Zpravodaj AZ Únor 2016

8/19/2019 Zpravodaj AZ Únor 2016

1/12

(únor 2016)

A L T

E R N A T I V

A

Z D O L A

ZPRAVODAJ AZodpovědný redaktor: Karel Růžička

obsah

1 Úvodník4 Inspirovna, Ilona veŠtětí, Čaj k prekarizaci

5 PAROZ6 Doporučujeme7 Hnutí DiEM8 Paroz na Praze 109 Energetika v souvislos-tech, Kulturní noviny10 Četba: Poselství Luny11 TTIP12 Ohlasy, tiráž, kontak-ty

Ostrůvek v moři deviace

Opět se rozhořel boj o Kliniku, pražské auto-nomní sociální centrum vzniklé v nevyuží-vaném někdejším zdravotnickém objektu, kterékomunita mladých squattovala v listopadu 2014a během roku v něm rozběhla řadu sociálních akulturních aktivit v podobě nekonvenující tržní-

mu prostředí ČR. Doba klidu dohod-

nutá organizátory Centra s Úřadempro zastupování státu ve věcech ma- jetkových skončila počátkem února.Během roku uživatelé sice zvládli

zareagovat na námitky obyvatel z okolí, ztlumilihluk či přestali s pořádáním ohňových akcí, což ale

jejich odpůrce včetně radnice Prahy 3 nepřesvědči-lo, a pak přišla 6. února rozbuška v podobě útoku

maskovaných násilníků, kteří se pokusili budovuzapálit. K útoku došlo pár hodin poté, co přízniv-ci Kliniky uskutečnili plánovaný protestní pochododsuzující protiimigrační demonstrace, který bylpoznačen na Malé Straně podivným incidentems maskovanými útočníky.

Incident se stal významnou mediální akcí, neboťpřinesl řadu otázek, na něž vedení policie a rezortuodpovídalo často nejen nedůvěryhodně, ale dokon-ce i lživě. Nejprve totiž policie zapřela aktivní účastkriminalisty mezi útočníky na pochod, o níž vyslo-vil podezření policejní odborář. Policie ovšem užpředtím vyrukovala s dvojím metrem. Zatímco nademonstracích proti válkám, násilí, kapitalismu,korporátní moci, smlouvám ACTA či TTIP, politic-kým čachrům mocných, kterých se zhusta účastní

i anarchisté, nestrpí masky a jiné zákonem zaká-zané zakrývání obličeje, náhle vůči maskovanýmútočníkům na pochod byla slepá. Za slepou se vy-dávala i při identifikaci útočníků, přestože po me-tropoli instalovala stovky kamer s odůvodněním,že zabrání kriminalitě, a incident se odehrál přímopřed budovou objektu rezortu vnitra, který je ka-merově střežen. Navíc si útočníci masky natáhli až

[email protected]

Svoje připomínky, ná-zory, komentáře, pro-sím posílejte na tutoe-mailovou adresu:

zpravodaj AZ / únor 2016 / strana 1


2/12

krátce před akcí. Ze slepoty ji vy-vedla až identifikace některýchútočníků samotnými anarchisty.Údiv na rtech mnohonásobných

účastníků demonstrací výše zmí-něných zaměření sklidilo tvrzenípolicie o důvodech nepřítomnos-ti těžkooděnců a členů antikon-fliktního týmu na místě střetu,když každý si může všimnout,

jak byli jindy připraveni na mož-né kontakty a promptně komuni-kovali a přemísťovali se. Nepře-

svědčivé bylo ipozdější vysvět-lení ministravnitra MilanaChovance. Ten-to politik, kte-rý se uvedl na

celostátní scénupo sněmovníchvolbách jakozrádce zrádců,když prásknulmédiím utaje-nou schůzku

sociálnědemokratických pučistůs prezidentem, ačkoli právě onnavrhl její utajení, se totiž nejpr-ve prsil, jak incident nechá vyše-

třit, ale nakonec závažná pochy-bení v práci policie neshledal.Když aktivisté Kliniky, léčícínaši současnou nemocnou spo-lečnost, budovu po ohňovém úto-ku neopustili, vstoupil na scénumajitel domu ÚZSVM. Náhle zjis-til, že užívání budovy neodpovídáužití uvedenému v kolaudačnímrozhodnutí stavebního úřadu –

že se tam neprovozuje plicní kli-nika. Takže Centrum má klinikuvyklidit; co s ní sice není zrovna

jasné, Úřad ji asi prodá. MluvčíÚřadu ovšem cudně zamlčel, jakse Úřad popere s požadavkemna provozování plicní kliniky poprodeji. Kolik v Praze asi je zá-


jemců o koupi této budovy a jejíprovozování co by plicní kliniky?Nebo při prodeji přestane ÚZ-SVM, resp. stavební úřad lpět naurčeném použití?Státní orgánové a úřední údimají v Praze na triku už několik

objektů, z nichž squattery vyhna-li – a budovy jsou nadále opuště-ny a chátrají. Usedlost Cibulka avila Milada jsou nejznámější, to idíky řadě kulturních a přednáš-kových akcí tam uskutečňova-ných, ale ani mediálnípozdvižení okolo nichnezbránilo podobnémuosudu squattovanéhodomu na Albertově.

Na pochodu na podpo-ru Kliniky 26. února sesešlo na 1200 lidí odaktivistů Kliniky, uživa-telů jejích služeb, squa-tterů, aktivistů různýchiniciativ, hnutí a sdruže-ní až po straníky ČSSD,KSČM, Strany zelenýcha kdoví koho dalšího.

Pražská zastupitelka Petra Ko-línská (SZ) patří do kruhu těch,kteří se snaží, aby objekt získalpřevodem či koupil magistrát adal Klinice šanci. Bylo by to něcopro ČR zcela neobvyklého, útokproti dosavadnímu systému.Příběh Kliniky naznačuje, že

zásah státních orgánů nemusíbýt veden jen pod vlajkou dodr-žování zákonem zaručené nedo-tknutelnosti vlastnictví. Státníorgány nějaký čas respektovalyobsazení nevyužívané budovy akultivované využití – Klinika, Ci-

bulka, poslední etapa Milady roz-hodně nebyly drogovým doupě-tem. Co se tedy stalo, že nakonecdaly násilím vyklidit objekt, prokterý stejně neměly využití a ne-vložily do jeho oprav ani tolik, co

předtím squatterské komunity?Kromě obavy z antikapitalistickékomunity to vypadá na obavu zodlišnosti, z fungujícího příkla-du, že to jde i jinak.Možná nevraživost vůči Klinice

jako „ostrůvku pozitivní devia-ce“ není ojedinělou nevraživos-


3/12


tí, není jediným příkladem tlakuproti odlišnosti, diverzitě, svo-bodě, za jednotu, konformitu,za zglajchšaltování společnos-ti. Dokladů nuceného sjednoco-vání, uniformity je stále více. Azdaleka nejde jen o ČR, v nad-

národním je to šíření Pax Ame-ricana, manýry šéfů EU a řadydalších států. Klinika je pouhýstřípeček v globální mozaice. Di-verzita je přitom nejefektivněj-ším nástrojem využití složitostiZemě a pestrosti přírody, uživívíce než monokultura a je odol-nější proměnám. Kdyby jednotabyla efektivnější, tak už tu dávnomísto sýkorek, vrabčáků, kosů,

holubů, strak, kavek, havranů,sojek, strakapoudů, čápů a dal-ších máme jen ptáka obecného,v řekách a jezerech místo kaprů,štik, cejnů, karasů, bělic, mníkůatd. by plavali jen zástupci jakésiryby říční a v moři by byla jenryba mořská a na pevnině blbec

kontinentální – něco člověka,něco opice, psa, něco koně, slo-na, veverky, a také něco hyeny,něco ovce, něco hada...Mocní tohoto světa trpí deviací,že vše od nich odlišné,cokoli, co nemají pod

kontrolou, co nechá-pou, co je jim cizí, musípryč. Musí být potlače-no, zlikvidováno, zapo-menuto. Výplach moz-ku straníků se častokoná právě jeho vydrh-nutím ve jménu jedno-ty. Nestačí spolupráce,koordinace, musí být

jednota. Jednota bez

odchylky, bez deviace.Chtít takovou jednotu

je úchylné, je to devia-ce. Nikoho zdravého rozumu bynenapadlo vozit na stavbu pa-nely v osobáku a lidí v pojízdnémíchačce nebo konstruovat autona vše, v politice jsou ale obdob-

né požadavky častéa značnou částí po-

litiků tolerované. V soudobém světěcelostátních a mezi-národních institucíto dostává obludnérozměry. Příkazy adoporučení, kterémají smysl v Nor-

sku, Švédsku, kdesi na polárnímkruhu, jsou nesmyslné na Sicí-lii nebo v Řecku. Nehledí se namístní podmínky, stupeň vývoje,schopnosti, zvyky. Někdy mám

dojem, že jen pozdější vstup doEU nám zatím nepřinesl majákna Žofíně či horskou službu naŘípu.S Klinikou to vyznívá podobně.Svobodu a demokracii proklamují-cí zastupitelé mají pupínky z nezá-

vislého, autonomního, samospráv-ného centra. Lidé si tam říkají, cochtějí, pořádají, co chtějí, dělají,co chtějí. Omezili i provokace oko-lí hlukem a kouřem – to je provo-kace! Co se tam děje? A co se toděje, že tam se něco děje bez nás,bez našeho souhlasu, dohledu?

Neděje se snad zatím nic zvlášt-ního, jen lidé Homo Sapiens jsoulidmi Homo Sapiens. Utvořili sikomunitu, pracují v ní, pro ni atím pro sebe, dobrovolně, tvořivě,

učí se organizovat si svůjsvět a nést zaň zodpověd-

nost, jsou otevřeni ostat-ním zájemcům – a uzavřenipřed rozbíječi takovéto ko-munity.Klinika je korálkem na ře-tízku podobných korálkůskutečné demokracie, v nížsi lidé vládnou sami. Vy-mýšlejí, formulují, vybíra-

jí, rozhodují, realizují, zod-povídají. Jakpak se to liší

od přímé demokracie, odparticipativního rozpočtu?Klinika je ostrůvkem nor-

mality v moři negativních devia-cí. Nemusí se každému líbit, alenikomu nebrání, aby si vytvořilsvůj ostrůvek a osázel si ho svýmistromy a dělal si tam, co si zama-ne, pokud to nezpůsobí tsunami.Je přitom úchylné místo tvorby

vlastního ostrůvku bořit cizí os-trůvek.Karel Růžička

Petice na podporu Kliniky:http://www.petice24.com/peti-ce_na_podporu_autonomniho_so-cialniho_centra_klinika

mocní tohoto světatrpí deviací, že cokoli

je odlišné, musí pryč


4/12


Všem

pozitivnímdeviantům!

Poslední dobu se roztrhl py-tel s dobrými zprávami zobcí a regionů. Doslýcháme se opřípadech, kdy se někomu něcopodařilo, co by mohlo povzbuditk následování. Aby to nebyly jenzprávy z druhé ruky, otevíráme

tento koutek se samoobslužnouinspirovnou (podle vzoru porad-na). Napište nám o událostechz vašeho okolí, které stojí za za-znamenání a obsahují zkušenostivyužitelné i jinde. Informujte náso ostrůvcích pozitivní deviace, aťse nákaza šíří!

inspirovna Čaj o prekarizaci práce

Obnovili jsme naše pořádání čajů – setkánís přáteli a příznivci nad zajímavým tématem.Únorový čaj jsme věnovali tématu boje proti mo-dernímu otroctví. Přednášejícím byl doc. Pavel Ja-

níčko, který působí na ČMKOS (Českomoravskákonfederace odborových svazů).Přítomné, z nichž někteří dorazili až z Jablon-ce, seznámil s definicí dobré práce (decent work)podle standardů Mezinárodní organizace práce.Z toho pak násled-ně také vyplynulypodoby prekérnípráce, ve které seněkteří účastnícičaje takříkajíc „po-

znali“. Doc. Janíčkopředstavil základ-ní čísla pro Českourepubliku i poziciodborů k formámprekarizované prá-ce (kterou lze dáledělit na nelegální alegální). Nastínil i zá-važné téma agenturní-

ho zaměstnávání.Po obsáhlé přednášce následovala diskuse, týka- jící se především postavení odborů, úspěchu kam-paně „Konec levné práce“, či nedostatečné role in-spektorátů práce.Na našem webu bude k dispozici celá prezentacez únorového čaje a také se můžete těšit na video-záznam.

Ilona Švihlíková ve Štětí

Po Praze představila Ilona Švihlíkovásvou novou knihu „Jak jsme se stali ko-lonií“ také ve Štětí. Místní akci zorganizo-

val Petr Bureš, který byl rovněž iniciátoremvydařeného podzimního semináře v Lito-měřicích. Asi 40 účastníků si vyposlechloinformace k české ekonomice i společnosti.Debata zahrnovala širokou škálu témat, kte-rá se netýkala jen České republiky. Objevilyse i dotazy týkající se vhodnosti další těžbyuhlí. Na příkladu Německa jeden z přítom-ných odborníků na problematiku ukázal, žeuhlí se dá využívat podstatně efektivnějšími

způsoby, než je spalování. Po rozsáhlé dis-kusi následovala autogramiáda autorky ataké natáčení pro místní televizi.

Videozáznam besedy ve Štětí:https://www.youtube.com/watch?v=_Blzu-8CFKSo

Letecký pohled na Štětí

Čaj v sídle Alternativy Zdola


5/12


Projekt, který zvítězil v prv-ním pilotním participativnímrozpočtování na městské částiPraha 7 a vešel se do 1 milionuKč, je již uskutečněn a nejen na-

vrhovatelé vidí výsledek iniciati-vy na vlastní oči. Nové zastupi-telstvo nepokračuje v uplatněnípůvodně schváleného postupu,zdá se však, že participaci (účas-

tenství) občanů na rozhodová-ní chce pojmout šíř než jen prorozpočet. Uvidíme. V Semilechuž zastupitelé schválili upravenápravidla pro další ročník, kdyžloňské hlasování občanů rozhod-lo o rozdělení 5 mil. Kč na usku-tečnění čtyř projektů z 16 navr-žených. V obou případech nebylpočet hlasujících příliš vysoký,

v Praze 7 52, v Semilech 127. Se-milští se také potýkali s kritikou,když mezi schválenými projektynebyly jen pravidly stanovené in-vestiční akce, ale také zpracová-ní studií na ně. Poučili se a novápravidla už jsou v tomto smyslupřesnější.Právě probíhá hlasování o skoro

40 projektech na městské částiPraha 10. Snad se opravdu ma-sivní informační kampaň, včetněagitace členů Alternativy zdolana veřejných místech, zasloužila

o to, že už v prvních dnech hlaso-valo víc než 1200 občanů. Taképředstavení projektů na čtyřechmístech městské části s promítá-ním nejen údajů o projektech, alei fotografií a grafických návrhůbyla prospěšná a autory návrhů iorganizátory celého procesu bylyzodpovězeny desítky dotazů. Ná-vrhy projektů se v hlavním městěsbírají také v městské části Zbra-

slav a informační kampaň začalana základě schválených pravidelv Praze 3. Škoda, že v zastupitel-stvu Hlavního města Prahy majíteď jiné starosti – složení funkč-ní rady – a přes zájem některýchzastupitelů zatím k praktickýmkrokům nedošlo. Symbolických200 tisíc Kč k rozdělení občanynabízí zastupitelstvo v Litoměři-

cích.Podobně se snaží o osvětu a prv-ní kroky v některých dalších mís-tech, např. v Ostravě Jih, osvětamezi zastupiteli a občany probíhánapř. v Brně, Sadské nebo Plzni.

Alternativa zdola i Agora, o. p. s.,kde je participativní rozpočtová-ní v náplni jejich osvětové i in-

struktážní činnosti, uskutečňujířadu akcí na různých místech.Řada informací je i na www.par-ticipativnirozpocet.cz a není touž zdaleka jediný zdroj informací

na internetu česky. Ve srovnání se sousedními země-mi zatím nevycházíme příliš dob-ře. V Německu už má participacena rozpočtování určitou tradiciv desítkách měst, v Polsku se za-pojilo podle dostupných údajů jižvíce než 300 míst. Na Slovensku,kde začali už před 4 roky, po zku-šenostech z Bratislavy a BanskéBystrice se rozjíždí projekt v Tr-

navě a jinde.Participativ-ní rozpočtová-ní samozřejměnení samospa-sitelné. Zatímse u nás málovyužívá projed-návání (delibe-race) při výběru projektů a dává

se přednost zdánlivě jednoduš-šímu hlasování. Nalézání shodymezi občany na místě je ovšemdo rozhodování vtahuje víc a na-víc na základě bezprostředníchinformací pro i proti jednotlivýmnávrhům. Také částky jsou zatímmalé a občané rozhodují spíš osymbolických částkách. To se ale

jistě v případě úspěšného průbě-hu změní. Navrhovali jsme napří-klad pro Hlavní město Prahu as-poň 1 % výdajové části rozpočtu,o které se rozhoduje, když se od-

počtou tzv. povinné výdaje, kteréobvykle rozpočty spíš jen prochá-zejí. Šlo by o stovky miliónů Kč.Zároveň je třeba podotknout, žeobčané jen velmi málo využíva-

jí možnosti dané jim na úrovniobcí i krajů přímo zákony, totižprávo vystoupit při projednává-ní rozpočtů osobně na jednánízastupitelstev. Ještě účinnější jespojit to se zájmem o rozpočet již

v době jeho přípravy jednáníms příslušnými částmi úřadů i sezastupiteli, tedy pro rok 2017právě v této době – od března dočervna. Pokud se návrhy a sta-noviska, v tomto případě ničímpředem neomezované, dostanou

již do návrhů rozpočtů předklá-daných k projednání, je úspěchvelmi pravděpodobný.

V Alternativě Zdola jsme připra-veni podat víc informací, předatsoustředěné zkušenosti a podatpomocnou ruku každému, kdochce participativní rozpočtovánízkusit. Projekt se vždy přizpůso-buje cílům a podmínkám každé-ho místa. Václav Exner

Participativní rozpočtování se chytá i u nás


6/12


Záznam semináře STUŽ: Jak to Ne/Dopadlo v Paříži

Klimatická konference OSN v Paříži vyústila 12.prosince v novou klimatickou dohodu, nahrazují-

cí Kjótský protokol. Byla schválena reprezentan-ty 196 zemí OSN. Cílem dohody je snížit produkciskleníkových plynů, udržet oteplování pod dvěmastupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5stupně. Dohoda navíc zavazuje k miliardovým in-vesticím na pomoc rozvojovým zemím a každýchpět let bude podstoupena revizi.

https://www.youtube.com/watch?v=cRWuozC4CQc

Dokument – Nedej se: Pár kroků od

propasti

V polovině loňského prosince se tu téměř dvěmastům národních delegací podařilo přijmout doho-du o omezení emisí klíčového skleníkového ply-nu CO2 a také finanční pomoci rozvojovým zemímv boji proti postupujícím změnám klimatu. Poda-řilo se tak odvrátit klimatické hrozby a zachránitnaši planetu? Je globální oteplování jediným ob-řím problémem, před nímž naše civilizace stojí?

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550--nedej-se/216562248420001-par-kroku-od-propas-ti/

Beseda s Ilonou Švihlíkovou ve Štětí https://www.youtube.com/watch?v=_Blzu8CFKSo

Prádelna o migrační krizi

Z besedy v Kulturnímcentru Prádelna dne8. 12. 2015, kterou AZ

uspořádalo na téma mi-grace. Za moderováníJany Ridvanové zde vy-stoupili politolog Vladimír Prorok, aktivista To-máš Tožička a několik let v ČR žijící Íránka MonaKhademi.

https://www.youtube.com/watch?v=jGNa6CHqdashttps://www.youtube.com/watch?v=i2DFU6E5BiM

Anketa: Jak vážné je riziko další

ekonomické krize

Stále častěji se občanédotazují, jak vážné jeriziko další ekonomic-ké krize. Požádali jsmeproto tři ekonomickyfundované spolupra-covníky Institutu 2080Pavla Kohouta, Petra

Robejška a Milana Zele-ného, aby se pokusili natuto nelehkou otázku odpovědět. Všem třem jsmepoložili totožnou sérii otázek. Zde jsou jejich od-povědi:

http://institut2080.cz/publikujeme/anketa-ceka--nas-dalsi-ekonomicka-krize

doporučujeme

Ekonom Milan Zelený


7/12


Přes všechny starosti o globální konkurence-schopnost, migraci a terorismus existuje jen jed-na vyhlídka, která opravdu evropské mocnostiděsí: Demokracie!

Jaroslav Fiala, přímý účastník sjezdu, píše: „Vy-padalo to, jako by Janis Varufakis uspořádalvelký seminář pro studenty. Je úterý 9. února av berlínském divadle Volksbühne se schází aktivis-té, odboráři, ekonomové, intelektuálové a uměl-ci z celé Evropy. Vyjadřují se ke krizové situaciv jednotlivých zemích a navrhují nejrůznější řeše-ní. „Ztratili jsme ulici, lidé poslouchají islamofo-by,“ stěžuje si německá politoložka. „Musíme lidemvěřit, je třeba, aby víc participovali a spolurozho-

dovali,“ namítá řecká aktivistka. (...) Startuje hnu-tí za demokracii v Evropě 2025 (Democracy in Eu-rope Movement 2025 – DiEM). A jeho cílem nenínic menšího nežli zachránit Evropu. Podaří se to?“

OdkazyČlánek dostupný na: http://a2larm.cz/2016/02/lepsi-svet-je-na-ceste-vite-o-nem/Manifest v krátké i úplné verzi ke stažení nawebu: http://diem25.org

S chorvatským filosofem Srećkem Horvatem jsme mluvili o novém hnutí za demokratizaci Evro-py DiEM 25: http://a2larm.cz/2016/02/neni-tu-zad-ny-mesias/

Komentáře členů Alternativy Zdola Janis Varufakis, bývalý řecký ministr financía „rebel“, poznal lépe než kdokoliv jiný, jaká

je reálná podoba EU. A došel k názoru, že Ev-ropu lze zachránit jen zdola, na bázi solidárníakce. Proti byrokratizaci a mocenským zájmůmkapitálu se pokouší stavět hnutí za demokracii

v Evropě. Možná to zní příliš utopicky – alekdyž je druhou variantou stále reálnější „up-grade 30. let“ – pak si takový projekt zasloužívíce než jen naši pozornost.Ilona Švihlíková

Hnutí za demokratizaci Evropy DiEM 2025 je jednou z mnoha snah něco s tou naší nešťast-nou Evropou udělat. Prostá radikální myšlen-ka: „Demokratizujme Evropu!“ je dobrým hes-lem, ale zatím slabým programem. Také 19

vlastností, které podle zakládajícího memoran-da bude na základě společně připravené evrop-ské ústavy Evropa mít – doufejme, že se to mátýkat opravdu celé Evropy a ne jen té dosavad-ní „pevnosti“ EU – nemá zatím blíže popsanérozdíly proti stavu, který je už dnes v mnohahlavních dokumentech a ústavách. Část z nichmá též dobrý obsah, ale ten je příliš vzdálendenní praxi. Navíc Evropa nemůže být demo-kratickým ostrovem bez podstatně demokratič-

tějšího světa. Podmínku úspěchu připravované-ho hnutí vidím ve skutečném demokratickémzahrnutí všech, kteří k povšechně definovanézměně chtějí a mohou přispět. Myslím, že seto týká i nás v občanské iniciativě Alternativazdola. Rok 2025 je blízko, času na tak velkýúkol není tedy moc. Václav Exner

Hnutí za demokracii v Evropě 2025 - DiEM

I.Švihlíková V.Exner


8/12


Do hlasování o návrzích ob-čanů podaných v rámciparticipativního rozpočtu MČPraha 10 se zapojilo 5024 lidí,tj. bezmála 5 % celkového po-čtu obyvatel této městské části.Z předložených 33 návrhů se dovyčleněné částky 5 000 000 Kčvešlo sedm projektů (140 000 Kčzůstalo nevyužito). Nejvíce hlasůzískala úprava veřejných prostormetra Strašnická, dále uspěly re-

vitalizace parku Solidarita, okolíBotiče a vnitrobloku Vršovická/Užocká/Bajkalská/Krasnojarská,síť cykloboxů, úprava zastávekMHD Radošovická a Kubánskénáměstí a úprava pietního a od-počinkového místa Kapličkav Malešicích.Pro občany je tedy zdánlivé hoto-

vo, pro radnici přichází fázerealizace návrhů a zhodnoce-ní prvního ročníku. Se zapo-

jením občanů do výstavby sesice nepočítá, ale ti by nemě-

li tuto fázi pustit ze zřetele,ale naopak kontrolovat, jakradnice jejich návrhy uvádí vživot, jak se jejich představya peníze odvedené na daníchmění v žádanou skutečnost. Aktivisté AZ pomáhali bě-hem hlasovacího období od15. do 26. února (kvůli selhá-ní internetového hlasovacího

programu Demokracie 2.1 mu-

selo být o dva týdny odloženo) spropagací hlasování na několikamístech MČ: na stanicích metraStrašnická a Skalka, u OC Edena před radnicí, kde byla pro ne-uživatele internetu hlasovacímístnost s internetem. Z našichpoznatků při rozdávání letákůs přehledem návrhů a s infor-macemi o hlasování a o projektu

participativního rozpočtu Prahy10 Moje stopa vyplynulo zhrubanásledující: k bydlišti v MČ sepřiznala asi polovina oslovených,zvláště starší lidé, matky s kočár-ky a lidé středního věku, naopakk těm, kteří odvětili, že již hla-sovali, patřili především mladšílidé (signalizovali úspěch metra

Strašnická a přechodů Radošo-vická), vítali paroz, ale na podánívlastního návrhu v dalším roční-ku vesměs nyní nepomýšleli. Ně-kolik obyvatel Prahy 10 letáky

odmítlo s poukazem na negativ-ní zkušenost s radnici (např. ne-odprodej bytu), jen jedna reakcepřímo odmítla paroz – že mají býttyto peníze vynaloženy na bezdo-movce ap.Závěrečného hodnocení 1. roč-níku, které 2. 3. uspořádala rad-nice pro navrhovatele a další

zájemce, se zúčastnily přes dvědesítky lidí a přineslo další dílčípoznatky a nápady. Negativníchpřipomínek bylo málo (kupř.vůči záporným hlasům), naopakna závěr setkání zazněl dotaz,

zda radnice může zorganizovatsetkání občanů ještě před vypsá-ním dalšího ročníku, aby místníkomunita mohla s předstihemdiskutovat o svých potenciálních

návrzích – tedy právě to, o cove vyspělé občanské participacikráčí, o aktivní vlastní společnýzájem občanů o věci veřejné.Rovněž na pravidelné pracov-ní schůzce AZ jsme se shodli, žeradnice při uskutečnění prvníhoparticipativního rozpočtu v ČRodvedla kus velmi dobré práce a

její postupy a materiály si mohoudalší města a obce brát jako pří-

klad, jak paroz občanům předsta-vit, jak je vtáhnout do podávánínávrhů, jak je informovat o návr-zích a o hlasování.Radnice počítá s dalším roční-kem a chystá proň opět pět mili-onů korun. Zda a jak bude do tédoby probíhat realizace úspěš-ných návrhů z premiérovéhoročníku zatím není přesně zná-

mo. Radnice takový příslib předstartem končícího ročníku dala,neboť si politici byli vědomi fak-toru důvěryhodnosti akce, žeobčany mohou oslovit podruhéúspěšně jen tehdy, když z prv-ního pokusu budou hmatatelnévýsledky.(kru)

Na „desítce“ hlasovalo 5 % obyvatel

Úřednice Kateřina Vávrová,

která pro úspěch parozu udělalamnoho práce


9/12


Změna tarifů je zdůvodňována zejména tím, že při vzrůstající sa-movýrobě elektřiny či úsporných opatřeních v domácnostech a

firmách by se náklady na distribuční soustavu nespravedlivě pře-nášely na stále méněspotřebitelů.Přitom se však ar-gumentuje stavemroku 2040(!), kdy bydle ASEK (Aktualiza-ce státní energetickékoncepce) mělo být

v Česku nainstalová-no téměř 6 GW foto-voltaiky. Jenže podle

ASEK i vlastních od-hadů MPO bude v nej-bližších letech přibý-vat pouze cca. 50-60 MW střešních fotovoltaik ročně. Za nejbližšíchpět let to bude 300 MW a tyto zdroje vyrobí pouhých 0,5% českéspotřeby!Návrh nových distribučních tarifů je třeba kompletně přepracovat,neboť navržené tarify i nové poplatky pro samovýrobce absurdnětrestají ty, kteří chtějí šetřit a mít vlastní zdroje elektřiny. Vedlo byto k tomu, že už tak nízké plány MPO budou těžko splnitelné. Neboto je ten skutečný účel?

Odkazyhttps://simonikmilan.wordpress.com/2016/02/13/nova-tarifni--struktura-proc-takovy-spech/

Energetika v souvislostech:proč tak výrazná změna

a proč tak rychle?

Letošní sedmé číslo Kulturních novin (www.kulturni-noviny.cz ) kroužilo mj. kolem téma-tu vlastenectví a českého jazyka. Jaroslav Kovanda

ve skvělém fejetonu nadepsaném názorně Czech-ština? srovnává soudobou kontaminaci anglicismys historickým již vlivem němčiny. Vzpomíná na J.S. Presla a H. G. Schauera a uzavírá v lehkém tónu(!): „Přesto bych si přál, kdyby se čeština alespoňčástečně od té anglosaštiny očistila. Jak? Politickéřešení by tu možná bylo: kdyby Velká Británie ko-nečně vystoupila z EU a celá EU z NATO. Vliv USAby tedy zeslábl. Vliv angličtiny by oslabil.“ JiříGuth, člen Alternativy zdola, pak v osobně ladě-ném vyznání zjišťuje, že jeho češství pramení nej-víc ze vztahu k české zemi, ve druhé řadě ze vztahuk jazyku a národu a relativně nejméně mu záležína státu. Z tohoto pořadí mu vzešel i titulek Vlast,národ, stát a v textu nechybí odkaz na prezentaciIlony Švihlíkové o tom, jak jsme se stali kolonií.

O kontaminovanéčeštině


10/12


Dne 3. února 2016 se v Poslanecké sněmovně

konal veřejný seminář k chystané smlouvěTTIP mezi EU a USA. Prezentaci měli jak stou-penci, tak i odpůrci smlouvy. Argumenty stoupenců smlouvy nevybočovalyz rámce znalostí, které již jsou obecně známy.Hlavním jejich cílem bylo přesvědčit přítomné –či její většinu – že smlouva bude výhodná, což se

jim nepodařilo. Jejich argumenty byly vnímány jako hypotetické, nepodložené. Na druhé straněodpůrci smlouvy přinášeli přesvědčivé argumen-ty z mnoha hledisek, a to i z těch, které do smlou-

vy nejsou zahrnuty.Diskuse odrážela tuto situaci, obhájci smlouvybyli částečně titíž jako referující, anebo z jinýchmocenských struktur (vláda, EK). Opět, dale-ko přesvědčivější byli odpůrci. Bohužel zájemcio diskusi z řad odpůrců dostali každý jen jednupříležitost (na rozdíl od stoupenců).Byla jsem požádána, abych shrnula své otázkya argumenty, a to i ty, ke kterým jsem nedostalapříležitost je proslovit. Činím tak v několika bo-dech:

1) Jak je možné, že argumenty obhajující smlou-vu neobsahují analýzy o rozdílných podmínkácha potřebách jednotlivých zemí, kterých by sesmlouva týkala? Není přece možné tyto rozdílyignorovat, neboť to by mělo velmi destruktivnínásledky hlavně pro menší a slabší státy.

2) Nešlo by zrušit status právní osoby pro nadná-

rodní korporace, který zavedl prezident Reagan?3) Nešlo by dokázat, že v zájmu rozvíjení skuteč-né demokracie (zohledňující sociální a kulturníúroveň národů i většiny jednotlivců), by měl býtekonomický systém součástí demokratického sys-tému? Zatím se předstírá, že liberální ekonomic-ký systém je totožný s demokracií, což neodpovídáskutečnosti.

4) (Neměla jsem možnost říci). Je zcela zřejmé,

že mezinárodní obchod, včetně výroby, je předi-menzován (nadvýroba, výroba zbytečného, výrobamálo trvanlivého a kvalitního), s čímž smlouva ne-plánuje nic dělat, takže jde v podstatě o rychlostobratů, což slouží primárně k ziskům korporací asilnějších. Ale současný trend vycházející zdola jeopačný. Lidé požadují kvalitní věci, lokálně produ-kované, což souvisí i se sílící snahou po co největšísoběstačnosti států. Tento rozumný trend by byl iv souladu s tím, že by rozvojové země nesloužily

jen jako objekt vykořisťování silnějších, ale sou-středily by se více na produkci toho, co skutečněpotřebují. Z toho vyplývá i nutnost definovat úpl-ně jinak efektivnost ekonomiky a její hodnotícíkriteria. Hlavně z této situace vyplývá zbytečnostprohlubování nefungujícího ekonomického globa-lismu, orientovaného a zisk a ignorujícího důležitépotřeby většiny lidí a slabších národů.

Připomínky k semináři o TTIP Marie Neudorfllová


11/12


Julia Butterflly Hill:Poselství Luny. Příběh

ženy, stromu a bojeza záchranu sekvojí, Malvern, 2012.

Vroce 2011 vzbudila rozruchblokáda stromů v lokalitěPtačí potok na Šumavě. Aktivis-té se snažili vlastními těly brá-nit nepovolenému kácení stro-mů. Používali mimo jiné taktikysezení na stromech, lépe řečeno

na plošinách umístěných na stro-mech. Tato taktika přímé akcemá své předchůdce. Jednou z nej-slavnějších žen je Julia ButterflyHill (*1974), která sezením nastromě strávila neuvěřitelných738 dní. O své ojedinělé zkuše-nosti dávala vědět médiím a na-psala o ní i velmi čtivou, pouta-vou knihu. Věřící Julii bylo jen něco málopřes dvacet a neměla za seboužádnou aktivistickou minulost.Snad vedením osudu se dozvě-děla o místě v severní Kalifornii,kde korporace Pacific LumberCompany (vlastněná Maxxam)kácela stromy, bez ohledu na lid-

ská obydlí ohrožená po vykácenízávaly bahna, bez ohledu na eko-

systém a vzácné, mnoha set ažtisícileté sekvoje. Jednou ze sek-vojí osazených aktivisty z EarthFirst! byla až magická Luna, kekteré Julia pocítila silné poutoa byla přesvědče-ná, že jí musí předkácením ochránitza každou cenu. Vprosinci 1997 vy-šplhala asi 60 m

nad zem, kde pakstrávila přes dvaroky svého života,pohybovala se při-tom jen na pár me-trech čtverečních abez jištění za všechpovětrnostních pod-mínek. Světe divse, uspěla. Slezla ažpod podmínkou uzavření dohodys těžařskou společností o zacho-vání stromu a okolí. Luna dodnesstojí, byť již značně poškozená. Autorka čtenáře provází po-divuhodně rušným životem nastromě, každodenními starostmia radostmi, potýkáním se s pří-

doporučená četba: poselství luny

rodními živly (El Niňo) i samase sebou a svými pochybnostmi,

procesem učení se, spolupracís aktivisty i jejich vyhořením,obranou před útoky dřevařů, ko-munikací s médii, školami, děl-níky-těžaři nebo těžařskou fir-

mou. Nenásilnouobranou upoutalak obraně lesa pozor-nost celého světa.Julie udělala spous-ty vystoupení o seze-

ní na Luně a aktivi-smu, zůstala dodnesaktivistkou, bylazatčena při ochra-ně deštného pralesav Ekvádoru, kvůlihluboké nespokoje-nosti s tím, jakýmzpůsobem americkávláda zachází s pe-

nězi daňových poplatníků, svédaně poukazovala na dobročinnéprogramy. Julia se snaží minima-lizovat negativní vliv na životníprostředí – například nevlastníauto, je vegankou, vybírá jídlo zmístních zdrojů, nebalené – snažíse o integritu.

„Jak jsem tak promýšlela, zdályse mi možnosti spolupráce mezi

dělníky a environmentalisty do-cela slušné. Přestože mezi námibyly značné rozdíly, sdíleli jsmevlastně společný cíl: boj pro-ti ničivé síle obřích korporací.Dnešním korporacím se podařilozískat více práv než jednotlivýmlidem, a navrch k tou mají ještěméně zodpovědnosti. Korpora-ce mají pyramidální strukturus několika pohlaváry na plném

vrcholu. Tihle lidé zahrnují ne-patrný zlomek populace našíplanety, tak malý, že jimi zabíra-ný výřez ani není na kruhovémdiagramu vidět, jejich zisky všakpřitom tvoří polovinu všech pří-

jmů na Zemi. Nahoře jsou proto,že těží ze zisků těžce vydřenýchdělníky a ze zdraví naší země. Tysamé síly, jež ničí životní prostře-dí, jsou také zodpovědné za ni-čení pracovních míst a lidskýchspolečenství.“ (s. 177)Skrze životní zkoušky a těžkos-ti se stáváme krásnými a svo-bodnými. (s. 117)

Katka Vojtíšková


12/12


Dobrý den,

děkuji za zasílání Zpravodaje a jako velmi pozitiv-

ní vítám setkání všech iniciativ, k čemuž jsem vždyvyzývala, neboť zde je nutno prověřit, že iniciati-vy spolu nesoupeří (jako politické strany), naopak„táhnou za jeden provaz“, čímž je jejich aktivitaefektivnější. Dále to ukazuje na vyšší kulturu jed-nání v demokratické společnosti.Jde-li o zlepšení situace v ČR všem, musí všem i

jít o stejné cíle (průnik) a prosazování logickýchkroků k cíli vedoucích. Přeji hodně úspěchů,

s pozdravem M.Frymlová

Dobrý den,

děkuji Vám za Zpravodaj. Některé články jsem si již přečetla, zajímavé jsou některé postřehy. Líbí semi to, co člověk dlouho tuší, a takto si to potvrdí :-)Např. výstižný souhrnný bilanční článek o živo-tě v proměnách doby i neproměnných hodnotách,něco z článku o životě politika (který to snad mys-lel upřímně)...Čtu na smartphonu, takže mi tento formát přílišnevyhovuje, uvítala bych možnost čtení po jednéstraně na výšku.Jinak fajn, děkuji.

ZdravíEva Pulcmanová

ohlasyZpravodaj AZ(únor 2016)

Odpovědnýredaktor

Karel Růžička

Grafický design a sazba

Michal ČernýDo tohoto čísla

přispěli:

Karel Růžička, Ilona Švihlíková,Kateřina Vojtíšková, Václav Exner,

Jiří Guth, Zbyněk Fiala,Marie Neudorflová

Zdroj fotografií

www.freeimages.com

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdola YouTube: kanál AlternativaZdola Zpravodaj: [email protected]

[email protected]

Svoje připomínky, názory,komentáře, prosím posí-lejte na tuto e-mailovouadresu:

Documents

Zpravodaj AZ Únor 2016