BIOLOGIE PARAZIT

N032

Karina ondov

Univerzita J. E. Purkyn v st nad Labem

Prodovdeck fakulta

st nad Labem 2013

Projekt Mezioborov vazby a podpora praxe v

prodovdnch a technickch studijnch

programech UJEP

Registran slo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0296

Tento projekt byl podpoen z Evropskho socilnho

fondu a sttnho rozpotu esk republiky.

Obor: Biologie jednooborov NMgr. (PS)

Klov slova: parazit, hostitel, parazitza

protozoologie, helmintologie, arachnoentomologie,

veterinrn parazit, imunologie, diagnostick metody

PROTOZOOLOGIE

souasn vznam: vznamn parazit lovka a

hospodskch zvat, mimo jin pvodci malrie (500

milin infikovanch, 2 miliardy ohroench lid, 1-3 miliony

mrt za rok)

klasifikace dosud nen jednotn Protozoa jsou

povaovna za podi, v souasn dob se rozdluj do 5

kmen, kdy 6. kmen (Microspora) je ve sv klasifikaci v

souasnosti diskutabiln (prvoci x mnohobunn)

nejvznamnj protozorn onemocnn:

http://www.cartage.org.lb/en/themes/Sciences/LifeScience/

GeneralBiology/Microbiology/ParasiticProtozoa/ParasiticPr

otozoa.htm

d: Kinetoplastida

- bikovci s 1-2 biky

- kinetoplast (mimojadern DNA- a 40%)

Podd: Bodonina: voln ijc, 2 biky, rod Bodo,

Ichthyobodo necator, Trypanoplasma, Cryptobia

Podd: Trypanosomatina:

- pouze 1 bik, u nkterch forem srostl s tlem a vytv

undulujc membrnu, nejvznamnj rody: Trypanosoma a

Leishmania, morfologick formy

kinetoplast

encefalitida (znt mozku) meningitida (znt obal)

EPIDEMIOLOGICK VVOJ SPAV NEMOCI 1927-1997

Trypanosoma congolense

Trypanosoma vivax

Trypanosoma brucei brucei

- africk trypanosomiza zvat = NAGANA

- penaeem Glossina

Trypanosoma equiperdum

- heb nkaza = DURINA (kosk pjice, syphilis equorum),

- penos pohlavnm stykem

1. Stadium otok

2. Stadium tolarovch skvrn

3. Paralytick stdium

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=images&cd=&cad=rja&docid=ubzXL4285nkEVM&tbnid=iA2QyET34Ge9VM:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.cfsph.iastate.edu%2FDiseaseInfo%2Fdisease-images.php%3Fname%3Ddourine&ei=v_seUovQIqmK0AXPuYDAAg&bvm=bv.51495398,d.ZG4&psig=AFQjCNHKFoDffGtclMk92RHc5hrWgw8l6A&ust=1377848626964498http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=images&cd=&cad=rja&docid=FdHW5zJzVMikjM&tbnid=-Iu6oVvez-TXEM:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.studyblue.com%2Fnotes%2Fnote%2Fn%2Fexam-2-repro%2Fdeck%2F3142415&ei=8vseUrzHOqOG0AXWoYHABw&bvm=bv.51495398,d.ZG4&psig=AFQjCNHKFoDffGtclMk92RHc5hrWgw8l6A&ust=1377848626964498

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=images&cd=&cad=rja&docid=kiwDILPvjh6t_M&tbnid=wqZZ5KURBhk5SM:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.vpi.ugent.be%2Fresources%2FDoctoraat-Sow.pdf&ei=YvseUojPBIWs0QXkxoBo&bvm=bv.51495398,d.ZG4&psig=AFQjCNHm3vj6OtSUhGTbhgkWAGTAou-q4Q&ust=1377848387285422

d: Diplomonadida:

- zdvojen bikat i jadern apart, bez mitochondri a

Golgiho apartu

- adhezivn disk

- nejvznamnj rody: Giardia (. Giardiidae) a Spironucleus,

Hexamita (. Hexamitidae)

Spironucleus

2 tenk a peken cytostomy, prothl jdra,

2 x 4 biky (2 cytostomln)

Spironucleus muris: patogenn endoparazit my

S. meleagridis: zpsobuje enteritis u krat

S. elegans: patogenn pro cichlidy

ele: Hexamitidae

Vznamn pbuzn zstupci:

Retortamonas intestinalis: hostitelem lovk (tlust stevo)

Chilomastix mesnili: 10-20 x 3-5 mm, tlust a slep stevo

lovka, hrutikovit cysty 7-10 mm

Enteromonas hominis: 4-10 x 3-6 mm, rozen kosmopolitn,

tlust stevo lovka - nepatogenn

Oxymondy: komenzlov ve steve obratlovc (obojivelnci,

jetrky, morata), bezobratlch (vbi, termiti)

Oxymonas spp.

Spironucleus meleagridis: drbe

Spironucleus columbae: holubi

Hexamita pitheci: tlust stevo opic

Hexamita teres: sviti a veverky

Octomitus intestinalis: slep stevo hlodavc

Dal druhy rodu Giardia: G.agilis - obojivelnci

G.muris - hlodavci

G.microti - hlodavci

G.ardeae vodn ptci (volavka)

G.psittaci - papouci

G.caviae - morata

d: Trichomonadida:

- 4-6 bik, parabazln apart (GA), hydrogenozomy

(mitochondrie) a lysosomy

- nejvznamnj rody: Trichomonas, Histomonas (ptci),

Dientamoeba

Vznamn pbuzn zstupci u lovka:

Trichomonas tenax:

- jednoramenn parabazln apart, kulatj jdro, del UM,

hydrogenozomy pod kostou

Hostitel: lovk - stn dutina, bronchy

Diagnostika: mikroskopick nlez, kultivace

Pentatrichomonas hominis:

- 4-5 pednch biku, UM dosahuje ke konci tla,

vlen st zadnho biku, kulovit jdro, parabazln apart

drobn, diskovit

Hostitel: lovk, rzn savci - tlust stevo, nepatogenn

Dientamoeba fragilis:

- nem bik, lalonat pseudopodie, m parabazln apart,

hydrogenozomy. Patologie: mrn patogenn - hlenovit

prjmy, bolesti bicha, tlust stevo lovka

Penos: netvo cysty, pomoc vajek roupa dtskho)

. Monocercomonadidae:

Histomonas meleagridis: krty, kur, baantovit a tetevovit

Dientamoba fragilis

. Retortamonadidae:

Chilomastix mesnili, Ch.cuniculi, Ch.equi

. Trichomonadidae

Tritrichomonas foetus: skot

Trichomonas gallinae: holubi, kur, krty a voln ijc ptci

Tetratrichomonas gallinarum: kur, krta, baantovit a

vrubozob

Trichomonas felistomae

Trichomonas canistomae

Pentatrichomonas hominis: opice, psi, koky a hlodavci

Histomonas meleagridis

Kmen: Apicomplexa:

- vvojov cyklus m tyto hlavn sti:

1. excystace

2. merogonie (schizogonie)

3. gametogonie

4. sporogonie

- kokcidie (podd: Eimeriina)

- hemosporidie (podd: Haemosporina)

. Eimeriidae : KOKCIDIZA

- onemocnn krlk, drbee a holub

- akutn kokcidiza: pznaky podle patogenity kadho druhu rodu Eimeria, prjmy, nechutenstv, zchvcenost, lze na nakaen tkni, po pekn akutn kokcidizy je jedinec odoln vi nov nkaze stejnm druhem

- nejvznamnj u krlk: epitel luovch kanlk v jtrech i ve stev

- Livacox u drbee

Laboratorn diagnostika:

1) koprologick vyeten s

nlezem oocyst v trusu

2) mikroskopick vyeten

a sekraby sliznice steva pi pitv

3) diferenciln diagnostika

http://www.biosci.ohio-state.edu/~parasite/eimeria.htmlhttp://images.google.cz/imgres?imgurl=http://eimeria.chez-alice.fr/CoxGallus/oocyste1.jpg&imgrefurl=http://eimeria.chez-alice.fr/CoxGallus/oocyste.html&h=297&w=209&sz=27&hl=cs&start=21&tbnid=OTN6hqxugT1t5M:&tbnh=116&tbnw=82&prev=/images%3Fq%3DEimeria%26start%3D20%26ndsp%3D20%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DNhttp://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.beaglesunlimited.com/Photos/Coccidia4.jpg&imgrefurl=http://www.beaglesunlimited.com/beaglehealth_coccidiosis.htm&h=149&w=165&sz=5&hl=cs&start=31&tbnid=tXS85mz5NUNTKM:&tbnh=89&tbnw=99&prev=/images%3Fq%3DEimeria%26start%3D20%26ndsp%3D20%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DN

Eimeria: 4 sporocysty, 2 sporozoiti

Isospora: 2 4 (Isospora canis, I. felis)

Wenyonella: 4 - 4

Tyzzeria: 0 + 8

Caryospora: 1 + 8 (Caryospora simplex)

. Sarcocystidae

pod. Toxoplasmatinae

Toxoplasma gondii

Neospora caninum: pes, koka, pevkavci, k a

hlodavci

Sarcocystis cruzi, S. hominis

. Cryptosporidiidae: KRYPTOSPORIDIZA

- pvodce: Cryptosporidium parvum - zdroj: nemocn lovk, voln ijc i domc zvata (hovz

dobytek)

- penos: fekln-orln zneitnmi prsty, voda, potraviny kontaminovan oocystami

- inkuban doba: 5 dn

- onemocnn: a) u imunokompetentnch- dosplch:

*asymptomatick forma

- dt:

* manifestn forma - pznaky:

14 dn trvajc vodnat prjmy,

zvracen, teplota, bolesti bicha

1976: prvn ppad nkazy lovka

http://www.soton.ac.uk/~ceb/Diagnosis/Vol2.htm

- po ukonen vvojovho cyklu prvoka spontnn uzdraven b) u imunodeficientnch pacient (zejmna AIDS) pedstavuje jednu z oportunnch parazitz - pznaky: chronick, ivot ohroujc tk vodnat prjmy, horeka, bolesti bicha, hubnut, nkdy prnik do plic plicn komplikace Laboratorn diagnostika: pm mikroskopick prkaz oocyst ve stolici

http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.waterfilterreview.com/images/contaminants/h20_contaminants_200/cryptosporidium2_200.jpg&imgrefurl=http://www.waterfilterreview.com/info_h2o/contaminants/cryptosporidium_water.html&h=200&w=200&sz=11&hl=cs&start=18&tbnid=DODRdIO0fI4hrM:&tbnh=104&tbnw=104&prev=/images%3Fq%3DCryptosporidium%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D

OSOBY S IMUNODEFICITEM (z rznch pin)

chronick vodnat prjem, me bt pinou smrti (R: 3

osoby zemely)

AIDS CD4 T

BIOPSIE SLIZNIC, SEKN MATERIL

2 vtve vvoje:

1) Stevn (kulat oocysty):

C. canis, C. hominis, C. parvum (1910), C. felis, C. wrairi:

savci

C. baileyi, C. meleagridis: ptci

C. saurophilum: plazi

C. nasorum, C. molnari: ryby

2) aluden (ovln oocysty): C. muris (1904): hlodavci

C. andersoni: pevkavci

C. serpentis: plazi

C. galli: ptci

http://www.youtube.com/watch?v=bcCcXWbGuOI

Podd: Hemosporina .Plasmodidae:

Plasmodium: savci

Haemoproteus: ptci

Leucocytozoon: ptci

Podd: Adeleina . Haemogregarinidae

Hepatozoon canis et felis

d: Piroplasmida . Babesidae

Babesia

. Theileriidae

Theileria

Toxoplazmza

http://web.natur.cuni.cz/parasitology/vyuka/Zaklady%20TEXTY/Toxo

_tyden2012.pdf

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/56084-cesti-

vedci-parazit-toxoplasma-zasadne-snizuje-lidskou-pozornost/

http://www.youtube.com/watch?v=AMDvLuwtQ9U&feature=related

Kmen: Ciliophora:

- 2 jdra, generativn=micronucleus a vegetativn= macronucleus

- pohlavn rozmnoovn konjugac

BALANTIDIZA:

- pvodce: Balantidium coli

- vskyt: kosmopolitn vskyt v zemch, kde jsou chovna

prasata, astj v tropech

- zdroj: lovk se nakaz perorln cystami z prasat pozenm

zneitn potravy obsahujc cysty z trusu prasat

- onemocnn: nkaza me zstat bez pznak i poruen

stny tlustho steva a vedy podobn jako u plavice, znty a

vedy tlustho steva, krevn cestou me pronikat do jater a do

plic, tk nkazy mou bt smrteln

Laboratorn diagnostika:

1) pi akutnm onemocnn pohybliv balantidia ve stolici

2) v latentn fzi koprologick vyeten (cysty)

Mikrosporidie

e: Fungi

Oddlen: Zygomyceta ?

Tda: Microsporidia (Balbiani, 1882)

Obligtn intracelulrn endoparaziti v cytoplazm

hostitel, 1300 druh a 150 rod, bezobratl, obratlovci

vetn lovka

Kosmopolitn rozen, velikost spor cca. 1,5-2 m

Inmunodeficientn pacienti, nicmn asymptomatick

prbh i u imunokompetentnch jedinc, zoonotick

nkaza, ale ptomnost i u bn populace

Rizikov faktory: kontakt s infikovanmi zvaty, perorln

penos kontaminovan vody i potravin

Mikrosporidie lovka

Enterocytozoon bieneusi

Encephalitozoon

intestinalis, E. cuniculi a

E. hellem

Ostatn (Vittaforma,

Brachiola,

Trachipleistophora.)

http://www.natur.cuni.cz/~hylis/webnov/nal2.gif

Pehled mikrosporidi nalezench u

lovka

ele rod druh lokalizace

Pleistophoridae

Trachipleistophora

Pleistophora

hominis

antropophtera

svaly

mozek, srdce, ledviny, jtra

svaly

Encephalitozoonidae Encephalitozoon cuniculi

hellem

intestinalis

mozek, jtra, ledviny, atd.

oko, plce, ledviny

stevo, plce, ledviny

Enterocytozoonidae Enterocytozoon bieneusi stevo

Nosematidae

Nosema

Brachiola

Vittaforma

ocularum

vesicularum

connori

corneae

rohovka oka

svaly

plce, srdce, jtra, stevo...

rohovka oka

nejist azen Microsporidium africanum

ceylonensis

rohovka oka

rohovka oka

ivotn cyklus

Inhalace i perorln nkaza sporami, vzcn pm

kontakt pes porann

U zvat transplacentrn penos (u lid nikoliv)

Epiteliln buky gastrointestinlnho a

respiranho traktu, vvoj v prazitoforn

vakuole (Encephalitozoon) i cytoplazm

(Enterocytozoon) -tlak na membrnu

a prasknut host. buky

Spory vyloueny stolic

Cyklus

Fze infekce:

germinace spory a

invaze hostitelsk

buky

Proliferan fze:

replikace, merogonie

Sporogoniln fze:

diferenciace,

sporogonie

http://jcm.asm.org/content/40/6/1892/F1.large.jpg

Diagnostika mikrosporidi

stolice, tkov biopsie, histologie

moov sediment i sputum pi diseminovan infekci

Barven kalkofluorem (fluorescenn mikroskop)

Specifick barven (Trichrom, Gram, Loeffler)

Elektronov mikroskopie (TEM)

Molekulrn metody: PCR

Diagnostika mikrosporidiovch infekc

a: kalkofluor b: PCR produkt

Specifick barven

http://jcm.asm.org/content/40/6/1892/F8.large.jpghttp://jcm.asm.org/content/40/6/1892/F9.large.jpg

TEM vyeten

http://jcm.asm.org/content/40/6/1892/F6.large.jpghttp://jcm.asm.org/content/40/6/1892/F7.large.jpghttp://jcm.asm.org/content/40/6/1892/F12.large.jpg

Helmintologie = parazitit helminti

Helmintologie = studium helmint, onemocnn helminty =

helmintzy

Helminti = parazitit zstupci hlst, tedy zstupci kmene Plathelminthes (plo hlsti), Nemathelminthes (obl hlsti) a Acanthocephala (vrteji)

Vznam helmint: medicnsk i veterinrn vznam, zvan onemocnn lovka pedevm v tropickch zemch rozvojovho svta, schistosomza a filariza zvl vznamn (pod Svtovou zdravotnickou organizac WHO), jatern, stevn a plicn motolice, stevn tasemnice, parazitick hlstice (krkavky, mchovci, roupi, svalovci, kapilrce), bn i v mrnm psmu (roupi a krkavky), import z tropickch zem s rozvojem turistiky, atd.

Vvojov cykly = sloit ivotn cykly, vvoj pm, nebo nepm pes mezihostitele i stdn hostitel. Podle prbhu vvojovho cyklu se dl helminti na geohelminty a biohelminty

http://www.il-st-acad-sci.org/health/wormlink.html

Tda: Trematoda (Digenea = motolice, flukes) - endoparazit pedevm obratlovc (4000 druh)

- TS a psavn orgny (stn psavka a bin psavka =

acetabulum) dobe vyvinuty, tegumentln trny i ostny kolem

stn psavky

- nkdy Brandesv orgn: pomocn pichycovac orgn,

podlejc se na fixaci a mimotlnm trven vyluovnm enzym

- jejich potravou je stevn obsah, krev i tkov tekutina

- vajko (ovln, silnostnn, s vkem = operculem pro

oputn miracidi) miracidium (voln pohybliv a obrven

larvln stdium, kter aktivn vyhledv 1. mezihostitele,

mkke) sporocysta (v 1. MH, v mkki, matesk a

dceinn generace) redie (asexulnm mnoenm, aktivn

konzumuje tk hepatopankreatu MH, 1 i vce generac)

cerkrie (aktivn stdium, kter se uvoluje z mkke do

prosted a pohybem ocsku = cercu vyhledv 2.MH i DH)

metacerkrie (klidov stdium v 2. mezihostiteli i definitivnm

hostiteli) dosplec

- ivotn cyklus: a) monoxenn (jednohostitelsk) bez

mezihostele, u bezobratlch

b) dixenn (dvouhostitelsk) 1MH (Fasciola,

Paraamphistomum, Schistosoma)

c) trixenn (thostitelsk) 2 MH (Clonorchis,

Paragonimus, Dicrocoelium)

d) tetraxenn (tyhostitelsk) 3 MH, u

strigeoidnch motolic

Biomphalaria Bulinus Radix

Succinea Helicella Lymnaea

Tda: MONOGENEA (jednorod, brohlsti)

pevn ektoparaziti vodnch ivoich (ryb, paryb,

obojivelnk, ale i elv a hroch)

vysok hostitelsk a tkov specifita

celkem asi 5000 druh, v R+SR asi 200 druh

slep zakonen trvic soustava

hermafroditi s vnitnm oplozenm

jednohostitelsk pm vvoj s voln pohyblivou larvou (ta

vyhledv dalho hostitele)

fixace na tle hostitele pichycovacm diskem na konci tla -

tzv. opisthaptor (na nm rzn hky, svorky, psavky)

nejzvanj problmy pedevm u pldku ryb z eledi

Cyprinidae

Dactylogyrus vastator: parazituje na brch ryb, patogeny

pldku

Gyrodactylus salaris: parazituje na ki ryb, ivorod,

ekonomicky vznamn, zamoil nkter eky ve Skandinvii

Polystoma inegerrimum: dosplci v moovm mchi ab,

larvy na pulcch

Diplozoon paradoxum: abern parazit kaprovitch ryb, larva se

uchyt na hostiteli a ek na jinou larvu, se kterou sroste

PZNAKY

Zrychlen dchn

Blednut ke

LIVA

Sera Mycopur

TeraP FD Sera med Professional

Tremazol,

Tda: Cestoda (tasemnice, tapewarms)

- vhradn parazitick skupina helmint

- endoparazit trvic soustavy obratlovc (3000 druh)

- bez segmentace, pchytn orgny na pednm konci tla

(mlk zezy, rhy, kruhov svalnat psavky, psavn rhy i

trbiny=bothria, rostellum=zasunovateln chobotek s

rostellrnmi hky, zasunovateln tentakule (chapadlka)

- tlo lenno na hlaviku (scolex), krek (cervix) a tlo

(strobilum), z jednotlivch lnk (proglotid), polyzoick =

lnkovan

- nen vytvoen trvic trubice, absence steva, potrava

pijmna povrchem tla, vstebvn ltek pomoc tegumentu

- sloit, nepm vvojov cykly

- larva s embryonlnmi hky v potu 10 (dekakant, u

primitivnch tasemnic) i 6 (hexakant, u ostatnch typickch)

- vajko s larvou (onkosfra) s embryonlnmi hky

(kruhovky) i z vajek se lhne larva ve vodnm prosted =

koracidium (trbinovky) onkosfra perorln cestou pozena

MH pemna procerkoid (u trbinovek), cysticerkoid (u

kruhovek) = larvln stdia v tln dutin lenovc, cysticercus

(larvln stdium v obratlovci), coenurus, echinokok,

tetrathyridium nebo strobilocercus 3. larvln stdium =

plerocerkoid (u thostitelskch tasemnic) - dosplec

1 cysticerkus

2 cysticerkoid

3 cenurus

4 echinokokus

Zjednoduen systm tasemnic:

Tdy:

a) Gyrocotilida (stevo chimr)

b) Amphilinida (tln dutina jeseter a elv)

c) Eucestoda

dy:

1. Caryophyllidea (tlo tvoeno jednm lnkem, MH ntnky)

2. Pseudophyllidea (tlo tvo vce lnk, psavn rhy =

bothrie): difylobotriza, ligulza

3. Cyclophyllidea (4 psavky, rostelum, hky): teniidzy,

hymenolepizy

rozen: Stedn a Jin Amerika

definitivn hostitel: psovit elmy

mezihostitel: Agoutis, paka, lovk

onemocnn: polycystick hydatidatidza

dospl tasemnice: 3,9-5 mm, 3 lnky

Echinococcus vogeli

Echinococcus oligarthrus

rozen: Stedn a Jin Amerika

definitivn hostitel: divok koky

mezihostitel: Agoutis, paka, lovk

onemocnn: polycystick hydatidatidza

dospl tasemnice: 2,2-2,9 mm, 3 lnky

ZDRAVOTNICKY VZNAMN TASEMNICE d Druh parazita Poet ppad

PSEUDOPHYLLIDEA

Diphyllobothriidae Diphyllobotrium latum 16 milin

D. pacificum ? stovky

Spirometra nzk

CYCLOPHYLLIDEA

Anoplocephalidae Bertiella spp nzk

Davaineidae Railliettina spp. nzk

Linstowiidae Inermicapsifer spp. nzk

Mesocesatoidae Mesocestoides spp. nzk

Dilepididae Dipylidium caninum nzk

Hymenolepididae Hymenolepis nana 36 milin

H. diminuta nzk

Taeniidae Taenia solium 4,5 milin

T. saginata 77 milin

Multiceps multiceps nzk

Echinococcus granulosus 2 5 milin

E. multilocularis stovky

E.vogeli destky

E.oligarthrus nzk

Kmen: NEMATHELMINTHES (obl hlsti = roundworms)

Tda: Nematoda (hlstice) - voln ijc formy v pd i ve vod a cizopasnci bezobratlch,

obratlovc a rostlin, vznamn cizopasnci lovka (nap. filrie)

- 20 000 druh

- velikost 0,3 mm a 8,5 m

-tlo je prothl, vlcovit, vetenovit, niovit, nesegmentovan,

s odolnou mnohovrstevnou kutikulou, povrchov kutikulrn

tvary

- pod kutikulou a hypodermis podln svalovina

- trvic soustava dobe vytvoen s stnm i anlnm otvorem

- nervov soustava tvoena 2 pry nervovch vlken, spojench

pnmi spojkami, jcnov nervov prstenec, mnostv

smyslovch orgn

- exkren systm 2 laterln kanlky s exkrenm prem,

protonefridiln zklad

- orgny zanoen do pojivov tkn (parenchymu)

- gonochoristi, pohlavn dimorfismus, oviparn (vejcorod),

ovoviviparn (ji v dloze samice se lhnou larvy 1. stadia),

viviparn (ji vyvinut larvy)

- ivotn cyklus: a) geohelminti (pm vvoj): vajko larva

I. stadia 2 svlkn invazn larva III. stadia definitivn

hostitel se nakaz perorln nebo perkutnn (larvy pronikaj

aktivn povrchem tla)

b) biohelminti (nepm vvoj pes

mezihostitele): vajko mezihostitel (v nm vvoj larev a

do invaznho III. stadia) definitivn hostitel

- ast ptomnost paratenickch hostitel

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CrawlingCelegans.gif

Tda: Adenophorea (= Aphasmida): infeknm stdiem L1 larva,

fasnidy zcela chyb

Trichuris trichiura, Trichinella sp.

Tda: Secernentea (= Phasmida): infeknm stdiem L3 larva,

prov chemoreceptory=fasmidy na zadnm konci tla

Ascaris lumbricoides (krkavka dtsk), Enterobius vermicularis

(roup dtsk), Heterodera schachtii (htko epn), filarizy

LARVLN TOXOKARZA

pvodce: 1. Toxocara canis (krkavka ps)

2. T. cati (krkavka koi)

pirozen definitivn hostitel: 1. pes, lika, vlk, apod.;

2. koka

Prevalence u DH v Evrop 5 50%

rozen: kosmopolitn

penos na lovka: per os

klinick formy infekce lovka:

larva migrans visceralis (VLM)

larva migrans ocularis (OLM)

T. canis samci: 8-10 cm

samice: 6-20 cm

T. cati samci: 5-6 cm

samice: 6-10 cm

//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/T.canis_life_cycle_in_Czech_2.jpg

vajky per-os

konzumac

vrobk z

paratenickch

hostitel

(kuec i

vepov

jtra, jehn,

apod.)

Vznamn zstupci hlst u kon

d: Ascaridida: Parascaris equorum

d: Strongylida: Strongylus edentatus, S. equinus,

S.vulgaris, Triodontophorus, Trichostrongylus axei,

Dictyocaulus arnfieldi, Trichonema, Cylicocyclus,

Cylicostephanus. Oesophagodontus

d: Rhabditida: Strongyloides westeri

d: Oxyurida: Oxyuris equi

d: Enoplida: Trichinella spp.

d: Spirurida: Habronemma muscae, Drachsia, Thelazia

lacrimalis, Parafilaria multipapillosa, Setaria equina

Vznamn zstupci hlst u prasat

d: Ascaridida: Ascaris suum

d: Strongylida: Hyostrongylus rubidus, Oesophagostomum

dentatum, O. quadrispinulatum, O. brevicaudum,

Globocephalus, Stephanurus dentatus, Metastrongylus

elongatus

d: Rhabditida: Strongyloides ransomi

d: Oxyurida: Oxyuris

d: Enoplida: Trichinella spp., Trichuris suis

d: Spirurida: Ascarops strongylina, Physocephalus

sexalatus, Gnathostoma hispidum

Vznamn zstupci hlst u

pevkavc

d: Ascaridida: Neoascaris (Toxocara) vitulorum

d: Strongylida: Trichostrongylus, Cooperia, Nematodirus,

Chabertia, Oesophagostomum, Bunostomum, Dictyocaulus,

Protostrongylus, Muellerius, Cystocaulus, Neostrongylus

d: Rhabditida: Strongyloides papillosus

d: Oxyurida: Skrjabinema ovis, S. caprae

d: Enoplida: Trichuris, Capillaria

d: Spirurida: Setaria, Thelazia

http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=images&cd=&cad=rja&docid=8z2tBASHnBPHrM&tbnid=XEjCgTerfobW5M:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.rvc.ac.uk%2Freview%2Fparasitology%2FRuminantEggs%2FToxocara.htm&ei=xVogUpe5EomHtQa87YGICQ&bvm=bv.51495398,d.Yms&psig=AFQjCNH07Xws3ySACwbNF4Rnn5-nplV1Yw&ust=1377938498505201http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=images&cd=&cad=rja&docid=y4fL-tozbYS2yM&tbnid=I-Ry5N5r8tx8tM:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.wormbook.org%2Fchapters%2Fwww_genomesStrongyloides%2FgenomesStrongyloides.html&ei=V1sgUtHeJYaYtAauzYC4CQ&bvm=bv.51495398,d.Yms&psig=AFQjCNEtZuG28TDl2pyUYvMLpt_r0bb_Og&ust=1377938627800156http://www.wormbook.org/chapters/www_genomesStrongyloides/strongylfig1.jpghttp://vetbook.org/wiki/cow/index.php/File:Capillaria02.jpghttp://vetbook.org/wiki/cow/index.php/File:Capillaria01.jpg

Biologie a vznam plicnivek ele Dictyocaulidae

Dictyocaulus viviparus skot, buvol, zebra

Dictyocaulus filaria ovce, koza, muflon

Dictyocaulus noerneri jelen, mn ji dank, srnec

Dictyocaulus arnfieldi k, osel

ele Protostrogylidae

Muellerius capillaris ovce, koza, muflon, voln ijc pevkavci

Muellerius tenuispiculatus kamzk

Protostrongylus rufescens muflon, kamzk i dal sprkat zv

Protostrongylus brevispiculum ovce

Protostrongylus commutatus krlk, zajc

Capreocaulus capreoli srnec

Bicaulus sagitatus jelen, dank

Neostrongylus linearis muflon, kamzk

Elaphostrongylus cervi jelen, srnec, los

ele Metastrongylidae

Metastrongylus elongatus prase divok, prase domc

Metastrongylus pudendotectus prase divok, prase domc

Metastrongylus salmi prase divok, prase domc

ele Angiostrongylidae

Angiostrongylus vasorum pes, lika

Aelurostrongylus abstrusus koka

ele Crenosomatidae

Crenosoma vulpis pes, lika, jezevec, vlk, koka

Crenosoma mephidis skunk

Crenosoma striatum jeek

ele Filaroididae

Filaroides hirthi pes a voln ijc masoravci

Filaroides osleri pes a voln ijc masoravci

dospl jedinci se lokalizuj v prdunicch, prduinkch,

samotnch plicnch sklpcch nebo plicnch cvch

vajka nebo larvy do prdunic a s hlenem vykalvny z

plic, polknuty DH, pes TS s trusem do vnjho prosted,

geohelmint se na povrchu pdy svlkaj a larvy na traviny,

pozeny DH (p. Dictyocaulidae). Larvy biohelmint

vyhledvaj MH (pli nebo aly), nkolikrt se svlkaj.

DH poze MH, skrze stevn stnu do stevnch mznch

uzlin, do mznho eit a do krevnho obhu. Krv jsou

larvy plicnivek zavleeny do plic, kde pohlavn dospvaj a

migruj do plicnch sklpk, prduinek nebo prdunice,

kopuluj a produkuj vajka i rovnou larvy.

Arachnoentomologie = parazitit

lenovci

parazitit lenovci- vznam pedevm jako ektoparazit

pm psoben: kon onemocnn (dermatitidy), erven skvrny, pupnky, puchky a vdky, pvodci alergi (p. astmatickch) a sn krve, myize

nepm psoben: penos onemocnn:

viry: encefalitida (klata), lut zimnice (komi)

rickettsie (evropsk skvrnivka penen vemi)

bakterie (mor penen blechami)

spirochety (africk nvratn horeka penen klaty)

protozoa: malrie (komi), trypanosomzy (tse-tse), leishmanniza (koutule)

helminti: filrie (komi, muchniky, ovdi)

Formy penosu: a) inokulace = pm vbodnut pi sn

b) kontaminace = z exkrement nebo vmk po rozmakn a veten do ke

Ixodes ricinus, I.hexagonus, I.gibossus, I.persulcatus, I. rubicundus, I.scapularis, I.holocyclus

Amblyomma americanum, A. testudinarum, A. variegatum

Boophilus microplus, B. annulatus

Dermacentor reticulatus, D. marginatus, D.albipictus

Haemaphysalis concinna, H. punctata, H. inermis

Hyalomma marginatum, H. asiaticum, H. anatolicum

Rhipicephalus sanguineus, R. appendiculatus

Margaropus

Nosoma

. Argasidae

Argas reflexus, A.persicus, A.polonicus, A. vespertilionis

Ornithodoros moubata, O.lahorenis, O.tholozani

Otobius megnini

Tda: Arachnida

d: Acarina (roztoi)

Podd: Metastigmata (Ixodida)

. Ixodidae

Podd: Mesostigmata (Gamasida)

Dermanyssus gallinae

Ophinyssus natrici

Pneumonisoides caninum

Pneumonyssus simicola

Raillietia auris, R. caprae

Sternostoma tracheocolum

Varroa jacobsoni

Podd: Prostigmata (Trombidiformes)

Demodex canis, D.cati, D.bovis, D.ovis, D.caprae,

D.phylloides, D.equi, D. folicullorum, D.cricetti, D.cervi

Cheyletiella yasguri, Ch.blakei, Ch.parasitivorax

Psorergatis ovis

Myobia musculi

Sarcoptes scabiei (zkoka svrabov)

Sarcoptes bovis, S.ovis, S.rupicaprae, S.suis, S.canis

Notoedres cati

Knemidicoptes mutans, K.pillae, K.laevis

gallinae

Psoroptes ovis, P.equi, P.cuniculi

Chorioptes bovis, Ch.ovis, Ch.caprae, Ch.equi

Otodectes cynotis

Laminisioptes cysticola

Listrophorus gibbus

Cytodites nudus

Podd: Astigmata (Sarcoptiformes, Acaridida)

javascript: w = window.open('/onlinecontributors/app?service=external/ViewImageData&sp=2301',%20'2301',%20'resizable,height=500,width=320,scrollbars=yes');%20w.focus();http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.info.gov.hk/dh/diseases/CD/photoweb/Scabies-1.jpg&imgrefurl=http://www.info.gov.hk/dh/diseases/CD/scabies.htm&h=765&w=542&sz=124&hl=cs&start=2&tbnid=i0I25mEM5d46dM:&tbnh=142&tbnw=101&prev=/images%3Fq%3Dscabies%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DN

d: Anoplura (vi)

. Haematopinidae: Haematopinus eurysternus, H.quadripertusus, H.suis,

H.asini

.Linognathidae:

Linognathus vituli, L. ovillus, L.pedalis, L.setosus, L.stenopis

.Hoplopleuridae:

Haaemodipsus ventricosus

Polyplax serrata, P.spinulosa

http://tolweb.org/tree?group=Anoplura

d: Mallophaga (venky)

Trichodectes canis, Felicola subrostratus

Damalinia (Bovicola) bovis, D.caprae, D.ovis, D.equi

Gyropus ovalis

Columbicola columbae

Menacanthus cornutus

Menopon gallinae

d: Heteroptera (plotice)

. Cimicidae

Cimex lectularius

. Reduviidae (zkenicovit)

Rhodnius prolixus

Triatoma infestans, T.megista, T.vitticeps

http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://bugguide.net/images/raw/TRIQCRSQ3RXQDRMQ3RQQYR60ORXQH0X0WRFKCQJKTQ40OQ3KFQ70H0W0FRRQUR40JQW0YQX0CQ.jpg&imgrefurl=http://bugguide.net/node/view/5164/bgpage&h=446&w=560&sz=52&hl=cs&start=10&tbnid=Ny5sS9uq1oxVQM:&tbnh=106&tbnw=133&prev=/images%3Fq%3DTriatoma%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D

d: Diptera (dvoukdl)

Podd: Nematocera (dlouhoroz)

. Culicidae (komrovit)

Culex pipiens, C.territans

Aedes vexans

Culiseta morsitans

Mansonia richiardii

Anopheles maculipennis, Bironella, Chagasia

. Ceratopogonidae (pakomrcovit)

Culicoides

Lepcotonops

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095530301-planeta-

veda/208411058200026/video/

. Simuliidae (muchnikovit)

Simulium

Odagmia

Eusimulium

. Psychodidae (koutulovit)

podele: Phlebotominae

Phlebotomus

Lutzomyia

Podd: Brachycera (krtkoroz) . Tabanidae (ovdi)

Tabanus bromius, T. bovinus, T.autumnalis

Haematopota pluvialis, H.subcylindrica

Chrysops caecutiens, Ch.relictus, Ch.viduatus

. Muscidae (mouchovit)

Musca domestica. M.autumnalis

. Stomoxyidae (bodalkovit)

Stomoxys calcitrans (bodalka stjov)

Haematobia stimulans, H. irritans

. Calliphoridae (bzuivkovit)

Calliphora vicina (bzuivka obecn)

Cochliomyia, Chrysomia, Lucilia

. Sarcophagidae (masakovit)

Sarcophaga carnaria (masaka obecn)

Wohlfahrtia magnifica, W. meigeni

. Calliphoridae (bzuivkovit)

- druhy psobc myize = onemocnn zpsoben

napadenm ivch zvat nebo lid larvami much, larva se

vyvj v rozkldajcm mase, dospl moucha na feklich

- vznam jako vektoi onemocnn a myize

Calliphora vicina (bzuivka obecn)

-pedevm u ovc

. Sarcophagidae (masakovit)

- vtina druh ivorod, iv se vami z masa, pvodci

myiz

Sarcophaga carnaria (masaka obecn)

- mechanick penos patogennch agens, larvy

v rozkldajcch zbytcch, myize

. Glossinidae

Glossina palpalis, G. tachynoides: n, zpadn a stedn

Afrika (T. brucei gambiense)

Glossina morsitans, G.pallidipes: glosina savan (T. brucei

rhodesiense)

. Hypodermidae (podkon steci)

Hypoderma bovis, H.lineatum, H.diana, H.acteon

Oestromyia leporinus, O.leporina

. Oestridae (nosn steci)

Oestrus ovis

Cephenemyia stimulator, C.auribarbis

Pharyngomyia picta

Rhinoestrus purpureus

. Gasterophilidae (aluden steci)

Gasterophilus intestinalis, G. hemorhoidalis, G. Inermis,

G.pecorum

d: Siphonaptera (blechy)

Xenopsylla cheopis (blecha morov)

Tunga penetrans (blecha psen)

Spilopsyllus cuniculi

Ceratophyllus gallinae, C.hirundinis,

C.columbae, C.rusticus

Echidnophaga gallinacea

Ctenocephalides canis (blecha ps)

C.felis (blecha koi)

http://www.cals.ncsu.edu/course/ent425/compendium/fleas.htmlhttp://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.ento.csiro.au/aicn/images/cain1677.jpg&imgrefurl=http://www.ento.csiro.au/aicn/name_s/b_3519.htm&h=350&w=300&sz=21&hl=cs&start=7&tbnid=BdsodeS2uFtyQM:&tbnh=120&tbnw=103&prev=/images%3Fq%3DPulex%2Birritans%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D

Evoluce parazitickho druhu: Psoben parazit na hostitelsk druhy je velmi intenzivn

(en genu pro rezistenci a toleranci).

Rezistence je schopnost hostitele zabrnit spn infekci

provzen mnoenm a vvojem parazita.

Tolerance je schopnost hostitele snit a pln eliminovat

negativn dsledky infekce parazita.

Virulence je mra jakou pslun druh nebo kmen parazita

sniuje biologickou zdatnost hostitele.

Redukce parazita (sakulinizace) ztrta nkterch orgn a

znak,ale zskn jinch.

Manipulan hypotza modifikace chovn hostitele takovm

zpsobem, kter zvyuje penos hostitele (motolice

Dicrocoelium dendriticum mravenec, Toxoplasma gondii

lovk, hlodavci)

Parazitza jako nemoc: Incidence frekvence novch ppad onemocnn v populaci

dan velikost v ase, statistick ukazatel v epidemiologii a

epizootologii, podl potu nov hlench nemocnch jedinc za

dan asov obdob (novch ppad) a potu vech jedinc ve

sledovan populaci. Oproti prevalenci, kter popisuje dan stav

v urit as, incidence poukazuje na dynamiku onemocnn v

populaci.

Prevalence frekvence nositel onemocnn v dan populaci

Morbidita (nemocnost) charakterizuje zvanost jakhokoli

onemocnn v dan populaci, pomr potu nemocnch jedinc

vi potu vech (zdravch i nemocnch) jedinc.

Mortalita (mrtnost) poet jedinc, kte podlehnou nemoci v

dan populaci

zahrnuje i snen biologick zdatnosti napadench jedinc

(v % snen rstu populace nebo snen dlka ivota

dsledkem nemoci)

Oportunn parazit = bn lovka nenapadaj, ale

mohou se stt parazity za uritch okolnost nap. stav

imunn nedostatenosti pi HIV infekcch nebo u osob po

transplantaci a zvanch operac

KOSMOPOLITN (krkavky)

PODLE KLIMATU (pvodci tropickch parazitz, nap.

schistosomy), podmnky penae

PODLE SOCILNHO PROSTED, CHOVN, APOD.

(rove hygieny, charakter potravy, chov domcch zvat,

apod.)

ROZEN PARAZIT:

Bariry penosu Obrann mechanismy hostitele

Nespecifick

Specifick

Nespecifick: fyzikln chemick bariry (ke, nebunn

sloky tkn)

fagocytza a znt

Specifick obrann mechanismy: imunitn odpov

Obrann reakce hostitele: 1) bunn imunita

(fagocyty = bl krvinky = T lymfocyty)

2) humorln (ltkov) imunita (produkce protiltek)

Ptomnost antigenu = parazita vyvol rychlou reakci imunitnho

systmu a produkci specifickch protiltek.

Bezobratl a rostliny maj rovn schopnost obrannch reakc,

ale mnohem mn komplikovanch.

IMUNITA A OBRANA ORGANISMU

IMUNITA = schopnost organismu chrnit se ped patogeny

(bakterie, viry, houby, prvoci onemocnn)

mechanick bariry: nepropustnost ke a sliznic

chemick ltky: HCl v aludku, MK na povrchu ke

horeka: vnitn obrana proti infekci

vlastn imunita: rozpoznn vlastnch, cizch i

pozmnnch bunk

Imunita: 1) nespecifick

2) specifick

1. Nespecifick :

Fagocytza neutrofilnch granulocyt, monocyt a

makrofg

baktericidn inky ke

HCl ni patogeny v aludku

pirozen odolnost (rezistence) proti pvodcm infekc,

cizorodm a ndorovm bukm

podmnn geneticky a nezvisl na pedchozm kontaktu

s patogenem

fagocytza = schopnost bunk pohlcovat cizorod

materil, mikrofgy a mikrofgy znt = reakce organismu na pokozen tkn i

vniknut infekce,

lysozym = enzym nic bakterie na povrchu ke

interferon = potlaen virov infekce a omezen rstu

ndorovch bunk

fagocytujc buky likviduj bakterie msto zerven, je bolestiv, tepl hnisav znt: hnis se tvo ze zaniklch leukocyt, tkovch bunk a bakteri znty orgn: bronchitis, appendicitis, pneumonie, angna rozshlej znt: zmnoen blch krvinek, zven sedimentace, zvten mznch uzlin, horeka vyvolna psobenm pyrogen (uvoluj je leukocyty), psob na termoregulan centrum v hypotalamu, zvyuje innost imunitnho systmu

2. Specifick

1. humorln (ltkov) zajiuj B lymfocyty

funguje na principu antigen protiltka

antigen = cizorod ltka, kter se dostane do

tla a lymfocyty proti n vyrob protiltku

2. bunn zajiuj T - lymfocyty

B lymfocyty

studovny v lymfatickm orgnu ptk =

Fabriciova burza, ltkov = humorln imunita

Protiltky se v na antigen

T - lymfocyty

Netvo protiltky,nefagocytuj

Pmm kontaktem zni ciz buku =

bunn imunita (poru povrch

ciz buky, m se zni)

Omezuj ndorov bujen

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/SEM_Lymphocyte.jpg

Parazitrn nkazy lovka, jejich laboratorn

diagnostika, zsady odbru a zasln

klinickho materilu do laboratoe

parazitologick diagnostika nabv v posledn dob na

vznamu s rozvojem cestovnho ruchu

v naich podmnkch pomrn vysokho hygienickho

standardu stoj parazitologick diagnostika ve stnu

bakteriologie a virologie

v tropickch zemch je na pednm mst a je teba myslet na

monost parazitrnch onemocnn po nvratu z tchto zem

u parazitrnch nkaz:

nebv charakteristick obraz onemocnn

klinickm vyetenm jej nelze odliit od neparazitrnch infekc

klinick nlez nutno potvrdit laboratornm vyetenm:

- metodami pmho prkazu vvojovch stadi parazit

- metodami nepmho prkazu protiltek nebo antigen

Materil k parazitologickmu vyeten:

1. stolice

2. perianln str (otisk) a anln vtr

3. mo

4. sputum

5. vaginln a urethrln sekret

6. duodenln va

7. mozkomn mok

8. bioptick materil

9. helminti nebo jejich sti

10.ektoparaziti

11.srliv krev

1) Stolice:

erstv, velikosti vlaskho oechu steriln plastikov ndobka, transport do laboratoe

zcela nevyhovujc odbr rektln rourkou

speciln poadavek giardiza, ambza

- co nejrychleji po defekaci (30 minut) doruit do

laboratoe

- negativn nlez, petrvvajc pznaky opakovat odbr 2x po 4-7 dnech, resp. 10x po 2 dnech

Odbry obden 3 vzorky:

1 vzorek erstv (do 2 hodin! NE DO LEDNICE!)

2 vzorky mono skladovat v lednici (max. 2 dny, nesm

zmrznout)

onemocnn: askariza, taeniza, trichuriza, schistosomza, ankylostomza, strongyloidza

2) Perianln str (otisk) a anln vtr:

proveden rno ped defekac a umytm

prkaz vajek roup a taenia (5-8 tdn)

prhledn pska pilepen z jedn strany

podlonho skla na okraji jmno pacienta

monost uchovn nkolik dn pi pokojov teplot

onemocnn: enterobiza, tniarynchza, tniza

rann, pp. mezi 10.-14. hod.- posledn porce

moe steriln plastikov odbrov ndobka

onemocnn: schistozomza, ojedinle trofozoiti

Trichomonas vaginalis

3) Mo:

4) Sputum:

dleit sprvn odbr (sliny bezcenn)

transport v irokohrdl ndobce dobe uzaven

onemocnn: askariza, echinokokza, paragonimza,

strongyloidza

5) Duodenln va:

podn 30 ml 40% MgSO4 ped odbrem

odbr 2-5 ml do sterilnch krevnch zkumavek uzavench

gumovmi ztkami

dodn do laboratoe do 2 hodin

pi susp. giardize, trvajcm podezen a opakovan

negativnm koprologickm nlezu

onemocnn: giardiza, ankylostomza, fasciolza,

strongyloidza

6) Vaginln a urethrln vtr, pp.

prostatick exprimt:

Mikroskopick diagnostika

- vaginrn sekret, ze zadn klenby poevn na podlon sklo

- urethrln sekret u mu, platinovou klikou

ze stny urethry- ntr na podlon sklo

Kultivace

- naokovn materilu do transportnho mdia

- urychlen transport do laboratoe

onemocnn: trichomonza

7) Mozkomn mok:

mnostv 1-2 ml asepticky penst do steriln zkumavky, uzaven netoxickou gumovou ztkou

doruit ihned k vyeten, nejdle vak do 12 hod. po odbru

onemocnn: naegleriza, toxoplasmza, africk trypanosomy

8) Bioptick materil:

punktt z jaternho abscesu, lymfatickch uzlin,

sternln, ze sleziny i tkovho moku

excise ke, svaloviny, lymfatickch uzlin

sekraby stevn i dlon sliznice

rzn pitevn materil

9) Parazitit helminti:

nebo jejich sti- lnky tasemnice, vt larvy apod.-

ve vod nebo fyziologickm roztoku (nikdy ne

nasucho!)

ihned dopravit do laboratoe (pokozen bakteriemi

nebo teplem)

10) Ektoparaziti:

vhodn men ndobky, nechme zaschnout

odeslat s pilinami prosycenmi amylacettem

11) Krev:

pro srologickou diagnostiku

pro zhotoven mikroskopickch prepart

- nativn prepart- kapku krve zedit na podlonm skle

fyziologickm roztokem, pikrt krycm sklem , ihned se

prohl (trypanosomy, mikrofilrie)

- metoda krevnho roztru a tlust kapky- po zaschnut

odeslat do laboratoe jednotliv balen do buniit vaty

(vvojov stdia krevnch parazit nap.plasmodia)

ENTEROBIZA Enterobius vermicularis ( roup dtsk)

vskyt: kosmopolitn

velikost dosplc: 1cm

penos: per os

prkaz vajek cca 5-8 tdn po infekci

lovk jedin hostitel

terapie: pyrvinium

mebendazol

albendazol

ENTEROBIZA

samice pi rektoskopii roup

ASKARIZA

Ascaris lumbricoides (krkavka dtsk)

defin.host.: lovk

rozen: kosmopolitn (vskyt-hygiena)

penos: alimentrn cestou (kontaminovan potrava nebo voda)

klin.formy infekce: gastrointestinln, extraintestinln

dlka pev.vaj.ve vnj.prosted: 5-12 let

patentn perioda: cca 1 rok

prkaz vajek: 50-80 dn p.i

terapie: albendazol, mebendazol, levamisol, tiabendazol

ASKARIZA

samice: 20-30 cm (40), ij rok (20 ms)

Vajka krkavek

TRICHURIZA

Trichuris trichuria (tenkohlavec lidsk)

vskyt: kosmopolitn

penos: perorln

symptomatika a patogeneze:

- nzk poet parazit ( bez symptom)

- vysok poet ( poruchy vivy, krvav a hlenovit prjmy, anmie, bolesti bicha, kolitida, prolaps rekta)

prkaz vajek: cca 2-3 msce p.i.

terapie: mebendazol, albendazol, tiabendazol

TRICHURIZA dosplci, samec 2-4 cm, samika 3-5 cm

TRICHURIZA - vajka

TAENIARHYNCHZA

Taeniarhynchus saginatus (tasemnice bezbrann )

vskyt: geopolitn

zdroj nkazy: hovz dobytek

definit.hostitel: lovk

dosplec: dlka 4-10 m, ka 12-14 mm

scolex: 4 psavky, bez hk

lokalizace: tenk stevo

inkuban doba: 10-12 tdn

TAENIZA Taenia solium (tasemnice dlouholenn)

mezihostitel: prase domc i divok, lovk

definit, hostitel: lovk

onemocnn: teniza, cysticerkza

morfoligie: lnkovan tlo, skolex s hky, 4 psavky,

dlka 2-3 m(a10)

terapie: taeniza- niklosamid, praziquantel

cysticerkza- praziquantel + steroidy

rozdly mezi T.solium a T.saginatum

rozdly mezi T.solium a T saginatum

SCHISTOSOMZA

nejvznamnj helmintza

infikovno: 200 milin lid

ivot v oblasti rizika nkazy: 600 milin lid

85% infekc- Afrika- z toho 20% gravidnch en ze subsaharsk oblasti

pvodce: urogenitln forma Schistosoma hematobium

stevn forma - S.mansoni a S.japonicum

SCHISTOSOMZA Schistosoma haematobium

MALRIE

Plasmodium falciparum(tropick), P.vivax

(tdenn-tercina), P.malariae (tydenn-

kvartnna), P.ovale

penae: komi rodu Anopheles

infekce: 300-500 mil. klinic. ppad/rok

mrt /rok: 1-3 miliny (dti a thotn eny v

subsaharsk Africe)

endemick vskyt: 103 zem trop a subtrop

R: od roku 1963 pouze import

patogeneze: destrukce erytrocyt a uvolnn nov generace

merozoit

ANAMNESTICK DAJE:

podrobn cestovn anamnza

profylaxe

lky

potrava

pote

povoln

rodinn anamnza

Laboratorn diagnostick metody

a) Flotace

Pouv se flotan roztok, kter m vt specifickou

hmotnost ne vajka a cysty parazit. Tm dojde k oddlen

vajka a cysty se vznej nad hladinou flotanho roztoku

Druh vzorku: Stolice

- krkavky, tasemnice a rzn prvoci, vtinou nelze flotac

vyetit motolice

b) Larvoskopie

Metoda je zaloena na tom, e larvy parazit putuj za vodou

a teplem. Pomoc tepl vody je lze tedy ze vzorku zskat

Druh vzorku: Stolice

- hlsti, co jsou napklad krkavky

c) Sedimentace

Sedimentan metody funguj na principu gravitace, kdy se

tk vajka oddl centrifugac tak, e jsou na dn

zkumavky

Druh vzorku: Stolice

- irok spektrum stevnch parazit, ideln k vyeten

motolic a tasemnic

d) Nativn prepart

Pomoc mikroskopu se hledaj v ntru iv parazit, jejich

vajka a cysty

Druh vzorku: Stolice

- irok spektrum stevnch parazit

e) Krevn ntr

Z krve se vytvo tenk ntr, nebo se pouije tzv. metoda tlust

kapky. V mikroskopu se ntr hodnot a hledaj se parazit

Druh vzorku: Krev

-vyeten krevnch parazit, jako je Babesia nebo Plasmodium

f) Trvic metoda

Vzorek svaloviny zvat se nech v laboratornch podmnkch

trvit - podobn jako je to v aludku. Pouv se HCl a pepsin

Druh vzorku: Svalovina

- lze vyetit svalovce (Trichinella)

g) ELISA

Jedn se o imunologickou metodu, kterou lze stanovit protiltky

proti parazitm. D se zjistit, jestli se lovk u s parazitem

setkal, nebo jestli momentln parazitrn infekce probh

Druh vzorku: Krev

- pro diagnostiku Toxoplasma gondii, lze vyetit i jin parazity

Diagnostika trichinelzy:

The Official Journal of the European Union (L 338/60) from 22.December 2005 contains Commission Regulations (EC) No 2075/2005 of 5.December 2005

Metody diagnostiky Trichinella sp.:

1) pm metody detekce parazita ve vzorcch tkn:

trichineloskopie nebo kompresn metoda, trvic metoda, histologie, PCR

2) nepm detekce parazita prkazem specifickch protiltek pomoc srodiagnostickch metod: ELISA, IFAT, WBA, CFT, HAT

Metody pm diagnostiky

post-mortln vyeten, epidemiologick studie u divoce ijcch zvat

1) trichineloskopie nebo kompresn metoda:

- od r.1863, kompresorium

- nejmn 28 vzork velikosti hrku, brnice (jazyk,

masseter, abdominln svalovina)

2) trvic metoda

- 100 g vzorky brnice, jazyk, masseter, citlivost 3

larvy na 100 g svaloviny (1% pepsin a 1% HCl)

3) histologie

- larvy v rznm stadiu vvoje

4) PCR

- diferenciace druh a genotyp, sekvence DNA

Metody nepm diagnostiky

detekce specifickch protiltek v krevnm sru i tkov tekutin

ELISA (enzyme-linked immunosorbent assay):

srodiagnostick metoda na vyeten vzork krve a krevnho sra, ppadn postmortln tkov tekutiny meat juice

detekce specifickch protiltek (IgG, IgM,) a sledovn jejich dynamiky

1974: Ruitenberg ELISA u prasat

Vhody:

vy citlivost ne metody pm detekce (mn ne 1 larva na 100 g svaloviny),

finann nenronost

sledovn imunitnch odpovd pi dlouhodobch infekcch

vasn a rychl diagnostika trichinelzy

Nevhody:

kov reakce s antigeny jinch nematod (Ascaris, Trichuris, atd.)

v souasnosti prozatm vyuvn pouze v experimentln parazitologii a humnn medicn

zachycen potku tvorby protiltek

(zamezen tzv. diagnostickmu oknu)

antigeny: a) somatick (CLE)

b) E/S - pedpoklad nejvy specifity

c) syntetick tyvelosn antigen

http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/images/elisa.jpg&imgrefurl=http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/sample_tips.htm&h=263&w=350&sz=12&hl=cs&start=10&tbnid=RqkKSPhVFWai0M:&tbnh=90&tbnw=120&prev=/images%3Fq%3DELISA%2Bmethod%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26sa%3DG

Jak parazity lze urit z krve

- Babesia, Plasmodium, Dirofilaria

- vyeten protiltek proti rznm parazitm, nemus se

jednat pouze o krevn parazity. Bn se vyetuj z krve

protiltky proti Toxoplasma gondii.

Jak parazity lze urit ze stolice

- prvoci, krkavky, tasemnice, motolice.

- je vhodn stolici vyetovat opakovan, protoe nkte

parazit se nevyluuj stolic kontinuln, ale peruovan.

Proto je dobr vzorek sbrat napklad 3 dny. Navc se

doporuuje po cca 14 dnech provst kontroln

parazitologick vyeten.

Faustova koncentran flotan metoda

- zkladn parazitologick vyetovac metoda stolice. Prvoci

nachzejc se ve stolici v roztoku sranu zinenatho vzlnaj, tj.

flotuj na povrch tekutiny a uchyt se na kryc sklo. Pi

mikroskopickm hodnocen vytvoenho prepartu sledujeme

typickou morfologii a velikost parazitickho prvoka, bu jeho

aktivn vegetativn formy, trofozoity (pouze ve stolici vyeten

do 2-3 hodin po odbru), nebo klidov, vysoce rezistentn formy,

cysty.

Postup:

Vzorek stolice o objemu asi 2 cm3 pomoc pejle peneseme do

krevn zkumavky s asi 5 ml destilovan vody a nechme v

lednice do druhho dne.

Druh den pomoc dvou pejl dkladn rozmchme obsah

zkumavky, doplnme zkumavku destilovanou vodou a

centrifugujeme 3 min. pi 2500 ot./min.

Supernatant odsajeme pes vakuovou lhev. Promyt sedimentu

dle poteby lze opakovat stejnm zpsobem 12krt.

Promyt sediment rozmchme v roztoku sranu zinenatho,

zkumavku doplnme roztokem 33% sranu zinenatho asi 1

cm pod okraj a centrifugujeme 3 min. pi 2500 ot./min.

Po centrifugaci doplnme zkumavku roztokem sranu a k

okraji a na hladinu polome kryc sklko 15x15 mm.

Po 20 minutch stn peneseme opatrn kryc sklko s

pichycenou povrchovou blankou na kapku Lugolova roztoku

na podlonm skle a prohlme v mikroskopu pi zvten

100-400 krt.

Pprava 33% roztoku sranu zinenatho:

ZnSO4.7 H2O 331,0 g

H2O destil.doplnit do 1000,0 ml

Hustota roztoku 1,180

(zkontrolovat hustomrem)

Video koncentran flotan metoda dle

Fausta

http://labmet.zshk.cz/vyuka/koncentrac

ni-flotacni-metoda-dle-Fausta.aspx

Animace koncentran flotan metoda

dle Fausta

http://labmet.zshk.cz/media.aspx?id=ALM013&TB_iframe=true&height=750&width=820

Doporuen literatura:

Ash L.R., Orihel T.C. (1990): Atlas of human Parasitology. III. vydn, ASCP Chicago.

Begon M,, Harper J.L., Townsend C.R. (1997): EKOLOGIE jedinci, populace a spoleenstva. Vydavatelstv univerzity Palackho Olomouc.

Bogitsh, Burton J. - Carter, Clint E. - Oeltmann, Thomas N. (2005) Human parasitology. 3rd ed. Elsevier : Amsterdam.

Garcia L.S., Bruckner D.A. (1993): Diagnostic Medical Parasitology. II. vydn, ASM Washington, 1 - 764

Hausmann K., Hlsmann N. (2003): Protozoologie. Academia Praha.

Hork P., Scholz T. (1998): Biologie helmint. Karolinum Praha.

Chroust K., Lukeov D., Modr D., Svobodov V. (1997): Veterinrn protozoologie. stav parazitologie FVL VFU Brno.

Chroust K., Svobodov V., Modr D., Volf J. (2000):

Veterinrn arachnoentomologie. stav parazitologie FVL

Jurek V., Dublinsk P. (1993): Veterinrna parasitolgia. Prroda Bratislava.

Kaufmann J. (1996): Parasitic Infections of Domestic Animals. Birkhuser Verlag, Basel, Schweiz.

Konkov K. (2006): Obecn parazitologie: vznam a biologie parazit. Skripta PF UJEP st nad Labem.

Jeffrey H.C. and Leach R.M. (1991): Atlas of Medical Helminthology and Protozoology.New York, Third Edition.

Jra J. (1998): Lkask helmintologie. Galn Praha.

Mehlhorn H. (ed.) (2001): Encyclopedic Reference of

Parasitology, Springer, Berlin-Heidelberg-New York.

Volf P., Hork P. a kol. (2007): Paraziti a jejich biologie. Triton Praha.

Warren K.S. (1993): Immunology and molecular biology of parasitic infection, Blackwell Scientific Publications, Oxford.

Tento vukov materil vznikl v rmci projektu

CZ.1.07/2.2.00/28.0296

Mezioborov vazby a podpora praxe v

prodovdnch a technickch studijnch

programech UJEP,

spolufinancovanho Evropskm socilnm fondem

a sttnm rozpotem esk republiky.