živa 6/2009 255 ziva.avcr.cz

a alespoň částečně se od straňují náletydřevin. Přeslička různobarvá je také jed-ním ze zájmových druhů sdružení Sagit-taria (www.sagittaria.cz), jehož členové sestarají o vhodný ma nagement na někte-rých lokalitách.

Nová lokalita v BoskovicíchSpory přesličky se výborně šíří větrem,a to i na značné vzdálenosti. Vhodnýchstanovišť ke kolonizaci však v dnešní kra-jině moc není, nebo jde o malé roztrouše-né speciální biotopy, u nichž je velmi malápravděpodobnost kolonizace. Nejbliž šíznámé lokality s vý skytem přesličky v oko -lí Boskovic jsou Nemilanská cihelna u Olo-mouce a Mohelnická pískovna, která jezároveň nejbohatší lokalitou tohoto druhu

v České republice. Pravděpodobně odtudvítr zavál spory až do asi 40 km vzdále-ných Boskovic. Potvrdit ani vyvrátit to alenelze.

Vyhlídky do budoucnaOpuštěný hliník v Boskovicích je novým,dnes čtrnáctým známým místem výskytupřesličky různobarvé v České republice.Jde o přírodě blízkou lokalitu, která za -sluhuje zájem odborné veřejnosti. Vedlepřesličky zde rostou i další vzácné a ohro-žené druhy rostlin, které jsme zmíniliv úvodní části článku. Z hlediska využitíbývalého těžebního prostoru přesličce zá -nik v budoucnosti pravděpodobně ne -hrozí. Ohrožuje ji však rozrůstání rákosua rychlý růst náletových dřevin, které se

bez omezování postupem času zcela za -pojí. Dojde tak k zastínění a poklesu hla-diny podzemní vody, což pravděpodobněpo vede k zániku populace této vzácné pře-sličky.

V letošním roce začal být opuštěný lomvyhledávaným místem příznivců terén-ních čtyřkolek. V prvním okamžiku jsmez toho byli poněkud rozladěni, ale je tře-ba si uvědomit, že i takový „management”,pokud bude provozován pouze příleži-tostně, brání postupující vegetační sukce-si, a tím přispívá k zachování druhovébohatosti lokality.

Článek vznikl za podpory výzkumnéhozáměru MSM 0021622416.

3 4

Strusko-popílkové odkaliště v Třinci, nakterém jsem v rámci své středoškolsképráce (SOČ) provedl průzkum, leží v nad -mořské výšce 390–400 m. Struska a popí-lek sem byly vyváženy od 60. let 20. stol.do r. 1998, kdy započalo vysoušení. Na -cházejí se zde dvě vodní nádrže – jednao rozloze 0,5–1 ha (v závislosti na množ-ství srážek) a druhá řádově o desítkách m2,s nepříliš proměnnou plochou (rozkládáse v terénní prohlubni). Rozloha sledova-ného území činila přibližně 7 ha. Zaměřiljsem se na inventarizaci cévnatých rost-lin a mechorostů (Bryophyta), předevšímna zhodnocení fytocenóz (rostlinnýchspolečenstev). Zaznamenával jsem rovněž

živočichy, kteří se na odkališti vyskytova-li, abych získal celkový přehled o zdejšíbiodiverzitě.

FlóraZ mechorostů jsem na třineckém odkališ-ti zjistil jen běžné druhy, např. prutníkjehlancovitý (Bryum pseudotriquetrum),drabík stromkovitý (Climacium dendroi-des) a také jeden druh játrovky – porost -ni ci mnohotvárnou (Marchantia polymor -pha) rostoucí na vlhčích až podmáčenýchstrusko-popílkových substrátech. Na vysý-chavých až suchých plochách se hojněa často s vyšší pokryvností vyskytuje roho-zub nachový (Ceratodon purpureus).

Na studovaném území roste okolo 150druhů cévnatých rostlin. Zajímavý je vý -skyt početné populace (kolem 550 jedinců)silně ohrožené mokřadní orchideje kruští-ku bahenního (Epipactis palustris). Na -jdeme ho především v zamokřených po -rostech vrb a mechů, ale může růst i naprohřívaných vysýchavých plochách, ježse vůbec nepodobají jeho přirozeným bio-topům. Z dalších druhů lze uvést zdraví-nek jarní (Odontites vernus), jehlici rolní(Ono nis arvensis) nebo vrbu šedou (Salix

Vít Ladányi

Třinecké odkaliště jako refugiumzajímavých druhů

Jak již mohli pravidelní čtenáři Živy zaznamenat (Živa 2005, 5: 201–204; 2009,3: 116–119), odkaliště, ačkoli to tak na první pohled nemusí vypadat, se mohoustát zajímavým biotopem pro řadu druhů rostlin i živočichů, a to nejen běžných,ale dokonce ohrožených a chráněných.

1 Přeslička největší (Equisetum telma -teia) s výtrusnicovým klasem na letní ste-rilní lodyze, která by neměla být plodná.

1

eleagnos). V pobřežních porostech vrbinokolo nádrže roste početná populace pio-nýrské rostliny, cídivky různo barvé (Hippo -chaete variegata). Tento druh bývá řazentaké do rodu přeslička (pak tedy Equisetumvarie gatum), je zákonem chráněný jako kri-ticky ohrožený (viz předchozí článek nastr. 254–255). Příbuzná cídivka větevnatá(H. ramosissima, nebo chcete-li přesličkavětevnatá – E. ramosissimum) zde popu-laci cídivky různobarvé do provází a je takéchráněna jako ohrožený druh. [Pozn. re -dak ce: Po dle no vých po znatků bývají cí -divky řazeny jako podrod přesliček. Je jichhlavním rozlišovacím znakem bývá navrcholu špičatý výtrusnicový klas. Na roz-díl od pravých přesliček cídivky velmiochotně vzájemně hybridizují, jejich určo-vání je proto obtížné.]

Mezi zajímavosti odkaliště patří přeslič-ka největší (E. telma teia), avšak nikoli celájejí populace. Jde o vzácnější druh, kterýtvoří jarní fertilní (plodné, s výtrusnico-vým klasem) a letní sterilní lodyhy. Zvlášt-ností na této lokalitě je výskyt dalších dvourůzných forem přesličky největší, odliš-ných od normálně vyvinutých jedinců, kte-rých je zde většina. Jednu z forem tvořízakrslí jedinci s výrazně prodlouženýmipostranními větvemi, než je délka samotnélodyhy (obr. 5). Druhá forma se výškou anijinými znaky nijak vý razně ne odlišuje odnormálně vyvinutých jedinců, až na vý -trusnicový klas, vyrůstající na vr cho luletních, tedy obvykle sterilních rostlin(obr. 1). To se mi jeví jako velmi neobvyk -lé, neboť jsem tuto anomálii v jiných popu-lacích na přírodních stanovištích nepozo-roval.

Převažující vegetaci vysýchavých místtvoří nezapojená společenstva se zastou-pením pupalek (Oenothera sp.), zlatobýlukanadského (Solidago canadensis), kopre-tiny irkutské (Leucanthemum ircutianum),turanky kanadské (Conyza canadensis),místy s třtinou křovištní (Calamagrostisepigejos), roztroušeně s dominancí lišejní -ku dutohlávky (Cladonia sp.). Makro fyt nívegetaci vodní nádrže představují do břevyvinuté husté porosty stolístku klas naté -ho (Myriophyllum spicatum) s červenýmikvěty vyčnívajícími nad hladinu. Břehyná drže porůstají společenstva rákosu obec -ného (Phragmites australis) a orobince širo-kolistého (Typha latifolia).

I fauna je zde zajímaváPřesuneme-li se z rostlinné říše k živoči-chům, žije zde mnoho chráněných druhůobojživelníků, plazů i ptáků. Projdete-li sepo vysýchavé strusce, donutíte sarančimodrokřídlou (Oedipoda coerulescens)k úprku. Pestře zbarvenou ropuchu zele-nou (Bufo viridis, nověji též Pseudepida-lea viridis) najdeme často v úkrytu podbetonovým balvanem ležícím na prohří-vaném struskovém povrchu, docela vzdá-leném od vodní nádrže. Dále zde potká-me např. zástupce zelených skokanů roduPelophylax, též kuňku žlutobřichou (Bom-bina variegata) a ropuchu obecnou (Bufobufo). V okolí nádrže se v hojném počtuvyskytují zejména mladí jedinci ještěrkyobecné (Lacerta agilis), ojediněle bylapozorována i ještěrka živorodá (Zootocavivipara), avšak na výhřevné strusce s ne -zapojenou vegetací. Dále zde můžeme po -zorovat užovku obojkovou (Na trix na trix)

a užovku hladkou (Coronella austria ca,Živa 2009, 4: LXV), na terasách odkalištějiž zarostlých trávou a další vegetací žijezmije obecná (Vipera berus).

Z ptáků zde v r. 2007 hnízdil pár kulí-ka říčního (Charadrius dubius), za potra-vou sem zalétal i čáp černý (Ciconia nigra),jenž sedával na dnes již rozebrané věživýpustě. Na lokalitě jsem zaznamenal i vo -lavku popelavou (Ardea cinerea), kachnydivoké (Anas platyrhynchos) nebo chřá-stala polního (Crex crex).

Třinecké odkaliště a jemu podobné bio-topy nám dávají možnost studovat pro -bíhající sukcesi. Proto bych vzhledemk osídlení odkaliště zvláště chráněnýmidruhy rostlin a živočichů doporučovalpřizpůsobit management území tak, abyzá sahy ne ohrozily populace těchto druhůa spíše naopak podporovaly jejich výskyt.V případě obojživelníků je důležité, abynedošlo k vys chnutí vodních nádrží.S ochranou souvisí také skutečnost, ževzhledem k dosud nezapojeným a nesta-bilizovaným společenstvům se tyto loka-lity mohou stát vhodným biotopem proinvazní druhy rostlin, a tudíž i potenciál-ním zdrojem jejich šíření do okolní kraji-ny. Mé úvahy týkající se ochrany a údrž-by odkaliště jako biotopu je možné srovnatnapř. s příspěvky v Živě (2005, 5: 201–204;2009, 2: 68–72; , 3: 116–119). Rád bych natomto místě také poděkoval všem, kteřík mé práci přispěli.

ziva.avcr.cz 256 živa 6/2009

2 Třinecké strusko-popílkové odkalištěje z větší části tvořeno roztroušenouvegetací pupalek (Oenothera sp.), kopre-tiny irkutské (Leucanthemum ircutia -num), zlatobýlu kanadského (Solidagocanadensis), písečnice douškolisté (Arenaria serpyllifolia) a shluky třtinykřovištní (Calamagrostis epigejos).3 Terasy odkaliště porůstají zejménatraviny, připojují se hlohy (Crataegus sp.)a bříza bělokorá (Betula pendula).Z chráněných druhů rostlin je zastoupe-na početná populace vemeníku dvou-listého (Platanthera bifolia). Z živočichůzde byli pozorováni např. užovka obojko-vá (Natrix natrix), zmije obecná (Viperaberus) a ropucha obecná (Bufo bufo).4 Vodní nádrž odkaliště se stolístkemklasnatým (Myriophyllum spicatum).5 Netypická forma přesličky největšírostoucí na třineckém odkališti je tvořenazakrslými jedinci s prodlouženými po -stranními větvemi. Snímky V. Ladányiho

4

32

5