Vážení a milí pøátelé,Vážení a milí pøátelé,Vážení a milí pøátelé,Vážení a milí pøátelé,stojíme na prahu roku 2014, který

bude mít pro všechny organizační složkyČZS i pro všechny jeho členy nemalývýznam. Je to rok volební, kdy budemena všech úrovních svazu vybírat a volitfunkcionáøe, kteøí nás povedou bìhempøíštích pìti let. Budeme hodnotit, co sev uplynulém volebním období povedlo,ale i to, co se splnit nepodaøilo. Protožezároveò vstupuje v platnost nový Občan-ský zákoník, bylo nutno podle jeho usta-novení pøipravit nový návrh stanov naše-ho spolku i další související pøedpisy.Občas slýcháme od našich členù stížnosti,že si vymýšlíme stále nová naøízení, žejsme dobrovolná organizace, která nictakového nepotøebuje. Bohužel je pravda,že nám zákonodárci pøipraví občas záko-ny, které pùsobí témìø likvidačnì nadobrovolné spolky a znepøíjemòují námživot. Ale mùžeme vás ubezpečit, že funk-cionáøi Republikové rady ČZS dìlajívše proto, aby tato nepøíjemná naøízenízmírnili. Jednáme s poslanci i senátory,vìtšinou se bohužel stává, že se znìnízákonù a vyhlášek dozvíme až po jejichschválení. Pak už nám nezbývá, než jimpøizpùsobit naši činnosti. Návrh novýchstanov, který pøipravila právní komiseRR ČZS, byl pøedán k diskusi členùmsvazu a jejich oprávnìné pøipomínkybyly do nìj zapracovány.Jistì se ptáte, co je s návrhem zahrád-

káøského zákona, který jsme slíbili pøi-pravit. I na nìm pracovala právníkomise, návrh zákona byl posouzen apøipomínkován členskou základnou ČZSa kompletnì pøipraven k pøedloženíPoslanecké snìmovnì PČR. Po konzul-tacích s nìkterými poslanci napøíč politic-kým spektrem a s ohledem na stávajícípolitickou situaci se pøedstavenstvo RRČZS rozhodlo odložit pøedání návrhu doposlanecké snìmovny po nových volbáchposlancù (svaz nemá zákonodárnouiniciativu).

V létì r. 2013 opìt zasáhla Českourepubliku povodeò, která postihla takézahrádkáøe, zvláštì v Čechách (i kdyžne tak silnì jako v minulosti). Pøed-stavenstvo republikové rady odsouhlasiloihned uvolnìní finanční částky na pomocpostižených organizací. Rovnìž rychlereagovaly i nìkteré organizace ČZS,které poslaly finanční částky na pomocpostiženým organizacím buï pøímo, neboprostøednictvím ústøedí. Za tuto rychloupomoc bych chtìl upøímnì podìkovat.Nejvìtší odbornou akcí našeho svazu

byl 12. Mezinárodní pomologický semi-náø, který se uskutečnil ve dnech 13. až15. záøí 2013 v Hradci Králové.Zúčastnilo se ho 120 českých zahrádká-øù a 60 zahraničních účastníkù ze Slo-venska, Nìmecka, Rakouska a Švýcar-ska. Pøednášeli pedagogové z vysokýchškol, pracovníci výzkumných ústavù,odborných ovocnáøských pracovišB, ale izahrádkáøští instruktoøi z pìti evrop-ských zemí. Významnou finanční podpo-ru poskytlo Ministerstvo zemìdìlství,Magistrát statutárního mìsta HradecKrálové a Krajský úøad Královehra-deckého kraje. Bez jejich podpory by-chom semináø obtížnì zajišBovali. Podlehodnocení účastníkù mìlo toto setkánívelmi dobrou úroveò a jistì pøispìlo kezvýšení prestiže ČZS v Evropì. Kromìtohoto setkání zajišBovalo ústøedí a od-borné komise ČZS celou øadu jinýchodborných akcí.Ale vraBme se k roku 2014 a budouc-

nosti ČZS. Pøes øadu potíží, které vnaší práci máme, jistì všichni vìøíme, žezahrádkáøství má v naší republice bu-doucnost. A tak si společnì pøejme,abychom mìli šBastnou ruku pøi volbìfunkcionáøù svazu na všech úrovních,kteøí spolu s celou členskou základnoubudou i dále pokračovat v obìtavé anezištné práci v pøíštím volebním období.

Ing. Jan Hinterholzinger, CSc.Pøedseda Českého zahrádkáøského svazu

2

JARO

VÝZNAM ČMELÁKŮV ZAHRADÁCH A SADECH

Přes obecně známý fakt o úbytku opylo-vačů v celé Evropě v posledních desetile-tích žije na našem území v současnosti ného referátu životního prostředí (krajské-ještě více než 20 druhů čmeláků. Podle ho úřadu). Netýká se to varianty, kdy nacharakteru krajiny, zdrojů potravy a hnízd- zahrádce samičkám pouze nabídnemeních možností je tento počet pochopitelně možnost usadit se v námi připravenémv různých lokalitách odlišný. Čmeláci, tito úlku (viz dále). Jakmile samička definitivněpříslušníci blanokřídlého hmyzu vytvářejí vybere hnízdiště (např. zbytek myšíhovysoce organizovaná společenství, ta jsou hnízda v zemní noře) upraví tzv. základníale na rozdíl od včely medonosné pouze komůrku a okolí, z vosku svých voskovýchsezónní, „jednoletá“. žláz postaví medový džbáneček a první

Na jaře se setkáváme v přírodě se sa- plodovou buňku. Do té naklade několikmičkami, které po oplození v předchozím vajíček a buňku zahřívá svým tělem.roce přezimovaly zahrabány ve vhodném Jakmile se vylíhnou z vajíček první larvič-úkrytu, který je chránil před nepřízní poča- ky krmí je kašičkou z nektaru a pylu. Plodsí, zejména nízkou teplotou a vodou. Využí- opouští jen na dobu nezbytnou k doplněnívají různé zemní skrýše, jako jsou myší potravy, jinak ho zahřívá po celou dobudíry, dutiny pod kameny, kořeny stromů vývoje, než se vylíhnou první dospělci, toapod. Zimní úkryt opustí na jaře, jakmile se trvá celkem přibližně 30 dní. Ke zdárnémuprohřeje půda v období od března do vývoji musí samička ohřívat plod na téměřkvětna. Konkrétní doba je závislá na pod- 30 °C. Rostoucí larvy se z původní jedinémínkách v dané lokalitě, na čmeláčím buňky postupně diferencují a finální vývojdruhu i rozkvětu rostlin poskytujících sa- probíhá odděleně, takže při vylíhnutí prv-mičkám první potravu. Údaje z literatury, ních potomků, což v případě normálníhopopisující výlet samiček jednotlivých druhů vývoje jsou dělnice, zůstane v hnízdě ccaprávě v závislosti na teplotě půdy jsme 4–8 prázdných buněk. Samička mezitím jižv našich podmínkách po řadě let provádě- zakládá další plod a tyto buňky nyní sloužíných sledování neprokázali. V oblasti lužní- k ukládání zásob. O přísun potravy se dáleho lesa jarní výskyt samiček korespondo- starají dělnice, samička pečuje o plod aval zejména s rozkvětem prvních živných hnízdo neopouští. Druhá generace potom-rostlin, konkrétně dymnivek, plicníků a hlu- stva má již komfortnější zabezpečení jakchavek nachových a skvrnitých. Samičky teplotně, tak i výživově a tak jsou tytose po opuštění zimoviště zahřívají na dělnice obvykle větší, zdatnější. Kroměsluníčku a doplňují energii sběrem nektaru další generace dělnic (podle druhové pří-a pylu. Následuje vyhledání vhodného slušnosti a průběhu sezóny je to několikmísta pro budoucí hnízdo. Tato fáze může desítek až stovek) se v létě objevují v hní-trvat několik dní, samičky poletují nízko zdě i dokonalí pohlavní jedinci, to jsounad terénem, zalézají do různých děr samičky a samečci. Obě pohlaví se nemu-v zemi či puklin v pařezech nebo ve starém sí v jednom hnízdě vždy objevit, někdyzdivu a prozkoumávají je. To se týká velké čmeláci odchovají jen samičky, nebo jenvětšiny běžně se vyskytujících druhů, jako samečky. Pokud odchovají obě pohlaví,je čmelák zemní, hájový, skalní, zahradní, pak obvykle v časovém odstupu. Mladéluční nebo polní. Některé druhy, např. samičky jsou schopné páření již několik

čmelák rokytový, vyhledávají místa prohnízdění nad zemí, v dutinách stromů, alečasto upřednostňují opuštěné ptačí budky.

Pro odchyt samiček k chovu je vhodnáprávě doba kdy vyhledávají hnízdiště.Protože čmeláci patří v ČR k zvláště chrá-něným živočišným druhům, je nezbytnév případě řízeného chovu souhlas přísluš-

3

dní po vylíhnutí. U čmeláka v časové návaznosti tak, abyzemního jsme zaznamenali čmeláci měli trvalý zdroj pas-nejčastější frekvenci kopula- tvy od jara až do rozpaduce v laboratorním chovu u hnízda. Čmeláci nepotřebujísamiček ve stáří 5 dní a ko- hektarové lány kvetoucíchpulace trvala v průměru 30 rostlin jako včely, ale trvaléminut, u čmeláka skalního zdroje pastvy je nejen udržídokonce několik hodin. Sa- na naší zahradě, ale takémičky se páří pouze s jed- zabezpečí zdárný vývoj hníz-ním samečkem, upřednost- da až k odchovu oplozenýchňují samečky z jiného hníz- samiček pro jejich další exis-da a kopulace, na rozdíl od tenci. Máme-li možnost na-známého fenoménu páření bídnout jim výběr vhodnévčely medonosné v letu, lokality ke hnízdění, je to po-probíhá na pevné podložce. chopitelně plus. Pokud tutoOplozené samičky se dosta- eventualitu naše zahrada neu-tečně „vykrmí“ a během ně- možňuje, lze pro čmeláky při-kolika dní koncem léta vy- pravit k usazení samičkyhledají vhodný úkryt k přezi- úlek.mování, ve kterém v klidovéfázi za příznivých podmínekpřežijí do příštího jara. Jsouznámé případy z našehoúzemí, kdy následkem sil-ných mrazů v době kdy sa-mičky již opouštěly zimoviš-tě, nebo pro dlouhodobézatopení lokalit došlo k plošným ztrátámčmeláků, které se regenerovaly několik letk dosažení původní abundance (početnosti- počet jedinců na určité ploše). V době,kdy se líhnou samečci a samičky se začínástav hnízda postupně měnit, dochází kezlomu. Stará, původní samička v průběhuléta hyne, dělnice ještě někdy kladou vajíč-ka, z nichž se líhnou samečci. Hnízdo serozpadá, jeho korpus postupně zlikvidujímyši, roztoči a plísně. Koncem léta může-me na zahrádce pozorovat krátkodobě iznačné množství čmeláků zejména nakvětech různých hvězdnicovitých rostlin.Jsou to většinou právě samečci z rozpada-jícího se hnízda.

Chov na zahrádceNa zahradě můžeme čmeláky podpořit

dvěma způsoby. V první řadě je to zejmé-na pestrost nabízené potravy v podoběkvetení nej-různějších rostlin, ale hlavně

Jednoduchý úlek si větši-nou dokážeme vyrobit svépo-mocí. Je to v podstatě budka,vyrobená ze dřeva o rozměruasi 25 × 25 × 25 cm, přístup-ná shora, vystlaná z částisuchým mechem, případněsměsí mechu a cupaniny (na-

př. krejčovské vaty). Důležité je víko astřecha chránící čmeláky jak před deštěm,tak i proti přehřátí. Vstupní otvor (česno) jena spodní části přední stěny, průměr20 mm. Doporučuje se příčná vstupníchodbička, (X) která údajně vyvoláváu samiček pocit bezpečí a jejich usazení jeúspěšnější.

Kdo nemá možnost si úlek vyrobit, lzezakoupit hotový úlek s hezkým obchodnímoznačením „čmelákovník“ (www.semenar-skyzavod.cz/budky). Úlek umisťujeme dopolostínu či stínu a to na stojánek cca30 cm od země. Nohu tohoto podstavceopatříme lepem (př. chemstop) proti vnik-nutí mravenců. Rozhodneme-li se samičkuusadit sami, odchytíme jí opatrně do síťky,nebo i krabičky na jaře, když vyhledávámísto k založení hnízda, vpustíme do úlkua uzavřeme. Vstup do úlku uvolníme nejlé-pe druhý den večer a za několik dní prove-deme opatrně kontrolu přítomnosti samičky

4

poklepem na úlek. Zareaguje-li na poklepzabzučením, ponecháme jí v klidu, případ-ně můžeme, zase ale raději až za několikdní, otevřít úlek a vložit krmítko s cukernýmroztokem, nebo medem. Jsou-li někdev blízkosti včelstva, nekrmíme, došlo byk ataku včel a vypuzení samičky z úlkunebo k jejímu usmrcení.

1. Na zahrádkách čmeláci navštěvují adobře opylují většinu pěstovaných, alei divoce žijících rostlin. Opylují i takové,na které včely medonosné pro malou délkusosáku nestačí. Pozor ale, délka sosákuu čmeláků není v souladu s velikostí těla.Tak např. malý druh, čmelák polní másosák dlouhý a naopak velké druhy - zem-ní a hájový patří mezi čmeláky s krátkýmsosákem. Každý druh také upřednostňujejiné květy, takže si minimálně konkurují.

2. V sadech v některých letech, ať jižúbytkem včel medonosných, nebo počasímv době kvetení, zejména třešní jsou čmelá-ci jediní opylovači! Podle zkušeností (dr.Pultar, Biola Chelčice, osobní sdělení2012) postačí 3 hnízda čmeláků na hektarkvetoucích třešní, jinak dochází k „přeopy-lení“ a vzniku malých plodů. Takže kdo mána zahrádce několik stromů, opylení boha-tě dokáže zabezpečit jedna kolonie hnízdí-cí v blízkém okolí. V souvislosti s opylova-cí činností čmeláků musíme mít na pamětijejich akční rádius. Ten je ve srovnání sevčelou medonosnou výrazně menší. Většídruhy, jako čmelák zemní či skalní létajímax. 1,5 km od hnízda, druhy malé, jakočmelák polní, nebo luční max. do vzdále-nosti 500 m. Důležitá je ale schopnostčmeláků létat a pracovat na květech zapodstatně méně příznivých podmínek nežvčela medonosná. Ta potřebuje ke svéaktivitě jako spodní hranici minimálně+15 °C, čmelák létá při teplotách i téměř o10 stupňů nižších a také, na rozdíl od včelysbírá potravu na květech v případě velkéoblačnosti. Podobně jako u ovocných stro-mů jsou čmeláci nesmírně důležitými opy-lovači květů všech brzy na jaře kvetoucíchrostlin, včetně opylování produkčních plan-táží jako např. rybízu.

3. Izolátory. Pokud máme čmeláčí hníz-do v úlku, můžeme je využít i k opylení veskleníku či fóliovníku. Tam musíme samo-zřejmě úlek s již funkčním hnízdem přemís-tit. Čmeláci se rychle adaptují a mají-lidostatek pastvy (glycidové i proteinovépotravy), hnízda prosperují i v těchto poně-kud pro opylující hmyz náročných podmín-kách. V izolátorech čmeláci opylují většinuzeleniny, léčivek i kořeninových rostlin. Prozajímavost - laboratorní chov čmelákůnastartoval v 80. letech minulého stoletís objevem techniky aktivizace samičekčmeláků k plodování v období mimo jejichbiologickou aktivitu zejména pro potřebuopylování skleníkových rajčat.

Kompletní hnízda si můžeme i s úlky takékoupit (např. www.biocont.cz, www.vupt.cz)dodávaná jsou hnízda výhradně našehonejznámějšího druhu a to čmeláka zemní-ho, Bombus terrestris v různých velikos-tech (počet dělnic podle požadavku napočet opylovaných květů).

K biologii čmeláka nutno připomenout, žesamička (matky) a dělnice mají žihadlo,většinou ho ale použijí jen při obraně hníz-da, poletující, nebo potravu sbírající jedincinejsou útoční. Chceme-li poznat jednotlivédruhy čmeláků, ideální doba je jaro, kdy sev přírodě objevují pouze samičky. Některédruhy mají pohlavní dimorfismus, např.u čmeláka skalního jsou samička a same-ček výrazně odlišní jak velikostí, tak i zbar-vením.

Nejběžnější je čmelák zemní, Bombusterrestris, patří k větším druhům, je zbarve-ný černě se dvěma žlutými pásky (za hla-vou a v horní polovině zadečku) a s bílýmkoncem zadečku. (obr. obálky č. 2). Obtíž-ně odlišitelné od tohoto druhu jsou samičkyčmeláka hájového, jejich samečci majíale světle žlutě zbarvené čelo (obr. obálkyč. 24). Mezi velké čmeláky patří i čmelákzahradní, který má navíc oproti předcho-zím na hrudi ještě jeden žlutý pásek (obr.obálky č. 25). Mohutná samička čmelákaskalního je černá s rezavým koncemzadečku (obr. obálky č. 26), sameček jenaopak malý se žlutým páskem na hlavě a

5

žlutým čelem (obr. obálky č. 27). K malým s hlinitými, humózními, vododržnými, biolo-druhům patří všude hojný rezavě zbarvený gicky činnými půdami s pH okolo 6,8 ažčmelák polní (obr. obálky č. 28) a takéméně frekventovaný čmelák luční (obr.obálky č. 29) se dvěma žlutými pásky (nahrudi a zadečku) a s oranžovým koncemzadečku.

Samozřejmě že se můžeme setkat s řa-dou dalších druhů, záleží na lokalitě, hoj-nosti výskytu i trpělivosti pozorovatele.Čmeláci jsou nejen zpestřením fauny našízahrádky, ale především užitečnými po-mocníky, proto si plně zasluhují našíochranu a to zejména na jaře, kdy se úhynsamičky rovná ztrátě jedné kolonie v sezó-ně. Vypalování stařiny, postřiky nejrůznější-mi insekticidy právě v jarním období jsouzakořeněné zvyky, (odhlédneme-li od zá-konných norem), které zapříčiňují ztrátymnoha hmyzích druhů včetně čmeláků.Doporučená, dostupná literatura:Dušek K., Krieg P, Dušková E.: Metodika

použití hmyzích opylovačů u cizospraš-ných druhů zelenin, léčivých, aromatic-kých a kořeninových rostlin pěstovanýchv izolaci. VÚRV Praha 2010

Krieg P., Hofbauer J., Komzáková O.:Čmeláci a jejich podpora v zemědělskékrajině. VÚVč.Dol 2009

Pavelka M.,Smetana V.: Čmeláci, ČSOPValašské Meziříčí 2003

Ptáček V.: Chov čmeláků v laboratoři.Tribun Brno 2008

P. Krieg, VÚVčelařský,stanice Přerov-Žeravice

KVĚTÁK A BROKOLICEKvěták

Přestože je květák jednou z nejstaršíchkulturních rostlin, historie jeho pěstovánízačíná u nás až okolo poloviny 18. století.Konzumní částí květáku je zdužnatěléfascinované květenství, které je tvořenokrátkými zdužnatělými výhony, zakonče-nými nerozvinutými poupaty.

Květák patří mezi nejnáročnější zelenino-vé druhy. Nejlépe prospívá na stanovištích

7,5. Půda dostatečně zásobená vápníkemmj. snižuje riziko výskytu nádorovitosti(boulovitosti) kořenů brukvovitých. Pro jarníkulturu květáku jsou vhodnější půdy lehčí,hlinitopísčité, záhřevné, které se dají dřívezpracovávat. Pro letní a podzimní pěstová-ní jsou výhodnější půdy těžší.

Při klíčení jsou optimální teploty 15 až20 EC, následně po vyklíčení je vhodnéteplotu krátce snížit na 12 až 15 EC a povytvoření pravého listu opět zvýšit na 16 až18 EC. Při pěstování sadby je důležitýdostatek světla. Po výsadbě by se teplotyměly pohybovat mezi 12 až 18 EC, vyššíteploty zhoršují kvalitu růžic. Předevšímu pozdních odrůd působí teploty nad 20 ECpo výsadbě opožděné zakládání květen-ství, a pokud jsou tyto teploty ve fázi, kdymají již rostliny založené květenství, do-chází ke zvýšenému prorůstání listů růžice-mi (tzv. zlistnatění růžic). Mechovatěnírůžic způsobuje, pokud vyšší teploty předzaložením růžic následuje chladnější obdo-bí během jejich tvorby.

Květák je velmi náročný na dostatek vodyv půdě, ale i na dostatečnou vzdušnouvlhkost. Důležitá je doplňková závlahau jarní kultury na lehčích půdách, které ne-jsou příliš vododržné. U pozdních květákůdbáme na dostatečnou závlahu v obdobíod výsadby až do poloviny září.

V osevním postupu řadíme květák do I.trati, vysazujeme ho tedy na pozemek,který jsme na podzim předchozího rokuvyhnojili chlévským hnojem nebo jinýmorganickým hnojivem. Na 1 m dodáme asi2

4–5 kg chlévského hnoje. Na úrodnýchhumózních půdách lze rané odrůdy pěsto-vat i ve II. trati. Vhodnými předplodinamikvětáku jsou luskoviny, jeteloviny a obilni-ny. V jednom vegetačním období lze kvě-ták pěstovat jako následnou plodinu posklizni rané zeleniny (salátu, špenátu) napřelomu května a června. Nevhodnýmipředplodinami jsou brukvovité plodiny,neboť jsou stejně jako květák hostitelénádorovitosti (boulovitosti) kořenů brukvo-

6

vité zeleniny, ale i dalších chorob a škůd- ve skleníku) již od konce ledna až do 20.ců. Jako preventivní fytosanitární opatření února, neboť předpěstování sadby v těchtotedy dodržujeme minimálně čtyřletý odstup termínech trvá až dva měsíce. Vysazují semezi brukvovitými plodinami v osevním sazenice se 3–4 pravými listy vysoké max.postupu. 15 cm. Sazenice je vhodné před výsadbou

Kromě organické hmoty v půdě potřebuje otužit (alespoň jeden, lépe dva týdny) akvěták dostatek minerálních živin. Na 1 m porosty po výsadbě v těchto časných ter-2

počítáme s celkovým množstvím dodanéhodusíku 12–14 g, přičemž 6–9 g aplikujemepři přípravě půdy před výsadbou, zbytekpak ve dvou dávkách (1. asi za tři týdny povýsadbě a 2. v době tvorby růžic). Prozákladní vyhnojení půdy před výsadboumůžeme použít síran amonný nebo močo-vinu, pro přihnojení pak ledek amonnýnebo močovinu. Pro stanovení potřebnéhomnožství hnojiva je třeba vycházet z obsa-hu dusíku v jednotlivých hnojivech (viznásledující tabulka).

Hnojivo Obsah N Množstvív hnojivu hnojiva obsa-

hujícího 1 g NSíran amonný 20% 5 gLedek amonný 27% 3,7 gs vápencemMočovina 46% 2,2 g

Fosforečná a draselná hnojiva je vhodnédodat na těžších půdách společně s orga-nickým hnojivem již na podzim, na lehčíchpůdách raději až na jaře při zpracovánípůdy před výsadbou či výsevem. Lze pou-žít také komplexní hnojivo, jako je např.Cererit (N 8 %, P 13 %, K 11 %, Mg 2 %,S 15 % + mikroelementy), který kromězákladních živin obsahuje také mikroele-menty, z nichž molybden je důležitý prvek,jehož dostatečné množství v půdě zamezívyslepnutí květáku. Cererit je pro košťálovi-ny doporučován v množství 40–100 g/m ,2

přičemž 2/3 potřebné dávky aplikujemepřed výsadbou a 1/3 v průběhu vegetace.

Nejranější květák na venkovním stano-višti se pěstuje z výsadeb koncem března chrání růžice před nadměrným slunečníma během první poloviny dubna. Pro tyto svitem. V sortimentu květáku nejčastějinejranější termíny pěstování vyséváme nalézáme odrůdy s bíle zbarvenou, poloku-květák ve vytápěných prostorách (nejlépe lovitou růžicí, v sortimentu se ale objevují

mínech zakrýt netkanou textilií. Pro letníkulturu vyséváme květák v první polovinědubna, sazenice vysazujeme na venkovnístanoviště v první polovině května, sklizeňpak probíhá během července a srpna.Výsevy pro založení podzimní kulturyprobíhají ve druhé polovině dubna až dopoloviny května, s následnou výsadbou odkonce května a následně během června.Se sklizní u podzimní kultury můžemepočítat během září a října. Pěstební sponje u raných odrůd okolo 40 × 40 cm, letní apodzimní odrůdy pěstujeme ve sponu50–60 × 50–60 cm. Pokud pěstujeme letnía podzimní květák z přímého výsevu, jevhodné zakrytí pozemku ihned po výsevubílou netkanou textilií, která ochrání vzchá-zející porosty před dřepčíky a blýskáčky.Založené porosty plečkujeme a okopává-me, a tím udržujeme pozemek v bezplevel-ném stavu a současně provzdušňujemesvrchní vrstvu půdy, což je při pěstováníkošťálové zeleniny důležité. Podle potřebyprovádíme ošetření proti chorobám a škůd-cům.

Rané odrůdy květáku mají kratší vege-tační dobu, jsou ale náchylnější na vybíhá-ní do květu. Pozdní odrůdy mají vegetačnídobu delší, proto je vysazujeme nejlépenejpozději v květnu, aby růžice stihly do-růst do požadované velikosti. Důležitýmodrůdovým znakem je olistění rostlin.

U méně olistěných odrůd je vhodnév době tvorby růžic zalamovat několikvnějších listů, čímž omezíme nadměrnýpřístup světla k růžicím a jejich nežádoucízažloutnutí. Především pozdní odrůdy jsoubohatě olistěné a i bez zalamování listů

7

Brokolice po sklizni vytváří nové růžice

také odrůdy se žlutým a fialovým zbarve-ním. Zajímavým typem je květák s věžičko-vitě uspořádaným zdužnatělým květen-stvím, které je velmi dekorativní. Tyto odrů-dy se označují jako typ Romanesco (např.odrůda Amfora F1 se sírově žlutě zbarve-ným květenstvím).Brokolice

Pěstování brokolice u nás doznalo větší-ho rozmachu až začátkem 90. let. S květá-kem má mnoho společného jak z hlediskabotanického, tak agrotechnického, i kdyžcelkově jsou její nároky v porovnání s kvě-tákem o něco nižší. U brokolice je konzum-ní částí nerozvinuté květenství s dužnatýmkvětním stonkem. Na rozdíl od květáku,brokolice po sklizni centrální růžice vytvoříza 2–5 týdnů 4–10 menších postranníchkvětenství, která můžeme později sklidit apoužít jako plnohodnotnou konzumní část.

Z hlediska nutričního brokolice vynikávyšším obsahem látek, které mají protira-kovinné účinky a to je také důvod, pročjsou preference této zeleniny u konzumen-tů v současné době na vzestupu. Na druhéstraně je však třeba upozornit na to, žebrokolice je zeleninou, která má tendencikumulovat větší množství dusičnanů.

Pro brokolici jsou vhodné středně těžké,vododržné, humusem a živinami zásobenépůdy. Jako ostatní košťáloviny i brokolicevyžaduje provzdušněnou půdu. Relativnědobře snáší nízké teploty, rostliny s neroz-vinutým květenstvím vydrží pokles teplotyna -6 až -8 EC, teploty pod -12 EC však jižkonzumní části poškozují. Vyšší teplotynad 22 EC, především pak v letních měsí-cích, urychlují vykvétání brokolice a zne-hodnocují tak konzumní část.

Nároky na hnojení jsou obdobné jakou květáku, je však třeba velmi opatrnědávkovat dusíkatá hnojiva s ohledem nasklon brokolice ke kumulaci dusičnanů.Plně postačí množství dusíku 12–14 g/m ,2

přičemž 2/3 množství aplikujeme při pří-pravě půdy před výsadbou a zbytek pakasi za 6. týdnů po výsadbě. Podobně jakou květáku můžeme pro hnojení brokolicepoužít komplexní hnojiva (např. Cererit).

Agrotechnické termíny pro ranou a letnísklizeň brokolice, jsou obdobné jako u kvě-táku. Podzimní kultura se však vysévá ažv první červnové dekádě s následnou vý-sadbou během července a sklizní v říjnu ažlistopadu. Pěstitelský spon volíme podlevzrůstnosti odrůdy 40–50 × 40–50 cm.V případě, že pěstujeme letní a podzimníkulturu brokolice z přímých výsevů, je vho-dné bezprostředně po výsevu pozemekzakrýt netkanou textilií na 3–4 týdny. Péčeo porosty brokolice během vegetace jeobdobná jako u květáku.

Odrůdy brokolice se dělí podle velikostipoupat, která tvoří konzumní část na odrů-dy s jemnou nebo hrubou strukturou. Ranéodrůdy mají kratší vegetační dobu, rychlejiale vybíhají do květu. Více pěstované jsouodrůdy polorané a polopozdní.

Ing. Martin Koudela, Ph.D.

O ŘEDKVIČKÁCH A ŘEDKVÍCH

Ředkvičky a ředkve podporují silnouimunitu a dobrou kondici

V ředkvičkách máme bohatý zdroj vitami-nu C, ochránce naší imunity a důležitéhoantioxidantu, jež chrání buňky lidského tělapřed volnými radikály.

Další nadmíru prospěšnou látkou v tétozelenině je kyselina listová, která je nezbyt-ná pro zdravý vývoj plodu v matčině lůně,pro děti v době růstu a pro dospělé, kdehraje stěžejní roli jak pro pevné nervy, tak

8

celkovou fyzickou i mentální kondici. Ředk-vičky jsou také bohaté na selen, dalšíantioxidant, který naše tělo zbavuje těž-kých kovů, podporuje produkci hormonůštítné žlázy a je důležitým prvkem pro plo-dnost mužů. Dále obsahují např. vápník,hořčík a draslík.Ředkvičky obsahují také vlákninu, která

stimuluje peristaltiku střev, čistí je od usa-zených toxinů a působí proti zácpě. Jsoutedy vhodné např. i jako předkrm těžšíchpokrmů. Jsou také nízkokalorické, takžejsou výbornou součástí zdravé diety. -3 EC a starší až -6 EC.

V ředkvičkách jsou ve vysoké míře za-stoupeny další, našemu zdraví velice pro-spěšné látky - hořčičné oleje, které si tatozelenina produkuje ke svojí vlastní ochraněproti škůdcům a nebezpečným mikroorga-nismům.

Hořčičné oleje dodávají ředkvičkám onutypickou, štiplavou chuť. Jejich role je prosamotnou rostlinu velmi významná, jsoujejím ochranným štítem proti napadenívetřelci zvenčí. Stejně tak působí i v našemtěle - zabíjejí bakterie a plísně na našichsliznicích a tím nás ochraňují před bakte-riemi a plísněmi.

V našem trávicím traktu se při nespráv-ném stylu stravování a infekcích rozmnožu-jí bakterie a plísně, které nám mohouzpůsobovat řadu potíží, jako napříkladnadýmání, střevní a žaludeční potíže,průjmy apod. Pravidelnou konzumací ředk-viček můžeme tyto přemnožené kulturyúčinně likvidovat a zabraňovat jejich další-mu množení.ŘEDKVIČKA (Raphanus sativus L. var. sativus)

HTS (hmotnost tisíce semen) je mezi 6až 15 gramy, v 1g osiva ředkviček je 60 až170 semen.Pěstování ředkviček

Není úplně jasné, odkud ředkvičky vlast-ně původně pocházejí, jisté ovšem je, žednes se pěstují snad v celém mírnémpásmu. Jsou poměrně nenáročné na pod-mínky a díky jejich rychlému růstu je může-me vysévat a sklízet i několikrát za jednusezónu.

Ředkvička se pěstuje pro své bulvičky(hypokotylové hlízy) různých tvarů (kulaté,oválné, podlouhlé) a barev (červená, bílá,žlutá, fialová). Patří k nejranějším zeleni-nám a používá se pro rychlení i pro polnípěstování.Ředkvička je nenáročná na půdní a

klimatické podmínky. Nejvhodnější jsouhumózní, záhřevné a na živiny bohatépůdy. Nevhodné jsou suché, písčité a takétěžké a chladné půdy. Klíčí již při teplotě2–3 EC. Mladé rostliny snesou mrazy do

Většinou se pěstuje jako předplodinanebo následná plodina. Vyžaduje půdy tzv.„ve staré síle“ - to znamená dostatečnězásobené živinami. Přímé hnojení se nepo-užívá.

Vyséváme dle potřeb a odrůd. Vegetačnídoba je 30–40 dnů, výsevek je 2,5 až3,5 g/m . Sejeme do řádků vzdálených od2

sebe 12–15 cm a do hloubky 1–2 cm. Prosklizeň kvalitnějších a vyrovnanějšíchbulviček se doporučuje nepřesévat a vysé-vat rovnoměrně. Případně vzejité ředkvičkylze v malém i vyjednotit. Aby ředkvičkyzdárně rostly, potřebují jednotlivé sazenič-ky dostatek prostoru.

Pro rozložení doby sklizně vysévámev 7–10ti denních intervalech od jara dokonce dubna až začátku května a pak odpoloviny července do začátku září. Nejra-nější výsevy je vhodné chránit netkanoutextilií, která se zabrání přístupu škůdcům(dřepčíci, květilky).

Pro pěstování je nutná závlaha, zejménapro pozdnější jarní a podzimní výsevy.Stejnoměrná vlhkost je dobrá pro bezvad-nou vnitřní strukturu bulviček, snižuje „os-trost“ bulviček a omezuje praskání.Ředkvičky pro rychleníŘedkvičky patří mezi první zeleniny,

které si můžeme celkem snadno přirychliti bez pařeniště nebo foliovníku.

S výsevem ředkviček do teplého pařeniš-tě nebo skleníku začínáme zhruba odpoloviny února. A výsev do volné půdyprovádíme hned, jak oschne půda a lze jipřipravit.

9

Jak jsme již uvedli, sejeme do řádkůvzdálených od sebe 12–15 cm a v řádkuod sebe na 3 cm tak, abychom nemuselijednotit. Výsev vydatněji zalijeme, přikryje-me netkanou textilií a další závlahu prová-díme přes textilii.

Pokud možno ji nesundáváme. Sklízímepak podle počasí a teplot za 30 až 40dní.

Výsev nikdy nepřehušťujte a nepřelé-vejte, ve vysoké vlhkosti se rozvíjejí plísně pěstování. Vzhledem k odolnosti k vybíhá-a hnilobné procesy.

Při rychlení je vhodný spon 10 × 3 cm.Na jeden běžný metr řádku potřebujeme100 semen, vyséváme 2,5 g na m . Vege-2

tační doba je 32–36 dní.Pro rychlení a rané polní pěstování je

určena velmi raná odrůda ´PRIMA´, hybrid-ní odrůdy ´PRIMARA F1´ a ´VINARA F1´,dále je pro rychlení velmi vhodná univer-zální odrůda ́ KVARTA´. Přirychlovat může-me i další univerzální „celoroční“ ředkvič-ku ´TERCIA´, která vyniká vysokou odol-ností proti praskání a vybíhání.

Jarní setí ředkvičekNa jaře můžeme vysévat většinu odrůd,

kromě těch, které jsou určeny pouze provýsevy do pařenišť a folníků k rychlení.

Za zvláštní doporučení stojí hybridníodrůdy ´PRIMARA F1´, ´KVINTARA F1´ a´VINARA F1´. Zvláště ´Vinara F1´ je odrů-da s velkými ředkvičkami určených přede-vším pro polní pěstování.

Druhou odrůdou s velkými bulvičkami jeznámá ´KVARTA´. Obě mají velmi vys-okou odolnost proti praskání bulviček,vybíhání do květu i houbovatění dužniny.

A bylo by chybou opomenout jednu odrů-du, tentokráte „normální“ velikosti - ´TE-KO´, která také vyniká odolností k vybí-hání.

Podzimní pěstování ředkvičekNa podzim můžeme vysévat celou řadu

odrůd. K srpnovým výsevům doporučuje-me následující odrůdy ředkviček: ´PRIMA´,´KVARTA´, ´KVINTA´ a ´SEXTA´.

Samozřejmě jsou vhodné hybridy ´PRI-MARA F1´, ´VINARA F1´ a ´KVINTARAF1´, především pro časné srpnové výsevy.

SORTIMENT:(převážná část sortimentu ředkviček

pochází ze „šlechtitelské dílny“ Křivský -Hrubešová. V popisech sortimentu jsoutyto odrůdy označeny )HR

Velmi raná hybridní ředkvička ́ PRIMARAF1´ se středně velkými až většími bulvič-HR

kami určena pro jarní přirychlování a polní

ní je vhodná i pro podzimní pěstování.Optimální velikost bulviček je 4–5 cm,

mají velmi intenzivní tmavě červené zabar-vení, vynikající vnitřní struktury. Tmavězelené, pevné, středně dlouhé listy jsouvelmi dobrým předpokladem ke svazková-ní. Doporučený spon je 7–8 × 7–8 cm nadobře prokypřených záhonech.

Hybridní ředkvička ´VINARA F1´ s vel-HR

kými bulvičkami je určena především propolní pěstování. Bulvičky dorůstají velikosti5–7 cm, mají velmi intenzivní tmavě červe-né zabarvení, vynikající vnitřní struktury.Tmavě zelené, pevné, dlouhé listy jsouvelmi dobrým předpokladem ke svazková-ní. Doporučený spon je 7–8 × 7–8 cm nadobře prokypřených záhonech.

´KVINTARA F1´ (novinka roku 2014) je HR

hybridní ředkvička s velkými bulvičkamiurčena především pro polní pěstování.Bulvičky dorůstají velikosti 5–7 cm, majívelmi intenzivní tmavě červené zabarvení,vynikající vnitřní struktury. Tmavě zelené,pevné jsou velmi dobrým předpokladem kesvazkování. Vysoká odolnost k vyšeptává-ní a vybíhání ji předurčuje i k pozdnímjarním a časným letním výsevům.

´GRANÁT´ je starší, „klasická“ raná odrů-da se středně velkou kulatou, karmínověčervenou bulvičkou netrpí korkovitostí a jeodolná vůči zahnívání. Bílá dužnina jelahodné, jemné chuti, odolná proti houbo-vatění. Rostlina má slabší nať.

´CHERRY BELLE´ je další starší, „kla-sická“ raná, kulatá odrůda ředkviček jasněčervené barvy s bílou, křehkou dužninou.Je vynikající chuti. Odrůda je tolerantník chudým půdám. Průměrná velikost bulvi-ček je 2–2,5 cm.

10

Vyšeptávání ředkviček

Tetraploidní raná odrůda ´KVARTA´ je Poloraná ´TERCIA´ je univerzální odrů-HR

tmavě červené barvy, s ploše kulovitou ažkulovitou bulvičkou, s tupě špičatou bází,matně bílou barvou dužniny a tlustou po-kožkou. Má velmi dobrou odolnost protipraskání bulviček, proti vybíhání do květui proti houbovatění dužniny. Lze ji doporu-čit pro rychlení i pro jarní a podzimní pěs-tování ve volné půdě.

´KVINTA´ je vynikající raná až polora-HR

ná odrůda ředkvičky pro rané polní pěsto-vání i pro podzimní výsevy od 15. srpna.Větší kulatá bulvička se svítivě červenoubarvou a jemnou slupkou ji činí velmiatraktivní. Dužnina je bílá, jemná, velmiodolná k houbovatění. List je polovzpříme-ný, mohutnější, světle zelené barvy. Jevelmi odolná k praskání a vybíhání dokvětu. Pro podzimní setí doporučujemeřádky 10–12 cm a 300–350 semen na m .2

Velmi raná odrůda ´PRIMA´ je určenáHR

pro rychlení a rané polní pěstování. Olistě-ní je jemnější. Bulvičky jsou střední až sil-né, kulovitého až protáhle kulovitého tvaru.Odrůda je odolná k vybíhání. Dosahujedobrých výnosů a velmi dobrého třídění.

´SAXA 2´ je, „klasickou“ ranou odrůdoupro rychlení a rané polní pěstování. Bulvič-ky jsou střední až silné, kulovitého tvaru,intenzivně červené barvy. Odrůda je odol-ná ke korkovatění. Dosahuje dobrých výno-sů i dobrého třídění. Tato odrůda jedostupná také v BIO kvalitě.

Raná odrůda ´SEXTA´ je vhodná proHR

přirychlování a jarní nebo podzimní polnípěstování. Rostliny jsou vysoké. Listypolovzpřímené, široce vejčitého tvaru,středně zelené, středně až silně laločnaté.Bulvičky velké, příčně eliptické až kulovité,na bázi zakulacené až tupě špičaté, šarla-tově červené barvy s matně bílou dužni-nou. Odolná proti praskání bulviček, odol-ná proti houbovatění dužniny a méněodolná proti vybíhání do květu.

Velmi raná odrůda ´TEKO´ pro jarní aHR

podzimní pěstování i rychlení ve folnícíchs bulvičkou jasně červené barvy má jemný,nitkovitý kořen a bílou dužninu. Vynikáodolností k vybíhání.

HR

da ředkvičky pro přirychlování ve fóliovní-cích, polní jarní i podzimní pěstování. Tma-vě červená, kulovitá až ploše kulovitábulvička střední velikosti má jemnou, bíloudužninu. List je polovzpřímený, nižší, jem-nější, ale dostatečně pevný pro svazková-ní. Vyniká odolností k praskání a vybíhání.Červenobílá, kulovitá až ploše kulovitá

bulvička ´DUO´ je v horních dvou třeti-HR

nách šarlatově červená, ve spodní třetiněbílá bez postranních kořínků. Dužnina jepřevážně narůžovělá, jemná, šťavnatá,nasládlá. Rostlina je slabě olistěná. Velmiraná ředkvička, hodí se pro rychlení i propolní výsevy s intenzivní agrotechnikou.Odolná vůči vyšeptávání bulviček. Dobřese svazkuje. Jedna z nejranějších odrůd,vegetační doba je 31–35 dní.

´SLAVIA´ je červenobílá, podlouhlábulvička do tří čtvrtin červená, spodní částje bílá. Velmi raná odrůda vhodná k výsevujiž od konce února k rychlení. Do volnépůdy se vysévá v březnu a dubnu. Sklízí seod března do května. Je vhodná i propozdní pěstování. Vegetační doba od výse-vu do sklizně je 32–35 dní, doporučenýpěstební spon na rychlení je 12 × 3 cm.

Raná odrůda ředkvičky se sněhově bíloubarvou bulviček ´BLANKA´ je opravdovousněhovou královnou s jemnou ředkvičko-vou chutí. Je vhodná pro jarní výsevy dofoliovníků, pařenišť a přímo na pole i pod-zimní pěstování ve volné půdě.

11

Vzhledem k atypické bílé barvě je kromě Ve Francii se první zmínky o ředkvi obje-přímého konzumu vhodná k zatraktivnění vují prakticky až v době renesance, kdyzeleninových obloh. jsou vychvalovány jejich dobré cholagogní

´RAMPOUCH je poloraná odrůda bíléředkvičky, vhodná především pro drobnépěstitele. Má středně velký, světle zelenýaž šedý list. Bulvička je dlouhá, vřetenovitěválcovitá, přechod do kořínku je pozvolný.Vyčnívá asi čtvrtinou délky nad povrchpůdy. Povrch bulvičky je bílý, hladký,v nadzemní části nazelenalý. Dužnina jeledově bílá, křehká, nasládlá, příjemněpálivá. Při včasném sklizení jsou bulvičkyvelmi kvalitní.

Speciálně připravovaná SMĚS BAREVŘEDKVIČEK je směsí barevných odrůdvhodných pro rychlení i pole. Ve směsi jenamíchána směs barevných ředkvičekv barvách bílá, žlutá, fialová a červená,vhodných pro přímý konzum a velmi atrak-tivní i pro dekoraci tabule. Osivo jednotli-vých odrůd je v sáčku barevně odlišenomořením.ŘEDKEV (Raphanus sativus L. var.niger (Mill.) Pers., syn. Raphanus sati-vus L. var. major A. Voss.)

HTS (hmotnost tisíce semen) je mezi 8až 16 gramy, v 1g osiva ředkví je 60 až130 semen.Ředkev černá je známý domácí pro-

středek proti nachlazení, ale pole jejíléčitelské působnosti je mnohem širší. pěstovat v lehčích, humózních, písčitohlini-Nově se jí přisuzují i významné účinky při tých půdách, které udržují dostatek vláhy.podpůrné léčbě rakoviny. Tato zelenina Nesnáší přímé organické hnojení. Nenís bílou dužninou a černou hlízou je pří- náročná na teplo, může se pěstovat ibuzná ředkvičce, není však tak rozšířena a v chladných polohách.má ostřejší chuť. Protože pěstební doba není delší než

Egypťané při stavbě pyramid pojídali tyto polovina vegetace, je ideální zařazení pochutné kořeny spolu se stroužky česneku. dobře vyhnojených plodinách první tratěJejich účinky znali již lékaři ve starém nebo po raných bramborách, pěstujeme-liŘecku a Římě. Do Evropy se rozšířila ze ji jako následnou plodinu. středomoří a už odpradávna je považová- Jako hnojení obyčejně stačí startovacína za účinný lék proti nachlazení. Dezinfi-kuje sliznice v ústech, podporuje prokrvo-vání a uvolňuje hleny v nose a hltanu.Hořčičné oleje v ní obsažené mají antibak-teriální účinky, zbavují žaludek a střevapatologických a plísňových napadení aodstraňují průjmy a nadýmání.

účinky (vylučování žluči do střeva), jsouvšak uváděny jako „sprostá krmě“.

K léčebným účelům se používá šťáva,která je na rozdíl od sušené rostliny bohat-ší na účinné látky. Výrazně podporujesekreci žluči, zlepšuje funkci jater, a napo-máhá rozpouštět žlučové kaménky. Jevynikajícím prostředkem k čistění jater,odstraňujícím odpadní a toxické látky. Másilný močopudný účinek, napomáhá peri-staltice střev a usnadňuje průchod tráveni-ny střevy. Dokonale vyčistí organismus aobnovuje harmonii jeho funkcí. Vysokýpodíl vlákniny v ředkvi váže jedy a tukovésubstance, proto je ideální potravinou prohubnutí. Urychlí průchod natrávené potravystřevy a uvolní zácpu. Vysoký obsah vápní-ku spolu s účinnými látkami podporujícímiprokrvování působí na vylučování vodyz těla. Je prevencí ledvinovým a žlučovýmkaménkům. Zbavuje obtíží při močení apůsobí proti počínající močové inkontinenci(samovolný únik moči).Pěstování ředkveŘedkve jsou prastarou kulturní plodinou

pocházející z východní Asie, vyžadujícídostatečnou půdní i vzdušnou vlhkost.Nevhodné jsou pozemky příliš slunné,suché a kamenité. Ředkev se nejlépe daří

dávka před výsevem tj. 0,3–0,5 t/ha, připoměru živin 1,2 N : 1 P O : 2 K O. Dusí-2 5 2kem zbytečně nepřihnojujeme.

Při pěstování ředkví nesmíme zapome-nout, že odrůdy určené pro podzimní pěs-tování nesmíme set v jarních měsících,

12

protože v podmínkách dlouhého dne nevy- dlouhé. Dužnina je jemná, šťavnatá atváří bulvy a přímo kvetou, ale až v druhé kompaktní. Netrpí sklonem k houbovatění.polovině července. Ředkve vyséváme Má intenzivní růst a krátkou vegetačnípřímo na stanoviště do řádků vzdálených dobu. Vzhledem k dlouhým kořenům vyža-30 cm, u ředkví japonského typu 50 cm, duje lehčí, hluboce a dokonale zpracova-semena na vzdálenost 5–7 cm, u japon- nou půdu, velmi kvalitní kořeny poskytujeských 10–11 cm. Velmi výhodné je okamži- při pěstování na hrůbcích. V červenci ažté zakrytí bílou netkanou textilií, která nám srpnu vyséváme špetky do hnízd ve sponuchrání porost před napadení květilkou a 50 × 30 cm, po vzejití vyjednotíme na jed-dřepčíky. Její odstranění provedeme až nu rostlinu. Dobře se skladuje celou zimu.v době, kdy potřebujeme likvidovat plevele.Souběžně s likvidací plevelů jednotíme navzdálenost 15–20 cm, u japonských typů30 až 40 cm. Zaléváme pravidelně, ale ne-přemokřujeme, aby i ke kořenům mohlvzduch. Nebezpečí štiplavé chuti při nepra-videlném zalévání (suchu) je u ředkvípodstatně nižší než u ředkviček.

Sklízíme ručně podrytím a vytaženímrostlin, které očistíme od zeminy a zbavímestarých listů. U japonských typů ponechá-me pouze nejmladší (srdíčkové) listy.Velkou výhodou daikon typů je, že velmidobře snáší sladování a dopravu na velkévzdálenosti.Pěstované typy a odrůdy:

Ještě před 15–20 let se pěstovaly vestřední Evropě pouze ředkve bavorskéhotypu (pivní).

V současnosti se již pěstují obdobně jakov Asii a vlastně na celém světě, převážněředkve japonského typu.

V Evropě jsou, až na výjimky, pěstoványodrůdy „daikon“ s typickou 30–50 cm dlou-hou bílou válcovitou bulvou. Typy s krátkouvřetenovitou a zejména kulatou bulvou(průměr 15–20 cm), jsou pěstovány přede-vším v Asii (jsou náročnější na vlhko a tep-lo).Příklady odrůd:- jarně-letní bavorský typ: ´Podlouhlá bílá´,

´Karminova´ (červená), ´Lutea´- pozdní bavorský typ: ́ Kulatá černá´, ́ Pan-

ter´- daikon typ: ´Jarola F1´ - pro jarní i pod-

zimní pěstování, ´Japana F1´ - pro pod-zimní pěstování.´JAPANA F1´ je hybridní odrůda typu nem a drobnějším listem. Povrch je černý

daikon, má bílé válcovité kořeny až 40 cm

Hybridní odrůda bílé ředkve ´JAROLAF1´ je vhodná pro celoroční pěstování. Jeextrémně odolná k předčasnému vybíhání.První evropská odrůda typu DAIKON vhod-ná i na jarní výsevy. Kořeny jsou protáhlé-ho tvaru, dlouhé 25–30 cm. Intenzivněroste, vyžaduje dostatečnou závlahu alehké půdy.

Kvalitní raná letní ředkev protáhléhotvaru s atraktivně zbarvenou bulvičkou´KARMINOVA´ má středně vzrůstnourostlinu, bulvička je protáhle kuželovitéhotvaru s karmínově červeným povrchem,třetinou vyčnívající z půdy. Dužnina je bílá,jemná, téměř ředkvičkovité chuti. Je urče-na k přímému konzumu.

Odrůda je odolná proti houbovitosti dužni-ny, pěstitelsky nenáročná. Doporučenýpěstební spon 20 × 8 cm.

´LUTEA´ je raná až středně raná letníředkev protáhlého tvaru s matně žlutoubulvičkou k přímému konzumu. Odrůda jeodolná proti houbovatění dužniny, pěstitel-sky nenáročná. Doporučený pěstební spon20 × 6 cm.

Standardní odrůda ´KULATÁ ČERNÁ´ jezimní ředkev vhodná ke skladování. Tvoříploše kulovité bulvy, široké 5–9 cm s náh-lým přechodem do kořene. Povrch je černýa slabě korkovitý. Dužnina je bílá, kom-paktní, hvězdicovitě mramorovaná, výraz-né chuti, vhodná i pro výrobu šťávy. Výbor-ně dlouhodobě skladovatelná.

Nová odrůda ředkve ́ PANTER´ je určenák dlouhodobému skladování, přímémukonzumu a výrobě šťávy. Tvoří kulovitébulvy, o průměru 6–10 cm s jemným koře-

a slabě korkovitý. Dužnina je bílá, kom-

13

paktní, hvězdicovitě mramorovaná, výraz- me, necháme hodinku odpočinout v chla-né ředkvovité chuti. Odrůda je velmi dobře du. Salát z černé ředkve podáváme s toas-skladovatelná. Výsev provádíme od polovi- tem celozrnného pečiva.ny do konce července . Dřívější výsevy Černá ředkev nemusí být jen černá.mohou vykvétat a z pozdějších výsevůnarostou menší bulvičky s nižší skladova-telností.Černá ředkevČerná ředkev obsahuje vitamin C, které-

ho v ní zasyrova najdeme více než v citró-nu. Kromě něj obsahuje i vysoké množstvívitaminu E, B1, B2, B6 a beta-karotenu,z minerálů jsou hojně zastoupeny železo,síra, měď, vápník, hořčík, draslík a fosfor.Černá ředkev je zdraví prospěšná v jaké-

koli formě. Největší zastoupení vitaminů aminerálů však nabízí ředkev syrová neboz ní vyrobená čerstvá šťáva.Ředkev jíme nejlépe syrovou (výborná

příloha k pivu) a to buď vcelku, nebo jinastrouháme, osolíme, pokapeme olejem,citronem a necháme rozležet. Je dobrátaké jako teplá příloha, mladé listy se zasezpracovávají jako špenát. Pokud jsmenachlazení, pijeme šťávu z ředkve ochuce-nou medem.Černou ředkev konzumujeme jako běž-

nou zeleninu. Velice chutná je pokrájenána chleba s máslem či sýrem anebo jakopřísada do nejrůznějších salátů.

Pro pravidelné užívání a nárazové čisticíkúry je však mnohem vhodnější šťávaz černé ředkve. Musí být ovšem 100% ačerstvá.Ředkev není vhodná pro osoby trpící

průjmy, žaludečními a dvanácterníkovýmivředy, zvětšenou štítnou žlázou a všechny,kdo po jejím požití pociťují žaludeční obtí-že.Tip: Salát z černé ředkve200 g zelí, 100 g mrkve, 1 cibule, 100 gjablka, 100 g černé ředkve. Podle chuti:ocet, mletý černý pepř, olej, cukr, sůlŘedkev a mrkev omyjeme a nastrouhá-

me najemno, jablka oloupeme a nastrou-háme nahrubo. Zelí a oloupanou cibulkujemně nakrájíme. Zeleninu a ovoce promí-cháme, přidáme olej a ocet, osolíme, ope-příme, ocukrujeme. Podle chuti dokoření-

Odrůda ředkve, ´RED MEAT´ není jen protinachlazení, je i ozdobou oblohy. Je určenák podzimnímu pěstování. Bulva má napovrchu zelenošedou pokožku, jemnádužnina rubínově červené barvy s jemnouvýraznou chutí. Je určena pro přímý kon-zum a vzhledem k atraktivní barvě na řezuje i zajímavou oblohou. Skladovatelnost jestřední, v dobrých podmínkách vydrží doledna. Výsev provádíme od poloviny čer-vence do počátku srpna. Dřívější výsevymohou vykvétat a z pozdějších výsevůnarostou menší bulvičky s nižší skladova-telností.Moderní použití ředkviček pro mladéklíčky

V poslední době jsou v našem jídelníčkustále více populární naklíčené mladé klíč-ky. První zmínka o klíčcích a výhoncíchrostlin používaných ve výživě člověka seobjevila v období kolem roku 3000 př. n. lv Číně, kde byly použity ke konzumacinaklíčené výhonky fazole mungo. Klíčkyzde byly a jsou hlavním zdrojem bílkovin.Mimo jiné jsou schopny například vyrovná-vat překyselení našeho organismu či zpo-malovat proces stárnutí.

Již naši předkové pěstovali na vlhké vatěsemínka řeřichy, ředkvičky, hořčice a jejichklíčky a výhonky sypali na krajíce chlebas máslem a v jejich jídelníčku se vyskytovalnaklíčený a opražený hrách (pučálka),naklíčené a opražené obilí (pražmo) arůzné obilninové a luštěninové pokrmy,slané i sladké.

Klíčky se dají pěstovat i doma. Zákla-dem musí být jen zdravá, chemicky neošet-řená semena.

Osivo namočte do vody na 8 až 10 hodina následně umístěte do klíčící misky nebona mělký talíř. Semena dobře rozprostřete.Misku umístěte na denní světlo při pokojo-vé teplotě. Osivo zalévejte 2× až 3× denně,dokud zcela nevzejde, což trvá 6–10 dní.Před konzumací klíčky důkladně oplách-

14

něte. Uskladněné v chladničce vydrží podobu 1 až 2 týdnů.

Nejvýznamnějším škůdcem ředkviček apředevším ředkví je květilka zelná (Deliaradicum).

Na kořenech jsou bílé, asi 2 cm dlouhé,beznohé muší larvy a chodbičky po žíru.Napadené rostliny zpomalují růst, žloutnou,vadnou a odumírají (bulvičky a kořenynásledkem napadení, vytvářejí obrannélátky, hořknou). Larvy 2. a 3. generacevyžírají v bulvičkách chodbičky. Taktopoškozená pletiva jsou za vlhka druhotněnapadána bakteriózami.

Kukly květilky přezimují v horní vrstvěpůdy. Dospělci se líhnou od poloviny dub-na do poloviny května. Samičky kladouvajíčka ke kořenovým krčkům. Larvy selíhnou po 5–10 dnech, vývoj larev trvá 2–3týdny. Druhá generace se vyskytuje v červ-nu, třetí v září. Suché a teplé počasí výskytkvětilek omezuje.

Efektivní ochranou je včasné zakrytíporostů netkanou textilií.

Druhým významným škůdcem jsou dřep-číci (Phyllotreta spp.) Na listech vzcházejí-cích ředkviček a ředkví se objevuje množ-ství 1–3 mm velkých otvorů. Na rostlináchjsou drobní (2–2,5 mm) černí nebo černo-žlutí brouci, kteří při vyrušení skáčí. Připřemnožení jsou schopni vzcházející po-rosty zcela zničit.

Velmi účinnou ochranou je překrytí po-rostu netkanou textilií. Škodlivost dřepčíkůomezuje rovněž pravidelná zálivka a pečli-vé zpracování půdy, mj. tím, že zkracujírizikové období počátečního vývoje rostlin.Jako hladina škodlivosti se udává napade-ní 30–50 % děložních lístků.

K přímé ochraně je možné použít příprav-ky na bázi deltamethrinu, acetamiperidunebo lambda-cyhalotrinu. V tuto dobu jsoupro zahrádkáře dostupné (malospotřebitel-ské balení) přípravky povolené proti dřepčí-kům: Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, FastM, Karate Zeon 5 CS, Neudosan AF aSamuraj.

Ing. Jan Prášil, SEMO Smržice

ZAHRADNÍ HRÁŠEK

Pamatujete si z hodin biologie otcegenetiky Johana Gregora Mendela?Víte, na které plodině a kdy uskutečnilsvoje první pokusy s dědičností? Nahrášku a v 19. století, samozřejmě.Hrách ovšem provází člověka podstatnědéle. Již z vykopávek v Tróji a v Thé-bách, datovaných kolem roku 1500 předKristem, jsou známá semena hrachu.První sběry a postupná domestikacetéto plodiny ale probíhaly již v doběkamenné. Semena hrachu bohatá naproteiny sloužila jako zásobárna živinpro hladová období.

Hrách pochází ze severozápadní Asie,z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu.Odtud se rozšířil do mediteránní Evropy(vegetační oblast Evropy - biom vždy zele-né tvrdolisté vegetace) a brzy po objeveníAmeriky si jej první kolonisté přivezli se-bou. Dlouho byl znám pouze polní hrách,pěstovaný na suchá semena bohatá naproteiny. Semena se vařila nebo se mlelana mouku. Zelený hrášek byl zcela nezná-mý. Ze suchých semen hrachu setého lidétehdejší Evropy vařili hrachovou kaši čipražili pučálku (opečený naklíčený hrách),v Anglii z hrachu připravovali pudink.

Až v 16. století byly vyšlechtěny první„sladké“ hrášky podobné tomu dnešnímuzahradnímu dřeňovému. Zpočátku se zele-ný hrášek objevil na stolech králů a šlechtyjako módní výstřelek, „dovezený“ z Itálie.V té době byla jeho sezóna krátká. Ažvynález sterilování a konzervace umožnilkonzumovat zelený hrášek v průběhucelého roku.

Hrášek obsahuje mimořádně mnohobílkovin a užitečných „balastních“ látek.Posiluje vitalitu a vyšší nervovou činnost,podporuje dělení a obnovování buněk azvyšuje pružnost pokožky a vlasů. Hrášeksnižuje hladinu cholesterolu, posiluje srdcea cévy.

15

Odrůda Ranost Výškarostliny

v cm

Lusk Zrno hmot-nost1000zrn

výsev -sklizeň

kategorie délkav cm

zakon-čení

počet zrn

velikost barva

AVOLA 66 velmi raná 60–65 tupé 7–8 velké tmavé 220JUNOS SM 68 velmi raná 65–75 9 ostré 10–12 velké tmavé 200OSKARSM 68 velmi raná 70–80 9 ostré 10–12 velké tmavé 220HAVELSM 68 velmi raná 65–75 8 tupé 7–8 velké tmavé 190GLORIOSA 68 velmi raná 55–60 7 tupé 6–7 velké tmavé 200VLADANSM 69 velmi raná 65–75 7 tupé 5–6 velké tmavé 210DAVIDSM 77 poloraná 60–80 8 ostré 8–9 střední tmavé 190RONDO 78 poloraná 60–80 12 tupé 8–10 velké střední 270RADOVANSM 79 poloraná 60–80 7,5 ostré 6–7 střední tmavé 190CETRISSM 80 polopozdní 65–75 7 tupé 6–8 malé tmavé 115KUDRNÁČSM 85 polopozdní 60–70 9 ostré 8–9 velké tmavé 180DALILASM 87 pozdní 60–80 8 tupé 6–8 velké tmavé 190RADIMSM 87 pozdní 60–70 9 ostré 9–11 střední tmavé 140ALDERMAN 87 pozdní 140-160 12 tupé 9–10 velké střední 270

Odborníci na výživu doporučují konzumo- vum convar. medullare). Tento je ceněnvat kolem 4 kg hrachu na osobu za rok.Průměrná spotřeba však je v ČR v posled-ních letech jen na úrovni 0,6–0,9 kg za rok.Hrášek je bohatým zdrojem vitamínů a mi-nerálů - obsahuje fosfor, vápník, vitamínyA, B, E a C. Je význačným zdrojem vlákni-ny, cukrů, aminokyselin a proteinů. Amino-kyseliny vznikají rozkladem proteinů v zaží-vacím traktu a jsou základními stavebními„cihličkami“ našeho organismu. A právěbílkoviny v hrachu mají podobnou skladbuaminokyselin jako bílkoviny živočišnéhopůvodu. Kyselina listová (folacin), obsaže-ná v semenech, podporuje růst buněk atvorbu červených krvinek. Balastní látkypomáhají při trávení a zbavují tělo jedova-tých látek. Hrášek je bohatý na biotin pod-porující látkovou výměnu a starající se odostatečné energetické zásobování mozkuenergií. Hořčík posiluje srdce a pomáhá přistresu. Po draslíku klesá vysoký krevnítlak, měď zajišťuje pružnost cév a stavbukostí.

Skupina zahradních hrachů se dělí nadřeňový hrách a hrách cukrový. Významněj-ší je zahradní dřeňový hrách (Pisum sati-

pro svá křehká a sladká zrna sklízenáv mléčné zralosti. Postupným přezrávánímlusků se mění lahodné cukry do zásobníhoškrobu a hrášek hořkne.

Sortiment odrůd je velmi široký, ale propěstování převažují velmi rané a ranéodrůdy, které se vyznačují stabilním výno-sem. Polorané a pozdní odrůdy mají výnosještě vyšší, jsou však více napadány cho-robami a škůdci a výnosy mohou vlivempočasí více kolísat. Snahou zahrádkáře jemít čerstvý hrášek co možná nejdéle.Opakované výsevy v 10–14 denních inter-valech ale ne vždy poskytnou očekávanývýsledek. Často se stane, že pozdějšívýsevy „doběhnou“ ve zralosti ty předchozí.Je to obzvláště tehdy, když v době zralostinastane suché a velmi teplé počasí. Nej-vhodnější je kombinace výsevu velmi ra-ných velkozrnných odrůd JUNOS aOSKAR s ranou odrůdou HAVEL, polora-nou RADOVAN a pozdními velkozrnnýmiodrůdami RADIM nebo DALILA. Tím siprodloužíme sklizeň až na 4 týdny. Jestlichcete opakovaně vysévat jednu odrůdu,zvolte tu nejranější.

16

Rané odrůdyOSKAR spojuje ranost s velkým zrnem a

vysokým počtem zrn v lusku. Asi proto jez odrůd hrášku nejpopulárnější. Porostdosahuje výšky 60–80 cm, rostliny jsousilné, bohatě olistěné, se světle zelenýmilisty. Lusk je dlouhý asi 10 cm, ostře ukon-čený, prohnutý, s 10–12 zrny v lusku. Zrnoje velké, tmavě zelené.

JUNOS - bratr Oskara s tmavým listem.Dorůstá 70–80 cm výšky, lodyha je silná,pevná, list tmavý. Lusk je dlouhý, štíhlý,prohnutý, ostře ukončený s 10–12 zrny.

AVOLA je velmi raná odrůda hrachuzahradního, od výsevu do sklizně 66 dnů.Porost dorůstá výšky 60–65 cm, lusk jerovný, tupě zakončený, se 7–8 zrny, HTS220 g. Ideální pro mražení i přímý konzum.

GLORIOSA - velmi raná odrůda vel-kozrnného hrachu zahradního, rostlinydorůstají do výšky asi 55–60 cm, lodyha jesilná, pevná, list světle zelený. Lusk jerovný, dlouhý 7 cm, tupě ukončený, obsa-huje 6–7 zrn. Zrno v technologické zralostije velké, tmavě zelené, HTS 200 g.

HAVEL je raná až velmi raná odrůdahrachu zahradního. Rostliny dosahují výš-ky asi 65–75 cm, mají pevnou, podklesáva-jící lodyhu s menším listem i palistem.Lusk je dlouhý 7–8 cm, rovný, tupě ukonče-ný, obsahuje 7–8 zrn. Zrno je velké, tmavězelené, vynikající kvality i velmi sladkéchuti. Zrno je odolné k přezrávání, delšídobu vydrží sladké.

Rostliny rané odrůdy VLADAN dosahujívýšky 65–75 cm, mají tenkou, pevnou,podklesávající lodyhu, tmavozelený habi-tus, menší list i palist. Lusk je 7 cm dlouhý,tupě ukončený se 7–8 zrny. Zrno je tmavězelené a patří k největším v sortimentu.Polorané odrůdy

Poloraná odrůda RADOVAN má rostlinydorůstající 60–80 cm výšky, mají pevnourozvětvenou lodyhu se středně velkýmlistem a menším palistem. Lusky jsou7–8 cm dlouhé, ostře ukončené, se 7–8středně velkými, tmavě zelenými zrny. Jeodolná proti poléhání.

Další poloranou odrůdou vhodnou prozahrádkáře je DAVID. Tato odrůda márostliny vysoké 60 cm, s rozvětvenýmilodyhami, list i palist je menší, světle zele-ný, s výrazným mramorováním. Lusk jemírně prohnutý, ostře ukončený, osazený8-9 zrny střední velikosti, tmavé barvy.Vyznačuje se vysokou tolerancí k virovýmchorobám. Je velmi odolná proti poléhání.

Velmi velké zrno má RONDO, poloranávelkozrnná odrůda středního vzrůstu.Lusky jsou 10–12 cm dlouhé s 8–10 střed-ně zelenými zrny.Pozdní odrůdy

Z pozdních odrůd můžete zvolit RADIM.Je to odrůda s velkým zrnem, zvlášť vhod-ná pro rozložení sklizní pro samozásobení.Dorůstá 60–70 cm výšky, listy i palisty jsouvětší, sytě zelené. Lusk je dlouhý, rovný,ostře zakončený s 8–9 středně velkými,tmavými zrny.

DALILA je velkozrnná pozdní odrůda.Její využití v praxi je široké. Je vhodná jakpro malopěstitele, tak pro velkoplošnépěstování pro konzervárenské účely. Rost-liny jsou velké, robustní, s tmavým listem,lusk je rovný, tupě ukončený. V lusku je 6až 8 velkých, tmavě zelených zrn.

Chcete vysoký, pnoucí hrášek? Zvolte pozdní MAXI hrách ALDERMAN.

Do kolekce MAXI je zařazen pro velmivelké zrno a maximální velikost lusků. Tatoodrůda vysokého vzrůstu je určená přede-vším pro pěstování s oporou. Jako oporulze použít drátěnku, tyč nebo nechat volněpopínat po plotu. Rostlina dorůstá výšky140–160 cm. ALDERMAN tvoří lusky veli-kosti 10–12 cm s 9–10 zrny středně zelenébarvy.

Když se podrobněji podíváte na českouzahrádku, najdete často v záhoncíchs hráškem zapíchané suché větve. Důvodje jednoduchý - v době, kdy začínají luskydozrávat, dochází často k poléhání rostlin.Větve v záhoně tvoří opěrnou konstrukci,která udrží rostliny vzpřímené, omezí ušpi-nění lusků a šíření houbových chorobv době deštivého počasí.

17

AMBROSIACAROUBYSWEETSALOME

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XIIVýsev xxx xxxSklizeň ooo ooo o

Tento nešvar - poléhání, znají i velkopěs- než dozrálý hrách setý. To ostatně nazna-titelé polního hrášku. Těm dělá ještě větší čuje i francouzský název této luštěniny:problém - polehlá pole se nedají sklidit mangetout znamená „jez vše“. Množstvíkombajny a dochází k velkým ztrátám. vitaminu C v průměrné stogramové porciProto někdy vidíte v krajině pole hrášku, syrových cukrových lusků nebo luskůkterý je jiný - nějak více zkadeřený. Jedná mírně osmahnutých na pánvi dokoncese o bezlisté hrášky, tzv. afila typy. Tyto převyšuje doporučovanou denní dávkuodrůdy mají většinu listů proměněnou tohoto vitaminu: u syrových lusků o 35v úponky, prakticky celá rostlina je zde procent, u lehce povařených lusků o 28fotosynteticky aktivní. Rostliny jsou vzduš- procent. Cukrový hrášek je také dobrýmnější a otevřenější pro světlo, lépe se při- zdrojem beta-karotenu a draslíku i užiteč-chytí jedna k druhé a porost na záhoně ným zdrojem vlákniny.nepoléhá. Již klasická středně raná odrůda hrachu

Bezlistá polopozdní odrůda KUDRNÁČ AMBROSIA je doplněná o ranou odrůdus velkým zrnem je určena zejména promalé pěstitele. Dorůstá do výšky 60-70 cm,úponky nahradily všechny listy, palisty jsouvětší, světle zelené se zřetelným panašová-ním. Lusk je dlouhý, prohnutý, ostře zakon-čený s 8–9 středně velkými tmavými zrny.

U nás jsou stále nejoblíbenější ranévelkozrnné hrášky. Stačí ale pár set kilome-trů na západ a Francie zná pouze „petitpois“, hrášky drobné téměř jako špendlíko-vé hlavičky. Odrůda CETRIS zařazená dokolekce PRO MLSNÉ JAZÝČKY je právětaková drobnozrnná odrůda vhodná proskutečné labužníky.Rostliny mají pevnou,podklesávající lodyhu,která se nevětví, listyjsou středně zelené.Lusky mají tupé ukončení. Zrno v techno-logické zralosti je malé, tmavě zelené. Přesdrobné zrno má odrůda vysoké výnosy.

Zvláštní skupinu zahradních hrášků tvoříhrách cukrový (Pisum sativum sacchara-tum). Má lusky bez vnitřní tuhé slupky(„pergamenu“), výrazně sladké. Lusk ješiroký, ale jemný a křehký, konzumují secelé mladé lusky i s ještě nevyvinutýmisemeny. Mají vyšší obsah cukrů, jedí sesyrové, např. v salátech nebo je můžemeupravit podobně jako fazolové lusky. Připra-vují se z něj polévky i přílohy, podává ses rýží i s těstovinami, je častou součástíčínské a thajské kuchyně.

Cukrový hrášek přispívá do jídelníčkuvýznamně vyšším množstvím vitaminu C

CAROUBY s fialovými květy. Má velké,světle zelené lusky. Zajímavou novinkou je polopozdní odrů-da tyčkového cukrového hrachu SWEETSALOME, která dorůstá do výšky 150 až200 cm. Ke konzumaci se používají celélusky s nedozrálými semeny buď syrovénebo vařené jako příloha. Nejvhodnějšíoporou je síť. Vegetační doba od výsevudo sklizně je 57 dní, sklízíme postupněv průběhu 14 dní. Pro MAXI velikost lusků(délka 9 a šířka 3 cm) je SWEET SALOMEzařazen do kolekce MAXI.

Pěstování.Pro hrášek vyberte plně osluněný záhon

s minimálně 6 hodinami přímého sluneční-ho záření za den. Roste téměř v každépůdě, nejlepší jsou ale lehčí a dostatečněvododržné půdy s neutrální nebo mírněalkalickou reakcí. Půdu přihnojujeme podlepotřeby fosforečnými a draselnými hnojivy.Hrášek řadíme do 2.–3. tratě po okopani-nách, zeleninách a obilovinách. Rotaceplodin je nejlepší obranou proti kořenovýmnemocem (Fusarium) způsobujícím vadnu-tí hrachu. Nepěstujte hrách na jednomzáhonu dřív než za 3 roky.

Hrách sejeme podle půdních a klimatic-kých podmínek co nejdříve na jaře, tj. od 2.poloviny března do poloviny dubna. Vysé-

18

váme na připravený pozemek do řádků Zelenina dává v průměru přednost neut-vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých rální půdní reakci, to znamená pH mezi 6,5zrnech 4–6 cm od sebe - 1–1,2 mil. klíči- až 7,2. Na lehkých půdách lze tolerovatvých semen na hektar, tj. 200–250 g/10 m posun do slabě kyselé oblasti. Většina2

do hloubky 5–7 cm. Hrách má poměrně rostlin, včetně zeleniny, se může přizpůso-nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 EC a bit až do určitého stupně půdní reakci.roste od 4 °C. Otužený porost snese i pří- Alkalickou reakci snášejí více keříčkové amrazek -5 EC. tyčkové fazole, hrách, salát a cibule. Při

Hrášek optimálně roste při 14–18 EC. Za kyselé reakci rostou ještě uspokojivě tuřín,vysokých teplot kolem 30 EC neprobíhá reveň a rajčata.dobře opylení a hrách nenasazuje lusky, Před vápněním musíme znát nejen potře-předčasně dozrává a zasychá. bu vápnění podle rozboru půdy ale také

Hrách má schopnost fixovat vzdušný citlivost dané zeleniny na vápenatá hnoji-dusík za pomoci bakterií žijících symbiotic- va. Zatímco některé druhy dobře snášejíky v hlízkách na jeho kořenech. Hlízky čerstvé vápnění, jiné druhy jsou citlivé.„skladují“ přebytečný dusík, který rostlina Citlivé druhy zeleniny vůči čerstvémunespotřebuje. Po jejím odumření je dusík vápnění pěstujeme pouze na těch plo-uvolněn do půdy, kde je k dispozici okol- chách, které byly vápněny k předplodině.ním rostlinám. Hrášek je schopen dodat dopůdy 15–40 kg čistého dusíku na hektar.

Ing. Peter Gajdoštín, SEMO Smržice

HNOJENÍ ZELENINYObecně má zelenina vysoké nároky na

zásobení půdy organickými hnojivy. Rea-guje však rozdílně na čerstvé organickéhnojení. Vhodné je vyhnojit v zelinářskéčásti zahrádky každý rok organickýmihnojivy 50 % výměry. Po zelenině organic-ky hnojené sázíme druhy nenáročné naorganické hnojení. Na 100 m se doporu-2

čuje jednou za dva roky 250 kg chlévskéhohnoje nebo 500 kg kompostu. Tuto formuorganického hnojení lze nahradit zelenýmhnojením.Přehled druhů zeleniny, které vyžadujíorganické hnojení:

Zelí, květák, hlávková kapusta, růžičkovákapusta, čínské zelí, paprika, okurky,tykve, pór, celer, křen, chřest, reveň, ranébrambory.

U víceletých druhů zeleniny (chřest,reveň) zapravíme před výsadbou vysokoudávku organického hnojiva do vrchní vrstvypůdy. Během doby využívání této zeleninypoužíváme organická hnojiva každé dvaroky.

Reakce hlavních druhů zeleniny načerstvé vápněníČerstvé vápnění dobře snášejí

košťáloviny, červená řepa, ředkvička,ředkev, špenát, reveň, chřest, křen,Čerstvé vápnění nesnášejí

okurky, rajčata, tykve, paprika, mrkev,petržel, černý kořen, hrách, fazole, salát,celer,

Pokud jde o nároky na fosfor a draslík,postačí, abychom rozlišovali mezi velmináročnými druhy zeleniny a všemi ostatní-mi. Výše hnojení se řídí nejen nároky jed-notlivých druhů zeleniny, nýbrž také ročnípotřebou na dané ploše, protože se zdeběhem vegetační doby nepěstuje pouzejeden, nýbrž dva nebo dokonce více druhůzeleniny. Náročnost jednotlivých druhůzeleniny na fosfor a draslík.Druhy zeleniny velmi náročné na fosfora draslík:

květák, hlávková kapusta, čínské zelí,okurky, pozdní mrkev, celer, křen, reveň.

Zejména při hnojení draslíkem je třebarespektovat citlivost zeleniny vůči chlori-dům. Zatímco některé druhy zeleniny jsoucitlivé vůči chloridovým hnojivům, jiné jesnášejí dobře. K prvním používáme sírano-vá a pro druhé jsou určena chloridováhnojiva.

19

Dávky živina hnojiv v kg na 100 m2

Obsah živin v půděvysoký dobrý až

vyhovujícínízký

Pro zeleniny velmi náročné na fosfor a draslíkP O2 5 0,48 0,76 1,05Superfosfát (19% P O )2 5 2,5 4 5,5K O2 1 1,2 1,5draselné soli (60% K O)2 1,7 2 2,5nebo síranu draselného 2 2,4 3Pro ostatní druhy zeleninyP O2 5 0,38 0,66 0,85superfosfátu 2 3,5 4,5K O2 0,6 0,9 1,2draselné soli (60% K O)2 1 1,5 2nebo síranu draselného 1,2 1,8 2,4

K zeleninám příznivě reagujícím nachloridy patří celer a mangold. Proto zdepoužíváme přednostně chloridová hnojiva- draselnou sůl a Korn-Kali (Kamex). Zele-niny které chloridy snášejí, jsou chřest,druhy košťálovin pro podzimní a zimníspotřebu, červená řepa a reveň. Lze k nimpoužívat chloridová hnojiva (Korn-Kali).

K zeleninám středně citlivým na chlo-ridy řadíme rajčata, ředkvičky, kedlubny aostatní nejranější košťáloviny, hrách, špe-nát, karotku, česnek, ředkev a čekanku.Chloridová hnojiva (Korn-Kali) lze použítpřed začátkem vegetace, Nejvhodnějšíjsou však síran draselný a Patentkali.

K zeleninám, které jsou velmi citlivéna chloridy, náleží fazole, okurky, melou-ny, paprika, cibule, salát, raná zelenina,všechny kultury pěstované pod sklem ataké semenáčky a sazenice většiny rostlin.Měli bychom k nim používat jen síranováhnojiva (síran draselný a Patentkali). Přihnojení přímo k setí, respektive ve stádiuklíčení se vždy doporučuje použití sírano-vých hnojiv. Většina druhů zeleniny všakdává přednost kvůli potřebě síry síranovýmhnojivům.

V následující tabulce jsou uvedeny dopo-ručené dávky fosforu a draslíku na různězásobených půdách.Doporučené dávky fosforu a draslíkuk zelenině

Poznámka: při velmi vysokém obsahufosforu a draslíku v půdě těmito živinaminehnojíme. Při potřebě hnojit hořčíkemmůžeme nahradit draselnou sůl Korn-Kali(v 1,5 násobném množství) a síran drasel-ný Patentkali (v 1,7 násobném množství).

Fosforem a draslíkem hnojíme každoroč-ně v jedné dávce. Nejvhodnější termín jena podzim nebo na jaře. Zapravení doornice následuje při obdělávání půdy.

Při výběru draselných hnojiv k jednotli-vým druhům zeleniny musíme brát v úvahutaké obsah hořčíku.

V tabulce jsou uvedeny druhy zeleninyvelmi náročné na hořčík, které bychomměli přednostně zásobovat hnojivy obsa-hujícími tuto živinu (viz poznámka).

Velmi náročné druhy zeleniny na hořčík:brambory, hrách, rajčata, červená řepa,květák, špenát, fazole, mrkev, zelí.

Podle náročnosti na dusík se zeleninačlení do tří skupin: s malými, středními avelkými nároky. Protože dávka ve výši0,4 kg dusíku na 100 m by neměla být2

překročena, musíme při vyšší potřeběpoužívat několik dílčích dávek.

Následující přehled uvádí zařazení jed-notlivých druhů zeleniny do skupin podlenáročnosti na hnojení dusíkem. Prvnídávku dusíku (a u málo náročných druhůzároveň jedinou) aplikujeme krátce předvýsevem nebo výsadbou. Zelenina s vyššípotřebou obdrží další dávky dusíku běhemvegetace. Správný termín je před silnějšímrůstem.Nároky zeleniny na dusík a doporučenédávky dusíkatého hnojeníVelmi náročné na dusíkTři dílčí dávky po 0,4 kg N/100 m2

celer, čínské zelí, chřest, kapusta hlávko-vá, kapusta růžičková, křen, květák, man-gold, pažitka, pór, reveň, tykve, zelí.Středně náročné na dusíkDvě dílčí dávky po 0,4 kg N/100 m2

cibule setá, černý kořen, fazol tyčkový,kadeřávek, kedlubny, mrkev, okurky, petr-žel, rajčata, ředkev, řepa červená, salát,tuřín.

20

Málo náročné na dusíkJedna dílčí dávka po 0,4 kg N/100 m2

cibule ze sazečky, fazol keříčkový, hrách,ředkvičky, špenát.Poznámka: jedna dílčí dávka dusíku vevýši 0,4 kg odpovídá, např. 1,5 kg ledkuamonného s vápencem nebo 2,7 kg ledkuvápenatého.Doporučené termíny přihnojení dusíkem

Nelze přitom postupovat schematicky.Zejména dávkami dusíku nemůžeme kori-govat chyby způsobené při pěstování.

V důsledku špatné kvality sadby, nedo-statečné přípravy půdy, napadení choroba-mi aj. nedosáhnou špatně rostoucí porostyvysokých výnosů ani dalším přísunemdusíku. Předpokladem toho, aby rostlinydusík přijaly a zabudovaly do hmoty, jsoupříznivé růstové podmínky. Dusík, kterýrostliny nevyužijí, se může hromadit v rost-linách ve formě dusičnanů, což nepříznivěovlivňuje jejich zdravotní hodnotu. Na to jetřeba dbát zejména tehdy, když zeleninaslouží k výživě dětí. Správné hnojení umož-ňuje však nejen vysoké výnosy, ale i vyso-kou kvalitu produktů.Doporučené přihnojování zeleniny dusíkemDruh zeleniny / Termín přihnojení dusíkemJedno přihnojenícibule setá - při tvorbě 3. listučerný kořen - v červenci

fazol tyčkový - při začínajícím nasazování lusků

kadeřávek - asi 4 týdny po výsadbě

kedlubny - na počátku růstu bulev

mrkev - po vytvoření 4 až 5 listů

okurky - délka výhonů asi 25 až 30 cm

petržel - v červnu

rajčata tyčková - po vytvoření 5. soukvětí

rajčata keříčková - v červenci, po ukončení růstuředkev - na počátku tvorby bulevřepa červená - na počátku tvorby bulev

Dvě přihnojeníceler

1. asi 4 týdny po výsadbě2. při začínajícím růstu bulev

čínské zelí1. po vytvoření 4 listů2. při začátku tvorby hlávky

kapusta hlávková a k. růžičková1. asi 3 týdny po výsadbě2. při zapojení porostu

květák1. asi tři týdny po výsadbě2. při začátku tvorby růžice

mangold1. před zapojením porostu2. po sklizni listů

pažitka1. konec května2. červenec

pór1. asi 4 týdny po výsadbě2. při začínajícím dužnatění stvolu

tykve1. polovina června2. po nasazení plodů

chřest 1. po sklizni2. konec července

Dvě až tři přihnojenízelí

1. asi tři týdny po výsadbě2. při svinování hlávek3. při rozpoznatelné tvorbě hlávek

reveň1. po vyrašení2. - 3. po postupných sklizních

Zeleninu k uskladnění na zimu nesmímehnojit dusíkem příliš pozdě. Asi od začátkusrpna s hnojením ustaneme. K cibuli nauskladnění nesmí přijít žádný dusík už odpoloviny Července. Tím podpoříme jejívyzrání. U velmi silně rostoucích druhůzeleniny, jako je např. reveň a pozdní zelí,

21

může počet dávek dusíku překročit i tři. u nás patří mezi jednu z dalších téměřPředpokladem však je, aby byl v důsledku zapomenutých druhů listové zeleniny, ipříznivých půdních a vláhových podmínek když v poslední době si začíná nacházetplně využit. V mnoha malých zahrádkách místo při zpestření českého jídelníčku.se pěstuje kořeninová zelenina a částečně Máme 2 druhy listový a řapíkatý. Listovýi léčivé rostliny. Často je to jen několik má úzké řapíky a mohutné silně zvlněnéexemplářů jednoho druhu, které postačí nebo hladké listy sytě zelené barvy, řapíka-k uspokojování vlastní potřeby. té odrůdy mají silné (až 5 cm) široké dužna-

Speciální hnojařská opatření jsou pak té řapíky a veliké listy zbarvené od bílé,těžko proveditelná. Obecně se daří kořeni- žlutavé, růžové, červené a listy od světlenové zelenině a léčivým rostlinám nejlépe zelených po tmavě zelené až červenofia-na půdách dobře zásobených organickými lové.hnojivy, pěstují se však ve druhé trati(organické hnojení k předplodině). Dávkyfosforečných a draselných hnojiv jsou naúrovni ostatních druhů zeleniny (viz tabul-ka). Dusíkaté hnojení se provádí podleintenzity růstu jednou až dvěma dávkamidusíku (v přepočtu 0,4 kg N na 100 m ).2

Vytrvalé porosty od konce srpna už ne-hnojíme, aby vyzrály a přezimovaly.

Na jaře jejich růst opět oživíme dávkamidusíku nebo hnojením vícesložkovýmihnojivy, které mají vyšší obsah dusíku(např. Kristalony). Každé dva až tři rokypohnojíme vytrvalé rostliny dobře zetlelýmkompostem. Mezi léčivé rostliny s vyššíminároky na výživu patří meduňka lékařská,pelyněk černobýl, pelyněk kozelec, pelyněkpravý, rozmarýna a šalvěj.Ing. Miroslav Kalina, CSc. ÚS Litoměřice

MANGOLD

Mangold je lehká, jemná a předevšímnejdéle známá zelenina na světě, pocházíze Středomoří a první odrůdy mangoldupocházejí ze Sicílie. Již po staletí si na nílabužnicky pochutnávali starověcí Řekovéa Římané, nejčastěji konzumovali listy ikořeny ochucené hořčicí jako přílohuk čočce nebo fazolím. V době existencevelké Římské říše se tato zelenina rozšířilado střední a severní Evropy, ve středověkupřes Malou Asii až na Dálný Východ av 17. století byl mangold znám v Číně,často se využíval i v arabské kuchyni.

Zatímco ve středomořské oblasti stálepatří mezi velmi oblíbený a používaný

Léčivé účinky mangolduMangold je bohatým zdrojem vitamínu

C, dále obsahuje vitamíny skupiny B (B1,B2, B9, B12) a vitamín A. Z minerálníchlátek se v mangoldu nachází nadprůměrnémnožství vápníku, draslíku, hořčíku,fosforu a železa. Přítomnost železa pomá-há při pročišťování krve, konzumace seproto doporučuje při chudokrevnosti.

Protože je mangold příbuzný s řepou,obsahuje betain, který společně s dalšímisložkami účinkuje proti kornatění cév,aktivuje činnost jater a brání jejich tukovédegradaci. Konzumace podporuje tvorbua vylučování trávicích šťáv, a proto jevelmi účinný v prevenci nádorových one-mocnění.

Vyniká nízkou energetickou hodnotou,čím se zařazuje mezi vhodné potraviny přiredukční dietě a má vysoký obsah vlák-niny.

Nedávný výzkum ukázal, že listy i řapíkymangoldu obsahují kolem 13 různých poly-fenolových antioxidantů jako např. kaemfe-rol a vzácný flavonoid kyselinu syringovou,která reguluje množství cukru v krvi. Man-gold je také důležitou dietetickou potravi-nou a má minimum tuku. Působí velmimírně laxativně, a proto se doporučuje přigastritidě, zácpě a dokonce i při hemeroi-dech. Důležitou látkou je především železozabezpečující krvetvorbu, pomáhá přizánětu žil a reguluje množství červenýcha bílých krvinek. Vývar z mangoldu mávýjimečný léčivý účinek na krev a tkáně,vylučuje z organizmu škodliviny s kyselýmzákladem, jako je např. kyselina močová.

22

Vitalizuje nejenom tělo, ale taktéž celou osmahneme, zahustíme moukou a přidá-nervovou soustavu, snižuje únavu a ner- me k uvařenému mangoldu. Dosolíme,vozitu, zvyšuje koncentraci. přidáme mletou papriku, povaříme a nako-

Pěstování mangoldu není náročné jak po nec přidáme utřený česnek.stránce technologické tak agrotechnické.Výsev se provádí během měsíce dubna vesponu 30 × 20 cm pro listový a 50 × 30 cmpro řapíkatý. Výsev provádíme buď nauvedený spon, nebo po vzejití vyjednotíme.Ranější a výnosnější sklizně dosáhnemepěstováním na černé fólii. Vhodnějšív rámci agrotechniky je přihnojování na listkapalnými hnojivy nižšími koncentracemiz důvodů nežádoucího hromadění dusíka-tých látek (nitrátů - dusitanů a dusičnanů)v listech.

Pro úspěšné pěstování je vhodné poze-mek na podzim vyhnojit hnojem nebokvalitním kompostem. Z průmyslovýchhnojiv lze použít draselnou sůl a superfos-fát, na jaře pak síran amonný. Praktické jepoužívání listových hnojiv. Chorobami aškůdci mangold takřka netrpí. Dodržová-ním osevních postupů a střídáním pozem-ků se vyhneme případ. houbovým choro-bám (kořenomorka, hlízenka, cerkospo-rióza) a ze škůdců háďátkům. Rovněž jedůležité udržovat pozemek bez plevelů.

Sklizeň se provádí i několikrát za roknejdříve za 2–3 měsíce po výsevu, vylamo-váním řapíků s listy.Mangold v kuchyni se používá větši-nou po tepelné úpravě.SalátŘapíky nakrájíme na kostečky a povaří-

me ve slané vodě do měkka. Smíchámes kvalitním olivovým olejem, s jemně nakrá-jeným česnekem, osolíme a můžeme při-dat dle chuti majonézu nebo posypemestrouhaným balkánským sýrem. Podávámejako zeleninovou přílohu např. k rybám, alei k ostatním masům nebo opečeným toas-tům.PolévkaŘapíky nakrájíme na kostečky a vaříme

do měkka v osolené vodě (nebo ve vývaruMasox), během vaření přidáme na kostkynakrájené brambory a společně dovaříme.Na kostky nakrájenou slaninu a cibuli

Zapečený mangoldŘapíky starší oloupat jako rebarboru,

mladší se nemusí, nakrájet na delší prouž-ky, krátce ovařit v mírně osolené vodě,stejně můžeme upravit listový mangoldnebo oba dva můžeme spolu kombinovat.Na pánvi na kostečky osmahnout slaninu anásledně zesklovatět cibuli, pak přidatmangold, ochutit solí, pepřem a muškáto-vým oříškem. Do zapékací mísy dámevrstvu mangoldu, plátek šunky a tak střídá-me, posypeme strouhaným tvrdým sýrema zalijeme bešamelem nebo zakysanousmetanou s rozšlehaným vajíčkem a mlé-kem. Necháme zapéct v troubě do zlatova.Podáváme s vařenými bramborami.Mangold (listový) jako špenát

Technologie přípravy špenátu s vařenýmibramborami a vajíčkem nebo špenátus bramborovým knedlíkem a uzeným ma-sem má nekonečné množství variant achutí, takže každý si udělá podle svého.

Základní postup je krátké spaření důklad-ně umytých listů, po vychladnutí umlít na„protlak“. Na sádle zesklovatět cibuli, přidatvychladlý špenát podusit, přidat rozšlehanévejce, zahustit jíškou, v případě potřeby lzenaředit mlékem nebo smetanou. Dochutitsolí, pepřem a utřeným česnekem.Mangoldový koláčTěsto: 35 dkg mouky (hladká 2/3, hrubá

1/3), 15 dkg másla, vodaNáplň: mangold listový - cca 75 dkg, 3

lžíce rozinek, 10dkg strouhaného sýra, 4vejce, 170 ml smetany 1/4 kávové lžičkymuškátového oříšku

Příprava těsta - Do mouky se přidá másloa zpracuje se na jemnou drobenku. Přidáse studená voda, tak aby vzniklo pevnétěsto. Důkladně rozpracovat na vále, 2/3těsta rozválet a vložit do koláčové formy.Zbytek těsta zabalit do mikrotenovéhosáčku a nechat cca 20 minut v chladničce.Příprava náplně: odstranit mangoldovékošťály, listy důkladně omýt a nakrájet na

23

tenké proužky. Vložit do hrnce a dusit asi 3 mi vlastnostmi. Tatarák z bůčku by námminuty. Poté vychladit, slít přebytečnou zcela určitě nechutnal.tekutinu nebo vymačkat lehce přes síto. Základní rozlišovací vlastností brambor jeMangold smíchat s nastrouhaným sýrem a jejich varný typ. Ten nám sdělí, zda jerozložit na těsto ve formě a zalít směsí odrůda vhodná na salát, přílohu či na kaši.z rozmíchaných 3 vajec se smetanou a Již několik roků jsou brambory baleny domuškátovým oříškem. barevně značených obalů s vyznačením

Ze zbytku vychlazeného těsta vyválet odrůdy. placku překrýt první vrstvu ve formě. Koláčpotřeme rozmíchaným vejcem. Peče se asi45 minut při 180 °C (v předem vyhřátétroubě).

Jaromír Láník

JAK SE PŘESVĚDČIT ŽE NENÍ BRAMBORA JAKO BRAMBORA

I přesto, že se rozšiřují informace obramborách v tisku, televizi, rozhlase ijinde, je informovanost o vlastnostechjednotlivých odrůd bramboru stále na nízkéúrovni. Jdeme koupit do obchodu „bram-bory“.Je to nákup naslepo, kupujeme tak zajíce v pytli.

Nekupujeme konkrétní odrůdu, jejížvlastnosti i chuť známe, ale prostě pytlíkčasto co nejlacinějších brambor. Pro srov-nání - když kupujeme např. mouku vybírá-me mezi hladkou, polohrubou, hrubou čikrupicí. Dále rozeznáváme zcela automa-ticky, zda potřebujeme nulku, dvounulku,výběrovou a to ještě ji chceme od známé-ho výrobce. A to vše logicky podle toho,k čemu bude mouka použita. A abychomkoupili skutečně dobře, máme volbu mezimoukou žitnou, pšeničnou, kukuřičnounebo bůhvíjakou. Stejně tak na tatarskýbiftek chceme přesně určený typ hovězíhomasa. Z jiného to nejde anebo vědoměkoupíme lacinější náhražku. A tak je tok našemu prospěchu u převážné většinypotravin, nápojů a pochutin. Nemá-li ob-chod to co chceme k dispozici, tak nekou-píme a jdeme shánět jinam. Proč se přinákupu brambor chováme tak povrchněv náš neprospěch? Ochuzujeme se tak opožitek, který poskytne odrůda s potřebný-

Varný typ A - zelené značení, je určen nasalát,

Varný typ B - červené značení, je určenjako příloha,

Varný typ C - modré značení, je určen nakaši a knedlíky.Bohužel i toto uvedené značení je pro

výběr přesně toho co potřebujeme žalostněmálo, neboť neříká nic o vlastnostech danéodrůdy. To už je na nás. Jaké jsou tedyvlastnosti - stolní hodnoty vařených bram-bor, které bychom měli vědět?Stolní hodnoty vařených brambor

Slupka - může být jemná, hladká, jemněaž hrubě síťovaná. Jemná slupka je vhod-ná na zpracování, při kterém se neodstra-ňuje, např. k pečení, do polévky, americkébrambory aj. Použití hrubě síťované slupkypro uvedené účely již tak vhodné není.Loupáním vznikají nemalé ztráty, přes20 % původní hmotnosti. A to při trenduzvyšování ceny není zanedbatelné. Loupá-ní také okrádá moderní hospodyňku o čas.Současné odrůdy mají slupku jemnou ahladkou, dají se omývat a při nákupu vypa-dají lákavě. Síťovaná slupka se nemyje,neláká při pohledu.

Barva dužniny - rozdíly v barvě dužninyjsou veliké. Od téměř bílé přes krémovou,světle žlutou, žlutou až po sytě žlutou.

A ještě jsou odrůdy s barvou dužninyrůžovou, červenou, modrou, fialovou nebostrakatou, ale to jsou zatím ojedinělé no-vinky, které se zkouší a zatím si nezískalyoblibu, i když jejich vliv na zdraví je proka-zatelný. Světlejší barvy mají dosti častovelmi rané odrůdy, tam nám to tolik nevadí,u nich oceňujeme možnost ochutnat bram-bory z prvních nejranějších sklizní, na cožse dlouho předtím těšíme a co nikde ne-koupíme. To máme jen na své zahrádce.

24

Dám přednost pěkně žluté barvě přílohy,salátu i kaše než mdlé krémové.

Konzistence dužniny - není jedno, zda nelze nikde sehnat, v obchodě určitě ne aje dužnina kyprá, při tlaku prstem se roz-padne, nebo zda je pevná, při tlaku zůsta-ne vcelku. V prvním případě je vhodná nakaši, v tom druhém bude vhodná do salátu.Z tuhé, lojovité, knedlík neuděláte, ani kaši.A naopak z kypré nebude správný salát, vekterém musí vložený kousek bramboryzůstat vcelku. Pro určení konzistence je vesměrnici pro provádění odborných de-gustací brambor k dispozici 9 stupňů.

Struktura - dužnina může být buď jem-ná, nebo hrubá. Určitě si vybereme jemnouraději než hrubou. Také zde máme prohodnocení více stupňů.

Moučnatost - má přímou vazbu na ob-sah škrobu v uvařené hlíze a určuje varnýtyp. Je-li moučnatost slabá, jedná se ovarný typ: A, AB, středně moučnaté jsouodrůdy varného typu B, vhodné jako přílo-ha a silná moučnatost je u varného typu C- je vhodná na kaši. I zde máme při hodno-cení k dispozici 9 stupňů k určení tétovlastnosti.

Nedostatek v chuti - je jedna z velicedůležitých vlastností. Je rozdíl mezi odrů-dou, která nám chutná, nebo je nechutnáaž nejedlá. A že to tak je, se každý určitěpřesvědčil sám. Konzumace některýchvelmi raných odrůd po vánocích je tohodokladem. Velmi rané brambory jsou urče-ny k letnímu konzumu, ne ke skladování.Je to jako jíst letní jablko v zimě. Jsousamozřejmě odrůdy velmi rané, které lzekonzumovat i později, ale je to třeba od-zkoušet ve vlastních podmínkách.

Změna barvy dužniny - ne každá odrů-da zůstane určitou dobu po uvaření bezezměny barvy dužniny, šedne nebo zbělá.Je lepší, když je barva beze změny a zbyt-ky lze zpracovat i druhý den např. opeče-ním. Změna barvy vede k vyhození zbytků,ve městě do kontejneru, na vesnici v lep-ším případě do kompostu, ale i to je škoda.Při výběru odrůdy beze změny barvy dužni-ny nemáme ztráty žádné.

Jak uvedené vlastnosti zjistit - výšeuvedené vlastnosti u neznámé odrůdy

producent ve svých propagačních materiá-lech ne vždy uvádí objektivní údaje. Lze toi pochopit. Ale není snadné se k těmtomateriálům dostat, ne všichni mají svojeúdaje zveřejněné na internetu (nemá toAGRICO Bohemia Tábor a MEDIPO AG-RAS). Je asi jediná organizace, která zveřej-ňuje objektivní hodnocení vlastností nejenvařených hlíz pro převážnou většinu odrůd,vyskytující se na trhu. Je to státní Ústředníkontrolní a zkušební ústav zemědělský,Národní odrůdový úřad. Výsledky jsoushromážděny v brožurce „Seznam doporu-čených odrůd bramboru“. Je vydávánv omezeném množství každým rokem a jeneprodejný. Ke katalogu se dostanouúčastníci degustací v Třebíči, Žirovnici aúčastníci oblastních školení o pěstováníbrambor. Takže shrnuto, informací o vlast-nostech jednotlivých odrůd je žalostněmálo.Jak pořádat degustace v základní orga-nizaci

Možnost pořádat degustace se zahrádká-řům i veřejnosti nabízí v materiálu pěstitel-ské komise ČZS v podobě směrnice, meto-dického návodu jak provádět degustacevlastními silami, zveřejněné na zahrádkář-ském webu www.zahradkari.cz - odbornéinformace - degustace v ČZS. Není to nijaknáročné a není třeba se obávat, že hodno-cení účastníci nezvládnou. Při opakovánípo několik roků se pořadí blíží objektivnostia poznání, která odrůda je nejvhodnějšípro uvažované zpracování. Mohu to potvr-dit na základě zkušeností v Třebíči (již 16let), Žirovnici (2×), Opatov (2×), Mikulovice(1×). Kvalitní odrůdy se umisťují v hornípolovině tabulky, méně vhodné v dolnípolovině. Samozřejmě že jsou výjimky,dané ročníkem nebo skladováním. Tytodegustace ukázaly, že chuť velmi ranýchodrůd je po vánocích převážně špatná, žeprůběh vegetace ovlivní hodnocení odrůdya že chuť odrůd pěstovaných na zahrádceje vždy lepší, než té samé odrůdy, pěsto-

25

vané velkovýrobně. Účelem tohoto článku nících - to může vyvolat jen tak zajímavánení zabývat se vlivy, které tento rozdílovlivňují.

Při použití metodiky pěstitelské komisenašeho svazu tak lze výsledky zjištěné přidegustacích porovnávat. Proto by bylovhodné výsledky z organizací zasílat naodborné oddělení ČZS, které je může zve-řejnit na zahrádkářském webu. Je třebapoznamenat, že metodika pro degustacimá přímou návaznost na metodiku jižzmíněného zkušebního ústavu, je jenomzkrácená.

Účelem degustace v ZO není shánět aochutnávat špičkové odrůdy, stačí použítodrůdy, pěstované členy nebo spoluobča-ny v místě nebo okolí. Dobré je zařadit iodrůdy od velkovýrobců a supermarketů.Pro srovnání to je zajímavé a poučné. Vevýsledkové listině je třeba původ pěstováníuvést (zahrádkář, obchod, velkovýroba).Další důvod organizování degustacev základních organizacích

Uspořádání degustace přinese nejenpoznání vlastností odrůd, rozdíly mezi nimi,ale je to velice zajímavá společenská akce,která si zúčastněné hned napoprvé získá.Kde s degustací začali, pokračují s ní iv dalších letech. Jsou nedočkaví, jak todopadne letos. Vedou se diskuse, přidávajívlastní zkušenosti s pěstováním, uskladně-ním, vařením apod. Již tradičně slyším připrvní degustaci obavy, že účastník hodno-cení nezvládne. Opak je pravdou. Metodi-ka je tak jasná a jednoduchá, že po „na-ladění“ při degustování prvního vzorku,kterému říkáme nultý, už samostatněhodnotí další vzorky bez problémů. Toto ADÉLA, AGILA, ALICE, ANNABELLE,„naladění“, znamená, že řídící degustace,nultý, do tabulek nezapočítávaný vzorek,hodnotí společně a nahlas s přítomnými.

Nedá mně, abych nezmínil zkušenost zesvé základní organizace, která se letosrozhodla degustaci jablek i brambor zkusitpoprvé. Je to pro mě nezapomenutelnýzážitek vidět to zaujetí při postupnémochutnávání, určování bodů a zápisu pří-slušného hodnocení do tabulky. Největšízaujetí bylo vidět na těch nejstarších účast-

akce, jakou degustace skutečně je. A za touspořádání degustace určitě stojí.Co na to odborná veřejnost?

Degustace brambor podle stejné metodi-ky provádí i profesionálové - šlechtitelé,množitelé, zástupci odrůd firem v ČR amožná i jiní. Ale pochopitelně jen u svýchodrůd, tyto výsledky jsou publikovány jenúzkému okruhu odborníků. Široká veřej-nost se k nim nedostane, nebo jen výji-mečně.

Zveřejnění firemních degustací veřej-nosti by pomohlo popularizaci odrůd aurčitě by zvýšilo zájem o pěstováníbrambor a rozšíření kvalitních odrůd. Nevždy je novinka lepší než některá staršíodrůda. Došlo by také k omezení dovozuodrůd, které se v zemi šlechtitele už projeho obyvatele nemnoží a množí se jen proČR. Moje informace nemusí být úplné, alezatím jsem neslyšel, že by nákupčí marke-tů vybírali odrůdy podle chuti. Vím jen, žedělají přísné výběry dodavatelů s cílemdostat na pult pohledné hlízy, které vydržízacházení a působení negativních vlivův obchodě. Degustace vína při výběruu dodavatele je zajímavější.Odrůdy, opakovaněumisťované na před-ních místech degustací v ČZS

Z výše uvedených degustací v ČZS odroku 2005, kdy je na výsledkové listiněpořadí odrůd, vyjmenuji abecedně ty, kterése vícekrát umístily v první polovině tabu-lek. Nebudou zde uváděny až na výjimkyvelmi rané odrůdy, které nedegustujeme:

ANTONIA, ANUSCHKA, BACCARA, BE-LANA, BELLA, BELINDA, BIRTE, BOHE-MIA, CAMPINA, CECILLE, COLETTE,DALI, DITTA, GALA, GRANADA, ELFE,JOLANA, KARIERA, KEŘKOVSKÝ ROHLÍ-ČEK, MARCELA, MARIOLA, MILVA, NA-TASCHA, PRINCESS, RAFAELA, ROSA-RA, SALOME, SORAYA, SYLVANA, TER-KA, VENDULA, VENEZIA, VLASTA.

Pokud by bylo na zahrádkářském webuzveřejněno více degustací z různých míst

26

v republice, bylo by snadnější orientovat se také u některých odrůd mění. Po uvařenív nabídce odrůd, bylo by to zajímavé a může být žlutá barva tmavší, ale i naopakbylo by to blíž k objektivitě. při vysokých teplotách a suchu v době

Pěstování - pěstování brambor nebudupopisovat, odkazuji na Rukověť 2010 ačlánky v Zahrádkáři číslo 1 až 3 z roku2013. Jenom zdůrazním důležité skuteč-nosti, které se podceňují a vedou k neú-spěchu.Kvalitní sadba

Vyplatí se vysazovat jenom uznanousadbu s řádným označením. Uzavřenébalení do hmotnosti 10 kg, má návěskufiremní, nad 10 kg návěsku úřední (v zá-hlaví je uveden Ústřední kontrolní a zku-šební ústav zemědělský). Na uvedenýchnávěskách musí být údaje: uznaná sadba,číslo partie a stupeň množení. Zahrádkářvystačí se stupněm A nebo B (dříve C 1nebo C 2). Nákup takto neoznačené sadbyje vždy nákup konzumních brambor.

Proč dražší uznanou sadbu? Odpověďje jednoduchá. Získáme kvalitní a zdra-vý porost a tím vyšší výnos.

Už pohled na takovýto porost potěší narozdíl od porostu nestejnoměrně vysokého,nemocného. I mandelinka bramborová sivíce pochutná na nemocném porostu nežna zdravém. A co se týče výnosu - v loň-ském roce jsem porovnával výnos odrůdyGALA. Část řádku byla z vlastní přesadby(tj. sadba použitá z loňské uznané sadby)a část z uznané sadby. Výsledek překvapi-vý - z uznané sadby byl výnos téměř o50 % vyšší. Před několika roky jsem neu-stále používal sadbu odrůdy KARIN z mi-nulého roku a výnos byl nižší každýmrokem o cca 25 %. Každý si toto můžeověřit sám. Lehce lze spočítat, že vyššícena za sadbu se vrátí několikanásobně anavíc získám pěkný pocit z hezkého poros-tu a závist šetřícího souseda.Zajímavosti

Chuť, barva dužniny i varný typ se u ně-které odrůdy mění v průběhu skladování.Tyto vlastnosti jsou také ovlivněny klimatic-kými podmínkami v průběhu vegetace.Zbarvení dužniny před a po uvaření se

dozrávání hlíz může být po uvaření napříčném řezu hlízy několika milimetrovýsvětlý kroužek. Takovou odrůdu uložte dosklepa či jiného vhodného prostoru a kon-zumujte až po několika měsících. Bílýkroužek zmizí a řez dužniny je jednobarev-ný v již zmíněné Rukověti 2010 byla zmín-ka o hnojivu se selenem. Bohužel do dneš-ní doby není na trhu. Vliv selenu na zdravíbyl prokázán, je asi obava ze snížení vý-skytu zhoubných nádorů sníží zisky ply-noucí z nákupu léků vstupem do EU došlok zásadní změně názvosloví při pěstováníbrambor. Celé generace znaly nové bram-bory, brambory k uskladnění a odrůdy dleranosti - velmi rané, rané, polorané, polo-pozdní a pozdní. V novém názvosloví,používaném v EU, které platí od sklizněroku 2005, zůstalo označení odrůd dleranosti, tedy velmi rané, rané, polorané,polopozdní a pozdní. Nastala však zásadnízměna, daná dobou kdy se s bramboryobchoduje. Takže:

Brambory nové jsou takové, které seobchodují od 1. 1. do 15. 5. roku sklizně amají vyzrálou slupku. Jsou z dovozu au nás se nepěstují.

Brambory rané jedná se o brambory,které jsou sklizeny před ukončením vege-tačního cyklu a mají nevyzrálou loupajícíse slupku. Jsou sklizeny od 16. 5. do 30. 6.

Brambory konzumní ostatní jsou ty,které se sklidí od 1. 7.

Takže podle tohoto názvosloví docházíke značnému matení pojmů a je třebarozlišit, zda hovoříme o ranosti dle varnéhotypu nebo dle obchodování. Ale já se buduletos, tak, jako celý život těšit na novébrambory s nezralou loupající se slupkou.To je to nejlepší, co nám zahrádka dá anebudu jim říkat koncem května (kdy jezačínám kopat) rané brambory, protožes nimi neobchoduji. Rané brambory budunadále označovat ty, které jsou dle vege-tační doby rané.Miroslav Muška, pěstitelská komise ČZS

27

LÉTO

TRÁPÍ VÁS OBALEČI?

Nic nového pod sluncem! Nahlédněmejen krátce do knížečky „Nejdůležitějšíchoroby a škůdci ovocného stromoví aochrana proti nim“, kterou již v roce 1927napsal doc. Dr. Eda Baudyš - tehdejšípřednosta Zemského ústavu pro zdravově-du rostlin v Brně, když byl požádán, „abynapsal knížku, kterou by mohly praktickékruhy levně obdržeti, neboť z přednášky sesvětelnými obrazy si nelze mnoho zapama-tovati ...“

Nejprve o obaleči jablečném - tehdyCarpocapsa, nyní Cydia pomonella - oba-leč jablečný: - vylíhlé housenky žijí nejprve ve dvůrku

kališním, odkud se později zavrtávají naněkterém místě do plodů, kde vyžírajíjádra ...

- housenky šestnáctinohé vyžírají jablka,hrušky, řidčeji kdoule a ořech vlašský ...obyčejně opouštějí plod dříve, než jablkonebo hruška spadne ze stromu ...

- motýlek má pokolení jarní a letní, obyčej-ně v chladnějších krajinách má pouzejedno pokolení ...

- housenky prvního pokolení se zakuklujípočátkem července ...

- v srpnu se líhnou motýlci, kteří kladou po30–100 vajíčkách, z nichž vylíhlé hou-senky zalézají do trhlin kůry, kde se za-přádají v zámotek, v němž přezimují ateprve zjara v květnu se zakuklují; počtyřech týdnech se líhne motýlek ...A ještě o obaleči slívovém - tehdy

Grapholita, nyní Cydia funebrana - obalečšvestkový:- podobným způsobem jako obaleč jableč-

ný škodí ovoci peckovému obaleč slí-vový ...

- jeho housenka jest příčinou červivostišvestek, slív, meruněk, broskví a man-dlí ...

- housenka se obyčejně od stopky do plo-dů zavrtává a vyžírá dutinu okolo pec-ky ...

- pak se zakukluje v půdě nebo v trhlináchkůry ...Proti oběma škůdcům postupuje se

stejně:- napadené plody či padavky se sbírají a

spařené neb uvařené se zkrmují vepři ...- občas se plody setřásají tak, že se do

stromů silnějších udeří gumovou palicíneb aspoň palicí obalenou pytlem, seslabšími stromy se třese ...

- v době, kdy se housenky spouštějí k ze-mi, tj. v září, posypáváme půdu podstromy jemně mletým kainitem, na 1 arpůdy jest třeba 7–25 kg kainitu, čímž sezabrání housenkám zakuklení v půdě, azakuklí se všecky v trhlinách kůry nebov lapacích pásech, které kolem kmenůdáváme z dřevité vlny neb z vlnitéhopapíru v době, kdy počínají první plodyčervivé opadávati. Od poloviny červenceje nutno započíti ...

- jestliže pod těmito lapacími pásy najdouse kukly, pak lze s jistotou očekávatidruhé pokolení těchto škůdců ... v tompřípadě se larvy a kukly s lapacími pásyspálí a okamžitě se obnoví

- při jednom pokolení odstraňují se pásyteprve na podzim nebo v zimě, při čemžpod nimi ukryté housenky se zničí ...

- v lapacích pásech ukrytý hmyz užitečnýse pustí podle možností do hromádeknatě nebo mechu. Bývají tam nejčastějislunéčka.

- kůra se stromů se seškrábe, právě takjako lišejníky a mechy. Jest účelnějšíseškrabovati lišejníky a mechy na podlo-žené plachty, aby v nich ukrytí škůdcineunikli do půdy. Z plachet se vše spá-lí ...

- od počátku července až do září se nadlapacími pásy na kmen dají lepové pásy,které se každých 14 dní natírají. Nejlepšílep jest Sotor ...

- v době, kdy motýlci poletují, tj. od červnado srpna, zavěšují se na stromy skleně-né nádoby - hmyzolapky naplněné rozře-děnou zavařeninou neb slazeným pivem.Motýlci se v těchto tekutinách, jimiž jsoulákáni, utopí ...

28

- ve skladištích ovoce je nutno zjara zaví- účinně zasáhnout dříve, než dojde k vylíh-rati okna, aby se zamezilo vylíhlým motýl- nutí housenek a k povrchovému poškozeníkům odlétnouti do přírody. Na oknech se plodů jejich počátečním žírem. Některétito motýlci snadno zničí ... z nich mohou dokonce zabránit líhnutí

- zjara, asi za 14 dní po opadání okvětních housenek nejen z vajíček již nakladených,lístků, stříkají se stromy arsenovými ale i z vajíček, která budou dodatečněpřípravky, např. Arsokolem: 200 gramů nakladena na již ošetřený povrch plodůArsokolu se rozpustí ve 100 l Borde- nebo listů.auxské jíchy, kteréhožto přípravku lze Doba po vylíhnutí housenky z vajíčka dopoužíti proti různým housenkám ... začátku vhryzávání housenky je velmi

Co k tomu dodat v současné době,téměř po devadesáti letech?

S tím Arsokolem bychom dnes určitěneuspěli. Ale řada tehdejších rad a doporu-čení stojí i dnes za úvahu a zamyšlení:stejně jako před desítkami let vycházejí isoučasné možnosti ochrany proti obale-čům z dokonalé znalosti způsobu jejichživota - z bionomie.

K líhnutí první generace motýlů obalečejablečného i švestkového na jižní Moravědochází v posledních letech daleko dříve.Podle úlovků motýlků ve feromonovýchlapácích je často zaznamenávána význam-ná letová aktivita motýlů již v poloviněkvětna a samičky obaleče jablečnéhozačínají klást vajíčka brzy, již od 2. dne povylíhnutí nebo oplodnění. U obaleče švest-kového je to rovněž brzy, jen za nižšíchteplot později, se zpožděním až 14 dní.

Na 1 plod vyklade samička obalečejablečného většinou jen 1 vajíčko, které sevyvíjí 7 dní, za nižších teplot až 15 dní.Samička obaleče švestkového klade na 1plod často 2–7 vajíček, které se vyvíjejíu první generace 4–8 dní, u druhé genera-ce 6–11 dní.

Tato doba potřebná k vývoji od vykladenívajíčka do počátku líhnutí housenky jenejslabším článkem v bionomii obalečů asoučasně je i z provozního hlediska proprovedení účinného zásahu i dostatečnědlouhá (5–7 dní). Pohotové použití ovicidův tomto termínu je nejefektivnější způsobochrany: ovicidy vajíčko zničí nebo zastavívývoj housenky ve vajíčku. Pouze ovicidy(např. Alsystin 480 SC, Insegar 25 WP,Nomolt 15 SC, Dimilin 48 SC) mohou

krátká, počítá se na minuty, nejdéle nahodiny. Navíc způsob vhryzávání, při němžhousenky obaleče jablečného a obalečešvestkového často první sousta nepohlcují,ale odkládají vedle místa počínajícího žíru,může být častou příčinou nízké účinnostikontaktních insekticidů.

Po vylíhnutí housenek dochází již k povr-chovému poškození plodů. V této situacijsou použitelné ovilarvicidy (Calypso 480SC, Mospilan 20 SP, Integro), u nichž jeuváděna částečná účinnost na vajíčka, alepřevážně na housenky obalečů.

Především na housenky jsou účinnéReldan 40 EC a Trebon 30 EC.

Dobře: ale co moudrého z toho všehomůžeme použít na našich zahrádkách?

Snad následující desatero:1. Během zimy podporovat sýkorky -

zimní nocoviště, krmítka, hnízdní budky.2. Na jaře oškrábat starou odumřelou

borku kmenů starých stromů na podlože-nou plachtu.

3. V květnu připevnit na kmeny stromů vevýši asi 20 cm lapací pásy z vlnité lepenkyo šířce 20 cm. Během května a červnatvoří tyto lapací pásy potřebné úkryty proužitečné druhy hmyzu, zvláště pro škvory.

4. Koncem června (ale i dříve), se podlapacími pásy soustřeďují i housenkyobaleče jablečného. Jsou šestnáctinohé,z počátku bílé, později masově červené,černě tečkované s hnědou hlavou, 15 až20 mm dlouhé. Od začátku července sehousenky začínají zakuklovat.

5. Začátkem srpna je třeba jejich housen-ky a jejich kukly vybrat a zničit, a lapacípásy na kmenech ihned znovu obnovit.

29

6. Začátkem listopadu lapací pásy z kme- v moštárně, v horším případě v palírněnů odstranit a spálit. nebo na kompostu. A dodavateli konzum-

7. Od začátku května se vyvěsí feromo- ních jablek mu budou pulty velkoobchod-nové lapáky pro monitoring a signalizaci ních řetězců s převahou dovozu jablekjednotlivých druhů obalečů. Výměna lepo- třeba z Itálie, kde používají 4,33 kg pestici-vých desek a odparnků se provádí podle dů/ha (zdroj EEA 2007, podle téhož zdrojenávodu. Úlovky motýlů se dvakrát týdně spotřeba pesticidů v ČR činila 1,17 kg/ha).(na př. pondělí, čtvrtek) sledují a vyhodno- Má samozřejmě i druhou možnost: nacují (nejlépe graficky-křivkou letové aktivity své zahradě se rozloučí s přestárlými,motýlích samců). chorobami a škůdci utrápenými jabloněmi,

8. Ihned po zjištění vrcholu letové aktivity začne se pokorně zajímat o odrůdy rezis-samců obaleče jablečného použijeme tentní k strupovitosti a méně vnímavé naovicidy. Insekticidy s ovicidní a současně padlí (to dá se omezit sírou nebo mecha-larvicidní účinnosti - ovilarvicidy lze použít nicky), včas zasáhne proti mšicím, a mož-v odstupu 3–6 dní. Při použití larvicidů ná se začne pokorně zajímat i o možnostiprovedeme ošetření za 8–10 dní po zjištění ochrany svých jabloní nebo švestek protivrcholu letové aktivity. obalečům.

9. Použití insekticidů je nutné, když se na Snad k tomu přispěje i tohle vzpomínání100 náhodně kontrolovaných plodech na rady a doporučení prof. Ing. Dr. Eduar-naleznou nejméně 2 vajíčka obaleče. da Baudyše z roku 1927!Vajíčka obaleč jablečného mají tvar velmi Ing. Zdeněk Simek, Znojmoploché čočky, jsou mléčně bílá, asi 1 mmvelká a samičky je kladou jednotlivě přilepe-ním na plody a k nim přilehlé listy.

10. Pamatuj: Každý motýlek - samičkaobaleče jablečného může naklást 30 až100 vajíček! Každá housenka může běhemsvého života poškodit 2 až 3 plody!Závěrem:

Naši předchůdci před téměř devadesátilety neměli k dispozici ani feromonovélapáky pro monitoring a signalizaci, anisoučasnou paletu registrovaných ovicidů,ovilarvicidů a larvicidů, určitě postrádali idnešní zádové či motorové rosiče či postři-kovače ...

Ale určitě byli ve svém úsilí snižovatškody působené obaleči na jabloních aslivoních daleko snaživější, pracovitější adůslednější.

Současný zahrádkář má dvě možnosti:může dál hrdě prohlašovat, že nikdy „ne-stříkal a stříkat nebude“. Jistě, ale pak semusí smířit s tím, co mu zejména v někte-rých letech škůdci a choroby na jeho jablo-ních a slivoních (nebo častěji pod nimi)laskavě ponechají.

Jen málokdy toho bývá mnoho. A v lep-ším případě většina jeho plodů skončí

FAZOLE Z RŮZNÝCH POHLEDŮ

Fazole nás už od dětských let udivují alákají barevnými semeny. Je to luštěnina,zelenina i okrasná rostlina s velkou mno-hotvárností. Platí to dokonce i mluvnicky.Pro botanické druhy je správný rod mužský(např. ten fazol obecný), běžně se všakpoužívá spíše rod ženský (ta strakatáfazole) a častěji pak mluvíme v množnémčísle. Tedy vaříme hrách, čočku, ale fazole(nikoliv fazol nebo fazoli).

Je dobré znát, zvláště pokud nakupujetesemena fazolí, i jména v zahraničí.

Fazole slovensky je fazuľa, polsky fasola,německy Bohne, anglicky beans, francouz-sky haricots, rusky ôŕnieü, maďarsky bab,italsky fagioli.

Pokud se fazole používají jako zraléplody, řadí se mezi luštěniny (protože seluští) neboli luskoviny (protože plod jelusk); vždy jde o souhrnné pojmenovánípro skupinu hospodářsky využívanýchrostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae).Dříve se tyto nazývaly vikvovité (Viciaceae)nebo i motýlokvěté (Leguminosae) podle

30

zvláštního květu. Patří sem hrách, čočka, tech 1934-1938 uváděn 14865 ha. V letechsója, cizrna, podzemnice olejná (burské 1948 až 55 to bylo 8893 ha, v letech 1956oříšky), vikev, peluška, bob, hrachor jedlý až 59 jen 6406 ha a v roce 1964 pokleslaa konečně též fazole. osetá plocha na 1924 ha. V ČR se ještě

Když se ovšem fazole pěstují pro sklizeň v devadesátých létech minulého stoletínezralých lusků, řadí se jednoznačně mezi osévalo 300 až 900 ha na jižní Moravě,zeleninu a označují se jako fazolky. Třetí v Polabí a v Poohří. Nyní jsou u drobnýchrole, kterou tyto rostliny někdy hrají, je pěstitelů přibližně 3 ha! Dovážíme z hodněokrasná. vzdálených krajů, jako jsou Kanada, Čína,Původ

První se s fazolemi seznámil již KryštofKolumbus na Kubě. Během 16. stoletínacházeli mnozí další Evropané Indiánypěstované fazole, a to na území Aztékův Mexiku, Majů ve Střední Americe i Inkův Andách. Fazole byly prostě od územídnešních USA a Kanady po Chile.

Podle archeologických nálezů se nejstar-ší pěstování fazolí datuje v údolí And dotřetího tisíciletí před našim letopočtem.Fazole si patrně Indiáni osvojili ještě do-konce před kukuřicí. Později s ní bylyvysévány do smíšených kultur, kde kukuři-ce byla polodivokým popínavým formámfazolí oporou.

Ve Španělsku vzbudily fazole značnoupozornost. Ovšem tak jako u jiných tehdyz Ameriky dovážených rostlin byly i tytozpočátku spíše okrasnou kuriozitou. Uká-zalo se však, že docela velká semena jsoujedlá, výživná a chutná. Navíc úroda neby-la zanedbatelná. Už v 17. století byly fazo-le ve Francii běžnou luštěninou a počát-kem ledna se tu konávaly i fazolové slav-nosti. Z Francie pak vedla cesta do celéEvropy (až k 60E severní šířky). Tam, kdeuž spolehlivě většina lusků nevyzrávala, seuplatnily lusky nezralé.Produkce

Ze všech luštěnin se celosvětově nejvícepěstují právě fazole (rozvojové země),pokud pomineme sóju, která se řadí spíšemezi olejniny. Nejvíce fazolí se pak sklidí azkonzumuje v Jižní a Střední Americe;pochází odtud 30 % světové produkce.Pořadí šesti největších producentů je:Brazílie, Barma, Indie, USA, Mexiko, Čína.

V Československu (včetně ZakarpatskéUkrajiny) byl průměr osevních ploch v le-

Etiopie, Barma. Zemi původu na obaluovšem nenajdeme vždy nebo je uvedenamimo EU. Ročně k nám dovážíme 3500 až7500 t suchých fazolí.

Spotřeba luštěnin na jednoho obyvatelev ČR vypadá takto: hrách 1,0 kg, fazole0,6 kg, čočka 0,6 kg, jiné (např. cizrna)0,2 kg. Celkově 2,4 kg. Toto číslo sev poslední době nemění. Podle představ ozdravé výživě by se mělo zvýšit minimálněna 4 kg.

Tradiční zeleninou pro mrazírny a kon-zervárny jsou nezralé fazolové lusky. Protyto účely se nyní keříčkové fazolky pěstujív ČR na 60 až 90 ha; i zde se však plochyv posledních letech snížily.Popis druhů

U nás se pěstují takřka výlučně jen dvanásledující druhy.Fazol zahradní, f. obecný (Phaseolus vulgaris)

Jednoletá nehluboce kořenící bylina.Podle vzrůstu se rozlišují dvě variety:tyčková (var. vulgaris) má lodyhu poměrnětenkou, levotočivou dlouhou 2 až 3 m;keříčková (var. nanus), jež vznikla mutacípozději, má přímou nepoléhavou lodyhus ukončeným růstem ve výšce do 50 cm(někdy se slabými vybíhajícími, ovíjivýmivýhonky). Listy jsou umístěny střídavě,jsou složené, trojčetné. Barva květu je bílánebo nafialovělá.

Plodem je lusk 10 až 20 cm dlouhý (u tyč-kových dokonce až 30 cm), který může mítaž 10 semen. Jejich tvar je od takřka kulo-vitého po úzce válcovitý, někdy ledvinovitýa mírně prohlý. Délka semen je obvyklemezi 6 až 18 mm. Tisíc semen váží 150 až800 g (pro hmotnost 1000 semen se všeo-becně u rostlin užívá zkratka HTS).

31

Také barva je hodně variabilní od bílé, spoň 150 m. Pokud vyséváme fazol šarlato-lehce nazelenalé, světle béžové, hnědožlu- vý v různých barvách vedle sebe, sklízímeté, kaštanově hnědé, hnědofialové po třeba i z bílých fazolí určité procento čer-černou; navíc jsou i fazole vícebarevné i ných. Štěpení barev je docela překvapivés různou kresbou nebo s jedinou odlišnou a zábavné. Fazol šarlatový se normálněskvrnou různé velikosti. nekříží s fazolem obecným.

Druh je z velké části samosprašný. Po- Fazol šarlatový je druh sice vitální akud se ovšem bezprostředně vedle sebe odolný, ale s dosti dlouhou vegetačnípěstují různé odrůdy, vyskytnou se změny dobou. Sklizeň semen je za 110 až 135 dníhlavně z hlediska vláknitosti lusku. po výsevu, tedy od září do prvních mrazů.Fazol šarlatový, f. ohnivý, f. mnohokvětý(Phaseolus coccineus, syn. Ph. multiflorus)

Druh je na rozdíl od předešlého podstat-ně mohutnějšího vzrůstu, dosahuje výškyv optimálních podmínkách až 4 m. Existujetaké fazol šarlatový keříčkovitého vzrůstu,ale nenalezl u nás rozšíření.

Na rozdíl od fazolu zahradního je v bar-vách květů u tohoto druhu zastoupena ičervená. Květy ovšem mohou být také bílénebo působivě dvoubarevné. Lusk skrýváobvykle po třech až šesti semenech. Nezra-lý lusk s drsným povrchem je vhodný kekonzumaci jen v mládí, později vylupujememěkká semena pro rychlé upotřebení,nakonec je sklízíme v suchém stavu.

Zralá semena jsou v kombinaci světlehnědé a tmavě hnědé barvy nebo fialové ačerné barvy; dále celá bílá a celá černá.Tyto různé barvy fazolu šarlatového nalez-neme mezi krajovými odrůdami, v semenář-stvích bývá výběr velmi omezený. Tvar jeledvinovitý. Semena jsou na první pohledpodstatně větší než u předešlého druhu,délka 18 až 25 mm. Tisíc semen váží více1300 až 1600 g. Z hlediska tvaru a velikostijsou semena málo variabilní.

Fazol šarlatový je ve své domovině rostli-nou vytrvalou a na podzim při rytí u nějpozorujeme dosti mohutné až hlízovitěztloustlé kořeny. Tyto se dají přes zimuuchovávat ve stejných podmínkách jakojiřinky. Na jaře však trvá dlouho, než vyrašía podstatě nerostou rychleji než obvyklévýsevy. Pěstovat fazol šarlatový jako vytr-valou rostlinu je tedy i u nás možné, alepracné a nepraktické.

Druh je výrazně cizosprašný, izolačnívzdálenost při pěstování na osivo je ale-

Druh byl a je oblíben na venkově. Jehovelká semena jsou známá hlavně na Valaš-sku a Slovácku pod lidovým názvem „švá-bi“; pro určitou podobu s těmito tvory.Fazol měsíční, limské boby (Phaseolus lunatus)

Vyznačuje se srpovitě zahnutými, široký-mi a krátkými lusky s 2–3 ledvinovitýmivětšinou plochými bílými semeny, někdy itmavě purpurovými s paprsčitým rýhová-ním. Původní druh je tyčkový; kultivarytaké keříčkové. Tento jihoamerický fazolpro naše podmínky není moc vhodný.V pokusném pěstování se jevil jako velmipozdní a dozrávala jen malá část lusků.Odrůdy

Lidé mezi fazolemi vždy vybírali semenanejpěknější nebo největší. Vzniklo takvelké množství krajových odrůd, kterédodnes můžeme potkat hlavně na místníchtrzích. Pokud nebudeme požadovat tennejvětší výnos, uspokojí nás. Při pěstovánífazolek na sklizeň nezralých lusek se všakvyplatí koupit si bezvláknité odrůdy. Podlesemen vláknitost moc nepoznáme. V seme-nářstvích jsou nabízeny desítky odrůdfazolu zahradního. Následuje proto jenjejich letmý výběr.Keříčkové fazole bez vláken

Lusky jsou v nezralém stavu na průřezuokrouhlé až kulaté; nikoliv ploché. V zralos-ti lusky u bezvláknitých fazolí samy nepu-kají, jsou zaškrcované a každá fazole amusí se dosti pracně luštit. Odrůdy se lišívybarvením nezralých lusků. Nejčastějšíjsou bezvláknité fazole zelenoluské. Ty,které mají barvu žlutou, se občas označujíjako chřestové. Někdy se uvádí, že jsou

32

jemnější než zelenoluské, ale podstatnýrozdíl asi nebude. Nověji se vyskytují iodrůdy s lusky intenzivně fialovými, pouvaření se však toto zabarvení mění nazelené. V době zralosti jsou lusky všechkeříčkových fazolí víceméně stejné barvy.Odrůdy fazolí této na zahradách nejčastějipěstované skupiny se liší poněkud výškourostlin, raností, délkou lusků a jejich v kon-zervárnách požadovanou rovností. Šlech-tění je zaměřeno mimo výnosu na jednorá-zovost sklizně (nejlépe se daří z 80 %),odolnost vůči chorobám a nepoléhavost.Keříčkové, bez vláken, zelenoluské:´Achim´, ´Atlantide´, ´Blanka´, ´Bolero´,´Bona´, ´Contender´, ´Dita´, ´Gama´, ´Gusty-´, ´Katka´, ´Labrador´, ´Larma´, ´Montano´,´Nautica´, ´Nerina´, ´Strike´, ´Valja´. Keříčkové, bez vláken, žlutoluské:´Aidagold´, ´Berthold´, ´Gondola´, ´Jantar´,´Luna´, ´Maxidor´, ´Rias´.Keříčkové bez vláken, fialové lusky:´Purple Queen´, ´Royal Burgundy´.Keříčkové fazole pěstované pro zralásemena

Dají se v zralém stavu velmi dobře vylu-povat, v nezralém obsahují vlákna. Odrůdyse liší raností, tvarem a délkou lusků, alehlavně velikostí a vybarvením semen.´Aura´, ´Carmen´, ´Coco de Praque´, ´Inka´, ´Petra´, ´Rocco´, ´Tailor´.Tyčkové fazole bez vláken a pergamenu

Na rozdíl od tyčkových fazolí mohou míti bezvláknité odrůdy v nezralém stavulusky dosti ploché. Také zde jsou fazoles nezralými lusky různě, výrazně vybarve-nými. Odrůdy mohou být značně rozdílnétaké výškou rostliny, raností, utvářenímlusků i barvou zralých semen.Tyčkové, bez vláken, zelenoluské:´Algarve´, ´Belmonte´, ´Neckarkönigin´,´Regius´, ´Supermarconi Limca´Tyčkové, bez vláken, žlutoluské´Goldelfe´, ´Neckargold´, ´Reingold´ Tyčkové, bez vláken, fialové lusky:´Blauhilde´, ´Blue Lake´ Tyčkové, bez vláken, fialově skvrnitý lusk´Merveille de Piemonte´

Tyčkové fazole pěstované pro zralásemena

Zde záleží hlavně na ranosti, aby semohla před mrazy stihnout celá nebo skorocelá sklizeň. Odrůdy se velmi liší barvou avelikostí zralých semen; dále také výškourostlin.´Borlotto di Vigevano´, ´Corona´, ´Meravig-lia di Venezia´, ´Radka´Nároky

Musíme si uvědomit, že fazole jsou rostli-ny v každém případě teplomilné a nesnáše-jící ani slabý přízemní mráz. Minimálníteplota pro růst je 10 °C, optimální rozmezípro růst 16 až 21 °C, pro kvetení 20 až25 °C.

Na sklizeň zralých semen se dají u náspěstovat v nížinách a teplých pahorkati-nách. Pro nezralé lusky, vzhledem kekrátké vegetační době to jde u keříčkovýchfazolí i na chráněném místě v podhůří.Ideální je půda lehčí, písčitohlinitá až hlini-tá, dobře zásobená humusem. Nevhodnépro fazole jsou půdy těžké, uléhavé, podeštích dlouho rozbahnělé. Půda by mělabýt mírně kyselá až neutrální (pH 6 až 7).Fazole sice přežijí i suchá období, alepřestávají zakládat květy. Když jim pakpovadnou listy, je akutní nebezpečí, žeuhynou celé rostliny. Vlhké počasí v dobědozrávání ovšem naopak napomáhá roz-voji chorob.

Záhon musí být na plném slunci. Pěsto-vat fazole při jakémkoliv zastínění nemásmysl. Rostliny sice narostou, ale kvetenía násada lusků mohou být žalostně malé.U tyčkových fazolí musíme také dbát na to,aby místo nebylo moc větrné.

Na předplodinu nejsou fazole v žádnémpřípadě náročné. Mohou se vysévat iněkolik roků po sobě na stejný pozemek.Je to dokonce výhodné, protože mohouhned od počátku vegetace využívat hlízna-té baktérie (rod Rhizobium) pro získávánívzdušného dusíku. Fazole jsou samy vý-bornou předplodinou. Půdu předávajíobohacenou dusíkem, což se ještě zvy-šuje, pokud zaryjeme po sklizni rostlinyzelené.

33

Keříčkové fazole mají krátkou vegetační snadno a rychle pro ně využít všechnadobu. Dají se proto výhodně vysévat na z různých důvodů volná místa.zahradě po sklizni ředkviček, salátu, špená- Fazole můžeme vysévat dvojím způso-tu, kopru, raných kedluben i kapusty. Ně- bem. Je možno sít do řádků jednotlivákdy můžeme vysévat i mezi zbytky přede- semena asi 5 až 10 cm od sebe. Vzdále-šlé ještě nesklizené zeleniny. Možné jsou nost řádků je 35 až 50 cm. Při pěstováníovšem také výsevy po jarních drobných na poli je vyšší podle použité mechaniza-cibulovinách, tulipánech, narcisech, hya- ce. Na záhumenkách se s oblibou přidáva-cintech. Pokud v tom roce cibule nesklízí- ly řádky fazolí i k řepě, bramborám, tykvímme, je pochopitelně třeba pracovat jen nebo na okraj pole s kukuřicí.opatrně a povrchově. Pro pěstování v malém na zahrádkách je

Fazole nepěstujeme zpravidla ve fóliov- patrně vhodnější výsev fazolí hnízdový,níku nebo skleníku. Vysoké teploty omezují neboť umožňuje prokypřování i v řádku.kvetení, silné je napadení sviluškou. Při- Minimální vzdálenost u keříčkových fazolírychlování není ani nutné, protože fazolky mezi důlky by měla být 20 cm; lépe 25 ažse dají uchovávat mražením v nesnížené 30 cm. Při nedostatku plochy uděláme řád-kvalitě. ky s důlky 25 cm od sebe a v řádku vysé-Výsev

Nejnižší teplota, kdy fazole mohou klíčit,se uvádí 9-10 EC. Pro porovnání u hrachujsou to 1- 4 EC, u pšenice 3-4 EC, kukuřicenebo slunečnice 8-10 EC. Fazole při vzchá-zení ohrožují choroby. Často se protosemena prodávají již proti nim namořená;pak mají výstražnou nejčastěji fialovounebo modrou barvu, aby se tyto fazolenedopatřením nedostaly do jídla.

I v nejteplejších polohách je vhodnéfazole vysévat nejdříve v prvních květno-vých dnech. Při dubnovém termínu budoudlouho ležet v půdě a nakonec uhnijí. Nadzemí by měly být až po „zmrzlých mužích“.Pokud je nebezpečí mrazů, rašící fazolemírně nakopčíme. Bude jim asi týden trvat,než opět prorostou nad povrch půdy, cožstačí k záchraně. Když fazole přece jenzmrznou, dlouho neváháme a do koncekvětna sejeme znovu.

Pokud vyséváme keříčkové bezvláknitéfazole v intervalech asi 3 týdnů, zajistímese rovnoměrný přísun fazolových lusků dokuchyně od července do září. Vhodnétermíny jsou tedy: počátek května, koneckvětna, polovina června, začátek července.Pozdější výsevy již neposkytnou lusky, ikdyž fazole se normálně zelenají, protožerostlina vnímá zkracující se den i nočnípoklesy teplot. Na počátku prázdnin je také Jakmile počnou fazole vzcházet, okopá-vhodné obejít se sáčkem fazolí zahradu a váme, což je dobré později opakovat po

váme do důlků na 15 až 20 cm. U tyčko-vých fazolí sejeme do důlků navzájemvzdálených alespoň 40 cm (u fazolu šarla-tového 50 cm), pokud jsou v jediné řadě;jinak minimálně 60 cm, podle uspořádaníkonstrukce.

Do každého důlku dáme alespoň 5 se-men; pokud nemáme jistotu o kvalitě fazolípochopitelně více; třeba 8 i 10. Fazoleraději nenamáčíme, pokud nevíme, zdastihneme dobře stále zalévat. Hloubkavýsevu je vhodná 3 až 6 cm. Po výsevupůdu mírně utužíme, počátky řádků sioznačíme kolíky. Fazole vzchází za 6 až14 dní. Jakmile je jasné, kde jsou, půduv okolí jemně prokypříme. Fazole nesná-šejí „půdní škraloup“. Pokud nám kvalitnísemena v teplém období nevzcházejí,mohou za to často slimáci, kteří je likvidujívlastně pod zemí.

Předpěstování fazolí v kontejnerech avýsadba sazenic se prakticky nedělá.Rostliny na určitou dobu po přesazenízastavují růst, efekt pracného předpěstová-ní je pak nevýrazný.

Fazole udržují uspokojivou klíčivost nepří-liš dlouho. Dá se při chladném skladovánípočítat asi s třemi roky, pak náhle můžebýt klíčivost nulová.Péče během vegetace

34

každém velkém dešti. Když rostliny pak až vyšších dávkách. Vápníme jen na pů-vytvoří jakési „keříky“, přihrneme k nim dách vysloveně kyselých.půdu. Kompaktní porost později úplně V létě se občas stává, že i při většímzaplní plochu a péče se omezí na případ- suchu fazole viditelněnevadnou, ale přesta-nou zálivku do rýh mezi řádky. Stálé rosení nou nasazovat květy. Je tedy velmi vhodnálistů není u fazolí vhodné, protože podpo- pozorná zálivka. Někdy po letní bouři seruje houbové choroby. mohou keříčkové fazole doslova vyvrátit.

Porost fazolí udržujeme v bezplevelném Tomu předejdeme, když k rostlinám nastavu. Mimo vytrvalých plevelů dáváme exponovaných místech zapíchneme kolíkhlavní pozor na ty jednoleté, které vzchá- a lodyhy k němu přivážeme.zejí až po mrazech a tedy až po výsevufazolí. Patří sem laskavce, pěťoury, ježatkakuří noha nebo třeba lilek černý.

Pro tyčkové fazole je potřeba nejpozdějido doby vzniku přízemních „keříků“ zhoto-vit konstrukci. Lépe je však tak učinit ještěpřed setím a pošlapanou půdu zkypřit.Musíme si uvědomit, že fazole se dokážoupřidržovat dobře provázků, pletenýchprádlových šňůr a tenčích latěk. Po hlad-kých izolovaných drátech a silonech mo-hou sjíždět. Proto z těchto materiálů dělá-me raději sítě. Fazole nejsou schopny sekvalitně uchytit k silnějším konstrukcím,pouličním sloupům, ke stěnám. Fazolerostou kolmo vzhůru nebo šikmo vzhůru;nikoliv však vodorovně.

Pokud chceme vytvořit pro tyčkové fazolekonstrukci na otevřené ploše, je nejsnad-nější opatřit si asi 3 m dlouhé tyče. Tyzapustit na půl metru do země a nahořevždy tři nebo čtyři svázat. Také lze pocho-pitelně spojovat tyče stojící ve dvou řadáchproti sobě a vytvářet jakýsi tunel. Ideální jepak ke vzcházejícímu hnízdu s fazolemizapíchnout kolík, na něj navázat provázek,jehož druhý konec přivážeme na horní spojtyčí. Tyčkové fazole se dají pochopitelněvýborně pěstovat u drátěného plotu, kterýna výšku nastavíme tyčemi.

Na kořenech fazolí můžeme pozorovat ipouhým okem hlízky. Protože dokážouvázat dusík přímo ze vzduchu a předávatjej rostlině, dusíkatá hnojiva nepoužívámenebo jen ve velmi malé dávce k podpořepočátečního růstu. Větší dávky dusíkuvšak těmto užitečným baktériím škodí.Fosforečnými a draselnými (bezchlórový-mi) hnojivy se naopak má hnojit v středních

SklizeňJako vlastně všechny současné země-

dělské plodiny také fazole jsou šlechtěnyna jednorázovou a mechanizovanou polnísklizeň. My na zahrádce ovšem můžemesklízet od července (asi 60 dní po výsevu)nezralé, ale plně vyvinuté lusky probírkouvždy asi po týdnu. Byla by velká chyba, jeneotrhávat; remontantní schopnost jeveliká a budete překvapeni, kolik fazoleknakonec získáte třeba i z několika rostlin.Lusky je třeba opatrně odstřihovat, abynedošlo k vylomení okolních ještě malých.Nezralé lusky u tyčkových fazolí začínámesklízet až v druhé polovině srpna.

Zralá semena sklízíme ve chvilce, kdylusky papírově šustí, jdou snadno vyluštit(nikoliv u bezvláknitých odrůd), semenajsou vybarvená a pevná. Později samavypadávají a uhnívají. Jsme-li nuceni sklí-zet za vlhkého počasí, dosušujeme v tenkévrstvě. Nejranější keříčkové fazole dozrá-vají v srpnu asi 100 dnů po výsevu.

U tyčkových fazolí zrají nejprve dolnílusky. Pokud na podzim hrozí již akutnínebezpečí mrazů, neváháme a sklidímevše; nejlépe i s rostlinami, které pověsímena teplé, ale větrané místo, aby se luskynezapařily.

Hodně nezralá fazolová semena bývajívelká, měkká, netypicky světle vybarvená.Po zaschnutí nejsou kvalitní, proto lépe jetyto ihned upotřebit v kuchyni. Někdy na-mrznou na fazolích jen listy, někdy jenpovrchově lusky, až nakonec i semenauvnitř. Poznáme to na nich podle rezavýchskvrn. Takové fazole rychle plesnivějí, a toi nenápadně pod slupkou. Fazole námpomrznou, pokud jde o výrazně pozdní

35

odrůdu (zahraniční), pozdní termín výsevu,špatnou péči (hlavně zálivku) nebo pokudmáme zahradu v podhůří či v mrazovékotlině. Sklizeň zralých fazolí nastává oddruhé poloviny srpna.

U luštěnin nemůžeme očekávat tak velkéúrody jako u obilnin. Hektarový výnosv USA a Kanadě je 1,0 až 2,5 tuny su-chých fazolí (u keříčkových i tyčkovýchpřibližně stejný). V ČR pouze 0,5 až 1,5 t.Pokud si to přepočítáme na poměry záhon-ků na zahrádkách, dělá to 50 až 150 gz čtverečního metru. Výjimkou je fazolšarlatový, u něhož v optimálních podmín-kách můžeme sklidit až 600 g. U keříčko-vých fazolí se urodí nezralých lusků 8 až12 t/ha, u tyčkových nezralých lusků 12 až20 t/ha. Na malých zahrádkách je tedydaleko vhodnější pěstovat fazole na skli-zeň nezralých lusků. Při dobré péči může-me z metru čtverečního získat u keříčko-vých odrůd i kilo lusků.Choroby Dnešní odrůdy fazolí jsou k chorobámpodstatně odolnější než ty, které tu bylytřeba před padesáti lety. U houbovýchchorob je možno v nouzi použít Champion,Korzar nebo Kuprikol, ale většinou seobejdeme bez postřiků. Vždy je potřebavysévat zdravá semena, likvidovat napade-né rostliny, nepřehušťovat porost.Virová mozaika fazolu

Listy jsou pokryté světlezelenými skvrna-mi, kolem nervů tmavší zeleň, listy mírnězkadeřené. Celkově rostlina je zakrnělá.Bakteriální skvrnitost fazolu

Na listech jsou skvrny vodnaté, světlezelené. Skvrny se množí, hnědnou, listhyne. Na luskách jsou okrouhlé světlezelené, tzv. olejové skvrny, lusky jsou krat-ší a znetvořené.Antraknóza fazolu

Houbová choroba. Na listech a stoncíchnepravidelné, okrouhlé hnědé skvrny. Naluskách nápadné skvrny různých rozměrů,kruhovité, uvnitř hnědé s tmavou obrubou.Z lusků prorůstá houba do semen, nanichž vytváří proláklé zahnědlé skvrny.

Rez (rzivost) fazoluHoubová choroba. Bílé kupky na spodní

straně listů, na horní straně v místě skvrnyje list vypouklý. Později vidíme černé kupkyvýtrusů, které jsou také na deformovanýchluskách.ŠkůdciZrnokaz fazolový

Pokud někde v bytě v teple si uschovátesuché fazolové lusky v sáčku pro pozdějšívyluštění, můžete uslyšet slabé šustění.Fazole jsou na četných místech provrtánylarvami. Z těchto kulatých asi 1 až 2 mmvelkých otvorů pak vyletuje asi 4 mm dlou-hý, oválný, tmavě skvrnitě zbarvený brouk.Vyhledává další fazole v okolí, které opětničí. Prokouše nejen papírové sáčky, ale iumělohmotné kelímky. Zrnokaz fazolovýdokáže v krátké době zlikvidovat mnohofazolí. Pochází z Jižní Ameriky, ale rozšířilse do celého světa. V chladnějších oblas-tech žije jen ve skladech, ovšem u násběžně i venku, kde napadá fazole ke koncivegetace. Samička naklade asi 50 vajíčekna povrch fazolí a vylíhlé larvy se do fazolízavrtávají, obvykle několik do jedné. Živíse jejich vnitřkem. Vývoj trvá dva měsíce.Brouci pak žijí také asi dva měsíce. Brzojsou po celém bytě, hlavně je odhalíteu okna, protože létají za světlem. V teplémpočasí pak mohou venku překonat vzdále-nost až kilometru. V létě také nakladevajíčka už na poli do ještě měkkých lusků.Brouk napadá jenom fazole.

Naše obrana může být u osiva i chemic-ká, ale dá se také založit elegantně navelké teplomilnosti tohoto škůdce. Suchéfazole ještě bez známek napadení conejdříve zabalíme tak, že nemohou na-vlhnout a dáme na jeden den do mrazákuna -18 EC. Takto ošetřené fazole nejenuplatníme v kuchyni, ale také normálněklíčí. Jinak je vhodné fazole vždy uchová-vat v dobře uzavřeném obalu v pokudmožno co nejchladnější místnosti.Slimáci

Nejnebezpečnější jsou, jak už bylo zmí-něno, v období vzcházení. Ovšem i později

36

u keříčkových fazolí se v hustém porostumohou ukrývat ve velkém množství aběhem několika dní z rostlin zbudou jenpahýly. Jako první napadají lusky, které sedotýkají země.

Z dalších škůdců jen připomínáme mož-nost napadení mšicemi, třásněnkami, svi-luškami, klopuškami.Léčivé a jedovaté látky

Je to málo známo, ale vyluštěné suchéfazolové lusky (vláknitých forem) bez se-men jsou součástí již dlouho a stále u násprodávaného léčivého čaje Diabetan. Tatočajová směs je v lékárnách k dispozici jakořezaná čajová směs nebo i jako nálevovésáčky. Fazolové lusky (obsahují látkufaseolin) tvoří dokonce ve směsi největšípodíl; dále jsou tam lodyhy borůvek, šalvě-je lékařské, jestřabiny (Galega officinalis),rdesna ptačího, listy ostružiníku, kořenysmetánky, lékořice a lopuchu, semenafenyklu. V návodu se dále dočteme, žepoužití tohoto tradičního rostlinného léčivé-ho přípravku je založeno výhradně nazkušenosti. Slouží jako doplňková léčbacukrovky, působí močopudně. Nápoj sepřipravuje vyluhováním ve vařící vodě podobu 15 minutách. Literatura (Korbelář)k tomu dodává, že léčivé působení jesporné.

Někdy lidé zkoušejí jíst vyloupané měkkéfazole přímo u záhonku podobně jakozelený hrášek. Je třeba zdůraznit, že syro-vé fazole obsahují mírně toxické bílkovinnélátky toxalbuminy, které vyvolávají střevní -potíže. Vařením (půl hodiny) se jedovatostruší. Také nezralé fazolové lusky vždydoměkka uvaříme. Stálý kontakt s nezralý-mi fazolovými lusky může u některých lidívyvolat kožní onemocnění, kterému sev konzervárnách říká „fazolový svrab“.

Ještě je potřeba se zde zmínit o jednéspeciální vlastnosti fazolí i jiných luštěnin,totiž, že způsobují nadýmání. Mohou za tozvláštní cukry, které lidský organismusnedokáže využít a procházení zažívacímtraktem beze změn. Nakonec je ovšemv tlustém střevě rozkládají baktérie naplyny.

Fazole v kuchyniZvláštností luštěnin je vysoký obsah

bílkovin. Fazole jich mají průměrně 23 %;zatímco pšenice jen 12 %. Bílkoviny luště-nin jsou navíc jiného typu než u obilovin avzájemně se dobře doplňují. Fazole dourčité míry nahrazují maso ve vegetarián-ské kuchyni.

Nevýhodou kuchyňského zpracovánísuchých fazolí je jejich dlouhá příprava.Někdy to ovšem moc nevadilo - u zlatoko-pů (v knihách uváděné boby jsou vlastněfazole), na expedicích, na lodích. Zde všu-de se oceňovala nejvíce lehce přenosná atrvanlivá zásoba bílkovin.

My si fazole před vařením přebereme,procedíme a vyplavíme nečistoty a paknamočíme alespoň na 12 hodin do čistévody. Čím jsou fazole starší a vysušenější,tím déle je potřeba namáčet. Slupky u fa-zolí se krabatí a je-li to zapotřebí, můžemeje před vařením promnutím odstranit. Vodupřed vařením vyměníme. Vaříme raději vevětším množství vody v tlakovém (Papino-vě) hrnci asi hodinu. Fazole zásadně předuvařením neosolíme.

Polévky je možno dělat s brambory azeleninou včetně paprik a rajčat. Omáčkys kečupem a pálivou paprikou nebo jemnésmetanové s majoránkou.

Další možností jak využit fazole jsousaláty doplněné různou zeleninou i ma-jonézou, kaše i pomazánky. Vařené aprolisované fazole lze též přidávat přímodo těst moučníků nebo z nich tvarovatplacičky na smažení.

Fazole se dají také dobře kombinovats masem; zvláště uzeným a s uzeninami.

Fazole jsou nejoblíbenější v kuchynijihoamerické, mexické, kubánské, jihu USAa kuchyně španělské. Jedí se však skorovšude. Speciality z nich najdeme tedy takév kuchyni francouzské, italské, maďarskéi anglické nebo indické. Jako koření s fazo-lemi nejvíce ladí: paprika sladká i pálivá,pepř, majoránka, česnek, bazalka, saturej-ka zahradní i horská, tymián, dobromysl,rozmarýn, yzop, šalvěj, estragon, levan-dule, směs provensálského koření i kari.

37

Také nezralé fazolové lusky před další razné květy mimo bílé barvy i červené.úpravou řádně doměkka uvaříme. Po dů- Pokud se rozhodneme pro tyčkovou formukladném umytí je nejlépe uvařit lusky celé, fazolu zahradního, můžeme ocenit zaseaž pak odřízneme stopky a špičky lusků. někdy fialové nebo mramorované lusky.Pokud přitom zjistíme vlákna, odtržením je Výrazně vybarvené nezralé lusky mají takéodstraníme. některé odrůdy keříčkových fazolí, které by

Nezralé fazolové lusky obsahují hodně docela pěkně vypadaly v nádobě na vyvý-vody, bílkovin jsou asi 4 %. Z fazolovýchlusků připravujeme různé zeleninové amasové polévky. Nejlépe ovšem jejich chuťvynikne v kyselé smetanové polévces brambory. Dále můžeme z lusků dělatrůzné omáčky, saláty nebo je jen tak polo-žíme na talíř jako oblohu. Fazolky vydržípři teplotě +3 EC v chladící části ledničkyjeden až dva týdny. Nejvhodnější způsobna dlouhodobé uchování přebytků je zmra-zování. Pokud zavařujeme (90 EC, 40 mi-nut) dbáme na to, aby roztok byl kyselý(nikoliv jen slaný) a po dvou dnech sedoporučuje zavařování ještě opakovat.Tato důkladnost je na místě, protože fazol-ky obsahují bílkoviny; stejně jako masonebo houby.Okrasné využití

Patří u nás k základní obecné vědomosti,která se rozšířila po uvedení filmu Adélaještě nevečeřela, že baron Kracmar neboligeniální zločinec zvaný Zahradník v Ameri-ce „vypěstoval rychle klíčící fazoli a dávalse vynášet jejím rychle rostoucím odden-kem do oken bytů, které vylupoval“. Po-nechme stranou, že nahoru rostla lodyha,důležité je, že zde nalézáme jasný důkaz orychlosti růstu fazolí.

Ale vážně; u fazolu šarlatového bylazjištěna rekordní rychlost 7 cm za den.Z toho je patrno, že fazole dovedou rychlevytvořit velkou zelenou neprůhlednoustěnu i různá romantická zákoutí. Pokud jevyséváme počátkem května, trvá jim to jendva měsíce. Při pěstování fazole neporůs-tají vodorovné plochy (na rozdíl třeba odokrasných tykviček). Pokud lodyhy nena-leznou vhodnou oporu, snadno se ulomí.

Pro uplatnění na okrasné zahradě neboi v nádobě na terase či lodžii má rozhodují-cí význam fazol šarlatový, nejen pro rychlýrůst a sytou zeleň listů, ale i proto, že vý-

šeném místě.Sklizené suché fazole se někdy používají

do dekorací v interiéru. Mohou se nalepo-vat do různých obrazců a následně natřítbezbarvým lakem.Příbuzné rostliny

Mimo všeobecně známých americkýchfazolí, existují i příbuzné jednoleté druhyvyskytující se zejména v jihovýchodní Asii.Pěstují se zde již dlouho. Je zvláštní, žeunikly pozornosti. Snad za to mohla malávelikost semen i malý výnos; do Evropy sedostaly podstatně později než americkéfazole. Semena rodu Vigna se česky nazý-vají, mungo, adzuki, fazolka. Označovat jejako fazole je matoucí a tedy nepříliš šťast-né. Rostliny jsou to popínavé, dají se u náspěstovat, ale sklizeň je nevelká. Drobnásemena (3 až 5 mm) jsou žlutá, hnědá,černá i zelená. Semena se dají snadnouvařit, jsou lehce stravitelná, obsahembílkovin srovnatelná s normálními americ-kými fazolemi. Nepoužívají se jako zelenélusky, ale často semena nakličují a prodá-vají jako výhonky; patří do kuchyně čínskéa japonské.

RNDr. Jiří Žlebčík, VÚKOZ Průhonice

PĚSTOVÁNÍ EUSTOMY

Vážení zahrádkáři, rád bych se s vámipodělil o zkušenosti při pěstováni krásnékvětiny eustomy čili lisianthusu.

Na podzim roku 2002 jsem byl na ná-vštěvě ve skleníku zahradníka pana Bačinyv Brance u Opavy. Tam mi tuto květinu panBačina ukázal, ihned mě eustoma zaujala.V následujícím roce 2003 jsem se zúčast-nil zájezdu na výstavu „IGA“ v německémRoztoku. Tam jsem si prohlížel postupně

38

různé exponáty, a když jsem narazil na start) velmi slabý roztok. Snažím se zajistit,expozici, ve které byly naaranžovány aby denní teploty nepřesáhly 25 °C a nočnív nádobách po stovkách kusů eustomy, neklesly pod 5 °C. Pokud se tyto podmínkynemohl jsem z nich spustit oči. Tak jsem nedodrží, semenáče se přestanou vyvíjet,se rozhodl, že tyto květiny budu pěstovat. narůstají v nich pouze listy. Rostliny zůstá-

Na jaře 2004 jsem si od pana Bačiny vají v klidovém stadiu, nevytvářejí stonkyodkoupil asi 60 pelet eustom a s přispěním (tzv. růžovitost). „Růžovitosti“ se můžemeněkolika rad od tohoto zahradníka jsem vyhnout způsobem ošetřením vzcházejí-začal eustomy pěstovat. Lisianthus, neboli cích rostlin poté co osivo vzejde. Udržujteeustoma je původem z Texasu, Arizony,Colorada a Mexika. Ačkoliv rostlina bylaobjevena v pouštních oblastech, nenítypickou pouštní rostlinou. V původníchoblastech byla nalezena podél řek a v údo-lích, kde byla možnost přístupu k vodě.V létě, kdy jsou srážky méně časté „pou-štějí“ rostliny kořeny do velkých hloubek.Z tohoto důvodu je pro pěstování eustomykořenový systém klíčový.Příprava k výsevu a výsev(první stadium, 1. – 14. den) dla a přenáší ho na rostlinky a ty potom

Semena klíčí za 10–15 dnů, teplota půdyke klíčeni je 20–25 °C. Semena eustomyjsou velmi malá, proto se prodávají jenv peletkách (osivo je obaleno).

K výsevu používám dřevěné truhlíky, asi20 × 20 cm a hluboké 12 cm.Postup při výsevu

Truhlík naplním substrátem asi 3 cm odvrchu, utlačím ho a na povrch rozložímpeletky, které také přitlačím, porosím vo-dou a truhlík překryji sklem, ale ne zcela,rohy nechám volné pro větrání. Truhlíkpostavím do misky, ve které je voda, aumístím ho k oknu. Jelikož truhlík je dřevě-ný, nasává vodu z misky, předává ji sub-strátu a peletky pijí tuto vodu a pomalu serozpouštějí. Do vyklíčení nesmí povrchsubstrátu a peletky oschnout, musí sepravidelně rosit.

Voda je nezbytná pro rozpuštění pelet azdárné klíčení.Vzcházení semenáčků(druhé stadium 15.–21. den).

Poté co se objeví klíčky, přesunuji truhlíkna místo s dobrou cirkulací vzduchu asnížím teplotu na 15–20 °C, přihnojímdusíkem (ledek vápenatý nebo kristalon

v noci teploty 15 až 17 °C a přes den 25 až27 °C až do přesazení. Klíčovým momen-tem je chladné pěstování v noci po dobu12 hodin. Tento chladový systém zabráníproblémům dokonce i v teplých obdobích.Růst mladých rostlin (třetí stadium, 22. – 56. den)

Udržuji teploty jako při vzcházení seme-náčků. Rostliny by měly mít dostatek svět-la. Osvědčilo se mi dávat za truhlíky z vnitř-ní strany zrcadlo, světlo se odráží od zrca-

rostou rovně a nepřerůstají. Dále přihnojujislabým roztokem kristalonu nebo ledkuvápenatého. Přesazování (pikýrování) mladých rostli-nek (čtvrté stadium, 50. – 60. den)

Rostlinky mají mít 2 děložní lístky a 2pravé a jsou nyní připraveny na pikýrovánído hrnku nebo do sadbovače velikosti 3,5× 3,5 cm. Lisianthus má citlivý kořenovýsystém a je proto nutné být velmi opatrnýpři sázení. Včasné přesazení umožní, žekořeny zůstanou aktivní. Při pozdějšímpřesazování se aktivita kořenů snižuje,rostlinky hůře koření, později kvetou a majíkratší stonky. Pro pikýrování je vhodnýsubstrát RS 2 z České Skalice. Rostliny senesmí přesazovat příliš hluboko, jinakzahnívají tvořící se stonky. Pro dobrý startdo dalšího růstu je třeba po dobu 10 dnůudržovat v prostoru, kde jsou sazeničky,vysokou vzdušnou vlhkost a nedopustitvysušení substrátu.Rozmístění rostlin, zálivka

Sadbovače s rostlinami umístím ve skle-níku na regál, na kterém mám položenpozinkovaný plech a ten má okraje ohnutédo tvaru U a v něm je uložen „filc“. Na

39

tento filc rozložím sadbovače s rostlinkami. intenzivního slunečního záření a vysokýchPři zalévání přebytečnou vodu zadrží filc. teplot se doporučuje mírné přistínění skle-Eustoma pochází ze suchých oblastí, nej- níku k zabránění blednutí květů, ty se ře-větším problémem bývá napadení šedou žou jakmile se otevře jeden nebo vícehnilobou (Botryotinia fuckeliana). Vyšší květů. Mezi otevřením prvního a druhéhovlhkost substrátu je důležitá v raném stadiuvývoje, jakmile rostliny začnou „dozrávat“,objeví se poupata, zavlažování omezíme.Rostliny se musí zalévat jen na zeminu kekořenům, aby nedošlo k ovlhčení stonku alistů. Ideální je kapková závlaha přímo dopůdy, do hloubky 5–8 cm, což napodobujepůvodní podmínky a podporuje vytvořeníhlubokého a silného kořenového systému.Výsadba do pěstební nádoby

Dobře zakořeněné a zhruba 5 cm vysokésazenice je třeba vysadit, např. do vyhno-jeného záhonu ve skleníku (ve staré síle)ve sponu 10 × 15 cm. Já je vysazuji vestejném sponu do zelinářských beden„péček“ Či do stejně vysokých beden zná-mých z řeznictví. Do zelinářských beden jetřeba vložit netkanou textilii, do dna řeznic-kých beden se musí navrtat několik otvorůpro odtok přebytečné vody. Jednotlivéodrůdy lze pěstovat i v květináčích, ale protyto účely se používají odrůdy tzv. „hrn-kové“. Eustomy je možno pěstovat i venkuna záhoně, když je krásné počasí tak ikrásně kvetou, ale při deštivém počasí tytokvěty trpí.Výživa

Nároky na živiny nemá rostlina nijakvelké. Po přesazení se hnojí nejlépe vodo-rozpustnými hnojivy (kristalon plod a květ)v doporučené koncentraci jednou za 14dnů.Opora rostlin

Rostliny se ve větším množství pěstují nadrátěnkách s oky 12,5 × 12,5 cm. Já vyva-zuji eustomy k rákosovým tyčkám v době,kdy se začínají tvořit poupata.Kvetení, sklizen květů k řezu

Doba od výsevu do výsadby mladých z ciziny, ale znám jen jednoho zahradníka,rostlin na záhon trvá 2,5-3 měsíce. Období pana Hrušku z Církvic u Kutné Hory, kterýod výsadby do kvetení pak další 2–3 měsí- je pěstuje doma.ce. Rostliny bez přisvětlování nakvétají Semena je možno koupit od paní Evyv období od června do října. V období Kutlíkové z Libkovic pod Řípem.

květu je delší období, než mezi otevíránímdalších květů.

První květ se může řezat samostatně(s kratším stonkem do vazby). Následně seřežou stonky celé ve chvíli, kdy se otevřeldruhý a třetí květ.

Nařezané květiny se vkládají na dvěhodiny do teplé 20 °C vody (aby se „na-pily“). Poté se buď použijí do vazby nebovázy, nebo se uskladní v chladu při teplotě4 °C. Ve váze vydrží až 3 týdny, postupněrozkvétají další poupata.Nároky na světlo

Eustoma je rostlina dlouhodenní, přisvět-lení ve stádiu šestého pravého listu v doběod 22 do 02 hod. v noci pozitivně ovlivňujedobu vývoje, zkracuje dobu nakvétání.V řízené kultuře je možno tuto květinupěstovat prakticky celoročně. Rostlinám semusí zajistit minimální teplota 15 °C a při-světlení v době krátkého dne. Rostlinu jemožno pěstovat jako dvouletku, po odkvětuna podzim rostliny sestřihneme asi navýšku 5 cm. Pokud nemáme vytápěnýskleník, umístíme je do světlé místnosti, vekteré je alespoň 10 °C, na jaře rostlinaobrazí a vytvoří nové květní výhonky.Choroby a škůdci

Při špatném zalévání (na list a stonek)eustomu napadá šedá hniloba, také nazý-vána botrytida (Botryotinia fuckeliana).Může ji napadnout i sviluška chmelová,proto tuto květinu nepěstujte ve skleníkuspolečně s okurkami. V případě napadenísviluškou je třeba zavčas ošetřit rostlinychemicky (Vertimec 1,8 EC). Rostlinymohou poškodit i slimáci, použijeme přivýskytu slimáků granule na slimáky.

Dost veliké množství eustom se dováží

40

Pěstované série odrůd (ve více barvách) Připomeňme si nezastupitelnou úlohuse dělí na rané, polorané a pozdní. Jednot- vody v rostlině jako rozpouštědla umožňu-livé skupiny mají i doporučenou dobu jící transport látek, nedílné součásti meta-k výsevu. bolismu při fotosyntéze (nejdůležitějšíSkupina O - pro zimní sklizeňBORE WALIS, FIORETTI lSkupina l - období sklizně zima, jaro,podzimECHO, ROSITA1, WONDEROUS l, PO-LESTAR, PICCOLO lSkupina 2 - období sklizně jaro - léto,léto - podzimEXCALIBUR, MARIACHI, ROSITA2, FLA-MENCO, PICCOLO 2Skupina 3 - období sklizně jaro - léto,léto, podzimROSITA3, MARIACHI GRADE WHITE,PICCOLO 3, MIRAGEHRNKOVÉ - MATADOR, MERMAIDEustomy s jednoduchým květemPICCOLO 3, FIORETTI l, VELVET, WON-DEROUS l, POLESTAR, FLAMENCO,MERMAIDEustomy s dvojitým květemBOREALIS, ECHO, EXCALIBUR, ROSITAl, ROSITA 2, ROSITA 3, MATADOREustomy s čtyřnásobným květemMARIACHI, MARIACHI GRANDE WHITE

Přeji všem, kdo se rozhodnou tuto květi-nu pěstovat, hodně úspěchů.

Vilém Tomíček, Štěpánkovice, ÚS Opava

ZÁVLAHOVÁ VODA V ZAHRADĚ

Úspěšné zahradničení je podmíněnomožností využívat závlahu. Bez zavlažová-ní pěstovaných rostlin v období sucha neníúspěchů, ale ani nadbytečná závlaha neníprospěšná. Pěstitelské úspěchy přináší jenzavlažování v takových termínech a takový-mi množstvími dodávané závlahové vody,kterou mohou rostliny snadno přijímat ahospodárně využívat. Zároveň nutno brátohled na šetření závlahovou vodou použí-váním úsporných závlahových technickýchzpůsobů.

biochemický proces tvorby organickýchsloučenin z oxidu uhličitého a vody zavyužití světelného záření) i dýchání (získá-ní energie štěpením organických slouče-nin), pro termoregulaci (ochrana před prud-kými tepelnými výkyvy díky velké měrnékapacitě vody) i pro turgor (vnitřní tlak)buněk ovlivňující otevírání a zavírání průdu-chů (nutné pro výdej vodní páry a příjemoxidu uhličitého).

Všeobecně je známé, že rostliny nazahradě přijímají vodu a minerální látkypředevším kořeny (kromě vodních rostlin,které ji přijímají celým tělem) a také listy,např. z rosy. Pak je voda s minerálnímilátkami rozváděna z kořenů cévními svaz-ky směrem nahoru do těla rostlin a listů(tzv. transpirační proud) a produkty foto-syntézy (asimiláty) z míst jejich tvorby(především v buňkách listů) do míst jejichspotřeby směrem dolů (asimilační proud).Vodivé dráhy cévních svazků tvoří přede-vším cévy a cévice (u kapraďorostů a jeh-ličnanů), což jsou trubicové mrtvé buňky seztlustlými a zdřevnatělými stěnami jakosoučást xylému, které slouží transpirační-mu proudu. Druhou částí cévních svazkůjsou sítkovice, živé buňky žijící asi jedenrok, které slouží asimilačnímu proudu ajsou součástí floému.

Transpirační proud končí v listech, kdese voda rozprostírá ve vodní povlak nabuňkách tvořící řídkou prostorovou struktu-ru (tzv. houbový parenchym), který má 10až 30 krát větší plochu než povrch listu.K výparu z kapaliny dochází za každéteploty, ale čím je vyšší teplota, tím vyššíkinetickou energii mají jednotlivé molekulyvody a tím rychleji ve formě páry opouštějíhladinu vodního povlaku a odchází z listuprůduchy popř. v malém množství pokož-kou (kutikulou). K vyšší teplotě a tím ik transpiraci dochází s východem slunce asílícím slunečním zářením. Velký významhraje i nasycenost vzduchu vodní parou

41

v okolí listů a pohyb vzduchu, který transpi- tý objem vody v půdě, ale síly, které vodurací uvolněné vodní páry odvádí. Svou roli v půdě poutají. Rovněž je možno ovlivnitmá i stáří listů a jejich zastínění. Za běžné- intenzitu fotosyntézy v horkých letníchho letního dne probíhá intenzivní transpira- dnech tak, že se snižuje teplota a zvyšujece, kterou se ztenčuje vodní film a na vlhkost vzduchu v okolí listů závlahou opovrchu buněk roste záporný tlak na malých kapkách, čímž se udržují průduchytranspirační proud. Tento negativní tlak otevřené pro příjem oxidu uhličitého nutné-(tah) představuje fyzikální základ (tažnou ho pro fotosyntézu. Technické vyřešení sesílu) transpiračního proudu. Je důležité siuvědomit, že transpirace je pasivní děj,neboť transpirační proud je veden pouzena účet vnějšího energetického zdroje -především slunečního záření.

Při tomto celistvém pohledu na tok vodyz půdy rostlinou do ovzduší bylo nutnépochopit, že se z hlediska fyziky jedná otermodynamický proces, tedy že je vodav půdě i v rostlině držena stejnými silami.

Pro pohyb vody s rozpuštěnými látkamiz půdy rostlinou do ovzduší jsou rozhodují-cí rozdíly vodních potenciálů mezi listy,kořeny a půdou, neboť jsou zdrojem silzpůsobující tento tok. Voda se pohybujez míst o vyšším vodním potenciálu (nižšísací tlak půdy, nižší savé napětí buněk) domíst o nižším vodním potenciálu (vyššísací tlak půdy, vyšší savé napětí buněk).

I bez odborného poznání cesty transpi-račního proudu již před 5000 lety neolitičtízemědělci zavlažovali půdu a rovněž takodedávna zahrádkáři, ale vědecké po-znatky umožňují zavlažovat rostliny účel-něji a hospodárněji. Dosud se považovalapůdní kořenová vrstva (rhizosféra) za jaký-si půdní rezervoár vody, odkud rostlinyčerpaly vodu. Z pochopení principu tokuvody jako energetického děje vyplývá, žepro zdárný růst a vývoj rostliny není důleži

označuje jako klimatizační závlaha. Od-borně řečeno zvyšuje se vodní potenciálv listech (snižuje se tažná síla transpirační-ho proudu). Tento efekt se pozoruje i připoměrně nízké půdní zásobě vody, ale zameteorologické situace, kdy často vypadá-vají slabé ovzdušné srážky, takže úrodanemusí být snížena. Nejčastěji a od pra-dávna se využívá tzv. doplňková závlaha,kterou se doplňuje ubývající půdní vodatranspirací rostlin a výparem z povrchupůdy (evaporace). Dodejme, že do závla-hové vody lze přidávat ve vhodné formě iživiny v nízké koncentraci a pak je to hno-jivá závlaha.

Pro praktické zavlažování je důležité znátdruh půdy (na zahrádkách nejčastěji hlini-topísčité, písčitohlinité, hlinité, jílovitohlini-té), půdní vlhkost, vláhové nároky pěstova-ných kultur během vegetačního období astanovení velikosti a termínu závlahovédávky. Druh půdy je možno vyšetřit zaúplatu laboratorně, ale většina zahrádkářůjistě na své zahrádce již poznala, zda mápůdu lehkou, střední či těžší.

Zahrádkář, který dobře zná vlastnosti svépůdy, si může zjišťovat půdní vlhkost sámodběrem vzorku do ruky. Jako pomůckamu mohou posloužit orientační hodnotyuvedené v tabulkách 1 a 2.

Stupně půdní vlhkosti pro hlinité a jílovité zeminy (podle V. Nováka) - tabulka 1Označení Charakteristika Přibližný obsahvlhkosti vody v % hm.

Suchá Hroudy pevné, ale snadněji rozdrtitelné, drobnější agregáty sypké, 8 až 15 % hlin.pevné. Na ruce nevyvolává pocit chladu. 12 až 20 % jíl.

Vlahá(optimální)

Hrudky a agregáty se mírným tlakem drobí. Zemina se při stlačení 15 až 22 % hl.v ruce nemaže ani nelepí, vyvolává pocit chladu. 20 až 30 % jíl.

Vlhká (polnívod. kapac.)

Maže se, lepí, nekašovatí, při stlačení dlaň vlhká, po otevření dlaně 22 až 30 % hl.si zemina zachovává tvar. 30 až 40 % jíl.

42

Stupně půdní vlhkosti pro písčité zeminy (podle V. Nováka) - tabulka 2Označení Charakteristika Přibližný obsah vlhkosti vody v % hm.

Suchá Lehce se rozsypává, stlačením mezi prsty se nespojuje, nýbrž 2 až 5 %rozpadá.

Vlahá(optimální)

Zrnka se při stlačení shlukují do hrudky, nedají se formovat, 5 až 10 %vyvolávají pocit chladu na ruce, kterou však neovlhčují.

Vlhká (polnívod. kapac.)

Tlakem mezi prsty se sbaluje a formuje, prsty zůstávají vlhké, povrch 10 až 20 %se začíná lesknout od vody.

V tabulce 3 jsou uvedeny příklady hloubek některých plodin, do kterých by se mělozavlažovat.

Hloubka provlažení půdy některých plodin v metrech - tabulka 3Hloubka Plodina Hloubka Plodina

0,10 - 0,20 Salát, špenát, cibule, česnek, pór 0,20 – 0,40 Zelí, kapusta, mrkev, petržel

0,10 – 0,30 Květák, brukev 0,25 – 0,35 Bobuloviny

0,15 – 0,30 Okurky 0,25 – 0,40 Celer

0,20 – 0,30 Paprika, rajčata, fazole, hrách 0,40 – 0,50 Jádroviny, broskvoně

Závlahová dávka se dodává různýmizpůsoby a podle technického uspořádáníse rozlišuje závlaha postřikem, lokalizova-ná závlaha (mikrozávlaha), povrchová(brázdový podmok, přeron) a podpovrcho-vá závlaha. Na zahrádkách se uplatňujepředevším postřik a mikrozávlaha. Tech-nické řešení závlahy postřikem spočíváv tlakovém přívodu vody od vodního zdroje(kde je čerpadlo nebo vodojem, hydrant,vodovod) a vlastním zařízením na rozstřikzávlahové vody. Tím je postřikovač, tryskanebo zavlažovač (závlahový stroj různévelikosti). Tato zařízení dodávají renomo-vané firmy i s návodem, popř. s instalací.Časté jsou i různé a důmyslné způsobyzavlažování vyrobené kutilsky. Běžně sezavlažuje též jen hadicí s hubicí nebokonvemi.

Mikrozávlaha zahrnuje lokalizovanézávlahy zvané kapková závlaha, bodovázávlaha a mikropostřik, při kterých sedodává voda v malém množství lokálněpřímo nad (povrchově) nebo do kořenovésoustavy (podpovrchově, jen u kapkové abodové závlahy) zavlažovaných plodin,takže dochází k bodovému nebo pásové-

mu zavlažení půdy. Výhodou je úsporavody oproti postřiku o 30–50 % (nezavlažu-je se mezilehlá plocha), což snižuje nákla-dy na energii a materiál, zpřesňuje dávko-vání vody, nízkou intenzitou závlahy (mimobodové závlahy) umožňuje závlahu naprudkých svazích, aniž by hrozila erozepůdy, snižuje zaplevelení v meziřadí, umož-ňuje i plnit funkci hnojivé závlahy a u mikro-postřiku i klimatizační závlahy. Obvykle jemožný plně automatizovaný provoz. Nevý-hodou jsou vyšší pořizovací náklady avysoké nároky na čistotu vody.

Technické uspořádání mikrozávlahy tvořívodní zdroj se zařízením k vytvoření poža-dovaného nízkého tlaku, zařízení na úpra-vu vody a často zařízení na dodávání ka-palných hnojiv, rozvod vody po pozemku alinky detailního rozvodu s výtokovými zavla-žovacími prvky, kterými jsou u kapkovézávlahy kapkovače, u bodové závlahyvýtokové otvory a u mikropostřiku mikropo-střikovače nebo rozstřikovače.

Nejdůležitějším prvkem kapkové závlahyje kapkovač, kterým odkapává voda v in-tenzitě 0,8 až 5 l/h při vstupním tlaku 50 až400 kPa. Délka potrubí, na němž jsou

43

umístěny kapkovače, bývají dlouhé 100 až Pro menší zahrádkářské plochy jsou200 m (výjimečně i 400m). Kapkovače se uvedené principy závlah pro šikovné kutilyvyrábějí buď bez samoregulace výtokové- námětem hobby činnosti, zejména bodováho množství nebo se samoregulací (tzv. závlaha a podpovrchová závlaha.kompenzační kapkovače), neboť výtok Uvedené technické způsoby závlahyzávisí na tlaku vody v potrubí a jeho délce. umožňují dodávání závlahové vody plodi-Pokud jsou kapkovače umístěny vně závla- nám tak, aby v půdě poškozované suchemhového potrubí po určitých vzdálenostech byl trvale optimální vlhkostní stav, a tojedná se o typ on-line (vhodné pro sady), jednotlivými závlahovými dávkami. Připo-pro typ in-line jsou kapkovače zabudovány meňme, že závlahová dávka je množstvív pravidelných vzdálenostech uvnitř potrubí vody v rozmezí hydrolimitů polní vodní(proto též nazývané zavlažovací potrubí). kapacity a meze zavlažení, tedy rostlinámTato potrubí jsou vhodná pro závlahu lehce přístupný podíl využitelné vodnízelenin, bobulovin, jahod i polních plodin. kapacity. Velikost závlahové dávky záležíVe sklenících a fóliovnících se používá na druhu půdy, jejím agrotechnickém stavutoho typu, který je vhodný pro pěstovanou a hloubce kořenového systému, kterýplodinu. Bodová závlaha je název pro nutno provlažit.potrubí s otvory o průměru 1 až 3 mm Závlaha půdy ovlivňuje též živou složkuroztečí 2 až 8 m, o výtokovém množství 20 půdy - edafon, především oblast v okolíaž 225 l/h a provozním tlaku 20 až 200 kořenů, tzv. rhizosféru, která je bohatá nakPa. Požadavky na kvalitu vody nejsou tak mikrobiální společenstva (bakterie, houby,vysoké jako u kapkové závlahy. Závlaha řasy, prvoky) i makroorganismy (hlístice,mikropotřikem je zmenšenina závlahy hmyz, půdní fauna).postřikem a podle konstrukčního zhotovení Jedním z nejdůležitějších praktickýchzpůsobu rozdělování vody se rozlišuje úkolů zavlažování plodin je stanovit veli-závlaha minipostřikovači a závlaha rozstři- kost závlahové dávky. Orientační hodnotakovači. Minipostřikovač je miniaturní otoč- závlahové dávky pro hloubku 10 cm aný postřikovač s kruhovým pohybem, s do- různé půdní druhy je uvedena v tabulce 3.střikem 3 až 10 m, provozním tlakem 120 Pokud bude hloubka provlažení větší, pakaž 350 kPa, průtokem 250 až 500 l/s a se uvedená hodnota vynásobí příslušnýmintenzitou postřiku do 10 mm/h. Rozstřiko- násobkem další deseticentimetrové hloub-vače (rozstřikovací hubice) mají tvar trysek ky. Prakticky to znamená, že konev oa vodu rozstřikují na celou plochu, která je objemu 10 litrů zavlaží plochu 1 m závla-kruhová nebo jiného obrazce (např. kruho- hovou dávkou 10 mm. Pro hloubku 30 cmvá výseč), dostřik obvykle do 5 m, pracovní tedy bude nutné 1 m pokropit třemi konve-tlak 100 až 300 kPa, průtok do 250 l/h, ale mi. Při postřiku hadicí se změří čas provysoká intenzita postřiku až 30 mm/h. naplnění např. 10 litrové nádoby a ten

Tak jako u závlahy postřikem, tak i systé- bude ukazatelem doby pro plošný postřik.my mikrozávlahy jsou zařízení technicky Obdobně se postupuje u zakoupenýchpropracované a jejich použití se neobejde závlahových souprav, kdy je k dispozicibez nákupu od specializovaných firem. obvykle i návod.

2

2

Přibližné hodnoty půdních hydrolimitů (% obj.), objemové hmotnosti (t/m ) a3

závlahové dávky (mm pro hloubku 10 cm) podle druhu půdy.Půdní druh Objemová Pórovitost Polní vodní Bod Využitelná Závlahová

hmotnost kapacita vadnutí vodní kap. dávkaLehká 1,40 – 1,60 45 – 48 16 – 25 6.X X.15 6 – 9

Lehčí střední 1,35 – 1,50 48 – 51 25 – 30 10.XII 15 - 18 9 – 11Střední 1,30 – 1,40 51 – 53 30 – 36 XII.16 18 - 20 11 – 12Těžká 1,25 – 1,35 53 36 – 39 16 - 19 20 12

44

Hloubka potřebné zavlažované kořenové s vodami podle vodního zákona č. 254/vrstvy u většiny zahradních bylin (zelenina, 2001 Sb. Toto povolení není nutné přikvětiny) vzrůstá z 0,1 na 0,3 m. Z tabulky odebírání povrchové vody jen konvemič. 3 lze odvodit velikost závlahové dávky (obecné nakládání s vodami). Z povrcho-od asi 10 mm po 35 mm. Při ručním zavla- vých a podzemních vod je možné odbíratžování se obvykle tyto hodnoty nedodržují, vodu bez poplatku v množství do 500 mjen se záhon pokropí dávkou podstatně měsíčně a 6000 m za rok.menší. Na druhé straně kropením jen Závlahová voda nesmí obsahovat ne-povrchu rostlin se uplatňuje klimatizační vhodné a škodlivé látky, jejichž hraničníefekt, i když jen krátkodobě. Dodržení koncentrace nebo hodnoty udává ČSN 75doporučených závlahových dávek napo- 7143. Jedná se např. o chloridy, sírany,máhá i k vyváření určité půdní zásoby pro koliformní a fekální bakterie a desítky dal-kapilární vzlínání. U mechanizovaného ších látek. Obecně se kvalita povrchovézavlažování je nutno zabránit převlažení vody zlepšuje a z hlediska kvality jsou lepšípůdy, které může způsobit anaerobní větší řeky, ve kterých případné znečištění(bezkyslíkaté) půdní prostředí, které vede v menším rozsahu se poměrně rychlek omezenému příjmu vody i živin a poško- zředí. Horší z tohoto hlediska jsou menšízuje nutný mikrobiální život v okolí kořeno- toky a potoky, i když právě ty jsou častového vlášení. Velikost závlahové dávky lze zdrojem závlahové vody pro zahrádkáře.přibližně změřit zachycením postřikované Jistotu o kvalitě závlahové vody lze získatvody jednoduchým srážkoměrem. Doporu- objednáním rozboru vzorku v akreditovanéčuje se, alespoň z počátku, druhý den po laboratoři, což stojí podle rozsahu rozboruzavlažení, kdy se pohyb závlahové vody i několik tisíc korun. Kvalitu povrchovýchv půdě ustálil, odrytím půdy zjistit skuteč- vod v konkrétních profilech sledují vodohos-nou hloubku provlažení. podářské organizace (Povodí a.s.) a Český

Při závlaze postřikem je důležité nepře- hydrometeorologický ústav, které své vý-kročit intenzitu postřiku, který by překročilintenzitu vsaku do půdy. Obvykle tou hrani-cí je 10 mm/h, neboť potom se na povrchuvytvářejí kaluže, tím se ztrácí voda výpa-rem a nastává půdní eroze. Při vyšší inten-zitě postřiku, např. při zalévání konví, jenutné se na zavlažovaný záhon vracet.

Závlahová voda má mít na jaře teplotu 10až 15 EC, v létě 15–20 EC. Postřik zejménateplomilných plodin studenou vodou způso-buje tepelný šok a zastavení růstu. Příjemvody rostlinami ovlivňuje též teplota půdy.Do 30 EC působí příznivě, kolem 0 EC sepříjem u většiny plodin zastavuje, u teplo-milných plodin již při 4 EC. Jako zdroj vodyje nejvhodnější potoční a říční voda, kteráobsahuje i živiny, a voda dešťová, kterávšak může být znečištěna z ovzduší. Vodaze studní a z vodovodu je studená a vyža-duje předehřátí v nádržích nad zemí. Vo-dovodní voda je dnes drahá. Odběr povr-chové vody ručními a motorovými čerpadlyvyžaduje vodoprávní povolení k nakládání

3

3

sledky zveřejňují na internetu. Nejjistější jedlouhodobá zkušenost s vodním zdrojem aalespoň vizuální sledování vody. Případ-nou havárii totiž zjistí laboratorní zkouškyvždy se zpožděním několika dnů až týdne.

Movitější zahrádkáři si mohou poříditautomatizované závlahové systémy, kterépo nastavení příslušných limitů půdnívlhkosti automaticky spouští závlahu.

doc. Ing. Jiří Filip, CSc

NOVÉ PERSPEKTIVNÍ ODRŮDY JAHODNÍKU

Každým rokem je ve světě vyšlechtěnoněkolik nových odrůd jahodníku. Bohuželžádná z nich není z České republiky. Po-slední vyšlechtěné české odrůdy byly ´Pri-ma´ a ´Dita´, ale i ty jsou již více než 10 letstaré. Přestože české novošlechtění mělovelkou tradici (především šlechtitelskástanice Turnov), po revoluci se již pouze

45

dokončili výše zmíněné odrůdy a žádnédalší novošlechtění v ČR nyní neprobíhá.Je to hlavně z ekonomických důvodů, pro-tože český trh je malý a vysoké náklady navyšlechtění odrůdy se jen těžko vrací.Prosadit se s novou odrůdou na světovýchtrzích je prakticky nemožné. Proto v sou-časné době probíhá v ČR pouze udržovacíšlechtění (ve šlechtitelské stanici v Turno-vě a ve Výzkumném a šlechtitelskémústavu ovocnářském v Holovousích) azkoušení nových odrůd z celého světa.V České republice se v minulosti vyšlechtilivelmi dobré odrůdy: ´Karmen´, ´Dita´, ´Pri-ma´, ´Dagmar´, ´Lesana´, ´Olívie´, ´Valika´,´Ilona´ a stáleplodící odrůda ´Lidka´.

Největšími světovými šlechtiteli jsouv současné době Holandsko, Itálie, Anglie,USA a Francie. Vyšlechtit novou odrůdu,podrobit ji odzkoušení a získat právníochranu trvá mnoho let. Tyto nové odrůdyjsou právně chráněny a jejich množení aprodej podléhá smluvnímu ujednání a zkaždé vypěstované sazenice se odvádímajiteli licenční poplatek. Pokud se podaří ´SALZA´ - Pozdní odrůda holandskéhonové odrůdě prosadit se na světovýchtrzích, což znamená roční prodeje v řádualespoň milionů sazenic, tak se vloženáinvestice vrátí. Takto úspěšných odrůd alemoc není.

Ve světovém měřítku se v minulostinejvíce prosadily tyto odrůdy: ´Senga Sen-gana´, ´Elsanta´, ´Honeyoe´ a ´Darselekt´.Ze stáleplodících to byly odrůdy ´Ostara´ a´Everest´. V současné době by se dalo říct,že nastalo období odrůdy ´Rumba´. Tatonová odrůda se původně jmenovala ´Zum-ba´, což ale vedlo k právnímu sporu s maji-telem ochranné známky stejnojmennéhotance/cvičení. A proto došlo k přejmenová-ní na ´Rumba´. Tato odrůda patří v součas-né době mezi nejžádanější mezi velkopěs-titeli. K dalším úspěšným odrůdám z po-slední doby patří: ´Sonáta´, ´Daroyal´,´Salza´, ´Elkat´, ´Florence´, ´Civmad´ a´Pandora´. Mezi stáleplodícími to jsouodrůdy z rodiny ´Evie´ (´Evie 2´, ´Evie 3´,´Eves Delight´, ´Sweet Delight´). Nynítrochu více ke každé z těchto odrůd.

´RUMBA´ - Jedná se o holandskou odrů-du, která patří na rozmezí raných a polora-ných odrůd. Sklízí se tedy mezi prvními,v době největšího zájmu o plody. Vynikávelikostí a kvalitou plodů, což je rozhodujícíkritérium pro velkopěstitele. Chuťově patřík dobrým odrůdám, nevyniká však žádnouosobitou příchutí.

´SONÁTA´ - Také holandská odrůda, řadíse však mezi středně rané. Barva plodů jecihlově červená, tvar pravidelně kuželovitý.Vznikla křížením dvou kvalitních odrůd´Elsanta´ vs. ´Polka´. Vyniká nejen kvalitouplodů, ale především lahodnou osobitouchutí.

´DAROYAL´ - Poloraná odrůda francouz-ského původu. Již z názvu je zřejmé, že sejedná o odrůdu ze stejného šlechtění jakoveleúspěšná odrůda ́ Darselekt´. Od ́ Darse-lektu´ se odlišuje tvarem plodu. ´Darse-lekt´ má protáhlý tvar, ´Daroyal´ kuželovitý.

původu. Vyniká protaženým kuželovitýmplodem se světlou ploškou pod kališnímilístky.

´ELKAT´ - Poloraná polská odrůda, kterávznikla křížením odrůd ´Elsanta´ a ´Dukát´.Vyznačuje se vysokou úrodností, výbornýmzdravotním stavem porostu a zvýšenouodolností vůči jarním mrazům. Pevnostplodů i chuť jsou průměrné.

´FLORENCE´ - Pozdní francouzská odrů-da, která vznikla křížením komplexu odrůd.Vyznačuje se tmavou barvou dužniny,vysokou úrodností a velmi dobrou chutí.Velmi rozšířená a oblíbená u velkopěstitelůpro vysokou plodnost a kvalitu plodů.

´CIVMAD´ - Raná italská odrůda, která jetéž známá pod svým obchodním jménem´Madeleine´. Jelikož se jedná o italskouodrůdu, tak aby plně ukázala svůj poten-ciál, potřebuje dobré podmínky (teplo avláhu).

46

Plody jsou kuželovité s výraznou špičkou, ny, nebo jinak konzervovány. Skutečněvelmi dobrá chuť. Její nevýhodou je, že dobrá skladovatelnost však není vlastnost,pokud přijdou jarní mrazíky, tak jim hůře která je samozřejmá a musíme se o níodolává, protože své květy dává na odiv. přičinit a to celou řadou jednotlivých kroků,

´PANDORA´ - Původem skotská odrůda,která se vyznačuje svojí extrémně pozdnídobou sklizně. Oproti většině jednouplodí-cích odrůd zraje až v červenci, kdy užostatní odrůdy mají po sklizni. Její sklizeňzačíná v době, kdy pozdní odrůda ´Floren-ce´ pomalu končí. Plody jsou kulaté s leh- vhodného pro pěstování. I když na našichce nakyslou chutí. Jahodové knedlíky jsou malých zahrádkách moc výběru většinouz ní přímo exkluzivní. Ve starším porostu nemíváme, je třeba vědět, že obě zeleninymají plody světlejší barvu, u nových poros- vyžadují vzdušné a slunné lokality a přede-tů dokážou dozrát do velmi tmavé barvy. vším místa, kde minim. 4 roky před tím

´EVIE 2´ - Stejně jako její kolegyně z rodi-ny ´Evie´ (´Evie 3´, ´Eves Delight´, ´SweetEve´) pochází z anglického šlechtění firmyEdward Vinson. Světově proslulá odrůda´Everest´ byla vyšlechtěna také v tétofirmě, která patří ke špičce ve šlechtěnístáleplodících odrůd.

Toto je výčet v současné době nejzajíma-vějších novějších světových odrůd. Větši-nou se vyznačují kvalitou plodů a úrodnos-tí, což jsou základní požadavky velkopěsti-telů jahod. Je otázkou, zda se prosadí imezi zahrádkáři, kteří doposud preferujívýrazné chuťové parametry starších odrůdtypu ´Senga Sengana´, ´Karmen´, ´Dita´,´Bounty´...

Ing. Dušan Louda, šlechtitelská stanice Sempra Turnov s.r.o.

JAK ZLEPŠIT SKLADOVATELNOST CIBULE A ČESNEKU

Cibule kuchyňská (dále jen cibule) ačesnek kuchyňský (dále jen česnek) jsouzeleniny, které jsou ceněny nejen pro jejichchuťové a dietetické vlastnosti, ale i projejich dobrou skladovatelnost, která umož-ňuje je používat pro nejrůznější účelyprakticky celý rok, aniž by musely být suše-

protože jedině jejich komplexem docílímevelmi dobré skladovatelnosti. Protožecibule a česnek jsou nejen botanicky pří-buzné, ale mají i hodně podobné nárokypěstitelské, budou obě tyto zeleniny pro-brány společně.

Začít musíme již při výběru pozemku

žádná cibulovina (cibule, šalotka, česnek,pór, pažitka a pokud možno i okrasnécibuloviny) nebyla pěstována. Máme-limožnost, pak dáváme přednost půdámlehčím.

Důležitým faktorem je způsob pěstová-ní. Řadou pokusů bylo dokázáno, že cibulepěstovaná ze semen (z přímých výsevůnebo z předpěstované sadby) je mnohemlépe skladovatelná než cibule pěstovanáze sazečky. U česneku jsou zase skladova-telnější odrůdy jarního typu, i když častojsou o trochu méně výnosné, než častějipěstované odrůdy ozimého typu. Odrůdyčesneku ozimého typu je pak vhodnějšísázet co nejpozději na podzim, aby byly conejkratší dobu v kontaktu s půdními pato-geny.

Na skladovatelnost má vliv i výběr od-růd. U cibule platí, že podstatnější rozdílymezi hnědoslupkými nebo červenými odrů-dami nejsou, ale menší skladovatelností sevyznačují odrůdy s velkými cibulemi aodrůdy málo štiplavé („sladké“). Proto ivětšinou velmi málo skladovatelné jsouodrůdy běloslupké. U česneku platí zása-da, že se mají v daném místě pěstovatodrůdy, které pocházejí (resp. byly vyšlech-těny) ve shodné zeměpisné šířce. Jinakřečeno, odrůdy pocházející z např. ze Stře-domoří, Blízkého Východu a podobnýchlokalit nejsou nejen vhodné k pěstováníu nás, ale samozřejmě mají i podstatně

47

horší skladovatelnost (např. při skladování časně se i zvyšuje výskyt „krkatých“ cibulí.předčasně raší). Často je přeceňováno Pozdější sklizeň pak velmi negativně půso-pěstování česneku z pacibulek. To má bí na skladovatelnost. U česneku určenívšak význam jen v těch případech, kdy termínu sklizně záleží na jeho typu. U ne-máme nedostatek klasické sadby, tj. strouž- paličáků je to v době, kdy krčky natě měk-ků. nou a rostliny se začínají ohýbat. U paličá-

Samozřejmě, že na skladovatelnost má ku je sice z důvodu výrazného zvýšenívliv nejen odrůda, ale i zdravotní stavsadby, resp. osiva. Protože česnek jemnožen pouze vegetativně, mělo by seu něj postupovat jako např. u brambor, tzn.že když ne každý rok, tak alespoň jednouza několik let je třeba sadbu obměnit zakvalitní certifikovanou sadbu. S tímto pro-blémem souvisí i moření sadby česneku.Moření Sulkou nebo podobnými přípravkyje sice prakticky neúčinné proti háďátkuzhoubnému (Ditylenchus dipsaci), ale jeúčinné proti málo známému, ale běžněškodícímu vlnovníku česnekovému (Aceriatulipae), který škodí nejen za vegetace, alenejvětší škody způsobuje především v prů-běhu skladování, zejména je-li česnekskladován při vyšší teplotě. V případěfungicidního moření (Rovral Aquaflo) jedokázáno, že nejen zvyšuje výnos, alezlepšuje skladovatelnost i v případech, žejak sadba, tak použitý pozemek jsou zcelazdravé.

Cibule i česnek mají podobné nároky i navýživu. V žádném případě před jejichpěstováním nesmíme použít žádný druhhnoje nebo močůvku. Velmi opatrně všakmusíme používat i minerální hnojiva,zejména pak hnojiva dusíkatá. Nejen chuťo-vé vlastnosti, ale i skladovatelnost jedno-značně zlepšují hnojiva obsahující síru.

Obdobně jako s výživou je to i se závla-hou. Obě zeleniny jsou svým původemstepní rostliny a za závlahu jsou vděčnéjen do konce května a to ještě jen v přípa-dě dlouhodobějšího sucha nebo u extrém-ně vysychavých půd.

Velký vliv na skladovatelnost má termínsklizně. U cibule je nejvhodnějším termí-nem doba, kdy u dvou třetin až tří čtvrtinrostlin nať se zalomila v krčku a polehla,ale zásadně je ještě zelená. Včasnějšímtermínem se ochuzujeme o výnos a sou-

výnosu vhodné co nejdříve odstranit květnístvoly, ale u dvou až třech rostlin je pone-cháme, protože nejvhodnější termín po-známe podle toho, že jejich horní část senarovná. V žádném případě nesmímedopustit, aby došlo k rozpadu česnekovýchcibulí na jednotlivé stroužky.

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňu-je skladovatelnost obou zelenin je způsobsklizně a posklizňové ošetření. Česnekje velmi citlivý na jakékoliv mechanicképoškození a proto bychom nikdy nemělysklízené rostliny o sebe otloukat a mělibychom je opatrně ukládat do přepravek čijiných obalů. Po vytažení ze zeměmůžemeu česneku okamžitě odstranit nať a i zakrá-tit i kořínky. To však v žádném případěneplatí u cibule, kde je vhodné nať odstra-ňovat až po její důkladném zaschnutí.Pletivo natě cibule je, oproti natě česneku,přímo napojeno na pletivo suknic cibulí aproto prostřednictvím postupně zasychajícínatě se i z cibulí odpařuje nadbytečnávoda a opačně, sušina z listů se stahuje docibulí, čímž se opět nejen snižuje obsahvody v cibulích, ale i zvyšuje se jejichhmotnost. A čím cibule obsahují méněvody a více sušiny, tím jsou lépe skladova-telné. Kromě toho rány po odstraněníčerstvé natě jsou i častou vstupní branoupro původce mikrobiálních skládkovýchhnilob. Proto je třeba cibuli po vytaženíz půdy nechat dosušit. To může být buďpřímo na záhoně, ale zde je nebezpečíslunečního úžehu cibulí, praskání suchýchsuknic a zelenání cibulí a nakonec i snad-nějšího zcizení. Vhodnější je proto cibulisušit na zastíněných vzdušných místech ato jak volně rozprostřených, svázaných azavěšených do menších svazků nebo sple-tených do copů. Teplota dosoušení byneměla přesáhnout 35 EC.

48

Posledním opatřením, kterým ovlivňuje- jsou téměř shodné klimatické podmínkyme skladovatelnost, je vlastní skladování.Zcela je jedno, zda cibuli a česnek skladu-jeme v bedničkách, rašlových pytlích, napolicích nebo spletené do copů a v žád-ném případe není pravda, že např. česnekskladovaný s delšími květními stvoly azasunutý do nějakých váz podpučím „ko-řeny“ nahoru má menší ztráty při skladová-ní, což se někdy tvrdí i v masmediích.

Optimální teplota pro skladování oboudruhů zeleniny je mezi 0 a 2 EC. Uvádí se,že při skladování při teplotě kolem 10 ECjsou ztráty při skladování přibližně třikrátvětší než při doporučené teplotě. V případěcibule může dojít i k mírnému poklesu pod0 EC, avšak jen za předpokladu, že přiminusových teplotách se s cibulí nesmímanipulovat a teplota se musí zvýšit jenpozvolna. Česnek je však na zmrznutínáchylnější. Pokud jde o vlhkost vzduchu, Pěstoval jsem melouny jako okurky.pro oba druhy je ideální v rozmezí 65 až75% relativní vzdušné vlhkosti, což jepodstatně méně, než při jaké se skladujeovoce, kořenová zelenina nebo brambory.

Ing. Jaroslav Rod, CSc.

PĚSTOVÁNÍ VODNÍCH MELOUNŮV POLABÍ

Meloun vodní patří mezi teplomilnéplodové zeleniny. V dobách mého mládí tobyla téměř exotická rostlina, která nebylaběžně v obchodech dosažitelná. Jehoatraktivita lákala a láká řadu pěstitelů, kteříse snaží na svých zahradách vypěstovatkrásné, šťavnaté a chutné plody. Dlužnoříci, že ne vždy se tato snaha setkávás úspěchem.

I já jsem se před několika desítkami letpokoušel o jeho pěstování s menším čivětším úspěchem, ale plody vážící více jak3 kg se mě nepodařilo vypěstovat. Až asipřed 30ti lety jsem se setkal s panem Samozřejmostí je umístění na slunečnémprofesorem, který mě učil na tehdejšíPedagogické škole. Ten je běžně pěstovalv Rosicích nad Labem u Pardubic, kde

jako u nás, v okolí Kolína. Tehdy mě jehotvrzení, že jich má tolik, že je sousedůmpřehazuje přes plot, připadalo značněnadnesené. Ptal se mě, kde získávámsemena. V té době nebylo jednoduchésehnat v semenářství semena zaručenékvality a hlavně rané odrůdy. Odpověděljsem, no pouze z těch plodů, které sekoupí v obchodě. V té době pan profesoručil na Vysoké škole chemicko-technolo-gické v Pardubicích a tam studovali stu-denti z Maďarska. A od nich získával se-mena. Ten rok, krátce po našem setkání,přijel i s rodinou k nám na návštěvu a při-vezl mi několik sazenic těchto melounů.A právě tento rok jsem měl první opravdo-vou úrodu velkých, sladkých melounovýchplodů. Takže jsem získal první zkušenost:Záleží na ranosti odrůdy.

Časem jsem techniku pěstování obohatil onásledující: Vykopal jsem asi 30 cm hlubo-ký rigol, který jsem naplnil hnojem oddomácích zvířat, navršil vykopanou zeminupřikryl plastovou folií (dnes se používá inetkaná černá textilie), ve které jsem navrcholu hrůbku vystřihl otvory. Nejprvehranaté, později jen rozstřižené do kříže,ale postupem času jsem se ustálil nakulatých otvorech, které vyříznu pomocíplechovky od konzervované zeleniny, kterámá průměr asi 12 cm. Okraje této plechov-ky zbrousím, že jsou ostré a krouživýmpohybem vyříznu otvor. Další zkušenost:Rostlina může čerpat živiny z rozkládající-ho se hnoje, je také od spodu zahřívána av neposlední řadě je ohřívána slunečnímipaprsky na šikmých stranách hrůbku. Dalšívýhoda je v tom, že pokud je to průhlednáfolie, tak sice plevel vyroste, ale je sluneč-ními paprsky spálen a zničen. To samé jei při použití tmavé folie, kdy k vyklíčení takédojde a plevelné rostliny zajdou nedostat-kem světla a také zvýšenou teplotou.

místě zahrady, nebo i na kompostu, kterýje na slunečném místě a svými listy kom-postovanou hmotu zastiňuje.

49

Semena vysévám do misky s výsevným Výše jmenovaný pan profesor vysévásubstrátem, který se běžně koupí v prodej- semena přímo na hrůbky kompostovéně. Dávám ho asi polovinu misky od zeminy do hnízd asi po 3 semenech apotravinového tuku a na něj dávám stejně rovněž je stejným způsobem přikrývá.vysokou vrstvu agroperlitu. Odůvodňuje to tím, že se nepřeruší růst

Vhodný termín je 20. až 25 dubna. Misky rostliny a hlavně neporuší kůlový kořenpropařím vroucí vodou z varné konvice. Po melounové sazenice. Vyzkoušel jsem iprochladnutí vysévám semena, která zasy- tento způsob s velmi dobrým výsledkem. pu agroperlitem. Není na škodu přikrýt V posledních několika letech sázímmisky s výsevem tabulkou skla. Samotný rostliny na hrůbky vytvořené v pařeništnímvýsevní substrát je slévavý, agroperlit je rámu a kryji je pařeništními okny, kterévzdušný. koncem června, nebo začátkem července

Po vyklíčení kořeny prorůstají do výsevní- odstraňuji. Jde o to, aby rostliny kolem 10.ho substrátu, jsou bohatě větvené. Dříve července měly odkvetlé samičí květy. Jejsem používal jen agroperlit, který podporu- dobré mladé plody ve velikosti tenisovéhoje tvorbu hustého kořenového systému, ale míče podkládat starší keramickou obklá-výše uvedená kombinace 50:50 se mě víc dačkou. Důsledně je nutné chránit nejenosvědčila, přispívá k tomu, že snese totiž rostliny, ale především mladé plody předopožděné přepikýrování semenáčků, ke invazí slimáků, kterým mladé plody velicekterému snadno dochází v návalu jiných chutnají a dokáží je úplně zničit. Někdy seprací. Jakmile semena klíčí, ošetřím je pustí i do plodu velikosti dětského míče,postřikem Previcuru v předepsané koncen- který vykoušou, a když plod neshnije, taktraci (Previcur není pro tento účel registro- alespoň zarazí další růst. Speciální řezván, pouze zkušenost autora článku). Po- nebo zaštipování neprovádím.střik ještě 2krát až 3krát opakuji po 2 až 3 Mladé sazenice udržuji ve vlhkosti, každýdnech. Misky se semeny umisťuji na plato, týden je přihnojuji univerzálním hnojivemkteré pokládám na kryt radiátoru ústřední- s mikroprvky, Kristalon plod a květ, kterýho topení. Používám následující odrůdy střídám s hnojivou zálivkou, připravenou´Sugar Baby´, ´Lajko II F1´, a ´Pauline F1´, zkvašením kravince a následným rozředě-jejíž plody dosahují větší hmotnosti. Zkou- ním. Sám se přimlouvám za používáníšel jsem i odrůdu ´Jánošík´ se žlutou dužni- kravince, kterým se rostlina nepopálí, cožnou, ale tato odrůda mě nenadchla. Přepi- se může snadno stát při používání hnojivé-chuji do pěstebního substrátu RS II, který ho zákvasu z holubího nebo slepičíhoobohatím polozetlelým, slamnatým hově- trusu. Ale i v teplých, horkých letníchzím hnojem, který nejen že obohatí sub- dnech dopřeji vzrostlým rostlinám dostatekstrát živinami, ale přivádí ke kořenům vláhy.dostatečné množství kyslíku. Sázím do Volný prostor vedle přikrytých hrůbkůvelkých kelímků od jogurtu o obsahu půl využívám pro pěstování kedlubnů, brokoli-litru. Opět jednou až dvakrát postříknu ce nebo zelí.Previcurem. Pěstování vodních (ale i cukrových)

Výsadbu na hrůbky provádím po 15. melounů prospívá i vertikální ohrazeníkvětnu. Sazenice přikrývám plastovými záhonů průsvitnou fólií. Sklizeň melounůvětšími miskami od masa ze supermarke- přichází zpravidla ve třetí dekádě měsícetů, které vytvoří příznivou atmosféru pro srpna.mladé rostliny. V parných dnech je možné Všem, kteří se pustí do pěstování melou-plastové kryty nadzvednout, to záleží na nů přeji mnoho úspěchů a hlavně dostatekúvaze pěstitele. Začátkem června je mož- sluníčka.né kryty úplně odstranit, rostliny jsou již Josef Materna, pevné a bohatě se rozrůstají. odborný instruktor, ÚS Kolín

50

Melouny v roce 2012 a 2013Připojuji pár zkušeností s melouny. Me-

louny pěstuji v Polabí na černozemi s hlou-bkou humusového horizontu 60 cm, prů-měrná roční teplota v oblasti činí 9,5 °C aroční úhrn srážek asi 500 mm. K pěstovánípoužívám vyvýšený záhon 50 cm vysokýz uleželého koňského hnoje a kompostu,překrytý černou netkanou textilií. Semenavysévám kolem 20. dubna do dvoulitrovýchkvětináčů v nevytápěném skleníku. Venvysazuji až koncem května nebo začátkemčervna podle průběhu počasí.

Rok 2012 byl velmi příznivý. OdrůduSugar Baby jsem vysadil koncem května jižs prvními květy. První plod jsem sklízelv druhé polovině července. Odrůda máplody spíše střední velikosti do 5 kg s pěk-ně červenou dužninou, sladké chuti. Z šest-nácti rostlin jsem sklidil přes 3 q plodů.

V roce 2013 jsem zvolil odrůdu CrimsonSweet. Polovina sazenic mi v důsledkuvelmi nepříznivého, chladného jara zašla.Zdálo se, že už nic nesklidím, ale díkyprudké změně počasí v tropické se zbyteksazenic vzpamatoval. Vysazoval jsem jepozději - po 20. červnu. Horké slunečnéléto rostlinám svědčilo. Sklizeň začala ažv druhé polovině srpna. Plody této odrůdyjsou větší i přes 10 kg. Dužnina plodu nenítak červená, zato chuť je vynikající a slad-ká. Z osmi rostlin jsem nakonec sklidil také3 q plodů.

Ing. Miroslav Šmoranc, ústředí ČZS

PERSPEKTIVNÍ DEŠŤOVKA

Cena vodovodní vody spíše roste av době letního sucha může být probléms dostatkem kvalitní vody. Vodárny obvyklečerpají vodu podzemní s větším obsahemrozpuštěných minerálů (coby potenciálníhozdroje vodního kamene), nebo upravenouméně kvalitní vodu říční a z vodních nádr-ží. Dovoluji si upozornit na zajímavé alter-nativní řešení. Jako užitkovou vodu lzevyužít dešťovou vodu a ušetřit jak za vod-né, tak kvalitní zdroje pitné vody.

Na zahradách bývá využití dešťovkyběžné, kdy pod okapy bývají umísťoványsudy. Voda se pak nabírá do konví a sloužípředevším k zálivce záhonů. Je chudá nasoli, takže při jejím použití nedocházík zasolování půdy. Navíc neobsahujechlor. Naopak určitý problém mohou býtleda kyselé deště.

Různí klimatologové předpovídají změnyklimatu, které se u nás mohou projevitvětšími letními suchy. Našim předkůmstálo za to kypřit půdu na záhoncích, abybránili kapilárnímu vzlínání půdní vlhkosti.Naopak v současnosti lze nezřídka narazitna zahradní bazény a náročnou závlahutrávníků, přičemž vzhledem k suchůmmohou nároky na závlahu ještě růst. Pokudse hojně využívá voda vodovodní, jsoukvůli zajištění jejího dostatku využívány iméně kvalitní zdroje, jako třeba říční vodaa méně kvalitní vrty se stopami škodlivýchlátek.

V současnosti se v prodeji rozšiřujenabídka nádrží na zachycení dešťovévody. Nejde již jen o nádrže pro doplněnízalévacích konví, ale o velkoobjemovésystémy s nasazením vodních čerpadel.Za takového předpokladu je dost levnévody pro zahradní závlahy, ale také třebapro provoz toalet. Vodní nádrže lze uložitdo útrob volných zelených ploch a návrat-nost investice se následně počítá v řádechněkolika let. Navíc je tím kratší v případěpodpory ze strany obcí. Ty si tak mohouušetřit náklady na budování vodních přiva-děčů a šetřit i již využívané kvalitní vodnízdroje. Zachycení dešťové vody ve městětaké může ulevit kanalizaci v době přívalo-vých dešťů. Větší využití dešťové vody(nejen) na zahradách a rozšíření novýchsystémů může nepřímo řešit problémys dostatkem kvalitní vody vodovodní a býtřešením ekologickým i ekonomickým.

Zajímavé odkazyDešťová voda: Využijte ji ve svém rodin-ném domě (www.nazeleno.cz). Pod po-vrchem aneb Podzemní zásobníky nadešťovou vodu (www.dumazahrada.cz).

Mgr. Jiří Jakl

51

PODZIM

VOSTORG A JEHO POTOMSTVO

S názvem ruské odrůdy révy ´Vostorg´jsem se setkal velice brzy po tom, co jsemse začal více zajímat o révu. Tento promne ne příliš libozvučný název mi silněpřipomněl jiné ruské slovo, vostok (vý-chod). Ale vostorg znamená v ruštiněnadšení nebo obdiv. Je otázka, pročdostala tato odrůda takový výjimečný ná-zev a jestli si ho zasloužila. Odpověď jeano, protože ´Vostorg´ znamenal doslovavelký skok dopředu ve šlechtění révy.Poprvé se podařilo vyšlechtit velmi ranoustolní odrůdu s odolností k mrazu okolo-25 EC, vysokou odolností k plísni révy azároveň s bobulemi nad 5 g a výbornéchuti.

Odolnost k mrazu získala tato odrůdaz druhu révy Vitis amurensis, který vydržímrazy až -40 EC, má krátkou vegetačnídobu a některé jeho genotypy mají vyso-kou odolnost k plísni révy. Ale velikostíhroznů a obzvláště bobul (do 1 g) tentodruh spíš připomíná moštové než stolníodrůdy. Proto trvalo několik generací kříže-ní s evropskou révou, než mohli v ruskémNovočerkassku vysít semena z kříženímateřského keře s označením 2-5-92-7-2(původ ´Zarja severa´ × ´Dolores´) a otcov-ské odrůdy ´Russkij rannij´ (původ ´Šaslasevernaja´ × ´Mičurinec´). Je velmi zajíma-vé, že geny Vitis amuresis přinesly dotohoto křížení všichni čtyři prarodiče.Z více než 40 semenáčů byly vybrány tři,jejichž bobule vážily více než 5 g: 216-29-7-1 (´Vostorg´), 216-29-10-1 (´Vostorgčernyj´), 217- 2-1-1 (´Agat donskoj´). A užve šlechtitelské školce získal Vostorg svůjnázev, když se při každoročním seznamo-vání s novinkami ve šlechtění u jeho mateř-ského keře na půl hodiny zastavili dvaředitelé, a na dotaz, proč se tak zdrželi,jeden z nich odpověděl: „To není réva, to jevostorg“ (V Česku bychom možná řekli, toje nádhera nebo paráda).

Pro svoje výjimečné vlastnosti se ´Vos-torg´ hojně používal a používá v dalšímšlechtění révy, je jen málo nových východo-evropských odrůd, v jejichž původu honenajdeme. Určitě se mi nepodaří vyjme-novat všechny odrůdy či křížence, v nichžje zastoupen:I. pokolení - ´Vostorg´ jako rodič (většinoujako otec, jeho semena mají špatnou klíči-vost): ´Beloje čudo´, ´Viktoria´, ´Voskovoj´,´Vostorg idealnyj´, ´Vostorg krasnyj´, ´Vos-torg muskatnyj´, ´Vostorg ovalnyj´, ´Glaša´,´Zolotoj Don´, ´Sašenka´, ´Keša´, ´Talis-man´, ´Tamerlan´, ´Timur´,´Feja´, ´Extaz´,´Elegant´, ´ Elegant sverchrannij´, ´Ametistnovočerkasskij´, ́ Galahad´ (u obou posled-ních je ´Vostorg´ rodič i prarodič) a další.II. pokolení - ́ Vostorg´ jako prarodič: ´Alad-din´, ´Beževyj´, ´Demetra´, ´Belyj KoKl´,´Donskije zori´, ́ Podarok Záporožju´, ́ Poda-rok Ukrajině´, ´Rozovyj Timur´, ´Kišmišzáporožskij´, ´Novoje Stoletije ZGTU´, ´TipFlamingo´, ´Černaja magija´, ´Jubilej cher-sonskogo Dačnika´, ´Garold´, ´Veronika´,´AT-6-3-sk´, ´FVR-7-9´, ´Graf Monte Kris-to´, ́ Monarch´, ́ Pamjati chirurga´, ́ Preobra-ženije´, ́ Ataman´, ́ Julián´, ́ Rošfor´, ́ Super--Extra´ a mnoho dalších.

Odrůdy z potomstva Vostorgu, které jsemměl možnost vyzkoušet a které mě zaujaly:

´Aladdin´ (Vostorg krasnyj × Vostorgmuskatnyj) velmi raná až raná odrůda,odolná plísní révy i padlí, oválné růžovébobule 8–10 g s velmi příjemnou muškáto-vou chutí. Růst keřů střední. Odolnostk zimním mrazům -25 EC.

´Beloje čudo´ (Original × Vostorg) velmiraná odrůda, odolná plísní révové, středníodolnost k padlí. Bobule lehce oválnézelené barvy, hmotnost 8–10 g. Chuť bo-bulí je výborná, harmonická. Růst keřů jesilný. Odolnost k zimním mrazům -24 EC.

´Belyj KoKl´ (Talisman × Kubaň) raná ažstředně raná odrůda s vysokou odolnostík plísni révové a padlí. Hrozen do 500 g,bobule jsou velmi velké až 15 g, nenapa-dány vosami. Růst keřů střední, odolnostk zimním mrazům -24 °C.

52

´Elegant sverchrannij´ (Frumoase albe ´Pamjati Chirurga´ (Talisman × Nistru)× Vostorg) velmi raná odrůda, zelené až raná odrůda s vysokou odolností k houbo-žluté bobule do 5 g, nebývají napadány vým chorobám. Růžové bobule jsou ovál-hmyzem. Chuť jednoduchá, chybí v ní ného tvaru a mají harmonickou chuť. Nebý-kyseliny. Odolnost k houbovým chorobám vají napadány hmyzem. Růst keřů střední.střední, stejně jako růst keřů. Odolnost Odolnost k zimním mrazům -24 EC.k zimním mrazům -25 EC.

´Galahad´ (/Talisman × Vostorg/ × Vos-torg muskatnyj) velmi raná odrůda s vyso-kou odolností k plísni révy a padlí. Hroznydo 1 kg, bobule oválné 10–12 g s výbornouchutí, růst keřů je silný. Odolnost k zimnímmrazům -25 EC.

´Garold´ (/Vostorg × Arkadia/ × Muskatletnij) jedna z nejranějších odrůd, netrpíhoubovými chorobami. Bobule 5–6 gs muškátovou chutí, nebývají napadányvosami. Odolnost k mrazu střední. Růstkeřů střední.

´Glaša´ (SV 20-374 × Vostorg) ranáodrůda s oválnými tmavě fialovými až mod-rými bobulemi 5–6 g. Chuť bobulí je har-monická. Odrůda má nízkou odolnost kpadlí, k plísni révy střední. Odolnost k zim-ním mrazům -23 EC.

´Jubilej chersonskogo Dačnika´ (Vos-torg krasnyj × Timur) raná odrůda s žen-ským typem květu, vyžaduje opylovače.Bobule mají hmotnost 6–8 g jsou červenorůžově zbarvené. Tvar bobulí protáhlevejčitý, chuť harmonická. Odolnost k plísnirévové vysoká, k padlí jen střední.

´Kišmiš záporožskij´ (Viktoria × Rusbol)raná částečně bezsemenná odrůda (IV.kategorie bezsemennosti). Bobule menší -1,5 g, oválné na konci do špičky, tmavěfialově zbarvené. Chuť je jednoduchá,bobule mají tenkou slupku a proto bývajínapadány hmyzem. Velmi silný růst. Odol-nost k plísni révy dobrá, k padlí střední.

´Monarch´ (Talisman × /Kardinal + směspylu/) raná až středně raná odrůda s vel-kým hroznem a velmi velkými oválnýmibobulemi (12–15 g). Barva bobulí zelená,chuť harmonická. Odolnost k plísni révyvysoká, k padlí střední. Silný růst keřů.Odolnost k zimním mrazům -23 EC. v druhé polovině září. Bobule jsou zelené,

´Preobraženie´ a podobné odrůdy ´Vik-tor´ a ´Jubilej Novočerkasska´ (Talisman× Kišmiš lučistyj) rané odrůdy se středníodolností k houbovým chorobám a mrazu,avšak vynikají atraktivními protáhlými růžo-vě zbarvenými bobulemi s harmonickouchutí. Odolnost k zimním mrazům -21 EC.Velmi perspektivní hlavně ve vinohradnic-kých oblastech nebo v chráněných polo-hách.

´Rošfor´ (Talisman × /Kardinal + směspylu/) velmi raná až raná odrůda. Bobulejsou velké, kulaté, na začátku zrání fialové,později modré. Jejich hmotnost je 8–10 g,chuť harmonická. Odrůda má dobrouodolnost k houbovým chorobám. Odolnostk zimním mrazům -23 EC.

´Sfinx´ (Strašenskij × Timur) velmi ranáodrůda, bobule začíná měknout a vybarvo-vat se jako jedna z prvních, ale vyšší ob-sah kyselin v bobulích způsobuje, že do-zrává asi o 14 dnů později než nejranějšíodrůdy. Bobule (6–8 g) lehce oválné,tmavě modré. Chuť harmonická. Růst keřůje silný. Odolnost k houbovým chorobám,je vysoká, k zimním mrazům je střední,-22 °C.

´Super-Extra´ (Talisman × /Kardinal +směs pylu/) velmi raná odrůda. Bobulezelené, oválné s hmotností 6–8 g a harmo-nickou chutí. Vzhledem k tenké slupcebývají napadány hmyzem. Odrůda mástřední odolnost k houbovým chorobám.Keře rostou středně silně. Odolnost k zim-ním mrazům -25 EC.

´Talisman´, synonymum ´Keša-1´ (Fru-moase albe × Vostorg) středně raná odrů-da, proto nelze doporučit do okrajovýchoblastí pěstování révy. Odrůda s výjimečněvelkými bobulemi (15–20 g) dozrávající

53

kulaté, výborné harmonické chuti. Protožemá ženský typ květu, vyžaduje opylovače,ale právě díky ženskému typu květu sestala velmi používaným mateřským kompo-nentem do dalšího šlechtění nových odrůd,do nichž předává svou velkoplodost. Růstkeřů je velmi silný, letorosty dorůstají zarok běžně do délky 5–7 m. Odolnost k zim-ním mrazům -25 EC.

´Veronika´ (Viktoria × směs pylu evrop-sko-amurských kříženců) raná odrůdas ženským typem květu, vyžaduje opylova-če, ale opylení je ve většině let dobré.Bobule 6–8 g, karmínově zbarvená s har-monickou chutí. Odrůda je velmi dobřeodolná plísni révové a padlí. Růst keřů jestřední. Odolnost k mrazům -23 EC.

´Viktoria´ (Vostorg × SV 12-304) ranáodrůda s ženským typem květu, vyžadujeopylovače. Vysoká odolnost k plísni révo-vé, ale jen střední k padlí. Bobule 7 až 9 gprotáhlého tvaru mají ve zralosti tmavěčervenou barvu a příjemnou muškátovouchuť. Často napadány hmyzem. Odolnostk mrazu je -27 EC. Růst keřů střední.

´Vostorg´ (/Zarja severa × Dolores/ ×Russkij rannij) velmi raná odrůda, bobule(5–7 g) vydrží dlouho na keři bez ztrátychuťových vlastností. Harmonická chuť,silný růst, vysoká odolnost k plísni révové,střední odolnost k padlí. Vyžaduje většízásobu starého dřeva. Odolnost k zimnímmrazům -25 °C.

´Vostorg muskatnyj´ (Frumoase albe ×Vostorg) raná odrůda, střední odolnostk padlí, odolná plísni révové, střední ažsilný růst, bobule jantarové barvy s hmot-ností do 5 g, muškátová chuť. Velmi plod-ná odrůda, zatím ani jeden rok nezklamala.Odolnost k zimním mrazům -25 EC.

Údaje o původu odrůdy ´Vostorg´ jsemčerpal z knihy „Vinograd: Vostorg, Ta-lisman i novyje malorasprostranennyjeustojčivyje gibridnyje formy“, autoři: I. A.Kostrikin, A. D. Ljannoj, L. A. Majstrenko,A. N. Majstrenko, S. I. Krasochina, I. A.Ključnikov a E. A. Ključnikov

Ing. Ivo Kotrle, web: bredwine.wz.cz

NOVÉ ODRŮDY JABLONÍ

Uvedený seznam zahrnuje odrůdyjabloní s pozitivním výstupem a udělenív letech 2009–2013 odrůdových práv,registrace v ČR, evropských odrůdo-vých práv v EU.Výklad k uvedeným popisům

Odrůdy se vysazují v pokusech, kteréjsou zakládány na jedné lokalitě. Běhemzkoušení u jabloní to představuje 4 roky odvýsadby, se pozorují vegetativní a genera-tivní znaky v předepsaném složení znaků.Pro každou plodinu je mezinárodní autori-tou předepsán klasifikátor. Např. pro jabloňplodovou (Malus domestica Borkh.) sepoužívá dosud platný klasifikátor znakůCPVO TP/14/2/2006.

V průběhu pěstování se rozlišuje obdobído plodnosti, které je nezpoplatněné aobdobí plodnosti, které je zpoplatněnosprávními poplatky. Během pěstování iplodnosti je používána běžná agrotechni-ka. Zvýšená pozornost je věnována ochra-ně porostů proti chorobám a škůdcům.S odrůdami, u kterých žadatel deklarujeodolnost proti strupovitosti (tolerance,rezistence) je založen pokus bez fungicid-ního chemického ošetření proti této cho-robě. Klasické odrůdy jsou pěstovány napředepsané podnoži `M9` jen v extrémněsuché oblasti `M26` a kolumnární odrůdyna předepsané podnoži `MM106`.

Znaky uváděné v popisech byly hodno-ceny na mladých výsadbách, většinouv třetím až čtvrtém roce po výsadbě. Mor-fologické znaky byly doplněny výsledkyorganoleptického hodnocení. Výsledkyskladovatelnosti uváděné u podzimních azimních odrůd byly získány na základěskladování v chladírně při konstantní teplo-tě 2-5 EC a vzdušné vlhkosti 85 %, úpravasložení vzduchu není povolena.

V následujícím přehledu jsou odrůdyděleny podle doby konzumní zralosti naletní, podzimní a zimní.

54

Index za názvem odrůdy v podobě zkra- mi svalci na vrcholu. Základní barva plodutek a značí udělenou ochranu práv žlutá, krycí barva červená, celoplošněOP CPG

v ČR a v druhém případě udělení ochran- rozmytá. Slupka tenká, slabě ojíněná,ných práv pro všechny státy v EU. Majitelé se středním počtem malých lenticel. Dužni-těchto odrůd musí pro množení u jiných na bílé barvy, středně pevná, středně šťav-subjektů vyslovit k tomuto počínání sou- natá, sladce navinulá. Stopka středněhlas. tlustá a středně dlouhá. Sklizňová zralost

Odrůdy bez indexu jsou pouze registro- do poloviny srpna, konzumní zralost dovány a množitelé nemusí žádat majitele konce srpna. Pro lepší vyzrávání a barev-odrůdy o svolení k množení. nost plodů je vhodný letní průklest výhonů.

1. a) JABLOŇ PLODOVÁ - klasickáPěstují se na všech podnožových typechv závislosti na vzrůstnosti odrůdy, na půd-ních a vláhových podmínkách, s minimál-ním řezem, v úzkých sponech.Letní odrůdy´Judita´

Vzrůstnost středně bujná až bujná, typrozvětvený, habitus rozložitý, nasazeníplodů na krátkých a dlouhých výhonech veshlucích i jednotlivě. Pro zvětšení plodů jepotřebná jejich probírka. Obrůstání řídkése sklonem k vyholování větví. Plod střed-ně velký až velký, tvar ploše kulovitý, sestředně výrazným žebrováním a slabýmimasitými svalci na vrcholu. Základní barvaplodu bělavě žlutá, krycí barva červená,celoplošná s nevýrazným žíháním. Slupkastředně tlustá, hladká, lesklá se střednímpočtem malých lenticel. Dužnina krémovébarvy, středně pevná, středně šťavnatá,sladce navinulá. Stopka tlustá a střednědlouhá. Sklizňová zralost začátkem srpna,konzumní zralost od poloviny do koncesrpna. Pro lepší vyzrávání a barevnostplodů je vhodný letní průklest výhonů.Vhodná do všech pěstitelských oblastís užitím slabě rostoucích podnoží. Rezis-tentní proti napadení strupovitostí.´Juno´ OP

Vzrůstnost středně bujná až bujná, typrozvětvený, habitus rozložitý, nasazeníplodů na krátkém dřevě i dlouhých výho-nech jednotlivě i ve shlucích. Pro zvětšeníplodů je potřebná jejich probírka. Obrůstá-ní řídké se sklonem k vyholování větví.Plod středně velký až velký, tvar plošekulovitý, bez žebrování se středními masitý-

Rezistentní proti napadení strupovitostí,odolnost k padlí vysoká.´Moravia´ OP

Vzrůstnost středně bujná, typ rozvětvený,nasazení plodů na krátkých a dlouhýchstředně tlustých výhonech převážně veshlucích. Pro zvětšení plodů je potřebnájejich probírka. Obrůstání řídké se sklonemk vyholování větví. Plod středně velký, tvarvejčitý se středně znatelným žebrováním.Základní barva plodu žlutá, krycí barvačervená ve formě žíhání. Slupka tenká ažstředně tlustá, hladká, silně mastná, s níz-kým počtem malých světlých lenticel bezrzivosti. Dužnina žlutavé barvy, středněpevná, středně šťavnatá, navinule sladká.Stopka tenká až středně tlustá a střednědlouhá. Sklizňová zralost ke konci červen-ce, konzumní zralost do poloviny srpna.Odrůda je rezistentní proti napadení stru-povitostí, odolnost k padlí je vysoká. Vhod-ná do všech pěstitelských oblastí s užitímslabě a středně bujně rostoucích podnoží.´Zlaťák´

Vzrůstnost stromu středně bujná ažbujná, typ rozvětvený, habitus rozložitý,nasazení plodů na krátkých výhonech, veshlucích. Pro zvětšení plodů je potřebnájejich probírka. Plod středně velký až velký,tvar kuželovitý, bez žebrování, masitésvalce na vrcholu plodu střední. Základníbarva plodu žlutozelená, krycí barva červe-ná, jen v podobě líčka. Slupka střednětlustá až tlustá, na povrchu hladká, suchá,lesklá, bez rzivosti. Stopka středně tlustáaž tlustá a středně dlouhá. Dužnina zele-navé barvy, středně pevná, šťavnatá,navinulá až nakyslá. Sklizňová zralostv polovině srpna, konzumní zralost do

55

poloviny září. Pro lepší vyzrávání a barev- plodů na krátkých výhonech ve shlucích inost plodů je vhodný letní průklest výhonů. jednotlivě. Plod velký, tvar kulovitý, bezOdolnost proti napadení strupovitostí i žebrování a masitých svalců na vrcholu.k padlí je jen střední. Základní barva plodu bělavě zelená, krycí

Podzimní odrůdy´Florijam´

Vzrůstnost stromu středně bujná, typrozvětvený, habitus rozložitý nasazeníplodů na krátkých výhonech ve shlucích ijednotlivě. Pro zvětšení plodů je potřebnájejich probírka. Plod středně velký až velký,tvar kuželovitý, bez žebrování. Masitésvalce na vrcholu plodu střední. Základníbarva plodu žlutozelená, krycí barva pur-purově červená, celoplošná s nevýraznýmžíháním. Slupka tenká až středně tlustá, napovrchu hladká, bez rzivosti, středně ojíně-ná. Stopka středně tlustá a středně dlouhá.Dužnina krémové barvy, středně pevná,šťavnatá, navinule sladká. Sklizňová zra-lost koncem srpna, konzumní zralost odpoloviny září, skladovatelnost do listopadu.Odolnost proti napadení strupovitostí jenízká, k padlí je střední.´Frosta´

Vzrůstnost bujná, typ rozvětvený, habitusrozložitý, nasazení plodů na krátkých adlouhých výhonech ve shlucích. Pro zvět-šení plodů je potřebná jejich probírka.Obrůstání řídké se sklonem k vyholovánívětví. Plod středně velký až velký, tvarelipsovitý, se středním žebrováním a střed-ně výraznými masitými svalci na vrcholu.Základní barva plodu žlutá, krycí barvačervená, plošná a skvrnitá. Slupka tlustá,suchá se středním až vysokým počtemstředně velkých lenticel. Dužnina žlutavébarvy, tuhá, středně šťavnatá a sladká.Stopka středně tlustá až tlustá a krátká ažstředně dlouhá. Sklizňová zralost koncemzáří, konzumní zralost od poloviny října,skladovatelnost do listopadu. Pro lepšívyzrávání a barevnost plodů je vhodný letníprůklest výhonů. Rezistentní proti napade-ní strupovitostí, odolnost k padlí je střední.´Tolar´

Vzrůstnost stromu středně bujná, typrozvětvený, habitus skloněný, nasazení

barva světlá, růžovočervená, ve formělíčka. Slupka středně tlustá, na povrchuhladká, se střední rzivostí, velmi slaběojíněná. Stopka středně tlustá až tlustá adlouhá. Dužnina žlutavá, měkká až středněpevná, středně šťavnatá, navinule sladká.Sklizňová zralost začátkem září, konzumnízralost od poloviny října, skladovatelnostdo prosince. Odolnost proti napadenístrupovitostí i k padlí je střední.Zimní odrůdy´Admiral´ OP

Vzrůstnost stromu bujná až velmi bujná,typ rozvětvený, habitus vzpřímený. Obrůs-tání řídké se sklonem k vyholování větví.Plod velký, ploše kulovitého tvaru bezžebrování, se středními masitými svalci navrcholu. Základní barva plodu žlutá, krycíbarva tmavě červená, typ celoplošně roz-mytý. Slupka středně ojíněná, s četnýmistředně velkými lenticelami. Dužnina bílébarvy, středně pevná, více šťavnatá,v chuti nasládlá, aromatická. Stopka střed-ně tlustá a krátká. Sklizňová zralost napřelomu září a října, konzumní zralost odlistopadu, skladovatelnost do polovinyúnora. Pro lepší vyzrávání a barevnostplodů je vhodný letní průklest výhonů.Rezistentní proti napadení strupovitostí,odolná k padlí.´Caudle´ CPG

Vzrůstnost středně bujná až bujná, habi-tus stromu rozložitý, plodí ve shlucích ijednotlivě na krátkém obrostu. Obrůstánířídké se sklonem k vyholování větví. Plodstředně velký až velký, kulovitě kuželovitý,bez žebrování, masité svalce na vrcholustřední. Základní barva slupky zelená,krycí barva purpurová, celoplošně s žíhá-ním. Slupka středně tlustá až tlustá, napovrchu hladká, lesklá, bez rzivosti. Dužni-na krémové barvy, středně tuhá, šťavnatá,nasládlá. Stopka tenká až středně tlustá,středně dlouhá až dlouhá. Sklizňová zra-lost začátkem října, konzumní zralost od

56

prosince, skladovatelnost do března. Pro jednotlivě. Pro zvětšení plodů je potřebnálepší vyzrávání a barevnost plodů je vhod- jejich probírka. Plod středně velký až velký,ný letní průklest výhonů. Odrůda má níz- tvar kuželovitý, se slabým žebrováním.kou odolnost proti napadení strupovitostí a Základní barva plodu žlutá, krycí barvastřední k padlí. červená, celoplošná s nevýrazným žíhá-´Dark Rubín´ OP

Vzrůstnost stromu je bujná, typ rozvětve-ný, habitus rozložitý. Do plodnosti vstupujestředně pozdně, nasazení květů na dlou-hých výhonech. Plodí jednotlivě, ojediněleve shlucích. Obrůstání řídké se sklonemk vyholování větví. Plod velký až velmivelký, tvar kulovitý. Základní barva plodu ježlutozelená, krycí barva nejprve tmavočer-vená, na skládce hnědočervená, celoploš-ně rozmytá. Středně tlustá slupka je napovrchu suchá, bez ojínění, rzivosti amastnosti. Dužnina krémové barvy, jemněaž středně tuhá, šťavnatá, nasládlá aaromatická. Stopka středně tlustá a dlou-há. Sklizňová zralost v polovině září, kon-zumní zralost od konce října se skladova-telností na přelom ledna a února. Pro lepšívyzrávání a barevnost plodů je vhodný letníprůklest výhonů. Odrůda je středně odolnáproti napadení strupovitostí a padlí.´Flordika´

Vzrůstnost středně bujná, typ rozvětvený,habitus rozložitý, nasazení plodů na krát-kém obrostu ve shlucích i jednotlivě. Prozvětšení plodů je potřebná jejich probírka.Plod středně velký až velký, tvar plošekulovitý, bez žebrování. Základní barvaplodu žlutozelená, krycí barva červená,celoplošně rozmytá. Slupka tlustá, napovrchu hladká, s velkou rzivostí okolostopečné jamky, středně mastná. Dužninakrémové barvy, středně pevná, šťavnatá,sladce navinulá. Stopka středně tlustá astředně dlouhá. Sklizňová zralost koncemzáří, konzumní zralost od listopadu, skla-dovatelnost do února. Rezistentní protinapadení strupovitostí, odolnost k padlí jestřední.´Fragrance´ OP

Vzrůstnost středně bujná, typ rozvětvený,habitus rozložitý, nasazení plodů na krát-kých a dlouhých výhonech ve shlucích i

ním. Slupka s velmi vysokým počtem rzi-vých lenticel, se střední rzivostí okolostopečné jamky. Dužnina zelenavé barvy,středně pevná, středně šťavnatá, navinulesladká. Stopka středně tlustá a střednědlouhá. Sklizňová zralost koncem září,konzumní zralost od listopadu, skladovatel-nost do poloviny prosince. Rezistentní protinapadení strupovitostí, odolnost k padlístřední.´Karneval´ CPG

Vzrůstnost středně bujná, typ rozvětvený,habitus rozložitý, nasazení plodů na krát-kých a dlouhých výhonech ve shlucích ijednotlivě. Pro zvětšení plodů je potřebnájejich probírka. Plod středně velký až velký,tvar kulovitý, se středním žebrováním aslabými svalci na vrcholu. Základní barvaplodu bělavě žlutá, krycí barva červená,zpočátku pruhovaná později plošná arozmytá. Slupka tenká, nerovná s vysokýmpočtem středně velkých lenticel. Dužninažlutavé barvy, středně pevná, více šťavna-tá, navinule sladká. Stopka středně tlustáa středně dlouhá. Sklizňová zralost kon-cem září, konzumní zralost od listopadu,skladovatelnost do února. Rezistentní protinapadení strupovitostí, více odolná k padlí.´Merkur´ CPG

Vzrůstnost středně bujná až bujná, typrozvětvený, habitus rozložitý, nasazeníplodů na krátkých i dlouhých výhonech veshlucích i jednotlivě. Plod středně velký,tvar ploše kulovitý až kulovitý, bez žebrová-ní. Základní barva plodu žlutá, krycí barvačervená, mramorovaná. Slupka střednětlustá, suchá se středně velkými lenticela-mi. Dužnina krémové barvy, tuhé konzis-tence, středně šťavnatá, navinule sladká.Stopka tenká až středně tlustá a střednědlouhá. Sklizňová zralost na začátku října,konzumně nazrává od prosince, skladova-telnost do února. Pro lepší vyzrávání abarevnost plodů je vhodný letní průklest

57

výhonů. Rezistentní proti napadení strupo- ná, krycí barva červená, celoplošná s výraz-vitostí, více odolná k padlí. ným žíháním. Slupka středně tlustá, na´Shalimar´ CPG

Vzrůstnost stromu středně bujná, typrozvětvený, habitus rozložitý, plodící nakrátkém i dlouhém dřevě, jednotlivě nebove shlucích. Plod středně velký až velký,tvar vejčitý se slabým žebrováním, se střed-ně výraznými masitými svalci na vrcholu.Základní barva plodu žlutá, krycí barvačervená, typ plošný, žíhaný a skvrnitý.Slupka středně tlustá, na povrchu hladká,bez ojínění, rzivosti a mastnosti. Stopkastředně tlustá a dlouhá. Dužnina zelenavá,tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká.Sklizňová zralost od poloviny října, kon-zumní zralost od prosince se skladovatel-ností do dubna až května. Odrůda je rezis-tentní proti napadení strupovitostí, méněodolná k padlí. Vhodná do teplých a střed-ních oblastí, vzhledem k pozdní době skliz-ňové zralosti plodů.´Solaris´ CPG

Vzrůstnost bujná, habitus rozložitý, plodí-cí na krátkém i dlouhém dřevě, jednotlivěnebo ve shlucích. Probírku nutné provádětjen při přeplození. Letorosty jsou silné,obrost řídký se sklonem k vyholování větví.Plod ploše kulovitý, bez výrazných žeber,žlutá základní barva je překrytá celokrajněoranžovou rozmytou barvou, s mělkoukališní jamkou a krátkou stopkou. Slupkahladká, lesklá, mastná, bez rzivosti, střed-ně tlustá. Dužnina krémové barvy, středněaž více šťavnatá, pevná, tuhé konzistence,v chuti navinule sladká až nasládlá. Skliz-ňová zralost v polovině října, konzumnízralost od února, skladovat lze v chladírnědo dubna. Odrůda je rezistentní ke strupo-vitosti, k padlí více odolná. Vhodná doteplých a středních oblastí, vzhledemk pozdní době sklizňové zralosti.´Tábor´ OP

Vzrůstnost středně bujná až bujná, typrozvětvený, habitus rozložitý, nasazeníplodů na krátkých i dlouhých výhonech veshlucích i jednotlivě. Plod velký, tvar plošekulovitý, bez žebrávání, se středními masi-tými svalci. Základní barva plodu žlutozele-

povrchu hladká, bez rzivosti, středně mast-ná. Stopka středně tlustá, dlouhá. Dužninažlutavé barvy, měkká až středně tuhá,šťavnatá, navinule sladká. Sklizňová zra-lost koncem září, konzumní zralost odlistopadu, skladovatelnost do února. Prolepší vyzrávání a barevnost plodů je vhod-ný letní průklest výhonů. Odrůda je rezis-tentní proti napadení strupovitostí a střed-ně odolná k padlí.´Vltava´

Vzrůstnost bujná, typ rozvětvený, habitusrozložitý, nasazení plodů na krátkých idlouhých výhonech, ve shlucích i jednotli-vě. Obrůstání řídké se sklonem k vyholová-ní větví. Plod velký, tvar kuželovitý, bezžebrování se středními masitými svalci nadistálním konci. Základní barva plodu žlu-tá, krycí barva červená, neznatelně rozmy-tá s výrazným žíháním. Slupka tenká, napovrchu hladká, bez rzivosti, středně mast-ná. Stopka středně tlustá až tlustá, dlouhá.Dužnina krémové barvy, středně pevná,šťavnatá, navinule sladká. Sklizňová zra-lost začátkem září, konzumní zralost odlistopadu, skladovatelnost do ledna. Prolepší vyzrávání a barevnost plodů je vhod-ný letní průklest výhonů. Odrůda je rezis-tentní proti napadení strupovitostí a odolnák padlí.

I. b) JABLOŇ PLODOVÁ - tvar kolumnární, slabě rostoucí.Pěstují se na bujně vzrůstných podnožích,s minimálním řezem, v úzkých sponech.Podzimní odrůdy´Redlane´ CPG

Vzrůstnost slabá, typ kolumnární-sloupco-vitý, plodnost na velmi krátkém dřevě větši-nou ve shlucích. Pro zvětšení plodů jepotřebná jejich probírka. Terminál obrůstápravidelně velmi krátkým, plodonosnýmrozvětveným obrostem. Plod je středněvelký, vejčitý, bez žeber a svalců nad kališ-ní jamkou. Slupka hladká, bez ojínění,lesklá, bez rzivosti. Základní barva zeleno-žlutá, krycí barva tmavě červená, typ celo-

58

krajně rozmytá. Dužnina růžové barvy,tuhé konzistence, středně šťavnatá, slaběnavinulé až nakyslá. Stopka dlouhá a střed-ně tlustá. Sklizňová zralost koncem srpna,konzumní zralost v říjnu se skladovatelnos-tí do listopadu. Odolnost proti napadenístrupovitostí i padlí jabloňovému je vysoká.Užití nejen jako plodová, ale i pro okrasnoufunkci v květu a plodu.Zimní odrůdy´Cactus´ CPG

Vzrůstnost velmi slabá, typ kolumnár-ní-sloupcovitý, nasazení plodů ve shlucíchi jednotlivě. Terminál obrůstá pravidelněkrátkým, středně tlustým plodonosným arozvětveným obrostem. Plod středně velkýaž velký, tvar kuželovitý. Základní barvaplodu bělavě zelená, krycí barva chybí.Slupka hladká, suchá, středně tlustá ažtlustá se středním počtem malých světlýchlenticel a někdy malou rzivostí okolo sto-pečné jamky. Dužnina zelenavé barvy,středně pevná, více šťavnatá, slabě navi-nulá. Stopka tlustá a krátká. Sklizňovázralost koncem září, konzumní zralost napřelomu října a listopadu, skladovatelnostdo ledna. Rezistentní proti napadení stru-povitostí, více odolná k padlí.´Goldlane´ CPG

Vzrůstnost slabá, typ kolumnární-sloupco-vitý, plodí na velmi krátkém středně tlustémplodonosném obrostu jednotlivě i ve shlu-cích. Pro zvětšení plodů je potřebná jejichprobírka. Terminál obrůstá střídavě krát-kým a středně dlouhým rozvětveným ob-rostem. Plod středně velký až velký, plošekulovitý, slabě žebrovaný, bez výraznýchsvalců nad kališní jamkou. Základní barvazelenožlutá, krycí barva chybí. Slupkatenká až středně tlustá, hladká, lesklá, bezojínění. Středně vysoká rzivost se někdyobjevuje ve stopečné jamce. Dužnina žluta-vé barvy, jemné a tuhé konzistence, střed- jamkou. Základní barva je žlutá, krycíně šťavnatá, sladce navinulá. Stopka jekrátká a středně tlustá. Sklizňová zralostzačátkem října, konzumní zralost již v pro-sinci se skladovatelností do března. Rezis-tentní proti napadení strupovitostí, odol-nost k padlí jabloňovému vysoká.

´Moonlight´ CPG

Vzrůstnost slabá, typ kolumnární-sloupco-vitý, terminál obrůstá pravidelně, krátkým atlustým plodonosným, rozvětveným obros-tem. Nasazení plodů na krátkém dřevě veshlucích i jednotlivě. Plod velký, tvar kuželo-vitý, bez žebrování. Základní barva plodubělavě zelená, krycí barva oranžovočerve-ná jen v podobě líčka. Slupka střednětlustá, na povrchu hladká, bez rzivosti,středně ojíněná. Stopka středně tlustá ažtlustá, středně dlouhá. Dužnina bílé barvy,měkká, šťavnatá, navinule sladká v chuti.Sklizňová zralost začátkem října, konzumnízralost v listopadu, skladovatelnost doledna. Rezistentní proti napadení strupovi-tostí, odolnost k padlí vysoká.´Redspring´ CPG

Vzrůstnost slabá, typ kolumnární-sloupco-vitý, terminál obrůstá hustě, krátkým obros-tem. Plodí jednotlivě i ve shlucích na krát-kém dřevě. Plod středně velký až velký,kuželovitý, bez žebrování a masitých sval-ců. Základní barva zelenožlutá, krycí čer-vená, celoplošně rozmytá. Slupka tenká ažstředně tlustá, hladká, suchá, bez ojíněnía rzivosti. Dužnina žlutavá, středně tuhá,křehká, středně šťavnatá, sladce navinulá.Stopka středně tlustá, krátká. Sklizňovázralost přelom září a října, konzumní zra-lost v prosinci, skladovatelnost do března.Odrůda je rezistentní proti napadení stru-povitosti, ale méně odolná k padlí.´Sunlight´ CPG

Vzrůstnost slabá, typ kolumnární-sloupco-vitý, terminál obrůstá pravidelně střednědlouhým, plodonosným rozvětveným ob-rostem v ostrém úhlu. Plodí na velmi krát-kém dřevě jednotlivě i ve shlucích. Prozvětšení plodů je potřebná jejich probírka.Plod středně velký, ploše kulovitý, nezna-telně žebrovaný, bez svalců nad kališní

barva jasně červená, celokrajně rozmytáse znatelnými středně velkými a četnýmilenticelami. Slupka středně tlustá, hladká,lesklá, bez ojínění a rzivosti. Dužnina bílébarvy, jemné a křehké konzistence je vícešťavnatá, navinule sladká. Stopka dlouhá

59

a tenká až středně tlustá. Sklizňová zralost žluté barvy, tuhé konzistence, v chuti navi-koncem září, konzumní zralost od listopa- nule sladká, středně až více šťavnatá.du se skladovatelností do února. Odrůda je Sklizňová zralost začátkem října, konzumnírezistentní proti napadení strupovitostí a v prosinci se skladovatelností do února.více odolná k padlí. Pro lepší vyzrávání a barevnost plodů je

I. c) JABLOŇ PLODOVÁ - kolumnární, bujně rostoucíPěstují se na slabě vzrůstných podnožích,s potřebným zkracovacím řezem, v širšíchsponech.Zimní odrůdy´Cumulus´ OP

Vzrůstnost středně bujná až bujná, typkolumnární, větvená. Terminál hustě obrůs-tá silnými a dlouhými výhony. Plodí převáž-ně ve shlucích, na velmi krátkém obrostu,vyrůstající z bočních tlustých výhonů. Prozvětšení plodů je potřebná jejich probírka.Plod středně velký až velký, tvar kulovitý,bez žeber a svalců. Základní barva plodužlutá, krycí tmavě červená, celoplošněrozmytá, někdy s nevýrazným žíháním.Slabá až středně tlustá slupka je na po-vrchu hladká, středně ojíněná, bez rzivosti.Dužnina bílé barvy, měkké konzistence,méně až středně šťavnatá v chuti navinulesladká. Stopka je velmi krátká a tlustá.Sklizňová zralost koncem září, konzumnív listopadu se skladovatelností do prosin-ce. Pro lepší vyzrávání a barevnost plodůje nutný zkracovací řez během vegetace ataké letní průklest výhonů. Odrůda je rezis-tentní proti strupovitosti, k padlí je víceodolná. Pěstuje se jen na slabě rostoucíchpodnožích.´Herald´ OP

Vzrůstnost bujná, typ kolumnární, větve-ná. Terminál obrůstá velmi silnými a dlou-hými výhony. Plodí na krátkém, tlustémobrostu, převážně ve shlucích. Pro zvětše-ní plodů je potřebná jejich probírka. Plodstředně velký až velký, tvar kuželovitý seznatelnými žebry, bez masitých svalců nakonci plodu. Základní barva plodu žlutá,krycí světle červená celoplošně rozmytá.Středně tlustá slupka je na povrchu hladká,středně ojíněná, bez rzivosti. Stopka jestředně dlouhá a středně tlustá. Dužnina

nutný zkracovací řez během vegetace ataké letní průklest výhonů. Odrůda je rezis-tentní proti strupovitosti, k padlí je víceodolná. Pěstuje se jen na slabě rostoucíchpodnožích.

Ing. Dušan Nestrsta, ÚKZÚZ

PĚSTOVÁNÍ JEDLÝCH LÉČIVÝCHHUB A JEJICH POUŽITÍ

Zahrádkáři často pěstují na pařezech čina špalcích některé druhy hlív. Plodnicepoužívají jako surovinu pro přípravu růz-ných pokrmů, aniž by si často uvědomilijejich významné léčivé účinky.

Zopakujme si nejdříve zásady úspěšnéhopěstování dřevních hub na dřevě. S přípra-vou pro pěstování začínáme v předjaří.Používáme buď tvrdé dřevo (dub, buk,habr, ořešák) nebo měkké dřevo (bříza,topol, lípa). Pro pěstování hlívy vybírámečerstvé dřevo listnatých stromů nejlépev předjaří. Používáme špalky z kmenůprůměru 18–25 cm a kmeny řežeme nadélku 25–40 cm. Špalky by neměly mítvětší průměr, protože do středu takovýchšpalků prorůstá podhoubí obtížně. Dřevomůžeme očkovat podhoubím již za měsícpo pokácení. Velkou chybu dělají někteřízahrádkáři, kteří používají k pěstovánísuché dřevo po delším skladování. Existujeřada způsobů očkování. V současné doběje nejpopulárnější sadba na tak zvanýchkolíčcích, které jsou prorostlé podhoubímurčité houby. V případě, pokud se rozhod-neme pro očkování touto sadbou, nařeže-me dřevo na špalky tak, abychom řeznérány neznečistili zeminou nebo množstvímprachu a do špalků navrtáme vrtákem oprůměru 9 mm otvory, do kterých čistýmarukama vkládáme jednotlivé kolíčky. Vzdá-lenost mezi jednotlivými očkovacími bodyje 20 cm.

60

Pokud používáme sadbu narostlou na srpna. Houba neplodí, pokud jsou špalkypilinách nebo sadbu na obilí, můžeme ji umístěny na trvale suchém místě. Proto setaké vkládat do vyvrtaných otvorů, které doporučuje zejména za sucha špalkymohou mít v tomto případě větší průměr. pravidelně zalévat.Také můžeme z boku špalku vyříznout Někteří zahrádkáři mají dobré zkušenostiklínky. Vzniklý otvor vyplníme částečně s pěstováním šiitake - houževnatce jedlé-sadbou a vyříznutý klínek vložíme zpět a ho. Postup pěstování této houby se poně-připevníme jej hřebíkem. Možné je také na kud liší od pěstování hlívy. Používámeboku špalku vyříznout rýhy motorovou především tvrdé dřevo (dub, buk, habr) opilou, do nich vtlačit sadbu a rýhy zatřít průměru 8–12 cm a délce klátů 80 ažhustou latexovou barvou. Nejjednodušším 100 cm. Vhodné k tomu účelu jsou silnějšízpůsobem je dát na čistou podložku malou větve nebo slabší kmínky. Očkujeme kolíč-vrstvu sadby, na ni postavíme špalek. Na kovou sadbu do vyvrtaných otvorů a naoč-tento špalek zase rozptýlíme sadbu a kované kmínky umístíme do vlhka podob-postavíme další špalek. Vrstvu na horním ně jako dřevo naočkované hlívou. Z otvorůšpalku pak zakryjeme buď kotoučem dře- naočkovaných houbou v krátké době vyrůs-va, nebo čistým prkénkem, které hřebíkem tá bílé podhoubí, které po čase porostepřipevníme. Dalším problémem, se kterým celý klát. Po několika měsících změníse zahrádkáři setkávají je, že si stěžují, že barvu a na místě mycelia se vytvoří hnědánaočkovali dřevo podle návodu a podhoubí krusta. Takto vypadá klát po 8–12 měsí-po několika měsících dřevem neprorostlo. cích po naočkování. Klát pak umístímeProblém je v tom, že v takovém případě v době vegetace do stínu. Vhodné je po-nebyly dodrženy požadavky na optimální stavit je do nádoby s vodou, aby dřevoteplotu a relativní vlhkost v průběhu růstu získalo potřebou vlhkost, a v krátké doběpodhoubí. Někdy stačí umístit naočkované se objeví plodnice. Po sklizni plodnic šiita-dřevo do vlhkého a nepříliš chladného ke necháme klát 4 týdny v suchu „od-sklepa a v každém případě nejspolehlivější počinout“ a potom jej namočíme na několikje umístit naočkované dřevo do čistého dnů do sudu s vodou. Nasátý klát postaví-pytle ze silnější fólie, přilít do něj trochu me do stínu a opět se na něm objeví plod-vody a uzavřený pytel umístit na teplé nice. Tento postup můžeme v době vege-místo. Po 1–2 týdnech můžeme v průhled- tace několikrát opakovat, protože na tvr-ném pytli pozorovat rozrůstající se bílé dém dřevu může houba plodit 3–4 roky.mycelium kolem očkovacích otvorů. Pokud Hlíva a šiitake jsou houby, které obsahujímycelium prorůstá dřevem v optimální významné léčivé látky, které účinně působívlhkosti a teplotě, můžeme je po 5–6 měsí- proti řadě civilizačních chorob. Hlíva i šiita-cích umístit k plození. Pro výsadbu myceli- ke obsahují glukany, které zvyšují imunituem porostlých špalků vybíráme v zahradě a používají se k podpůrné léčbě nádoro-vlhké stinné místo někde pod keři. Do vých onemocnění. Specifické účinky šiita-jamky s rovným dnem hluboké 10–15 cm ke byly objeveny po 2. světové válce, kdypostavíme špalky, zasypeme je zeminou a se v Japonsku testovala řada bylinnýchzalijeme. Pokud je hlíva naočkována na produktů u pacientů postižených choroboutvrdé dřevo, budou špalky plodit až v ná- z ozáření v Hirošimě. Bylo zjištěno, žesledujícím roce. Zato doba plodnosti bude u osob, kterým byla podávána šiitake došlo5 let. Na měkkém dřevu plodí hlíva již k rychlé obnově tvorby bílých krvinek.v roce výsadby, ale špalky se rozloží již Lovostatin obsažený v hlívě snižuje hladinuběhem 3 let. K disposici jsou kmeny (odrů- cholesterolu v krvi podobně jako látkady) hlívy plodící na podzim a během mírné eritadenin obsažená v šiitake. Vlákninazimy ale některé kmeny mající světlou v obou houbách působí jako účinný antioxi-barvu plodnic vytvářejí plodnice již od dant.

61

Z výše uvedených důvodů bychom měli při pěstování jabloní hořká skvrnitost, kterátyto houby konzumovat pravidelně. Jejichkonzumace u nás je zanedbatelná, zatím-co např. v Číně je roční spotřeba léčivýchhub 14–17 kg na osobu.

K tomu, aby si člověk udržel stále přimě-řenou imunitu se doporučuje denně konzu-movat 50 g čerstvé hlívy nebo šiitake pří-padně 5 g houby sušené.

Pokud si hlívu pěstujeme doma neboznáme místo v přírodě, kde si na podzimmůžeme nasbírat větší množství této hou-by, potom se doporučuje houbu sušit.Postupujeme při tom tak, že čerstvé kvalit-ní houby nakrájíme na plátky. Dáme je dodomácí elektrické sušičky a usušené hou-by pomeleme na prášek v kamennémmlýnku (kávomlýnek). Prášek z hubuskladníme v nádobě s těsným uzávěrem.Prášek z hlívy přidáváme pravidelně dopolévek nebo do cereálních snídaní. Zkuše-né kuchařky, které pravidelně připravujípokrmy z hlívy odřezávají tuhé třeně apřipravují pouze klobouky. Analýzy plodnichlívy ukázaly, že právě v třeních je zvýšenýobsah glukanů. Takže třeně nevyhazujte apřipravujte z nich prášek výšeuvedenýmzpůsobem.

V současné době se vyvíjí postupy pěs-tování dalších druhů léčivých hub, které siv budoucnu budete moci sami vypěstovat.

Ing. Ivan Jablonský

HOŘKÁ SKVRNITOST A SKLOVITOST JABLEK

Kromě parazitárních škodlivých faktorůjako virů, bakterií, hub, háďátek, svilušek,hmyzu nebo plžů a obratlovců je celá řadajiných neživých, tak zvaných abiotickýchvlivů, které mohou vést k poruchám růstunebo poškození rostlin. K nim patří v prvéřadě vlastnosti půdy, zásobování vodou anabídka živin. Další vliv na vývoj rostlin mátaké počasí, volba odrůdy a podnože ataké pěstitelská opatření a řez.

Podle odhadů odborníků je dnes nejdůleži-tějším neparazitárním škodlivým faktorem

spočívá v nedostatku vápníku v plodech.Protože se může tento nedostatek vyskyto-vat také, když je v půdě obsažen dostatekvápníku (Ca) a jeho příčiny jsou převážněv poškození látkové výměny a transportu,označuje se jako fyziologická porucha.Rovněž sklovitost je fyziologická poruchas menším rozšířením a význmem, kterápodle projevu během skladování můževést také i k hnědnutí dužniny.Hořká skvrnitost

Hořká skvrnitost je důsledkem komplex-ního působení nejrůznějších faktorů, kterépřispívají k tomu, že v dužnině plodů jepříliš málo vápníku. Vlastní problém spočí-vá v tom, že na základě poruch běhemdlouhé cesty vápníku z kořenů se nedosta-ne nebo jen v nedostatečném množství nacílové místo, kterým je plod.Příznaky

Většinou hustě pod slupkou jsou cca3–10 mm velké, tmavozelené až hnědéskvrny, které jsou při silně výrazném, déletrvajícím nedostatku kromě toho mírněpropadlé. Jedná se o odumřelé, zaschléostrůvky pletiv, které chutnají korkovitě ahořce - proto také anglické označení „bitterpit“. Skvrny se vyskytují vzdáleně od kme-ne ve vyšších partiích koruny a zde opětna stinné straně plodů a v okolí kalichu.Příčiny

Za projev příznaků hořké skvrnitosti jezodpovědná celá řada příčin:- příliš vysoký obsah draslíku (K) nebo

hořčíku (Mg), respektive příliš vysokýpoměr K/Ca a Mg/Ca v rostlině

- transport vápníku probíhá převážněk příliš silně transpirujícím orgánům jakojsou listy a špičky letorostů

- příliš malý příjem vápníku do mladýchplodů v hlavním období růstu po odkvě-tu při malé násadě s velkými plody

- velmi silný vegetativní růst s mnohasilnými letorosty a listy

- příliš vysoký obsah draslíku v půděnebo příliš silné hnojení touto živinou

- příliš vysoké hnojení dusíkem předkvětem nebo po odkvětu zejména síra-nem amonným

62

- příliš silný zimní řez a tak zesílený vege- - v plodících výsadbách by neměla délkatativní růst letorostů překročit 50 cm

- příliš silné zastínění plodů - postřik chloridem vápenatým nebo led-- příliš velké plody kem /dusičnanem/ vápenatým: 0,5 až- sucho a vysoké teploty cca 7-8 týdnů po 0,8% roztok, 6–8 postřiků od poloviny

odkvětu, které způsobují transport vody června - začátku července /plody veli-a vápníku - vysoké teploty cca 3 týdny kosti ořešáku/ za bezvětrného, tepléhopo odkvětu naproti tomu zlepšují obsah a bezdeštivého počasí při malém slu-vápníku v plodech nečním záření, 4–5 postřiků v srpnu -

- nepříznivý vliv podnože a odrůdy na září před sklizní je nejefektivnější; Chlo-příjem a rozdělení vápníku, přičemž o rid vápenatý se dodává převážně v ka-podnožích je dosud málo poznatků palné formě pod různými obchodnímiz výzkumu. názvy / Fertikal, Kalkolit, Kalkosol, Kal-

Rod (2012) uvádí, že v náchylnosti jed- kosan, Lamag vápník, Wuxal Sus Kalci-notlivých odrůd jsou výrazné rozdíly. Citlivé um, Wuxal Aminocal aj.; tyto přípravkyjsou především odrůdy (seřazené abeced- se používají podle návodu na obaluně a ne podle stupně citlivosti) Alkmene, - dříve doporučované ponoření jablek poAngold, Bohemia, Boskoopské červené, sklizni do roztoku chloridu vápenatéhoClivia, Coxova reneta, Dukát, Golden je však problematické, a proto bychomDelicious, Goldstar, Jonagold, Lord Lam- to neměli používat.bourne, Rubín, Selena, Šampion, Topaz, Těmito opatřeními lze hořkou skvrnitostVanda. Tento výčet ale neznamená, že se nejen snížit, ale také zlepšit a prodloužittato porucha nemůže objevit i u jiných skladovatelnost a rovněž i zmenšit dalšíodrůd, zejména za výše uvedených nepřízni- poruchy jako korkovitost, hnědnutí dužninyvých podmínek. a sklovitost.

Vaněk (2013) uvádí, že většina moder-ních odrůd má větší náchylnost k této poru-še než starší krajové odrůdy. Je to ovlivně-no zejména větší jemností dužniny plodů.Podle Bergmanna (1993) vykazují malounáchylnost odrůdy Gloster, Jonathan,Ontario, Šampaňská reneta a Švýcarskéoranžové. Mezi velmi málo náchylné odrů-dy zařazuje Berlepschovu renetu, Idared,Red Mc Intosh a Spartan. Polák Wójcik(2009) uvádí, že podnože M9, MM106 a B9vyvolávají vysokou hladinu vápníku v lis-tech a naproti tomu podnož M26 nízkouhladinu Ca v listech.Ochrana

Vzhledem k řadě příčin je také hodněochranných opatření:- volba vhodných odrůd- řezem dbát na vyvážený poměr listů a

plodů- provádět letní řez, abychom brzdili ve-

getativní růst, zmenšit zastínění plodů azvýšit jejich transpiraci

- dbát na vyváženou násadu plodů

SklovitostSklovitost je rovněž fyziologická porucha,

to znamená důsledek problémů v látkovévýměně. Zatímco hořká skvrnitost se vy-skytuje převážně teprve po sklizni ve skla-dě, může dojít k projevu sklovitosti již předzráním na stromě a sice přednostně u od-růd s vysokým obsahem cukru.Příznaky

V dužnině vznikají průsvitná, sklovitámísta, která se lokalizují v počátečnímstádiu především u kalichu a v jádřinci avolné prostory mezi buňkami jsou naplněnytekutinou, které v normálních podmínkáchobsahují jen vzduch. Příčinou tohoto jevujsou sloučeniny cukrů, které tvoří rostlinyv neobyčejně velkém množství, předevšímcukerný alkohol sorbit. Ty způsobují vlivemjejich vysoké osmotické hodnoty, že bu-něčná šťáva a voda vnikají do mezibuněč-ných prostor. Tím vzniká nedostatek kyslí-ku s následným kvašením, tvorbou alkoho-lu a acetaldehydu, poklesem chuti a even-tuálně výskyt hnědého zbarvení dužniny.

63

PříčinyPodobně jako u hořké skvrnitosti je něko-

lik příčin sklovitosti:- porucha v látkové přeměně cukrů re-

spektive extrémní produkce cukrů nazákladě silného slunečního záření avysokých teplot

- malé nasazení plodů, neharmonickýpoměr mezi listy a plody

- pozdní sklizeň- nedostatek vápníku- náchylné odrůdy.Ochrana

Abychom předešli sklovitosti, doporučujese řada opatření:- nepěstovat velmi náchylné odrůdy jako

Alkmene, Cox Orange, Fuji, Closter,Zlatá parména

- snažit se pěstitelskými opatřeními a ře-zem o střední nasazení plodů s vyváže-ným poměrem mezi listy a plody

- včasnou sklizeň, to znamená nenechatjablka na stromě příliš dlouho

- pečovat o dobré zásobení plodů vápní-kem

- sklovitá jablka skladovat po sklizni přiteplotě 10–15 EC až 10 dnů, teprve po-tom je dát do chladného skladu, plodys více jak 30% sklovitostí vůbec neskla-dovat!

Ing. Miroslav Kalina, CSc.,odborný instruktor, ÚS Litoměřice

PŘICHÁZÍ ČESNEK ZE SMRŽIC A VINAR

Česnek provází lidstvo už téměř čtyřitisíce let. Na egyptských svitcích se docho-valy recepty z česneku proti desítkámchorob, česnekové cibule se přidávaly dovýbavy mrtvých. Staří Řekové a Římanépřisuzovali česneku nejenom léčivou sílu,ale i účinky afrodiziakální a také mystickéa magické - na křižovatkách cest se oběto-valy cibule česneku jako noční jídlo bohyniHekaté. A z pozdějších dob všichni známeochrannou moc česneku proti upírům.

Počátkem devadesátých let minuléhostoletí mělo SEMO v sortimentu dnes jižznámý česnek ´BENÁTČAN´, vyšlechtěnýve spolupráci s Ing. Pavlem Havránkem.Vzhledem k tehdejšímu nezájmu nejširšízahrádkářské a zahradnické veřejnosti ivelkovýroby o kvalitní sadbový materiálbylo tehdy rozhodnuto tuto odrůdu prodatšlechtiteli Janu Kozákovi. O pár let pozdějise společnost rozhodla opět se šlechtěnímčesneku zabývat a ve spolupráci se šl-echtitelkou ing. Jitkou Hrubešovou došlechtění investovala nemálo finančníchprostředků a času. Původní plán uvedeníprvního česneku na trh zhatila loňská velminepříznivá zima. Ani letošní záplavy nepřá-ly výrobě dostatečného množství kvalitnísadby. Přesto, pomalu přichází „ČesnekKarel IV., král česneků“.

Staronovou novinkou v sortimentu SEMOje tedy česnek. Nechceme Vás zahltitdesítkami odrůd česneku. Našim cílem jemít pouze několik velmi kvalitních odrůdrůzných typů, u kterých Vám pak budemeschopni nabídnout dostatečné množstvíkvalitní sadby. První odrůdou uvedenou natrh bude ozimý paličák ´KAREL IV´. (tes-tován a zkoušen pod označením VINAR,registrován pod označením H22 A/P). Mámohutné cibule o hmotnosti 90 až 110gramů a světlou slupku. Obsahuje 6 až 7stroužků.

Tato odrůda česneku vyniká vysokýmvýnosem v suchých i vlhčích letech a vý-bornou skladovatelností. Má výrazné čes-nekové aroma . Velmi rychlý růst umožňujepoužít tento česnek i na rané svazkování.Doporučujeme výsadbu cca 25 rostlin(stroužků) na 1 m a můžeme počítat2

s výnosem okolo 2 kg z 1 m .2

Pro zajištění kvality a naší garance odrů-dové pravosti a dobrého zdravotního stavusadby bude česnek z firmy SEMO Smržiceexpedován vždy jen v originálním balení užod malých množství se speciální etiketou.Jakákoli rozvažovaná sadba nebudeoriginální, bude se jednat o nelegálně pře-množovaný materiál nebo o podvodnéoznačení odrůdy.

64

Další připravovanou odrůdou, v následu-jících letech je ´ŠTĚPÁN´ ozimý bílý ne-paličák (registrován pod označením ST). podílem směsi sirných silic je zároveňHlavní zásady jak správně pěstovat česnek

Vybrat vhodné stanoviště, tedy slunné,suché a vzdušné, s propustnou půdou as dostatkem živin. Před výsadbou pohnojí-me Cereritem v dávce 6–8 kg/100 m .2

Palice rozebíráme až těsně před výsad-bou, vysazujeme jen nepoškozené a cho-robami nenapadené stroužky. Termín vý-sadby volíme co nejpozdější, aby stroužkyještě zakořenily, ale již nevyrostly. Teplotapůdy by měla trvale klesnout pod 8 EC.Omezí se tím i napadání stroužků houbouFusarium. Spon je 10–12 × 20–40 cm,hloubka výsadby by měla být taková, abynad špičkou stroužku byla asi dvojnásobnávýška zeminy než je výška stroužku, tady6-8 cm. Důležité je, aby půda byla nakypře-ná ještě minimálně 4 cm pod stroužky. Tímzamezíme „vytahování“ stroužků mrazem.Po výsadbě pozemek uválíme.

Během celé vegetace je vhodné rozrušo-vat půdní škraloup, hluboká kultivace jenevhodná. Na jaře přihnojujeme pouzedusíkem, nejlépe síranem amonným neboledkem vápenatým ve dvou, třech dáv-kách, celkem kolem 0,5 až 0,6 kg N na100 m . Je-li sucho, zavlaží se česnek2

hned po výsadbě. Zvýšené nároky na vodumá od poloviny května do poloviny června.

Vrcholy s pacibulkami se odštipují hned,jak se objeví květní stvol. Zpoždění má vlivna snížení výnosu.

Paličáky se sklízejí v době, když jimzbývá pět dužnatých listů - mohou být ižluté. Nepaličáky se sklízejí, když asipolovina rostlin má nať položenou na zemi.Při sklizni palice o sebe netlučeme, snižuje-me tím skladovatelnost.

Suší se s natí nebo alespoň s její pod-statnou částí. Rostliny se svazkují a rozvě-šují na zastíněné místo s dobrým proudě-ním vzduchu, nebo se rozkládají na dřevě-né podlahy. V dobrých podmínkách sušeníčesneku trvá jeden měsíc. Nemělo by sesušit přímo na slunci.

Ještě něco málo o česnekuTypická vůně způsobená velmi vysokým

zdrojem léčivé síly česneku. Působí proti bakteriím, virům i plísním.

Ničí je zevně i vnitřně. Například ze zn-ámých 560 kmenů obávaného zlatéhostafylokoka jich zahubí více než 500, sílumá i na obávané kvasinky Candida.

Účinné látky se po požití česneku velmirychle dostávají do krve. Bohužel, částz nich se z těla uvolňuje dechem a potem,což řadě lidí vadí a dávají proto přednostfarmakologickým preparátům bez zápachu,které však čerstvý česnek zdaleka nena-hradí.

Při chřipce nebo chorobách dýchacísoustavy (nachlazení, kašel a katary,záněty průdušek a plic) se česnek osvěd-čuje jako prevence i jako silný pomocník,pokud nás již onemocnění postihne. Rozdr-cený česnek je možné používat syrový,povařený v mléce nebo inhalovat; vyzkou-šejte nechat přes noc několik rozdrcenýchstroužků u lůžka.

Antibakteriální vlastnosti přijdou ke slovui tehdy, pokud máme trápení se zažíváním.Česnek pomáhá likvidovat přemnoženéškodlivé střevní bakterie a plísně a ozdra-vovat tak střevní mikroflóru. Tím zlepšujetrávení, odstraňuje nadýmání a křečovitébolesti břicha. Zlepšuje chuť k jídlu, zvyšu-je vylučování žluči, pomáhá i při zánětechslinivky.Česnek posiluje srdce a krevní oběh,

snižuje krevní tlak. Působí i antiskleroticky,protože reguluje hladinu tuků a choleste-rolu v krvi a brání vzniku usazenin nastěnách cév. Při léčbě je však třeba postu-povat opatrně, abychom příliš náhlými avysokými dávkami česneku nezpůsobilirazantní odlupování usazenin z cévníchstěn, což by mohlo vést až k embolii.

Přestože se uvádí, že česnek nemá žád-né vedlejší účinky, je nutné užívat hos mírou a v případě nemocných ledvin ažlučníku raději až po konzultacích s léka-řem.

Ing. Jan Prášil, SEMO Smržice

65

INTERSPECIFICKÉ STOLNÍ ODRŮDY VINNÉ RÉVY

Už jste někdy zkusili „Američany“?Réva vinná, představitel rodu Vitis, zahr-

nuje na 70 různých druhů. Většina z nichpochází z asijské a americké oblasti. Ev-ropský původ (Václav Větvička si např.myslí, že ani to není úplně jisté) má pouzejediný z nich. Tím je réva evropská, někdynazývaná též jako réva ušlechtilá (Vitisvinifera.) Je sice méně odolná mrazům,hmyzu a houbovým chorobám, díky svévýtečné chuti však má mezi desítkamisester rodu Vitis rozhodně nejdůležitějšípostavení. Většina světové produkce vinnérévy - plné tři čtvrtiny - se nechává zkvasitna víno, zbytek tvoří stolní hrozny, sušenéhrozinky a nealkoholický hroznový mošt.

Pokud jde o počet klonů, odborníci uvá-dějí, že v současnosti existuje cca 10 tisícodrůd révy vinné. Přesně to nevíme, proto-že mezi nimi nalezneme řadu synonym(když se podíváme na internet, tak např.jenom tzv. Trolínské, neboli Black Ham-burk, má desítky a desítky souběžně použí-vaných názvů). Z tohoto nepřehlednéhomračna odrůd má však skutečný hospodář-ský význam jen několik z nich. Pokud sena věc podíváme důkladněji, tak zjistíme,že plných 95 procent světové produkcehroznů pochází z pouhých padesáti nejpěs-tovanějších odrůd, samozřejmě převážněmoštových.

Přesto se šlechtitelé na celém světěsnaží vypěstovat stále lepší a lepší odrůdyrévy. Ideální výsledek by měl podle nichv sobě spojovat nejen výtečnou chuť avůni, ale také pokud možno úplnou odol-nost proti mrazu a houbovým chorobám.Hrozny by měly být i vzhledově krásné,měly by snášet transport a delší skladová-ní. Zdá se, že takového kočkopsa snad aninejde vyšlechtit.

Zapojením světového genofondu kultur-ních rostlin do šlechtitelského procesu

však lze často velmi úspěšně přispět vzni-ku nových a perspektivních odrůd. Rozma-nitost genofondu totiž umožňuje spojovatv jednom genotypu často i protichůdnévlastnosti rodičů, které byly vytvořenyv průběhu evoluce v různých ekologicko -geografických skupinách.

Vývoj v posledních letech tak dokázal, žezejména mezidruhovým křížením se podaři-lo získat takové odrůdy, které se tomutoideálu čím dál více blíží. Z asijských druhů(39) rodu Vitis se k tomuto účelu nejvícpoužívá révy amurské (Vitis amuriensis),která vydrží i teplotu -52EC. Z americkýchdruhů (28) - které jsou nejen otužilé, aleodolávají i mšičce révokazu a zejménahoubovým chorobám - jmenujme révuskalní (Vitis rupestris), révu pobřežní(Vitis riparia), révu okrouhlolistou (Vitisrotundofolia) a zejména révu americkou(Vitis labrusca), které se říká někdy takéréva liščí - podle toho, že mladé listyněkdy bývají zespodu pokryty rezavýmichloupky, připomínající liščí srst.

Historie révy americkéJe velmi pravděpodobné, že s americkou

révou se poprvé setkal už kolonizátorIslandu a Grónska Leif Eriksson, kterýpodle ság někdy okolo roku 1000 n.l. na-vštívil a propátral (dokonce tam přezimo-val) část pobřeží Severní Ameriky a jistěne náhodou toto pobřeží nazval Vinland -zemí vína. Oficiálně však byly americkédruhy popsány a klasifikovány až v polovi-ně 18. století (Carl von Linné). Jejich do-movem je část Kanady a velká část vý-chodního pobřeží Spojených států.

Jedna z prvních tamních kulturních od-růd, která vznikla v 19. století kultivacísemen z divokých keřů americké révy, bylapo místě svého vzniku nazvána Concord.Spolu s dalšími odrůdami, známými podnázvy Isabella (nebo také Chorvát) aOtello, je Concord dodnes pěstován imnohými českými zahrádkáři, ale např. ichataři v českých a moravských podhor-ských oblastech. Patří totiž k nejodolnějšímodrůdám vůbec.

66

První američtí osadníci brzy zjistili, že místě bychom měli uvést výše zmíněnoutamní hrozny jsou sice sladké, ale majízvláštní, nezvyklou chuť. Vína, z nichvyrobená nebyla nic moc. To byl určitědůvod, proč na celém severoamerickémkontinentu nebylo historicky doloženo, žeby se indiáni v předkřesťanské éře věnova-li vinařství. Osadníci ze Starého světa všakvíno potřebovali - určitě si rádi vypili amožná jim chybělo i mešní víno k nábožen-ským účelům. Proto se rozhodli dovéztevropské odrůdy, které se však v novévlasti dlouho nemohly uchytit. Jednak jimnevyhovovalo tamní kontinentální klima,kde se střídala horká léta se studenýmizimami, jednak byly nové vinice okamžitěnapadeny révokazem a množstvím houbo-vých chorob, které dosud neznaly a kekterým nebyly imunní. Přesto někteří ev-ropští jedinci nakonec vydrželi a stali semj. i vhodným materiálem pro pozdějšímezidruhové křížení.

Ještě hůře dopadl opačný transportamerické révy na starý kontinent. Nepro-myšlený dovoz vedl v polovině 19. stoletík nesmírné decimaci (produkce v prvníchletech infekčních nákaz neklesla o deseti-nu, jak napovídá etymologie tohoto slova,ale na desetinu(!) původního stavu) evrop-ského vinařství. Tento krok znamenalpočátek obtíží, se kterými se těžko vyrov-náváme dodnes. To je také důvod, proč sev současnosti zpětným křížením evrop-ských a amerických druhů šlechtitelé nacelém světě snaží o to, aby se přirozenáodolnost americké révy přenesla i na novémezidruhové (tzv. interspecifické) křížen-ce a jejich odrůdy. Platí to i pro tzv. bezse-menné odrůdy. Většina z nich má totižpůvod v černomořské oblasti a v PředníAsii, takže tyto odrůdy u nás obtížně dozrá-vají. Díky genům amerických druhů všakdnes už máme i v této kategorii na výběrdost odolných kříženců.

Jak je to s chutí „Američanů“Když bychom obecně chtěli charakterizo-

vat skupinu amerických rév, na prvním

přirozenou odolnost proti mnoha škodlivýmčinitelům.

Dále bychom mohli zmínit zvláštní roso-lovitou konzistenci dužniny, kdy při opatr-ném zmáčknutí bobule mezi prsty celývnitřek jakoby „vyklouzne“ ze slupky azůstane v neporušeném kulovém tvaru.Potom můžeme zmínit většinou hodněvelké, tužší listy, které bývají zespoduporostlé chloupky. Hrozny většiny americ-kých odrůd jsou také od přírody více tmavězbarveny, což jim pomáhá odolávat tam-ním vyšším letním teplotám (to ale vůbecneznamená, že bychom mezi nimi nenašlibílé a růžově zbarvené odrůdy).

Spotřebitele ovšem zajímá zejménachuť, která je pro americké révy nejpří-značnější. Ta se označuje buď jako „isa-belová“ (podle výše zmíněné známé staréodrůdy), nebo také jako tzv. „labrusková“čili „liščina“ (s tímto zvířetem ale vínotentokrát nemá vůbec nic společného).Mošt totiž obsahuje nepatrné množstvísloučeniny s chemickým názvem methylanthranilate. Té se ovšem nemusíme bát,protože ji obsahují také silice bergamotu,jasmínu, citronu, mandarinky, pomeranče,jahod a dalšího ovoce. Tato chemickálátka také „odpovídá“ za ovocné tóny, kterévnímáme při ochutnávce hroznů americkérévy.

Názory na tuto příchuť se velmi liší.Podle ankety na jednom ukrajinském fóruzhruba třetině ze 150 lidí, zúčastněnýchv anketě, se tato „liščina“ líbí, třetině neva-dí a třetina ji nemá ráda. Většině konzu-mentů tato příchuť připomíná jahody,maliny, ale i angrešt, černý rybíz nebodokonce ananas. Existují odrůdy, kteréjsou touto „isabelovou“ příchutí charakte-ristické více a jiné ji téměř postrádají.U některých odrůd „liščina“ téměř či úplněmizí při dokonalém vyzrání plodů. K tomu,aby plody americké révy dokonale vyzrály,pomůžeme tím, že hrozny pěstujeme buďu jižních stran zdí, víno na vedení orientu-jeme severojižním směrem a mezi řadaminecháme více místa (nejméně 1,5–2 m).

67

Přehled některých hybridních odrůd NEW YORK MUSKATALDEN

Stolní víno, vyšlechtěné ve výzkumnéstanici Cornell University v New Yorku.

Jde o relativně odolný hybrid mezi ame-rickou odrůdou Ontario a evropským kulti-varem Grosse Guillaume. Odrůda Aldenje už mnoha zahrádkářům dobře známá,často se o ní v Zahrádkáři psalo. Má větší,tmavomodré elipsoidní plody s trochu nižšícukernatostí, které zrají v polovině září.Rostliny jsou velmi úrodné, vyžadují protoprořez a probírku. Výhodou této odrůdy jevýborná chuť, potvrzená degustačnímizkouškami, jakož i skutečnost, že pokudjsou plody zdravé, mohou se sklízet po-stupně přímo z keře prakticky až do zá-mrazu.FESTIVEE

Stolní odrůda vyvinutá ve vinařské vý-zkumné stanici v kanadském Ontariu.Odrůda s modrými hrozny vznikla z kříženívýše odrůdy Alden s vybranými kultivarypůvodně francouzské odrůdy Verdelet,kterou v okolí New Yorku pěstovali prvníholandští osadníci už od 17. století. Festi-vee je velmi vzrůstná a úrodná, středněodolná k mrazům, je mírně náchylnák padlí. Poměrně velké bobule dozávajíkoncem září.VINELAND 68021

Vineland 68021 je další, tentokrát růžováodrůda stolního vína z Ontaria v Kanadě.Byla vyšlechtěna již z výše zmíněné odrů-dy Festivee, která byla křížena s jinouodrůdou americké révy - Illinois 5-1. Hyb-rid má poměrně velké, volné hrozny, bobu-le střední velikosti jsou voňavé a majíovocnou příchuť. Listy této odrůdy jsouvelké a dekorativní, takže je velmi vhodnévést tento klon po fasádě nebo po pergole. které po pozdních květnových mrazechVineland je velmi odolná odrůda, která jevhodná i pro mírně nepříznivé stanoviště.Přesné rozlišení odrůdy může být u tohotovýpěstku poněkud obtížné, protože existujenejméně 42 interspecifických odrůd (z tohopět růžových). Všechny se jmenují Vine-land a liší se jen číslem za názvem.

Stolní víno, vyšlechtěné ve výzkumnéstanici Cornell University v New Yorku.Vzniklo křížením odrůdy Muscat Hamburg(evropská réva, která se však už začátkem19. století pěstovala ve státě Washington)a americké odrůdy Ontario. Ve Spojenýchstátech je toto stolní víno považováno zajeden z nejlepších tamních hybridů s muš-kátovou příchutí (ovlivněnou ovšem i la-bruskovým přízvukem). Newyorský muškátmá oválné červeno-modré hrozny střednívelikosti (3–4 g) a je odolný, Hrozny údajněobsahují více vitaminu A, který pozitivněovlivňuje zrak a také vitamíny B, kterézmírňují stres. Také obsahují železo a jód,který upravuje činnost štítné žlázy. Dozrá-vá v polovině září.BUFALLO

Další odrůda z dílny Cornell Universityv New Yorku. (kříženec Herbert × Watkins)Má tmavě modré hrozny s bobulemi střed-ní velikosti, které mohou dosáhnout i vyso-ké cukernatosti.

Dozrává začátkem září. Chuť je ovocnáa kořeněná, s menší labruskovou příchutí,než má většina amerických odrůd. VeSpojených státech bývala tato odrůdadokonce používána i při výrobě vín, proto-že obsahuje třísloviny v podobném pomě-ru, jakou mají evropské révy. Je náročnějšína úrodnost půdy. Pokud mráz spálí pri-mární výhonky, dobře obráží a stihne ještěurodit. Vydrží i delší skladování. Je tojedna z nejpopulárnějších odrůd v USA,většinou nepotřebuje postřiky a téměřnikdy nezklame. Jen na okraj - v roce2012, kdy na mé zahradě (výška 350 mn.m.) pomrzla polovina z třiceti nově vysa-zených odrůd - mezi těmi, které přežily, bylivšichni „Američani“ a Bufallo bylo jediné,

nejen rychle obrazilo, ale dokázalo dokon-ce na ukázku i zaplodit.

Bezsemenné interspecifické odrůdyLAKEMONT

Bílá bezsemenná odrůda, která bylavyšlechtěna New York State Agricultural

68

Experiment Station. Tato odrůda má v ge-nech jak původní divoké klony Vitis Labrus-ca, tak např. i prastarou tureckou odrůduSultanina (ze které jsou údajně nejlepšíhrozinky na světě), známou v USA (ale iu nás) někdy také pod názvem ThompsonSe edless.

Má jeden z největších hroznůmezi bezse-mennými odrůdami, dozrává v první polo-vinně září, odolává většině škůdců a cho-rob. Vzhledem k těsnému nahloučení drob-nějších bobulí v hroznu a vzhledem k to-mu, že odrůda má velké listy, je třeba dbáto přiměřené odlistění a odstraňování zá-listků.ROMULUS

Další bílá bezsemenná hybridní odrůdaze stejného pracoviště. V genech máamerickou odrůdu Concord a z evrop-ských opět Sultaninu.

Větší hrozny mají menší sladké plody(velikost bobule až 15 × 17 mm), vynikajícíchuti. Zraje na přelomu září a října, takžedokáže prodloužit sklizňovou sezónu ačasto tím „uteče“ i poškozením, které způ-sobují vosy.VENUS

O vznik tohoto bezsemenného kultivarus tmavomodrými, až téměř černými hrozny,se zasloužili pracovníci Zemědělské expe-rimentální stanice Univerzity v Arkansasu(USA). Je to výsledek složitého křížení, najehož počátku kromě nezbytného základní-ho podílu amerických rév, můžeme vysle-dovat také italské, řecké, ale dokonce igruzínské a ázerbajdžánské předky.

Modročerné bobule jsou střední velikosti,keře bývají dost vzrůstné (pozor na pře-hnojení, růst by mohl být na úkor kvalityúrody), obrostlé velkými kulatými listy.

Rostliny jsou poměrně odolné většiněškodlivých činitelů a mají vysokou mra- přemokřené pozemky a díky svému turec-zuvzdornost. Hrozny se sladkými a chutný-mi plody (2-3 g) s jemnou labruskovoupříchutí, připomínající lesní ovoce. Dozrá-vá už v srpnu, vhodná do vyšších poloh.

VANESSATaké v kanadském Horticultural Rese-

arch Institute of Ontario se před lety pustilido vícenásobného křížení. Evropské před-ky druhu Vitis vinifera v rodokmenu Va-nessy zastupuje jeden z prarodičů - staráitalská odrůda Luglienga Blanca - a půjde-me-li ještě o generaci zpět, narazíme opětna Sultaninu. Zbytek příbuzenstva zahrnu-je celou plejádu osvědčených americkýchkultivarů, o některých z nich už tady byla iřeč. Kdo by se o problematiku genealogievinné révy zajímal podrobněji, ať se podívána stránky jednoho z největších a nejzají-mavějších světových katalogů odrůd, kterýje přístupný na webové adrese www.vivc.-de. Seznam je, pokud jde o rodokmenyodrůd, dost podrobný a je veden se zná-mou německou důkladností.

Vanessa je bezsemenná středně ranárůžová odrůda dozrávající koncem srpna,s vysokou odolností mrazu (až -30 EC) ahoubovým chorobám, vhodná do vyššíchpoloh. Bobule jsou střední velikosti s jaho-dovými a malinovými tóny v chuti.HIMROD

Sladké turecké hrozinky (sultánky) zřej-mě výzkumníkům učarovaly, protože ev-ropská odrůda Sultanina je jedním z pří-mých rodičů i poslední zde jmenovanéinterspecifické odrůdy Himrod. Ta vzniklav newyorské zemědělské experimentálnístanici při tamní botanické zahradě. Dru-hým rodičem je americká odrůda Ontario(která je sama křížencem jiných mezidruho-vých kříženců Winchell a Diamond). Jdeo ranější, velmi produktivní klon s bílými,ve zralosti zlatožlutými a velmi chutnými(s tóny malin, jahod a ananasu) bobulemistřední velikosti. Z dospělého keře lzesklidit 4–6 kg ovoce, které se mj. hodí ik sušení na hrozinky. Odrůda nesnáší

kému rodiči je proti jiným interspecifickýmodrůdám přece jen o něco méně odolnáhoubovým chorobám a mrazu.

Jiří Menoušek (jiri.menousek@tiscali.cz)

69

ZIMA

ČEKANKA ROD CICHORIUM

Je zajímavé, co všechno se lidem vybaví,když se řekne čekanka. Někomu krásnémodré květy, nebo kořen a nať používanájako bylina, jinému cikorka - „zdravá ná-hražka zrnkové kávy“. Někdo to zkrátí ařekne: to je to, co pil Vávra. Málokdo sivzpomene na lahůdkovou zeleninu, čekan-kové puky, eskariol, endivii, barevnou izelenou hlávkovou čekanku.Čekanka (Cichorium intybus), která roste

planě na loukách je léčivkou. Sbírá sekořen a někdy i nať. Hlavní účinné látkyjsou v mléčné šťávě rostliny. Jsou to hořči-ny, které podporují chuť k jídlu, trávení avylučování žluče, v kořenech je hojně obsa-žen zásobní polysacharid inulin (až 15 %),přidávaný i do ztužených rostlinných tukůjako „rozpustná vláknina“. Inulin je rozpust-ný ve vodě, je vhodnou výživou pro diabeti-ky. Slouží také k získávání fruktózy. Če-kanka vedle jmenovaných látek obsahujei třísloviny, manit, kaučuk, cholin, arginin,velké množství minerálních látek.

Kulturní čekanka obecná setá (Cichoriumintybus var. sativum) se pěstuje na sklizeňkořenů na výrobu kávovinové náhražky.Vedle tohoto směru jsou vyšlechtěny odrů-dy, jejichž kořeny slouží k rychlení, k vy-pěstování čekankových puků. Další směr,kterým se šlechtitelé vydali je pěstováníčekanky hlávkové a čekanky endivie (eska-riolu) na konzum různě pevné listové růži-ce nebo hlávky.Čekanka určená na výrobu cikorky se

vysévá časně zjara, jednotí se na většívzdálenost, aby kořeny narostly co největ-ší. Po sklizni se usuší, upraží, nadrtí čiumele a buď samostatně, nebo ve směsis praženými obilovinami používá jakokávovina. V současné době se již vyrábí iinstantní kávovina, ve které se s různějemně umletými kousky kořene nesetkáte.

Semena odrůd, ze kterých se sklízejív zimě puky (Čekanka obecná pravá Ci-

chorium intybus var. foliosum), patří dozemě až v průběhu května, jednotí se ccana 8–10 cm. Při tomto pěstování nemajíbýt kořeny nijak obrovské, spíše velikostněvyrovnané. Z velkých kořenů narůstají sicevelké, ale nehezké puky. Často se s hlav-ním pukem probouzejí i menší postranní.Doma to nevadí, při výrobě puků do tržnísítě ano.

Rychlení puků je jednoduché: Do vědrase dá tolik písku, aby kořeny byly až posrdéčko zasypány. Nad srdéčky by mělobýt cca 10–15 cm místa na narůstajícípuky. Kořeny se zalijí, uloží do tmy. Zalé-váme tak, aby byl písek mokrý, ale voda vevědru nestála. Ideální teploty jsou mezi 14až 18 EC. Vyšší teplota proces trochuurychlí, ale puky nejsou tak dobré, anivzhledné. Pokud necháte vědro někde nasvětle, musíte ho dokonale přikrýt, aby doněj nepronikalo světlo. Čekanka se můžerychlit i bez písku, ve vodě, hydroponicky,ale to je náročnější na kontrolu - hnijícíkořeny se musí odstraňovat, voda vyměňo-vat, aby nepodlehly zkáze i ty zdravé.

Ve tmě rychlené puky mohou být téměřbílé nebo krémové barvy, existují i odrůdys načervenalou či fialovou nervaturou.Řežou se těsně u kořene. Pokud nechátekořeny v nádobě i po jejich sklizni, probudíse na nich postranní pupeny, narostouz nich sice menší, ale stejně chutné puky.Existují již i odrůdy, které lze rychlit nasvětle. Rychlené puky mají jemně nahoř-klou chuť. Ta se dosti dobře ztratí ve směsis další listovou zeleninou, trochou jemněnakrájené cibule. Mně osobně nevadí, sezálivkou (aceto balsamico a troška cukru,červená cibule možná i olej, nebo majoné-za) ji sním bez problémů. Přijde mi méněhořká než endivie. Puky by neměly zůstá-vat po sklizni na světle, uloží se do tmavéfolie do chladničky, zpracovávají se ažtěsně před konzumací.

Mnohem méně práce je s čekankamisalátovými hlávkovými (Cichorium intybusvar. foliosum f. capitata) a štěrbákem(endivií, eskariolem, Cichorium endivia).Jmenované se sejí po letním slunovratu.

70

Z výsevního záhonu se mladé rostlinky Stejně tak stojí za vyzkoušení vysetípřesadí na konečné stanoviště, do lehčí několika semen čekanek na puky a jejichpropustné půdy, na slunce, lze je pěstovat následné rychlení v domácích podmín-i pod vysokými stromy. Hlávkové čekanky kách.do sponu cca 30 × 30 cm, endivie do spo- Ing. Ivan Dvořák, ústředí ČZSnu řidšího (40 × 50, 50 × 50 cm). Endiviese rozrůstá do plochy, tvoří neúplně zavi-nutou hlávku, čekanka salátová tvoří zavi-nuté hlávky různých typů. Červenolistéodrůdy obyčejně hlávku kulovitou, zelenéprotáhlou, úzkou.

Pro rychlý nárůst hlávek je nutná pravi-delná zálivka, občasné přihnojení na list,nebo zálivkou do půdy (ne hnojiva na ploda květ). Sklízí se podle potřeby - hlávkovéčekanky a jemnější endivie snesou cca-5 EC. Pokud mrazíky přichází opakovaně(období mrazů, obleva, opět mrazy) mohouhlávky a endivii částečně poškodit (vrchnílisty tvořící hlávku začnou hnít). Je lepší jipo první vlně mrazíků sklidit, nebo ji jižpřed prvními poklesy teploty pod nulu za-krývat netkanou textilií. Zimní endivie čieskariol vydrží víc, okolo -10 EC. Hustélistové růžice endivie i eskariolu je možnéovázat provázkem, střed této „hlávky“ sevybělí, bude chuťově jemnější. Pokud mátemožnost, můžete rostliny vyrýt i s menšímbalem, vysadit je například do zelenýchbeden „péček“ a uklidit je do sklepa, klidněi do tmy. Vydrží zde do ledna, února.

Hlávky i listy se používají na ozdobujídel, na přípravu salátů. Pokud jde o hoř-kost, jsou podle mě hlávkové čekankychuťově jemnější než puky, endivie i běle-ný eskariol. Necítil jsem rozdíl v chuti(hořkosti) eskariolu se žlutým nebo zele-ným středem rostliny. Listy z obvodu hláv-ky endivie i eskariolu jsou tužší a vícehořké než ty středové i když není rostlinabělená. Řekl bych, že všechny čekankyjsou chutnější než salát, který není v létědostatečně zalévaný a zhořkne. Navíc jsoujejich listy oproti takovému salátu jemné,křehké, možná i křupavé.

Listové či hlávkové čekanky jsou solidníalternativou pekingského a čínského zelí,ledových salátů či obyčejných hlávkovýchsalátů určených pro sklizeň na podzim.

O HNOJENÍ ROSTLIN TROCHU JINAK

Každý z nás se zajímá na své zahrádcei o výživu a hnojení rostlin - agrochemii.Původně se tento vědní obor zabýval přede-vším hnojením průmyslovými hnojivy asnažil se jejich používáním zpětně doplňo-vat do půdy všechny prvky, které odebírajíz půdy rostliny svým růstem a sklizněmi.Předmětem pozornosti byly předevšímmakrobiogenní prvky N - dusík, P - fosfor aK - draslík, Ca - vápník, Mg - hořčík, S -síra, Fe - železo a z mikrobiogenních „troš-kových“ prvků B - bor, Zn - zinek, Mo -molybden a další.

Ale výživa rostlin není jen používáníprůmyslových hnojiv:Často si neuvědomujeme, že makro a

mikrobiogenní prvky tvoří jen desetinuz celkové sušiny rostlin, a že předmětemagrochemie jsou vlastně prvky, které tvořípouhých 10 % suché hmoty rostlin.

A často zapomínáme, že 90 % suchéhmoty rostlin tvoří C-uhlík, H-vodík aO-kyslík - tedy prvky, které rostliny získá-vají z vody (H O) a z ovzduší (CO ) a o kte-2 2ré se příliš nestaráme.

Proto již starým Římanům připomínalPlinius, že půda má obsahovat 25 % vzdu-chu, 25 % vody a 50 % pevných částic...

Proto se i dnes stále zabýváme orbou,rytím kypřením, okopáváním, proto sebrambory musí proorávat a nahrnovat,cukrovka se musí „škrabat“, proto po kaž-dém dešti všechno „povyskočí“ a sebedo-konalejší doplňková či kapková závlahanemůže nikdy nahradit dokonale okysliče-nou vodu přirozených dešťových srážek.

V dobře obdělávané, přeorávané či v pře-kopávané půdě probíhá intenzivní nitrifika-

71

ce, kterou se dostává dusík ke kořenům Průmyslová hnojiva dodávaná do půdyrostlin v přístupné formě. Kypření půdy má jsou chemicky vyjádřeno soli, které seprokazatelně výrazný vliv na intenzitu v půdním vodním roztoku rozkládají nanitrifikace, protože umožňuje značnou anionty se záporným elektrickým nábojemspotřebu kyslíku nitrifikačními bakteriemi. (NO , H PO , HPO a další) a na kationtyNěkolik dní po zkypření půdy se objevují s kladným elektrickým nábojem (NH , K,nitráty v padesátinásobném množství Ca, Mg). Anionty nejsou poutány na jádrov porovnání s jejich množstvím před zkypře- sorpčního komplexu a jsou proto v půdnímním. A nejen kypříme, ale i hnojíme orga- roztoku volně pohyblivé. Zejména ledkovýnickými hnojivy (hnojem, komposty, zele- dusík NO je jádrem sorpčního komplexuným hnojením) - hmotami s bohatou mikro- odpuzován. Proto ledkem vápenatým (15%bielní činností, při níž vzniká CO - kysličník N v nitrátové formě) přihnojujeme zejména2uhličitý nezbytný pro asimilaci rostlin. rostliny s malou kořenovou soustavou na

Pro příjem makroprvků je rozhodujícípříjem živin kořenovou soustavouz půdy:

Rostliny přijímají živiny z listové plochy(především uhlík ve formě CO ) a v menší2míře všechny další makro a mikrobiogenníprvky jen tehdy, když je list vlhký (mimoko-řenová výživa).

Naprosto rozhodující je však příjemvšech makro a mikrobiogenních prvkůz půdy kořenovou soustavou - z půdníhoroztoku a z pevných půdních částic. A zdeplatí zcela jednoznačně závislost: čím jevyšší obsah živin v půdě (vázaných nasorpční komplex nebo volně pohyblivýchv půdním roztoku), tím více stoupá i obsahživin v kořenové soustavě, kmeni, větvích,letorostech, listech a samozřejmě i v plo-dech, které jsou předmětem našeho zá-jmu.

Proto hovoříme o půdách úrodných (Zlatýpruh země České v Polabí, na Moravěúrodná Haná, Dyjsko-svratecký úval), tedyo půdách s přirozeně vysokým - optimál-ním obsahem živin).

A klesá-li přirozená úrodnost půdy (opti-mální hladina živin v půdě), pak ji musímeudržovat nebo zvyšovat hnojením nejenorganickými, ale i průmyslovými hnojivy.Hnojíme tedy půdu - nikoliv rostliny, proto-že ty se už postarají zásluhou své výběro-vé - selektivní schopnosti o potřebný pří-jem živin z půdy samy!

Dávky průmyslových hnojiv musí přežítživé buňky kořenových špiček:

3 2 4 4

4

3

propustných půdách ve velmi malých araději často opakovaných dávkách tak, abynedocházelo k vyplavování dusíku dospodních vod. I hnojiva fosforečná a dra-selná jsou chemicky soli, jejichž koncentra-ci v půdním roztoku musí vydržet živýorgán - rostlinné buňky, které tvoří kořeno-vou špičku aktivních kořenových vlásků.Proto při používání vyšších dávek těchtohnojiv bychom měli usilovat o jejich zapra-vení už na podzim a pokud možno do většíhloubky půdního profilu tak, aby v předjaříbyla koncentrace půdního roztoku probuňky kořenových vlásků co nejpřijatelnějšía nejšetrnější. Obavy z vyplavování P a Kběhem zimy jsou téměř bezpředmětné.Práh výnosové jistoty a agrochemickézkoušení půd:

Obsah základních živin v půdě (P - fos-for, K - draslík a Ca - vápník) je v našíchzemích sledován již od roku 1940 agroche-mickým zkoušením půd (AZP) v tříletémnebo v pětiletém cyklu. Vzhledem k pro-měnlivosti obsahu dusíku se jeho obsahv půdě nezjišťuje. Jaký by měl být optimál-ní obsah živin v půdě s dobrou úrodností?

Pro vytrvalé kultury - ovocné stromy i prozahrádky je dobře použitelný a dlouholetoupraxí spolehlivě ověřený práh výnosovéjistoty podle prof. Krause (stanovený pů-vodně pro vinice při předvýsadbové pří-pravě půdy): - 30 mg kyseliny fosforečné (P O ), 40 mg2 5drasla (K O) a 18 mg hořčíku (MgO).2

A nastává problém: do roku 1970 bylyvýsledky AZP udávány v miligramech kys-

72

práh výnosové jistoty 30 mg P O2 5 40 mg K O2

vinice Horní Leskoun !!! 4 mg P O2 5 !!! 13 mg K O2

višně Havraníky 10 mg P O2 5 15 mg K O2

broskvoně Havraníky 38 mg P O2 5 31 mg K O2

zám. zahrada Bohutice !!! 660 mg P O2 5 !!! 430 mg K O2

ličníků na 100 g půdy, od roku 1970 jsou 10 % mikroorganizmů, které produkují COudávány v mg prvků na 1.000 g půdy. A - kysličník uhličitý (přímá podpora asimila-problém přetrvává: výsledky jsou v mg na ce, uvolňování méně přístupných živin1.000 g půdy, ale obsahy živin v průmyslo- kyselinou uhličitou ...).vých hnojivech stále ještě v kysličnících Při zeleném hnojení má organická hmota(např. jednoduchý superfosfát - 18% P O ). poněkud jiné složení mikroflory - převládají2 5Proto je nutné při výpočtech dávek průmys- celulozové bakterie. O prospěšnosti zele-lových hnojiv používat přepočtové koefici- ného hnojení rozhoduje způsob jeho za-enty z kysličníků a prvky a z prvků na pravení do půdy: při mělkém zapraveníkysličníky. zelená hmota rychle „shoří“, naopak za

Význam agrochemických rozborů půdy nepřístupu vzduchu při hlubokém zaprave-lze doložit obrovskými výkyvy a rozdíly ní vznikne spíše siláž. A ten, kdo se aspoňmezi prahem výnosové jistoty a skutečný- jedenkrát pokusil dobře narostlou zelenoumi výsledky rozborů půdy na několika sta- hmotu na záhoně do půdy rýčem zarýt,novištích v okrese Znojmo: určitě přišel velmi rychle k závěru, že je

Máme tedy skutečně mnoho důvodů humusu nejméně 3–5 %. Nezapomínejme,k tomu, abychom se o odběry a rozbory že humusové částice poutají až 7× vícepůdních vzorků i na našich zahrádkách vody než samy váží a jsou živnou hmotouzačali vážněji zajímat. A pro pěstitele ovoc- pro mikroorganizmy.ných stromů či révy vinné, kteří rozhazujíprůmyslová hnojiva jen na povrch půdy bezhlubšího zapravení, je navíc velmi poučnéporovnat obsah fosforu a draslíku v hornívrstvě půdy 0–25 cm s obsahem fosforu adraslíku ve spodní vrstvě půdy 25–50 cm.Vždy jsou to další pozoruhodné důkazy ovelmi malé pohyblivosti fosforu a jen omálo větší pohyblivosti draslíku v našichsrážkových a půdních podmínkách ...Nejen chemie, ale i organická hnojiva atrochu mikrobiologie:

Chlévská mrva je surový produkt stáje, ného roztoku by měla být co nejpomalejšíchlévský hnůj je chlévská mrva zušlechtě- (min.v rozmezí 15–45 minut, proto aplikacená správným ošetřováním a dozráváním. večer a v noci - vysoká vzdušná vlhkost,Přímý obsah živin v hnoji je nepatrný: ve bezvětří - příjem N z močoviny je v noci až100 kg hovězího hnoje se nachází celkem 10× rychlejší než za dne).asi 1,75 kg čistých živin, které bychom Po zaschnutí roztoku zůstává značnápohodlněji a s daleko menší námahou část živin (70–80 %) jako usazenina nevyu-dodali použitím asi 5,8 kg průmyslových žita. Následné pronikání živin (sledovánohnojiv. Ale nenahraditelný je obsah mikro- pomocí radioizotopů) z takto zaschlé usa-organizmů: správně ošetřovaný a včas zeniny probíhá velmi pomalu a nemá téměřzaoraný dobrý hnůj nebo dobrý kompost žádný význam. Je nutno brát v úvahu iobsahuje ze své celkové hmotnosti až poločasy absorpce: N 1–4 hodiny, B a Mg

2

daleko snadnější a snad i mou-dřejší zelenou hmotu posekat asprávně zkompostovat. Organickáhmota je pro zvyšování obsahuhumusu nezbytná. A dobrá za-hradní půda by měla mít obsah

A co mimokořenový příjem živin - výživana list, příjem živin z listové plochy?

Ano, ale musíme si uvědomit, že můžeprobíhat přes pokožku listů, nebo přesprůduchy (stomata), přes lenticely čočin-ky), ale i prostřednictvím květních orgánů,povrchem letorostů a i povrchem plodů(fyziologická skvrnitost jablek), ale vždy jenve velmi omezené míře a jen za určitýchpodmínek:

Nadzemní část rostlin musí zůstávat conejdéle vlhká, rychlost vysychání aplikova-

73

5 hodin, Zn 1 den, K 1–3 dny, Ca a Mn 4 Samotný odběr roubů bychom mohlidny, P 1–5 dní, Fe a Mo 10 dní (Baier). zjednodušeně rozdělit na dvě období-

Protože u ovocných stromů se nacházejí zimní a letní či jinak na období vegetace aprůduchy výhradně na spodní straně listů, vegetačního klidu. V období vegetačníholze přijatelné účinnosti mimokořenové klidu budeme odebírat rouby pro zimní avýživy dosáhnout jen při dokonalém ošetře- jarní roubování nebo očkování, v obdobíní spodní strany listových čepelí. Naopak vegetace zejména pro letní očkování.při aplikacích Ca proti fyziologické skvrni-tosti jablek je nutno usilovat o cílené ošetře-ní plodů a tomu musí odpovídat i způsobtvarování stromů.

Použití smáčedel (Silwet L 77, SilwetStar, Rolwet a další) může významně zvý-šit využitelnost aplikovaných roztoků živin.Závěrem

V současné době by neměla být chápána ním dlouhé chladné periody a každý druhagrochemie jako nauka o hnojení rostlin má tuto periodu jinak dlouhou. Tím je zajiš-makrobiogenními a mikrobiogenními prvky, těno přežití ovocného stromu během mra-které odčerpaly zemědělské plodiny při zivého zimního počasí. Po odbourání tétopěstování a sklizni z půdy, či dokonce kyseliny je strom schopen vstoupit dopouze jako nauka o používání průmyslo- vegetace i při krátkodobém oteplení. Nej-vých hnojiv. kratším obdobím dormance se vyznačuje

Agrochemii bychom měli spíše považovat teplomilné ovoce, zejména meruňky, u kte-za vědní obor, který studuje vzájemné rých může dojít vlivem časného vyrašení asouvislostí mezi půdou, ovzduším a rostli- následného mrazivého období k poškozenínami a hledá cesty k vytvoření podmínek veškeré květní násady případně celýchpro harmonický příjem živin hospodářsky výhonů.významných rostlin ekologicky a ekonomic- Z výše uvedených důvodů je vhodnéky přijatelným způsobem. odebírat rouby již v prosinci a uskladnit je

Ing. Zdeněk Simek v bezmrazé místnosti, krechtu či sněžné

ODBĚR ROUBŮ

Člověk se snaží od nepaměti přizpůsobo-vat své prostředí svým potřebám a těmtosnahám se nevyhnuly ani rostliny. Vzhle-dem ke vzrůstajícím nárokům se muselnaučit, jak přenést požadované vlastnostina rostliny sloužící k jeho obživě a zajistit,aby si tyto vlastnosti zachovaly.

V případě ovocných druhů mu k tomuzpočátku pomáhalo rozmnožování pomocíoddělků, odkopků či řízků, než se naučilpřenést část rostliny (roub, očko) na rostli-nu jinou (podnož), kdy využil jak vlastnostipodnože, která mu zajistila dostatečnéukotvení stromu v půdě, tak vlastnostírostliny, z které roub pocházel.

Odběr zimních roubůNež započneme s odběrem roubů, je

nutno znát některé podmínky přezimováníovocných dřevin. Pokud to zjednodušíme,tak rostlina po opadu listů obsahuje velkémnožství kyseliny abscisové, která způso-buje to, že rostlina předčasně nevyraší.Tato látka se odbourává v rostlině působe-

jámě, prostě tak, aby nedošlo k jejich po-škození mrazem. Nejlepší je chladný sklep,kde jsou rouby umístěny ve svazcích vevlhkém písku. V domácích podmínkách jemožno menší množství skladovat v plasto-vém sáčku v chladničce, je však nutnohlídat, aby nedošlo k plesnivění. Ve velko-výrobě je využíváno chladicích boxů s re-gulovanou vlhkostí, tak aby bylo možnoskladovat rouby dlouhodobě bez rizikajejich vyschnutí. Riziko ztráty vody může-me také omezit namočením konců roubůdo parafínu či vosku.

Rouby odebíráme pokud možno ze zdra-vých plodících stromů, které vykazují dosta-tečný vegetativní růst. Odebírají se jedno-leté výhony, což jsou výhony narostléběhem posledního vegetačního období.Rouby odebíráme spíše z osluněné strany

74

stromu, vyhýbáme se odebírání roubů Správný odběr roubů ve správném obdo-příliš slabých nebo silných. V žádném bí je předpokladem následného úspěšnéhopřípadě nepoužíváme výhony, které jsou štěpování.poškozeny chorobami nebo škůdci, napří- Bc. Petr Bolelouckýklad deformace způsobená padlím.

Při jakémkoli skladování je nutno mítrouby dobře označené jmenovkou, která byměla být připevněna na jednom z roubů,které jsou ve svazku. Rouby pak lze dobřeidentifikovat i při případném rozpadnutíúvazku celého svazku.

Ve velkovýrobě jsou rouby odebírányz matečných roubových stromů, kterépodléhají kontrole odrůdové pravosti azdravotního stavu (ÚKZÚZ, SRS).Odběr letních roubů

Letní rouby se používají zejména proočkování na tzv. očko spící, což je způsob,kdy očko v létě a na podzim přiroste, alevyraší až na jaře příštího roku. Toto očko-vání se provádí převážně v období odpoloviny července do poloviny srpna,některé druhy jako například broskvoně jemožno štěpovat při vhodném průběhupočasí i do poloviny září, jiné jako např.jabloně je z důvodu časného nástupuvegetačního klidu vhodné očkovat nazačátku tohoto období.

Odběr roubů se provádí těsně před očko-váním, pokud to není možné, tak se ucho-vávají ve vlhké tkanině nebo papíruv chladné místnosti či přímo chladírně.Nesmí dojít k jejich zapaření, které seprojeví ztmavnutím, v pokročilém stadiu ažk zčernání výhonů. Před skladováním musídojít k odstranění listů, aby se zabránilonadměrné ztrátě vody, kdy se ponecháváasi 0,5 cm dlouhý řapík.

Letorosty, zelené výhony, které vyrostlyběhem vegetace, musí být pro odběr do-statečně vyzrálé, což poznáme tak, že sepokusíme výhon v horní části nalomit.Pokud uslyšíme zapraskání a dojde kezlomení, tak je výhon dostatečně vyzrálý.V opačném případě se výhon pouze ohnea nedojde ke zlomení, takovýto roub bynám úspěch nezajistil. Očka při samotnémštěpování odebíráme ze středu výhonu,kde mají nejvyšší kvalitu.

ZÁKLADNÍ CHYBY PŘI ŘEZU OVOCNÝCH STROMŮ

Každoročně jsem požádán majiteli za-hrad v místě svého bydliště, jestli bych jimnešel ostříhat ovocné stromy. A každoroč-ně se setkávám s takzvanou lidovou tvoři-vostí na zahradách. Až mně udivuje abso-lutní neznalost základních pravidel řezuovocných stromů. Je mi jasné, že ne každýmajitel zahrádky je ovocnář. Řez ovocnýchstromů je značně složitá problematika anikdo se nenaučí dokonale řezat stromyjedním přečtením nějaké příručky. Chce toléta praxe. Ale alespoň základní zákonitostiřezu by si mohl nastudovat každý. Vždyťkdyž si koupíme nějaký spotřebič, napředsi přečteme návod k použití. Ovocné stro-my vysazujeme alespoň na dvacet let avíce, tak bychom se také měli seznámits „návodem na jejich údržbu“.

Zatím ještě vČR není vžité, že na ostříha-ní stromů na jaře si pozvu odbornou firmu.Navíc je až zarážející, co někteří pracovní-ci odborné firmy dokážou na zahradě vytvo-řit. Často pro ně není rozdíl v přístupuk řezu zeravů a ovocných stromů. Z jablo-ně vytvoří pravidelnou kouli a ještě chtějíza práci zaplatit. Není li vyhnutí, nezbývámajitelům zahrad, aby se do řezu pustilisami.

Velice bych se přimlouval, aby předvlastním řezem každý, kdo si není jist,prostudoval nějakou odbornou publikaci.Na trhu je jich spousta. A pokud mohudoporučit, vybral bych si našeho autora.Často některé překlady zahraničních auto-rů z jiných klimatických podmínek se neda-jí zcela aplikovat na našich zahradách.

Ještě bych chtěl apelovat zejména namladší pokolení, které má zažito surfovánípo internetových stránkách. I na internetuje potřeba vybírat články seriózních autorů.

75

Modernější pojetí ovocné zahrady

Je potřeba si uvědomit, že na internetové né pupeny. Pokud řez po výsadbě nepro-stránky může psát každý. Zejména různé vedeme, stromek většinou nenaroste,diskuse, kde vedle zkušených ovocnářů se takzvaně zababčí. Nemá žádné přírůstky.do těchto zapojují i osoby zcela neznalé Sice se začnou tvořit květní pupeny a uspí-dané problematiky, uvádějící často napros- ší se plodnost, ale korunka je neduživá até nesmysly. Pozor také na zatvrzelé fana- unese minimální množství ovoce. Takovátiky, nepřipouštějící žádný jiný názor než je chyba se později odstraňuje hlubokýmten jejich bez ohledu na odbornou argu- seříznutím do starého dřeva.mentaci oponentů. Často se v odborné literatuře, zejména

Není zde prostor probrat celou obsáhlou u štíhlých vřeten, setkávám s doporuče-problematiku řezu ovocných stromů. Poku- ním, že stromky po výsadbě se vůbecsil bych se pouze poukázat na nejčastější neřežou. Potom okamžitě vstupují dochyby a omyly, se kterými se na zahradách plodnosti a ekonomická sklizeň se dosahu-nejčastěji setkávám. je už ve druhém roce. Toto však platí pou-

Jednou z největších chyb, která se poz- ze v tom případě, že stromek je vysazenději špatně napravuje, je stromek po vý-sadbě vůbec neostříhat. Je si potřebauvědomit, že mladé stromky, určené k pro-deji, jsou ve školce vyorány. Přitom větši-nou přijdou o tři čtvrtiny veškerých kořenů.Abychom udrželi rovnováhu, po výsadbětakovému stromku musíme stejně hluboceseříznout korunku. Tento řez děláme najaře a to i v tom případě, že jsme stromekvysazovali již na podzim. Čím hloubějikorunku seřízneme, tím lépe stromekroste. Redukovaná kořenová soustava volně rostoucím zákrsku či čtvrtkmenustačí dostatečně vyživit všechny ponecha- zapěstovat více pater, nesmí přitom být

do optimálních podmínek. Je zde zajištěnapravidelná kapková závlaha většinou s říze-nou výživou. Ale v zahrádkářských pod-mínkách toto většinou nebývá. Já mámlepší zkušenosti i u výsadby štíhlých vřetenprovést řez po výsadbě a během vegetacepotom výhony ohnout do tupějších úhlůk podpoře včasné plodnosti.

Velice častou chybou u kmenných tvarůje předčasné zakládání jednotlivýchpater. Pokud už někdo chce například na

76

Předčasné zakládání jednotlivých pater.Nesprávné zakracování každého výhonu.

netrpělivý. Je potřeba zapěstovat první je pěstitel každé jaro odstřihne na větevnípatro, toto nechat pořádně zesílit, a teprve kroužek, nebo ještě častěji na patku, bě-potom založit patro druhé. Často vidím, hem vegetace prorostou spící pupeny azejména u palmet, pokusy co rok, to zalo- vyrostou nové vlky. Navíc pokud většížení jednoho patra. Co se stane. Podle řezné rány nejsou ošetřeny, často bývajízákonu apikální dominance. Patra, které vstupní branou pro choroby dřeva a kůry.jsou nejvýše, rostou daleko intenzivněji než Daleko efektivnější je vlky již v počátcíchpatra spodní. Tyto spodní patra zakrní. růstu prstem v době vegetace vylomit neboStromek je nepravidelný a co více, spodní vytrhnout. Komu se toto opatření bude zdátpatra jsou později zastíněna patry horními. barbarské, ať to vyzkouší. VylomenímDospodu se nedostane dostatek světla, mladého výhonu dojde i k odstranění spí-ovoce tam buď není, nebo je nekvalitní. cích pupenů a navíc, takto vzniklé rány seV ovocnářství platí zásada, že kde se i bez ošetření daleko lépe hojí a nesetkalnedostane slunce, tam není kvalita. Velkou jsem se s tím, že by zde docházelo k infek-chybou také je zakládat mnoho patervelice blízko od sebe. Vzdálenost paternad sebou co 40 cm je nesmysl. Rovněžnesmysl je u stromku, vysokého 2,5 metrů,mít 5 pater. Zase se dovnitř koruny nedo-stane slunce. U takového stromku bychvolil maximálně dvě patra a ohnutí terminá-lu. (Pokud bych vůbec druhé patro zaklá- sestřihnutého výhonu vyrostou tři novédal.) Toto platí ve zvýšené míře zejména silné výhony. Dotyčný to příští rok zopaku-u teplomilných druhů, jako jsou meruňka a je. Každý ze tří výhonů sestříhne na třibroskvoň, hlavně v okrajových oblastech očka. Další rok už má devět silných výho-pěstování těchto, na slunce náročných nů. Znovu vše ostříhá na tři očka. Vyrosteovocných druhů. Zde se daleko lépe uplat- mu již 27 výhonů. Dovedete si představit,ní dutá koruna. co bude za 15 let. Takto nesmyslný řez

Mnoho chyb se také dělá při odstraňová-ní takzvaných vlků, to je bujných výhonůuvnitř koruny, které rostou kolmo. Jestliže

ci houbovými chorobami. A to i u peckovin.Snad nejčastější chybou u řezu ovocných

stromů je způsob řezu, kterému já říkámsystém Na ježka. Tento řez spočívá v tom,že u dospělých vzrostlých stromů pěstitelkaždoročně každý jednoletý výhonsestříhne na tři očka. Z každého takto

způsobí zahuštění stromu. Neustále narůs-tají nové výhony, které minimálně plodí.

Pěstitel na ovocném stromu pěstuje dře-vo, ne ovoce. Navíc tento řez je velice

77

pracný. Takový hrozný řez asi můžeme upřednostněna. Řezem kvalitu ovoce vý-vidět po celé ČR. Větve po řezu vypadají znamně ovlivňujeme. Jak už jsem výšejako paroží jelena. Speciálně u nás tak uvedl, kde se nedostane slunce, tam nenířežou skoro všichni zahrádkáři v jedné kvalita. Nehledě k tomu, že řezem mimonejmenované zahrádkářské osadě. Když jiné ovlivňujeme i prostorovou velikostjsem se ptal, proč to tak dělají, dostal jsem koruny, násadu plodů, celkovou plodnost,odpověď, že tak je to napsáno v odborných zapěstování požadovaného tvaru a jinéknihách. Když jsem se ptal v kterých kni- skutečnosti. Nedávno na internetu jsem sehách to viděli, nikdo mi nedokázal odpově- setkal s názorem, že ovocný strom by sedět. Navíc specialitou této osady je to, že nejen vůbec neměl řezat, ale dokonce anivšichni řez dělají v listopadu s tím, aby na roubovat na podnože, že je to proti přírodě.svátky měli pěknou zahrádku. Na námitku, Že takový strom špatně roste, je nemocnýže se rány přes zimu již nehojí, pouze krčí a podobné nesmysly. Jako ilustrace bylyrameny. Nejhorší je na tom skutečnost, nafoceny špatně řezané, neošetřené ne-když si někdo nenechá poradit a neplatí mocné stromky. Je to nehorázná demago-pro něj žádné rozumné argumenty. Potom gie. Dokáži připustit odlišný názor na věc,takovému pěstiteli vždycky říkám, že má ale ten je potřeba podpořit rozumnýmiveliké štěstí, že stromy nemají nožičky. argumenty. A argument, že před přícho-Jinak by mu nakopaly pozadí. Jak tedy dem člověka se ovocné stromy rozmnožo-řezat starší, plně plodící stromy. Základem valy samovýsevem ze semen, nikdo jeje udržet řídkou korunu, kde se dostane nerouboval a ani neřezal mne neuspokojí.dostatek světla i dovnitř. Rozhodující je Jsme o nějaké to tisíciletí chytřejší a vzdě-průklest koruny, kdy odstraníme zahušťují- lanější.cí větve a výhony celé, a to buď na větevní Častou chybou, zejména u extrémněkroužek, nebo na vhodné rozvětvení.K masivnějšímu zkracování jednoletýchpřírůstků přistupujeme teprve tehdy, pokudse začíná projevovat stárnutí stromů, kdyjsou malé nebo žádné jednoroční přírůstky.Zde uplatňujeme i řez do starého dřeva.

Chybný přístup je také opak předcházejí-cího, že ovocné stromy vůbec neřežeme.Většinou toto vidíme u pěstitelů, kteří buďz lenosti, neznalosti nebo vzhledem kesvému zdravotnímu stavu řez vůbec ne-aplikují. V poslední době se ale rozrůstá iskupina pěstitelů, kteří stromy neřežouz přesvědčení o ekologickém přístupuk pěstování ovocných stromů. Pochopímtakový přístup u ovocného stromu v kraji-ně. Zde je jeho prvotní význam jako kraji-notvorného prvku. Osamělá vzrostlá hru-šeň mezi poli je jistě esteticky krásná.Význam kvality ovoce je odsunut do poza-dí. Toto slouží případně pouze pro volněžijící zvěř a ptactvo. Ale rozhodně nesou-hlasím absolutně neřezat ovocné stromyv zahradách. Pokud je ovocný strom vysa-zován jako zdroj ovoce, je tato skutečnost vegetačního klidu nám zjednodušeně řeče-

plodných odrůd, je nedostatečná obměnaplodonosného obrostu. Ukázkovým pří-kladem je odrůda jabloně Šampion. Je totakový dříč. Každoročně se přeplozuje.Plodí již na loňském dřevě. Na takovémtomladém dřevě jsou plody nejkvalitnější.Ještě druhý a třetí rok je kvalita plodů sluš-ná, později se velice zhoršuje. Pokud tako-vý plodonosný obrost pravidelně nezmla-zujeme, za chvíli nám stromek plodí brako-vé ovoce. Systémově je pravidelná postup-ná obměna plodonosného obrostu zajiště-na u pěstitelského tvaru vřetenového zá-krsku. Ještě v této souvislosti bych chtělupozornit, i když toto k řezu nepatří, žekvalitu plodů významnou měrou ovlivňujeprobírka plůdků u většiny ovocných druhů.

Spousta neznalostí a mýtů mezi pěstitelije v termínech provedení řezů. Máme dvazákladní termíny řezu. Řez v době vege-tačního klidu (zimní, předjarní) a řezv době vegetace (letní). Toto je problema-tika, která by si zasloužila samostatnýčlánek ale pouze ve stručnosti. Řez v době

78

Ohýbání výhonu pomocí drátu.

no mimo jiného podporuje růst výhonů, řez hů, který je někdy doporučován, až doza vegetace zeslabuje růst výhonů a pod-poruje plodnost. Pokud letním zkracovánímvýhonů chceme dosáhnout diferenciacelistových pupenů na květní, musíme k to-muto přistoupit dostatečně brzy.

Roste li nám tedy strom příliš bujně, másilné a dlouhé výhony a neplodí nebo plodímálo, musíme uplatňovat zejména letnířez, a to i několikrát za vegetaci. Předjarnířez omezíme jen na nevyhnutelné zásahy,jako průklest a podobně.

Naopak pokud nám strom přeplozuje,nerostou li nám žádné nové výhony, za-babčil li nám stromek, potom zásadněupřednostňujeme řez v době vegetačníhoklidu. Zde bych ještě chtěl upozornit naobčasnou chybu až příliš svědomitýchpěstitelů. Tito každoročně vedle předjarní-ho řezu aplikuji i letní řez. A to i v tom přípa-dě, že stromy mají vysokou násadu plodůa minimální roční přírůstky. Je si potřebauvědomit, že silným letním řezem značnězredukujeme listovou asimilační plochu.Následkem často bývá značné zmenšenívelikosti plodů a tím i snížení sklizně. Nadruhé straně pozdně letní řez může podpo-řit vybarvování plodů. Uváženým letnímřezem také můžeme do jisté míry potlačo-vat výskyt fyziologické skvrnitosti náchyl-ných odrůd jabloní, jako jsou Vanda, Lipno,Coxova Reneta, Dukát, Admirál a pod.

K termínům řezu si je potřeba uvědomit,že ty se neřídí kalendářem ale průběhemvegetace. Každý rok je jiný. Řez v doběvegetačního klidu většinou provádíme ažv předjaří. Řezné rány po řezu, provede-ném v listopadu nebo prosinci, se nehojí,hojivý zával se začíná tvořit až na jaře.Může tedy docházet k napadení houbový-mi chorobami dřeva a kůry. Pokud řežouv tomto období velkosadaři, tak jen proto,že by to jinak nestihli. Nejdříve řežemeangrešt, jostu a rybíz, a to od konce února.Začátkem března můžeme začít řezatjádroviny. Po nich peckoviny. Teplomilnédruhy, to jsou meruňky a broskvoně,zejména ve středních a vyšších poloháchdoporučuji řezat až na jaře, v době květu.Později uplatňovaný řez teplomilných dru-

období plůdků já osobně nedoporučuji.Značně zeslabuje růst a zhoršuje velikostsklizených plodů. K redukci plodnosti azlepšení kvality produkce plodů radějiuplatňuji i u meruněk a broskvoní probírkumalých plůdků.

Specifický termín je pro řez ořešákukrálovského. Časně provedený řez způsobísilné slzení. Pokud ořešák musíme řezat,odložíme řez až na období, kdy nové přírůst-ky dosáhly délky alespoň 5 cm.

Termíny letního řezu jsou různé a topodle toho, co chceme letním řezem do-sáhnout.

Kriticky se stavím k často doporučované-mu pozdně letnímu řezu peckovin po skli-zni. Pozdní odrůdy broskvoní a slivoní zrajíkoncem září i později. Zejména ve střed-ních a vyšších polohách se rány po říjno-vém řezu již nehojí, dochází ke zvýšenémuvýskytu klejotoku. Řez je lépe provést ažv předjaří nebo na jaře.

Pokud se mluví o řezu, nemohu se ne-zmínit zároveň o ohýbání výhonů a leto-rostů. U moderních nízkých tvarů je totonedílná součást agrotechnických opatření.Často je výhodnější nevhodně rostoucívýhon vyvázat do požadované polohy, nežjej odstranit. Mnoho pěstitelů vůbec neznávliv polohy výhonů na jeho růst a plodnost.Čím je větší úhel odklonu výhonu od verti-kální osy, tím je větší násada plodů a men-ší růst a naopak. Výhony lze tvarovat a

79

ohýbat různými způsoby. Ideální stav je Kvalitní plody jsou i na starším dřevě.v případě, když máme vybudovanou opěr- Navíc dochází zde k samoregulaci násady,nou konstrukci, takzvanou drátěnku. Může- většinou není potřeba provádět červnovoume si také pomoci různými závažími. Já probírku plůdků k zajištění pravidelnéosobně preferuji silnější izolovaný drát. plodnosti a dostatečné velikosti plodů.Tento spirálovitě obtočím kolem tvarované- Nakonec bych chtěl ještě uvést něcoho výhonu a natvaruji jej do požadovanépolohy. Je to levné řešení a velice rychlé.

Něco málo o řezu jabloní, které plodína konci výhonů. Takové odrůdy dělajíněkterým pěstitelům při řezu značné pro-blémy. Nesprávně řezané stromy buďbujně rostou a neplodí, nebo vypadají jakopřevislá vrba. Mezi takové odrůdy patříRubín, Bohemia, Gold Bohemia, LordLambourne, Rubinola a další. U těchtoodrůd si musíme uvědomit jejich charakte-ristickou vlastnost, květní pupen zakládajína konci výhonu. Pokud každoročně tako-vý výhon zakrátíme, na výhonu nemámežádné plody a z listových pupenů námbujně vyrůstají další výhony. Pokud totokaždoročně opakujeme, stromy nám neplo-dí, nebo velice málo, bujně rostou. Pokudvšak koncový květní pupen necháme, tentozakvete a odplodí. Z něj sice vyrostouvětšinou další dva výhony (vidlička), ale tyjsou podstatně kratší a opět jsou zakonče-ny květními pupeny. Vyholená část letoros-tu postupně během několika let zpětněobroste plodonoši. Pokud potřebujemepotom takovou větev zakrátit, provedemeto na vhodně postavený boční výhon neboplodonoš. Obrůstání vyholeného výhonupodpoříme jeho ohnutím do vodorovnépolohy. Druhou možností je uplatňováníletního řezu. U těchto odrůd musíme býttrochu trpěliví. Rád říkám, že u Rubínuv prvních létech po výsadbě pravidelněřezem tvarujeme korunu. Asi po pěti letechzahodíme nůžky a až po čase si vzpome-neme, kde ty nůžky jsou. Pokud se naučí-me takto přistupovat k řezu Rubínu a po-dobných odrůd, dočkáme se stejně vyso-kých úrod, jako u většiny ostatních odrůd.Ten kdo tvrdí, že Rubín je líný v plodnosti,buď jej neumí řezat, nebo jej má na ne-vhodné, bujné podnoži. Plodonosný obrostu Rubínu má navíc dlouhou životnost.

k ošetřování řezných ran. Rozhodně prostrom je prospěšnější řezné rány po řezuošetřit. Účelem je zabránit vniknutí houbo-vých chorob a uspíšení hojení. Zejména seto týká větších ran hlavně na kmínku asilnějších větvích. U peckovin bych řekl, žeošetření větších ran po řezu je přímo ne-zbytné, zejména ve vyšších polohách, natěžších, zamokřených půdách, v poloháchs větším množstvím srážek. Použití štěpař-ského vosku je samozřejmě dobré řešení.Ale má i své problémy. Při nízkých teplo-tách v předjaří je tuhý, musíme jej nahřívat.Navíc je dost drahý. V létě při vysokýchteplotách často teče. Já jej používámpouze při roubování. Zvláště pečliví pěsti-telé jej ještěmohou přetřít latexem. Stromo-vý balzám se velice dobře aplikuje. Použí-vám jej však jen na dvouleté a starší dřevo.Jednoleté dřevo může pálit. Velice levné aefektivní řešení je použití latexu nebo jinévodou ředitelné barvy nebo lepidla (Duvi-lax, Dispercol) s příměsí nějakého fungici-du případně stimulátoru růstu. Odstín jepotřeba volit s rozmyslem, aby strom nevy-padal jako harlekýn. Na trhu je spoustadalších přípravků. Já osobně nejradějipoužívám přípravek Sanatex, který použí-vají lesníci a arboristé na ošetření ranstromů po poškození. Cenově je velicedostupný. Nevýhodou je, že je k dispozicipouze v desetilitrovém balení.

Jsem si vědom, že tato problematikav mém příspěvku zdaleka není zcela vyčer-pána. Mohl bych uvést ještěmnoho dalšíchpřípadů nesprávného řezu na zahradách.Daleko názornější, než strohý text, je ná-zorná ukázka nevhodného a správnéhořezu přímo v zahradách případně na foto-grafiích. Možnosti Rukověti pro zahrádká-ře, vzhledem k jejímu charakteru, jsou všakdosti omezené, abych mohl textovou částdoplnit dostatečnou fotodokumentací.

80

Zároveň jsem si vědom, že ne každý ZAHRANIČNÍ NOVINKY jabloní v tés mými zkušenostmi musí stoprocentněsouhlasit. Co ovocnář, to trochu odlišnějšípřístup k řezu. V rozdílných klimatickýchpodmínkách bývají také rozdílné zkušenos-ti. Nebráním se případné rozumné polemi-ce a diskusi, podložené racionálními argu-menty.

Miroslav Přasličák,odborný instruktor ČZS

OVOCNÁŘSKÉ OHLÉDNUTÍ

Ve všech oborech lidské činnosti zazna-menáváme změny, novoty, objevy, jednímslovem pokrok.

Ani v ovocnářství není tomu jinak. Pokudse člověk celý život oboru věnuje, i kdyžjen amatérsky, stojí za to ohlédnout se.

Mezi zahrádkáři vždy ovocnáři hráli prim.Nejzřetelnější byla návštěvnost na odbor-ných akcích.

Jen namátkou: ČERMÁKŮV ŘEZ v 60.letech vzbudil mimořádnou pozornost.V našem regionu prezentoval svůj objev p.Čermák v Táboře. Mimochodem, byl azůstává asi jediný, komu byl na způsobřezu udělen patent. Přednáškový sálnestačil. Seděli jsme na schodech, stálikolem stěn, a přesto se poslední příchozívůbec nevešli. Co zůstalo v paměti? Třebazásada, že letorosty slabší než tužka šetří-me (jsou plodné), silnější omezujeme (jsoudřevné).

SAMOKOŘENÍCÍ JABLONĚbyla ovocnář-ská bomba ve stejném období. V Meceovocnářů Holovousech si podávaly rucezájezdy z celé republiky. Svatopluk Bra-bec, autor myšlenky, s odrůdou 2 x 57dokázal nadchnout i největší pesimisty. Byli vynikající řečník.

Stovky šťastných ovocnářů se vracelydomů s větvičkami v očekávání revolucev ovocnářství. Nevyšlo to. Ještě jednapříhoda. Když jsme se šlechtitele panaBrabce ptali na úspěšného kolegu, panaOttu Loudu, komentoval slovy: pan Loudaměl holt šťastnou ruku.

době byly téměř nedostupné. Ale u specia-listy Dr. Bouchala jich bylo k vidění řada.Návštěvníci hned u vchodu byli upozorně-ni, nic nebrat, ani ze země. Část stromůbyla totiž po řezu a větve byly ještě neukli-zené.

PĚSTOVÁNÍ JABLONÍ BEZ ŘEZU,metoda Ing. Dandy v 70. Letech. Celostát-ní instruktáž v sadech u Slaného, s hojnouúčastí, lákavé téma, teorie pochybná.

JOSTA, kříženec angreštu s černýmrybízem, novinka byla hitem mezi zahrádká-ři. První pěstitelé plně využili mimořádnéhozájmu. Cena jednoho roubu odpovídalaceně 333 rohlíků.

SAD SNŮ v Životicích na severní Moravěv 80. letech. Ing. Polok jako jeden z prv-ních založil sad jabloní-vřeten, na slaběrostoucích podnožích. Z dálky sad připomí-nal výsadbu rajčat s kolíky. Prvně jsmeviděli ideál ovocnářů, kdy váha plodů bylasrovnatelná obrazně s váhou dřeva. Dojmybyly tak silné, narušily i náš klidný spánek.Nejraději bychom doma všechno vykopalia začali znovu.

PLANTÁŽ KIWI, první v republice. V JRDSvodín u Nových Zámků na jižním Sloven-sku. Byla to Actinidia chinensis, velkoplo-dá, teplomilná odrůda. Proto před jarnímimrazy byly keře zakryty fólií a přitápěnoteplovzdušnými agregáty. V té době u násnebyly sazenice kiwi k maní. JRD našlozpůsob. Vlastní stavební skupina opravilamístní kostel a pan farář přes Vatikánzprostředkoval dodávku sazenic.

ŽIVOTA BUDIČE či harmonizační rostlinyv 80. letech byly v kurzu, zejména Rakytníka Dřín. Výzkumný ústav drobného ovoceve slovenských Bojnicích byl na úrovni. OdIng. Cvopy se nám dostalo pěstitelskýchrad, ale i doporučení. Rakytník posilujeu mužů temperament, dřín tlumí, což prýdávno znaly a využívaly naše babičky. Ana závěr konstatování, rakytník je bohuželvyprodán! Je zajímavé, že po čtvrtstoletí setyto málo známé druhy vrací na scénu.

PILLAR SYSTÉM, způsob řezu ovocnýchstromů v 90. letech začali propagovat (a

81

dosud propagují) zahrádkáři v Horní Bělé Co v posledních letech ovocnáři probíra-na Plzeňsku. Jaromíru Fischerovi se podaři- jí? Jednak hledání náhrady za nejrozšíře-lo ovocnářskou vášní nakazit velkou část nější odrůdu Golden Delicious. Ta nejenobce a my, návštěvníci, jsme jen závistivě vyžaduje intenzívní chemickou ochranu,obdivovali. Každoroční setkání ovocnářů ale i chuťově již neuspokojuje, či se přejed-ze široka a daleka, naplňuje místní kulturní la. Nahradí ji snad OPAL, první českádům a má už tradici. K tomu odrůdová klubová odrůda?zkušebna se spoustou novinek a haldy S novým hitem přicházejí zahradnickéroubů pro zájemce. firmy a to jsou odrůdy jabloní s červenou

PRVOTELKY u šlechtitele Ing. Antonína dužninou (ale i červenými květy, listy, čiDvořáka nedaleko Olomouce. Měl jich barvou slupky). Z českých odrůd napříkladúdajně několik tisíc v pronajatém kravíně. RED LANÉ, ze zahraničních RED LOVE,Tak nazýval první plody jabloní u svých BAYA MARISA, WEI ROUGE, RED DEVIL,kříženců. Při jeho zaníceném výkladu jsme POMFITAL.ztráceli pojem o čase. Už tehdy při prohlíd- Ovocnáři tradičně dál povedou nekoneč-ce a degustaci jeho novošlechtění tvrdil, že né diskuse o odrůdách a hlavně, stále sesebelepší odrůda nemá šanci, pokud není mají na co těšit. „Šlechtitelské vlny“ čas ododolná vůči strupovitosti a padlí. času zvednou zájem veřejnosti o zahradni-

REZISTENTNÍ ODRŮDY - byla šlechtitel- čení a to je chvályhodné.ská vlna počátkem 90. let. Po odrůděPRIMA (z USA, registrace 1983), začaly se ÚS Jindřichův Hradecšířit i rezistentní odrůdy z domácího šlech-tění. První MELODIE a JOLANA od OttyLoudy, krátce na to ROSANA a VANDAz ÚEB Střížovice a SELENA z VŠÚOHolovousy. Následovala řada dalšíchodrůd, převážně z ÚEB Střížovice, kterébodovaly nejen v tuzemsku, ale šířily se vnadsázce po celé planetě. Konkuroval jimpouze loudův RUBÍN, jablko desetiletí. Bylregistrován v roce 1983, ale už před tím hořada zahrádkářů testovala.

SLOUPOVITÉ FORMY jabloní se objevu-jí na přelomu století. První na trhu nabídlafirma Starkl. Získala licenci k množeníanglických balerín ze šlechtitelské staniceEast Mallingu, pojmenované po tancích(Polka, Waltz, Bolero). V roce 2006 už bylyzaregistrovány první české sloupovitéjabloně a to KORDONA a PIDI z VŠÚOHolovousy a SONET u ÚEB Střížovice.

Ve stejném roce, velmi deštivém, bylopotvrzeno prolomení monogenní (z jedno-ho zdroje - Malus floribunda) rezistenceu Střížovických odrůd v sadech západnícha středních Čech. I když odborníci totopředpovídali, ne tak brzy. O tři roky pozdějiohlásila strupovitost na rezistentech išlechtitelská stanice Střížovice.

Ing. Ladislav Zahradník,

HUMUSOVÉ LÁTKY NA ZAHRÁDCE

Poslední dobou se na trhu objevují různépreparáty stimulace růstu a klíčení na bázitzv. huminových kyselin, správně řečenohumusových látek. Podle některých doda-vatelů a prodejců se má jednat o novinkuna našem trhu a ba dokonce o zázračnépreparáty vyráběné unikátní technologií.Ovšem o novinku se u nás však nejedná.Na území Čech se humusové látky vyrábě-jí prakticky od dvacátých let minuléhostoletí. Ve světě se jimi a jejich účinky nazemědělské půdy a také na rostliny zabýva-jí již mnoho let v Rusku, USA, Austrálii,Číně, Turecku a v dalších zemích. Jejichpoužití je především v průmyslu - těžbasurovin, sklářství, chemický průmysl, výro-ba barev, ba dokonce ve zdravotnictví.Ačkoli jich průmysl spotřebuje ohromnámnožství, poptávka po jejich využití vesvětovém zemědělství neustále stoupá.Příčinou jsou jejich velmi příznivé schop-nosti nejen ovlivňovat půdu, ale také ros-tliny.

82

CO JSOU HUMUSOVÉ LÁTKY?Humusové látky jsou podstatnou složkou

trvalého humusu v půdě. Vznikají běhemprocesu zvaného humifikace přeměnouorganických látek původně odumřelýchrostlinných a živočišných těl v tzv. humu-sovém horizontu půdy. Humusový hori-zont je nejsvrchnější vrstvou půdy, která ježivotním prostředím pro kořenové částirostlin a celé řady půdních organismů. Zdeje soustředěno nejvíce dostupných živin,potřebná vlhkost a vzduch. V zeměděl-ských půdách se na oraných plochách dělína svrchní část orniční a spodní podorničí.Nejintenzivnější pochody probíhají právěv horní části.

Vzniklé humusové látky, během humifika-ce za sníženého přístupu vzduchu jsouvysokomolekulární organické sloučeniny,tvoří 85–90 % všech organických látekv půdě. Slouží především k ukládání nevyu-žité energie během přeměny všech produk-tů organického původu vzniklých běhemfotosyntézy. Tedy procesu tvorby cukrů,škrobu, ligninu, tuků, bílkovin a dalšíchlátek tvořících tělo rostlin z oxidu uhličité-ho, vody a dalších prvků působením slu-nečního záření na zelené rostliny.

Humusové látky nalézáme nejen v půdě,ale také v kompostech, v nánosech vod-ních nádrží a v kontinentálních mořskýchsedimentech. Mohou se získávat takéz rašeliny, dřeva, uhlí i z ropy.

Vzniklé humusové látky mohou dálereagovat s jílovými minerály nebo výjimeč-ně jinými minerálními sorbenty a vytvářettak organickominerální komplexy - tzv.sorpční komplex půdy. Ten má vliv naudržování struktury půdy, zadržování vláhya vzduchu v půdě a hlavně mimo stabiliza-ce půdní reakce (pufrovitosti půdy) takéuchovávání rostlinných živin v pohotovost-ním přístupném režimu.ČLENĚNÍ HUMUSOVÝCH LÁTEKa) fulvokyselinyb) huminové kyselinyc) ulminové (humoligninové) kyselinyd) hymatomelanové kyseliny

e) huminyf) bitumenyg) humusové uhlíFulvokyseliny

Patří mezi vysokomolekulární organickésloučeniny s obsahem uhlíku pod 50 % adusíku pod 3 %. Mají menší molekuly nežhuminové kyseliny, tvoří dlouhé, poměrněkřehké řetězce. Jsou rozpustné ve vodě,zásadách a kyselinách. V půdě jsou velmipohyblivé. Mají vysokou sorpční kapacitu.Vyšší než huminové kyseliny. Jejich vápe-naté, hořečnaté, těžkých kovů (např. kad-mia, olova, zinku) sloučeniny jsou rozpust-né ve vodě. Podílí se také na uvolňovánífosforu v půdě. Zpřístupňují živiny prorostliny.

S hliníkem a železem tvoří ve vodě roz-pustné cheláty, které jsou velmi pohyblivév kyselém prostředí. Ve větším množstvíse podílí značnou měrou na vyplavováníživin z půdy. Zúčastňují se tzv. podzolizač-ních procesů v půdě. Vyskytují se převáž-ně v podmínkách nepříznivých, vyššíchdešťových srážek, na kyselých matečníchhorninách (žuly), vrchovištních rašelinách,také např. v dřevních odpadech z někte-rých způsobů výroby papíru.

Z hlediska kvality půd jsou v případěpřebytku velmi nepříznivé - okyselují půdu,odvádějí živiny a jílové částice do spodníchvrstev půdy, podílí se podstatně na vypla-vování živin z půdy (např. fosforu). Jsouvždy velmi světlé, slabě hnědé. Typickýmpůdním typem jejich výskytu jsou podzoly,gleje.Huminové kyseliny

Mají mnohem větší molekuly než fulvoky-seliny, avšak tvoří kratší, stabilní řetězce,s nižší sorpční kapacitou. Obsahují vícenež 50 % uhlíku a přes 3 % dusíku v mole-kule. Jsou vždy tmavé barvy (šedé ažtmavě hnědé). Mají zcela opačné vlastnostinež fulvokyseliny. Jsou nerozpustné vevodě. Rozpouští se v alkalických roztocícha tvoří tak roztoky alkalických humátů.S vápníkem a hořčíkem vytváří ve voděnerozpustné humáty, které velmi příznivěovlivňují půdní technologické vlastnosti.

83

Tvoří tmely, hlavně s jílovými (ale také v mořských a jezerních šelfech, dále např.s jinými sorpčními materiály, např. zeolity, v živičných břidlicích.perlity) minerály. S nimi vytváří sorpční Z hlediska praktického využití mají prokomplex. Vytvářejí neutrální a nasycený zahrádkáře (i pro zemědělce, zahradníky ahumus. Udržují půdní kyselost v rovnová- lesníky) význam fulvokyseliny a huminovéze, kolem pH 7. Blokují pohyb těžkých kyseliny (v podobě alkalických humátů).kovů v půdě. Podílí se na tvorbě příznivéstruktury půdy, tím zlepšují provzdušnění avododržnost půdního horizontu, poutajíživiny v přístupném stavu pro rostliny. Jsoutypické pro všechny černozemní půdy.Ulminové kyseliny

Vznikají během rašelinění a v surovémlesním humusu za nepřístupu vzduchu,nízkých teplot a kyselé půdní reakce. Jsoupodobné fulvokyselinám. Zabarvení tmavěhnědé. Mají vyšší obsah uhlíku než fulvo-kyseliny. Vytváří soli známé jako ulminy.Při provzdušnění se mohou přeměnitv huminy.Hymatomelanové kyseliny

Strukturou se podobají huminovým kyse-linám, které svým charakterem doprová-zejí. Jsou na rozdíl od předešlých kyselinrozpustné v alkoholu. Mají žlutohnědézbarvení.Huminy

Huminy jsou v podstatě huminové kyseli-ny vázané na minerální podíl půdy, přede-vším na jílové minerály typu montmorilloni-tu (např. bentonit). Jsou velmi odolné vůčikyselinám, zásadám a mikroorganismům.Jsou to chemicky různorodé látky bohaténa minerálie. Postupně se v půdě přeměňu- Humusové látky podle svého složení majíjí do mnoha odolných forem vůči dalšímu pro půdu značný význam. Jejich přítom-rozkladu - humusového uhlí. nost vede:Humusové uhlí

Velmi stabilní složka humusu, která jevlastně finálním produktem přeměny orga-nických látek v půdě. Tvoří malou částobsahu organických látek v půdě. Je velmiodolné nejen chemickým, ale také biologic-kým vlivům. Jsou prakticky nerozpustné.Ukládají se v nižších částech humusovéhohorizontu.Bitumeny

Objevují se v humusovém horizontulesních půd, taktéž v ornici. Vyskytují se

POSOUZENÍ KVALITY HUMUSUPři posuzování kvality se sleduje podíl

obsahu huminových kyselin k fulvokyseli-nám a dále vzájemný poměr obsahu uhlíkua dusíku (C:N) v půdě. Informativně:Podíl huminových kyselin k fulvokyseli-nám:

Většina našich půd má tento poměr men-ší než 1. Nejnižší hodnoty jsou v rašelinácha podzolech, naopak nejvyšší v rendzi-nách, lužních půdách, černozemích (2–3),v některých zahradních půdách (kolem 3)a v smonici (nad 3). Platí, že čím vyššíobsah huminových kyselin, tím jsou půdykvalitnější, příznivější. Takové půdy sevyznačují tmavou, téměř černou barvou,jsou strukturní, málo se slévají, lépe sezahřívají a mají příznivý vodní, vzdušný aživinný režim pro většinu pěstovanýchrostlin.Vzájemný podíl C : N v půdě:

V nejkvalitnějších půdách je poměr C : Nv humusových látkách kolem 10:1, s vět-ším rozšířením poměru např. 20:1 kvalitapůdy klesá. Nejširší je v rašelinách.VÝZNAM HUMUSOVÝCH LÁTEK V PŮDĚ

- k vysokému poutání živin v půdě (6–7×vyšší než samotné jílové minerály)

- ovlivňují pufrovitost (ustojčivost) půdy(udržují stabilní pH prostředí)

- podporují tvorbu drobtovité strukturypůdy, a tím příznivý vodní, vzdušný atepelný režim půdy, ovlivňují příznivěprostředí pro rostliny a ostatní půdníorganismy

- příznivě působí na biologické, bioche-mické a fyzikální vlastnosti půd

- vážou škodlivé sloučeniny a částečněstabilně vážou těžké kovy v půdě

84

- zabraňují vysrážení fosforečných slouče- stejně tak je třeba se vyvarovat aplikace zanin z půdního roztoku

- zadržují rostlinné živiny v pohotovostnímstavu a mají vliv na jejich efektivní využitírostlinami

- rozpustné humusové látky vykazují pří-mý stimulační vliv na rostliny, ne nasamotné klíčení, ale na růstové fázerostlin

- ve směsích s dalšími chemickými pro-středky mohu zvyšovat efektivitu jejichpůsobení (např. pesticidů, hnojiv, stimu-látorů).Právě tyto vlastnosti zaujaly zeměděl-

skou veřejnost. Včetně zahrádkářů, kteříse mohli s použitím humátů seznámit jižv 80–90 letech minulého století. V převáž-né míře s nimi dosahovali velmi dobrýchvýsledků.POUŽITÍ HUMUSOVÝCH PREPARÁTŮNA ZAHRÁDKÁCH

Zahrádkáři humusové látky začali použí-vat již dříve v omezeném množství veformě výluhů z rašeliny, karbohnojiv avýluhů z některých kompostů.

Přes počáteční úspěchy s jejich aplikacíse používání těchto preparátů pro nedo- vých látek nepřinese žádný požadovanýstupnost (technické problémy při jejichvýrobě) neujalo. Větší rozšíření humuso-vých látek nastalo po objevení alkalickýchhumátů na trhu v 70–80 letech v zeměděl-ské praxi. Jednalo se tehdy o výrobkyz nadložních vrstev hnědouhelných slojí -z oxyhumolitu - (kapucínu), tedy speciální-ho druhu zvětralého hnědého uhlí. Kekonci 80 let se nabízí i pro zahrádkáře.

Přes značný úspěch a poptávku na trhuvšak pro značný útlum zemědělské výrobypočátkem 90 let z trhu přechodně mizí.Koncem 90 let se opět znovu objevuje.

Zároveň se objevují ve stejné době novépreparáty získávané z odpadů papírenské-ho průmyslu (z lignohumátů) a dále výluhyzískávané z chovu žížal. Tyto přípravkyobsahují převážně fulvokyseliny.

Všechny tyto přípravky lze použít k lis-tové aplikaci. Vždy v dávkách doporuče-ných výrobcem. Při překročení dávekmůže dojít k totálnímu zničení porostu,

vysokých teplot a před velkými dešti. Jemožno je aplikovat i v závlahách.

Alkalické humáty lze bez obav použít ido půdy při předseťové přípravě, nebo kekořenové zálivce vytrvalých rostlin. Velmipodstatně zlepšují půdní vlastnosti, mo-hou se dodat i ve vyšších dávkách.

Přípravky na bázi fulvokyselin lze mísits hnojivy a některými pesticidy a takéstimulátory, avšak pouze s těmi, se kterýmise nesrážejí. Tedy s kyselými. U alkalic-kých humátů s prostředky inertními, nebopřed vlastní aplikací vyzkoušet malé množ-ství na srážlivost roztoku.

Některé preparáty jsou doplňovány živi-nami i stimulátory. Doporučuje se tytopreparáty co nejdříve spotřebovat, přiskladování dochází často ke srážení.Všechny preparáty skladovat na temném achladném místě.

Při použití platí zásada - humusové látkynejsou hnojivem, pouze pomocné látky,proto tam, kde chceme tyto látky aplikovat,musí být pozemek dobře vyhnojen. Naživinami chudých půdách aplikace humuso-

efekt. A v případě fulvokyselin dokonceznačné škody - vyplavení živin, zhoršenípůdní struktury.

Pozor, jedná se o žíraviny! Vždy předaplikací je nutné si prostudovat pečlivěnávod použití!HUMUSOVÉ LÁTKY A ROSTLINA

Humusové látky se zkoušely a dále zkou-ší ve výzkumných ústavech - Výzkumnémústavu rostlinné výroby Praha, Výzkumnéma šlechtitelském ústavu ovocnářskémv Holovousích, Výzkumném ústavu prokrajinu a okrasné zahradnictví v Průhoni-cích, na zemědělských univerzitách v Pra-ze a v Brně a před rokem 1989 na VŠPv Nitře, také v JČU v Č. Budějovicích, napracovištích ÚKZUZ a také v podnikové asoukromé sféře.ZELENINA

U zeleniny byly zjištěny tyto ukazatele:zvýšení výnosu (okurka, rajče, mrkev,

85

celer, paprika, salát), zlepšila se tržníjakost. Zjistilo se, že je nejvýhodnějšíaplikace humusových preparátů už připředpěstování sadby nebo při setbě. Stačíjen toto jedno použití, pak lze pěstovatplodiny dále na pozemku i po přesazeníbez nutnosti dalšího opakování - účinkyhumusových preparátů na rostlinách přetr-vávají shodně jako při aplikaci v rané fázivývoje po celou vegetaci. Příkladem půso-bení jsou výsledky získané na VŠP Nitra,kdy po srovnání kontroly s aplikací humu-sového preparátu (Humex) bylo zjištěnozvýšení výnosu u rajčat celkově o 8 % avětší podíl kvalitních plodů při ranější odolnost vůči stresům a chorobám.sklizni, u paprik (´PCR´) ranější sklizeň přivýnosu první sklizně až o 18 %, sníženíobsahu dusičnanů o 3,4–5,8 % relativních,celkově sklizeň asi o 3 % vyšší. U salátuzvýšení výnosu o více než 15 %, sušiny o8 % relativních a snížení obsahu nitrátů o4,2 % relativních. Celer vykazoval zvýšenívýnosu bulev o 14 % a natě o 9 %. Okurkyo 8 % zvýšení výnosu.

Celkově je známo, že humusové látkyzvyšují nejen výnos a kvalitu, ale takéodolnost vůči abiotickým vlivům - chlad,přehřátí, sucho, přelití, dále vůči houbovýmchorobám a také tlumí příznaky viróz.OVOCE

Zkoušky probíhaly ve VŠÚO v Holovou-sích a to na jabloních a drobném ovocivybraných odrůd. Zjišťoval se výnos, dlouži-vý růst výhonů a také vliv na zakořeňovánířízků rybízu. U jabloní v odrůdách (zvýšenívýnosu): Ontario o 51-59,6 %, Golden Deli-cious o asi 1%, Starkrimson o 2,8-10,4 %,nižší a vyšší údaje odpovídají způsobuhnojení průmyslovými hnojivy - nižší u gra-nulovaných a vyšší u kapalných hnojiv.

U bobulovin, kde se posuzoval vliv narybíz a angrešt, bylo zaznamenáno zvýšenívýnosu u červeného rybízu Heinemannůvo 100 %, angreštu Zlatý fík o 32 %.

Zakořeňování řízků rybízu červeného -při společné aplikaci zakořeňovaciho sti-mulátoru a humusových látek byl kořenovýbal větší a mnohem bohatší než při použitísamotného stimulátoru.

OSTATNÍ PLODINYZkoušely se také vlivy humusových látek

na kukuřici, okrasných rostlinách, trávní-cích. Na vinné révě se projevil vliv na zvý-šení cukernatosti. Celkově se projevil vlivna zrychlení růstu a celkové odolnosti vůčinepříznivým vlivům. Též na kukuřici avinné révě byl zaznamenán kladný vlivaplikace humusových látek na výnos.

U brambor bylo po aplikaci zaznamenánozvýšení obsahu škrobu a také výnosu.

Humusové látky už vyzkoušeli také spe-cialisté jako kaktusáři a pěstitelé orchidejí.Vždy byl zjištěn pozitivní účinek na růst a

Sám mohu potvrdit, že humusové prepa-ráty typu alkalických humátů lze použítjako zlepšovače půdy, rostliny lépe odolá-vají suchu, chladu, či naopak vysokýmteplotám a chorobám. Mají příznivý vliv napůdní vlastnosti (struktura půdy, příznivěovlivňují vláhový a vzdušný režim, snižujíztráty živin vyplavováním, omezují erozi,mění barvu půdního horizontu na tmavší).Podle mých dlouhodobých zkušeností sehlavně účinně projevují alkalické humáty.

Zajímavé je, že existují dosud nevysvětli-telné interakční vlivy mezi mykorhiznímipreparáty a humusovými látkami.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, žespolečná aplikace naopak zpomaluje nebodokonce zastavuje rozvoj dodávané my-korhizy v půdě. Pokud ta v půdě je vyvinu-ta, naopak se aktivita pod vlivem humuso-vých preparátů zvyšuje.

Ing. Huleš Ludvík, ÚS Teplice

ZAHRADY V SATELITECH

Satelitní sídliště v blízkosti velkých městjsou oblíbená zejména proto, že nabízejíkomfort rodinného domu se zahradou, klidod sousedů a cinkajících tramvají, přitomje tu relativní dostupnost města kvůli za-městnání a dalšímu zázemí. Druhá stranamince obnáší zábor často kvalitní země-dělské půdy, obtížné zajištění obslužnostiveřejnou dopravou, až přílišný individualis-

86

mus lišící se od tradičního života v malých ný starý strom na zahradě zase můžeobcích s náměstím, obchůdkem, školou ačinností různých spolků.

S tím se rodí různé myšlenky na revitali-zaci těchto suburnií. O nic méně zajímaváale může být i revitalizace zahrad. Ty býva-jí v péči profesionálních zahradníků, vychá-zejících vstříc kolikrát dost zvláštním poža-davkům jejich zákazníků. Ti mají poměrnědost peněz a nechtějí mít se zahradouzbytečné starosti. V pojetí lidí žijících pů-vodně často v panelácích má anglickýtrávník plnit roli koberce ve zvětšenémobýváku mezi stěnami z vysokých živýchplotů. Zahrada často neplní samozásobitel-skou funkci, takže zde rozhodně nedomi-nují ovocné stromy a zeleninové záhony.Náročnější práce jako výsadbu, řezy dřevina odvoz větví do kompostáren pak zajišťujízahradníci.

Bohužel jakoby kritika ze strany ekologůvede k vymezení obyvatel satelitních síd-lišť. Je pak o to obtížnější poukázat, žezahrada může být bližší přírodě. Pokud oto nemají zájem jejich majitelé, tím spíšenebývá zvykem, aby s takovou nabídkoupřišli sami zahradníci. Co se tedy můžezměnit?

Trávník nemusí být sterilně vyhlížejícíčástí zahrady plnou chemie, s nároky nazavlažování a časté sekání. Alternativoujsou alespoň pruhy lučních porostů s barev-nými kytičkami, poletujícími motýly a ptáky,dupajícími ježky. Na loukách se totiž držívíce užitečného hmyzu, kterým se dále živíprávě ptáci či ježci. V zahradnictvích jižbývají směsi semen na různé typy lučníchporostů. Biologickou rozmanitost lze podpo-řit i instalací „hmyzích hotelů“, které jsouoblíbené v ekocentrech. Obývají je včelyzednice - samotářské včelky, které nevyža-dují žádnou péči, jen nabídku vhodnýchštěrbin k obývání. Nabídka hmyzích hotelůze strany zahradníků bývá každopádněojedinělá.

Stejně tak lze v zahradách počítat sezídkami pro ještěrky, ale i s kompostems kupou starého listí, ve kterém mohoupřečkat zimu ježci. Alespoň jeden ponecha-

nabídnout hnízdní příležitosti ptákům, vestarém dřevě pak můžeme najít i larvyvzácných druhů brouků. Řada lidí vnímáúbytek motýlů, ptáků, ježků a další „ha-větě“. Nejde o dojem, ale o zákonitostsouvisející s dostupnými potravními zdrojia úkrytovými možnostmi. Mohou vznikatale i v satelitech.

Zajímavým trikem zahradníků bývá množ-ství výsadby, od jejíž ceny se odvíjí takétržba. Nikdo také nemůže stoprocentněgarantovat, že všechny rostliny přežijí letnísucho, nebo nevlídnou zimu.

Majitelé zahrad ale mohou mít jasnoupředstavu o konečné ceně výsadeb. Nežvysloveně o znetvořené kultivary a netra-diční rostliny s Holandska mohou mít zá-jem o zeleň z českých okrasných školek.Tyto rostliny mohou být nakonec stejnědrahé jako ty dovozové, ale nemusí seprávě zbytečně dovážet. Bez dlouhéhotransportu a při přizpůsobení klimatuv místních školkách se mohou spíše uj-mout a navíc podpořit místní školkařskéfirmy.

V zimním období mimochodem bývázahrada neobývána a obvyklé fádní thůjena hranicích zahrady mohou nahrazovat ilistnaté habry, ptačí zob, pustoryl či šeříkčínský. Okrasné dřeviny navíc mohounabízet ovoce, například kiwi (Actinidia),muchovníky (Amelanchier), temnoplodec(Aronia), dřín (Cornus mas), lísky (Cory-lus), kdouloň (Cydonia), rakytník (Hippo-phae), mahónie (Mahonia), mišpule (Me-spilus), rybízy (Ribes), ostružiníky a maliní-ky (Rubus), borůvky (Vaccinium).

Biologickou rozmanitost mohou dálepodpořit různá zahradní jezírka. Mohou sezde vyvíjet různí obojživelníci, ale takétřeba larvy komárů. To je přitom již obtížnýhmyz. Vláhu na zahradě lze ale udržovatrůznými způsoby. U „moderních“ zahradnarážíme na velké nároky na závlahovouvodu. Jako kdyby na druhé straně vodo-vodního potrubí nikdy nemohl být problémse zajištěním dostatku vody. Naši předko-vé vodou více šetřili. U záhonů například

87

udržovali kyprou svrchní vrstvu půdy, čímž byly prakticky první generací šlechtění,lze omezit kapilární vzlínání vlhkosti ze která zaujala svým specifickým růstem,spodních částí. přijatelnou velikostí, průměrnou chutí,Časté bývalo zadržování dešťové vody velkým výnosovým potenciálem avšak

v sudech pod okapy. Zavlažovací voda tak u těchto spíše okrasných odrůd je pochopi-rozhodně pro rostliny nebyla spíše stude- telně i mnoho nedostatků. Když jsem jenou sprchou z vodovodu, ale vodou ustá- před mnoha lety začal s nadšením zkouše-tou. Pro moderní zahradnické firmy dnesnení problém svedení střešní vody dovětších podzemních nádob a její čerpánípodle potřeby vodními čerpadly. Při cenáchvodovodní vody tak lze dospět k zajímavé-mu ekonomickému efektu a naopak dosta-tek pitné vody může zbývat i v dobáchsucha tam, kde jinou vodu ani používatnelze.

Také zahrady v satelitech tedy mohoubýt skutečně živým systémem a nabízetprostředí pro život různým živáčkům, hrátbohatostí barev, nabízet netradiční plody,nabízet příležitosti k relaxačnímu pohybu apobytu, využívat rostliny z českých školek.Mohou ale být také podnětem k rozvíjenídebaty v zahrádkářských organizacích,spolupracujících s profesionálními zahrad-níky.

Jiří Jakl

SLOUPCOVITÉ JABLONĚZÍSKÁVAJÍ POPULARITU

Je však třeba vzít i v úvahu, že popularitamá i své stinné stránky. Již v mnoha člán-cích byl popsán vznik této formy ovocnéhostromu, který má své velké přednosti imnohé nedostatky, které mnohdy nadšenýzahrádkář sběratel novinek přehlíží, činevnímá. K určité dezorientaci pomáhajírůzná zahradnická centra i některé školkař-ské závody, které nabízejí sloupcovitéformy téměř každého druhu ovoce, je třebasi upřesnit i odbornou terminologii.

Dosud řada autorů používá název, Ba-leríny, který začaly používat různé firmypro první generaci šlechtění, která vzniklaz mutace Mac Intosh Wijcik v britské šlech-titelské stanici East Malling, tyto odrůdy

t, byl jsem varován př. Zemanem ze Zub-ří, který se už před mnoha lety zabývalpropagací pěstování štíhlých vřeten ajako perspektivní doplněk se zabýval i„Balerinami“.

V tu dobu viděl pro svou produkci jakohlavní nedostatky podprůměrnou chuť,horší uchovatelnost a větší výskyt škůdcůi houbových chorob v hustém olistění a vevelkém sklonu k alternativní plodnostis těmito odrůdami jsem se rozešel a daro-val je známým, kteří je využívají jako deko-raci květinových záhonů i ke konzumaci.Mnoho prodejců i školkařů je nabízí sice zanižší cenu, ale v popisu by měli uvádět, žese jedná spíše o okrasnou jabloň a uváděti její nedostatky. V sortimentu nabízenýchškolkami se drží mezi ovocnými stromyhlavně proto, že jsou to „vyběhlé“ odrůdybez licenčního poplatku.

Touha mít elegantní štíhlá vřetena s do-konalým osvětlením plodů vede šlechtitelei školkaře k tvorbě sloupových forem iu různých jiných ovocných druhů. Dnes senabízí dvě hlavní možnosti jak toho dosáh-nout, hledají se rostliny super zakrsléhokompaktního růstu - přírodní mutace, nebomutace uměle vyvolané.

Typickými současnými představitelitěchto skupin je odrůda PIDI, která sicenení rezistentní ke strupovitosti, tvoří velmikompaktní korunu, vyžadující častější řeznež většina současných známých sloupco-vitých jabloní, ale její chuťové kvality seřadí při našich degustacích mezi odrůdynejchutnější. Druhá skupina je představová-na např. Odrůdou James Grieve superkompakt, která byla získána radioaktivnímozařováním, mezi našimi zahrádkáři začí-ná přicházet do povědomí. Tato odrůda sejiž množí v několika státech EU. Druhá

88

Ruská kolumnární odrůda Valjuta (1994)

možnost tvorby těch nejštíhlejších vřeten jemimo hledání kompaktněji rostoucích hruš-ní, třešní, slivoní a dalších druhů v kombi-nacích s novými odrůdami podnoží trpělivářezbářská práce prakticky od začátkuvegetace, takřka po celé léto. Mezi zahrád-káři se vžívá termín ovocný bonsai. Kdyžzapomeneme obrost zaštipovat, budou sevytvářet běžné kosterní větve. Opět tentokrásný stromek pracně ve školkách zapěs-tovaný by se měl prodávat s podrobnějšímetodikou pěstování, která dá šanci prů-měrnému zahrádkáři tato krásná štíhlávřetena i déle v tomto tvaru uchovat.

Jsou nabízeny i sloupcovité tvary červe-ného rybízu, angreštu a dokonce černéhorybízu u červeného i bílého rybízu i angreš-tu je to poměrně snadno řešitelný způsobpěstování, ale u černého rybízu je to na-prosto nevhodné a neseriózní doporučení,vždyť černý rybíz plodí hlavně na jednole-tých přírůstcích a u sloupcovitého tvaru i ustromkového tvaru se těžko takový plodnýobrost zmlazováním udržuje a životnostvřetene černého rybízu je velmi krátkodo-bá. Přesto u angreštů a červených rybízůse začínají pěstitelé vracet k různým jiždříve známým stěnám (Verderským, Bor-mínským a různým variantám tříkmenovýmaž jednokmenovým). Tyto způsoby mini-málně zahuštěných stěn nacházejí uplat-nění zejména u pěstování kvalitně vyzrálé-ho dezertního ovoce, zejména u angreštů,kde můžeme mimo odrůd rezistentníchpěstovat i chuťově velmi zajímavé k hně-dému padlí náchylnější některé atraktivníčeské odrůdy (Viking, Chryso, Skvost) adalší, které jsou dnes velmi žádané v Pol-sku, Anglii, Německu a v Holandsku.V Holandsku a v Německu jsou zakládányvýsadby pravokořenných vřeten či stěnangreštů, tato vzdušná výsadba potřebujeminimální chemickou ochranu, její pěsto-vání není náročné a velkovýroba ji začínáužívat i pro snadnou mechanizaci sklizně.I pro zahrádkáře je tento způsob velmijednoduchý a zajímaný jak kvalitou plodůstolního využití, ale hlavně minimalizacíchemických postřiků.

Naznačil jsem, že sloupcovitý tvar lzedocílit několika způsoby. Jen jediná formagarantuje snadnější pěstování s minimemřezu, jsou to kolumnární nebo-li sloupcovi-té jabloně. Bylo by potřeba, aby byla upřes-něna i terminologie označení různýchforem stromů a keřů. Pan Chovanec nasvých webových stránkách doporučuje,aby se zatím jedinému druhu jabloní s ge-nem CO říkalo sloupcovité, nebo kolum-nární odrůdy v Německu i jiných státechCATS (columnar apple tree systém) Jinýmdruhům ovocných dřevin pěstovaných dopodobného vzhledu, sloupové tvary (ko-lumnární tvary či formy).

Co tedy můžeme v současné době dopo-ručit běžnému zahrádkáři, který chce nasvé zahrádce pěstovat pěknou dekoracinadprůměrné chuti s minimem řezu? Vybí-rejte hlavně české odrůdy. Jsou všechnyRezistentní ke strupovitosti zatím jednímgenem Vf. Goldlane, Moonlight, Rondo,Sonet, Cactus, Redlane, Redspring, Her-ald, Kumulus, Slendera a další. Zahraničníodrůdy jsou mezi zahrádkáři zatím málovyzkoušené, za pozornost stojí některé

89

Produkční sad balerin, úroda 120 t /ha

odrůdy německé s Geisenheimu Red Cats kých odrůd pro zvýšení kvality plodů aa rezistentní Pomforyou, Pompink eventu- vyrovnané každoroční sklizně a vhodnéálně další francouzské a jiné odrůdy by vzdálenosti plodů. Terminál zásadně ne-měly mít atraktivnější vzhled plodů, avšak zkracujeme „řídí“ sloupcovitý růst stromu,jsou jen středně odolné, určitou nadějí by pokud dojde k poškození vrcholovéhoměly být některé ruské a lotyšské rezistent- pupenu nebo seříznutí pro výškové omeze-ní odrůdy. ní, vytvoří se řada stojatých výhonů, pak

Jak řezat tyto sloupcovité odrůdy jabloní?Naprosto bez řezu, bez jakékoliv úpravy topříliš nepůjde. Při pokusech Kačalkinv Moskevském institutu zjistil na vzorku3000 hybridů a odrůd ruských i cizích, žejen 3 formy vůbec po mnoho let nevětvily.Je možné řez vyloučit, ale pak se budetvořit sice úzká, ale topolovitá koruna, kdebude i kvalita plodů poněkud horší. Může-me při jarním řezu nahodilé výhony odřezá-vat na jedno až dvě očka, nebo kdykolivv létě stejným způsobem budeme nevhod-né výhony vyštipovat. V každém případě jenutné nejpozději udělat probírku plodů do15. června na vzdálenost 10 až 15 cm,pozdější probírka sice ovlivní velikost plo-dů, ale často v následujícím roce dojdek úplnému, nebo částečnému vynechánísklizně. Probírka plůdků je nutná i u klasic-

všechny je třeba již během růstu odstranitna jedno očko a nejlépe postavený výhonponecháme jako nový terminál.

Mnoho faktorů ovlivňuje intenzitu větvení:Odrůdová vlastnost, použitý typ podnože,spon výsadby, velikost předchozí úrody,klimatické podmínky ve vegetaci a dalšídosud neprozkoumané vlivy

Jaké přednosti a vklady do další šlechti-telské práce dosavadní odrůdy přinesly?Podle Dr. Browna Z Geisenheimu, starévysokokmenné výsadby jabloní ze svéenergie využívaly na tvorbu plodů pouze12 až 15 % energie, zavedením zakrslýchpodnoží jabloň poskytovala ze své možnéenergie do tvorby kvalitnějších plodů okolo50 %, současné odrůdy s genem sloupco-vitosti poskytují plodům okolo 60 až 65 %,navíc velkou předností těchto odrůd jerychlejší reakce na kořenové hnojení prokrátkou dráhu od kořenů k plodům. Přidobré agrotechnice jsou tyto odrůdy schop-ny poskytnout třikrát i pětkrát vyšší výnosz jednotky plochy, ale stromek musí mítzajištěnou optimální výživu, závlahu i listo-vou výživu.

Stromky doporučuji pěstovat jako jedno-duchý řad orientovaný ve směru S-J procelodenní oslunění všech partií, vzdálenoststromků v řadě by měla být 50–60 cm,používají se dvouřady ve sponu 50 × 50s manipulační cestičkou 2–3 m širokou.

Pokud se rozhodneme pěstovat stromkyv nádobách, měli bychom používat nádobyvětšího objemu 30 až 50 litrů, s tepelnouizolací po obvodě, aby nedocházelo k přehří-vání substrátu, a jeho rychlému vysycháníje důležité vyřešit i vhodný (kapkový) závla-hový systém. Substrát by měl obsahovat ivhodně upravenou rašelinu (vrchovištní) ičástice jílu pro dobrou vododržnost. Dosudu nás nejsou v prodeji vhodné substráty.

90

Větvení způsobené namrzáním pupenů -výsadba v nadmořské výšce 800 m.

Opylovací poměry zatím nejsou příliš zkou- odrůdy typu Vasjugan, tato letní odrůdamány, ale všechny známé kolumnární snáší ruské kontinentální zimy až do teplo-jabloně jsou dobrými opylovači, takže stačí ty -42 EC i jiné odrůdy ruské lotyšské amít v nádobách dvě různé odrůdy. Přinádobovém pěstování i přes dokonalouhnojivou zálivku se doporučuje po 5 letechstrom přesadit do volné půdy. Mnoho zemízačíná používat tento druh i pro tržní pro-dukci. Nám tyto jabloně určitě přinesou:RADOST, KRÁSU I UŽITEK

Ing. Václav Vohralík, ZO Mutějovice

VĚTVENÍ SLOUPCOVITÝCH ODRŮD JABLONÍ

Již v časopisu Zahrádkář č. 2 2013 jsempsal že větvení stromů je podmíněno gene-ticky, použitou podnoží, stářím výsadby,zátěží úrody v předchozím roce, hustotouvýsadby, výživou vláhovými poměry, poča-sím během vegetace a snad i jinými vlivydosud neprověřenými. Roku 2008 jsemzasadil odrůdy z Holovous, Herold a Cu-mulus a odrůdy z ÚEB AV Střížovice Soneta Rondo ve Vejprtech - Nové Zvolání nazahradě v nadmořské výšce přibližně750 m n.m. Výsadba situována asi 3 m odzdi domu je od severu tímto domem chrá-něna. Pro kratší vegetační dobu vrcholovépupeny hůře vyzrávají a většina bez přikrytí(sněhem) namrzá, dochází k silnémuvětvení. Po celou dobu nebyla dělánaredukce počtu větví, ani probírka nasaze-ných plůdků. Přesto stromky pravidelněplodí, jablka jsou menší než jablka z výsa-deb na Rakovnicku, cukernatost zatímnebyla refrakčně přesně měřena avšaksubjektivní posuzování chuti nezazname-nalo velké rozdíly i přes tento nedostatekstromky působily v době květu velmi deko-rativně a v době zrání rovněž. Neměl jsemmožnost srovnávat kolik květů bylo poško-zeno jarními mrazíky, ale místní pozorova-telé, velké škody nezaznamenali.

Domnívám se, že v takových horšíchpodmínkách je dvojí cesta: buď si časemopatříme vysoce odolné ruské sloupcové

švédské budou určitou nadějí. Naše českéodrůdy jsou všechny rezistentní strupovi-tosti a mají velmi dobrou chuťovou kvalitui uspokojivou odolnost nízkým teplotám.

Chceme-li mít přesto na horské chalupěsvá čerstvá letní jablíčka k utržení a ucho-vat u svých stromků i elegantní štíhlý tvars občasným průklestem, pak zkusme vyře-šit zakrytí těchto vrcholových pupenů, kterévětvení „řídí“ anebo se spokojíme i s těmitotaké krásnými topolovitými korunami.Domnívám se, že problém vyzrání termi-nálního pupenů lze řešit nejen vhodnouagrotechnikou zejména dobou aplikacedusíkatých hnojiv, aby vrchol stromku dob-ře vyzrál, ale v těchto méně příznivýchpodmínkách raději vysazujme odrůdy letní,které vegetaci ukončují podstatně dříve atedy stačí stromek lépe vyzrát a „připravitse“ na zimu. V pokusech, které konámeu členů ZO Mutějovice jsme se se s namrz-

91

lými terminálními pupeny setkali také se využívá jejich opylovacích schopností,v některých lokalitách, zejména v zimě vysazují se mezi řady produkčních výsa-2011–2012 a u některých členů, kteří deb.později aplikovali hnojení dusíkatými hnoji- V East Mollingu ve Velké Britanii z ko-vy anebo velmi dobře hnojili a zavlažovali lumnárních odrůd a okrasných jabloníblízko pěstované brambory. Rovněž se vyšlechtili samosprašné hybridy, kterévyskytly případy, kdy stromečky zaslané jsou zkoušeny pod pracovními jmény:Wel-různými zahradními centry měli již termi- lington Bloomless, a Spencer´s Seedless.nální pupen poškozený mrazem ze školek,a tedy rovněž docházelo k větvení, zejmé-na v horní části stromku. Zde je třeba iletním řezem vedle vybraného nově pone-chaného terminálu nahladko tyto konku-renty odříznout anebo ještě lépe v bylin-ném stavu je vytrhávat i se štítkem. Různíšlechtitelé i praktičtí pěstitelé u těchto V roce 2011 jsme počítali s mnohemstromků pro jejich potenciální schopnost menším výskytem plzáků, když v předcho-přinášet vysokou úrodu doporučují více zím roce jsme na sledovaných parceláchhnojit i zavlažovat, avšak ukazatelem sesbírali přes 6 tisíc převážně španělských„únosné“ péče by měly být přírůstky strom- plzáků. K tomuto očekávání nás vedly iků, které by měly být v průměru do 20 cm únorové holomrazy.výšky, větší přírůstky přinášejí riziko horší- Stejně jako v předešlém roce jsme po-ho vyzrávání terminálního pupenu. (výraz- kračovali v přibližně týdenních sběrech, alený rozdíl je i u různých odrůd) Doporučuji kromě toho jsme zkoušeli i pivní pasti apřed příchodem zimy zkontrolovat vyzrání chemickou ochranu. Plzáky jsme sbírali jižterminálních pupenů a eventuálně je zakrýt od časného jara odděleně na záhonuvhodným textilním krytem. trvalek (40 m ), na bramborách (30 m ) ze-

Závěrem lze říci, že větvení sloupcovi- lenině a jahodách (70 m ). Ukázalo se, žetých jabloní v méně příznivých podmínkách plzáků bylo opět hodně.je dáno mimo řady vlastností odrůdy, Na trvalkách, včetně cibulnatých květin,podnoží a dalšími zmiňovanými vlivy přede- se první plzáci objevili již 21. dubna. Kroměvším našimi pěstitelskými chybami i rozma- mladých plzáků (asi 1 cm dlouhých) sery počasí. objevovali i větší, zřejmě přezimovaní

Tento druh sloupcovité (kolumnární) jedinci, kteří v dubnu a květnu představova-jabloně je nejen krásná dekorace, která li asi 4 % z celkového počtu. Nejvíce plzá-přinese mnoho potěšení i užitku, poslední ků přibylo během druhé poloviny května aodrůdy zejména našich šlechtitelů mají i v první polovině června. Pak jejich početvelmi dobrou chuť Ti odvážnější můžete klesal až do srpna a v září bylo nalezenozkusit pěstovat i jiné druhy ovoce, ne jen 100 jedinců. Celkem jsme za celý roksloupcovité, ale sloupové formy, které nasbírali na trvalkách 3782 plzáků, tedynejsou geneticky zakotveny, ale budete se v průměru 95 jedinců z jednoho čtvereční-musit naučit neustálým zaštipováním tyto ho metru.stromy tvořit. Jabloň, nejen ta okrasná je Na bramborách se plzáci objevili ažnejkrásnější květina našich zahrad i zahrad později a převážně šlo o vzrostlejší exem-čistě okrasných, je krásná po celý rok! pláře. První sběr byl 13. května a až doOkrasné jabloně, je dnes k dispozici mno- sklizně 15. července jsme jich nasbíraliho odrůd, které zaujmou krásou květů i celkem 2454. Z jednoho čtverečního metrudrobnějších plodů, které je možno rovněž to činilo v průměru 82 kusů. Nebo jinak,využít ke zpracování, ale v mnoha státech 18 plzáků na jednu rostlinu. Bez sbírání by

Ing. Václav Vohralík, odborný instruktor, ÚS Rakovník

ZKUŠENOSTI S PLZÁKY

2 2

2

92

toto množství brambory jistě silně poško- lem. Není to ani hladkým povrchem stěndilo. kelímku. Do kelímku naplněného stejným

Na zbývající ploše s jahodami, zeleninou množstvím vody jako předtím piva jsmea kořeninovými rostlinami bylo sesbíráno či vhodili 20 plzáků. V krátké době většinajinak zahubeno od května do září celkem vylezla, jen některým to trvalo více než1 889 ks, z toho nejvíce v první polovině hodinu. Nakonec tam nezůstal žádný. Pivočervence. se dá i ředit, ale jeho účinnost je pak men-

Někteří pěstitelé plzáky přesekávají, ší. Co se týče užitečných střevlíků uvažuje-nebo zapichují, aby se jich nemusili dotý- me příště s vnořením pásky z pletiva dokat, ale ruční sbírání je rychlejší. V bram- kelímku, po kterém by střevlík mohl vylézt.borách jsme sesbírali za půl hodiny asi 200 Páska by zřejmě nijak nenarušila náruži-plzáků. vost plzáků zůstat v pivu.

Chemická ochranaZáhadný účinek pivních pastí.Jako pasti jsme použili nádobky o obsa-

hu asi 200 ml, které jsme z poloviny naplni-li pivem a zapustili do země a nechali jenmírně přesahovat nad jejím povrchem. Třipasti jsme použili v trvalkovém záhonu.V pastích s pivem jsme za noc z 26. na27. dubna chytili celkem 34 plžů. V pastíchpo dalších třech dnech jsme nalezli celkem48 plžů, ale bohužel i 5 velkých střevlíků(Carabus ullrichi). Tři z nich se postupněběhem několika hodin probrali. Jejich stavbyl ještě po tři dny sledován v chovech apak byli střevlíci opět vypuštěni do přiroze-ných podmínek. Plži z pastí musí být nao-pak bezpečně usmrceni, protože část byse jich rovněž probrala. Po dalších třechnocích, 4. května bylo nalezeno rovněž 48plžů.

Ukázalo se, že největší význam majípasti na počátku vegetace, kdy je rostlinjen málo, jsou ještě malého vzrůstu a plžije musí vyhledávat. Dále jsou vhodnév obdobích sucha. Při dešti je naopakmnohem účinnější ruční sběr.

S postupujícím létem plzáci častěji lezoupo zemi a pasti začínají být opět užitečné.Rovněž jsou vhodné do záhonu trvalek,kde se plzáci pod rostlinami hojně skrývají.Kuriózní byl případ, kdy ve sklenici o prů-měru 6 cm byl nalezen zkroucený osmicen-timetrový slimák největší, který po vyjmutíjiž neobživl.

Je dosti záhadné, proč tolik plžů zůstávádobrovolně v pivu. Účinné bylo i nealkoho-lické pivo, tedy nejde o omámení alkoho-

Nejpoužívanější jsou přípravky Ferramolnebo Vanish Slug Pellets. Doporučuji jevšak používat jen výjimečně. Na příkladu rostlin, na kterých nám nejvíce záleží av době klíčení semen všech náchylnýchzelenin či okrasných rostlin. Celoplošnéošetření, které by bylo nutno ještě vícekrátopakovat, by bylo pro běžného zahrádkáředrahé. K výzkumu byl zvolen moluskocidVanish. Jakmile totiž plzák narazí na zrníč-ko přípravku, začne je okamžitě požírat apostupně hyne už na místě. Takto můžemezjistit, z které strany plzáci nejvíce přilézajína záhon. Potvrdilo se, že převážná částplzáků přichází ze stran sousedících s ži-vým plotem. Uprostřed řádku bylo napade-ní nejmenší.

Plzáci chycení do pastí, či uhynulí pochemické ochraně jsou začleněni v počtusebraných plzáků na trvalkovém záhoně ana zeleninové ploše. U brambor však nebylpoužit jiný způsob ochrany než sběr.

Pavel Láska

VÝSADBA OVOCNÝCH STROMŮ

Ovocné stromy, jejichž výsadba se pro-vádí na zahradách, polích nebo alejích,vždy vyžadují pro zdárné pěstování dodrže-ní určitých zásad.

Jedna z řady podmínek je půda a jejísložení, dále stanoviště z titulu tepelných asvětelných podmínek, například ve vyššíchnadmořských výškách nad 400 m nemůže-

93

me plošně pěstovat vinnou révu, meruňky, před sázením, po rozměření pozemku.broskve, kiwi apod. Před sázením provedeme úpravu stromku.

Z hlediska složení půdy: máme-li poze- Kořeny upravujeme co nejméně, zpravidlamek s půdou těžkou, jílovitou, nesázíme jen poškozené části, popřípadě zkrátímetam broskve nebo třešně, ale lépe tento středový kůlový kořen. Při podezření, žestav snáší jabloně nebo hrušně. jsou kořeny zaschlé, po oškrábnutí musí

Pro úspěch pěstování provádíme určitou být dužina bílá nebo nažloutlá, pokud jeúpravu půdy: pokud budeme vysazovat hnědá, tak je odumřelá, zásah musí být ažsad, tedy souvislé pásy ovocných stromů, do zdravého dřeva. tak se podřídíme nárokům ovocných stro-mů a provedeme tzv. rigolování (u zakládá-ní vinic) nebo alespoň hlubokou orbu sezapravením zeleného hnojení, které obsa-huje luskoviny (hrách, pelušku, lupinu,bob) a obiloviny, popřípadě hořčici, sva-zenku, pro zlepšení půdy. Půdy, kterénebyly delší dobu obdělávané (trávníky,louky) a jsou ulehlé, je zapotřebí na pod-zim hluboko přerýt, aby během zimy pro-mrzly a vytvořila se drobtovitá struktura,půda se zkypřila. Některé druhy ovocenesnášejí vyšší hladinu spodní vody (hruš-ně na semenáči).

Další případ úpravy, když chceme pěsto-vat broskve na těžkých, nepropustnýchpůdách, kde dochází k zadržování vodyv půdním profilu a z toho důvodu k prodlu-žování vegetační činnosti až do mrazů.Zde upravíme místo výsadby drenáží až dohloubky 1,3m. Používáme štěrk, hrubšívětvičky, drobné kameny apod. Úpravu pHpůdy (množství hydroxoniových iontův půdním roztoku) provádíme vápněním,ovšem jen v případě, když rozbor půdypřímo doporučuje tento zákrok.

Při zvýšené hladině spodní vody neboopačná funkce tohoto opatření a to k zadr-žení jarní a dešťové vody v mírném svahu,je sázení stromků na naorané (nakopčené)řádky, jako u brambor tzv. tyrolský způsobpoužívaný ve výsadbách vřeten.

Další postup sázení ovocného stromu:Po rozměření vykopeme jámu. Jáma byměla být tak velká, aby se kořeny rozpro-střely bez problémů. Hloubka jámy by mělabýt tak hluboká, aby pod kořeny byl prostorpro nasypání cca 15cm kompostu neboalespoň půdy ze zelinářské části zahrady.Do jámy zarazíme kůl, který tam musí být

Úprava koruny: korunu upravíme řezemtak, aby větve, které zůstanou jako základkoruny, zůstaly při podzimním sázení až dojara, kdy je potom seřízneme na 3 až 4očka podle stavu kořenového systému.Terminál je ponechán o jednu třetinu delšínež postranní větve. Pokud se nám zdástromek proschlý, namočíme jej celý dovody maximálně na 24 hod., přitom kořenobalíme mokrým hadrem bez ponoření.Před sázením můžeme kořeny namočit dohlinité kaše.

Doba sázení: většinou sázíme stromkypo opadu listů na podzim. V té době ještěteplota půdy je nad 5 °C. A to je teplota,která ještě do mrazů umožňuje růst koře-nů.

Na jaře sázíme většinou broskve a vin-nou révu, a to na začátku rašení.

Stromky sázené na podzim tak, aby bylystejně hluboko jako ve školce, dobře zale-jeme, ale neutopíme. Nahoru dáme su-chou půdu. Na zimu zvláště u peckovinnavršíme zeminu na kmínek (pyramidu),aby přes kůru mrazem nevysychal. Na jařeodstraníme navršenou zeminu a provede-me zkrácení vybraných výhonů, při pode-zření že stromek neraší, obalíme jej mok-rou pytlovinou a navrch folii, potom nezbý-vá než čekat.

Při sázení sadu je třeba přistoupit k vý-sadbě odpovědně, od přípravy půdy,k rozmístění druhů (podle výšky v dospě-losti), situování a rozměření pozemkuvzhledem ke sponu – rozmístění odrůdz důvodu opylení. Stromky nikdy nesázímeza mrazu, kdy je půda a vnitřek výsadbovéjámy zmrzlý.

Alois Soukup, odborný instruktor, ÚS Přerov

94

Stolní týdenní kalendář dostávajítradičně již všichni předplatitelé

ZAHRÁDKÁŘ - časopis Českého zahrádkářského svazuV roce 2013 vyšel již 45. ročník časopisu Zahrádkář. Po celou tuto dobu přináší

cenné rady a informace aktivním zahrádkářům, lidem se zájmem o nové odrůdyovoce, zeleniny a květin, ochranu svých rostlin, řez ovocných i okrasných stromůa keřů atd. Časopis Zahrádkář je v současné době moderním magazínem ozahradě pro celou rodinu. Věnuje se okrasné a produkční zahradě a všemu cos ní souvisí. Nezapomíná ani na následné zpracování úrody v kuchyni, aranžováníkvětin, využití bylinek či drobné dekorační předměty z přírodních materiálů.Českých časopisů s takovou tradicí u nás již mnoho není. Řada jich zanikla nebo

přešla do rukou zahraničních vydavatelů.Zahrádkář vydává Český zahrádkářskýsvaz a píší do něj naši přední odborníci.Záleží nám na tom, aby informace byly vždysprávné, ověřené a podané srozumitelnouformou. V tom nám pomáhá redakční radasložená z odborníků z různých oborů za-hrádkářské činnosti. Spolupracujeme rovněžs pracovníky ÚKZÚZ, SRS, středních avysokých škol, semenářských společnostíapod. Snažíme se reagovat na podnětyčtenářů, na jejich dotazy ohledně chorob,

škůdců a pomáháme určovat neznámé rostliny.Úspěšná čtenářská anketa otištěná

v únorovém čísle přinesla bezmála dva tisíce odpovědí. Zároveň potvrdila spoko-jenost převážné části čtenářů se zaměřením a skladbou článků.Velmi pozitivně byla hodnocena i Zahrádkářka, která vychází jako stálá příloha Zahrádkáře od roku 2005. Navíc jsme získali i četné podněty, které využijeme v násle-dujícím 46. ročníku časopisu.

95

Co nás však mrzí je, že časopis čte poměrně máločlenů Českého zahrádkářského svazu. Podle ankety tonení ani pětina ze všech našich čtenářů. Budeme protorádi za náměty a návrhy přímo z vašich řad.

Podobně, jako se zdražuje většina zboží na trhu, byl ináš vydavatel nucen upravit cenu časopisu. U předplatné-ho se tak děje po sedmi letech. Věříme, že většina čte-nářů ocení, že se ČZS podařilo tak dlouho udržet cenupředplatného i přes neustálé navyšování vstupníchnákladů. Zároveň uznají nezbytnou změnu ceny, která jei nadále velmi příznivá, zvláště s ohledem na obsah arozsah časopisu. Navíc všechny základní organizaceČZS mají nárok na jedno zlevněné předplatné. Této

výhody však využívá jen málo organizací!Velmi si vážíme našich předplatitelů, a proto pro ně

připravujeme řadu dárků.S lednovým číslem tradičně dostávají stolní týdenní

kalendář. Ten pro rok 2014 je již osmý. S únorovým ažkvětnovým číslem to bývají zpravidla atraktivní osiva odnašich předních semenářských firem (Semo, Moravoseed).Naši předplatitelé si za ta léta (první dárek byl vložen v roce1996) mohli vyzkoušet celou řadu odrůd. V roce 2014 to budecibule zimní Gerda, tyčkové rajče Datlo, a další budounásledovat. Pouze pro předplatitele připravujeme Knihovnič-ku Zahrádkáře. Tento speciál - sešitek formátu A5 - jevkládán do Zahrádkáře dvakrát ročně. V této edici již vyšlyNarcisy, Mečíky, Růže, Orchideje, Jahody, Netradičníovoce, Zavlažování zahrady, Česnek, Letničky a dvoulet-ky, Trávníky, Rajčata, Chryzantémy, Réva, Pelargonie. Pro rok 2014 chystámeBrambory a Broskvoně.

Využijte výhod předplatného. Časopis si můžete objednat během roku odlibovolného čísla. Předplatné časopisu může být i pěkným dárkem pro vaše blízké.Vzpomenou si na vás vždy, když budou vyndávat časopis ze schránky. Proobdarovaného vám pošleme dárkový certifikát, který mu předáte.

Předplatné pro základní organizacePokud ještě vaše základní organizace nevyužívá

zvýhodněné předplatné s cenou 180,- Kč za rokinformujte se na podmínky předplatného přímov redakci. Pro sjednání vám stačí potvrzení územníhosdružení a uhrazené členské známky.INFORMACE: www.zahradkar.org, tel.: 222 780 739, e-mail: predplatne@zahradkari.cz.

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

JAROVýznam čmeláků v zahradách a sadech . . . . . 2Květák a brokolice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5O ředkvičkách a ředkvích . . . . . . . . . . . . . . . . 7Zahradní hrášek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Hnojení zeleniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Mangold . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Jak se přesvědčit že není brambora jako brambora . . . . . . . . . . . . . . . . 23

LÉTOTrápí vás obaleči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Fazole z různých pohledů . . . . . . . . . . . . . . . 29Pěstování Eustomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Závlahová voda v zahradě . . . . . . . . . . . . . . 40Nové perspektivní odrůdy jahodníku . . . . . . . 44Jak zlepšit skladovatelnost cibule a česneku 46Pěstování vodních melounů v Polabí . . . . . . 48Pespektivní dešťovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

PODZIMVostrg a jeho potomstvo . . . . . . . . . . . . . . . . 51Nové odrůdy jabloní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53Pěstování jedlých léčivých hub a jejich použití 59Hořká skvrnitost a sklovitost jablek . . . . . . . . 61Přichází česnek ze Smržic a Vinar . . . . . . . . 63Interspecifické stolní odrůdy vinné révy . . . . 65

ZIMAČekanka rodu Cichorium . . . . . . . . . . . . . . . . 69O hnojení rostlin trochu jinak . . . . . . . . . . . . . 70Odběr roubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73Základní chyby při řezu ovocných stromů . . . 74Ovocnářské ohlédnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Humusové látky na zahrádce . . . . . . . . . . . . 81Zahrady v satelitech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85Sloupcovité jabloně získávají popularitu . . . . 87Větvení sloupcovitých odrůd jabloní . . . . . . . 90Zkušenost s plzáky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91Výsadba ovocných stromů . . . . . . . . . . . . . . 92Časopis Zahrádkář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Obrázky na obálce K článkům: Význam čmeláků v zahradách a sadech - str. 2: (seznam uveden na konci článku).Květák a brokolice - str. 5: (18) odrůda Amfora F1. O ředkvičkách a ředkvích - str. 7: (21) ředkvička Sexta; (22) ředkev Red meet; (23) ředkvička Slavia.Pěstování Eustomy - str. 37: (4) detail květu.Nové perspektivní odrůdy jahodníku - str. 44: (39) Cimvald; (40) Da Royal; (41) Pandora.Nové odrůdy jabloní - str. 53: (1) Admiral; (6) Cumulus; (7) Dark Rubín; (8) Flordika; (9) Frosta; (10) Herald; (11) Juno; (12) Redlane; (13) Shalimar; (14) Tábor; (15) Tolar; (16) Vltava; (17) Zlaťák; (30) Caudle; (31) Goldlane; (32) Redspring.Přichází česnek ze Smržic a Vinar - str. 63: (19) odrůda Karel IV. (20) odr. Karel IV. nasvazky.Interspecifické stolní odrůdy vinné révy - str. 65: (3) Bufallo; (33) Festivee; (34) Original; (34) Sufolk Red; (36) Vanessa; (37) Venus; (38) Vineland.

Rukověť zahrádkáře 2014Vydal Český zahrádkářský svaz o.s., Rokycanova 318/15, Praha 3 - v roce 2013,jako účelovou publikaci pro své členy v rámci členského příspěvku. Neprodejné!Z příspěvků autorů sestavil odpovědný redaktor Ing. Miroslav Šmoranc.Technický redaktor, obálka Ing. Miloš Kožešník.Foto na obálce: autoři článků.Tisk: Tiskárna MV, p.o., Praha 4. ISBN 978-80-85362-71-8