(bezen 2014)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 1

Nky mezi pjmy a majetky nejbohatch na jedn stran a stednmi a chudmi vrst-vami na druh stran se ji po tyi deseti-let rozevraj a dosahuj u natolik nesou-mitelnch rozdl, e nastv situace, kdy je teba se zamlet, zda bude snena revoluc nebo regulac. Pracujc se toti zanaj domhat spra-vedlivj odmny za svoji prci, msto toho jsou vak pracovn pomry stle vce prvn a sociln slab, nekvalitnj, prekarizova-nj. Vyplynulo to z debaty Prce, prekarizace, alternativy, kterou 19. bezna v rmci cyklu Jin pohledy na svt uspodaly Mstsk knihovna v Pra-ze spolu s obanskou iniciativou ProAlt. Panelisty byli filosof Martin Brabec (MDA), politolog Jan Mjek (SocSol) a aktivistka Nikola imandlov (ProAlt), besedu modero-val ekonom Pavel Novk.

Mjek na vod pedestel formy pre-karizace: prodluovn pracovn doby trvalch vazk pi rostouc nezamstnanosti, nrst krtkodobch vazk, vyuvn OSV na prce zamstnanc (varcsystm), rozvoj pracovnch loh pro samostatn pracovnky, kte nemus bt fyzicky leny tm (nap. programtoi), zneuvn brigdnk a stu-dent apod. Domnv se, e by ml bt pijat zkon, aby veejn zakzky byly zadvny jen firmm s vlastnmi, nikoli smluvnmi zamst-nanci, aby tud plnily zakzku pmo a ne-peklply je na dal firmy. Zdraznil lohu odbor, ale konstatoval, e je sloitj a rizi-kovj (kvli tlaku zamstnavatel) se odbo-rov organizovat. Sdlil, e v USA kvli tomu zaali oslovovat zamstnance mimo firmy. Aktivist zahjili informan kampan na ji-

nch mstech setkvn lid (nap. v parcch), podobn zmnili tak informovn spotebite-l o pracovnch podmnkch dlnk kup. vkldali letky s informac o dtsk prci v prodejnch obuvi do bot na reglech.

Nikdy nebylo na svt to-lik sociln nespravedlnosti jako nyn, prohlsil poli-tolog s tm, e to je skvl zprva pro ty, je chtj svt mnit a usilovat o sociln spravedlnost. Informoval, e rozpotov kancel Kongresu USA zjistila, e od roku 1979 bhem 30 let

pjmy domcnost v USA po zdann vzrost-ly nsledovn: u 1 % nejvy pjmov sku-piny o 275 %, u dalch 20 % se zvily o 65 %, u stednch 60 % obyvatel o 40 % a v ppad 20 % sociln nejnich stouply jen o 18 %. Pro odstrann tto nesoumitelnosti je dle nho nutno prosadit srii pechodnch poadavk: nepodmnn zklad-n pjem (NZP), zkrcen pracov-nho tdne, teba vst kampa za dstojnou mzdu (na njem, stu-dia, kulturu i na urit spory), zavst mzdy pro studujc.Jak dodal modertor, p-jmov a majetkov nky se rozevraj ji po desetilet i kvli tomu, e narst rozdl mezi pomrn vym zdannm nzkopjmovch skupin a pomrn nim zdannm skupin vyso-kopjmovch.I imandlov pidala srovnn pjmy americkch manaer od 70. let se zvily asi o 750 %, zatmco pjmy dlnk v tch samch firmch vzrostly jen o 5 %. V t souvislosti poukzala i na ppad

Revoluci, nebo regulaci?

kalend

zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 2 zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 3

esk poty, kde pepkov zamstnanci musej nabzet rzn nepotovn produkty, piem za tuto prci fakticky pobraj ni odmny, ne berou jejich fov, kte se na tomto prodeji vbec nepodlej. Aktivistka uznv, e se tko prosazuje zvyovn dan, protoe hroz odsun produkce za hranice. N-kter innosti, zvlt sluby, vak do zahra-ni nelze pesunout, nebo klientela je zde, upozornila a varovala, e nelze spolhat na stkn bohatstv od bohatch k chudm.Jak dle pipomnla, koncept stench vazk vznikl kvli mateskm dovolenm a

studentm, za as se vak posunul a je zneu-vn, nebo je to vhodn pro zamstnavatele. Podtrhla, e na prekarizaci prce vydlv zamstnavatel, je veden snahou o sniovn nklad a maximalizaci zisku, proto manipu-luje se zamstnanci na dobu uritou atd. Dle n existuj dv cesty een. 1. Jt politickm rozhodnutm proti socilnmu dumpingu, pro-ti pesouvn vrob do rozvojovch zem, co vak nesta eit na nrodn rovni, nbr je teba postupu na rovni EU i celho sv-ta. 2. Prohlubovat uvdomovn si hodnot ve spolenosti a postupovat proti konzumerismu

lid. Jak upozornila, i populrn vyuvn diskont a nzkonkladovch spolenost pre-karizuje jejich zamstnance, nebo nzk cena pro spotebitele je vykoupena nzkou mzdou pro zamstnance.Brabec rozebral NZP a pipomnl, e idea garantovat vem zkladn prostedky na ivot je star stovky let, mj. ji uvd Thomas Moore v Utopii. Sdlil, e dle nkterch zpadnch ekonom by NZP ml bt nad rovn ivotn-ho minima, kup. okolo 200 eur (dle konkrt-nch podmnek v zemi). Je nzoru, e NZP lidi osvobozuje a aktivizuje. Lid i pi pobrn NZP mrn nad rovn ivotnho minima by pr chtli pracovat nebyl by toti dostaten, aby uspokojil jejich nroky na kvalitu ivota. Ti, kte chtj nkter prce vykonvat, ale kvli jejich nzkmu ohodnocen je odmta-j, by je tm pdem mohli pijmout a ti, kte prci hledaj, by pijali i he placenou, nebo by byli zajitni NZP. Jak pitom filosof zd-raznil, NZP by poslil vyjednvac pozici tch, je prci hledaj. NZP pitom me pinst vhody i zamstnavatelm zlevnil by nkter prce, lid by dky zajitn skrz NZP pijma-li i mn honorovanou prci. Vzpomenul, e uritou formu veobecnho pjmu kdysi navr-hoval zavst Vlastimil Tlust (ODS), kter ale chtl souasn zruit vechny ostatn sociln dvky a dchody, tj. nelo ani tak o NZP, jako o snen vdaj sttu.Brabec piznal, e NZP by si vydal urit dan, vyuity by mohly bt ekologick, Tobi-nova, nebo z pjm sttnch podnik. Vyso-kopjmov populace by na NZP kvli danm prodlala, pro st spolenosti by vsledek byl neutrln, nzkopjmov st by ale vydlala. S NZP dle vtiny zahraninch expert pr nen nutn spjata njak cenov regulace, vy-svtlil s tm, e regulaci provz urit neefektivita. Sdlil, e NZP je vy-plcen na Aljace, a to ve vi 2000 USD ron.Zabval se rovn otzkou rozdlo-vn, i perozdlovn. Poukzal na chystan peklad knihy Materiln zklady svobody a na prci Johna Rolse o teorii spravedlnosti. Otzka perozdlo-vn je otzkou so-ciln spravedlnosti, pravil. Odmtl nzory, e trh statky rozdluje spravedliv, dle zsluh,

co uznal i Friedrich Hayek, ve skutenosti je toti rozdluje dle schopnosti platit. Trh navc neohodnocuje vechny talenty, spole-nost se mus o n zajmat, podtrhl. Odvolal se na Rolse, e lze majetek odebrat i bohatm zle na spoleensk dohod a pedstavil jeho mylenkov experiment: Skupina lid, kte navzjem neznaj sv vlastnosti, nadn, zna-losti, dovednosti, sociln zzem, se m do-hodnout na pravidlech rozdlovn. Dle Rolse bude vsledkem stav rovnosti, objektivity, kdy nikdo nebude riskovat pravidla nemu stra-nc, by teba i ve svj domnl prospch. Aby tedy bylo dosaeno spravedlnosti, mus bt nastolena nestrannost, rovnost. Pitom lze povolit nerovnosti, ale jen ku prospchu slabm, nebo k podpoe talentovanch, kte se pak o vsledky podl, nebo talent si nikdo nevytvoil, nezaslouil, lid se rod do uri-tch rodin, jde o genetickou a sociln loterii. Nelze proto brt ohled a oceovat dle talentu, vdy vliv m i poad narozen, podotkl Bra-bec. Pedstavy, e je nutno ocenit zodpovd-nost, vyvrtila dle nho nedvn ekonomick krize, ponvad ti, kte za ni nesou zodpovd-nost, nijak postieni nebyli. Odmtl t snahy o paternalismus pi vyuit NZP, ostatn by dajn nemli nutit ostatnm nzor, jak je pojet sprvnho ivota.Novk k tomu doplnil przkum ze vcarska, kde respondenti odhadovali, e po zaveden NZP by 60 % lid pestalo pracovat, ale pitom 95 % dotzanch odpovdlo, e oni by praco-vali nadle.Stav povdom eskch oban o NZP hodno-til filosof s uspokojenm zatmco ped rokem byl NZP jen akademickou otzkou, dnes ji je v povdom ir spolenosti, a to pesto, e se to nestalo pedmtem zjmu masovch mdi.V diskusi se Majek vyjdil i ke zneuvn socilnch dvek: Je to mtus. Pipomnl przkum z dob ministrovn Miroslava Ka-louska (TOP 09), e zneuito je pouze 0,02 %. Jak podotkl, na dvkch se ned t a tak do sociln vylouench lokality se kritici nest-huj. Vytkl tak Kalouskovu nkdejmu kole-govi Jaromru Drbkovi (TOP 09), e rozvrtil ady prce, pehltil je administrativou, take nejsou s to dodvat podrobnj daje o neza-mstnanosti, jej skladb apod., a naopak, e se ze sv funkce snail podporou personlnch agentur o zhoren podmnek pro odborov organizovn a tak oslaben pozic odbor.(kru)

Nepodmnn zkladn

pjem je vyplcen na aljace

ve v 2000 USD ron

TV V TV - Jaroslav UNGERMAN. Kdy: ter, 8. dubna, 17:00 19:00. Kde: Caf Exil, Bubenesk 10, Praha 6.

SPaS: Evropsk parlament. Zveme vs na semin SPaSu Evropsk parlament , fungo-vn eurozony, euro, fiskln kompakt. P-tomni budou europoslanec za SSD Libor Rouek, europoslanec za KSM Miloslav Ransdorf. Kdy: tvrtek, 10. dubna, 17:00 19:00. Kde: nmst Winstona Churchilla 2, ikov, Praha 3.

Vernis: LIBUE STAKOV & LADI-SLAV VORBA srden Vs zvou do svho vtvarnho svta. Kdy: tvrtek, 17. dubna, 17:00 19:00. Kde: Frantika Kka 10, Praha 7

MDA: Limity pro tbu uhl. V dopoled-nm bloku s odprci i pznivci prolamov-n limit rozebereme souasnou situaci na Mostecku a v odpoledn sti se zamyslme nad relnmi pleitostmi ekologickho rozvoje regionu. Kdy: Steda, 23. dubna, 09:30 11:30. Kde: Snmovn 1, Praha 1

Nae spolen ptomnost ekonomick rst v souvislostech. tvrt ronk meziobo-rov konference, zamen na environmen-tln, sociln a etick souvislosti ekonomic-kho rstu. Kdy: tvrtek, 17. dubna, 09:00 11:00. Kde: Braniovsk 31, Praha

MDA: Myslet socialismus bez tank. MDA zve na diskusi o knize Myslet socialismus bez tank Svoboda slova ve sted/tu zjm eskoslovenskho roku 1968. Kdy: tvrtek, 17. dubna, 17:00 19:00. Kde: Hybernsk 7, Nov Msto, Praha 1

Dm ten Rusk: Kulturn politika sttu. Kdy: t, 24. dubna, 18:00 20:00. Kde: Rus-k 192, Praha.

Zdrojovna Workshop. Kdy: Nedle, 27. dubna 2014 Kde: Radlick 125 - Za ensk-mi domovy 125/5, 15000 Praha 5

doporuujeme...

zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 4 zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 5

Proalt pokraoval v ad debat o souasn podob trhu prce a mo-nostech boje proti prekarizovanm zamstnnm.

http://www.youtube.com/watch?v=nHR5Vrm2uug

Protoe poboka MDA na Praze 5 se stala nedobytnou, pesunuli se zjemci o diskusi o stavu esk ekonomiky, improvizovan do sdla Alternativy Zdola. To npor divk vydrelo a mohla se rozbhnout debata nejen o esk ekonomice dotazy divk se tkaly i dohody TTIP, postoje k Ukrajin a ady dalch aktulnch tmat. Sami se mete pesvdit na videu:

https://www.youtube.com/user/AlternativaZdolahttps://www.youtube.com/watch?v=c-t7qpMaxss&list=UU-9_9XaeYPtTFpvbDL2HqYVg

MDA Praha zareagovala rychle na situaci na Ukrajin a zorganizovala debatu k tomuto havmu tmatu. Steinerv sl dimenzovan na 80 astnk praskal ve vech, protoe pijt si poslechnout prof. Oskara Krejho pilo tm 130 lid - ada z nich tedy musela stt. Postoje znmho politologa a odbornka na mezinrodn vztahy Oskara Krej-ho a tak historika Filipa Outraty si meme poslechnout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=10XRlpGbSCU&list=UU-9_9XaeYPtTFpvbDL2HqYVg

https://www.youtube.com/user/AlternativaZdola

Nad budoucnost Ukrajiny se zamlela i Ilona vihlkov ve svm lnku na Britskch listech:

http://blisty.cz/art/72707.html

Beznov aj o komunitnm zemdlstv

Beznov aj AZ se nesl v duchu komunitnho zemdlstv, kter je jednm z tmat, jim se vnujeme. Tma bylo pojato ryze praktic-ky, protoe role hlavn pednejc se ujala Mla Kettnerov, sama v takovm projektu zapojen, tedy s adou praktickch zkuenost. Poslechnout a doplnit pili nejen mstt zjemci, ale tak zemdl-ci. Poslechnout si vce o komunitou podporovanm zemdlstv, jeho vhodch pro ob zainteresovan strany mete zde:

https://www.youtube.com/playlist?list=PLCqFDEBNy0BePRJKS8PD-GylMBId7exqmM

Dle ne msc trvajc krize a existenn nejistota inoher-nho divadla msta st nad Labem, o.p.s. skonila v noci ze 3. na 4. bezna na zasedn zastupitelstva. Budouc ivot pesky by zajistil pspvek na innost, ten ale organizace ne-zskala.Msto v rozpotu na rok 2014 vylenilo dostatench 12 mil. K na inohru. V beznu zastupitel rozhodli o vzniku nov pspvkov organizace msta inohern studio, kter pidli-li 8 mil. K. Zbyl 4 miliony budou pidleny v grantu na inohru ve velkm Severoeskm divadle opery a baletu, s.r.o. Pt let fungujc obecn prospn spolenost pjde do likvidace a se souborem se e podmnky pechodu do nov organizace. Jednn nejsou jednoduch, msto toti nechce nabdnout angam vem vad editel V. epek, umleck f F. Nuckolls, herci J. Haidler a J. Maryko. Posledn jmenovan se v mdich proslavil tm, e neudrel emoce a udeil po skonen zastupitelstva na schodech radnho msta a pedsedu sprv-n rady divadla J. Eichlera (herec je mu vha a polku si J. Eichler skoro neviml, dl sledoval svj mobiln telefon). Ob strany se navz-jem obviovaly ze l.Co stoj za pozornost, byl neurval pstup zastupitel msta k parti-cipujc veejnosti.Na zasedn zastupitelstva nemohla veejnost sedt v hlavnm sle, ale pouze na balkn. Bod k inohernmu studiu byl zaazen a na ko-nec programu. Jeho pedsunut se nepodailo a jednn nastalo kolem 22 hodiny, hlasovn probhlo po plnoci. Podklady zskali zastupitel asi pl hodinu ped projednvnm, nemli tak monost se s nimi d-kladn seznmit, ovit informace, domluvit na postupu. Msto pod-klady neumstilo na internetov strnky. ok piel ve chvli, kdy v rozprav vystoupila editelka Dejvickho divadla, mstopedsedkyn Asociace profesionlnch divadel a spolu-autorka petice za divadlo (22371 podpis) E. Kejkrtov Mikov. Primtor ji peruil, pedal slovo tajemnkovi a ten citoval ze zkona o obcch. Tvrdil, e vystoupit sm pouze obyvatel msta nebo maji-tel nemovitosti v katastru obce. Pan editelka oponovala, e bylo na jednn sprvn rady divadla dohodnuto, e me vystoupit. J. Eichler dohodu uznal, ale pr si podmnku v danou chvli neuvdomil a t-ko me poruit zkon. A pot opozin zastupitel dal procedurln nvrh, aby zastupitelstvo odhlasovalo monost pan Mikov vystou-pit. To se tak stalo. Opakovan toti vystupuj na jednnch lid, kte v st nebydl (nap. investoi)! Radn Eichler tedy bu trp ztrtou pamti, nebo zkouel, zda nhodou neprojde pedstrn omezen zko-nem. Hrubosti vi nkolika lidem se dopustil radn A. Fiera. Na adresu pan Kejkrtov Mikov ekl, e udlala inohernmu studiu medv-d slubu. My jsme dlali za Vs, my jsme napsali novmu ministrovi, aby se postaral o inohru, to m dlat asociace (.) to co jste tady ped-vedla, jestli nkoho zastupujete (.) j, kdybyste mne takto zastupovala, tak bych Vs opravdu nechtl.V st nejde ani pouze o udren svobodn kultury, ale tak o pstov-n kultury svobody.

Kateina Vojtkov

st nad Labem: konec nezvislho inoherku

Dal informace:

www.cinoherak.cz

Blog J. Haidlera. Do-stupn z: http://haidler.blog.idnes.cz/

700 korun ke kad vstupence z rozpotu ms-ta. 21.02.2014. Dostupn z: http://www.usti-nl.cz/cz/seznamy-zprav/aktual-ni-informace/nova-stran-ka-11.html

Oteven dopis lenm Zastupitelstva msta st nad Labem. st nad La-bem: inohern divadla msto st nad Labem, o.p.s., 2014. Dostupn z: http://www.cinoherak.cz/download/files/otevendo-pislenmzastupitelstvam-stastnadlabem.doc

Vyjadujeme nejvy- pobouen. 5. bezen, 2014. Dostupn z: http://www.divadelni-noviny.cz/vyjadrujeme-nejvyssi-po-boureni

Zpis z 19. zasedn Zastupitelstva msta st nad Labem. Bod 44. 3. 3. 2014, Magistrt msta st nad Labem. Dostup-n z: http://www.usti-nad--labem.cz/files/rm-zm/z19zm2014.doc

st nad Labem

zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 6 zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 7

Ve tvrtek 13.3. probhla v bratislavsk mstn sti Nov Mesto prezentace pro-jekt, navrhovanch k realizaci v rmci par-ticipativnho rozpotu. Selo se dohromady 15 nvrh, v stkch od 600 do 7 000 euro, kte-r se uchz o podl z patnctitiscovho roz-potu pro tento rok. Na shromdn dorazilo pes 50 lid. Krom koordintor jednotlivch nvrh to byli i mstn zastupitel a zjemci z ad veejnosti.Na vod modertor Peter Nedorok sezn-mil ptomn s procesem participativnho roz-potu. Pipomnl, e participativn rozpoet funguje na 3 000 mstech na svt a to vetn stt, jako je teba na. Nen divu, e se jm zabv i OSN, kter participativn rozpoet vyhlsila za nejefektivnj nstroj pro samo-sprvy, kter se sna o naplnn cl demo-kracie, obansk spoluasti, transparentnos-ti, modernizace a efektivity.Hlavn npln setkn byla samotn prezenta-ce projekt. Pvodn jich bylo 16, ale o reali-zaci jednoho bylo rozhodnuto pedem. Tkal se renovace zbradl na zastvkch MHD a osvojil si ho bratislavsk dopravn podnik. Zbvajc projekty se daj zaadit do nkolika skupin.Nejvce zastoupen skupina nvrh se tkala oblasti zelen. Sely se v n nvrhy od prom-ny mstskch trvnk v bylinn zhony po komunitn zahrady. Teba projekt Pestujeme dobro(tky) pot se zapojenm mnoha skupin od k Z, pes seniory, kte by pedvali sv zkuenosti a k zapojen lid bez domova.Dal hojn zastoupenou oblast byly sluby pro seniory, od zajitn kontakt osamlch senior po lep vybaven dennho centra. Projekt Prevencia socilnej izolcie seniorov pot se zamstnnm socilnho pracovnka, s nm by si mohli dchodci popovdat po te-lefonu. V ppad, e by klienti mli konkrtn podnt, co by se dalo zlepit v mstsk sti, pedal by ho pracovnk pslunmu odboru.Pilo i mnoho nvrh na projekty pro dti a mlde, od koln zahrady a umleck dlny po nzkoprahov centrum pro dorost. Dal projekty smovaly do oblasti kultury, dopra-vy, otevench dat nebo zdrav. Nejzbavnj prezentaci ml projekt Ako njs v tele zdra-vho ducha?, kter se vnoval kondinmu cvien a kter pedstavila pedsedkyn mst-

n poboky ervenho ke, pan Ursnyov. Naped ns vechny pesvdila, e jsme sice vichni zdrav, ale trochu postien, pak zvldla ocitovat samu sebe a kdy vyvo-lala smch, reagovala na to slovy: Asi jsem vs vechny pesvdila. Jestli je jej odhad sprvn, poznme za dva tdny, ale rozhodn na jej projekt nikdo nezapomene.Pi prezentaci se vystdaly vechny skupiny obyvatel Novho Mesta. Projekt Pozastvka, kter pot s panely na zastvkch MHD, informujcmi o zajmavostech dan lokality, navrhla skupina hendikepovanch obyvatel.Zajmav bylo, jak se tmata prolnala. Pro-jekty potaly se zapojenm senior, s asti bezdomovc (a to i se zaplacenm jejich pr-ce), nkolik z nich se zabvalo problmovmi lokalitami. Bude zajmav dl sledovat proces veejnho zvaovn, jestli se nkter projekty nepropoj. Vznikl i humorn konflikt, kdy v rmci prezentace jednoho projektu zaznla stnost na to, e v dennm centru pro seniory nejsou prostory k cvien, protoe se v nm vydvaj obdy, zatmco dal projekt hjil stav souasn a poadoval dovybaven televiz, pro-toe klienti maj ji problmy se pohybovat.To byl ale jedin nznak nesouladu. Vem projektm se dostalo kladn odezvy a v zvren debat se hlavn eilo, jak jich zrealizovat maximum. Peter Nedorok tak mohl uzavt setkn konstatovnm: Vznik o ksok kraj svet.Veejn zvaovn projekt s nslednm hlasovnm probhne 27. bezna a pot vm opt pineseme informace pmo z msta.

Vznik o ksok kraj svet politici: ZVOLTE NS A PAK TYI ROKY MLTE

AZ pokrauje v kampani za participativn rozpoet v Praze. Velikou podporou je pro ns rozrstajc se hnut spch na Slovensku. Po-dvejte se nap. na asn npady oban bratislavsk tvrt Nov-ho mesta:

http://pr.banm.sk/liferay/article/-/journal_content/56_INSTANCE_wr-x2GwJwJ4Pk/282511/3104113

a nezstane jen u npad na pape vybran projekty (hlasovnm oban) se budou realizovat!

AZ pokrauje ve spoluprci na Praze 7 a doufme, e na konci dubna zastupitel rozhodnou o prvnm kroku k vt asti oban na roz-potu mstsk sti. Tak jsme oslovili zastupitele cel Prahy s tmto konceptem dosta-li jsme velk mnostv povzbudivch a kladnch reakc, dajcch o dal informace i schzky, i nkolik odpovd, ve kterch je skryto, e oban maj jen prvo volit sv zastupitele a nsledn tyi roky mlet. A pokud se chcete do problematiky PR ponoit hloubji, pak upozor-ujeme na monost sthnout si zdarma cel materil Ekumenick akademie:

http://aa.ecn.cz/img_upload/c4e56783c55554248b7d9cef-c26859ea/0103_ea_sw_sbornik_a5_web.pdf

zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 8 zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 9

Rozhodovn o rozdlen 20 000 z rozpo-tu bratislavsk mstsk sti Nov Msto jde do finle. Ve tvrtek 27.3.2014 se odkryla polovina tajenky hlasovn, protoe ten den na mstnm ad probhlo veejn zvaovn projekt, kter m v konench vsledcch 50% vhu. Po tech hodinch se tak dostal do ela projekt na revitalizaci bvalho elezni-nho ndra Fililka.Veejn zvaovn je zvltn systm hodnoce-n, kter vn do vbr projekt k realizaci draz na informovanost tch, kte rozhodu-j. Novomean mli monost hlasovat dalmi dvma metodami pomoc in-ternetov anke-ty nebo fyzicky hlasovacmi lstky do uren na nkolika mstech mstsk sti. Oproti tmto tradinm meto-dm veejn zvaovn zavd kritria, podle kterch se kad projekt hodnot. Oproti sou-ti krsy, se tak sna vnst do hodnocen vt objektivitu.Monost pmo hlasovat mlo pouze 15 koor-dintor projekt, kte hodnotili sv nvrhy navzjem. Pesto toho veera dorazilo asi 25 lid a k tomu dva zastupitel a starosta. Na vod pedstavil modertor Peter Nedorok program, kter se dlil do ti hlavnch sti nvrh kritri hodnocen, prezentace projekt a samotn hodnocen.Dohromady se vybralo 5 kritri, kdy se pi

hlasovn mohlo v nich pidlit kadmu pro-jektu 0 a 5 bod, podle toho, nakolik kritri-um sploval. Nkter kritria pro hodnocen byla dopedu pipravena, ale slouila pouze jako inspirace. Shromdn si stanovilo kritria pro hodnocen samo. Velice rychle se podailo domluvit na kritriu Clov skupina, kam spadala rznorodost, pm a nepm dopad a velikost skupiny. Vt diskuse se zvedla u druhho kritria Soulad projektu s preferencemi. V Novom Mest sbrali pod-mty od oban. Bylo vzneseno hned nkolik

nmitek, jed-nak k tomu, na jakm vzorku byl przkum uskutenn a jak je hodno-vrn. Objevil se dokonce nzor, e: Odpovdi byly

posbrny od lid, kte nic nedlaj a jen keca-j u piva. Pesto bylo nakonec toto kritrium pijato.Dalm kritriem byla Mra dobrovolnictv. Ukzalo se, e vtina projekt, 14 z 15, po-taj se zapojenm dobrovolnk. Protoe se toto kritrium nesetkalo se veobecnm pi-jetm, bylo dalm navrenm Expertn know--how pro jeho vyven. Diskuse se stoila k tomu, jak toto tma objektivn hodnotit, protoe v jeho hodnocen byli koordintoi odkzn na to, co o svch odbornch vdo-mostech pov ostatn. Debatu dobe vystihla vta: Meme si navzjem dvovat? Take

Meme si navzjem dvovat?

tvrtm kritriem se nakonec stalo Efektivn vyuitelnost financ a ptm Udritelnost a podpora participativnho rozpotu jako celku.Po optovn prezentaci projekt se pistoupi-lo k hlasovn. Po stran mstnosti bylo nale-peno pt velkch papr, pro kad kritrium jeden, na kter zapisovali koordintoi hodno-cen ostatnm projekt. Vyskytly se asi jen dva problmy, kdy jedna koordintorka hodnotila i svj projekt a dal koordintor zamnil v jednom kritriu sloupce. Chyby se ale oka-mit opravili a nemly na vsledek vliv. Na-konec se ukzalo za nejproblematitj sest tch tisc sel.Dle vsledk se na prvnm mst umstil pro-jekt Revitalizcia stanice Fililka, kter byla konenou stanic konspen drhy Bratisla-va Trnava. Dnes zarst blm a mn se na skldku. Na druhm mst se umstil projekt komunitn zahrady Zeleninovo. Na bronzov pce skonil projekt Ako njs v tele zdra-vho ducha? Jeho koordintorka, pan Elena Ursnyov, zaujala u pi veejn prezentaci projekt o trnct dn dv. Jak se svila jed-na astnice: 20 let jsem nic nedlala a hned po jej prezentaci jsem si la zacviit.Po polovin hlasovn maj tyto projekty velkou anci na realizaci. Konen vsledky budou znmy zatkem dubna, a se pidaj vsledky hlasovn na internetu a do uren. Vzhledem k zaplen astnk a podpoe samosprvy, m participativn rozpoet na-kroeno k spnmu pokraovn i v dalch letech.rozhodovn o 20 000

euro z rozpotu novho

msta jde do fiinle Ve dnech 14. - 15. bezna probhla v Pra-ze zatm posledn pracovn schzka k tmatu etick finann instituce v R. Roz-hodli jsme se na n, e naim dalm krokem bude oficiln zaloen drustva, kter by tuto funkci naplovalo. Ustavujc shrom-dn je plnovno na druhou plku kvtna v Brn. Na beznov prask schzce jsme se tedy vnovali pedevm vcem, kter jsou k tomuto kroku poteba nzev, sdlo, stano-vy, posln, etick kodex, orgny, apod. Sdlo drustva bude s velkou pravdpodobnost v Brn, o nzvu budeme hlasovat na schzce v kvtnu. Ve lenskho vkladu byla stanovena na 2000 K. Schzka je oteven vem zjem-cm o formovn drustva, nejen potencilnm zakldajcm lenm.

Rozjezd drustva etickch penz

zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 10 zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 11

Ekologick patront nad vodnm tokem

Program patront obyvatel a obanskch sdruen nad vodnmi toky, aby se obnovila jejich prodn podoba, rozbhla Koalice pro eky a asociace Zelen kruh. Jde o navzn spoluprce dobrovolnk se sprvci tok, vodhohospodi a ekology na uskutenn drobnch svpomocnch zsah, kter by nastartovaly samoinn proces zlep-en koryta toku vytvoenm ztoin, tnk, peej, klidnch i rychle tekoucch sek, kter zv retenn schopnost zem a navrt rzn ivoichy. Pispje tak k ochran jak proti pesychn, tak i bleskovm povodnm, obnov samoistc schopnosti toku a rozvine mstn biodi-verzitu.Patrontn program byl inspirovn projektem Vyd eky, kter uspl v souti evropsk asociace outdoorovch firem (EOCA). Prvn pat-ronty se rozbhly v jihoeskm Kadov u Blatn a v Praze (Ptel Kunratickho potoka, Roztylsk potok), do-jednn je v Teli (Arnika, Brontosaui). Clem je navrtit tokm pirozenou schopnost vy-rovnvat se s extrmnmi stavy, snit vodn erozi, zlepit mikroklima, kter ztratily nebo se zhorily kvli technickm pravm, narov-nvn, zpevovn beh apod. Obnovit se maj meandry, zprchodnit bariry a odstranit migran pekky, co vytvo podmnky pro vy zarybnn a pro ivot mnoha obojiveln-k, hmyzu a dalch druh, m se nap. pro vydru, jej teritorium m a 10 km, roz jej pirozen potravn zkladna msto napa-dn ryb nsady. V vahu pichz vyhlouben tnk, vytvoen polohrzek, odstrann i snen pekek v toku, ale tak likvidace er-nch skldek i invazivnch rostlin. Nejde jen o zsahy pmo v tocch, ale teba i o zatravovac psy i vytvoen mokad na zemdlsk pd, mezi lny a loukami v okol. Mlo by jt o prce, kter nevyaduj vodoprvn zen.Podle autor se do programu mohou zapojit nap. hasii, sportovci, koly, okralovac spolky, letn dtsk tbory. editelka Zelenho kru-hu Julia Sokoloviov vyzdvihla prv efekt organizovn tto pe o vodn toky zezdola, samotnmi mstnmi obany a komunitami, co by mlo bt zrukou dlouhodobosti a kvality patrontu, upmnho zjmu o vc. Jak Zora Kaskov (Kp) dodala, mstn se t snze dohodnou s ady a vlastnky. Jana Vintrov (Kp) vyzvala ke shromaovn tip na potoky, jejich koryta by se mla zlepit, zdraznila spolupr-ci odbornk a laik a varovala ped gerilovmi akcemi. Za vhodn povauje uren kritri pro sledovn zlepen stavu, co teba mohou i dti jako analzu druh a pot ivch organism v rmci koln v-uky i tborov hry. Poukzala i na zkuenosti z Nmecka, kde se obce a oban vznamn podlej na udrovn prodnho charakteru tok. V tto souvislosti Sokoloviov poznamenala, e i na Slovensku je dky dlouholetm aktivitm Michala Kravka a spol. - vztah veejn sprvy k problematice udrovn tok a retence vody v krajin lep ne v R. Program stavby pehrzek na horskch a drobnch tocch toti zskal sttn podporu a dal v destkch obc tiscovkm lid na kvalifikaci nenronou prci, kter obcm hned pin efekt.(kru)

Julia Sokoloviov a Jana Vintrov pod ukz-kou toho, jak by se mly vodn toky zmnit a co by patronty nad toky mohly pinst.

Kosk jezdeck stedisko jako prvek mstn ekonomikyStedisko pro vcvik jezdc na koni, chov a vcvik kon, pro odpoinek jezdc na dlkov kosk trase a pro nabdku jzd turistm a podobn volnoasov vyuit to byl ukzko-v pklad zmru rozvoje mstn ekonomiky, kter na semini Ekonomika na venkov pedstavil 6. bezna ve Slanm starosta obce Krlovice Ludk ofr. Semin v rmci pro-jektu Ume se filmem uspodala mstn akn skupina Pemyslovsk stedn echy.

Na programu byly filmy Globln versus lokln, Totnes, msto perodu, Glo-bln konina, Zelen Coloradu a Libo-choviky, vystoupen odborn lektorky akce Ilony vihlkov a diskuse se starosty, zastupi-teli, podnikateli a mstnmi aktivisty. Z film a debaty vyplynulo, e v hospodaen, vyuit mstnho potencilu si obas hz klacky pod nohy samotn esk stt, EU, resp. jejich ednci a zamstnanci veejn sprvy p-kladem je zkaz jednoho z editel Z vyut jablka ze koln zahrady ve koln kuchyni. Jak ale zaznlo, esk dvtip se s podobnmi situacemi um vyrovnat, take jeden z vrobc na zkaz hygienik prodvat oblben sry z nepasterizovanho mlka pro lidskou konzu-maci reagoval tm, e je prodv pro zvata (podobnou ukzku stetu edn mainerie a ekonomickho zjmu vzpomenul protagonista jednoho z film: vatiknsk banka i pes ofi-ciln stanovisko katolick crkve investovala do vrobce prezervativ). Pedstaveny ovem byly zejmna legln formy podpory mstn ekonomiky v zahrani i v R: pstovn zele-niny na zahrdkch, pjovn zazen na v-robu kompot a dem, vyuvn klub atd.Ilona vihlkov piblila konflikt mocnch globlnch ekonomickch firem se slbnouc-mi stty a nerozvinutou lokln ekonomikou jako tkou, petenou stechu na slbnou-cch zdech domu stojcho na jet chatrnj-ch zkladech. Pitom mstn ekonomika je ekologitj a socilnj, ne podnikn nadnrodnch firem, kter bez vtch pot- penesou sv aktivity z problematickho zem pry, zdraznila ekonomka s tm, e

ekonomiky se silnou lokln slokou lpe odolvaj hospodskm krizm, protoe maj jdro se sobstanm kolobhem. Vzpomnla tak fenomn participativnho rozpotu, kter posiluje a rozvj mstn komunity, a tzv. nov ekonomick hnut v USA, je zkoum ekono-mick, sociln, ekologick aj. dopady pso-ben nadnrodnch firem a aktivizuje obany ke spolenmu postupu z obtnch situac. Upozornila, e zahranin zkuenosti vak nelze mechanicky penet siln komunity v Jin a Severn Americe jsou dsledkem slab role tamnch stt. K semknut a aktivizaci komunity pispvaj krizov stavy, resp. pocit krize i (blcho se) nebezpe, kdy se pak obyvatel vracej k pozapomenutm vrobm, postupm a slubm (zahrdky, sklenky, drustva, vrov drustva) a rychle si osvo-

juj teba i nov sloitj nstroje podpory mstnho hospodstv, jako se stalo v ppad totnessk libry, dodala vihlkov. Uvedla, e obce si nejprve musej zpracovat analzu svho potencilu a zmapovat toky penz do a z obce a jejich piny, aby mohly pistoupit k restrukturalizaci unit efektivn kroky, kte-r prostedky v mst oto i udr (kde lid pracuj, kde a za co utrcej). Piblila nap. asov banky v USA (hodiny hldn dt za hodiny vuky jazyka i hodiny sbrn rody apod.), vmnn systm (LETS), rzn vrob-n a spotebn drustva poukzala na pnos

SILN KOMUNITY V AMERICE JSOU

DSLEDKEM SLAB ROLE STTU.

- ILONA VIHLKOV

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 4 zpravodaj AZ / bezen 2014 / strana 12

veejnch zakzek pro mstn podniky atp. Podtrhla, e ve ale mus probhat transpa-rentn, aby to zskalo dvru, podporu a ast mstnch lid.Koordintorka AZ pipomnla i dal formy asti oban na zen samosprvy, jako je program Open data, rozklikvac rozpoet apod. Vyzdvihla vznam diskuse (oban na-vzjem a oban s politiky) jako protikladu ke konfrontanmu a konfliktnmu jednn.Debata starost a zastupitel se asto ste-la k problmu pasivity oban nezastuj se jednn zastupitelstev, veejnch schz apod. ofr ocenil efekt vypracovn strategie obce co m a eho chce doshnout. Sdlil, e v Kralovicch zaali zelen, obnovou kra-jinn struktury; vsadba zelen a revitalizace potoka pithla obany, dostupn byly granty s nzkou spoluast obce, rozbhly se brig-dy. Plnuj vstavbu kanalizace (30 mil. K), opravu mostku (8,0 mil.) zateplen obecn hos-pody (2,0 mil.), ale i kogeneran jednotku a dal projekty v hrnu 130-150 mil. Jednou z mylenek je bt staroeskou obc, oddychovou znou pro Slan. Obec, kter m 190 obyvatel, dnes plnuje rozen na 550, piem hled na to, aby do obce mohly bez obav o pi o dti pijt mlad rodiny.(kru)

Fair trade na druh vysok kole

Fakulta tropickho zemdlstv esk ze-mdlsk univerzity v Praze se stala po Jihoesk univerzit druhm vysokokolskm subjektem v R, kter obdrel mezinrodn ti-tul Fairtradov kola. Hlavn podl na splnn ptice podmnek titulu mli dle dkana fakul-ty Jana Banouta studenti, zejmna aktivist organizace BeFair.Fakulta oficiln podporuje fair trade, na-kupuje fairtradov vrobky, pod osvtov akce pro veejnost, zaadila do vuky roz-vojov tmata a m skupinu pro zen tto innosti. Studenti oteveli obchdek s fairtra-dovmi produkty (potraviny, textiln aj. vrob-ky) a funguje zde kvov automat s kvou z fairtradov plante a prarny a spotebite-l pr jsou velmi kladn pekvapeni vysokou kvalitou.Rektor Ji Balk pi slavnostnm pedvn ocenil, e se mezi studenty a pedagogy zlep-ilo povdom o podmnkch pstitel kakaa, kvy, bann ap., zejmna ve tetm svt, a o prosazovn spra-vedlivjho rozdlen vnosu z prodeje plo-din a rznch vrobk. Vyzdvihl, e studenti pijali silnou mylen-ku, kdy se pihlsili k tomu bt poctiv a pamatovat i na toho po-slednho na toho, kdo pracuje na poli. Jak pitom poznamenal, i v R jsou toti zemdlci okubvni.Dkan konstatoval, e udlen titulu je vsled-kem dlouholet prce, kter se krom eskch student zastnili i studenti zahranin. Nejak-tivnj studenti z jeho rukou pevzali diplomy s pochvalnm uznnm.Fairtradov organizace uvdj, e nap. z konen maloobchodn ceny bannu zsk pra-covnk na planti dv procenta (to podle veli-kosti bannu pedstavuje sedm a deset hal), majitel plante obdr 10 %, vvozci a dopravci zinkasuj 22 %, distributoi a dozrvrny dosta-nou 12 %, maloobchod si pijde na 30 % a stty na clu a DPH vyberou 15, resp. devt procent.

Ve svt jsou ji stovky zkladnch, sted-nch a vysokch kol s fairtradovm titulem, v R jej zatm zskala Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch. Fairtradovm titulem se vak pyn tak piblin tiscovka obc a mst, mj. Brusel, Koda, i m, v R kup. Mlad Boleslav.tveice studentek pak pedstavila loni za-loenou esko-ghanskou organizaci Nhoma, kter si vytila za cl v ghanskm mst Kwi pomoci pi vzdlvn tamnch dt, ale i star-ch oban. Plnuje obnovit tamn knihovnu, chce pispt k zajitn truhlskho uebnho oboru, pomhat s pracovnm uplatnnm ab-solvent kol (pt zkladnch a jedna stedn), rozbh akci Adoptuj si svj ko, kdy se ob-an mohou podlet na financovnm popelnic (5 K denn), atd.Na programu slavnostnho aktu bylo i pro-mtnut dokumentrnho snmku Podezel okolda, navazujcho na film Temn strana okoldy z roku 2011. Autoi porovnva-j tvrzen, propagan a reklamn materily nejvtch svtovch vrobc okoldy (mj. Nestl, Mars) o ukonen zneuvn dtsk prce, o vstavb kol v kritickch regionech apod., se skutenost. Leccos u naznail fakt, e novini nemohli roky obdret vstupn vza do Pobe Slonoviny, kter je nejvtm v-vozcem kakaa, a nakonec tam nali nedokon-en koln budovy, dti ohnjc se mae-tami, s nimi se pracuje prv na plantch, atp. Firmy daj po obcch a zdejch lidech spoluast na vstavb kol, rolnk si zde vak vydl v prmru 800 eur ron, v dobrm roce tiscovku. Tud prostedky na spolufi-nancovn a dokonen projekt, je nadn-rodn koncerny ve vysplch zemch prezen-tuj spotebitelm jako akty vstcn africkm rolnkm, nejsou.(kru)

Web: www.alternativazdola.czE-mail: info@alternativazdola.czFacebook: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdola

Zpravodaj AZ (bezen 2014)

Odpovdn redaktorKarel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli: Karel Rika, Kateina

Vojtkov, Ilona vihlkov, Tom

Vokoun

Zdroj fotografi www.sxc.hu

Kolik procent kdo zsk z ceny bannu