Upload
mahina
View
99
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
2010. Vertebrata II. Ptáci a Savci. Fylogenetické zařazení ptáků a savců a jejich vztah k ostatním skupinám. Ptáci (Aves) – popis skupiny. Endotermní obratlovci (= mají stálou tělesnou teplotu) - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
2010
Fylogenetické zařazení ptáků a savců a jejich vztah k ostatním skupinám
Ptáci (Aves) – popis skupiny
Endotermní obratlovci (= mají stálou tělesnou teplotu)
Rohovité šupiny (vlastní plazům) se nacházejí pouze na nohách, zbytek těla je kryt peřím. Kožní žlázy jsou ztraceny s výjimkou mazové žlázy (glandula uropygii)
Kosti jsou velmi lehké a obvykle duté. Sternum je široké a obvykle opatřeno hřebenem, na který se upínají létací svaly. Redukované ocasní obratle srůstají a vytváří tzv. pygostyl
Ptáci (Aves) – popis skupiny
Oči a vizuální centra v mozku jsou velké a velmi důležité. Vnitřní ucho obsahuje hlemýžď; ten ale není ani dlouhý ani stočený
U současných druhů přítomny úzké čelisti tvořící rohovitý zobák, zuby chybí. V tenkém střevu přítomny klky (villi)
Plíce jsou relativně malé, ale je vytvořen neobvyklý systém vzdušných vaků, který zajišťuje jednosměrné proudění vzduchu plícemi
Ptáci (Aves) – popis skupiny
Je vytvořeno kompletní čtyřoddílové srdce, dokonale rozdělující okysličenou a odkysličenou krev
Močový měchýř chybí, vylučovanou látkou je kyselina močová
Ptáci jsou oviparní. Oplození vnitřní, párový vaječník a vejcovod je ztracen, vejce jsou bohatá na žloutek. Jak vejce putuje vejcovodem, získává albuminový obal (bílek) a vápenitou skořápku.
Evoluční vztahy
nejbližší příbuzní jsou krokodýli ptáci i krokodýli vznikli ze skupiny archosauria ptáci pak konkrétně ze skupiny Saurischia (kam například
patřil i Tyrannosaurus) ptáky je možno chápat jako opeřené dinosaury Archaeopteryx, Německo, 150 miliónů let, dinosauří
kostra + peří Sinornis, Čína, 135 miliónů let, již byl určitě schopen
aktivního letu Eoalulavis, Španělsko, 115 miliónů let, velikosti
pěnkavy, již měl tzv.alulu. (= tito tvorové již byli schopni obratných manévrů ve vzduchu)
Evoluce ptáků
Ptáci jsou „opeření dinosauři“ Téměř všechny ptačí řády vznikají ještě
před koncem křídy, tedy před zánikem dinosaurů
Dnes se odlišuje cca 28 řádů
Archaeopteryx
Archaeopteryx – asi velikosti vrány
Lebka má zuby Kosti jsou plné (ptáci je
mají duté) Dlouhý „plazí“ ocas Sternum nemá hřeben
pro uchycení létacích svalů
Peří je asymetrické – snad mohl létat na krátké vzdálenosti
Archaeopteryx
Adaptace k letu
Adaptace k letu – srovnání kosti ptáků a savců
Ptačí kosti jsou tenkostěnné, duté, a velmi lehké. Řada kostí je pneumatizovaných, tj, vstupují do nich výběžky vzdušných vaků. Např. kostra fregatky s rozpětím křídel 2 m váží pouze 115 g což je méně než váha jejího peří.
Hmotnost kostry většiny ptáků je asi 4% hmotnosti těla; u savců je to 15 – 30%.
Ptačí pero
vzniká podobně jako šupiny „plazů“, jen vnitřní dužina pera je napojena na cévní elementy, které rostoucí pero vyživují krví a dodávají pigmenty
jak pero stárne, krevní zásobování je přerušeno, z pera se stává mrtvá, keratinizovaná struktura uložena v epidermálním folikulu
péče o peří preening maštění z glandula uropygii anting – kyselina mravenčí působí toxicky na
parazity, anting je běžný u mnoha pěvců
Struktura ptačího pera
Brk(calamus)
Osten(rhachis)
Prapor
Větve(rami)
Paprsky(radii)
Háčky(hamuli)
Let
Ptačí let
Čím je pták hmotnější, tím roste hmotnost jeho svalů v rychlejším poměru než plocha jeho křídla. Větší ptáci mají proto relativně větší křídla než malé druhy; i tak ale hranice hmotnosti létajících ptáků je přibližně 15 kg.
Let albatrosa
Tomuto typu letu využívající nestejnou rychlost větru (díky tření o vlny je vítr u hladiny pomalejší) říkáme dynamické plachtění
Ptačí let
Typy letuKlouzavý let Plachtění - supVeslovací let - kosTřepetavý let - poštolkaVířivý let - kolibřík
Vznik letu
Peří zřejmě vzniklo původně jako izolační materiál a teprve později bylo využito k létání. Opeřené přední končetiny možná pomáhaly i při rychlém pronásledování kořisti. Tomuto jevu říkáme obecně exaptace. (= struktura vznikla k jednomu účelu se později užívá k jinému)
Rod Caudipteryx
Vznik letu
Čím více okolní teplota klesá, tím více se kos černý (Turdus merula) zakulacuje
Bambiraptor feinbergi žil před 75 milióny lety. Peří, původně sloužící k tepelné isolaci, může později napomoci letu. Let možná vznikl jako protažený skok za kořistí.
Anatomie ptáků
Lebka: velké očnice a bezzubý zobákKrk: proměnlivý počet krčních obratlů; obratle jsou spojeny tak, aby umožnily velkou pohyblivost hlavěTělo: naopak zkrácené, poslední hrudní, bederní, křížové a přední ocasní obratle srůstají v jednolitou kost zvanou synsacrum. S touto kostí srůstají i kosti pánevní – o. ilium, ischium a pubis.
Anatomie ptáků
atlas je je jen na jednom místě napojen na lebku, což umožňuje značnou rotaci lebky vzhledem k páteři
spolu s pohyblivým krkem je možno hlavu a krk ptáka chápat jako pátou končetinu
Anatomie ptáků
Hrudní kost má široký hřeben pro upevnění létacích svalů.Žeber je 3 – 9 párů. Jsou dvoudílná a oba díly spojuje malý kloub. Dolní díly jsou kloubovitě spojena s prsní (=hrudní) kostí. Horní díly mají vytvořeny háčkovité výběžky (processi uncinati), kterými se opírají o následující žebro. P. uncinati značně přispívají k pevnosti hrudního koše a umožňují lepší úpon mezižeberních svalů.
Anatomie ptáků
Kostru křídla připevňuje k hrudnímu koši pletenec lopatkový, tvořený třemi páry kostí. Nejmohutnější z nich jsou kosti krkavčí (coracoideae), které nasedají na přední hranu prsní kosti a podpírají ramenní kloub.
Lopatky (scapulae) jsou ploché dlouhé šavlovité útvary, rovnoběžné s páteří a spojené vazy se žebry. Klíční kosti (claviculae) jsou slabé a srůstají do vidlicovitého útvaru - furculy
Kostra kolibříka
Anatomie ptáků
Z prstů horní končetiny se zachovaly jen tři, a to II., III. a IV. prst. Na druhém prstu narůstá svazek per zvaný křidélko (alula). Tento prst je vztyčitelný a díky tomu se křidélko uplatňuje při přistávání a letových manévrech.Dolní končetina: první prst je vždy otočen dozadu; u papoušků, sov a datlů je IV. prst otočen rovněž vzad
Morfologie ptačího těla
Podle typu zobáku můžeme odhadnout typ potravní specializace. Např. hmyzožravci – zobák úzký a tenký, zrnojedi – kuželovitý a silný
Svalstvo ptáků Mohutné létací svaly jsou velký sval prsní
(musculus pectoralis major), který táhne křídlo směrem dolů a hluboký sval prsní (musculus supracoracoideus), který táhne křídlo vzhůru. Tyto dva svaly tvoří 15 – 35% hmotnosti ptáka
V kosterní (příčně pruhované) svalovině jsou dva typy vláken:
červená – vysoký obsah hemoglobinu a myoglobinu, mnoho mitochondrií, aerobní, spalují tuky: vytrvalí letci – holubi, kachny, kolibříci, rorýsi
bílá – pracují 5 – 10x rychleji než červená, málo myoglobinu, málo mitochondrií, anaerobní, prudký start do vzduchu ale rychlá únava a hromadění k. mléčné - kurové
Smyslové orgány a nervová soustava
Čich – redukovaný vzhledem k častému pobytu nad zemí (výjimkou je kiwi s nozdrami na špičce zobáku, čich mu pomáhá v hledání žížal; rovněž někteří kondoři)
Zrak – nejlepší z obratlovců; oči tvoří 15% hmotnosti hlavy (u člověka 1%). Čočka je schopna akomodace. Ve žluté skvrně je u dravců přes 1 000 000 čípků/1mm2 (u člověka 150 000). Dravci mají navíc přídatnou žlutou skvrnu. Ptáci mají 4-5 typů čípků (člověk 3), jsou proto daleko citlivější na barevné odstínyV místě slepé skvrny vstupuje do oka hřebínek (pecten), pravděpodobně přivádí do oka výživu a kyslík. Oči jsou chráněny třemi víčky, horním, dolním a mžurkou
Smyslové orgány a nervová soustava Sluch – vynikající; cochlea je rovná, ale
podobně jako lidé jsou ptáci schopni rozlišit velký rozsah frekvencí; jediná sluchová kůstka
Nervová soustava – rozvinutý zejména mozeček (rovnováha za letu = „automatický pilot“), ve středním mozku dva mohutné zrakové laloky a koncový mozek
Mozek ptáků v poměru k tělu je 6-11x větší než u plazů
Srovnání sluchu plazů a savců
Columella= stapes
Trávicí soustava
Trávicí soustava
Zobák – podle druhu potravy Jazyk – u datlů dlouhý se zpětnými háčky Vole (ingluvies) – zásobárna potravy, její změkčení,
někdy i natrávení, u krmivých zásobárna potravy pro mladé; u holubů a plameňáků vytváří vole hmotu analogickou mléku
Žláznatý žaludek (proventriculus) – slabé stěny, trávicí enzymy; u dravců a sov se zde tvoří vývržky
Svalnatý žaludek (ventriculus) – dokončení chemického trávení, mohutné svaly zejména u zrnožravých; četné kaménky napomáhají mechanickému rozmělňování potravy
Oběhová soustava ptáků a savců
Oběhová soustava
Kolibřík – 600 úderů srdce za minutu Pštros – 70 úderů srdce za minutu Teplota těla = u všech ptáků mezi 40 – 42
stupni Celsia
Plicní vaky ptáků
Plíce ptáků jsou mnohem menší než plíce savců, ale jsou mnohem účinnější, protože jimi proudí vzduch jen jedním směrem. Díky vzdušným vakům mohou ptáci létat i ve velké nadmořské výšce (některé druhy až 10 000m)
Plicní vaky ptáků
Ptáci mají 5 párů vzdušných vaků:• Rezervoáry vzduchu• Odlehčení těla• Tepelná izolace• Ochlazování těla (nahrazují potní žlázy)
Na konci průdušnice je syrinx – hlasové ústrojí
Plicní vaky ptáků
Vylučovací soustava
Metanefrické ledviny Chybí močový měchýř Někteří mají vytvořenu Henleovu kličku
(=reabsorbce vody) podobně jako savci Vylučovanou látkou je kyselina močová Mořští ptáci se mohou zbavovat přebytku
solí zvláštními žlázami nad očima, které ústí do nosní dutiny
Rozmnožování
Oviparní Pštrosi, kachny a husy mají vytvořený
kopulační orgán; ostatní se páří přiložením kloak
Pravý vaječník chybí; mimo období rozmnožování levý vaječník velmi malý
Teritorium označuje zpěv; složité epigamní chování
Různé typy hnízd
Různé typy hnízd
Migrace a navigace
Krom dědičné složky i zkušenost. Orientace pomocí hvězd, slunce a snad i zemského magnetismu. Při opakovaných cestách i podle význačných míst v krajině.
Migrace a navigace
Ptáci tažní – rorýs, vlaštovka, budníčci (v Evropě tři významné tahové cesty – přes Gibraltar, přes Sicílii a přes Řecko)
Ptáci stálí – výr, kos Ptáci potulní – brhlíci, sýkory
Hnízdění
velikost snůšky 1 – 25 vajec jedno vejce: trubkonosí a někteří dravci dvě vejce holubi: někteří dravci a sovy čtyři vejce: bahňáci
bílá vejce mají ptáci, kteří hnízdí v dutinách nebo jejichž předkové v dutinách hnízdili
(Gaisler, J., Zima, J., (2007) Zoologie obratlovců. Academia, Praha, str. 453)
Starost o mláďata
Ptáci krmiví (=nidikolní = altriciální) – mláďata se rodí holá a slepá, vyžadují rodičovskou péči, např. pěvci
Ptáci nekrmiví (=nidifugní = prekociální) – krátce po narození jsou mláďata schopna se sama krmit – např. vrubozobí
Jemnější dělení
1. Superprekociální: taboni. Krátce po vylíhnutí zcela nezávislá na rodičích
2. Prekociální: běžci, vrubozobí, kurové. Potravu sbírají samostatně, ale nemají plně vyvinutou termoregulaci, samec či samice je vodí a zahřívají
3. Subprekociální: chřástalové, jeřábi, potápky. Po vylíhnutí opuští hnízdo, ale rodiče je vodí a krmí
4. Semiprekociální: rackové, buřňáci, tučňáci. Mají prachové peří a fungující smyslové orgány, ale zůstávají v hnízdě nebo jeho okolí, kde je rodiče krmí
5. Semialtriciální: volavky, dravci, albatrosi. Jsou porostlá hnízdním prachem a mají vyvinutí smyslové orgány, ale rodiče je krmí a zahřívají
6. Altriciální: pěvci, papoušci, šplhavci. Po vylíhnutí jsou na většině těla holá a slepá, ektotermní, zcela odkázaná na péči rodičů
(Gaisler, J., Zima, J., (2007) Zoologie obratlovců. Academia, Praha, str. 454)
Apteryx australis mantelli (Kiwi)vejce váží 1/6 hmotnosti matkyv jejím těle se tvoří měsíc; ve snůšce jsou dvě vejcepo vylíhnutí se během jednoho týdne mláďata stávají samostatná
Etologie - ukázky
Systém
Nadřád: Běžci (Paleognathae)Řád: Tinamy (Tinamiformes)
Řád: Nanduové (Rheiformes)
Řád: Pštrosi (Struthioniformes)
Řád: Kasuárové (Casuariiformes)
Řád: Kiviové (Apterygiformes)
Systém
Nadřád: Letci (Neognathae)Řád: Potápky (Podicipediformes)Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)Řád: Trubkonosí (Procelariiformes)Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)Řád: Vrubozobí (Anseriformes)Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)Řád: Brodiví (Ciconiiformes)Řád: Dravci (Falconiformes)
Systém
Řád: Hrabaví (Galliformes)
Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)
Řád: Bahňáci (Charadriiformes)
Řád: Potáplice (Gaviiformes)
Řád: Holubi (Columbiformes)
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
Řád: Myšáci (Coliiformes)
Řád: Turakové (Musophagiformes)
Systém
Řád: Kukačky (Cuculiformes)
Řád: Sovy (Strigiformes)
Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)
Řád: Svišťouni (Apodiformes)
Řád: Trogoni (Trogoniformes)
Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)
Řád: Šplhavci (Piciformes)
Řád: Pěvci (Passeriformes) – 60% všech ptáků
Skřivan polní (Alauda arvensis)
Červenka obecná (Erithacus rubecula)
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)
Kos černý (Turdus merula)
Drozd zpěvný (Turdus philomelos)
Savci (Mammalia) – popis skupiny
Endotermní obratlovci Srst a podkožní tuk zajišťují ochranu proti
chladu. Hojné kožní žlázy vylučují pot, oleje a feromony
Končetiny jsou umístěny v ose těžiště pod tělem. Lebka je synapsidní s relativně velkým mozkem. Čelisti spojuje spánková kost (squamosum) a dentary bone spodní čelisti
Ve středním uchu přítomny tři sluchové kůstky; ve vnitřním uchu je spirální hlemýžď
Mozek je velký a na povrchu má šedou kůru. Jsou vytvořeny velké hemisféry
Savci (Mammalia) – popis skupiny Zuby jsou heterodontní a většinou je jejich
nahrazování omezeno. V tenkém střevu řada vícebuněčných žlázek a mikroskopických klků. Většina druhů postrádá kloaku
Dýchací a trávicí cesty jsou téměř kompletně odděleny měkkým patrem v hltanové části. Početné plicní alveoli značně zvyšují respirační povrch plic. Hrudní koš opatřen svaly spolu s bránicí zajišťují ventilaci plic
Savci (Mammalia) – popis skupiny Okysličená a odkysličená krev je zcela
oddělena v kompletním čtyřoddílovém srdci Metanefrické ledviny vylučují dusík ve formě
močoviny. Dlouhá Henleova klička umožňuje vylučování moči která je hyperosmotická vzhledem ke krvi
Testes většiny savců jsou uloženy ve skrotu nebo do něj sestupují během rozmnožovacího období. Samci mají penis, oplození vnitřní
Savci (Mammalia) – popis skupiny S výjimkou ptakořitných jsou vaječníky
malé a produkují nevelké množství vajíček která obsahují jen malé množství žloutku
Ptakořitní (Monotremata) jsou vejcorodí, ostatní rodí živá mláďata; výstelka dělohy a některé extraembryonální membrány tvoří placentu. Samice mají vytvořeny mléčné žlázy
Savci
Ačkoli savci nejsou druhově příliš bohatou třídou (asi 4 500), jejich evoluce nebyla omezena tak jako u ptáků, adaptací na určitý způsob života. Savci jsou velmi rozmanitá skupina; většina je suchozemská, ale kytovci ovládli moře a netopýři jsou schopni aktivního letu. Nejmenší netopýr váží asi 1,5 gramu; velryby kolem 100 tun. Třída zahrnuje vejcorodého ptakopyska a ježuru, vačnaté klokany, a mnoho placentálů. Všichni však mají relativně málo potomků, kterým je za to věnována značná péče. Endotermie a péče o mláďata byly zřejmě rozhodujícími faktory úspěchu savců.
Endotermie
Současný evropský ježek a madagaskarští bodlíni mají tělesnou teplotu jen o několik stupňů vyšší než teplota okolí (25 – 30oC)– jsou aktivní v noci. Jejich metabolismus díky tomu nespotřebuje o mnoho více energie než plaz srovnatelné velikosti
Bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus), Madagaskar
Endotermie
Po vymření dinosaurů a přechodu k aktivitě ve dne by tak nízká teplota kladla velké nároky na ochlazování
Teplota těla tak vzrostla na 35 - 40oC a zrychlil se metabolismus
Bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus), Madagaskar.Bodlínům kolísá tělesná teplota až o několik stupňů
Endotermie
Každý savec má „termálně neutrální zónu“ – rozmezí teplot okolí, ve kterém se stálá tělesná teplota udržuje bez větších změn metabolismu
Adaptace na chlad hustší zimní srst propletení arterií a žil v končetinách hibernace migrace – sob - v létě v tundře v zimně v tajze
Endotermie
adaptace k horku přepnutí se k aktivitě v noci – zejména v
pouštích hustá srst (velbloudi) uši afrických slonů
Kožní žlázy
Potní žlázy Mazové žlázy Pachové žlázy Mléčné žlázy
(=přeměněné potní)
U ptakopyska jsou mléčné žlázy jen políčka ukrytá v srsti
Anatomie
Krční páteř: 7 obratlů, přítomen atlas i axisSpodní čelist tvořena jedinou kostí (os dentale)Ve středním uchu tři sluchové kůstky: maleus, incus, stapesPáteř dělena na 5 oddílů: krční, hrudní, bederní, křížový a ocasní
Anatomie savců
Způsob chůze
Ploskochodci – prsty + záprstní či zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti)
Prstochodci – prsty či poslední články prstů (většina šelem)
Kopytníci – špičky posledních prstových článků (koňovití, turovití)
Svalstvo
Žvýkací svaly – potrava je rozmělněna a částečně natrávena již v ústní dutině
musculus masseter m. temporalis mm. pterygoidei
Mimické svaly – u některých skupin Bránice rozděluje tělní dutinu na břišní a
hrudní
Dýchání
Nervová soustava
Rozvoj kůry velkého mozku (telencephalonu) U vyspělých savců je povrch hemisfér zvrásněn sulci cerebri mozkové brázdy gyri cerebri mozkové závity
Mozeček Mícha nedosahuje až do ocasu
Smysly Velmi rozvinuté, záleží na skupině Hmat – vousy, chlupy Čich – savci jsou primárně čichová zvířata,
druhotně se může stát vůdčím smyslem sluch nebo zrak u řady. Kopytníci mají Jacobsonův orgán
Sluch – ucho zpravidla opatřeno boltcem. Rozčlenění na vnější, střední a vnitřní. Ve středním uchu malleus, incus a stapes. Nejlepší letouni a kytovci
Zrak – mžurka chybí, slzné žlázy. Vůdčí smysl u primátů. Mnozí noční savci postrádají barevné vidění
Smysly
Sluch – ucho zpravidla opatřeno boltcem. Rozčlenění na vnější, střední a vnitřní. Ve středním uchu malleus, incus a stapes. Nejlepší letouni a kytovci
Zrak – mžurka chybí, slzné žlázy. Vůdčí smysl u primátů. Mnozí noční savci postrádají barevné vidění
Evoluce nervové soustavy u obratlovců
Nervová soustava
Trávicí soustava
Zuby:Dentes incisivi
Dentes canini
Dentes praemolares
Dentes molares
3.1.4.33.1.4.3
d. molares
d. praemolares
d.caninid.incisivi
Polovina horní čelistiPolovina dolní čelisti
Zuby savců
Trávicí soustava
3 páry slinných žláz Žaludek – u přežvýkavců složený
Trávicí soustava
Trávicí soustava
Dýchací soustava
Vzniká patro, která odděluje cesty dýchací od cest trávicího traktu. Savci tak mohou manipulovat s potravou v ústech a zároveň dýchat
Vnitřní povrch plic zvětšen soustavou plicních sklípků
Hlasivky umístěny v hrtanu
Evoluce dýchací soustavy
Obojživelníci Plazi Savci
Oběhová soustava
Červené krvinky jsou bezjaderné (na rozdíl od ptáků). Tělesná teplota kolem 36 stupňů Celsia. Levá komora má silnější svaly než pravá. Krevní tlak je mnohem vyšší než u plazů.
Vylučovací soustava Pravé ledviny. Všichni savci mají močový měchýř Vytvořena Henleova klička, která reabsorbuje
99% vody zpět do těla Savci produkují velmi koncentrovanou moč která
je hyperosmotická vzhledem ke krvi
Rozmnožování a péče o mláďata
Mladý plaz se po té, co se vyklube z vajíčka, musí postarat sám o sebe. Mnohým se to nezdaří. Savci vyvinuli odlišnou strategii v péči o mláďata. Mláďat je mnohem méně než u plazů, ale je jim věnováno mnohem víc energie matky. Embrya se vyvíjí v teplém a kontrolovaném prostředí matčina těla. Ptakopysk a ježura se podobají plazům tím, že ještě kladou vajíčka, ale o mláďata se pečlivě starají a živí je mateřským mlékem. Mléčné žlázy jsou jedinečným rysem savců, vyvinuly se pravděpodobně z potních nebo mazových kožních žláz.Všichni ostatní savci jsou živorodí a embryo se vyvíjí v děloze. Všechny čtyři membrány amniot jsou přítomny. Žloutkový vak obsahuje velmi málo nebo žádný žloutek. Vzniká placenta, která přináší embryu živiny a odvádí zplodiny metabolismu.
Rozmnožování a péče o mláďata
Vačnatci rodí mláďata velmi malé velikosti a jejich vývoj pokračuje ve vaku, vnější kapse umístěné na těle. V tomto vaku je mládě přisáto k mléčné bradavce.Placentálové rodí mláďata mnohem vyvinutější než vačnatci a vývoj mláděte v těle trvá mnohem déle než u vačnatců.
Klokani rodí mláďata jen několik cm velká a jejich vývoj pokračuje ve vaku.
Pohlavní soustava
Samci mají penis, spermie dozrávají ve skrotu, kde je nižší teplota
Placentálové rodí mláďata vyvinutější než vačnatci. Placenta zajišťuje přívod živin a kyslíku z krve matky a odvod zplodin metabolismu
Orgánové soustavy savců
Hospodaření s teplem
Evoluce savcůPřechod od ektotermních a šupinatých plazů k endotermním a osrstěným savcům trval dlouhých 150 milionů let. První plazi podobní savců byli nemotorní suchozemští čtyřnožci zařazovaní do řádu Pelycosauria. Do tohoto řádu patří i Dimetrodon.V pozdním permu byl řád Pelycosauria nahrazen pokročilejším řádem Therapsida, kteří se již značně podobali savcům. Končetiny se nacházely již skoro přímo pod tělem, což umožňovalo dokonalejší pohyb. Měli silnější čelisti a specializované zuby. Ačkoli Therapsida ještě zřejmě byli ektotermové, byli pravděpodobně velmi aktivní a spoléhali se spíše na oxidativní metabolismus než na glykolýzu. Jejich plíce byly velmi výkonné a zřejmě již měli bránici.Savci se oddělili od therpsid v pozdním triasu, před 240 miliony lety.
Evoluce savců
Recentní savci jsou odnoží skupiny Synapsida, staré přes 300 miliónů let. Pre-savčí synapsida, tak jako Dimetrodon na obrázku, byli hojní v Permu a raném Triasu, než se objevili dinosauři a archosauři. Tyto pre – savčí skupiny dostaly název “plazi podobní savcům“ (mammal-like reptiles). Od tohoto termínu se nyní upouští, protože ačkoli mnoho znaků měli tito živočichové společných se savci, žádný z nich nebyl pravý plaz.
Dimetrodon nosil na hřbetě bizarní nepohyblivou plachtu, podporovanou prodlouženými výběžky obratlů. Tato plachta udržovala konstatní poměr mezi plochou těla a objemem a možná sloužila k absorbci tepla a k prohřívání živočicha. Dimetrodon měřil asi 3 metry.
Evoluce savců
(1) Diapsid, Archosaur Euparkeria Late Permain
(2) Synapsid, Therapsid - "Reptile"? Cynognathus Early Triassic
(3) Synapsid, Therapsid - True Mammal Canis (specifically a Grey Wolf) Mid Territary/Late Quaternary
Rozdíly oproti plazům
1. Plazi mají zuby víceméně uniformní co se týče velikosti a tvaru.U savců se jsou rozdíly mezi moláry, premoláry, d. incisivi a d. canini2. U plazů je spodní čelist tvořena několika kostmi. Angulare spodní čelisti se připojuje ke quadratu. U savců je dolní čelist tvořena jedinnou kostí, dentale, připojující se ke quadratu3. Collumela (=stapes) u plazů. U savců malleus, incus a stapes
Srovnání ekologických protějšků vačnatců (vlevo) a placentálů (vpravo)
Nejstarší vačnatecSinodelphys szalayi
Stáří 125 miliónů let, nalezen v Číně ve stejné lokalitě jako Eomaia
byl velikosti myši, šplhal po stromech (zřejmě aby se vyhnul dinosaurům?), dobře vyvinutá srst
Sinodelphys szalayi
Placentálové
Eomaia scansoriaJe nejstarší dosud nalezený placentál. Nález pochází z Číny. Eomaia zřejmě šplhala po stromech a byla porostlá srstí. Velikostí a způsobem života se snad podobala dnešním plchům. Váha exempláře se odhaduje na 20 – 25 gramů.
Její stáří se odhaduje na 125 miliónů let
Systém - předpokládané evoluční vztahy
Systém
Podtřída: Vejcorodí (Prototheria) 6
Řád: Ptakořitní (Monotremata) 6
Podtřída: Živorodí (Theria) 4 300
Nadřád: Vačnatí (Metatheria) 250
Nadřád: Placentálové (Placentalia) 4 050
Nadřád: Placentálové (Placentalia) Řád: Hmyzožravci (Insectivora) Řád: Letouni (Chiroptera) Řád: Primáti (Primates) Řád: Hlodavci (Rodentia) Řád: Šelmy (Carnivora) Řád: Zajíci (Lagomorpha) Řád: Chobotnatci (Proboscidea)
Nadřád: Placentálové (Placentalia) Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla) Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla) Řád: Kytovci (Cetacea)
Systém
Křída (144 – 66 mil.)Spodní třetihoryStřední třetihory - současnost
Podtřída: Vejcorodí (Prototheria) Řád: Ptakořitní (Monotremata)
Ježura 5 druhů ve dvou rodech
Ptakopysk podivný
Nadřád: Vačnatí (Metatheria)
Vačice opossum je jedinýseveroamerický vačnatec
Výhradní potravou koalů jsou listy blahovičníků
Díky silným předním končetinám se mláďata vačnatců dostanou do vaku
Nadřád: Vačnatí (Metatheria)
Vačice opossum (Didelphis marsupialis) vlevo - s mladýmivpravo - mláďata ve vaku
Monotremata, Marsupialia, Placentalia
Řád Primates (Primáti)
Poloopice
Asijské a madagaskarské poloopice