnou vazbu.

Lektorky jsou cizinky zvyklé vyučovat v jiném kulturním prostředí. Lze vše, co na seminářích zaznělo, aplikovat na české prostředí a studenty?Předně je třeba říci, že aplikovat vše ani není reálné. Existuje řada možností, z nichž některé plní v podstatě stejnou funk-ci. Myslím si, že je důležité, aby měl učitel alespoň o několika nástrojích povědomí. Pokud se mu nějaká technologie líbí, je třeba ji vyzkoušet a naučit se s ní efektivně pracovat. Až ve tří-dě pak učitel zjistí, jakým úskalím se musí vyhnout. Důležité je, aby práce s ICT byla přínosná a příjemná pro učitele i studenty. Někdy může problém spočívat v nedostatečné technické vybavenosti studentů. Ze své zkušenosti na Právnické fakul-tě mohu říci, že většina posluchačů bývá vybavena note-bookem, takže nebývá problém využít notebooky a internet pro skupinovou práci či práci ve dvojicích přímo ve výuce. Učitel však musí mít v záloze i náhradní řešení.

Myslíte, že mezi českými a zahraničními studenty exis-tuje rozdíl, který by ovlivňoval právě aplikaci výukové metody? Rozdíly určitě existují, ale v rámci Evropy zřejmě nejsou nijak veliké. Například Matt Firth učí angličtinu mimo jiné v Ra-kousku a myslím, že rakouská mentalita je podobná té čes-ké. Jeho zkušenosti a reakce jeho studentů jsou velice po-dobné našim. Především záleží na studentech samotných. Někteří uvítají diskuse a jiní například raději sedí nad testem a slovíčky. Stejně tak se to týká využití technologií. Někdy studenti připravují v rámci hodiny angličtiny krátké prezenta-ce na základě zadaného textu a mohou si vybrat powerpoint nebo meotar a fólii. Většina z nich volí automaticky počítač, ale není výjimkou, že někteří dají přednost prezentaci s vyu-žitím meotaru. Jde nám o to, aby studenti věděli, jak správ-ně napsat slide, nezáleží na tom, zda pro dataprojektor nebo meotar. Nicméně v powerpointu bývají studenti kreativnější, během krátké doby jsou schopni najít vhodné obrázky, citáty, videa a doplňující informace. I já se pak při samotné prezen-taci dozvím něco nového.

Vy sama jste tedy toho názoru, že tato forma výuky je přínosná, že má nějaké plus?Určitě má, pokud se do výuky zapojí smysluplně. Využití technologií má velký potenciál, např. zvýší motivaci, zefek-tivní práci, dodá na autentičnosti, je však třeba jej správně využít. Technologie nelze zapojovat do výuky samoúčelně, bez souvislostí.

Většina účastníků kurzů si chválí, když je lektor rodilý mluvčí, případně člověk s profesionální úrovní jazyka. Máte stejný názor?Ano, bylo velice příjemné slyšet rodilé mluvčí. Pokud se ve vašem okolí rodilý mluvčí nevyskytuje, není jednoduché najít si čas na pravidelný a autentický kontakt s cizím jazykem.

Jste zkušená lektorka angličtiny. Přesto, nevyskytl se problém s porozuměním výkladu, který se týkal Vám v některých případech neznámých komunikačních tech-nologií? Momenty, kdy jsem se ve výkladu „ztratila“, se během se-minářů vyskytly, ale problém nebyl v porozumění jazyku či technologiím jako takovým. Bylo poučné být v roli poslucha-če, studenta. Něco psát na počítači, soustředit se na práci a zároveň poslouchat… Stane se, že člověk vlastně vůbec neví, na co se lektor ptá. Bylo pro mě přínosné, že jsem si to zažila a uvědomila si, že není jednoduché zároveň se sou-středit na technologii a poslouchat vyučujícího.

PŘEHLED NEJBLIŽŠÍCH AKTIVITOBDOBÍ KVĚTEN–ZÁŘÍ 201324.–25. 5. 2013, BrnoSTUDENT ASSESMENTLektor: John MorganSeminář pro učitele odborných předmětů v anglickém jazyce

27.–31. 5. 2013, BrnoSTATISTIKA V JAZYKOVÉM TESTOVÁNÍ (27. 5. 2013)POLOŽKOVÁ ANALÝZA (28. 5. a 29. 5. 2013)STANDARD SETTING (30. 5. 2013)ŠKOLENÍ INTERLOKUTORŮ (31. 5. 2013)Lektorka: Rita Green Semináře pro učitele CJV MUBlok seminářů věnovaných principům jazykového testová-ní a roli analýzy dat ve vývoji jazykového testu.

28. 5. 2013, LiberecSPECIFIKA VÝUKY NĚMČINY NA VYSOKÝCH ŠKO-LÁCH NEFILOLOGICKÉHO SMĚRU – TESTOVÁNÍ A HODNOCENÍLektor: Norbert ContiSeminář pro učitele německého jazykaPředstavení různých metod hodnocení jazykových kompetencí s cílem pomoci účastníkům kompetentně a samostatně vypracovávat, řešit a vyhodnocovat úkoly testování.

3. 6. a 10. 6. 2013, BrnoNÁSTROJE PRO VYHLEDÁVÁNÍ V JAZYKOVÝCH KORPUSECHLektor: James ThomasSeminář pro učitele jazyků (3. 6.) / akademické pracovníky (10. 6.)Semináře zaměřené na rozvoj schopností revidovat cizo-jazyčné texty s pomocí vyhledávače v jazykových korpu-sech.

5. 6. 2013, BrnoHODNOCENÍ PÍSEMNÉHO PROJEVU Lektorka: Eva SložilováSeminář pro učitele CJV MUObeznámení účastníků s analytickými hodnoticími škálami písemného projevu a nácvik jejich praktického použití při hodnocení.

8. 6. 2013, BrnoINTERCULTURAL LEARNINGLektor: Rupert Beinhauer Seminář pro učitele odborných předmětů v anglickém jazyce

21. 6. 2013, BrnoLektor: Norbert ContiSeminář pro učitele německého jazyka

září 2013, Brno VYUŽITÍ ICT MIMO TŘÍDULektorky: Işil Boy a Kristina SmithSeminář pro učitele jazyků / metodiky Dva semináře zaměřené na práci s informačními techno-logiemi, tentokrát na jejich využití mimo třídu – při přípravě studenta i pedagoga na hodinu cizího jazyka. Více infor-mací o lektorkách a jejich předchozích kurzech si můžete přečíst v tomto vydání na straně 2 a 4.

Podzimní semestr 2013, Masarykova univerzita, BrnoVÝBĚROVÁ ANGLIČTINA PRO PŘÍRODOVĚDCE Tým lektorů z CJV, PřF MU a MENDELUSemestrální kurz pro studenty přírodovědných oborůDruhý běh jazykově-přírodovědného kurzu zaměřeného na mezioborovou spolupráci. Zajímavé postřehy z průběhu kurzu v jarním semestru 2013 naleznete v rubrice Zaostře-no na kurz na straně 3.

Na podzim 2013 proběhnou opět kurzy soft-skills ur-čené učitelům odborných předmětů vyučujících své předměty v angličtině. Více informací získáte na webo-vých stránkách http://impact.cjv.muni.cz/akce

NAVŠTIVTE NOVÉ WEBOVÉ STRÁNKY CENTRA JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ MUOD DUBNA 2013 NA NOVÉ ADRESE WWW.CJV.MUNI.CZ