Úvod do evropských studií

Hospodářská a měnová unie

17.1. 2011

Co to je měnová unie?

měnové unie v historii běžné klíčové součásti MU

– jednotná měnová politika– jednotná měnová autorita– jednotná měna

• je to skutečně podmínka?

– koordinace hospodářských politik proč hospodářská a měnová unie?

– diskuze mezi monetaristy a ekonomisty– jak dosáhnout HMU? (od zóny volného obchodu k federaci)

Historické pozadí: počáteční start

1969-1979– summit v Haagu– Wernerův plán

• tři fáze (konečná dosažena za 10 let)• dvě institucionální centra (Systém Společenství

pro centrální banky, Centrum rozhodování o hospodářské politice)

• nerealizováno

– had v tunelu• ne všechny členské státy, některé nečlenské

ano

Evropský měnový systém

na popud Roye Jenkinse dohodnuto v roce 1979, dva pilíře

– ECU (Evr. měnová jednotka): tvořena košem měn• rezervní měna• oficiální transakce uvnitř ES (rozpočet, strukturální fondy)

– mechanismus směnných kurzů (ERM)• směnné kurzy měn jsou vzájemně provázány• dohodnutá fluktuace mezi +/- 2,5 % vůči paritě (pro volatilní

měny 6 %)– možnost intervence– při dlouhodobé nerovnováze přepočítání

• 1979-83: doba učení• 84-87: větší stabilita• 88-91: žádné zásahy nebyly potřeba

– symbol úspěchu integrace– vedoucí role Bundesbanky a zápodoněmecké marky (krycí

měna)

Proč znovu myšlenky o HMU?

hlavní faktory– dokončení jednotného trhu– liberalizaci kapitálových trhů (od roku 1990)

Hannoverský summit (1988) Delorsův výbor

– znovu vývoj ve třech fázích– Evropský systém centrálních bank– IGC diskutuje včlenění HMU do SES, kritéria?

• určena konvergenční kritéria• nezávislost centrálních bank• nesmí se tisknout peníze k pokrytí dluhů

Počáteční problémy

ratifikace– Maastricht odmítnut v Dánsku– Francie se rozhodla konat referendum

• populace proti EMU• sázka trhů na rozpad ERM • tlak na libru, frank, liru

– EMU dostává přímý zásah• krize léta 1993• opuštěna původní pravidla ERM, ale ne celý systém

– kompromis: limity zvýšeny na +/- 15 %• zkušenost- ERM není dostatečně stabilní k zajištění stálých

směnných kurzů v roce 1996 uveden Pak růstu a stability

– požadavky Německa– pravidla musí být dodržena i po startu HMU– ne všichni souhlasí

Počáteční problémy

politická rovina projektu– sídlo ECB

• boj mezi Německem a Lucemburskem

– kdo bude prvním guvernérem ECB?• kompromis s Duisenbergem• poškozena důvěra v nezávislost ECB

– jaké jméno pro společnou měnu?• původně: ECU (Němci proti)• mnoho dalších návrhů• summit v Madridu: euro• stejné spory o podobu mincí a bankovek

Kdo má být členem eurozóny?

jasná kritéria (daná v SES) v polovině 90. let první odhady, kdo by je naplňoval

– Irsko, Dánsko, Portugalsko, Španělsko, Rakousko, Nizozemí– eurozóna druhého řádu

Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude

součástí 11 zemí Řecko se přidává v roce 2001 Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu Slovinsko v roce 2007 Kypr, Malta v roce 2008 Slovensko v roce 2009 Estonsko v roce 2011

Maastrichtská kritéria a členské státy (EU-15) Deficit

rozpočtu k HDP %

Veřejný dluh v % HDP

Roční míra inflace %

Úrokové míry %

Stabilita směnných kurů

Rok 1997 1997 January 1998 January 1998 March 1998

Kritérium -3,0 60,0 2,7 7,8 2 last years in EMS

Belgium -2,1 122,2 1,4 5,7 ano

Denmark 0,7 65,1 1,9 6,2 ano

Finland -0,9 55,8 1,3 5,9 From 10/96

France -3,0 58,0 1,2 5,5 ano

Ireland 0,9 66,3 1,2 6,2 ano

Italy -2,7 121,6 1,8 6,7 From 11/96

Luxembourg 1,7 6,7 1,4 5,6 ano

Germany -2,7 61,3 1,4 5,6 ano

Netherlands -1,4 72,1 1,8 5,5 ano

Portugal -2.5 62,0 1,8 6,2 ano

Austria -2,5 66,1 1,1 5,6 ano

Greece -4,0 108,7 5,2 9,8 From 3/98

Spain -2,6 66,8 1,8 6,3 ano

Sweden -0,8 76,6 1,9 6,5 ne

UK -1,9 53,4 1,8 7,0 ne

Průměr -2,4 72,1 1,6 6,1 -

Důvody pro EMU

hospodářské vysvětlení– optimální měnový prostor

• země jsou dostatečně hospodářsky provázané• jsou nástroje pro boj s externími asymetrickými šoky• EMU asi není OMP• kritici: ani některé federace nejsou OMP, náklady na

vzdání se určování úrokových měr nejsou vysoké

– důvěryhodnost centrálních bank• trhy v ně musejí mít důvěru• pevný závazek je výhodnější než neformální následování

Bundesbanky• ECB s plnou nezávislostí a jasným cílem- cenovou

stabilitou

Důvody pro EMU

politologické vysvětlení– neofunkcionalismus

• výsledek spilloveru• liberalizace trhů• následování německé měnové politiky• role nadnárodních institucí

– mezivládní přístup• hlavní rozhodnutí činěna Evropskou radou• jsou plněny zájmy hlavních států

– Francie chce svázat německou hegemonii– Německo prosazuje potřebnou stabilitu

– federalismus• úmyslný krok směrem k federaci• integrace zadními vrátky• měna jako symbol identity

Kritika EMU

státy oponující euru– Dánsko a Švédsko

• hospodářsky úspěšné, role sociálního systému• referenda v roce 2000 a 2003

– Británie• tvrzení o odlišných hospodářských cyklech• zvláštní pozice londýnské City• zejména ale otázka politická• pětibodový test dle Gordona Browna

– sladění hosp. cyklů?– dostatečná flexibilita?– více investicí pro Británii?– jaký dopad na finanční služby?– vyšší růst, zaměstnanost?

Kritika EMU

ECB příliš nezávislá– pouze jeden cíl– vše ukotveno ve zřizovacích smlouvách (problém

institucionalizace) velmi málo protivah

– ECB nemusí podporovat politiku požadovanou MS– otázka legitimity a odpovědnosti

měnová integrace vyvinutější než hospodářská– téměř žádné vedlejší nadnárodní politiky

umožňující reagovat na rozdíly– žádné stabilizátory k boji s asymetrickými šoky– jaké řešení pro dva protichůdné požadavky?

Kritika EMU

Krize eurozóny?

do roku 2007 vlna levného půjčování– „ochrana“ eura– pocit silného růstu- typicky realitní bubliny

konec s hospodářskou krizí– na vině vládní dluhy (Řecko, Portugalsko)– na vině soukromý sektor (Španělsko, Irsko)

na jaře zhroucení Řecka– hrozba nesplácení dluhu– zavedena úsporná opatření, poskytnuta záchranná půjčka

ve výši 110 miliard eur (státy eurozóny, MMF) dominová teorie: státy PIGS (PIIGGS)

– vysoké deficity veřejných financí– protiopatření ve formě krácení výdajů- zpomalení ekonomiky

a oddálení oživení

Krize eurozóny a její řešení limity eurozóny

– nemožnost devalvace měny– opuštění eurozóny?

• právní překážky• praktické překážky (stát s budoucí slabší měnou)

podpora států v problémech– Evropský nástroj finanční stability

• přes 750 miliard eur (státy 440, MMF 250, Komise 60)• vydává dluhopisy a poskytuje půjčky dále• pomoc Irsku- poměrně vysoké úrokové míry

– Mechanismus stability• změna Lisabonské smlouvy, platné od roku 2013• zapojení i soukromého sektoru

– spravedlnost pomoci• mají se podporovat rozhazovačné státy (Řecko vs Slovensko)• jaká míra solidarity• argument o přebytku v obchodu a nutnosti vývozu kapitálu• záchrana států vs záchrana domácích bank držících dluhopisy

– zásahy ECB• nakupuje státní dluhopisy (svým způsobem proti znění Smluv)• role kvantitativního uvolňování

– dlouhodobá udržitelnost opatření?

Krize eurozóny a její řešení interní devalvace- úsporná řešení

– pokles mezd a zvýšení konkurenceschopnosti zevnitř– příklad Pobaltí

sjednocení hospodářské a rozpočtové politiky– cesta federalizace– viz argumenty při vzniku eurozóny– prozatím prvky koordinace

• zasílání rozpočtů Komisi pro „kontrolu“• návrhy na povinné pokuty při překročení deficitů atd.

– evropské dluhopisy? rozpad eurozóny?

– celkový návrat k národním měnám• vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů• ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako

celku“– vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na

některé státy• varianta předchozího, spory mezi zeměmi

dopady na ČR?– jsme mimo nebo uvnitř?, role černého pasažéra– příklad Spojeného království a pomoc Irsku