Vzdělávání zdravotně postižených žáků v nerestriktivních podmínkách

běžných škol z pohledu studující

mládeže v ČR

Vanda Hájková

Iva Strnadová

Inkluzivní vzdělávání

Právo dětí, žáků a studentů na vzdělávání v přirozeném, nerestriktivním prostředí je

v demokratické společnosti nezpochybnitelné.

• Zásadní otázka:

JAK jsou na vzdělávání žáků se zdravotním postižením připraveni

pedagogové běžných škol?

„Národní akční plán inkluzivního vzdělávání” (NAPIV)

Inkluzívní vzdělávání:

• rozvíjí kulturu školy směrem k sociální soudržnosti (tj.mění ji)

• vychází z uspořádání běžné školy způsobem, který nabízí adekvátní podporu v rámci vyučování všem dětem a žákům s cílem maximálně rozvinout jejich vzdělávací potenciál ( tj.vyžaduje změnu metodicko-didaktickou)

• vyžaduje odborné kompetence pedagogů

Evaluace kvality inkluzivního vzdělávání

Škola – svět práce- sociální integrace (1999-2001),Centrum rozvoje školství v Grazu), Rakousko, Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Velká Británie, USA

'Beliefs and Attitudes of Students and Teachers towards Students with a Disability: International Perspectives‚ Human Research Ethics Committee (HREC), University of Sydney, Ref. No. 05-2008/10817 (spolupráce PedF UK/ Česká republika)

'Reported Prevalence Instructional Practices in Special Education in the Czech Republic'. Human Research Ethics Committee (HREC), Macquarie University, Ref. No. HSHE25SEP2009-R00027

výzkum postojů středoškolských studentů ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením na běžných základních školách

Výzkumného grantu “Speciální pedagogika v podmínkách inkluzivního vzdělávání”, GA ČR 406/09/0710 nositel PedF UK, katedra speciální pedagogiky

Metodologie výzkumu

škála „Opinions Relative to Integration of Students with Disabilities (ORI)“

• 25 položek zaměřených na měření postojů studující mládeže vůči vzdělávání žáků/ studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných základních školách

Opinions Relative to Integration of Students with Disabilities (ORI)• 4-faktorová škála:

Výhody společného vzdělávání zdrav.postižených a intaktních Řízení heterogenní třídySchopnosti a připravenost pedagogů učit žáky s postižením

společně s intaktními Speciální versus inkluzivní vzdělávání

• Hodnocení na 6-bodovém kontinuu:

- 3 - 2 - 1 1 2 3

zásadně

nesouhlasím

spíše

nesouhlasím

částečně

nesouhlasím

částečně

souhlasím

spíše

souhlasím

zásadně

souhlasím

Účastníci výzkumného šetření

212 studentů středních škol:• střední odborné učiliště (69)• střední hotelová škola a střední průmyslová

škola (74)• gymnázia (69)

pouze 13% dotázaných studentů (15-19 let) mělo předchozí zkušenost s účastí žáků s postižením ve výchovně vzdělávacím procesu

Střední škola Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Celkový počet žáků

školy

Žáci se speciálními

vzdělávacími potřebami (%)

Střední odborné učiliště

SPU (42)

sluchové postižení (1)

620 7 %

Střední hotelová škola

SPU (23)

zrakové postižení (1)

248 10 %

Střední průmyslová škola

SPU (15)

tělesné postižení (1)

550 3 %

Gymnázia není známo

Lechnerová 2010

Lechnerová 2010

„Učitel v běžné třídě je kompetentní pracovat se žáky s postižením.“

• neutrální až částečně nesouhlasné odpovědi

(-0,41)• studenti/muži - nejčastěji „částečně souhlasím“,

studentky/ženy „zásadně nesouhlasím“• celkově spíše nesouhlasilo 116 z 212

dotázaných

0

5

10

15

20

25

30

35

celkem zásadně

nesouhlasím

spíše

nesouhlasím

částečně

nesouhlasím

částečně

souhlasím

spíše

souhlasím

zásadně

souhlasím

Učitel v běžné třídě je kompetentní pracovat se žákys postižením.

SOU SOŠ gymnázia

Lechnerová 2010

Učitel v běžné třídě je kompetentní pracovat s žáky se zdravotním postižením – souvislost s vlastní zkušeností

dotazovaného

0

10

20

30

40

50

60

70

Celkem zásadně

nesouhlasím

spíše

nesouhlasím

částečně

nesouhlasím

částečně

souhlasím

spíše

souhlasím

zásadně

souhlasím

Učitel v běžné třídě je dostatečně vzdělán a připraven pro výuku žáků s postižením.

Muži Ženy

Lechnerová 2010

„Žáci s postižením budou efektivněji vzděláváni speciálními pedagogy než

učiteli běžných tříd.“

• výsledná hodnota souhlasu - průměr 1,48• celkově souhlasilo 81 % dotázaných žáků• rozdíly v odpovědích z pohledu pohlaví nejsou

příliš významné• muži souhlasili v 81,7 % a ženy v 80,6 %

z dotázaných • nejméně souhlasí žáci středního odborného

učiliště (1,16), následují gymnazisté (1,32) a žáci středních odborných škol (1,99)

0

10

20

30

40

50

celkem zásadně

nesouhlasím

spíše

nesouhlasím

částečně

nesouhlasím

částečně

souhlasím

spíše

souhlasím

zásadně

souhlasím

Žáci s postižením budou efektivněji vzděláváni speciálními pedagogy než učiteli běžných tříd.

SOU SOŠ gymnázia

Lechnerová 2010

0

10

20

30

40

celkem zásadně

nesouhlasím

spíše

nesouhlasím

částečně

nesouhlasím

částečně

souhlasím

spíše

souhlasím

zásadně

souhlasím

Integrace žáků s postižením bude vyžadovat zásadní změny ve způsobech práce v běžných třídách.

SOU SOŠ gymnázia

Lechnerová 2010

Výsledky výzkumného šetření:z hlediska pohlaví dotazovaných• studentky/ženy se častěji vyjadřovaly

nesouhlasně v otázce kompetentnosti pedagogů běžných škol pracovat s žáky s postižením

• studenti/muži se častěji vyjadřovali nesouhlasně v otázce připravenosti a dostatečného vzdělání

• muži i ženy: žáci s postižením budou efektivněji vzděláváni speciálními pedagogy

Výsledky výzkumného šetření:z hlediska typu střední školy

• žáci gymnázií: nejvíce nesouhlasu v otázce kompetentnosti, vzdělávání a připravenosti učitelů běžných škol pro práci s žáky s postižením

• žáci středních odborných škol: efektivnější vzdělání mohou žákům s postižením nabídnout speciální pedagogové

Výsledky výzkumného šetření:shrnutí

• učitelé běžných škol nejsou podle současných žáků SŠ dostatečně kompetentní, vzdělaní a připravení pro práci s žáky s postižením

• efektivněji budou žáci s postižením vzděláváni speciálními pedagogy

• přítomnost žáků s postižením bude vyžadovat zásadní změny ve způsobech práce v běžných třídách

2. skupina účastníků výzkumného šetření

50 středoškolských pedagogů – škála ORI (10 mužů, 40 žen)

28% účastníků bylo ve věkové skupině 21 – 39 let a 72% z věkové skupiny 40 let a více

účastníci neměli žádné zkušenosti s osobami se speciálními potřebami

Učitel v běžné třídě je dostatečně vzdělán a připraven pro výuku žáků/studentů s postižením

50,00%

14,30%

25,70%

34,30%

11,40%

0,00%8,30%

8,30%

8,30%

8,30%

16,70%

14,30%

0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00%

Zásadně nesouhlasím

Spíše nesouhlasím

Částečně nesouhlasím

Částečně souhlasím

Spíše souhlasím

Zásadně souhlasím

20 - 39 let 28% 40 a více 72%

• nejvíce kritičtí jsou pedagogové s praxí 4 - 10 let (ve čtvrtině odpovědí zásadní nesouhlas, každá třetí odpověď měla hodnotu -2)

Učitel v běžné třídě je kompetentní pracovat se žáky/studenty s postižením

16,70%

41,70%

8,30%

16,70%

16,70%

0,00%

14,70%

32,40%

11,80%

5,90%

11,80%

23,50%

0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00% 45,00%

Zásadně nesouhlasím

Spíše nesouhlasím

Částečně nesouhlasím

Částečně souhlasím

Spíše souhlasím

Zásadně souhlasím

20 - 39 let 28% 40 a více 72%

• věkově mladší pedagogové nejčastěji volili -2• pedagogové nad 40 let pouze variantu -1

Integrace žáků/studentů s postižením bude důvodem k prohloubení vzdělávání učitelů běžných tříd

0,00%

0,00%

0,00%

41,70%

41,70%

16,70%

14,30%

22,90%

17,10%

34,30%

8,60%

2,90%

0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00% 45,00%

Zásadně nesouhlasím

Spíše nesouhlasím

Částečně nesouhlasím

Částečně souhlasím

Spíše souhlasím

Zásadně souhlasím

20 - 39 let 28% 40 a více 72%

Výsledky výzkumného šetření

• participující středoškolští pedagogové souhlasili s myšlenkou vzdělávání žáků s postižením v běžných školách

X

• přesto byli přesvědčeni, že by tito žáci měli z tohoto vzdělávání více užitku, kdyby byli pedagogové lépe připraveni

Metodická připravenost pedagogů na inkluzi

• šetření Burns a Ysseldyke (2009)

• 8 metodických přístupů: 3 efektivní, 1 středně efektivní a 4 méně efektivní

• respondenti odpovídali, jak často používají daný metodický přístup na 5bodové škále (téměř nikdy – téměř každý den)

• účastníci v ČR: 221 pedagogů ZŠ a 408 pedagogů ZŠ pro žáky se SVP

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

Běžná škola Speciální ZŠ

Aplikovaná behaviorálníanalýza

Přímá instrukce

Formativníhodnocení/evaluce

Mnemotechnické strategie

Výcvik preferovanéhozpůsobu vnímání

Percepčně-motorickývýcvik

Psycholingvistický výcvik

Výcvik sociálníchdovedností

Výsledky šetření

• existují jen mírné rozdíly v četnosti užívání jednotlivých metodických přístupů mezi pedagogy působícími v běžných základních školách a ve školách zvláště zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

• rozdíly v četnosti: „mnemotechnické strategie“ a „psycholingvistický výcvik“

Více informací

DĚKUJEME ZA POZORNOST!