Ročníková práce

Zobcová flétna

Vypracovala: Eva Zatloukalová

Třída: IX. A

ZŠ Sloup

2012/2013

Konzultant: Mgr. Lenka Tallová

Obsah

Úvod3Zobcová flétna4Anatomie5Flétny plastové, nebo dřevěné?6Druhy zobcových fléten8Nejznámější čeští flétnisté11Jiří Stivín11Jan Kvapil11Monika Devátá12Julie Braná13Hudební skladatelé14Johann Sebastian Bach14Georg Philipp Telemann14Letní škola staré hudby15Závěr16Resumé16Zdroje a použitá literatura17

Úvod

Proč právě téma zobcová flétna?

Před osmi lety jsem se na tento nástroj začala učit hrát. Mnohokrát mne napadala otázka, proč věnovat tolik svého volného času, úsilí a námahy k pochopení těch složitých not. Také jsem se sama sebe ptala: Nebylo by lepší věnovat se jinému koníčku, nebo snad koňům, kteří pro mě byli mnohem zajímavější a dobrodružnější? Se zobcovou flétnou mě seznámili na místní základní škole, odkud mám základy hry na tento nástroj. Při navštěvováni SZUŠ Blansko nalézám stále nové a nové možnosti, jak na tento nástroj hrát.

Zobcová flétna

Zobcová flétna je dechový nástroj patřící do kategorie dřevěných dechových nástrojů. Není však podmínkou ani pravidlem, že je vyrobena pouze ze dřeva. Pokud jste tedy začátečník, určitě zvolte variantu, kdy je flétna zhotovena z plastu. Dřevěná flétna je finančně mnohem nákladnější než právě flétna plastová, proto je třeba se rozhodnout, jestli tento koníček opravdu chcete dělat i do budoucna. Na světě existuje mnoho hudebních nástrojů flétnového typu, a proto musíme být přesní v názvosloví, abychom nezamněnili např. zobcovou flétnu za příčnou.

Po několik staletí byla flétna nazývána jednoduše “flétna“ nebo “flute“ a flétna příčná “flauto traverso“. Až po znovuobjevení zobcové flétny se vytvořily nové názvy, protože název flétna přešel na flétnu příčnou. Název zobcová flétna je odvozen od charakteristického zobce, anglický název recorder je však starší a je odvozen z názvu ptáka, který si něco pamatuje.

Na flétnu se totiž přehrávaly jednoduché melodie, které si někteří ptáci dokázali zapamatovat a opakovali je. Díky tomuto názvu také vznikly i názvy audio-recorder nebo video-recorder.

Vůbec prvním výrobcem zobcových fléten ve 20. století byl Arnold Dolmetsch. Flétny byly později vyráběny v Německu, ale s malou odlišností. Poprvé byla Dolmetschova flétna veřejně použita na festivalu v Haslmeru roku 1925. Dva Němci, Max Seiffert a Petr Harlan, si na tomto festivalu tyto zobcové flétny koupili a odvezli je do Německa, kde začali vyrábět jejich kopie.

Arnold Dolmetsch

Zdroj: www.dolmetsch.com

Anatomie

Základní zobcová flétna (altová) se skládá ze tří částí: hlavice (někdy nesprávně nazývána zobec), tělo a nožka. V anglickém jazyce je používáno obdobných názvů: Head joint, Middle joint a Foot joint. Tyto části se spojují v čepech, které jsou u dřevěných fléten (jako u jiných nástrojů) obkrouženy korkem či nití. Plastové flétny toto "těsnění" nemají. Flétny basové mají i více jak tři části, plus tzv. esíčko pro pohodlnější  hru,  a  pomocné  klapky  jsou  již  nezbytností.

 

Nejdůležitější částí celé flétny je samozřejmě její hlavice. K ústům se přikládá jistě vzhledově nejcharakterističtější část flétny, a to zobec, kde je mezi vsazeným čepem a stěnou flétny veden vzduchový kanálek. Ten směřuje ke zvukovému výřezu, kde proud vzduchu narazí na ostrou hranu jazýčku a ve flétně se rozechvěje vzduchový sloupec, čímž vzniká zvuk. Tvarování kanálku či jazýčku a dalších těchto částí také výrazně mění povahu a barvu zvuku nástroje.

Celkem na flétně nalezneme osm otvorů, které se řádně číslují. Díky tomuto číslování je poté snadné dohledání jednotlivých hmatů. První čtyři otvory jsou určeny pro levou ruku a pro palec. Zbývající otvory jsou určeny pro pravou ruku a to v rozložení, které vidíte na obrázku. Spodní otvor, osmý, se využívá již při "základním" rozsahu a to při ges3 (u altu), dále pak u většiny tónů vyšších. Zakrývá se většinou kolenem.

Anatomie flétny

Zdroj: http://flauto-dolce.wz.cz

Flétny plastové, nebo dřevěné?

Dříve se flétny vyráběly z různých materiálů, tím nejčastějším byly různé druhy dřeva. Vhodným, vznešeným ale i velice nákladným materiálem byla slonovina. V moderní době přibyly i plastické hmoty, které se rozšířily nejvíce a získaly velkou popularitu - především díky využití zobcové flétny při hudební výchově. V minulosti byly pokusy zkombinovat tyto materiály a vyrábět flétny s dřevěným korpusem a plastovou hlavicí. Vývoj tímto směrem se ukázal být hned od začátku mylný, především kvůli rozdílným vlastnostem dřeva a plastu. Plastové a dřevěné flétny mají různé výhody i nevýhody a při koupi bychom se měli rozhodovat především podle toho, pro jaký účel budeme nástroj využívat.

Pokud budeme chápat zobcovou flétnu jako nástroj přípravný, zcela jistě nám postačí flétna plastová. Má dobrý zvuk v celém rozsahu a především je levná. Ale ani u plastových fléten bychom neměli sklouznout k nejlevnějším nástrojům. Taková koupě se jistě nevyplatí. Plastové flétny, ač se to nezdá, se mohou výrazně lišit. Na trhu dominují dvě společnosti YAMAHA a AULOS. Plastové flétny od obou firem jsou dobré a kvalitní, ale malé rozdíly tu jsou.

Yamaha má většinou flétny o pár korun dražší než Aulos, její flétny bývají v ladění výše. Většinou flétny Yamaha mají výraznější a vyšší zvuk než Aulos, kde je tón barevnější a příjemnější, na druhou stranu však flétny Aulos rychleji ztrácejí čistý zvuk ve vysokých polohách. Nevýhody však nejsou natolik velké, aby vás měly odradit od koupě. Existují flétny Aulos, které hrají výborně i po deseti letech, či Yamahy, které mají krásný kulantní zvuk. Záleží pouze na Vás, jaký zvuk preferujete a za jakým účelem flétny kupujete.

U fléten dřevěných konečnou barvu tónu nejvíce ovlivňují dva zcela jasné faktory. Těmi jsou kvalita a druh dřeva a samotný postup výrobce. Všeobecně platí, že čím jsou dřevěné flétny dražší, tím jsou také kvalitnější. Výjimku mohou tvořit flétny z exotických dřev, kde vysokou cenu způsobuje použitý materiál. Protože i nejtvrdší dřevo je měkčí než plast, je jasné, že dřevěné flétny mají mnohem příjemnější zvuk. Proto, pokud se chcete věnovat zobcové flétně víc, než pro potřeby přípravy na jiný nástroj, je vhodné koupit flétnu dřevěnou, přestože se jedná o mnohem větší finanční investici. A i zde se nevyplatí šetřit. Tak jako pro ostatní nástroje, tak i pro zobcové flétny, platí pravidlo "Čím tvrdší dřevo, tím průraznější zvuk".

Flétna plastová a dřevěná

Zdroje: www.dumhudby.cz, www.moeck.com

Druhy zobcových fléten

Garklein je nejmenší z celé řady zobcových fléten v nejvyšším ladění. Používá se zcela výjimečně v souborech zobcových fléten. Jako sólový nástroj se nepoužívá skoro vůbec, jedná se spíše o raritu. Flétna je dlouhá pouhých 16 cm.

Sopraninová flétna je z celé flétnové rodiny nejpoužívanější flétnou ve vysokém ladění. Její délka je 22 cm a šířka u většího hrdla je asi 5 cm. Díky těmto parametrům vzniká v korpusu flétny vysoká frekvence vzduchového válce. Většinou je tato flétna dvoudílná. V období baroka byla také často využívána jako sólový nástroj.

Sopránová flétna je dnes nejčastěji využívanou flétnou. Hodí se totiž pro přípravu nováčků pro hru na jiný nástroj. Slouží však také jako plnohodnotný nástroj např. ve flétnovém kvartetu nebo souboru či jako sólová flétna ve středověké a soudobé hudbě. Její délka je 33 cm a šířka u většího hrdla je asi 7 cm. Její rozšíření má na svědomí i její cenová dostupnost.

Altová flétna je asi flétnou nejznámější. Svého vrcholu dosáhla v baroku, kdy byla nejvíce využívána jako sólový nástroj. A to především díky svému sladkému a medovému hlasu. Její délka je 47 cm a šířka u většího hrdla je asi 10 cm. Většinou je tato flétna třídílná a někdy je opatřena klapkou či dvojklapkou.

Tenorová flétna se velmi často používá jako druhý hlas k flétně altové v barokní a renesanční hudbě. Její délka je 65 cm a šířka u většího hrdla je asi 12 cm. Většinou je tato flétna třídílná a vždy je opatřena dvojklapkou. Nejvyšší tóny mohou dělat problémy i pokročilejším žákům.

Basová flétna je poslední nejčastěji užívanou flétnou. Flétny s hlubším laděním se u nás používají velmi málo, častou příčinou je jejich vysoká cena (10.000 Kč - 20.000 Kč). Její délka je zhruba 100 cm a více, šířka u většího hrdla je asi 18 cm. Flétna je často třídílná nebo čtyřdílná. Pro její značnou velikost je opatřena klapkami nejen na posledních dvou tónech, ale i na těle. Hlavice je většinou tvořena "esíčkem", což je pro hráče mnohem pohodlnější.

Velký bas je nejčastěji používán ve velkých orchestrech zobcových fléten, kde je pro interpretaci klasických skladeb velmi potřeba, nebo se užívá také v etnické hudbě. Je oblíbený i v kvartetech fléten při úpravách barokních děl atd. Flétna je vícedílná, opatřena z větší části klapkovým systémem a (nastavitelným) esíčkem. Je dlouhá cca 130 cm.

Kontrabasová flétna je jedna z atraktivních zobcových fléten, které přitahují svoji pozornost především svoji velikostí a celkovým vzhledem. Samozřejmě je plně vybavena klapkovým systémem a esíčkem pro větší pohodlnost při hraní. Člověk při hře na tento nástroj většinou stojí a flétnu má opřenou o zem. Její délka je neuvěřitelných 185 cm.

Flétny seřazeny vzestupně podle velikosti

Zdroj: www.moeck.com

Nejznámější čeští flétnistéJiří Stivín

Studoval kameru na FAMU, ale po absolutoriu se věnoval pouze hudbě. Jeho hudební projev charakterizuje nespoutanost, improvizace, časté přecházení mezi jednotlivými hudebními styly. Vystupoval v rockové kapele Sputnici, byl členem Hudebního divadla v Karlíně. Jeho hlavním oborem je však jazz. V letech 1970 – 1973 účinkoval jako člen, sólista a nakonec i dirigent činoherního orchestru Národního divadla v Praze. V osmdesátých letech působil především jako sólista, účastnící se mnoha vlastních i cizích hudebních projektů. Jeho dvojalbum Výlety bylo v roce 1981 zařazeno mezi nejpozoruhodnější evropské jazzové projekty roku. Od poloviny osmdesátých let také pedagogicky působí na Pražské konzervatoři, kde vyučuje hru na flétnu.

Jiří Stivín

Zdroj: www.jiri.stivin.cz

Jan Kvapil

Studoval hru na zobcovou flétnu u C. van Heerden na konzervatoři v Linci a u P. Holtslaga na Royal Academy of Music v Londýně, svá studia završil získáním pedagogického diplomu Licenciate of the Royal Schools of Music (Londýn, 2001). Intenzivně se věnuje pedagogické práci - vyučuje na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Spolu s E. Kvapilovou vytvořil Flautoškolu, řadu učebnic pro zobcovou flétnu.

Jan Kvapil

Zdroj: www.jankvapil.com

Monika Devátá

Studovala hru na příčnou flétnu na konzervatoři v Pardubicích, kde absolvovala v roce 1996. Studium zobcové flétny u Carin van Heerden absolvovala na Univerzitě Mozarteum v Salzburgu, kde nyní pokračuje v doktorandském studiu v oboru hudební věda. Vyučuje na hudební škole v Teisendorfu (SRN), Seewalchenu (Rakousko), a je profesorkou hlavního oboru zobcová flétna na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Od roku 2005 se věnuje koncertní činnosti se souborem Senza Barriera.

Monika Devátá

Zdroj: www.lssh.euweb.com

Julie Braná

Vystudovala obor příčná flétna na plzeňské konzervatoři. V roce 2001 získala diplom na zobcovou flétnu, kterou studovala od roku 1996 u profesora P. Holtslaga na Hochschule für Musik v Hamburku. Studium pak ukončila v roce 2004 certifikátem s vyznamenáním v mistrovské tříde. Věnuje se též hře na barokní a klasicistní příčnou flétnu, kterou studovala na Hochschule für Musik v Brémách u profesora M. Roota. Od roku 2003 je profesorkou hlavního oboru zobcová flétna na Konzervatoři v Plzni, dále vyučuje na Konzervatoři v Praze a vystupuje se souborem Ensemble Accento, jehož je zakladatelkou.

Julie Braná

Zdroj: www.sumpersky.rej.cz

Hudební skladatelé

Johann Sebastian Bach

Byl německý hudební skladatel a virtuóz hry na klávesové nástroje, považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob a završitele barokního hudebního stylu. Bachovo dílo mělo a má značný vliv na další vývoj hudby. Ve své době proslul především jako interpret a improvizátor, jako skladatel však nebyl příliš uznáván – jediné dílo, které za svého života mohl publikovat tiskem, byly Matoušovy pašije. Bachova hudba byla vnímána jako konzervativní a po jeho smrti upadla na padesát let téměř v zapomenutí. Až od první poloviny 19. Století se začala postupně opět více hrát.

Georg Philipp Telemann

Byl německý hudební skladatel a varhaník, představitel pozdně barokní hudby. Byl hudebním samoukem a vystudoval práva na univerzitě v Lipsku. Patřil mezi nejhranější skladatele své doby a byl současníkem Johanna Sebastiana Bacha. Telemann byl však mnohem proslulejší díky svým hudebním schopnostem. Velice často cestoval a na svých cestách byl ovlivňován řadou jiných hudebních stylů, které pak využíval ve vlastních skladbách. Je znám jako skladatel koncertů pro neobvyklé nástrojové kombinace, například violová nebo žesťová tělesa.

Letní škola staré hudby

Letní škola staré hudby je tvůrčí dílna zaměřená především na interpretaci hudby starších stylových období, zejména na hudbu 16. - 18. století. Seminář je určen především studentům a absolventům středních a vysokých hudebních škol, stejně tak jako profesionálním i amatérským hudebníkům a učitelům hudby. Kurzy se konají každoročně v červenci v jihočeských Prachaticích, v roce 2013 v tomto místě již popatnácté. Termín konání akce je stanoven na 14. – 21. července 2013.

Pro účastníky kurzu je připraveno zhruba deset tříd různých úrovní dle specializace pedagogů – mistrovská třída, třída flétnových ansámblů, pedagogická třída, dětská třída, pěvecká třída, třída barokního tance a další. Výuka v jednotlivých třídách probíhá formou individuálních i skupinových hodin zaměřených na studium určeného repertoáru. Ve skupinových hodinách se probírají specifika jednotlivých hudebních stylů a technické aspekty hry na nástroj. Program zahrnuje individuální hodiny, kolektivní výuku techniky, ansámblovou hru, poslechové semináře, přednášky, koncerty lektorů a zejména účastníků, které budou vyvrcholením celého projektu.

PořadatelObčanské Sdružení Letní škola staré hudby

Zdroj: http://www.lssh.euweb.cz

Závěr

Jsem ráda, že jsem si zvolila právě tohle téma, o které se zajímám. Zjistila jsem mnoho nových informací. Ve své práci jsem psala o prvních počátcích, stavbě flétny, také o různých druzích fléten, materiálech, ze kterých jsou vyráběny, zmínila jsem se také o nejznámějších českých flétnistech a známých hudebních skladatelích. Díky této zálibě jsem také potkala spoustu nových přátel se stejným koníčkem. I přes slabé chvíle, kdy mi spousta věcí nešlo, rozhodně nelituji těch 8 let, které mi daly spoustu hudebních zážitků a zkušeností.

Resumé

I am so glad, I could choose this topic because I like the recorder very much. I´ve learned a lot of new information. In my coursework I have written about the first beginnings, the construction of flutes, also about the different types of flutes, the materials from which they are produced. I have also mentioned the most famous Czech flutists and famous composers. Thanks to flute I´ve met a lot of new friends with the same hobby. Despite some weak moments, when the things didn’t go well, I don’t regret these 8 years, because they have given me such a music experience.

Zdroje a použitá literatura

www.jankvapil.com

www.lssh.euweb.cz

www.flauto-dolce.wz.cz

www.moeck.com

www.hudebka.estranky.cz

www.wikipedia.org

Hudebně-literární slovník I.   

Autor: Vladimír Spousta  

Vydavatelství: Masarykova univerzita, 2011

1