Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Z anglického originálu Cultural Atlas of India, vydaného nakladatelstvím Andromeda Oxford Ltd. v Abingdonu roku 1995, přeložili Jaroslav Vacek (str. 1-83 a 185-240) a Dušan Zbavíte! (str. 84-184).
Mapy na straně 13-83 a 183-240 a text na str. 58-64 přeložil Lukáš Vacek. Redigovala Marie Bernardová. Vydal Knižní klub ve spolupráci s nakladatelstvím Balios v Praze roku 1998
jako svou 664. publikaci. Odpovědná redaktorka Alena Jakoubková. Technická redaktorka Jana Nováková. Počet stran 240.
Sazba Studio T ypo, Praha. Tisk Graphische Betriebe Mohndruck, SRN. Vydání první.
Copyright© 1995 Andromeda Oxford Limited Translation ©Jaroslav Vacek a Dušan Zbavíte!, 1998
Copyright českého vydání© Euromedia Group, k. s., 1998
ISBN 80-7176-780-8
Cordon Johnson
Svět Indie v
Indie, Pákistán, Nepál, Bhútán, Bangladéš a Srí Lanka
kulturní atlas
I
í
KNIŽNÍ KLUB
BALI OS
\
OBSAH
8 Chronologická tabulka
10 Předmluva
Část první: Fyzické a kulturní prostředí
13 Úvod do subkontinentu
22 Země, klima, zemědělství
36 Lidé, náboženství, společnost
Část druhá: Minulost
58 Prehistorie a raná historie
84 Období Mughalů
112 Expanze Maráthů
128 Evropský impakt a vzestup Bengálska
146 Vytvoření moderní Indie
Část třetí: Regiony subkontinentu
185 Pákistán
190 Severozápadní Indie
199 Severovýchodní Indie
205 Centrální Indie
210 Jižní a východní Indie
216 Nepál
219 Bhútán
221 Bangladéš
222 Šrí Lanka
224 Slovníček
227 Bibliografie
230 Seznam ilustrací
231 Autoři zajímavostí
232 Zeměpisný seznam
236 Rejstřík
Zajímavosti Seznam map
24 Astronomie 12 Fyzikální mapa subkontinentu
28 Počasí 15 Kulturní zóny sukontinentu
40 Šiva 30 Letní monzun
42 Višnu 30 Průměrná denní teplota
45 Madura 31 Střední srážky
46 Posvátná architektura 32 Přírodní vegetace
48 Svátky 33 Půdy
52 Mahábhárata 34 Zemědělské zóny
54 Rámájana 37 Úroveň gramotnosti
60 Mohendžo-dáro 38 Rozložení jazyků
66 Buddhův příběh 56 Náboženství
68 Sáňčí 59 Civilizace údolí Indu
76 Skalní památky 70 Maurjská říše
78 Khadžuráho 72 Křižovatky Asie, 200 př. Kr.-300 po Kr.
82 Vidžajanagar 73 Guptovská říše
88 Rádžpútské dvory 75 Místo Indie ve světě
91 Fatéhpur Síkrí 77 Rozložení skalních památek
98 Přírodní malířství 80 Muslimské invaze
100 Mughalské zahrady 94 Mughalská Indie za vlády Akbara
102 Abul Hasan 111 Mughalská říše kolem roku 1700
122 Maráthské horské pevnosti 121 Expanze Maráthů
130 Křesťanství v Indii 134 Evropské společnosti
132 Indické tkaniny 141 Rozmach britské moci v Indii
136 Anglo-indická setkání 158 Britská Indická říše
142 Sultán Típú 164 Rozdělení subkontinentu
144 Sikhismus 175 Změny státní hranice po r. 1948
147 Šachy
152 Železnice Regionální mapy 154 Kálighátské malby
168 Indický oděv 183 Regiony subkontinentu
170 Hudba, tanec a drama 184 Pákistán
180 Film 191 Severozápadní Indie
196 Čandígarh 198 Severovýchodní Indie
204 Centrální Indie
210 Jižní a východní Indie
217 Nepál
219 Bhútán
220 Bangladéš
222 Šrí Lanka
CHRONOLOGICKÁ TABULKA
8
1000 př. Kr.
Asi od 4000 významné osady v údolí Indu Asi 2300-1700 vrcholí civilizace údolí Indu Asi 1750 přesun védských Árjů do Indie přes Afghánistán a Írán
Před rokem 10 000 rozsáhlé osady doby kamenné po celém subkontinentě Asi 7000 zemědělství a pěstováni dobytka, Balúčistán, severozápadní Pákistán, východní Afghánistán Asi 4000 hospodařeni podél řek a v údolních nivách; používání bronzu a mědi Asi od 1200 pastevecké kočovnictvi ustupuje novým zemědělskýmlosadám v západní ganžské nížině Asi 1000 používání železa
Asi 10 000 kresby v jeskyních podél hřbetů pohoří Vindhja Po 1500 původní forma bráhmanského hinduismu; složeni Rgvédy
Od 900 vytváření státu v ganžské nížině Asi 540 vzestup Magadhy 364 dynastie Nandů 327-325 Alexandr Veliký v severozápadní Indii 321 Čandragupta Maurja ovládl Magadhu 268/7-233 vládl Ašóka Asi 166-150 Menandros vládl v Baktrii 141 př. Kr. Šakové ovládli Paňdžáb
Asi 800-400 rozšířeni šedé keramilcy Kolem 600 zemědělské osady po celé ganžské nížině až k Bengálskému zálivu; féničtí obchodnici obchoduji s indickým zbožím Asi 500 sinhalské osídlení Šri Lanky
Hinduismus se ustavil v západní ganžské nížině; rané teorie o kastovní hierarchii Asi od 800 sepisování Mahábháraty; védský hinduismus vystaven kritice Asi 527 smrt Maháviry, zakladatele džinismu Asi 528-461 Siddhártha Gautama, zakladatel buddhismu Asi 500 sepsání upanišad Asi 350 sepsáni Kautiljovy Arthašdstry
a Pániniho Gramatiky Polovina 3. století významná buddhistická misionářská činnost; stavby v Sáňčí a Amarávatí; nejstarší tamilské nápisy; protibráhmanské hnutí bhakti uvnitř hinduismu Od 3. století skalní chrámy, sochařství a umění
Kaniškův rel-ikviář, Gandhára, asi 100 po Kr.
Soška bohyně Matky, asi 2. století př. Kr.
1 po Kr.
Mezi 78 a 144 nástup Kanišky na trůn; Kušánský stát na vrcholu 2. století vzestup Pallavské dynastie v jižní Indii Asi 250 Čandragupta I. založil v severní Indii dynastii 375-413/15 vládl Čandragupta ll.
Po r. 500 vpády Hunů 606-647 vládl Harša 711 arabská vláda v Sindhu Asi 850 v Tamilnádu se jako mocnost objevili Čólové
1. století vrcholí obchod mezi Římem a jižní Indií Počínaje L stoletím vznik složitého zavodňovacího systému na severovýchodě Šrí Lanky a v deltách jižní Indie Kolem 9. století významné obchodní styky mezi Indií a poloostrovy a ostrovy v jihovýchodní Asii
1.-9. století Gandhárské buddhistické umění l.století křesťanství v jihozápadní Indii !.století konečná redakce Rámdjany 2.století Manuův zákoník dostal konečnou podobu; rozkol mezi mahájánovým a hínajánovým buddhismem Polovina 3. století velká přestavba buddhistické stUpy v Amarávatí 4. století obroda hinduismu za guptovské podpory; rozkvět klasické literatury ve všech jejích podobách 405-411 čínský buddhistický učenec Fa--sien navštívil Indii 5. století malby v jeskyních v Adžantě 7. století chrámový komplex v Mahábalipuramu Asi 788-820 Šankara, zakladatel advaita védánty 10.-11. století chrámový komplex v Khadžuráhu
Kanči zrození Višnua, pozdni 5. století
1000
1001 Mahmúd z Ghazny zahájil nájezd-.� Indie; zničil Sómnáth 1024-25; Paňdžáb 1031 Od ll. století ustavení Rádžpú tských 1192 Muhammad z Ghúru porazil rádžpútskou konfederaci; expanze vlády v severní a východní Indii 1206 založení Dillíského sultanátu 1210-36 Iltutmiš sultánem v Dillí 1290-1320 dynastie Chaldží vládla v Dii)J 13. století Pándjové v Maduře nahradili Č jako dominantní mocnost v jižní Indii 1320-88 dynastie T ughlaků v Dillí 1327 Muhammad T ughlak dočasně přesUI hlavní město do Daulatábádu 1336 v Kamátace založen stát Vidžajana� 1347 Bahmanský sultanát založen v centr.l Indii 1398 Timúr vydrancoval Dillí
Konec 15. století Portugalci odhalili non> cestu ze západní Evropy do Indického ocej 1498 Vasco cla Gama v Kalikatu
12. století višnuistické reformní hnutí 1142-1235 Muinuddín Čiští, který přinesl sú[íský řád do Indie 1193 Kutbuddín Aibak zahájil stavbu mešil Kuwat al-islám v Dillí 1199 postavil Kutubminár (Věž vítězství) v Dillí 13. století chrámový komplex v Kónáraku Asi 1440-1518 Kabír, mystický básník 1469-1538 Guru Nának, zakladatel sikhis1 1485 narodil se Čaitanja, bengálský mystik a hlasatel naprosté oddanosti Kršnovi
Džinistická postava dvacátého třetí ha tirthankary, 12. století
MINULOST
I NoVé Dillí
•vidžajanagar
0,25
82
Vidžajanagar, což znamená "město vítězství", byl hlavním městem nejúspěšnější hinduistické dynastie v jižní Indii mezi 14. a 16. stoletím. Vzestup Vidžajanagaru k moci se částečně vysvětluje devastací části země, kterou působila vítězná vojska Dillíského sultanátu na přelomu 14. století. Muslimové porazili Hójašály, Kákatíje a Pándje, kteří ovládali velkou část tehdejší Indie, a pak se usadili v Daulatábádu v Dakšinu a v Maduře na dalekém jihu. Vládcům Vidžajanagaru, kteří zpočátku byli pouhými místními náčelníky, se podařilo získat zpět teritorium uchvácené na jihu muslimy a vyhnat je z Madury. Avšak sultáni v Dakšinu, kteří se brzy od Dillí osamostatnili, se tak snadno vykořenit nedali. Více než 200 let byla válka mezi Vidžajanagarem a muslimskými státy na severu trvalým rysem politického života. Konflikt skončil teprve katastrofální porážkou vidžajanagarské armády
)
/
/ • Džinistický chrám /
Ganagitli- "...._"..
ft""
klenutá brána
v roce 1565 a následným vydrancovánírr města, které bylo poté opuštěno.
Vidžajanagarská teritoria se během 14. a
rozšiřovala, až zahrnovala téměř celý poloc od řeky Krišny. Během tohoto obdol Vidžajanagaru vybudovali hlavní město ja imperiální nádhery. Perští, italší a portugal: níci podávají svědectví o pozoruhodném okázalosti a formalitách vidžajanagarské Jejich popis svátku mahánavamí, nejdůlež1 ročního svátku ve městě, líčí slony, koně, \
ny ověšené šperky, kterým poroučeli vidž: panovníci. Avšak skutečnost, že většinu č
na vojenských taženích nebo náboženskýc znamenala, že králové a armáda ve Vidžajar doročně pobývali jenom zlomek času.