- 1 -

Ú S T A V A R E P U B L I K Y

M O R A V A

- 2 -

Historie je dědictvím, kterého se žádný způsob vlády a správy věcí veřejných nemůže zbavit. Dějiny končí i začínají vždy dnes, byly právě takové jaké byly a mají tu výhodu, že je nelze už nijak a ničím změnit. Oproti tomu, výklady a pojetí dějin podléhají ideovému prostředí doby. V nich se pak často uplatňují tendence přizpůsobit obraz minulosti tomu nebo onomu ideologickému nebo politicko-kulturnímu úsilí daného prostředí a dané doby. Morava v roce 1918 nevstoupila do samostatné Republiky československé jako součást českého státu, ani jako součást zemí Koruny České. Koruna Česká zanikla de facto po Bílé hoře, když vítězný Ferdinand II. v roce 1628 vydal Obnovené zřízení zemské, de jure pak v roce 1749, kdy během tereziánských územně správních reforem byla zrušena (vídeňská) Česká dvorní kancelář, do té doby poslední, byť jen zcela formální spojovací článek mezi Čechami a Moravou. Podle rakouské ústavy z roku 1867 v době před zánikem habsburské monarchie v roce 1918 byly Království české a Markrabství moravské dvě na sobě zcela nezávislé korunní země, obě podřízené přímo Vídni. Od vzniku Československa v roce 1918 byly okamžitě zahájeny všemožné kroky s cílem svrchovanost Moravy co nejvíce omezovat a moravské zemské a národní povědomí likvidovat. Zákaz používání moravských symbolů v roce 1920, zrušení zemské identity Moravy zavedením krajské správy v roce 1949, nerespektující hranice Moravy, platné dodnes, likvidace národní identity Moravanů vznikem federace dvou národů Čechů a Slováků v roce 1968, to jsou nejzávažnější příčiny stavu ve kterém se současná Morava nachází, jako bezejmenná součást dnešního Česka. Zkušenosti se stále se stupňující protimoravskou politikou českého státu vedou současnou generaci Moravanů k poznání, že není jiné cesty k obnovení identity více jak tisíc let existující Moravské země, než dát se cestou vedoucí k obnově samostatného moravského státu na území moravské církevní provincie. Vláda v ěcí tvých se k tob ě, lide moravský, op ět navrátí …

- 3 -

O B S A H ÚSTAVA REPUBLIKY MORAVA P R E A M B U L E ........................................................................................................................... 4 H L A V A P R V N Í ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (Čl. 1 až 8) ............................................................................................ 5 STÁTNÍ SYMBOLY (Čl. 9 a 10) ....................................................................................................... 6 HLAVNÍ MĚSTO (Čl. 11)………………………………………………………….…………………………6 H L A V A D R U H Á ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY (Čl.12 až 14)………………………………………………………..6 H L A V A T Ř E T Í HOSPODÁŘSTVÍ (Čl. 15 až 18) ................................................................................................... …6 NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD (Čl. 19 až 22) ............................................................................ . .7 H L A V A Č T V R T Á ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA (Čl. 23 až 30) ...................................................................................... . .8 H L A V A P Á T Á ZÁKONODÁRNÁ MOC ............................................................................................................... . .8 Parlament (Čl. 31 až 52) .............................................................................................................. . .8 Referendum (Čl.53 až 60) ............................................................................................................ . 12 H L A V A Š E S T Á VÝKONNÁ MOC .......................................................................................................................... . 12 Prezident (Čl. 61 až 67) ................................................................................................................ . 12 Vláda (Čl. 68 až 83) ...................................................................................................................... . 15 H L A V A S E D M Á SOUDNÍ MOC .............................................................................................................................. . 17 Ústavní soud (Čl. 84 až 102) ....................................................................................................... . 17 Soudnictví (Čl. 103) ..................................................................................................................... . 20 Soudní rada (Čl. 104)……………………………………………………………………………………...20 Soudy (Čl.105 až 112)……………………………………………………………………………………..21 O S M Á H L A V A PROKURATURA (Čl. 113 až 115)………………………………………………………………………..22 VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV (Čl. 116) ...................................................................................... . 23 D E V Á T A H L A V A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Čl. 117 až 121) ............................................. . 23

- 4 -

P R E A M B U L E

My národ moravský, v čase obnovy moravského státu,

navazujíc na slavnou státnost Velké Moravy a více jak osmisetleté, nepřetržité svébytné a samosprávné postavení Moravského markrabství

v rámci historických evropských soustátí, společně s příslušníky českého národa a příslušníky národnostních menšin,

žijících na historickém území Moravy a v částech historického Slezska a Rakouska, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Republiku Morava

v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a křesťanským hodnotám,

jako součást rodiny demokratických států, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní dědictví otců,

prostřednictvím svých, svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto

Ú s t a v u R e p u b l i k y M o r a v a :

- 5 -

H L A V A P R V N Í ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

(1) Republika Morava je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka.

(2) Republika Morava uznává a dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

Čl. 2

(1) Moravský lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím svých volených zástupců, nebo přímo prostřednictvím referend a lidového hlasování.

(2) Státní moc slouží všemu moravskému lidu a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(3) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Čl. 3

(1) Území Republiky Morava je jednotné a nedělitelné.

(2) Hranice Republiky Morava se mohou měnit jen ústavním zákonem.

Čl. 4

Nerostné bohatství, jeskyně, podzemní vody, přírodní léčivé zdroje a vodní toky jsou ve vlastnictví Republiky Morava.

Čl. 5

(1) Nabytí a ztrátu státního občanství Republiky Morava stanoví zákon.

(2) Nikomu není možné odejmout státní občanství Republiky Morava proti jeho vůli.

Čl. 6

(1) Na území Republiky Morava jsou státními jazyky jazyk moravský a jazyk český.

(2) Používání jiných než státních jazyků v úředním styku stanoví zákon.

Čl. 7

(1) Republika Morava může na základě svobodného rozhodnutí vstoupit do státního svazku s jinými státy. O vstupu do státního svazku s jinými státy, nebo o vystoupení z tohoto svazku se rozhodne ústavním zákonem, který bude potvrzen referendem.

(2) Republika Morava může mezinárodní smlouvou, která byla ratifikována a vyhlášená způsobem ustanoveným zákonem, nebo na základe takové smlouvy přenést výkon části svých práv na Evropskou unii. Právní závazné akty Evropské unie mají přednost před zákony Republiky Morava. Převzetí právně závazných aktů, které vyžadují implementaci, se vykoná zákonem.

(3) Republika Morava se může ve snaze zachovat mír, bezpečnost a demokratický pořádek, za podmínek ustanovených mezinárodní smlouvou, zařadit výhradně jen do evropské organizace vzájemné kolektivní bezpečnosti.

(4) Pro platnost mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, mezinárodních politických smluv, mezinárodních smluv vojenské povahy, mezinárodních smluv, ze kterých vzniká Republice Morava členství v mezinárodních organizacích, mezinárodních hospodářských smluv všeobecné povahy, mezinárodních smluv, pro jejichž provedení je potřebný zákon, a mezinárodních smluv, které přímo definují práva nebo povinnosti fyzických osob nebo právnických osob, se vyžaduje před ratifikací souhlas Parlamentu Republiky Morava.

(5) Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, mezinárodní smlouvy, pro jejichž provedení není potřebný zákon, a mezinárodní smlouvy, které přímo definují práva nebo povinnosti fyzických osob nebo právnických osob a které byly ratifikované a vyhlášené způsobem stanoveným zákonem, mají přednost před zákony.

- 6 -

Čl. 8

Republika Morava podporuje národní povědomí a kulturní identitu Moravanů žijících v zahraničí, podporuje jejich instituce zřízené k dosažení tohoto účelu a vztahy s mateřskou zemí.

Čl. 9

STÁTNÍ SYMBOLY

Státními symboly Republiky Morava jsou státní znak, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna.

Čl. 10

(1) Státní znak Republiky Morava tvoří vpravo hledící zlatě a červeně šachovaná orlice na modrém štítě se zlatou královskou korunou a zbrojí a s červeným jazykem.

(2) Státní vlajka Republiky Morava se skládá ze dvou podélných pruhů – žlutého a červeného.

(3) Státní pečeť Republiky Morava tvoří státní znak Republiky Morava, okolo kterého je do kruhu umístněný nápis Republika Morava.

(4) Státní hymnou Republiky Morava je část písně Bože, cos ráčil.

(5) Podrobnosti o státních symbolech Republiky Morava a jejich používaní stanoví zákon.

Čl. 11

HLAVNÍ MĚSTO

(1) Hlavním městem Republiky Morava je Brno.

(2) Postavení Brna jako hlavního města Republiky Morava stanoví zákon.

H L A V A D R U H Á

ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY

Čl. 12

(1) Občané jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

(2) Součástí ústavního pořádku Republiky Morava je Listina základních práv a svobod Evropské unie.

Čl. 13 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Čl. 14 (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.

H L A V A T Ř E T Í

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Čl.15 (1) Hospodářství Republiky Morava je založeno na principech sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomiky. (2) Republika Morava chrání a podporuje hospodářskou soutěž. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 16

(1) Moravskou národní bankou je nezávislá centrální banka Republiky Morava. Moravská národní banka může v rámci své působnosti vydávat všeobecně závazné právní předpisy, pokud je k tomu zplnomocněná zákonem.

(2) Nejvyšším řídícím orgánem Moravské národní banky je Bankovní rada Moravské národní banky

(3) Podrobnosti podle odst. 1 a 2 stanoví zákon.

- 7 -

Čl. 17

(1) Finanční hospodaření Republiky Morava se řídí státním rozpočtem,který se přijímá zákonem.

(2) Příjmy státního rozpočtu, pravidla rozpočtového hospodaření, vztahy mezi státním rozpočtem a rozpočty územních celků stanoví zákon.

(3) Státní účelové fondy napojené na státní rozpočet Republiky Morava se zřizují zákonem.

Čl. 18

(1) Daně a poplatky jsou státní a obecní.

(2) Daně a poplatky je možné stanovit výhradně zákonem, nebo na základě zákona.

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD

Čl. 19

(1) Nejvyšší kontrolní úřad Republiky Morava je nezávislý orgán kontroly hospodaření s a) prostředky rozpočtů, které podle zákona schvaluje Parlament Republiky Morava nebo vláda, b) majetkem, závazky, finančními prostředky, majetkovými právy a pohledávkami státu, veřejnoprávních institucí

a Fondu národního majetku Republiky Morava, c) majetkem, závazky, finančními prostředky, majetkovými právy a pohledávkami, za které Republika Morava

převzala záruku, d) majetkem, finančními prostředky, majetkovými právy a pohledávkami a finančními prostředky, které byly

poskytnuty Republice Morava, právnickým osobám nebo fyzickým osobám, které hospodaří s prostředky státního rozpočtu anebo se státním majetkem v rámci rozvojových programů nebo z jiných obdobných důvodů ze zahraničí.

(2) Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu Republiky Morava se vztahuje v rozsahu v odst. 1 na a) vládu Republiky Morava, ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy Republiky Morava a na orgány jim

podřízené, b) státní orgány, jako i právnické osoby, u kterých vykonávají funkci zakladatele nebo zřizovatele ústřední orgány

státní správy nebo jiné státní orgány, c) obce a na právnické osoby zřízené obcemi, d) státní účelové fondy, veřejnoprávní instituce zřízené zákonem, právnické osoby, ve kterých mají majetkovou

účast veřejnoprávní instituce, na právnické osoby s majetkovou účastí státu, e) Fond národního majetku Republiky Morava, právnické osoby s určenou majetkovou účastí Fondu národního

majetku Republiky Morava, f) fyzické osoby a právnické osoby.

Čl. 20

(1) Sídlem Nejvyššího kontrolního úřadu je Ostrava

(2) V čele nejvyššího kontrolního úřadu je předseda. Předsedu a místopředsedu Nejvyššího kontrolního úřadu volí a odvolává Parlament Republiky Morava.

(3) Předsedou a místopředsedou Nejvyššího kontrolního úřadu může být zvolen každý občan Republiky Morava, který je volitelný do Parlamentu Republiky Morava.

(4) Předseda a místopředseda nejvyššího kontrolního úřadu může být zvolen nejvíce ve dvou po sobě následujících sedmiletých obdobích.

(5) Funkce předsedy a místopředsedy Nejvyššího kontrolního úřadu jsou neslučitelné s výkonem funkce v jiném orgánu veřejné moci, s pracovním poměrem nebo s obdobným pracovním vztahem, s podnikatelskou činností, s členstvím v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, která vykonává podnikatelskou činnost, ani s jinou hospodářskou nebo výdělečnou činností, kromě správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, literární nebo umělecké činnosti.

Čl. 21

Nejvyšší kontrolní úřad předkládá nejméně jednou do roka správy o výsledcích kontrolní činnosti Parlamentu Republiky a vždy, když o to požádá Parlament Republiky Morava.

Čl. 22

Postavení, působnost, vnitřní organizační členění a základní pravidla kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu stanoví zákon.

- 8 -

H L A V A Č T V R T Á

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

Čl. 23

Územní samospráva se uskutečňuje výhradně na úrovni obce. Obec je samostatná územně samosprávná jednotka Republiky Morava, sdružující osoby, které mají na jejich území trvalý pobyt. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 24

(1) Obec je právnická osoba, která za podmínek stanovených zákonem samostatně hospodaří s vlastním majetkem a svými finančními prostředky.

(2) Obec financuje svoje potřeby především z vlastních příjmů. Zákon stanoví, které daně a poplatky jsou příjmem obce.

Čl. 25

(1) Obec má právo se sdružovat s jinými obcemi za účelem zajištění věcí společného zájmu; Podmínky stanoví zákon.

(2) Sloučení, rozdělení nebo zrušení obce stanoví zákon.

Čl. 26

(1) Územní samospráva se uskutečňuje prostřednictvím závazných obecních referend, nebo prostřednictvím volených orgánů obce. Způsob uskutečnění obecního referenda a způsob volby orgánů obce stanoví zákon.

(2) Povinnosti a omezení při výkonu územní samosprávy je možné obci uložit zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy podle čl. 7 odst. 5.

(3) Stát může zasahovat do činnosti obce jen způsobem stanoveným zákonem.

Čl. 27

V záležitostech územní samosprávy a pro zajištění úkolů, které vyplývají pro samosprávu ze zákona může obec vydávat všeobecně závazná nařízení.

Čl. 28

(1) Orgány obce jsou a) obecní zastupitelstvo, b) starosta obce.

(2) Obecní zastupitelstvo tvoří zastupitelé obecního zastupitelstva. Zastupitele volí na čtyřleté období obyvatele obce, kteří mají na území obce trvalý pobyt. Volby zastupitelů se uskutečňují na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

(3) Starostu obce volí obyvatelé obce, kteří mají na území obce trvalý pobyt, na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním na čtyřleté období. Starosta obce je výkonným orgánem obce; vykonává správu obce a zastupuje obec navenek. Důvody a způsob odvolání starosty před uplynutím volebního období stanoví zákon.

Čl. 29

Zákon stanoví předpoklady a způsob povýšení obce na město a také názvy orgánů města.

Čl. 30

(1) Výkon územní státní správy se uskutečňuje prostřednictvím státních úřadů, především na úrovni okresů. Na obec není možné přenést žádný výkon státní správy. Podrobnosti stanoví zákon.

H LA V A P Á T Á

ZÁKONODÁRNÁ MOC

Parlament

Čl. 31

(1) Parlament Republiky Morava je jediným ústavodárným a zákonodárným orgánem Republiky Morava.

(2) Sídlem Parlamentu Republiky Morava je Olomouc

- 9 -

Čl. 32

(1) Parlament Republiky Morava má 135 poslanců, kteří jsou voleni na čtyři roky.

(2) Poslanci jsou zástupci občanů. Mandát vykonávají osobně podle svého svědomí a přesvědčení

Čl. 33

(1) Poslanci jsou voleni ve všeobecných, rovných, přímých volbách tajným hlasováním.

(2) Poslancem může být zvolen občan, který má volební právo, dosáhl věku 21 roků a má trvalý pobyt na území Republiky Morava.

(3) Podrobnosti o volbách do Parlamentu Republiky Morava stanoví zákon.

Čl. 34

(1) Na jednání Parlamentu Republiky Morava, kterého se poslanec zúčastňuje poprvé, skládá slib, který zní: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost své vlasti. Svoje povinnosti budu plnit v zájmu moravského lidu. Budu dodržovat ústavu a ostatní zákony Republiky Morava.“

(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

Čl. 35

Platnost volby poslanců ověřuje Parlament Republiky Morava.

Čl. 36

(1) Funkce poslance je neslučitelná s výkonem funkce prezidenta, soudce, prokurátora, veřejného ochránce práv, příslušníka ozbrojených sil, příslušníka ozbrojeného sboru a poslance Evropského parlamentu.

(2) V případě že je poslanec jmenovaný členem vlády Republiky Morava, jeho mandát poslance po dobu výkonu této funkce nezaniká, ale nemůže být uplatňován.

Čl. 37

(1) Za hlasování v Parlamentu Republiky Morava nebo v parlamentních výborech není možné poslance stíhat, a to ani po zániku jeho mandátu.

(2) Za výroky při výkonu funkce poslance přednesené v Parlamentu Republiky Morava nebo v jeho orgánu není možné poslance trestně stíhat, a to ani po zániku jeho mandátu. Poslanec podléhá disciplinární pravomoci Parlamentu Republiky Morava.

(3) Poslance není možné trestně ani disciplinárně stíhat, ani vzít do vazby bez souhlasu Parlamentu Republiky Morava. Pokud Parlament Republiky Morava souhlas odepře, trestné stíhání nebo vzetí do vazby je po dobu trvání poslaneckého mandátu vyloučeno. V takovém případě po dobu dalšího výkonu poslaneckého mandátu promlčecí doba neplyne.

(4) V případě přistižení a zadržení poslance při trestném činu, příslušný orgán je povinný tuto skutečnost ihned oznámit předsedovi Parlamentu Republiky Morava. V případě, že mandátový a imunitní výbor Parlamentu Republiky Morava následně nedá souhlas se zadržením, poslanec musí být ihned propuštěný.

(5) Po dobu vazby mandát poslance nezaniká, jen nemůže být vykonáván.

Čl. 38

Poslanec může odepřít svědectví ve věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu své funkce, a to i v době, kdy už nevykonává poslaneckou funkci.

Čl. 39

(1) Poslanec může interpelovat vládu Republiky Morava, člena vlády Republiky Morava,nebo představitele jiného ústředního orgánu státní správy ve věcech jejich působnosti. Poslanec musí dostat odpověď do 30 dní.

(2) O odpovědi na interpelace se v Parlamentu Republiky Morava koná rozprava, kterou je možné spojit s hlasováním o důvěře.

Čl. 40

Poslanec se může svého mandátu vzdát osobním prohlášením na schůzi Parlamentu Republiky Morava. Pokud mu v tom brání vážné okolnosti, může to provést písemně do rukou předsedy Parlamentu Republiky Morava; v takovém případě mandát poslance zaniká dnem doručení písemného rozhodnutí o vzdání se mandátu poslance předsedovi Parlamentu Republiky Morava.

- 10 -

Čl. 41

Mandát poslance zaniká a) uplynutím volebního období, b) vzdáním se mandátu, c) ztrátou volitelnosti, d) rozpuštěním Parlamentu Republiky Morava, e) vznikem neslučitelnosti podle čl. 36 odst. 1, f) dnem nabytí právoplatnosti rozsudku, kterým byl poslanec odsouzený za úmyslný trestný čin nebo kterým byl

poslanec odsouzený za trestný čin, a soud nerozhodl v jeho případě o podmínečném odložení výkonu trestu odnětí svobody.

Čl. 42

(1) Parlament Republiky Morava zasedá stále.

(2) Ustavující schůzi Parlamentu Republiky Morava svolá prezident Republiky Morava tak, aby se uskutečnila do 30 dní od vyhlášení výsledků voleb. Pokud tak neučiní, Parlament Republiky Morava se sejde třicátý den po vyhlášení výsledků voleb.

(3) Parlament Republiky Morava může usnesením přerušit svoje zasedání. Délka přerušení nesmí přesáhnout čtyři měsíce v roce. Po dobu přerušení zasedání vykonávají svou působnost předseda, místopředsedové a výbory Parlamentu Republiky Morava.

(4) Po dobu přerušení zasedání předseda Parlamentu Republiky Morava může svolat schůzi Parlamentu Republiky Morava i před určeným termínem. Schůzi svolá vždy, když o to požádá vláda Republiky Morava nebo nejméně pětina poslanců a to do sedmi dní

(5) Zasedání Parlamentu Republiky Morava se skončí uplynutím volebního období nebo jeho rozpuštěním.

Čl. 43

(1) Schůze Parlamentu Republiky Morava svolává jeho předseda.

(2) Schůze Parlamentu Republiky Morava jsou veřejné.

(3) Neveřejné schůze se mohou konat jen v případech, které stanoví zákon, nebo v případě, že se na tom usnese Parlament Republiky Morava třípětinovou většinou všech poslanců.

Čl. 44

(1) Parlament Republiky Morava je schopný se usnášet v případě přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho poslanců.

(2) Pro platnost usnesení Parlamentu Republiky Morava je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců, pokud tato ústava nestanovuje jinak.

(3) Pro vyslovení souhlasu s mezinárodní smlouvou podle čl. 7 odst. 3 a 4 a pro přijatí zákona vráceného prezidentem Republiky Morava podle čl. 62, odst.1 písm. o) je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců.

(4) Na přijatí ústavy, změnu ústavy, ústavního zákona, na vyslovení souhlasu s mezinárodní smlouvou podle čl. 7 odst. 2, na přijetí usnesení o lidovém hlasovaní o odvolaní prezidenta Republiky Morava, na podání žaloby na prezidenta a na vypovědění války jinému státu je potřebný souhlas alespoň třípětinové většiny všech poslanců.

Čl. 45

Na požádání Parlamentu Republiky Morava nebo jeho orgánu se člen vlády Republiky Morava nebo představitel jiného orgánu státní správy musí zúčastnit na jeho schůzi nebo na schůzi jeho orgánu.

Čl. 46

Do působnosti Parlamentu Republiky Morava patří zejména: a) usnášet se na znění ústavy, ústavních a ostatních zákonů a kontrolovat, jak se dodržují, b) ústavním zákonem schvalovat smlouvu o vstupu do státního svazku Republiky Morava s jinými státy a o

vypovězení takové smlouvy, c) rozhodovat o návrhu na vyhlášení referenda, d) před ratifikací vyslovit souhlas s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách,

s mezinárodními politickými smlouvami, s mezinárodními smlouvami vojenské povahy, s mezinárodními smlouvami, ze kterých vzniká Republice Morava členství v mezinárodních organizacích, s mezinárodními hospodářskými smlouvami všeobecné povahy, s mezinárodními smlouvami, pro jejichž uskutečnění je potřebný zákon, jako i s mezinárodními smlouvami, které přímo zakládají práva nebo povinnosti fyzických osob nebo právnických osob, a zároveň rozhodovat o tom, zda jde o mezinárodní smlouvy podle čl. 7 odst. 5,

- 11 -

e) zřizovat zákonem ministerstva a ostatní orgány státní správy, f) jednat o programovém prohlášení vlády Republiky Morava, kontrolovat činnost vlády a jednat o důvěře vládě o

důvěře členům vlády, g) schvalovat státní rozpočet, prověřovat jeho plnění a schvalovat státní závěrečný účet, h) jednat o základních otázkách vnitřní, mezinárodní, hospodářské, sociální i jiné politiky, i) volit a odvolávat předsedu a místopředsedu Nejvyššího kontrolního úřadu Republiky Morava tři členy Soudní rady

Republiky Morava, j) usnášet se o vypovědění války, pokud je Republika Morava napadená nebo pokud to vyplývá ze závazků

z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadnutí, a po skončení války o uzavření míru, k) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území Republiky Morava, pokud nejde o případ uvedený v čl.

79 písm. p), l) vyslovit souhlas s přítomností zahraničních ozbrojených sil na území Republiky Morava.

Čl. 47

(1) Návrh zákona mohou podat výbory Parlamentu , poslanci a vláda Republiky Morava.

(2) V případě, že prezident Republiky Morava vrátí zákon s připomínkami, Parlament Republiky Morava zákon znovu projedná a v případě jeho schválení musí být takový zákon vyhlášený.

(3) Zákon podepisuje prezident Republiky Morava, předseda Parlamentu Republiky Morava a předseda vlády Republiky Morava. V případě, že Parlament Republiky Morava po opakovaném projednání schválí zákon i přes připomínky prezidenta Republiky Morava a prezident Republiky Morava zákon nepodepíše, zákon je vyhlášen i bez podpisu prezidenta Republiky Morava.

(4) Zákon vstoupí v platnost vyhlášením. Podrobnosti o vyhlašování zákonů, mezinárodních smluv a právně závazných aktů mezinárodní organizace podle čl. 7 odst. 2 stanoví zákon.

Čl. 48

(1) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Republiky Morava nebo jejímu členovi projedná Parlament Republiky Morava pokud o to požádá nejméně pětina jeho poslanců.

(2) Na vyslovení nedůvěry vládě Republiky Morava nebo jeho členovi je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců.

Čl. 49

(1) Předsedu Parlamentu Republiky Morava volí a odvolává v tajném hlasovaní Parlament Republiky Morava nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců. Předseda je odpovědný jen Parlamentu Republiky Morava.

(2) Předseda Parlamentu Republiky Morava a) svolává a řídí schůze Parlamentu Republiky Morava, b) podepisuje ústavu, ústavní zákony a zákony, c) přijímá slib poslanců Parlamentu Republiky Morava, d) vyhlašuje volby do Parlamentu Republiky Morava, volbu prezidenta Republiky Morava a volby do obecních

samospráv, e) vyhlašuje lidové hlasování o odvolaní prezidenta Republiky Morava, f) vykonává další úlohy, pokud tak stanoví zákon.

(3) Předseda Parlamentu Republiky Morava zůstává ve funkci i po uplynutí volebního období, pokud si Parlament Republiky Morava nezvolí nového předsedu.

Čl. 50

(1) Předsedu Parlamentu Republiky Morava zastupují místopředsedové. Tajným hlasováním jich volí a odvolává Parlament Republiky Morava nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců. Místopředseda Parlamentu Republiky Morava je odpovědný Parlamentu Republiky Morava.

(2) Ustanovení čl. 47 odst. 3 platí i pro místopředsedu Parlamentu Republiky Morava.

Čl. 51

Činnost Parlamentu Republiky Morava řídí a organizuje předseda a místopředsedové.

Čl. 52 (1) Parlament Republiky Morava zřizuje výbory jako svoje iniciativní a kontrolní orgány; jejich předsedy volí

tajným hlasováním.

(2) Průběh jednání Parlamentu Republiky Morava a jeho výborů stanoví zákon.

- 12 -

Referendum

Čl. 53

(1) Referendem se potvrdí ústavní zákon o vstupu do státního svazku s jinými státy nebo o vystoupení z tohoto svazku.

(2) Referendem se může rozhodnout i o jiných důležitých otázkách veřejného zájmu.

(3) Předmětem referenda nemohou být základní práva a svobody, daně, odvody a státní rozpočet.

Čl. 54

Každý občan Republiky Morava, který má právo volit do Parlamentu Republiky Morava má právo se zúčastnit referenda.

Čl. 55

(1) Referendum vyhlašuje prezident Republiky Morava, jak o to peticí požádá aspoň 300 000 občanů nebo jak se na tom usnese Parlament Republiky Morava, a to do 30 dní od přijetí petice občanů nebo usnesení Parlamentu Republiky Morava.

(2) Prezident Republiky Morava může před vyhlášením referenda podat na Ústavní soud Republiky Morava návrh na rozhodnutí, či předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Republiky podle odstavce 1, je v souladu s ústavou nebo s ústavným zákonem. Pokud prezident Republiky podá na Ústavní soud Republiky Morava návrh na rozhodnutí, zda předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Parlamentu Republiky Morava, je v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem, od podání návrhu prezidenta Republiky Morava do nadobytí právoplatnosti rozhodnutí Ústavního soudu Republiky Morava lhůta podle odstavce 1 neplyne.

Čl. 56

(1) Návrh na přijetí usnesení Parlamentu Republiky Morava vyhlášení referenda mohou podávat poslanci Parlamentu Republiky Morava nebo vláda Republiky Morava.

(2) Referendum se uskuteční do 90 dní od jeho vyhlášení prezidentem Republiky Morava.

Čl. 57

(1) Referendum se nemůže konat v období kratším jak 90 dní před volbami do Parlamentu Republiky Morava.

(2) Referendum se může konat v den voleb do Parlamentu Republiky Morava.

Čl. 58

(1) Výsledky referenda jsou platné, pokud se ho zúčastnila nadpoloviční většina oprávněných voličů a pokud bylo rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou účastníků referenda.

(2) Návrhy přijaté v referendu vyhlásí Parlament Republiky Morava stejně jako zákon.

Čl. 59

(1) Výsledek referenda může Parlament Republiky Morava změnit nebo zrušit svým ústavním zákonem po uplynutí tří let od jeho účinnosti.

(2) Referendum v té samé věci je možné opakovat nejdříve po uplynutí tří let od jeho provedení.

Čl. 60

Způsob provedení referenda stanoví zákon.

H L A V A Š E S T Á

VÝKONNÁ MOC

Prezident republiky

Čl. 61

(1) Hlavou Republiky Morava je prezident. Prezident reprezentuje Republiku Morava a svým rozhodováním zabezpečuje řádný chod ústavních orgánů.

(2) Sídlem prezidenta Republiky Morava je Brno

- 13 -

(3) Prezidenta volí občané Republiky Morava v přímých volbách tajným hlasováním na pět roků. Právo volit prezidenta mají občané, kteří mají právo volit do Parlamentu Republiky Morava.

(4) Kandidáty na prezidenta navrhuje nejméně 15 poslanců Parlamentu Republiky Morava nebo občané, kteří mají právo volit do Parlamentu Republiky Morava, a to na základě petice podepsané nejméně 10 000 občany. Návrhy na volbu se odevzdávají předsedovi Parlamentu Republiky nejdříve do 21 dní od vyhlášení voleb.

(5) Prezidentem je zvolený kandidát, který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud ani jeden z kandidátů nezíská potřebnou většinu hlasů voličů, uskuteční se do 14 dní druhé kolo voleb. Do druhého kola voleb postupují dva kandidáti, kteří získali největší počet platných hlasů. V druhém kole voleb je prezidentem zvolen ten kandidát, který získal největší počet platných hlasů zúčastněných voličů.

(6) Pokud jeden ze dvou kandidátů, kteří získali v prvním kole voleb nejvíc platných hlasů, přestane být volitelný prezidentem před druhým kolem voleb nebo pokud se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola voleb kandidát, který v prvním kole voleb získal další nejvyšší počet platných hlasů. Pokud pro druhé kolo voleb nejsou dva kandidáti, druhé kolo voleb se neuskuteční a předseda Parlamentu Republiky Morava vyhlásí do sedmi dní nové volby tak, aby se uskutečnili do 60 dní od jejich vyhlášení.

(7) Pokud se o funkci prezidenta uchází jen jeden kandidát, uskuteční se volba tak, že se o něm hlasuje Prezidentem je tento kandidát zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu platných hlasů zúčastněných voličů.

(8) Zvolený kandidát se ujímá funkce prezidenta složením slibu. Slib skládá před Parlamentem Republiky Morava do rukou předsedy Ústavního soudu Republiky Morava v poledne dne, ve kterém se má skončit volební období předcházejícího prezidenta.

(9) Pokud bylo volební období prezidenta ukončeno předčasně, zvolený kandidát skládá svůj slib a ujímá se funkce prezidenta v poledne v následující den po dni, ve kterém byly vyhlášeny výsledky voleb.

(10) O ústavnosti nebo zákonnosti voleb prezidenta rozhoduje Ústavní soud Republiky Morava.

(11) Podrobnosti o volbách prezidenta stanoví zákon.

Čl. 62

(1) Prezident a) zastupuje Republiku Morava navenek, projednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Projednávání

mezinárodních smluv může přenést na vládu Republiky Morava nebo se souhlasem vlády na její jednotlivé členy,

b) může podat na Ústavní soud Republiky Morava návrh na rozhodnutí o souladu sjednané mezinárodní smlouvy, pro kterou je potřebný souhlas Národní rady Republiky Morava, s ústavou nebo s ústavným zákonem,

c) přijímá, pověřuje a odvolává vedoucích diplomatických misí, d) svolává ustavující schůzi Parlamentu Republiky Morava, e) může rozpustit Parlament Republiky Morava, pokud Parlament Republiky Morava ve lhůtě šesti měsíců od

jmenovaní vlády Republiky Morava neschválí její programové prohlášení, pokud Parlament Republiky Morava neschválí do třech měsíců vládní návrh zákona, se kterým vláda Republiky Morava spojila vyslovení důvěry, pokud Parlament Republiky Morava nebyl déle než tři měsíce způsobilý se usnášet, i když jeho zasedání nebylo přerušené a byl v tomto období opakovaně svoláván na schůzi, nebo pokud zasedání Parlamentu Republiky Morava bylo přerušeno na delší čas, než dovoluje ústava. Toto právo nemůže uplatnit po dobu posledních šesti měsíců svého volebního období, po dobu války, válečného stavu nebo výjimečného stavu. Prezident rozpustí Parlament Republiky Morava v případě, že v lidovém hlasovaní o odvolaní prezidenta nebyl prezident odvolaný,

f) podepisuje zákony, g) jmenuje a odvolává předsedu a ostatní členy vlády Republiky Morava, pověřuje jich řízením ministerstev a

přijímá jejich demisi; předsedu a ostatní členy vlády odvolává v případech uvedených v čl.75 a 76, h) jmenuje a odvolává vedoucí ústředních orgánů, vyšší státní úředníky a další úředníky v případech, které stanoví

zákon; jmenuje a odvolává rektory vysokých škol, jmenuje vysokoškolské profesory, jmenuje a povyšuje generály,

i) uděluje vyznamenání, v případě že pro to nezplnomocní jiný orgán, j) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudy v trestném řízení a uděluje individuální milosti a amnestie, k) je hlavním velitelem ozbrojených sil, l) vypovídá válku na základě rozhodnutí Parlamentu Republiky Morava, pokud je Republika Morava napadnutá

nebo pokud to vyplývá ze závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadnutí, a uzavírá mír, m) může na návrh vlády Republiky Morava nařídit mobilizaci ozbrojených sil, vyhlásit válečný stav nebo vyhlásit

výjimečný stav a jejich ukončení, n) vyhlašuje referendum, o) může vrátit Parlamentu Republiky zákon s připomínkami do 15 dní od doručení schváleného zákona, p) podává Parlamentu Republiky Morava zprávy o stavu Republiky Morava o závažných politických otázkách, r) má právo vyžadovat si od vlády Republiky Morava a od jejích členů informace potřebné na plnění svých úkolů,

- 14 -

s) jmenuje a odvolává soudce Ústavního soudu Republiky Morava, předsedu a místopředsedu Ústavního soudu Republiky Morava, přijímá slib soudců Ústavního soudu Republiky a slib generálního prokurátora,

t) jmenuje a odvolává soudce, předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu Republiky Morava, generálního prokurátora a tři členy Soudní rady Republiky Morava, přijímá slib soudců.

(2) Rozhodnutí prezidenta vydané podle čl. 62 odst. 1 písm. c) a podle písmena j), pokud jde o udělení amnestie, a podle písmena k) je platné, pokud ho podepíše předseda vlády Republiky Morava nebo jím pověřený ministr; v těchto případech za rozhodnutí prezidenta odpovídá vláda Republiky Morava.

(3) Podmínky vypovězení války, vyhlášení válečného stavu, vyhlášení výjimečného stavu, vyhlášení krizového stavu a způsob výkonu veřejné moci po dobu války, válečného stavu, výjimečného stavu stanoví ústavní zákon.

(4) Podrobnosti o výkonu ústavních pravomocí prezidenta podle odst. 1 stanoví zákon.

Čl. 63

(1) Prezidentem je možné zvolit každého občana Republiky Morava, který může být zvolen poslancem Parlamentu Republiky Morava a v den volby dosáhl věku 40 let.

(2) Prezidentem se může stát každý občan nejvíce ve dvou po sobě následujících obdobích.

(3) Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Parlamentu Republiky Morava tak, aby se první kolo voleb uskutečnilo nejpozději 60 dní před uplynutím funkčního období úřadujícího prezidenta. V případě, že se úřad prezidenta uvolní před uplynutím funkčního období, předseda Parlamentu Republiky Morava vyhlásí volbu prezidenta do sedmi dní tak, aby se první kolo voleb uskutečnilo nejdříve do 60 dní ode dne vyhlášení volby prezidenta.

(4) V případě, že prezidentem bude zvolený poslanec Parlamentu Republiky Morava, člen vlády Republiky Morava, soudce, prokurátor, příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, člen Nejvyššího kontrolního úřadu Republiky Morava, ode dne zvolení přestane vykonávat svoji dosavadní funkci.

(5) Prezident nesmí vykonávat jinou placenou funkci, povolání nebo podnikatelskou činnost a nesmí být členem orgánu právnické osoby, která vykonává podnikatelskou činnost.

(6) Prezident se může kdykoliv vzdát své funkce; jeho funkční období se ukončí dnem doručení písemného oznámení tohoto rozhodnutí předsedovi Ústavného soudu Republiky Morava.

(7) Předseda Ústavního soudu Republiky Morava písemně oznámí vzdání se funkce prezidenta předsedovi Republiky Morava.

Čl. 64

(1) Prezident skládá před Parlamentem Republiky Morava do rukou předsedy Ústavního soudu Republiky Morava tento slib:

„Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Republice Morava. Budu dbát na blaho moravského národa, stejně tak na blaho národa českého a národnostních menšin žijících v Republice Morava. Svoje povinnosti budu vykonávat v zájmu občanů a budu hájit i obhajovat ústavu a ostatní zákony.“

(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek neplatnost volby prezidenta.

Čl. 65

(1) Pokud není prezident zvolen nebo pokud se funkce prezidenta uvolní a ještě není zvolen nový prezident, nebo pokud byl zvolen nový prezident, ale ještě nesložil slib, nebo pokud prezident nemůže svou funkci vykonávat pro závažné důvody, pravomoci prezidenta podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b), c), n) a o) přecházejí na vládu Republiky Morava. Vláda může v této době pověřit předsedu vlády vykonáváním některých pravomocí prezidenta. Na předsedu vlády přechází v této době hlavní velení ozbrojených sil. Pravomoci prezidenta podle čl. 62 odst. 1 písm. d), g), h), l), m), s) a t) přecházejí v této době na předsedu Parlamentu Republiky Morava.

(2) Pokud prezident nemůže vykonávat svou funkci déle než šest měsíců, Ústavní soud Republiky Morava prohlásí, že funkce prezidenta se uvolnila. Dnem tohoto prohlášení se ukončí funkční období dosavadního prezidenta.

Čl. 66

(1) Prezidenta je možné odvolat z funkce před ukončením volebního období lidovým hlasováním. Lidové hlasování o odvolaní prezidenta vyhlašuje předseda Parlamentu Republiky Morava na základě usnesení Parlamentu Republiky Morava přijatého nejméně třípětinovou většinou všech poslanců Parlamentu Republiky Morava, a to do 30 dní od přijatí usnesení tak, aby se lidové hlasování provedlo do 60 dní od jeho vyhlášení.

(2) Prezident je odvolaný, v případě že pro jeho odvolání v lidovém hlasovaní hlasovala nadpoloviční většina všech oprávněných voličů.

- 15 -

(3) Pokud prezident nebyl v lidovém hlasovaní odvolaný, rozpustí prezident Parlament Republiky Morava do 30 dní od vyhlášení výsledků lidového hlasování. V takovém případe začíná prezidentovi plynout nové volební období. Předseda Parlamentu Republiky Morava vyhlásí volby do Parlamentu Republiky Morava do sedmi dní od jej rozpuštění.

(4) Podrobnosti o odvolaní prezidenta stanoví zákon.

Čl. 67

Prezidenta je možné stíhat jen za úmyslné porušení ústavy nebo za vlastizradu. O podání žaloby na prezidenta rozhoduje Parlament Republiky Morava třípětinovou většinou hlasů všech poslanců. Žalobu podává Parlament Republiky k Ústavnímu soudu Republiky Morava, který o ní rozhodne v plénu. Odsouzení Ústavního soudu Republiky Morava znamená ztrátu funkce prezidenta a způsobilosti tuto funkci opakovaně získat.

Vláda

Čl. 68

(1) Vláda Republiky Morava je vrcholným orgánem výkonné moci.

(2) Sídlem vlády Republiky Morava je Brno

Čl. 69

(1) Vláda se skládá z předsedy, místopředsedů a ministrů.

(2) Výkon funkce člena vlády je neslučitelný s výkonem poslaneckého mandátu, s výkonem funkce v jiném orgánu veřejné moci, s pracovně právním poměrem ve státní správě, s pracovním poměrem nebo s obdobným pracovním vztahem, s podnikatelskou činností, s členstvím v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, která vykonává podnikatelskou činnost, nebo s jinou hospodářskou nebo výdělečnou činností kromě správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární nebo umělecké činnosti.

Čl. 70

(1) Předsedu vlády jmenuje a odvolává prezident Republiky Morava.

(2) Předsedou vlády může být jmenovaný každý občan Republiky Morava, který je volitelný do Parlamentu Republiky Morava.

Čl. 71

Na návrh předsedy vlády prezident Republiky Morava jmenuje a odvolá další členy vlády a pověří je řízením ministerstev. Místopředsedou vlády a ministrem může jmenovat občana, který je způsobilý být zvolen poslancem Parlamentu Republiky Morava.

Čl. 72

Členové vlády skládají do rukou prezidenta Republiky Morava tento slib:

„Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Republice Morava. Svoje povinnosti budu plnit v zájmu občanů. Budu zachovávat ústavu a ostatní zákony a pracovat tak, aby se uváděly do života.“

Čl. 73

Vláda je povinná do 30 dní po svém jmenovaní předstoupit před Parlament Republiky Morava, předložit ji svůj program a požádat ji o vyslovení důvěry.

Čl. 74

(1) Vláda je za výkon své funkce odpovědná Parlamentu Republiky Morava. Parlament Republiky Morava jí může kdykoliv vyslovit nedůvěru.

(2) Vláda může kdykoliv požádat Parlament Republiky Morava o vyslovení důvěry.

(3) Vláda může spojit hlasovaní o přijetí zákona nebo hlasování v jiné záležitosti s hlasováním o důvěře vlády.

Čl. 75

(1) Pokud Parlament Republiky Morava vysloví vládě nedůvěru nebo pokud zamítne její návrh na vyslovení důvěry, prezident Republiky Morava vládu odvolá.

(2) Pokud prezident Republiky Morava přijme demisi vlády, pověří ji vykonáváním její funkce až do jmenování nové vlády.

- 16 -

Čl. 76

(1) Člen vlády je za výkon své funkce odpovědný Parlamentu Republiky Morava.

(2) Člen vlády může podat demisi prezidentu Republiky Morava.

(3) Parlament Republiky Morava může vyslovit nedůvěru i jednotlivému členu vlády; v tomto případě prezident Republiky Morava člena vlády odvolá.

(4) Návrh na odvolání člena vlády může podat prezidentu Republiky Morava i předseda vlády.

(5) Pokud demisi podá předseda vlády, demisi podá celá vláda.

(6) Pokud Parlament Republiky Morava vysloví nedůvěru předsedovi vlády, prezident Republiky Morava ho odvolá. Odvolání předsedy vlády má za následek odstoupení vlády.

(7) Pokud přijme prezident Republiky Morava demisi nebo odvolá člena vlády, určí, který z členů vlády bude dočasně spravovat záležitosti člena vlády, jehož demisi přijal.

Čl. 77

Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Parlamentu Republiky Morava; vláda však vykonává svoji funkci až do vytvoření nové vlády.

Čl. 78

(1) Vláda je schopná se usnášet se, pokud je přítomná nadpoloviční většina její členů.

(2) pro přijatí usnesení vlády je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády.

Čl. 79

Vláda rozhoduje a) o návrzích zákonů, b) o nařízeních vlády, c) o programu vlády a o jeho plnění, d) o zásadních opatřeních pro zabezpečení hospodářské a sociální politiky Republiky Morava, e) o návrzích státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, f) o mezinárodních smlouvách Republiky Morava, které předložil k projednání vládě prezident Republiky Morava, g) o souhlasu s přenesením projednávání mezinárodních smluv podle čl. 62 odst. 1 písm. a) na její jednotlivé členy, h) o podaní návrhu na Ústavný soud Republiky Morava, aby rozhodl o souladu projednané mezinárodní smlouvy,

pro kterou je potřebný souhlas Parlamentu Republiky Morava, s ústavou a s ústavním zákonem, i) o zásadných otázkách vnitřní a zahraniční politiky, j) o podaní návrhu zákona nebo jiného závažného opatření k veřejné diskusi, k) o tom, že požádá o vyslovení důvěry, l) o udělení amnestie v oblasti přestupků,

m) o jmenování a odvolávání dalších státních funkcionářů v případech stanovených zákonem a tří členů Soudní rady Republiky Morava,

n) o návrhu na vyhlášení válečného stavu, o návrhu na nařízení mobilizace ozbrojených sil, o návrhu na vyhlášení výjimečného stavu a o návrhu na jejich ukončení, o vyhlášení a ukončení krizového stavu,

o) o vyslání ozbrojených sil mimo území Republiky Morava na účel humanitární pomoci, vojenských cvičení nebo mírových pozorovatelských misí, o souhlasu s přítomností zahraničních ozbrojených sil na území Republiky Morava na účel humanitární pomoci, vojenských cvičení nebo mírových pozorovatelských misí, o souhlasu s přechodem zahraničních ozbrojených sil přes území Republiky Morava,

p) o vyslaní ozbrojených sil mimo území Republiky Morava, pokud se jedná o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadnutí, a to nejdéle po dobu 60 dní; toto rozhodnutí vláda bezodkladně oznámí Parlamentu Republiky Morava,

r) o dalších otázkách, pokud to ustanoví zákon.

Čl. 80

(1) Pro provedení zákona a v jeho mezích může vláda vydávat nařízení.

(2) Nařízení vlády podpisuje předseda vlády.

(3) Nařízení vlády se musí vyhlásit způsobem, který stanoví zákon.

Čl. 81

Vláda má právo udělovat amnestii v problematice přestupků. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 82

Ústřední orgány státní správy a okresní orgány státní správy se zřizují zákonem.

- 17 -

Čl. 83

Ministerstva a jiné orgány státní správy na základě zákonů a v jejich mezích mohou vydávat všeobecně závazné právní předpisy, pokud jsou k tomu zplnomocněné zákonem. Tyto všeobecně závazné právní předpisy se vyhlašují způsobem, který stanoví zákon.

H L A V A S E D M Á

SOUDNÍ MOC

Ústavní soud Republiky Morava

Čl. 84

(1) Ústavní soud Republiky Morava je nezávislým soudním orgánem ochrany ústavnosti.

(2) Sídlem Ústavního soudu je Brno

Čl. 85

(1) Ústavní soud rozhoduje o souladu a) zákonů s ústavou, s ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, se kterými vyslovil souhlas Parlament

Republiky Morava a které byly ratifikovány a vyhlášeny způsobem stanoveným zákonem, b) nařízení vlády, všeobecně závazných právních předpisů ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní

správy s ústavou, s ústavnými zákony, s mezinárodními smlouvami, se kterými vyslovil souhlas Parlament Republiky Morava a které byly ratifikovány a vyhlášeny způsobem stanoveným zákonem, a se zákony,

c) všeobecně závazných nařízení podle čl. 27 s ústavou, s ústavními zákony, s mezinárodními smlouvami, se kterými vyslovil souhlas Parlament Republiky Morava a které byly ratifikované a vyhlášené způsobem stanoveným zákonem, a se zákony, pokud o nich nerozhoduje jiný soud,

d) všeobecně závazných právních předpisů místních orgánů státní správy s ústavou, s ústavními zákony, s mezinárodními smlouvami vyhlášenými způsobem stanoveným zákonem, se zákony, s nařízeními vlády a se všeobecně závaznými právními předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, pokud o nich nerozhoduje jiný soud.

(2) V případě že ústavní soud přijme návrh na rozhodování pode oddílu 1, může pozastavit účinnost napadnutých právních předpisů, jejich částí, případně některých jejich ustanovení, pokud jejich další platnost může ohrozit základní práva a svobody, pokud hrozí značná hospodářská škoda nebo jiný vážný nenapravitelný následek.

(3) Pokud se ústavní soud svým rozhodnutím vysloví, že mezi právními předpisy uvedenými v oddílu 1 je nesoulad, ztrácejí příslušné předpisy, jejich části, případně některé jejich ustanovení účinnost. Orgány, které tyto právní předpisy vydaly, jsou povinné do šesti měsíců od vyhlášení rozhodnutí ústavního soudu uvést je do souladu s ústavou, s ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami vyhlášenými způsobem stanoveným zákonem, a v případě, že se jedná o předpisy uvedené v oddílu 1 písm. b) a c), i s jinými zákony, a v případě že se jedná o předpisy uvedené v odst. 1 písm. d), i s nařízeními vlády a se všeobecně závaznými právními předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Pokud tak neučiní, takové předpisy, jejich časti nebo ustanovení ztrácejí platnost po šesti měsících od vyhlášení rozhodnutí.

(4) Ústavní soud nerozhoduje o souladu návrhu zákona nebo návrhu jiného všeobecně závazného právního předpisu s ústavou, s mezinárodní smlouvou, která byla vyhlášená způsobem stanoveným zákonem, nebo s ústavným zákonem.

(5) Platnost rozhodnutí o pozastavení účinnosti napadnutých právních předpisů, jejich částí, případně některých jejich ustanovení zaniká vyhlášením rozhodnutí ústavního soudu ve věci samé, pokud rozhodnutí o pozastavení účinnosti napadnutého právního předpisu ústavní soud už předtím nezrušil, protože pominuly důvody, pro které bylo přijaté.

(6) Rozhodnutí ústavného soudu vydané podle odst. 1. 2 a 5 se zveřejňuje způsobem stanoveným pro vyhlašování zákonů. Právoplatné rozhodnutí ústavního soudu je všeobecně závazné.

Čl. 86

(1) Ústavný soud rozhoduje o souladu projednaných mezinárodních smluv, na které je potřebný souhlas Parlamentu Republiky Morava, s ústavou nebo s ústavným zákonem.

(2) Návrh na posouzení podle odst. 1 může podat ústavnímu soudu prezident Republiky Morava nebo vláda před tím, než předloží projednanou mezinárodní smlouvu na jednání Parlamentu Republiky Morava.

- 18 -

(3) Ústavní soud rozhodne o návrhu podle odst. 2 do lhůty stanovené zákonem; pokud se ústavní soud svým rozhodnutím vysloví, že mezinárodní smlouva není v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem, takovou mezinárodní smlouvu není možné ratifikovat.

Čl. 87

(1) Ústavní soud rozhoduje o tom, zda předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Parlamentu Republiky Morava podle čl. 55 odst. 1 je v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem.

(2) Návrh na rozhodnutí podle odst. 1. může podat ústavnímu soudu prezident Republiky Morava před vyhlášením referenda, pokud má pochybnosti, že předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Parlamentu Republiky Morava podle čl. 55 odst. 1, je v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem.

(3) Ústavní soud rozhodne o návrhu podle odstavce 2 do 60 dní ode dne jeho doručení; pokud ústavní soud svým rozhodne, že předmět referenda, které se má vyhlásit na základe petice občanů nebo usnesení Parlamentu Republiky Morava podle čl. 55 odst. 1., není v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem, referendum není možné vyhlásit.

Čl. 88

Ústavní soud rozhoduje kompetenční spory mezi ústředními orgány státní správy, pokud zákon nestanoví, že tyto spory rozhoduje jiný státní orgán.

Čl. 89

(1) Ústavní soud rozhoduje o stížnostech fyzických osob nebo právnických osob, v případech kdy napadají porušení svých základních práv nebo svobod, nebo lidských práv a základních svobod vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou Republika Morava ratifikovala a která byla vyhlášená způsobem stanoveným zákonem, pokud o ochraně těchto práv a svobod nerozhoduje jiný soud.

(2) Pokud ústavní soud vyhoví stížnosti, tak svým rozhodnutím vysloví, že právoplatným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem byly porušeny práva nebo svobody podle odst. 1, a zruší tím také rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah. Pokud porušení práv nebo svobod podle odst. 1 vzniklo nečinností, ústavní soud může přikázat, aby ten, kdo tyto práva nebo svobody porušil, v předmětné věci konal. Ústavný soud může zároveň věc vrátit na další projednání, zakázat pokračování v porušovaní základních práv a svobod nebo lidských práv a základních svobod vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou Republika Morava ratifikovala a byla vyhlášená způsobem stanoveným zákonem, nebo když je to možné, přikázat, aby ten, kdo porušil práva nebo svobody podle odst. 1, obnovil stav před porušením.

(3) Ústavní soud může svým rozhodnutím, kterým vyhoví stížnosti, přiznat tomu, koho práva podle odst. 1 byly porušeny, přiměřenou finanční náhradu.

(4) Zodpovědnost toho, kdo porušil práva nebo svobody podle odst. 1, za škodu nebo jinou újmu není rozhodnutím ústavního soudu dotknutá.

Čl. 90

(1) Ústavní soud rozhoduje o stížnostech orgánů obecní samosprávy proti neústavnímu nebo nezákonnému rozhodnutí nebo jinému neústavnímu nebo nezákonnému zásahu do věcí obecní samosprávy, pokud o její ochraně nerozhoduje jiný soud.

(2) V případě, že ústavní soud vyhoví stížnosti orgánu obecní samosprávy, určí, v čem spočívá neústavní nebo nezákonné rozhodnutí nebo neústavní nebo nezákonný zásah do věcí obecní samosprávy, jaký ústavní zákon nebo zákon byl porušen a jakým rozhodnutím nebo zásahem toto porušení nastalo. Ústavní soud napadnuté rozhodnutí zruší, nebo pokud porušení práva spočívalo v jiném zásahu, než je rozhodnutí, zakáže pokračovat v porušovaní práva a přikáže, pokud je to možné, aby se obnovil stav před porušením.

Čl. 91

Ústavní soud podává výklad ústavy nebo ústavného zákona, pokud je věc sporná. Rozhodnutí ústavního soudu o výkladu ústavy nebo ústavního zákona se zveřejňuje způsobem stanoveným pro zveřejňování zákonů. Výklad je všeobecně závazný ode dne jeho zveřejnění.

Čl. 92

(1) Ústavní soud rozhoduje o stížnosti proti rozhodnutí o ověření nebo neověření mandátu poslance Parlamentu Republiky Morava.

(2) Ústavní soud rozhoduje o ústavnosti a zákonnosti voleb prezidenta Republiky Morava, voleb do Parlamentu Republiky Morava, voleb do orgánů obecní samosprávy a voleb do Evropského parlamentu.

(3) Ústavní soud rozhoduje o stížnostech proti výsledku referenda a o stížnostech proti výsledku lidového hlasování o odvolání prezidenta Republiky Morava.

- 19 -

(4) Ústavní soud rozhoduje o tom, jestli rozhodnutí o rozpuštění nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí je ve shodě s ústavními zákony a s jinými zákony.

(5) Ústavní soud rozhoduje o žalobě Parlamentu Republiky Morava na prezidenta Republiky Morava ve věci úmyslného porušení ústavy nebo vlastizrady.

(6) Ústavní soud rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o vyhlášení výjimečného stavu nebo krizového stavu a na toto rozhodnutí navazující další rozhodnutí byly vydány v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem.

(7) Rozhodnutí ústavního soudu podle předcházejících odstavců jsou závazné pro všechny orgány veřejné moci, fyzické osoby nebo právnické osoby, kterých se týkají. Příslušný orgán veřejné moci je povinný bez zbytečného odkladu zabezpečit jejich provedení. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 93

(1) Ústavní soud zahájí řízení, pokud podá návrh a) nejméně pětina poslanců Parlamentu Republiky Morava, b) prezident Republiky Morava, c) vláda Republiky Morava, d) soud, e) generální prokurátor, f) každý, o jehož právu se má jednat v případech ustanovených v čl. 89 a 90.

(2) Zákon stanoví, do má právo podat návrh na zahájení šetření podle čl. 92.

Čl. 94

(1) Ústavní soud rozhoduje v plénu v záležitostech uvedených v čl. 65 odst. 2, čl. 67, čl. 85 odst. 1 písm. a) a b), čl. 86 odst. 1, čl. 87 odst. 1, čl. 91 čl. 92 odst. 2 až 6, čl. 98 odst. 2 a 3, o sjednocovaní právních názorů senátů, o úpravě svých vnitřních poměrů a o návrhu rozpočtu ústavného soudu. Plénum ústavního soudu se usnáší nadpoloviční většinou všech soudců. Pokud se této většiny nedosáhne, návrh se zamítne.

(2) O ostatních věcech rozhoduje ústavní soud v tříčlenných senátech. Senát se usnáší nadpoloviční většinou svých členů.

Čl. 95

Proti rozhodnutí ústavního soudu není možné podat opravný prostředek.

Čl. 96

(1) Ústavný soud se skládá z třinácti soudců.

(2) Soudce ústavního soudu jmenuje na návrh Parlamentu Republiky Morava na dobu dvanácti let prezident Republiky Morava. Parlament Republiky Morava navrhuje dvojnásobný počet kandidátů na soudce, kterého má prezident Republiky Morava jmenovat.

(3) Soudcem ústavného soudu může být jmenovaný občan Republiky Morava, který je volitelný do Parlamentu Republiky Morava, dosáhl 40 let, má vysokoškolské právnické vzdělání a je nejméně 15 let činný v právnickém povolaní. Ta samá osoba nemůže být opakovaně jmenovaná soudcem ústavního soudu.

(4) Soudce ústavního soudu skládá do rukou prezidenta Republiky Morava tento slib:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, chránit principy právního státu, řídit se ústavou, ústavními zákony a mezinárodními smlouvami, které Republika Morava ratifikovala a byly zveřejněny způsobem stanoveným zákonem, a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně.“

(5) Složením slibu se sudce ústavního soudu ujímá své funkce.

Čl. 97

V čele ústavního soudu je jeho předseda, kterého zastupuje místopředseda. Předsedu a místopředsedu jmenuje ze soudců ústavního soudu prezident Republiky Morava.

Čl. 98

(1) Soudci ústavního soudu mají imunitu stejně jak poslanci Parlamentu Republiky Morava.

(2) Souhlas s trestním stíháním soudce ústavního soudu nebo s jeho vzetím do vazby vydává ústavní soud.

(3) Ústavní soud vydává souhlas s trestním stíháním nebo vzetím do vazby soudce a generálního prokurátora. Ústavní soud vede disciplinární řízení proti předsedovi Nejvyššího soudu Republiky Morava, místopředsedovi Nejvyššího soudu Republiky Morava a generálnímu prokurátorovi.

- 20 -

(4) Pokud ústavní soud souhlas odepře, trestní stíhání nebo vzetí do vazby je po dobu trvání funkce soudce ústavního soudu, funkce soudce nebo funkce generálního prokurátora vyloučená.

Čl. 99

(1) Pokud je jmenovaný soudce ústavního soudu členem politické strany nebo politického hnutí, je povinný se vzdát členství v nich ještě před složením slibu.

(2) Soudci ústavního soudu vykonávají funkci jako svoje povolání. Výkon této funkce je neslučitelný s funkcí v jiném orgánu veřejné moci, s poměrem ve státní správě, s pracovním poměrem, s obdobným pracovním vztahem, s podnikatelskou činností, s členstvím v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, která vykonává podnikatelskou činnost, ani s jinou hospodářskou nebo výdělečnou činností, kromě správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární nebo umělecké činnosti.

(3) Dnem, kdy se soudce ujme své funkce, zaniká jeho poslanecký mandát a členství ve vládě Republiky Morava.

Čl. 100

(1) Soudce ústavního soudu se může své funkce vzdát písemným oznámením předsedovi ústavního soudu. Jeho funkce v tomto případe zaniká uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení o vzdání se funkce doručené.

(2) Prezident Republiky Morava soudce ústavného soudu odvolá a) na základě právoplatného odsuzujícího rozsudku za úmyslný trestný čin, nebo pokud byl právoplatně odsouzený

za trestný čin a soud nerozhodl v jeho případě o podmínečném odložení výkonu trestu odnětí svobody, b) na základe disciplinárního rozhodnutí ústavného soudu za čin, který je neslučitelný s výkonem funkce soudce

ústavného soudu, c) pokud ústavní soud oznámil, že se soudce nezúčastňuje jednání ústavního soudu déle než jeden rok d) pokud zanikla jeho volitelnost do Parlamentu Republiky Morava.

Čl. 101

Pokud se soudce ústavního soudu vzdá své funkce soudce ústavního soudu nebo pokud je odvolaný, prezident Republiky Morava jmenuje jiného soudce na nové funkční období ze dvou osob, navržených Parlamentem Republiky Morava.

Čl. 102

Podrobnosti o organizaci ústavního soudu, o způsobu jednání před ním a o postavení soudců stanoví zákon.

Soudnictví

Čl. 103

(1) V Republice Morava vykonávají soudnictví nezávislé a nestranné soudy.

(2) Soudnictví se vykonává na všech stupních odděleně od jiných státních orgánů.

Soudní rada

Čl. 104

(1) Předsedou Soudní rady Republiky je předseda Nejvyššího soudu Republiky Morava. Dalšími členy jsou a) osm soudců, které volí a odvolávají soudci Republiky Morava, b) tři členové, které volí a odvolává Parlament Republiky Morava, c) tři členové, které jmenuje a odvolává prezident Republiky Morava, d) tři členové, které jmenuje a odvolává vláda Republiky Morava.

(2) Členem Soudní rady Republiky Morava podle odst.1 písm. b) až d) je možné ustanovit osobu, která je bezúhonná a má vysokoškolské právnické vzdělání a nejméně 15 let odborné praxe.

(3) Funkční období členů Soudní rady Republiky Morava je pět roků. Člen Soudní rady může být zvolen nebo jmenován členem Soudní rady Republiky Morava nejvíce ve dvou po sobě následujících obdobích.

(4) Do působnosti Soudní rady Republiky Morava patří: a) předkládat prezidentovi Republiky Morava návrhy kandidátů na jmenovaní a na odvolání soudců, b) rozhodovat o přidělení a přeložení soudců, c) předkládat prezidentovi Republiky Morava návrhy na jmenování předsedy Nejvyššího soudu Republiky Morava

a místopředsedy Nejvyššího soudu Republiky Morava a návrhy na jejich odvolání, d) předkládat vládě Republiky Morava návrhy kandidátů na soudce, kteří by měli působit za Republiku Morava

v mezinárodních soudních orgánech, e) volit a odvolávat členy disciplinárních senátů a volit a odvolávat předsedy disciplinárních senátů,

- 21 -

f) vyjadřovat se o návrhu rozpočtu soudů Republiky Morava při sestavovaní návrhu státního rozpočtu, g) další působnost, pokud tak ustanoví zákon.

(5) Pro přijetí usnesení Soudní rady Republiky Morava je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech členů.

(6) Podrobnosti o způsobu ustanovení členů Soudní rady Republiky Morava, o její působnosti, o organizaci a o vztazích k orgánům správy soudnictví a k orgánům soudcovské samosprávy stanoví zákon.

Soudy

Čl. 105

(1) Soudy rozhodují v občanskoprávních a trestněprávních věcech; přezkoumávají zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, přezkoumávají zákonnost rozhodnutí, opatření a jiných zásahů orgánů veřejné moci, pokud to stanoví zákon.

(2) Soudy rozhodují v senátech, pokud zákon nestanoví, že ve věci rozhoduje jediný soudce. Zákon stanoví, kdy se při rozhodovaní senátu zúčastňují i přísedící soudci z řad občanů a ve kterých případech může rozhodnout i zaměstnanec soudu, pověřený soudcem. Proti rozhodnutí zaměstnance soudu pověřeného soudcem je přípustný opravný prostředek, o kterém rozhoduje vždy soudce.

(3) Rozsudky se vyhlašují jménem Republiky Morava a vždy veřejně.

Čl. 106

(1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud Republiky Morava a ostatní soudy.

(2) Podrobnější úpravu soustavy soudů, jejich působnost, organizaci a jednání před nimi stanoví zákon.

(3) V rozsahu stanoveném zákonem se na řízení a správě soudů podílejí i orgány soudcovské samosprávy.

Čl. 107

(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a při rozhodování jsou vázáni ústavou, ústavným zákonem, mezinárodní smlouvou podle čl. 7 odst. 2 a 5 a zákonem.

(2) Pokud se soud domnívá, že jiný všeobecně závazný právní předpis, jeho část nebo jeho jednotlivé ustanovení, které se týká projednávané věci, odporuje ústavě, ústavnímu zákonu, mezinárodní smlouvě podle čl. 7 odst. 5 nebo zákonu, jednání přeruší a podá návrh na zahájení jednání na základě čl. 5 odst. 1. Právní názor ústavního soudu obsažený v rozhodnutí je pro soud závazný.

Čl. 108

(1) Soudce jmenuje a odvolává prezident Republiky Morava na návrh Soudní rady Republiky Morava; jmenuje je bez časového omezení.

(2) Soudcem může být jmenovaný občan Republiky Morava, který je volitelný do Parlamentu Republiky Morava, dosáhl věku 30 let a má vysokoškolské právnické vzdělání.Další předpoklady ke jmenování soudcem a jeho funkční postup, jako i rozsah imunity soudců stanoví zákon.

(3) Předsedu Nejvyššího soudu Republiky Morava a místopředsedu Nejvyššího soudu Republiky Morava jmenuje na návrh Soudní rady Republiky Morava ze soudců Nejvyššího soudu Republiky Morava prezident Republiky Morava na pět roků. Ta samá osoba může být jmenovaná předsedou Nejvyššího soudu Republiky Morava nebo místopředsedou Nejvyššího soudu Republiky Morava nejdéle ve dvou po sebe následujících obdobích. Před uplynutím funkčního období může prezident Republiky Morava odvolat předsedu Nejvyššího soudu Republiky Morava nebo místopředsedu Nejvyššího soudu Republiky Morava z důvodů stanovených v čl. 111.

(4) Soudce skládá do rukou prezidenta Republiky Morava tento slib:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavou, ústavními zákony, mezinárodními smlouvami, které Republika Morava ratifikovala a byly vyhlášené způsobem stanoveným zákonem, a zákony, budu uplatňovat zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně.“

(5) Složením slibu se soudce ujímá své funkce.

Čl. 109

(1) Pokud je jmenovaný soudce členem politické strany, nebo politického hnutí, je povinný vzdát se členství v nich ještě před složením slibu.

(2) Soudce vykonává funkci jako své povolání. Výkon funkce soudce je neslučitelný s funkcí v jiném orgánu veřejné moci, s poměrem ve státní správě, s pracovním poměrem, s obdobným pracovním vztahem, s podnikatelskou činností, s členstvím v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, která se zabývá

- 22 -

podnikatelskou činností, ani s jinou hospodářskou, nebo výdělečnou činností, kromě správy vlastního majetku,vědecké, pedagogické, literární nebo umělecké činnosti a členství v Soudní radě Republiky Morava.

Čl. 110

Soudce se může své funkce vzdát písemným oznámením prezidentovi Republiky Morava. Jeho funkce v tomto případě zaniká uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém bylo oznámení o vzdaní se funkce doručené.

Čl. 111

(1) Prezident Republiky Morava na návrh Soudní rady Republiky Morava soudce odvolá na základě právoplatného odsuzujícího rozsudku za úmyslný trestný čin, nebo pokud byl právoplatně odsouzený za trestný čin a soud nerozhodl v jeho případe o podmínečném odložení výkonu trestu odnětí svobody, na základe rozhodnutí disciplinárního senátu pro čin, který je neslučitelný s výkonem funkce soudce, nebo pokud zanikla jeho volitelnost do Parlamentu republiky Morava.

(2) Prezident Republiky Morava na návrh Soudní rady Republiky Morava může soudce odvolat, a) pokud mu zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje, nejméně po dobu jednoho roku, řádně vykonávat soudcovské

povinnosti, b) pokud dosáhl věku 65 let

Čl. 112

(1) Soudce je možné přeložit na jiný soud jen s jeho souhlasem, nebo na základě rozhodnutí disciplinárního senátu.

(2) Důvody přerušení výkonu soudcovské funkce a podmínky na dočasné pozastavení výkonu funkce soudce nebo na dočasné přidělení soudce stanoví zákon.

(3) Způsob jmenování přísedících soudců stanoví zákon.

H L A V A O S M Á

PROKURATURA

Čl. 113

Prokuratura Republiky Morava chrání práva a zákonem chráněné zájmy fyzických a právnických osob a státu.

Čl. 114

V čele prokuratury je generální prokurátor, kterého jmenuje a odvolává prezident Republiky Morava na návrh Parlamentu republiky Morava.

Čl. 115

Podrobnosti o jmenování a odvolávání, právech a povinnostech prokurátorů a organizaci prokuratury stanoví zákon.

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

Čl. 116

(1) Veřejný ochránce práv je nezávislý orgán, který se v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem podílí na ochraně základních práv a svobod fyzických osob a právnických osob při jednání, rozhodovaní nebo nečinnosti orgánů veřejné správy, pokud je jejich jednání, rozhodování nebo nečinnost v rozporu s právním pořádkem nebo principy demokratického a právního státu.

(2) Veřejného ochránce práv volí Parlament Republiky Morava na období pěti let z kandidátů, které navrhne nejméně 15 poslanců Parlamentu republiky Morava. Veřejným ochráncem práv je možné zvolit občana republiky Morava, který je volitelný poslancem Parlamentu republiky Morava a v den volby dosáhl věku 35 let. Veřejný ochránce práv nemůže být členem politické strany ani politického hnutí.

(3) Funkce veřejného ochránce práv zaniká dnem nabytí právoplatnosti rozsudku, kterým byl veřejný ochránce práv odsouzen za úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen za trestný čin, a soud nerozhodl v jeho případě o podmínečném odložení výkonu trestu odnětí svobody, nebo ztrátou volitelnosti.

(4) Parlament Republiky Morava může veřejného ochránce práv odvolat, pokud mu zdravotní stav dlouhodobě, nejméně však po dobu tří měsíců, nedovoluje řádně vykonávat povinnosti vyplývající z jeho funkce.

(5) Podrobnosti o volbě a odvolávání veřejného ochránce práv, o jeho působnosti , o podmínkách výkonu jeho funkce, o způsobu právní ochrany a o uplatňování práv fyzických osob a právnických osob stanoví zákon.

- 23 -

H L A V A D E V Á T Á

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 117

(1) Ústavní zákony, zákony a ostatní všeobecné závazné právní předpisy České republiky zůstávají v Republice Morava v platnosti, pokud neodporují této ústavě. Měnit a rušit je mohou jen příslušné orgány Republiky Morava.

(2) Neplatnost zákonů a jiných všeobecně závazných právních předpisů vydaných v České republice vzniká devadesátým dnem po uveřejnění rozhodnutí Ústavního soudu Republiky Morava o jejich neplatnosti způsobem stanoveným pro vyhlašovaní zákonů.

(3) O neplatnosti právních předpisů rozhoduje Ústavní soud Republiky Morava dle návrhu osob, uvedených v čl. 93.

(4) Výklad a provádění ústavních zákonů, zákonů a ostatních všeobecně závazných právních předpisů musí být v souladu s touto ústavou.

Čl. 118

Na Republiku Morava přecházejí práva a povinnosti mezinárodních smluv, kterými je Česká Republika vázaná, a to v rozsahu stanoveném ústavním zákonem České republiky nebo v rozsahu dohodnutém mezi Republikou Morava a Českou republikou.

Čl. 119

(1) Paritní část zastupitelů krajských samospráv se sídelním krajským městem na území Moravy - 32 zastupitelů z kraje Jihomoravského, 32 zastupitelů z kraje Moravskoslezského, 27 zastupitelů z kraje Olomouckého, 22 zastupitelů z kraje Zlínského a 22 zastupitelů z kraje Vysočina, zvolených podle zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláška č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zahájí vykonávat svoji působnost jako Parlament Republiky Morava podle této ústavy. Volební období prvního Parlamentu Republiky Morava se počítá ode dne konání voleb do zastupitelstev krajů.

(2) Ustanovení Parlamentu Republiky Morava dle odst. 1 je řešeno zvláštním zákonem.

(3) Soudci soudů působící na území krajů Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého Zlínského a Vysočina, jmenovaní do funkcí podle dosavadních právních předpisů se považují za jmenované do funkce bez časového omezení podle této ústavy.

Čl. 120

(3) Na soudce ústavného soudu jmenované před nabytím účinnosti tohoto ústavního zákona se ustanovení čl. 119 odst. 3 nevztahuje.

Čl. 121

Volbu prezidenta Republiky Morava podle tohoto ústavního zákona vyhlásí předseda Parlamentu Republiky Morava do 30 dní od nabytí účinnosti zákona vydaného podle čl. 61 odst. 10.

Návrh zpracoval Pavel Dohnal Verze: 01. listopad 2009

připomínky k návrhu zasílejte na: dohnal@moraviaconsult.eu

- 24 -

Historická fakta První písemná zmínka o Moravanech pochází z roku 822. Tehdy Franský císař Ludvík svolal do Frankfurtu obecný sněm, na kterém vyslechl vyslance všech západních Slovanů, mezi nimi také vyslance Moravanů

Mezi královstvím Moravanů a východní Římskou říší/Byzancí/ jako dvěma subjekty mezinárodního práva byla v roce 863 uzavřena dohoda. Císař Michael III. Vyšel vstříc žádosti Moravanů a vyslal na Moravu zvláštní politicko-kulturní misi vedenou Konstantinem Filosofem a opatem Metodějem. Její zásluhou se stala Morava kolébkou slovanské knižní vzd ělanosti.

Připojení Moravy k Čechám – uvádí se několik dat 1018, 1021, 1025, 1030, 1031, nebylo žádným ideálním spojením ani dvou zemí, ani dvou částí pro tu dobu pomyslného národa, jak si někdy historikové romanticky představují, ale tvrdou středověkou skutečností se všemi průvodními rysy feudální dobyvačnosti, známými i z příkladů jiných, například dobytí Anglie Normany. Došlo k potlačování domácích vyšších a vládnoucích vrstev, k jejich podmaňování, zbídačování, odstraňování a k dosazování českých družiníků a velmožů i k potlačování domácích moravských politicko-kulturních tradic, které byly nové vládní moci na překážku. Římský císař Fridrich I.Barbarossa v roce 1182 rozhodl o zamezení snah českých vévodů vládnout na Moravě. Moravské markrabství stejně jako Čechy mělo být nadále udělováno jako léno Římského impéria. Vzniklá rovnoprávná diarchie Čech a Moravy představovala nadále jedno společné dynastické soustátí. Jan Lucemburský, král Čech a markrabí Moravy potvrdil Moravskému markrabství v roce 1311 všechny jeho svobody a práva, které zabezpečovaly rovnoprávné postavení Moravy s Čechami v rámci lucemburského dynastického soustátí.

V roce 1348 Karel IV., král římský a král Čech, markrabí Moravy z moci krále římského zrušil lenní vazbu markrabství na Impérium a rozhodl, aby Olomoucké biskupství, Opavské vévodství a Moravské markrabství byla do budoucna podle práva vázána na krále Čech a Korunu Českého království . Nový státoprávní pojem byl nadřazený Českému království, s nímž jej nelze ztotožnit, neboť termín Koruna byl synonymem pro celé soustátí v čele s králem Čech. V roce 1480 Ctiborem Tovačovským z Cimburka byla sepsána první moravská ústava v které se píše, že “ Morava byla vždy svobodná, jakkoliv od království a koruny moravské padla, žádnému pánu ani které zemi podmaněna nebyla“,

Počátkem 17.století z iniciativy Karla St. ze Žerotína Moravané se osamostatnili a dočasně se odklonili nikoliv od Koruny, ale od krále – markrabího Rudolfa II. a vznikla konfederace Moravy, Uher a Rakous, v jejímž čele stál uherský král Matyáš II. přijatý v roce 1608 za moravského markrabího. V roce 1628 Římský císař Ferdinand II., král Uher a Čech, markrabí Moravy atd, potvrdil novou ústavu Moravského markrabství a 140 listin a privilegií Moravy včetně privilegia římského krále Fridricha /1212/, Jana Lucemburského/1313/ Karla IV./1348, 1355, 1355, 1366/,císaře Fridricha III./1462/, Jiřího z Poděbrad a dalších.

Za vlády Marie Terezie, královny Uher a Čech, markraběnky Moravy atd, v roce 1749 Moravské markrabství stejně jako jiné země habsburské monarchie bylo v oblasti vojenské, politické, soudní i finanční podřízeno centrálním úřadům ve Vídni. Koruna Českého království pozbyla praktického významu. Římský císař Leopold II.,král Uher a Čech, markrabí Moravy, atd císařským reskriptem v roce 1790 svolal a obnovil zemský sněm Moravského markrabství. Sněmu předsedal sněmovní direktor a moravsko-slezský gubernátor. Moravskému zemskému sn ěmu byla navrácena moc zákonodárná a vládní. V roce 1848 Moravské markrabství se stalo korunní zemí mocná ře a provincií Rakousko – Uherské monarchie podobně jako jiné země mocnářství. V září 1918 se s tichým souhlasem dohodových mocností ustanovila tzv. zatímní československá vláda. Zemský sněm Markrabství moravského nezasedal a o připojení Moravy k novému státu československému ani nejednal ani nerozhodl. Přičlenění Moravy k republice československé bylo výsledkem revolu čního aktu.