Info magazín 2013Z AKCÍ VVS / EFEKTIVNÍ VÝŽIVA TELAT / Z NAŠICH FAREM

OMEGA-3 MASTNÉ KYSELINY A PLODNOST VYSOKOPRODUKČNÍCH DOJNICCHOVY SPÁRKATÉ ZVĚŘE / ZÁJMOVÉ CHOVY KONÍ / ZE ZAHRANIČÍ

magazín v elektronické podobě

ze seminářů

Siláže 2013Dostali jsme jednou otázku, proč každý rok děláme semináře s tématem silážování. V lednu 2013 to bylo již po osmé, kdy jsme se znovu vrátili k tomuto tématu a určitě se k němu budeme vracet stále. Kvalitní objemná krmiva jsou nejen radost každého zootechnika, ale i našich výživářů. Jsme proto rádi, že přes mohutné sněžení se nás letos sešlo už více jak 300 účastníků pěti seminářů. Přednášky byly velice kvalitní a přesto, že se hodně protáhly a leckde trochu vystydl oběd, máme nad čím na našich farmách přemýšlet. Podrobnosti z přednášek a z odpoledních návštěv na farmách je možné získat u zookonzulenů VVS. Přejme si, aby se letošní rok povedl i co do výroby kvalitních objemů.

Telata 2013Tématem letošních seminářů byl efektivní odchov telat z hlediska výživy, zásad správného odchovu a odpovídají prevence chorob. Ve dnech úterý 28. května až čtvrtek 30. května 2013 se na třech vybraných místech naší republiky uskutečnilo tradiční kolo jarních seminářů, na kterých se sešlo dohromady přes 150 účastníků. Potěšil nás zájem chovatelů, neboť telata jsou často opomíjenou skupinou skotu. Kvalitní výživa jaloviček je základem budoucího vysokoprodukčního stáda dojnic.

2

Opařany 2013Vítězství na chovatelské výstavě Opařany 2013 obhájila kráva na 4. laktaci Sottera ze ZD Krásná Hora a zároveň byla oceněna zástupci VVS v soutěži o nejlepší vemeno.

PRIM Chomutice 2013Kateřina Vojtěchová předává cenu za nejlepší vemeno zářijové chovatelské výstavy PRIM Chomutice 2013 hlavní zootechničce O. Divoké z podniku ZEPO Bělohrad, a.s.

Kralovice27. černa 2013 se konala tradiční chovatelská výstava „Hadačka 2013“. Cenu za nejlepší vemeno plemene CS předávala Karolína Šafrová.

Nová PakaNejlepším vemenem chovatelské výstavy PAKA 2013 se pyšnila Hraběnka z podniku DS Agro Libštát, s. r. o. Tato dcera býka Hrabě RAD-336 (OM: Astar HG-192) má podle názoru bonitéra svoje vemeno ideálně připnuté, s bezchybným závěsným vazem a velmi dobře postavenými struky. Také má ideální hloubku a je kapacitní.

ZdislavicePředávání cen na chovatelské výstavě Zdislavice 2013.

z chovatelských výstav

ÚvodníkVážení kolegové,při snaze na tomto místě sdělit něco s m y s l u p l n é h o jsem si uvědomil, že letošní ročník je jubilejní - desátý. Při návštěvě webových stránek

VVS v sekci VVS Info, se pokuste projít touto krátkou historií vydávání našeho časopisu. Kdo z Vás se na některé z fotografi í najde, jistě se potěší: u pánů zářivější jiskrou v oku a mladistvějším vzhledem a u dam tím, že okolo nich stojící kolegyně prokazatelně o trochu zestárly. Kromě toho, je to docela hezký exkurz do vývoje českého zemědělství po vstupu do EU. Při hodnocení letošního roku si vystačím s tvrzením, že: „Hůře už bylo, jen aby nám to vydrželo“. Na svých cestách za českými hranicemi potkávám stále častěji pozitivně a hlavně investičně naladěné farmáře. Ti se s nadějí dívají na budoucnost a investují do efektivity. Letos jsem měl tu čest několik z Vás, hrdých na svoji odvahu realizovat výstavbu nových stájí, vidět v českých podmínkách. Rok 2013 byl pro VVS rokem jedna, spojeným s užíváním nového řídicího systému. Díky němu jsme schopni Vás provést po rodokmenu každého z výrobků VVS až k momentu výroby každé z komponent v něm použitých. Tímto absolutně automatickým a transparentním systémem výroby se v ČR může pochlubit jen málo výrobců. Ne však v krmivářském průmyslu. Druhým pilířem mimo nekompromisní jakost, doplněnou letos na podzim získáním certifi kátu GMP+B1, je poradenství. Letos jsme zavedli spolu s naší partnerskou společností Milkprogres nový systém i zde. Jeho základem je neustálé konfrontování předpokládaných výsledků z kontroly užitkovosti v produkci, reprodukci a zdravotním stavu se skutečností. Tento poradenský modul zcela přehledně a přesně poukazuje na rezervy a možnosti co nejvíce se přiblížit optimu. Děláme jednoduše vše pro to, aby Váš dobytek na farmě byl stále ve formě!

Václav Brynda

sportem do formy

VVS SkikritériumPrvní polovina ledna 2013 nevypadala z pohledu na množství sněhu vůbec dobře. Nakonec ve čtvrtek 17. ledna bylo sněhu dostatek a prostřední část sjezdovky na Červené Vodě patřila především milovníkům sněhu a krav. Druhá část farmářských sportovců se vypravila na Bukovou horu, aby zdolala kilometry v krásné krajině. V obřím slalomu soutěžilo 39 mužů a dokonce 14 žen. To v běhu na lyžích se účastnily pouze dvě, ale statečné ženy a 16 mužů. Všem téměř osmdesáti soutěžícím i kolegům, mimo jiné zabezpečujících dostatečným přísunem teplých a teplo vytvářejících nápojů, patří velký dík za účast bez ohledu na umístění.

Večerní oslava za doprovodu výborné hudební kapely Těžká doba podtrhla dobrou náladu na této skvělé akci a jistě přispěla ke zvýšení naší formy…

VVS CUP 2013Formu je třeba utužovat, ať přeje počasí nebo ne. Snažili jsme se sice zvolit termín uprostřed září, kdy bývá obvykle pěkné počasí, nezadařilo se. Nicméně na výkonech a dobré náladě to nebylo znát, i tenisti si počkali na upravení kurtů a tak tradičně první místo obhájil Petr Šafra, následován Petrem Havránkem z podniku Poděbradská Blata a Bóďou Kroulíkem opět z VVS. Tenis byl letos rozšířen o čtyřhru, kde se fi nalisté z dvojhry podělili o medailové pozice s Milanem Martínkem, bratry Jiřím a Antonínem Janaty a Pavlem Bubnem. Bratři Janotové ovládli spolu s Petrem Šafrou též medailové pozice ve squash. ZEA Světice vévodila stolnímu tenisu. V mužské kategorii “o prsa” obhájil vítezství z předchozího ročníku Luboš Bareš, těšně následován Karlem Skupienem. Pohár za třetí místo putuje do ZD Velká Chýška, kterou reprezentoval Josef Mareš. V kategorii žen tedy zvítězila opět Zdena Rygrová, na druhé místě pak Míša Zelenková z ADW a na třetím místě Líba Zachová, která zastupovala podnik ZD Velká Chýška. Minigolf nebyl rozlišen na mužské a ženské kategorie, prvenství si odnesla Bohunka Pekařová z družstva Kozákov Záhoří a až za ní skončili Luboš Pěnkava, Zdeněk Štokr (Bioferm) a Jaroslav Flídr ze ZOD Lubná. Nejvíce obsazená sportovní disciplína byl bowling. V kategorii mužů zvítězil Láďa Dufek (ZD Miletín), následován Janem Záhorou (VVS) a Jiří Krátkým (ADW). Nejúspěšnější žena reprezentovala Slako Slaná, Petra Abelová, následovaná Jitkou Hůrkovou a Míšou Zelenkovou. Tradičně veliké zápolení přinesl volejbal, kvůli počasí hraný v hale. Z pěti týmů se už tradičně díky pilnému tréninku, sportovnímu nasazení a disciplíně umístil na prvním místě tým vedený chovatelem Karlem Skupienem. Spolu se svými děvčaty Anielkou Hečkovou, Miladou Rigorskou a nejúspěšnější ženou letošního ročníku VVS CUP Petrou Abelovou porazili druhý tým v pořadí ve složení Zdena Rýgrová (ZEAS Světice), Vladimíra Kučerová (ZEOS Lomnice) a Janem Záhorou a Jirkou Burdychem z VVS. Bronzovou pozici získali Vítek Cerný a Petra Jančíková z ADW spolu s Láďou Dufkem a Milanem Martínkem. Večerní rozdílení cen a dobrá nálada pak umocnila výborný ročník sportovních chovatelských her 2013.

JH Hokejkakap 20137. ročník prestižního hokejového zápasu mezi hokejisty Plzně a VVS Verměřovice.

4

dny otevřených dveří

ZálšíAč byl pátek 13. září, více jak 450 dětí navštívilo den otevřených dveří v ZOD Zálší, středisko Tisová.

Jednou překvapivě oblíbenou soutěžní disciplínou bylo rozpoznání kejdy, digestátu, močůvky a statkových krmiv.

JirnyKe konci prvního květnového týdne se uskutečnil v rámci projektu „zemědělství žije“ první den otevřených dveří našeho obchodního partnera ZOS Šestajovice-Jirny, a.s. V pátek 3. května 2013 si prohlédlo areál podniku včetně stájí vysoko produkčních krav holštýnského

Nové kryté jámy na objemná krmiva přinesly další plus do kvalitní výživy vysokoprodukčních dojnic podniku ZERAS Radostín nad Oslavou, a.s.

plemene kromě odborné veřejnosti i na 400 dětí z okolních škol. Sobota pak patřila především rodinám a rodinným příslušníkům chovatelů z nedalekých podniků. Celkem se tak zúčastnilo více jak 1200 návštěvníků.

5

Rosické putováníDruhá vlna dnů otevřených dveří ve členských podnicích Zemědělského svazu je v plném proudu. Polovina září patřila na Chrudimsku Zemědělskému družstvu Rosice u Chrasti, které pozvalo děti ze škol, ale také širokou veřejnost do svého areálu, který přinesl podívanou nejen v rámci zemědělské prvovýroby, ale také se otevřely dveře do pekárny či jatek. Družstvo totiž svoji produkci zpracovává na potraviny a krmiva, pro jejichž odbyt má vybudovanou síť vlastních prodejen. Ne nadarmo se tak může prezentovat heslem „Z pole až na stůl“. Téměř pět set dětí z okolních základních a mateřských škol si prošlo naučnou stezkou v ZD Rosice u Chrasti, které nachystalo 13 stanovišť s poznáváním živých zvířat tradičních plemen nejen hospodářských zvířat, ale také drůbeže. Součástí dne otevřených dveří byla také poznávací soutěž v oblasti krmiv, kterou připravila naše společnost.

Na návštěvníky čekalo také hned několik prohlídek zemědělské společnosti, návštěva stájí s odborným průvodcem, nahlédnutí do dojírny, ale také ukázka inseminace skotu i prasat. Velmi zajímavou ukázkou byl též pohled ze silážního žlabu na silážování kukuřice. Mnoho dětí ocenilo také projížďku na koních, dospělí zase výpravu na jatka a do pekárny. Místní výrobky si zde mohli lidé za pár korun také nakoupit, včetně mléka z automatu, krmiv, pekárenských výrobků či uzeniny, z nichž několik získalo řadu ocenění. Na návštěvu dne otevřených dveří nakonec navzdory nepříliš vlídnému počasí dorazilo na 500 dětí a učitelů, ale i 600 dalších návštěvníků. „Děkuji všem zaměstnancům i firmám, kteří nám pomohli s realizací dne otevřených dveří. Pevně doufám, že takovéto akce pomohou ukázat veřejnosti návrat zemědělství do společnosti a zejména skutečnost, že zemědělství stále žije!,“ uvedl při slavnostním zahájení Ing. Václav Blažek, předseda družstva.

text a foto Soňa Jelínková

dny otevřených dveří

56

efektivní odchov telat

BONAGRO, a.s.Společnost BONAGRO, a.s. hospodaří ve východní oblasti Brněnska. Ve středisku Viničné Šumice společnost chová 360 dojnic holštýnského plemene. V rámci uzavřeného obratu stáda využívají k obměně dojnic jalovice z vlastního odchovu. V roce 2013 to bylo do 30. června 190 telat obou pohlaví. Protože jalovičky představují produkční budoucnost, je jim věnována náležitá péče. Každý porod a prvotní ošetření telat je protokolárně sledováno podle hesla „kde není kontrola, není zodpovědnost“. Narozené býčky po mlezivovém období krmí až do prodeje ve věku 5 - 7 týdnů nativním mlékem. Jalovičky jsou po narození ošetřeny podle jasně daného protokolu péče o narozené tele a matku. Narozená telata dostávají striktně mlezivo od vlastní matky, pouze v případě nedostatečné kvality je použito mlezivo od „prověřených“ starších krav. Po období nativní výživy přechází na kvalitní výživu, špičkovou mléčnou náhražkou Multimilk Premium dodávanou společností VVS Verměřovice s.r.o. již od roku 2008. Péče o telata v boudách má jasná pravidla, protože starost o cca 70 mléčných telat musí být přehledná a kontrolovatelná. Telata mají již od prvního týdne k dispozici kvalitní granulovaný starter z vlastní produkce, doplněný vločkovanou kukuřicí. Jasně determinovanou a kontrolovanou výživou dojdou telata k bezpečnému odstavu ve věku 2,5 měsíců, kdy bez problémů přecházejí na plnohodnotnou rostlinnou výživu. Po odstavu jsou z venkovních bud přesunuty do welferového teletníku. Zde jsou krmena samostatnou TMR. Diferencovaná výživa podle věku je doplněna startérem II. pro zajištění intenzivního růstu v této fázi odchovu. Ve věku 8 měsíců přecházejí do další skupiny odchovu.

Velká Chyška Zemědělské družstvo Velká Chyška na okrese Pelhřimov chová dojnice na dvou střediscích a to v Samšíně (kapacita 376 Ks) a přímo ve Velké Chyšce (kapacita 540 Ks). Na středisku v Samšíně pro odchov telat využívají mléčnou krmnou náhražku Multimilk. V letním období se jedná o Multimilk Vital a v zimním je zkrmován Multimilk Premium. První napojení mlezivem se provádí co nejdříve po otelení. Zpravidla se jedná o mlezivo od matky v objemu 3 – 3,5l. V případě nekvalitního mleziva matky se podává mražené. Pokud tele odmítá pít využívá se jícní sonda (zhruba každé šesté tele). Po ošetření je tele přesunuto do venkovního individuálního kotce. Zde jsou krmeny do 6. dne života směsným mlezivem v dávce 2 – 2,5 l 3 x denně. Od 7. dne jsou krmeny mléčnou krmnou náhražkou Multimilk 2x denně v dávce 3l. Od 10. – 14. dne života je telatům podáván startér. Ve 3. – 4. týdnu (dle kapacity ustájení) jsou telata přesunuta do skupinových bud po 5 ks. Zhruba v 7. týdnu jsou telata přesunuta do kotců po 10 – 16 ks. Zde se stále zkrmuje adlibitně startér, seno. V tomto období se telata přikrmují odpadním mlékem. Ve 3. měsíci se telata přesouvají na teletníky. Jalovičky do teletníku ve Velké Chyšce a býčci zůstávají v Samšíně. Zhruba 14 dní před přesunem se začíná telatům podávat mix od dojivých krav. V roce 2012 se na středisku v Samšíně narodilo 312 telat. Odchovaných telat za tentýž rok bylo 283 ks, z čehož vyplývá, že ztráty u telat byly, včetně mrtvě rozených 9 %.

Zootechnici Karel Žáček a Zdeněk Zajíc. Zootechnik David Perna a ošetřovatelka Majka Jelínková.

ChabroviceSoukromá farma pana Václava Míky v Chabrovicích se po generace věnuje zemědělství, navazuje na svou tradici v podobě nových farmářů, kteří investují do nových technologií. Poslední velkou investicí byl nákup dojícího robota a mléčného automatu pro krmení telat na mléčné výživě. Míkovi hospodaří na 150 ha v okolí obce Chabrovice, které se nacházejí nedaleko Tábora s nadmořskou výškou necelých 500 m.n.m. Rostlinná produkce je podřízená potřebě živočišné výroby a to hlavně produkci mléka. S počtem 55 dojených krav plemene CS mají denní nádoj přes 1300 l. Pro dobrou mléčnou užitkovost je důležité mít kvalitní stádo dojnic. Základem dobré dojnice s dobrou konstitucí a dobrou kondicí je mít dobrá a zdravá telata. Správné ošetření telat po porodu je u Míků pravidlem a důkazem je takřka nulový úhyn telat.Rodina Míkova, je příkladem nových soukromých zemědělců, kteří mají výborný přehled o zdravotním stavu svých dojnic, jalovic a telat. K dobrému stavu telat přispívá, kromě dobré péče i zkrmování mléčných náhražek Multimilk Vital a Mutimilk Premium s vysokým obsahem mléčných složek.

Kateřina Míková a její povinnosti (radosti).

7

z našich farem - ZD Maleč

8

»V rámci rozvoje družstva jsme založili dvě dceřiné společnosti. Malečská energetická s.r.o. spravuje právě bioplynovou stanici, kterou jsme loni uvedli do provozu. Záměr výstavby bioplynové stanice zapadl do celkové koncepce, s níž počítáme a obohatil jak diverzifikaci družstva, tak i napomohl stabilizaci podniku,« uvedl předseda ZD Maleč Ing. Vít Šimon, Ph.D.

Český kmín

Exkluzivitu drží malečští také ve výrobě kmínu. Tradice této speciální plodiny sahá o třicet let zpět, kdy jako jeden ze dvou velkých podniků v České republice se k pěstování kmínu odhodlali a s 200 hektary pěstovaných v tehdejší době, dali českému kmínu model pro pěstování. S poklesem výkupních cen a vysoké konkurenci na trhu v dnešní době poklesla výměra pěstované komodity na 31 hektarů. Plně vybavená posklizňová linka, sklady i čistička na kmín činí podnik zcela soběstačný. Navíc poskytují posklizňovou službu i pro okolní podniky.

Tradiční Vysočina Úpatí Železných hor více než půl století obhospodařuje ZD Maleč. Bohatá historie sahá až do roku 1952. I přes tehdejší fúzi několika družstev se až do dnešní doby podařilo zachovat velikost podniku i jeho všestrannost. Dnes hospodaří ZD Maleč na 2600 ha zemědělské půdy, věnuje se chovu skotu i prasat. V rostlinné výrobě se kromě zajištění krmné základny zaměřuje také na pěstování osiv a několik desítek let i českého kmínu.

Místní podmínky příliš nevyhovují intenzivní rostlinné výrobě. Zdejší půdy jsou středně těžké, nadmořská výška činí 400 až 650 metrů nad mořem, průměrná roční teplota dosahuje šesti stupňů Celsia, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 740 mm. Navíc kromě této skutečnosti spadá část oblasti do CHKO Železné hory a do vodního pásma. Proto hraje důležitou roli zachování kompletní živočišné výroby včetně chovu prasat, a to i přes velké investice do splnění nařízených podmínek pro welfare zvířat.

Speciální rostlinka

Zajištění dostatečného množství kvalitních krmiv pro hospodářská zvířata, ale i pro bioplynovou stanici je pro podnik na prvním místě. Roční produkce obilovin z 700 hektarů dosahuje 4600 tun, z nichž do živočišnévýroby putuje 80%. Zbývajících 20% tvoří sladovnický ječmen a produkce obilovin na osivo. Mezi osivářské plodiny patří také jetel a traviny, konkrétně kostřava a bojínek. Ornou půdu včetně trav na ní pěstovaných zastupuje 2100 hektarů, louky a pastviny zaujímají 500 hektarů. Z celkové využívané orné půdy tvoří 1800 hektarů plocha na Chotěbořsku, od roku 2000 přibylo do nájmu také 800 hektarů ploch u Hlinska, kde se pěstují zejména krmné plodiny pro výkrm býků s průměrným stavem 450 kusů, plus bioplynová stanice a další tržní plodiny.

Dřevěná novostavba prostorné stáje.

ZD Maleč je členem sdružení Český kmín, který v současnosti sdružuje 15 podniků, ale také prosadil na evropském trhu licenci pro pěstování této plodiny v České republice s licencí pro Evropskou unii a chráněným označením Český kmín.

Venkov na Vysočině

»Je třeba v rámci unie prosazovat české potraviny. Kromě toho se také snažíme v rámci republiky uhájit nezastupitelnou roli chovu skotu a prasat, ale i pěstování brambor na Vysočině. Tato odvětví zemědělské výroby k Vysočině jednoznačně patří, mají zde svou tradici a jejich zájem je třeba ve zdejší krajině uchovat i pro další generace,« zdůraznil předseda.O tom, že situaci udržení zaměstnanosti a osídlení na venkově berou zdejší zemědělci vážně, svědčí i skutečnost, že ZD Maleč zaměstnává na sto pracovníků, ale také se snaží vytvořit na venkově pohodlný život, jak pro mladé rodiny s dětmi, tak i pro seniory, kteří z velké části život věnovali zemědělské výrobě. V programu pro seniory je i rozvoz obědů, či možnost využití finančních služeb transformované družstevní záložny, včetně všech hotovostních i bezhotovostních služeb. Součástí hospodaření je i přidružená výroba, kterou zastupuje pila a práce s kulatinou, výrobou stavebního řeziva, ale i pro truhlářské a tesařské práce a výroba palet.

Welfare pro dojnice

Potřeba zajistit zvířatům dostatek pohodlí, vedla také ZD Maleč k výstavbě nové stáje pro dojnice českého strakatého skotu, který již od nepaměti družstvo chová. V letech 2008 až 2010 tak zasáhla chov skotu nákladná investice. Na středisku v Dolní Lhotce vyrostla dřevěná novostavba stáje na 370 dojnic a další prostory budou rekonstruovány.V roce 2014 je plánována výstavba nové haly pro dojnice, s cílem zvýšit kapacitu farmy až na 650 dojnic s návazností na kejdové hospodářství. Stáje spojuje rybinová dojírna pro 2x14 dojnic. Novostavba o rozměrech 35 x 90 x 15 metrů je koncipována velmi vzdušně, pro letní období je doplněna větráky, v zimě má možnost zatažení bočních sítí. Projekt vypracovala společnost Bauer Technics, s.r.o. mj. také ve spolupráci s VÚŽV v Praze-Uhříněvsi a doc. Doležalem.»Centralizace skotu na jednu farmu má své přednosti. Další střediska máme jen pro mladý dobytek a výkrm býků,« zmínila Ing. Zábranská, hlavní zootechnička podniku. V areálu jsou umístěna také telata v dřevěných boudičkách, která v letním období jsou venku, na zimu jsou vzhledem k průvanu a silným větrům táhnoucím se místním údolím umístěna do závětří pod přístřešek. Tento systém odchovu telat se osvědčil, a tak úhyn telat dosahuje za prvních sedm měsíců roku 4,76%. Telata po narození dostávají zmrazené kvalitní

mlezivo, posléze pět dnů mlezivo od vlastní matky. Teprve poté se přechází na okyselené odpadní mléko a od 10. dne věku také mléčnou náhražku. K dispozici mají telata i startér.

Efektivní krmení

Krmná dávka produkční skupiny krav je založena na objemných krmivech – kukuřičné siláži, jetelotravní senáži, senu, slámě, ale i vlastní směsi šrotu. ZD Maleč totiž vlastní také míchárnu krmiv s obratem 3500 tun směsí. Ke krmné dávce patří také minerální výživa, která se připravuje na základě konzultací s ing. Miroslavem Kozákem ze společnosti VVS Verměřovice. Letní období zpestřuje také chráněný tuk, melasa a glycerol.Krmné dávky se připravují podle skupin – rozdoj, produkce, konec laktace, suchostojné dojnice a příprava na porod. Krmivo se zakládá dvakrát denně s častým přihrnováním. Efektivní práci přesné hmotnosti a zamíchání jednotlivých komponentů, ale i docílení lepší struktury krmiva, si odpracovává nový krmný vůz Doberman SW 160.Důraz se zde klade i na kvalitu objemných krmiv, resp. sklizeň a jejich konzervaci. V současnosti plní velmi důležitou funkci samojízdný žací stroj Krone Big M 420 CV. »Díky této lince se nám daří snížit obsah popelovin v objemu, včetně nežádoucích příměsí. Za pomoci vhodných konzervačních činidel na bázi biologie i chemie a zejména dodržením postupů pro správné silážování, za použití dvou krycích fólií a správnému

9

z našich farem - ZD Maleč

zatížení, se nám daří výrazně navýšit kvalitu objemných krmiv,« zmínil Ing. Šimon. »Letošní plán pro sklizeň senáží dosahuje objemu 13 tisíc tun, v případě kukuřičné siláže dokonce 20 tisíc tun. První seče se oproti požadavku posunuly o 14 dnů,« dodal.

Všestranná práce

Zaměření na veškeré možné problémy chovu a vychytání drobností umožňuje společnosti docílit dobrých ekonomických výsledků. Dlouhodobá práce přináší kýženého efektu. A tak v dnešní době vzhledem ke dlouhodobému šlechtění českého kombinovaného plemene se podařilo nalézt výhodnou pozici. Užitkovost zde dosahuje 8000 tisíc litrů mléka na dojnici, se složkami 4,15% tuku a 3,5% bílkovin. Veškerá produkce mléka končí v mlékárně v Hlinsku, kam současných pět milionů litrů mléka ročně putuje již desítky let.»V dlouhodobé spolupráci vidím obrovskou výhodu, a to pro obě strany. Proto naši odběratelé, což platí i pro odbyt ostatních komodit, jsou hlavně stálí spolupracovníci,« uvedl předseda. Stálá spolupráce platí i na poli výzkumu a praxe pro studenty. ZD Maleč totiž spolupracuje s Mendelovou univerzitou a Vysokou školou veterinární v Brně. Stejně tak tomu bylo i v období, kdy se v rámci intenzivního šlechtění ing. Vít Šimon st. věnoval embryotransferu, z něhož vzešlo až 200 březích plemenic ročně. »Šlechtění skotu se věnujeme i nadále, do budoucna bychom rádi obnovili embryotransfery. V rámci této práce lze udělat mnoho kroků správným směrem,« míní Ing. Šimon, Ph.D. »A otec pro chov tradičního českého plemene udělal mnoho. Z našeho stáda tak vzešlo několik býku zlepšovatelů, kteří byli využíváni v rámci populace plemene českého strakatého skotu.« V rámci chovu skotu se zaměřujeme na dobré výsledky v reprodukci, inseminační index máme v současné době 1,7 a průměrné zabřezávání máme 52% u krav a u jalovic 75%, SP tak činí max. 96 dnů. Na výběru býků a sestavování individuálního připařovacího plánu se podílejí společnosti Impuls a ISB Genetic.

Text a foto Soňa JELÍNKOVÁ

Ing. Zábranská, hlavní zootechnička a Ing. Vít Šimon, Ph.D. ml., předseda ZD Maleč.

z našich farem - ZD Sněžné

10

„Průměrná dojivost je nyní kolem 19 litrů na krávu a den, můžeme se pochlubit dobrými ukazateli reprodukce: za loňský rok bylo v podniku zabřezávání jalovic po první inseminaci 70,3%, u krav 52,2%. Servis perioda je 85,7, interval 64,8, inseminační index u jalovic 1,5 dne a u krav 1,6. Za nejlepší průměrné mezidobí – 374 dní – jsme získali dokonce diplom od Impulsu,“ pochlubila se Lenka Mičková, která má na svých bedrech farmu ve Sněžném. Zde právě probíhá rekonstrukce jednoho ze stájových objektů na odchovnu jalovic. Jinak nic neobvyklého – pomocí horizontálního míchacího krmného vozu se zakládá dvakrát denně krmivo, třikrát za směnu se přihrnuje. Dojení na starší tandemové dojírně Gascoigne-Melotte 2 x 5 s individuálním odchodem probíhástandardně dvakrát denně.

„U mě v Daňkovicích mají krávy větší klid – to jim umožňuje i dosahovat lepších výsledků. Stáj s kapacitou 298 boxových loží byla uvedena do provozu v roce 2006. Od 10. do 14. hodiny mohou krávy nerušeně přežvykovat a odpočívat. Tuto polední pauzu využívám mimo jiné i k detekci říje, s čímž mně pomáhají i krokoměry. Krávy mají již zmíněné pedometry, které mi poskytují mnoho důležitých informací, což je super,“ přidala se mladá absolventka ČZU v Praze Lucie Hrušková, která začala pracovat v Daňkovicích za Ing. Radanu Fajmonovou, protože ta nastoupila na mateřskou dovolenou.Stáj je založena na kejdovém hospodářstvíse separací kejdy. Pod ní je vhodně umístěná do krajiny velkokapacitní jímka. Fugátem i separátem družstvo hnojí převážně louky, hnojem ze stlaných provozů se hnojí kukuřice, brambory a část obilnin.

Tam, kde čestrům vládnou ženy...Sněžné je jedna ústředních obcí v CHKO Žďárské vrchy. Kopcovitý terén s nadmořskou výškou 650 až 790 metrů se skalními útvary – malebné místo vhodné pro dovolenou. Jak je na tom v těchto oblastech chov skotu? Přesvědčili jsme se, že s využitím plemene české strakaté lze efektivně chovat dojený skot i ve vyšších polohách.

Zemědělské družstvo Sněžné má dvě střediska chovu skotu – přímo v sídle ve Sněžném a v Daňkovicích, kde je nová moderní stáj. Na obou farmách mají na starosti chov skotu ženy – ve Sněžném Lenka Mičková a v Daňkovicích v současnosti působí Ing. Lucie Hrušková. Jak potvrzuje předseda Ing. Pavel Švec i výživářský poradce Ing. Miroslav Kozák – funguje to dobře.

Dlouhodobáspecializace na mléko

ZD Sněžné navázalo na dřívější JZD, které má již od roku 1974 téměř stejnou podobu. Současná rozloha je asi 1400 hektarů zemědělské půdy. V oblasti se daří pěstování brambor (asi 23 ha), v současnosti pěstují na 420 ha obilniny – krmnou pšenici a ječmen, ale i potravinářské žito.„Naše zemědělská činnost je založena na výrobě mléka, které tvoří 64% tržeb, další příjmy jsou z prodeje brambor a žita. Zaměstnáváme 60 lidí, chováme asi 580 krav, takže celkem asi 1300 kusů skotu. Proto je i naše rostlinná výroba zaměřena na produkci krmiv. Kukuřice, kterou pěstujeme letos na 63 hektarech, bychom potřebovali dvakrát více, ale nemůžeme si to z důvodu erozních podmínek dovolit. Většinu ploch tvoří trávy a jetelotrávy,“ představil činnost družstva předseda Ing. Pavel Švec, který je do této funkce volen již od roku 1982.

Dobré ukazatele reprodukce

Duo místních zootechniček Lenka Mičková a Ing. Lucie Hrušková mi nejdříve představilo starší zrekonstruovanou stáj ve Sněžném.

Předseda ZD Sněžné Ing. Pavel Švec.

Šlechtíme na množství i složky

Vzhledem k tomu, že hlavní složkou krmné dávky jsou travní senáže, lze konstatovat, že průměrná užitkovost 6700 kg (3,8% tuk, 3,25% bílkovina) je velice dobrá. „Užitkovost i složky se snažíme nadále zvyšovat výběrem býků zlepšovatelů. Spolupracujeme s družstvem Impuls, a. s., Plemo a Agro Měřín a. s., v současnosti používáme býky st. registru HCH 005, ZEL 116, ZEL 117, HG 345 a HG 275 a další. Složky se v tomto letním období mírně snížily, takže se je snažíme ve spolupráci s výživářem vrátit zpět,“ říkají zootechničky.Telata jsou pět dní na mlezivové výživě,do dvacátého dne na kravském mléce, pak se do odstavu krmí mléčná krmná směs a granule pro telata ad libitum. Býčci se krmí do zástavové hmotnosti a jsou prodáváni na výkrm většinou do zahraničí.

Výživa odpovídá podmínkám

Výživářská praxe se musí přizpůsobit daným podmínkám. V tomto případě hraje velkou roli nadmořská výška a kvalita půd. Ve Sněžném se potýkáme s nízkou hladinou dusíkatých látek v píci. Krmné dávky jsou založeny na travních a jetelotravních senážích a kukuřičné siláži. Na obou farmách používáme jednu krmnou směs, která je vypočítána na 23% dusíkatých látek. Stádo je na obou farmách rozděleno do skupin stejně: vrchol, střed a konec laktace, krávy stojící na sucho a fáze příprava na porod. Podle toho se míchá pět různých receptur. Do nejproduktivnější skupiny se doplňuje chráněný krmný tuk. I přes stejné receptury na obou farmách dosahuje o něco lepších výsledků stáj v Daňkovicích.

Zootechničkám Lucii Hruškové a Lence Mičkové to společně klape.

„Moderní technologie logicky zaručuje lepší welfare a krávy v Daňkovicích mají vše, co potřebují. V posledním období se na obou farmách snížily mléčné složky, zejména tuk. Podobně jsou na tom i jiné chovy v ČR. Podle mého názoru se na tom podepsala vlna vysokých teplot, která byla na našem území v polovině června. Snažíme se složky udržet, takže jsme do krmné dávky nově zařadili místo tradičního tuku chráněný krmný tuk C16, který je sice drahý, ale je nejlepší. Usilujeme o zlepšení příjmu sušiny a zvýšení užitkovosti za udržení složek mléka. V krmné dávce chceme doplnit pivovarské mláto kukuřičným mlátem. Chtěl bych zdůraznit výbornou spolupráci s VKS Uhlíř a Faulhammer v Ubušínku, stejně tak si dobře rozumíme s veterinárním lékařem. V neposlední řadě bych chtěl pochválit místní zootechničky,“ zhodnotil poradce pro výživu firmy VVS Ing. Miroslav Kozák.

Mlékařské sdružení Sněžnéje minulostí

Mléko již řadu let vykupuje od ZD Sněžné mlékárna Tatra Hlinsko, která je nyní ve vlastnictví skupiny Agrofert, a. s. „Spolupráce s vedením mlékárny je velice dobrá, protože navazujeme na společnou minulost. ZD Sněžné založilo v roce 1992 Mlékárenské sdružení Sněžné. Subjekt fungoval na principu odbytového družstva s tím rozdílem, že byl ale založen na základě občanského zákoníku. Sdružení má v současné době 52 členů z šesti okresů. Při prodeji mlékárny v Hlinsku v roce 2011 mělo sdružení možnost tuto mlékárnu koupit, valná hromada však rozhodla podíl prodat. Bohužel, v tu chvíli jsme doplatili na právní formu – subjekt podle občanského zákoníku a nikoliv podle obchodního zákoníku, a tak jsme byli nuceni zaplatit daň z příjmu, která vyšla na 40 milionů,“ vysvětlil Ing. Švec,

11

z našich farem - ZD Sněžné

který je v současnosti v dozorčí radě mlékárny v Hlinsku. Na otázku, jestli je mlékárna připravena na budoucnost vhodnými investicemi, se vyjádřil kladně: „Mlékárna v nejbližší době bude investovat do tvarohového programu, myslíme si, že to bude mít úspěch, protože podobných specializací na českém trhu moc není.“

Přemnožení divočáků

„Co bych si jako předseda družstva přál? Abychom měli opravdu rovné podmínky se starými zeměmi EU. Omezit byrokracii a dostat do praxe trošku více selského rozumu. Přál bych si, aby na ministerstvu seděli opravdu odborníci a nedocházelo jen k p o l i t i c k ý m r o z h o d n u t í m . Zemědělství přece nemá jen produkční funkce, ale jde také o údržbu krajiny. Myslím, že je třeba se o nás lépe starat. Například letos vyvrcholil problém s přemnožením divokých prasat, mohu vám ukázat snímky totálně zdevastovaných 60 ha travních porostů. S tím by se také mělo něco urychleně dělat,“ dodal na závěr předseda Ing. Pavel Švec.

Lukáš Rytina

Stáj Daňkovice – roštové chodby, v boxech stlaní separátem, s volnou stlanou porodnou v jedné části.

Rybinová dojírna Fullwood 2 x 8 v Daňkovicích.

Desinfekční vana se podle slovLucie Hruškové povedla.

z našich farem - SVOM Mišovice

12

Kromě krav i výkrm prasat „Na plemeni montbeliarde se mi líbí rovnoměrná užitkovost po celou dobu laktace neboli plochá laktační křivka. Velice exteriérově ‘podařené’ byly i černobílé kříženky holštýnek s montbeliardem – dobře se na nich také projevil heterózní efekt. To se odrazilo i v naší ekonomice – dojnice měly dobrou užitkovost a byly vitální. Některé kříženky jsme dokonce vystavovali na Techagru v Brně. Nicméně většina stádajsou již téměř 100% montbeliardky a další křížení už praktikovat nebudeme,“ vysvětlil Jan Mrvík, jenž patří do skupiny vedoucích pracovníků, pro které je klíčová živočišná výroba. Kromě chovu dojeného skotu totiž také obhajuje chov prasat, který Mišovice provozují jako specializaci na výkrm. Nakupují selata hybridní kombinace Dan Bred přímo z Dánska (cena 30 kg odstávčat vychází na 2100 Kč). I přes kilogramový průměrný denní přírůstek výkrm není v plusových hodnotách. „Přestože výroba vepřového není za současných podmínek na trhu zisková, myslím si, že zemědělský podnik by měl dělat komplexní činnost. Pouze rostlinná výroba je krátkozraké řešení,“ říká Jan Mrvík.

Mišovické montbeliardkyšly od června do novéhoSpolečnost pro výrobu obilovin a masa se sídlem v Mišovicích se od roku 1996 zabývá chovem dojeného skotu plemene montbeliarde. Koncem května byl dokončen projekt nové stáje pro 200 krav a navazující dojírny, který zlepšil životní podmínky zvířat i zaměstnanců. Investice nebyla malá, ale vedení společnosti věří, že budoucnost chovu dojeného skotu je dobrá.

Po příjezdu do podniku na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje asi 4 km od Mirovic mě zaujala trochu netradiční zkratka názvu – SVOM, s. r. o. „SVOM znamená Společnost pro výrobu obilovin a masa,“ vysvětluje jednatel Jan Mrvík. „Začali jsme hospodařit od roku 1994 jako jedna ze dvou organizací vzniklých po rozpadu ZD Plíškovice. Zaměstnáváme 22 lidí, hospodaříme na 1090 hektarech, naší specializací je spíše živočišná výroba,“ představují společnost Jan Mrvík a druhá ze tří jednatelů firmy Marie Váchová, která je zaměstnána jako ekonomka společnosti. „Po převzetí zde bylo asi 120 krav, převážně kříženek dojených plemen, českého strakatého a red holštýnského. Ve stádě bylo hodně problémových zvířat, mimo jiné s vysokou hladinou somatických buněk v mléce. Když se objevila možnost podpor na ozdravení stáda, neváhali jsme. Inspirováni chovemv nedalekých Bělčicích, ale i např. v Holicích, jsme se rozhodli převést stádo na francouzské kombinované plemeno montbeliarde. V roce 1996 jsme realizovali dovoz vysokobřezích čistokrevných jalovic z Francie. Užitkovost stáda se postupně zvyšovala z pěti tisíc na současných asi 8500 kg mléka za laktaci. Další krávy jsme nakupovali již z tuzemska a také převodným křížením docházelo k postupnému navyšování stavů plemene,“ objasnili vývoj chovu dojených krav jednatelé.

Moderní stáj už čeká na své nové „nájemnice“.

Jednatel Jan Mrvík hrdě představuje novou stáj těsně před kolaudací.

Boxová lože jsou v základunaplněna udusanou řezanou

slámou s prachovým dolomitickýmvápencem, další slámou se bude přistýlat pomocí

zastýlacího vozu.

„V mléce vidíme budoucnost“

Další zdroje příjmů pro SVOM Mišovice plynou z výkrmu býků, ale i z rostlinné výroby. Na hlinitých půdách pěstují krmnou i potravinářskou pšenici (asi 350 ha), ječmen ozimý i jarní (asi 190 ha), řepku (200 ha) a kukuřici pro krmné účely. Asi 150 ha výměry tvoří trvalé travní porosty. Výroba mléka je ale stěžejní. „Věříme, že cena mléka bude nadále stabilní, a proto jsme se před několika lety rozhodli investovat do tohoto odvětví živočišné výroby,“ říkají jednatelé. Podnik již několik let dodává mléko do německé družstevní mlékárny v Chamu, která stále platí slušnou cenu. Denní dodávka je kolem 22 litrů na dojenou krávu, ale ambice pro zvyšování užitkovosti určitě jsou.Proto na farmě ve Svučicích došlo k úplné demolici stávající K174 a na jejím místě vyrostla zcela nová moderní stáj. Kromě toho byl pro účely ustájení v okoloporodním období rekonstruován objekt odchovny mladého dobytka. Mezi těmito budovami je umístěna zbrusu nová dojírna osazená technologií Fullwood. Podle přesných údajů Marie Váchové investoval SVOM Mišovice 26,6 milionu korun, z toho bude asi 35 procent hrazeno z operačního programu Rozvoj venkova.

Novostavba stáje

Modernizace farmy Svučice se uskutečnila při plném obsazení farmy zvířaty, tudíž při zachování kontinuity ustájení (v provizorních kotcích ve stodole). Jako generální dodavatel byla vybrána firma Zemědělské stavby Tábor s. r. o. Na místě původního kravína K174 s vazným ustájením krav postavila tato stavební firma volnou stáj pro 206 produkčních krav se čtyřmi řadami boxových loží a centrálním krmným stolem. Nosná konstrukce zastřešení je tvořena lepenými dřevěnými rámy bez vnitřních podpor, které jsou založeny na vícestupňových základových patkách. Rovnoměrné prosvětlení stáje zajišťuje polykarbonátová vícekomůrková krytina s 20% propustností světla. Štíty stáje jsou pobity dřevěnými nehoblovanými prkny. Ve štítech jsou namontována rolovací plachtová vrata s elektrickým pohonem. Podlahy stáje jsou z vodostavebního betonu. Stáj je dispozičně rozdělena na čtyři skupiny krav, uprostřed je spojuje chodba vedoucí do dojírny.

Dojírna 2 x 10

Stejnému dodavateli byla svěřena i novostavba dojírny se zázemím pro zaměstnance farmy. Na dojírně jsou dvě řady dojicích míst po deseti stáních rybinově uspořádaných.

Dojírna je zčásti postavena nad kejdovou jímkou. Nosná konstrukce dojírny je z ocelových rámů na základových patkách. Opláštění stěn a střechy je tvořeno ze sendvičových PUR panelů. V dojírně je kompletně umístěna technologie dojení, chlazení a přiháněč v čekárně. Dojírna má průchodnost asi 60 krav za hodinu, takže podojeno by mělo být do tří hodin. Na jednu směnu připadají tři zaměstnanci, jeden obvykle nahání a druzí dva dojí. Kromě toho mají pak na starosti krmení telat, přihrnování krmiva a další.Obě stavby byly navrženy s ohledem na nejnovější požadavky v oblasti pohody zvířat a určitě i zaměstnanců.

Intenzivní výživa

Se zvyšováním užitkovosti na 8500 kilogramů rostly i požadavky na výživu. Po problémech s ketózami, dislokacemi slezu atd. se podařilo výživu dojnic na farmě Svučice stabilizovat. „Výživa byla v poslední době bohužel limitována přechodným ustájením v sekcích, kde byl možný přístup ke krmivu na žlab pouze 40% zvířat najednou. Zvířata se u žlabu musela vystřídat, a proto jsme čekali na otevření nového kravína,“ vyjádřil se poradce společnosti VVS Verměřovice Petr Šafra.V první fázi laktace se krmí na dojivost okolo 36 litrů – kombinují se

13

z našich farem - SVOM Mišovice

kukuřičná siláž (22 kg) a bílkovinné siláže – jetel, vojtěška (15,5 kg), dále ječné mláto (4 kg), sušený sladový květ (1,5 kg), sójový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, ječný šrot (asi 7 kg), Energie MG (směs melasy a glycerolu v poměru 1:1 – 0,6 kg) a bílkovinný koncentrát BMK Tex Mišovice (bílkoviny, vitamíny a minerály s krmnou močovinou a zchutňovadlem Sangrovit, asi 1,2 kg), dále výrobek Premin Hepar podporující glukoneogenezi (směs vitamínů A, E, niacin monopropylen glykol, ostropestřecové expelery – dávka 0,2 kg), malé množství slámy a vápence (0,2 kg).Druhá fáze je krmena podobně bez aditivních komponent zhruba na 28 až 30 litrů. Dále se připravují dávky pro suchostojné krávy a pro kategorii příprava na porod. Jsou založeny na senáži, malém množství kukuřičné siláže, senu a minerální směsi pro suchostojné dojnice.„Provizorní ustájení se samozřejmě promítlo také do snížení užitkovosti. Do budoucna chceme dále krmit velmi intenzivně a stádo nastavit na 8500 až 9000 litrů s parametry 3,25% obsahu bílkovin a 3,8% tuku,“ dodal Petr Šafra.

Lukáš RytinaRekonstruovaná odchovna mladého dobytka bude nadále sloužitpro ustájení suchostojných krav a jako porodna.

Na dojírně Fullwood všechno šlape.

z našich farem - Nový Bydžov

14

Také u prověřených býků vybíráme pouze ty nejlepší s TPI alespoň 2000,« uvedl hlavní zootechnik Luboš Hamáček. »Sexované dávky nebereme, přestože prodáváme vysokobřezí jalovice.«

V plemenitbě se nyní využívá synchronizačního protokolu double ovsynch, loni to byl presynch s 46% úspěšností. Z důvodu výskytu cyst se přešlo i na resynch, kde je úspěšnost zabřezávání 49%. »Již třetím rokem nepouštíme přirozené říje, proto se nám podařilo dosáhnout vyššího procenta zabřezávání v porovnání s inseminací na přirozené říji ve výši 29%. Za loňský rok jsme s potřebou inseminačních dávek u krav v průměru na 2,4 a u jalovic 1,8. Nyní se změnou protokolu se pohybujeme u krav dokonce pod dvěma dávkami, « zmínil L. Hamáček.Vzhledem k systému šlechtění se daří zapojovat stádo také do výběru býčků do odchoven. Z chovu pochází také některé matky plemenných býků. Jalovice se prvně zapouštějí ve věku 13 měsíců, při dosažení minimálně 130 cm, telí se ve věku 25 měsíců. Průměrně zůstává kráva ve stádě 2,1 laktace.

Nedaleko BydžovaSpolečnost ZEM a.s. hospodaří nejen v okolí Nového Bydžova, ale i na Kolínsku. Jedním z hlavních zaměření firmy je chov dojného skotu, ačkoli na 4300 hektarech pěstuje nejen obiloviny, vojtěšku, kukuřici a travní porosty, ale také řepku či cukrovku s produkcí asi 24 tisíc tun.

ZEM, a.s. hospodaří převážně v řepařské výrobní oblasti na lehkých až těžkých půdách. Průměrná nadmořská výška činí 240 metrů. Průměrné srážky za posledních 50 let činí 608 mm/rok.Hlavní zázemí se nachází v Lužci nad Cidlinou společně s vlastní posklizňovou linkou, sušárnou a dostatečnou skladovací kapacitou. Produkční farma stojí v Nepolisech a odchovna mladého dobytka na Žabí Lhotce.Vznik společnosti se datuje do roku 1995 jako nástupnická organizace ZD Nový Bydžov. V současnosti je podnik členem skupiny AGROFERT. V roce 1995 se podařilo v rámci centralizace převést skot na rekonstruovanou farmu v Nepolisech. Zároveň se začalo s převodným křížením českého strakatého skotu na holštýnské plemeno. Volné místo ve stájích zaplnily jalovice z nákupu. V současnosti dvě produkční stáje plní 480 dojnic.

Dojnice na výši

Díky preciznímu managementu se podařilo dostat dojnice na úroveň vysoké užitkovosti. Ta dnes přesahuje deset tisíc kilogramů mléka za laktaci, resp. denní produkce mléka na ustájenou krávu činí 28,3 litru mléka, na dojenou je toto číslo ještě vyšší, a to 30,5 litru mléka. Mléko putuje obden do mlékárny v Poděbradech v množství kolem 27 tisíc litrů mléka s 3,7% tuku a 3,35% bílkovin. Rybinová dojírna 2 x 12 DeLaval mezi dvěma stájemi denně vítá dojnice třikrát. Za vysokou užitkovost vděčí dojnice také důslednému systému výběru býků. V posledních letech se dává přednost pouze elitním býkům, třetinu z nich tvoří genomičtí býci s TPI přes 2300. »Každé tři měsíce vybíráme tři nové genomické býky, které takto pravidelně obměňujeme.

Ing. Petr Novotný ze společnosti VVS při pravidelné kontrole příjmu

strukturální vlákniny.

Výživa telat

Krávy jsou zaprahovány 40 dnů před plánovaným otelením. Telata po narození zůstávají na porodně 12 hodin s matkou. Přesto dostávají ihned kvalitní zamražené mlezivo. Do dvou měsíců jsou telata ve VIB, kde dostávají okyselované odpadní mléko kyselinou mravenčí, pouze v případě jeho nedostatku je jim předkládáno mléko sušené. Zároveň dostávají telata také startér ČOT S. Vybalancování výživy telat, včetně kontroly přijatého mleziva a sledování zdravotního stavu telat přispělo ke zdraví nejmladší kategorie skotu a nízkého procenta ztrát nejen v prvních měsících věku. Lze tak říci, že převážně ztráty telat do půl roku věku jsou zapříčiněny zejména obtížnými porody. V loňském roce zde uhynulo pouze devět telat. Odstav probíhá ve věku dvou měsíců, kdy jdou telata do společných kotců po šesti kusech. Kromě ČOT S zde dostávají tzv. suchý mix složený ze sena, vojtěškových granulí a ovocných výlisků. Od tří měsíců do krmné dávky přibývá i travní směs a kukuřičná siláž. Do deseti měsíců je do směsí přidáván i šrot – ječmen, pšenice, řepka, kukuřice, sója, len a bob společně s krmným doplňkem A Mix-OMD od VVS Verměřovice a přídavkem krmného vápence.

Produkční výživa

Krmení krav je založeno na čtyřfázové krmné dávce – rozdoj, vrchol laktace, konec laktace a stání na sucho. Produkční skupiny krav dostávají kukuřičnou siláž, vojtěškovou a travní senáž, seno a slámu štípanou na tomahavku, dále pak sušené cukrovarské řízky, výpalky, CCM a jadrnou směs, která se připravuje na týden dopředu v mobilní míchárně krmiv. Rozdojová skupina má směs připravenou do 50. dne od začátku

laktace. Vrchol laktace má k dispoziciaž 8 kg šrotu, který se skládá z pšenice,ječmene, kukuřice, sóji, extrudované a extrahované řepky. Minerální směs pro produkční skupinu pochází z výroby VVS Verměřovice pod názvem A Mix-Lakt top se zvýšeným obsahem vitaminu D3, mědi, zinku, niacinu a biotinu. Pro porodní období se osvědčila doplňková směs A Mix-porod P se zvýšeným obsahem vitamínů A, D, E a biotinu.»Krmivo zakládáme jednou denně, avšak průběžně jej přihrnujeme. V provozu jsou dva krmné vozy značky Czernin. Pro siláže je připraveno několik silážních žlabů, mají však nízkou kapacitu, tudíž jsme nuceni konzervovat i ve vacích. V případě obav ze zvýšeného množství plísní, k běžnému silážnímu přípravku přidáváme také sorban draselný. Ten jsme již letos využili na první seče při výrobě travních senáží, neboť silně zamokřené louky s problematickou sklizní plísním velmi nahrávají. Také cukrovarské řízky dáváme do vaků.«

Ošetřování krav

Paznehty se ošetřují dvakrát ročně. Pouze v problémových případech se ošetřuje podle potřeby. Prvně se upravují až u krav. Jalovice mají přirozený obrus. Paznehty se koupou každý týden. V chovu se využívá také

vakcinace pro eradikaci onemocnění IBR, BVD a influenzy. »Pro řešení potíží se obracíme na MVDr. Ondřeje Bečváře, zkušeného veterináře.

Kontrolujeme také příjem sušiny krmiva, ale i jeho kvalitu, « uvedl L. Hamáček.Kontrola zdravotního stavu dojnic je samozřejmostí, zejména po porodu a po celou dobu rozdoje, tedy do padesátého dne věku. Řada problémů se objeví při kontrole nádoje. Jednou týdně se v celé rozdojové skupině dělají kontrolní odběry na ketolátky. Při potížích se léčí drenčováním.

Problémy s mastitidami se řeší. Týdně se vyskytuje asi čtyři až pět nových zánětů. Léčbu předchází faremní kultivace, která se dělá z odpoledníhodojení. Na petriho misce se většinou objevují kolonie staphylococca aurea. Pro zamezení šíření mastitid se na dojírně dělá dvojí dezinfekce, před i po dojení a dbá se na celkovou hygienu dojení. Ve stájovém prostředí se také dává pozor na zvýšenou hygienu. Denně se třikrát vyhrnuje hnůj. Pro zajištění lepší hygieny postýlek se na slámu sype mletý vápenec. Pro zlepšení se do budoucna počítá s kejdovým hospodářstvím, a také výrobou separátu, který nahradí v podestýlání slámu. Pro lepší komfort pro rozdojovou skupinu získaly dojnice po porodu prostornější kotec.

Text a foto Soňa JELÍNKOVÁ

15

z našich farem - Nový Bydžov

odborné články

16

Ten se pak ještě prohlubuje se stoupající laktační křivkou a může přetrvávat poměrně dlouhou dobu.Dojnice nepřijímá v krmivu tolik energie, kolik momentálně potřebuje a snaží se získat energii ze svých tukových zásob. Játra vyrábějí chybějící glukózu, prekurzor mléčné laktózy, glukoneogenezí z tuků. V krvi stoupá koncentrace produktů štěpení tuků – neesterifikovaných mastných kyselin s dlouhým řetězcem (NEFA), které jsou jednak zdrojem pro tvorbu mléčného tuku, jednak v játrech vstupují do betaoxidace za vzniku acetyl-koenzymu A Při hladovění se přebytek acetyl-koenzymu A přeměňuje na ketolátky (aceton, kyselina acetoctová, kyselina beta-hydroxymáselná). Mění se i hormonální regulace. Když je nízká hladina glukózy v krvi, sníží se koncentrace inzulinu. Pokles insulinu a další metabolické signály (nízká hladina glukózy, leptinu, zvýšené NEFA) a potřeba produkovat velké množství mléka vyvolají zvýšenou sekreci spouštěče růstového hormonu v hypotalamu (GHRH – somatoliberinu). Jeho stimulace je ovšem spojena s potlačením GnRH (spouštěče gonadotropinů). Adenohypofýza zareaguje na vzniklou situaci tak, že omezí pulzní sekreci luteinizačního hormonu (LH) a uvolňování folikulostimulačního hormonu (FSH), které by měly být po porodu obnoveny a jsou nezbytné pro stimulaci ovariálních folikulů. Pokles hladiny inzulinu v krvi také vede snížení produkce IGF-I v játrech, což snižuje citlivost ovárií vůči gonadotropinům. Insulin, IGF-I a leptin stimulují růst folikulů, velikost dominantního folikulu a produkci estradiolu. Na druhé straně zvýšené NEFA mají negativní vliv na životaschopnost folikulárních buněk (přímý toxický vliv na ovárium).

Vývoj folikulu do ovulace trvá přibližně 60-80 dnů. To znamená, že primární folikul, jehož vajíčko pravděpodobně budeme chtít inseminovat, se vyvíjí již brzy po otelení. Jenže v této době mohou být metabolické podmínky značně nepříznivé, s negativním dopadem na zdraví preovulačního folikulu o 2-3 měsíce později. Uvádí se dokonce, že vysoké hladiny NEFA mají toxický vliv na oocyt (Kruip et al., 2001). Dochází k tichým říjím, poruchám ovulace, zhoršenému zabřezávání,

Omega-3mastné kyselinya plodnostvysokoprodukčníchdojnic

Jedním z nejdiskutovanějších problémů v chovu vysokoprodukčních dojnic je negativní energetická bilance. Postihuje v podstatě každou krávu v okoloporodním

období. Zvíře „nestíhá“ nároky svého přešlechtěného organizmu, který je geneticky naprogramován tak, aby jeho prioritou byla intenzívní tvorba mléka. A v kombinaci s nadměrnou kondicí před porodem jsou důsledky dalekosáhlé. Nejenže dochází k nežádoucím metabolickým změnám s negativním dopadem na zdravotní stav a užitkovost zvířete, ale důsledky této nepříznivé situace se projevují ještě mnohem později, kdy už je vše zdánlivě v pořádku. Energetickou nerovnováhou na počátku laktace je totiž výrazně ovlivněna i schopnost dojnice zabřeznout a udržet embryo naživu. Právě podávání omega 3 mastných kyselin obsažených v rybím tuku snižující embryonální mortalitu bylo předmětem zkoumání na vysokoužitkovém chovu holštýnského plemene Dobrosev Dobronín, a.s.

Vliv negativní energetické bilance na plodnost

V závěru březosti jsou pro organizmus matky prioritou živinové potřeby plodu. Již v této době se proto může dostat do stavu energetické rovnováhy.

nerozvíjí se dostatečně kvalitní žluté tělísko, koncentrace progesteronu jsou nízké. Progesteron je velmi důležitý pro udržení březosti – zvyšuje sekreci endometriálních žláz, inhibuje tvorbu prostaglandinů. Při nízké koncentraci progesteronu se embryo pomaleji vyvíjí, není potlačena s dostatečnou účinnosti sekrece prostaglandinu F2 alfa v endometriu, který má luteolytický účinek a zvyšuje kontraktilitu dělohy, v podstatě vypuzuje embryo z dělohy. Ke zvýšení prozánětlivého PGF2α také vedou různá zánětlivá onemocnění v organizmu dojnice a důsledkem je potlačování syntézy progesteronu žlutým tělískem a odumírání embryí.

Právě raná embryonální mortalita je často příčinou přebíhání krav. Po správně provedené umělé inseminaci dojde s vysokou pravděpodobností k oplodnění vajíčka (85-90%). Asi 5% oplozených vajíček uhyne vzápětí v důsledku chromozomálních abnormalit a dalších 30% embryí zemře mezi 8. a 17. dnem březosti.

Prospěšné působení esenciálních mastných kyselin

Je známou skutečností, že poskytování tuků, které zmírňují negativní energetickou bilanci a podporují syntézu cholesterolu (prekurzoru progesteronu) snižuje embryonální mortalitu.

Příznivý vliv mají především nenasycené mastné kyseliny s první dvojnou vazbou na třetím uhlíku, tzv. omega 3 (n-3) mastné kyseliny. Jedná se o kyselinu alfa-linolenovou (zdrojem je především lněný olej), kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a docosahexaenovou (DHA), které jsou obsaženy v rybím tuku. Tyto látky jsou pro živočichy esenciální. V organizmu z nich vznikají eikosanoidy s protizánětlivým účinkem. Při podávání omega 3 polynenasycených mastných kyselin také dochází k potlačení syntézy PGF2α v endometriu dělohy, pravděpodobně v důsledku snížení syntézy kyseliny arachidonové, která je prekurzorem PGF2α, ve prospěch konkurenční syntézy kyseliny eikosapentaenové (Mattos, 2000; Obrázek 1).

Omega 3 mastné kyseliny omezují zánětlivou reakci, brání regresi žlutého tělíska, ochraňují embryo na počátku březosti.

Obrázek 1 Syntéza PGF2 alfa endometriálními buňkami skotu inkubovanými s různými mastnými kyselinami (Mattos, 2000)

AA = kyselina arachidonová; OA = kyselina olejová; LA = kyselina linolová,

LNA = kyselina linolenová, DHA = kyselina dokosahexaenová; EPA =

kyselina eikosapentaenová. Rozdíl mezi jednotlivými mastnými kyselinami a Kontrolou: *P < 0,05; **P < 0,01).

Obrázek 2: EPA, DHA

SALMATE®

Omega 3 mastné kyseliny z rybího tuku jsou obsaženy v přípravku SALMATE® (výrobce The Ballard Group, Inc. (TBG), USA). Drobné kapénky emulzifikovaného rybího tuku (45%) jsou spolehlivě chráněny před degradací v bachoru patentovanou technologií enkapsulace lipofilní škrobovou matricí (Obrázek 3). Velmi malý rozměr kapének zajišťuje vysokou stravitelnost v tenkém střevě. Salmate má ideální poměr mezi EPA a DHA a jejich obsah je standardizovaný. Proti žluknutí je tuk chráněn přirozenými antioxidanty (vitamín E, rozmarýnový extrakt). Přípravek lze podávat prostřednictvím minerálně-vitamínového doplňku.

Obrázek 3 Technologie škrobové

Vliv přípravku SALMATE na parametry reprodukce byl ověřován v mnoha studiích. Například v Irsku byla provedena studie (Reprodoc, Dr. Ryan), jejímž cílem bylo vyhodnotit vliv přípravku na embryonální mortalitu. V pokusu bylo zahrnuto 84 holštýnsko-fríských krav. Dostávaly 50 g Salmate na kus po dobu 60 dnů (30-90 DIM). Pravidelně bylo posuzován vývoj folikulů a žlutého tělíska transrektálním ultrazvukovým vyšetřením. V kontrolní skupině bylo zjištěno 5 úhynů embryí z celkem 24 inseminací. Ve skupině, která dostávala SALMATE, nebyla pozorována žádná embryonální mortalita.Ve studii provedené na University of California ve Spojených státech byl Salmate podáván v dávce 50g/kus od 50. do 90. dne postpartum vedl ke zlepšení zabřezávání ze 42% na 45% a došlo také ke zvýšení celkové produkce složek mléka.

Pokus se SALMATE®v České republice

V České republice byl proveden pokus s přípravkem Salmate v chovu Dobrosev Dobronín. Pokus probíhal od července do prosince roku 2012. Bylo v něm zahrnuto celkem 99 dojnic, rozdělených do tří skupin: 1) Kontrolní skupina, 2) Pokusná skupina Omega 40/30 - 40 g Salmate/krávu/den od 30. do 90. dne laktace, 3) Omega 50/50 - 50g Salmate/kus/den od 50. do 90. dne laktace. U dojnic v jednotlivých skupinách byl individuálně sledován nádoj, mléčný tuk, mléčná bílkovina a počty somatických buněk z kontroly užitkovosti. Dále byly posuzovány parametry reprodukce jako inseminační interval, servis perioda, inseminační index, intervaly mezi říjemi a výsledky ultrazvukového vyšetření březosti. U osmi krav z každé skupiny byla sledována dynamika změn hladiny progesteronu v krvi (stanovení v den inseminace, 12-15 dnů po inseminaci, 20 dnů po inseminaci) a metabolický profil. Ve směsných vzorcích mléka byl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze stanoven profil mastných kyselin v mléčném tuku (celkem 37 mastných kyselin).

VýsledkyV obou skupinách, které dostávaly SALMATE došlo k určitému zvýšení produkce mléka oproti kontrolní skupině (viz Graf 1, Graf 2, Graf 3).

17

odborné články

Graf 1

odborné články

18

Nedošlo k poklesu produkce mléčného tuku ani mléčné bílkoviny (Graf 4, Graf 5). Počty somatických buněk v mléce nebyly podáváním přípravku ovlivněny.

Výsledky reprodukce naznačují určitý pozitivní vliv přípravku. Pokusné skupiny vykázaly nižší inseminační index a vyšší počet březích dojnic do 150. dne laktace. (Grafy 6, 7, 8).

9 043

9 661

10 613

8000

8500

9000

9500

10000

10500

11000

Kontrola O mega 40/30 Omega 50/50

Nád

oj (k

g)

Produkce mléka za 305 denní laktaci (prvotelky)

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50 552

889

647

0

200

400

600

800

1000

Kontrola O mega 40/30 O mega 50/50Rozd

íl v

nádo

ji za

305

d la

ktac

i (kg

)

Rozdíl v produkci mléka mezi

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50

Graf 2

Graf 4

Graf 6

Graf 3

Graf 5

Graf 7

420

446

474

380

400

420

440

460

480

Kontrola O mega 40/30 O mega 50/50

za 305d laktaci

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50

351

363 362

345

350

355

360

365

Kontrola O mega 40/30 O mega 50/50

Celková pbílkoviny

za 305d laktaci

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50

97 96

84

75

80

85

90

95

100

Kontrola O mega 40/30 O mega 50/50

Dny

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50 11 13

17 14

19 20

13 15

18

0

5

10

15

20

25

PREG 100 P REG 120 P REG 150

(PREG100), 120. dnem (PREG120) a 150. dnem (PREG150) laktace

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50

Sledované metabolické p a r a m e t r y ( c e l k o v á bílkovina, albumin, glukóza, močovina, NEFA, BHB, cholesterol, AST, vápník, fosfor, zinek, měď, betakaroten, T4, T3) nebyly podáváním přípravku ovlivněny. Hodnoty parametrů byly ve fyziologickém rozmezí. V době inseminace se průměrné hladiny NEFA a BHB ve všech skupinách pohybovaly kolem 0,55 mmol/l (NEFA) a 0,70 mmol/l (BHB). V mléce bylo pozorováno

určité zvýšení obsahu kyseliny alfa-linolenové (přibližně o 20%).

ZávěrVýsledky naznačují, že podávání doplňků EPA a DHA (SALMATE®) dojnicím snížilo výskyt rané embryonální odúmrti a pravděpodobně zlepšilo zabřezávání.

Při podávání SALMATE® došlo ke zvýšení produkce mléka, bez nepříznivého dopadu na mléčnou bílkovinu a mléčný tuk. Dále došlo ke zvýšení obsahu kyseliny alfa-linolenové v mléčném tuku. Na základě těchto příznivých dopadů lze očekávat ekonomickou návratnost investice.

Vliv mastných kyselin na syntézu PGF2α v endometriu.

odborné články

13

9 10

0

2

4

6

8

10

12

14

Kontrola O mega 40/30 O mega 50/50

í na ranou

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50

1,67 1,45

1,31

0

0,5

1

1,5

2

Kontrola O mega 40/30 O mega 50/50 P

Kontrola

Omega 40/30

Omega 50/50

Graf 8

Tabulka 1 Příklady individuální dynamiky hladin progesteronu

Graf 9

Na základě dynamiky hladin progesteronu v krvi, opoždění následující říje a negativního výsledku ultrazvukového vyšetření 30 dní po inseminaci bylo vysloveno

podezření na embryonální mortalitu. U Kontrolní skupiny to za sledované období bylo 13 případů, u pokusných skupin 9 a 10 případů (viz Graf 9).

Salmate®

z firmy

20

surovin a doplňkových látek a zároveň žádoucí snížení prašnosti finálního výrobku. Dále se podařilo instalovat moderní pneumatickou dopravu surovin pro vertikální dopravu do homogenizátorů, umístěných ve výrobní věži. V letošním roce přibyly také další nové zásobníky na suroviny pro výrobu směsí s automatickým násypem. V souvislosti s kontrolou výroby a napojením na nový informační počítačový systém Microsoft Dynamics NAV Classic se podařilo implementovat do výroby systém datametrix kódů a RFID technologii, s jejichž pomocí je daná receptura důsledně kontrolována počítačovým programem a chyba lidského faktoru je tak eliminována. VVS tímto systémem zajišťuje vysokou úroveň kontroly kvality výroby a on-line dohledatelnosti.Každoročně na základě důkladné analýzy výroby a prodeje vedení firmy projednává plány dalších investic pro následující období. V dalších letech je třeba navýšit skladovací kapacitu, proto čeká verměřovické rozšíření skladovací haly o dalších 750 metrů čtverečních.

Technologie a výroba

Základem úspěšné výroby je dobře zpracovaná objednávka a nákup surovin. Následuje plánování výroby. Odvážení každého komponentu a následné nasypání do míchacího zařízení předchází sejmutí kódu čtečkou jako jasná identifikace a kontrola. Tím je odstraněna možnost záměny suroviny, alei navážení jiného množství.

Informační technologievýroby krmivVýroba premixů, minerálnícha doplňkových krmiv, poradenství chovu a prodej krmných surovin ve 43leté tradici, to je česká firma VVS Verměřovice, spol. s.r.o., jejímž domovem jsou Orlické hory. Za léta své působnosti si získala příznivce z různých koutů České republiky, ale také ze Slovenska, Litvy, Polska, Bulharska či Spojených arabských emirátů.

Z historického hlediska vznikla výroba krmiv jako přidružená výroba v rámci místního zemědělského družstva a zpočátku se společnost věnovala výrobě MIX mléka, teprve následně se zaměřila na minerální krmné doplňky a premixy. V současné době se zaměřuje zejména na výživu skotu, ale i dalších hospodářských zvířat, prasat, drůbeže, koní či spárkaté zvěře. Jako společnost s ručením omezeným funguje firma od roku 2000 a zaměstnává 32 pracovníků. Jak již to u výroby krmiv bývá, musí firma splnit řadu požadavků tak, aby mohla získat certifikáty jakosti a zvýšit tak prestiž a důvěru v očích zákazníků. »V důsledku této skutečnosti jsme se zaměřili na získání certifikátů ISO 9001 v roce 2000 a o pět let později jsme také certifikovali systém analýzy rizik a kritických bodů HACCP. V současnosti usilujeme v návaznosti na nový systém kontroly kvality a řízení o získání certifikátu GMP+ standard B1,« uvedl Ing. Ondřej Faltus, vedoucí výroby.

Neustálé investice

Vzhledem k dlouholeté tradici a snaze jít v souladu s moderní výrobou a trendy zejména v ohledu na udržení bezpečnosti a kvality stojí firma neustále před další a další modernizací provozu i navazující infrastruktury společnosti. Investice do zlepšování Informační technologie výroby krmiv jsou jednou z nedílných součástí prosperující výroby. Poslední velkou investicí s podporou fondů EU byla v roce 2008 modernizace výrobní technologie, která tak zajišťuje homogenitu míchání

Po odvážení komponentů se pneumatickou dopravou dostanou suroviny do míchacích zařízení − homogenizátorů. Výroba konkrétní receptury je řízena výrobním automatem, kde lze sledovat průběh míchání. Z důvodů důkladného zamíchání VVS používá homogenizátory s vysokou pracovní přesností. Finální výrobek jde po zamíchání do speciální míchačky, kde se aplikuje nástřik tekutin, který v optimálním množství docílí jednak snížení prašnosti, a tím i lepší manipulace, ale také zchutní doplněk pro snazší příjem zvířaty. »Tento krok je pro nás velmi důležitý, neboť tím eliminujeme prašnost krmiva, a tím zvyšujeme jeho užitnou hodnotu. Tento proces výroby nazýváme aglomerací,« zmínil Ing. Faltus.Pro speciální produkty, příp. malé šarže má VVS připravena další menší míchací zařízení, která dokážou homogenizovat množství již od objemu pěti litrů. Hotová krmiva se plní do pytlů či big bagů dle přání zákazníka a opatřují se etiketou, která plní přísná pravidla daná platnou legislativou.

Automatizovaný systém

Podle požadavku firmy se v loňském roce uskutečnil audit všech procesů ve firmě. Na jeho základě se zmapovaly všechny pracovní procesy a postupy a ve spolupráci s poradenskou firmou se zpracoval plán logistiky všech operací, který VVS použila jako zadávací dokumentaci pro výběrové řízení pro nový informační systém. Zvítězil již zmíněný informační systém Microsoft Dynamics NAV Classic.

Tento moderní software zahrnuje všechny výrobní, skladové a účetní operace, zajišťuje on-line dohledatelnost a komunikuje s manažerským modulemCRM a je spojen s knihovnou dokumentů.Informační systém přijímá všechny informace on-line prostřednictvím snímání datametrix kódů speciálními čtečkami, příp. čtením informací z čipů pomocí RFID technologie, která je instalovaná na všech vstupech surovin do výrobní technologie. Cílem změny řízení výroby je dosáhnout co nejvyšší automatizace provozu a optimalizace výrobního procesu při zajištění vysoké kvality výroby.»V současnosti činí objem výroby 7500 tun ročně. Dodávky od přijmutí objednávky garantujeme do pěti pracovních dnů, což vyžaduje dobře propracovanou logistiku výroby, ale i dopravy, « uvedl ing. Faltus.

Text a foto Soňa JELÍNKOVÁ

z fi rmy

21

Vedle špičkové technologie musí být i představitelé VVS ve formě, na snímku Pepa Snopek a Bóďa Kroulík po náročné

soutěži ve Free Litovel Bobr Cup.

zájmové chovy - spárkatá

22

VVS spolupracuje s předními odborníky v chovu spárkaté zvěře. Pavel Scherer je v současné době nejuznávanějším odborníkem na biologii srnčí zvěře u nás i v Evropě a jsme rádi, že naše krmiva ve svém chovu používá již několi let. Loni vydal knihu Srnčí zvěř I. Křest knihy, kterého jsme se zúčastnili, proběhl letos na jaře.

V rámci poradenství a zajišťování maximální informovanosti VVS provozuje webovou stránku www.sparkata.cz, na které jsou uvedeny informace o nabízených krmivech, odborných publikacích vydávaných VVS a také aktuality z oboru a akcí VVS. Důležitou součástí webu je i seriál videí z fotopastí u krmných zařízení, které monitorují chování zvěře u krmítek nebo slanisek.Výživa přežvýkavé spárkaté zvěře není tak prozkoumána jako např. výživa dojnic.

Proto se VVS snaží získávat nové vědecké i praktické informace, aby mohla podle potřeby upravovat své produkty a být nápomocna poradit chovatelům při jejich práci.

Ing. Ondřej Faltus, VVS Verměřovice s.r.o.

Výživa spárkaté zvěře Chovatelé spárkaté zvěře se v poslední době stále více zaměřují na správný způsob, kvalitu a efektivitu přikrmování jak ve volných honitbách tak při krmení v oborách a na farmách. Je to trend, na který VVS Verměřovice zaměřuje svou pozornost již více než deset roků. VVS nabízí poradenství ve výživě spárkaté zvěře podle obecně platných zásad a také v závislosti na požadavcích a potřebách chovatelů, včetně návrhů řešení a také minerální a doplňková krmiva vlastní výroby.

Poradenství ve výživě spárkaté zvěře poskytujeme přímo jednotlivým chovatelům osobně nebo prostřednictvím různých seminářů a konferencí. Nejvýznamnější akcí letošního roku byla konference s názvem „Výživa jelení a daňčí zvěře“ uspořádaná VVS Verměřovice ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Oborou Sedice, Krkonošským národním parkem a časopisem Svět myslivosti. Každým rokem se účastníme veletrhu NATURA VIVA v Lysé nad Labem. Výstavní stánek VVS během pěti dnů navštíví desítky myslivců. Jsou to již stálí zákazníci a také ti, kteří se nově zajímali o naše krmiva a poznatky.

Pavel Scherer při autogramiádě své knihy v rámci jejího křtu na zámku ve Křtinách.

Konference Výživa jelení a daňčí zvěře – Josef Jon, přikrmování jelení zvěře

v KRNAP.

Je-li zajištěno kvalitní zimní přikrmování, pak můžete vidět na ukázce z fotopasti

spokojené srnce jako na fotografii.

V Krkonošském národním parku používají pro zimní přikrmování v přezimovacích obůrkách siláž speciálně vyrobenou pro jelení zvěř. Do siláží se dobře hodí sypké

minerální krmivo.

Samokrmítka v oboře Sedlice jsou výborným pomocníkem pro zajištění vysoké úrovně chovu daňků. Do suché směsí používaných v samokrmítkách se hodí nejlépe

ganulované minerální krmivo.

Jiří Hanák, spolupracovník VVS na úseku krmiv pro spárkatou zvěř, na stánku při NATURA VIVA 2013.

Účastníci setkání, zprava ze předu Dr. Radim Kotrba a Ing. Pedro Correl.

Krmítko v oboře Los Tejas s vojtěškovým senem a granulemi.

Ukázka typické španělské krajiny v oboře jelenů Los Tejas.

Krmný stůl a krmítka na experimentální farmě jelenovitých Univerzity

Castilla-La Mancha v Albacete.

Účastníci Evropského setkání o chovu a výživě jelenovitých.

23

zájmové chovy - spárkatá

Odborná exkurze se skládala z návštěvy experimentální farmy jelenovitých na Univerzitě Castilla-La Mancha v Albacete a soukromé obory Los Tejas v centrální části Španělska. VVS Verměřovice svou účastí potvrdila svoji snahu být v čele v Evropě ve výživě přežvýkavé spárkaté zvěře a využít ve své práci informace a zkušenosti jak vědy, tak i z praxe. Ing. Ondřej Faltus

VVS Verměřovice

VVS Verměřovice účastníkem Evropského setkání o chovu a výživě jelenovitých ve ŠpanělskuUniverzita Castilla-La Mancha ve španělském Albacete je v současné době lídrem ve výzkumu výživy jelenovitých ve vztahu k potřebě minerálních látek. Dr. Tomás Landete-Castillejos z této univerzity uspořádal ve spolupráci s FEDFA (Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých) a s ruským mysliveckým magazínem Ochota 1. Evropské setkání o chovu a výživě jelenovitých. Setkání se zúčastnilo na 50 účastníků z 6 zemí.Odborný program se skládal ze dvou přednáškových dnů a odborné exkurze. Přednášená témata byla: Dr. Radim Kotrba, prezident FEDFA – Farmový chov jelenovitých v Evropě, příležitosti a výzvy, Dr. Bartolomiej Dmuchowski – Základní podmínky pro založení farmy jelenovitých, Ing. Didier Roques Rogery – Správným managamentem a výživou k větším trofejím, Sergej Sčerbakov – Potenciál ruských obor v budoucnosti, Dr. Jaroslav Pokoradi – Reproduktivní manipulace a její možnosti u jelenovitých, Dr. Tomás Landete-Castillejos – Složení paroží - indikátor nedostatku minerálních živin, Ing. Pedro Corell – Trofeje vs. produkce masa, Prof. Luis León – Zdravotní managament a prefence chorob u jelenovitých, Dr. Andrés García – Chov jelenů na experimentální farmě na Univerzitě Castilla-La Mancha v Albacete, Dr. Santiago Gómez – histologie paroží a její aplikace v chovu, Ing. Przemyslaw Buda – Managament chovu jelenů na farmě Bomafar, Dr. Dainis Peaglitis – Chov jelenů a turismus v Safari parku v Lotyšsku, Ing. Leszek Glezer – Chov jelenovitých na největší farmě v Evropě.

Fotografie průřezem paroží

z leva dobře živeného jedince

a vpravo hůře živeného, kdy ve středu průžezu je vidět póréznost

kostní tkáně.

Dr. Tomás Lan-dete-Castillejos

z Univer-zity Castilla-La

Manchave španělském

Albacete.

ze zahraničí

24

Byla založena v roce 1993 a specializuje se na výrobu granulovaných krmných směsí pro všechny druhy hospodářských zvířat i zvířat volně žijících.V současné době Fujairah Feed Factory kromě Spojených Arabských Emirátů dodává krmiva do mnoha dalších zemí Arabského poloostrova, jako jsou Saúdská Arábie, Kuwait, Bahrain, Qatar a Omán. Fujairah Feed Factory se stal průkopníkem ve výrobě krmiv pro volně žijící zvířata v oblasti středního východu a získal si silnou zákaznickou podporu díky vysoké kvalitě svých produktů.V rámci naší návštěvy jsme měli jedinečnou příležitost navštívit rezervaci zvěře Šejka Mohamemmeda Bin Zayeda, kterou spravuje firma Barari Forest Managament. Návštěvu rezervace, kam se má možnost dostat jen málo návštěvníků v roce, zprostředkoval marketinkový ředitel Fujairah Feed Factory, Eng. Khaled Awad díku tomu, že Fujairah Feed Factory je dlouholetým dodavatelem krmiv do rezervací Šejka Bin Zayeda. Firma Barari Forest Managament pečuje na základě pověření místní vlády celkem o 900000 ha lesů a 30000 ks zvěře v celých Emirátech. Firma Barari vytvořila optimální strategii pro pěstování lesů ve vztahu k chovu běžných i vzácných druhů zvěře s velkým potenciálem pro produkci

Na návštěvě ve Spojených Arabských EmirátechSpojené Arabské Emiráty leží na východě Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu a sousedí s Ománem a Saudskou Arábií. Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští, podnebí je tropické a suché. Země se skládá ze sedmi autonomních emirátů, Abu Dhabi, Ajman, Dubai, Ras al-Khaimah, Umm al-Quwain, Sharjah a Fujrairah.Ve městě Fujairah ve stejnojmenném emirátu se nachází výrobce krmiv, Fujairah Feed Factory, se kterou naše společnost, VVS Verměřovice, spolupracuje v oblasti výroby krmiv a poradenství ve výživě zvířat již více než 10 let. Do Spojených Arabských Emirátů jsme byli pozváni na obchodní návštěvu majitelem Fujairah Feed Factory, Eng. Issou Al-Azomem a výrobním ředitelem, Eng. Saeedem Al-Azomem. Firma Fujairah Feed Factory je předním výrobcem krmných směsí ve Spojených Arabských Emirátech.

zvěřiny i možnosti lovu trofejových kusů zvěře místními lovci.Rezervace Šejka Bin Zayeda, ležící uprostřed pouště ve Spojených Arabských Emirátech, se jmenuje Al Ya´illa Wildlife Forest. Průvodcem rezervací nám byl manažer lesů a volně žijících zvířat firmy Barari Forest Managament, Eng. Malik Mohammad Rapaie.

V rezervaci chovají například přímorožce arabského, daňka mezopotámského, antilopu losí, gazelu pískovou, antilopu jelení, muflona asijského. Všechna zvířata jsou pod stálým veterinárním dohledem. Základem krmné dávky je sušená vojtěška dovážená z USA a granulované doplňkové krmivo z produkce Fujairah Feed Factory. Granulované doplňkové krmivoobsahuje 14% bílkovin, vysoký obsah vlákniny, minerály a vitamíny. Vojtěška i granule jsou předkládány ad-libitně, celoročně se používá stejná krmná dávka pro všechny druhy zvířat, protože není technicky možné oddělit krmení pro jednotlivé druhy. V rezervaci je rozmístěno mnoho krmných stolů i napaječek pro to, aby všechna zvířata měla možnost se bez problémů nakrmit a napojit.

Výrobna krmiv - Fujairah Feed Factory.

Antilopa jelení (Antilope cervicapra).

Antilopa losí (Taurotragus oryx).

25

ze zahraničí

V rezervaci Al Ya´illa Wildlife Forest je mnoho keřů a stromů, které alespoň částečně zajišťují zvířatům stín v horkém pouštním prostředí. Zajímavostí je, že ke každému keři i stromu vede zavlažovací hadice s pravidelným kapkovým zavlažováním, bez kterého by v poušti nic nerostlo. Firma Barari Forest Managament pečuje ve Spojených Arabských Emirátech celkem o 14 milionů stromů a keřů, které zavlažuje z 5 600 studní prostřednictvím více než 55 000 kilometrů zavlažovacích hadic.Jsem přesvědčen, že setkání v rezervaci bylo přínosné jak pro nás, tak i pro kolegy ze Spojených Arabských Emirátů. Těšíme na setkání v tomto roce u nás ve Verměřovicích.

Ing. Ondřej FaltusVVS Verměřovice

Daněk mezopotámský (Dama mesopotamica)

Mufl on asijský (Ovis orientalis musimon).

Přímorožec arabský (Oryx leucoryx).

Gazela písková (Gazella leptoceros).

Kontrola kvality objemného krmiva.Z leva - Eng. Malik Mohammad Rapaie – manažer lesů a volně žijících zvířat, Dr. Ismail

– veterinární lékař rezervace, Ing. Václav Brynda – ředitel VVS Verměřovice, Eng. Khaled Awad – marketinkový manažer Fujairah Feed Factory, Ing. Ondřej Faltus – vedoucí výroby VVS Verměřovice.

Diskuse s českými chovateli nad moderními technologiemi na farmách v sousedním Německu.

zájmové chovy - koně

Na Ford Cup 2013, který se koná tradičně v Trojanovicích u Rožnova p. Radhoštěm se sjel velký počet startujících včetně konkurence ze Slovenska. Ford Cup s lákavou první cenou, kterou je v hlavní soutěži osobní automobil Ford Ka, se konal o víkendu 13. a 14. července 2013. Premin dotoval soutěž obtížnosti do 110 cm a věnoval ceny v hodnotě 10.000 Kč s dekorováním až do 9. místa.

Dostihová stáj Jozefa PiruchaSkvělých výsledků dosáhla v tomto roce stáj Ing. Lenky a Jozefa Piruchových z Horního Němčí. Završením a odměnou za roční dřinu bylo vítězství Taggertona ve slovenském St. Leger, 22. 9. 2013 - dostih na 2800 m. Ani ostatní svěřenci nezůstali pozadu a stáji vyběhali cenné trofeje. Na dostihových drahách se můžeme setkat se jmény Purple Rose, Čajal, Renessie, Kings Look, Kingston Jail, Miragton a zmíněným šampionem ze St. Leger Taggertonem. Blahopřejeme stáji Piruch, která jezdí i v barvách Preminu, a přejeme hodně dalších vítězství i v dalších sezonách.

Hřebčín DobrovskýNejvětší zemský soukromý chov Starokladrubských koní byl založen v r. 1986 ve Vracově panem Ladislavem Dobrovským. Hřebčín se nachází v obci Vacenovice.V současné době je v našem chovu zařazeno 24 plemených klisen ( 13 černých, 11 bílých ). Ve stádu matek černých klisen jsou zastoupeny rodiny B, E, F, M, S, R. Ve stádu bílých matek jsou to rodiny A, E, R. V majetku jsou dále 3 plemenní hřebci. Sacramoso Romana XLVI - vraník, Sacramoso Espina XLI, Favory Parma XII - bělouši. Narozená hříbata si užívají své koňské dětství na pastvinách. Jsou to samostatná stáda hřebečků a klisniček. Po dosažení věku 3 let je u mladých koní zahájen výcvik sedlový a vozatajský. Vybraní hřebci a klisny absolvují zkoušky výkonnosti a po úspěšném absolvování jsou zařazeni do chovu. K prodeji jsou nabízeny koně od věku 6 měsíců.

Již třetím rokem se VVS Verměřovice podílí se značkou Premin na nejprestižnějším jezdeckém seriálu v parkuru, letošní rok jako hlavní partner Skokového poháru České Pojišťovny. Na kolbištích v jednotlivých soutěžích má Premin vlastní nepřehlédnutelnou překážku. V jedenácti kolech a jednom fi nále se vždy představí česká jezdecká špička, kterou stále častěji doplňují konkurenční dvojice ze Slovenska. Jasný favorit v tomto ročníku není zdaleka jistý. O první umístění bojovali Jiří Skřivan, Aleš Opatrný, Lucie Poláková, Jiří Hruška a další, ale celkovým vítězem se nakonec stal Aleš Opatrný před Jiřím Skřivanem a to pouze o pár vteřin. Absolutní vítězkou mezi koňmi byla již po několikáté klisna Kallisto Jiřího Skřivana.

Ranč Happy Hour v Krakovanech je partnerskou stájí VVS Verměřovice, která je dodavatelem minerálních doplňků a krmiva Premin Horse Müsli pro koně majitelů Miroslava Doležala a Blanky Košíkové. VVS také přispívá na většinu pořádaných závodů v reiningu. Konají se zde nejvyšší soutěže ve westernových disciplínách, závody NRHA a Mistrovství ČJF v reiningu a i díky perfektnímu zázemí pro koně a jezdce se sem pravidelně sjíždí silná konkurence z Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.

Partnerskou stájí Preminu je i stáj pana Milana Kyselého ze Zábřehu na Moravě. Věnují se distančním dostihům, tj. Endurance. Kateřina a Jakub Kyselý a patří k naší jezdecké špičce v této disciplíně. Dalšími úspěšnými jezdci stáje je i Eliška Řežuchová a Michaela Zapletalová, obě bodovaly v Hošťce v závodě „S“ na 80 km v kategorii junior i senior. Výčet úspěchů je velmi široký a body sbírají nejen v ČR, ale i na Slovensku a Maďarsku. S koněm Eksol opakovaně získali i cenu kondice jistě s přispěním denního krmení Premin Horse Müsli.

Koňské akce

26

27

zájmové chovy - koně

Verměrovice. Vo svojom voľnom čase publikuje množstvo článkov o vytrvalostnom jazdení a výžive koní do prestížnych časopisov. Ďalšou pracovnou náplňou je vzdelávanie študentov Spojenej školy Turany v odbore Agropodnikanie, z ktorých sa snaží vychovať skúsených manažérov a chovateľov koní. Zuzka je hlavnou manažérkou na svojom ranči so vznešeným názvom Ranch Paradise, kde sa stará o bezproblémový chod a komunikáciu s klientmi. RANCH PARADISE sa nachádza v Turčianskej kotline v blízkosti mesta Martin, ale predsa na krásnom tichom mieste s rozľahlými pastvinami s tieňom ovocných stromov. Hlavnou myšlienkou založenia ranču bol chov kvalitných, zdravých koní prirodzeným spôsobom. Našou snahou je poskytnúť koňom kvalitné prostredie najviac spĺňajúce welfare. Klientom vieme poskytnúť luxusnú individuálnu starostlivosť. Podmienky, v ktorých sú u nás kone chované v kombinácií s našimi skúsenosťami dokážu zlepšiť ich zdravotný stav pri rôznych ťažkostiach. Splníme požiadavky aj tých najnáročnejších! Venujeme sa hlavne chovu arabských plnokrvníkov pre vytrvalostné jazdenie. V stáde máme aj jedinečné kabardinske kone ruského pôvodu, ktoré úspešne krížime s arabskými plnokrvníkmi za účelom zlepšenia vlastností a temperamentu pre využitie v športe (endurance). Naši jazdci sa venujú hlavne vytrvalostnému a westernovému jazdeniu a reprezentujú nielen ranč, ale aj Slovensko na prestížnych pretekoch v Európe.

Ing. Zuzana Sitárová

Zuzana sa od roku 2006 venuje aktívne vytrvalostnému jazdeniu najprv na národnej úrovni a neskôr v medzinárodnej konkurencii s úspešnými výsledkami. Tento šport si okrem dlhých kilometrov v sedle vyskúšala aj vo funkcii organizátora pretekov aj majstrovstiev Slovenska, za ktoré si odniesla aj ocenenia. V roku 2010 sa stala rozhodcom pre vytrvalostné jazdenie. V roku 2013 presedlala aj do westernového sedla a s kobylou Princezna hneď od prvého preteku zbierali jedno ocenenie za druhým a nakoniec sa im ušiel aj jeden titul Majstrov Slovenska.

Po štúdiu na Slovenskej poľnohospo dárskej univerzite v Nitre Zuzana pracovala ako poradca výživy zvierat pre rôzne zahraničné fi rmy. Dnes reprezentuje na Slovensku značku Premin fi rmy VVS s.r.o.

Odborný seminář o koních pořádala VVS letos na novém ranči Happy Hour v Krakovanech 3.11.2012.

Slovenskou verzi tohoto semináře zorganizovala 2. 3. 2013 Ing. Zuzana Sitárová, která je hlavní distributorkou řady Premin pro koně na Slovensku. Seminář se konal v jezdeckém areálu v Pezinoku, který je jedním z TOP areálů pro jezdecký sport. Seminář nabídl řadu odborných témat, Doc. MVDr. Barbora Bezděková, PhD., ECEIM (Žaludeční vředy u koní), MVDr. Jitka Válková (Parazitologie), MVDr. Vladimír Tlučhoř, CSc. (Metabolicé testy u koní), MVDr. Olajec (Fototerapie chorob trávicího a dýchacího ústrojí), MVDr. Ambruš (Biorezonance u koní) a za VVS vystoupil Ing. Záhora s novinkami v ingrediencích ve výživě koní a seznámil přítomné s činností a vizemi VVS.

Magazín VVS Info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o., Krmivářská 225, 561 52 Verměřovice Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o., číslo 2013 dáno do tisku 21. 10. 2013, MK ČR E 17828