USPOŘÁDÁNÍ ŽIVÉHO SVĚTA · 2017-02-03 · Trávicí soustava zaþíná ústním otvorem (na konci vychlípitelného hltanu) na břišní stran tla . Potravu tráví působením

Příjmení a jméno: …………………………………. Třída: …………………….

PŘÍRODOPIS 6 (2. část – bezobratlí živočichové)

Bezobratlí jsou mnohobuněční živočichové bez vnitřní kostry

(tj. bez vnitřní opory těla). Jejich měkké tělo může být na

povrchu zpevněné vnější kostrou (= kutikulou, krunýřem) nebo

chráněné vápenatou schránkou.

strukturované učivo

Sestavil Miroslav Suk, 2016

Chelicery na

hlavohrudi pavouka

rodu šestiočka

Přírodopis, 6. ročník - 2 -

Seznam kapitol

strana

BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ

Kmen: Žahavci 3

třída: Polypovci 4

třída: Medúzovci 4

třída: Korálnatci (sasanky a koráli) 5

Kmen: Ploštěnci 6

Třída: Ploštěnky 6

Třída: Tasemnice 6

Třída: Motolice 7

Kmen: Hlísti 8

řád: Roupi 8

řád: Škrkavky 9

řád: Háďata 9

Kmen: Měkkýši 10

třída: Plži 10

třída. Mlži 11

třída: Hlavonožci 12

Kmen: Kroužkovci 14

třída: Mnohoštětinatci 14

třída: Opaskovci (máloštětinatci a pijavice) 15

Kmen: Členovci 16

podkmen: Pavoukovci (= Klepítkatci) 18

řád: Pavouci 18

řád: Sekáči 19

řád: Štíři 19

řád: Štírci 19

řád: Roztoči 19

podkmen: Korýši (= Žabernatí) 20

Raci 20

Krabi 21

Drobní druhy korýšů 21

podkmen: Vzdušnicovci 23

třída: Mnohonožky 23

třída: Stonožky 24

třída: Hmyz 25

Vývin hmyzu 27

řád: Jepice 27

řád: Vážky 28

řád: Švábi 29

řád: Kudlanky 29

řád: Škvoři 29

řád: Rovnokřídlí 30

řád: Vši 30

řád: Stejnokřídlí 31

řád: Ploštice 31

řád: Blechy 32

řád: Síťokřídlí 32

řád: Motýli 33

řád: Brouci 34

řád: Dvoukřídlí 35

řád: Blanokřídlí 36

Kmen: Ostnokožci (hvězdice, hadice, ježovky, sumýši a lilijice) 39

hmyz

s proměnou

nedokonalou

hmyz

s proměnou

dokonalou


1. ŽAHAVCI (= LÁČKOVCI)

Žahavci jsou vodní živočichové s paprsčitou souměrností těla.

Jsou to predátoři - loví vodní živočichy (plankton i drobné

ryby). Při lovu i obraně používají žahavé buňky na chapadlech.

Kořist tráví v trávicí dutině (= v láčce) uvnitř těla.

Popis stavby těla žahavců (= vzhled):

Buňky v těle jsou rozrůzněné a vytváří jednoduché tkáně,

které jsou specializované k výkonu určité činnosti. Tělní

stěnu tvoří pouze 2 vrstvy buněk (tkání)

Dvojí vzhled žahavců:

Během života mohou měnit vzhled těla a střídat odlišné tělní typy:

Všichni žahavci mají na počátku života podobu polypa.

Někteří prožijí celý život v podobě polypa (nezmaři, koráli), jiní

se mění z polypa na medúzy (talířovky).

Rozmnožování:

POHLAVNÍ - probíhá jak u polypů, tak u medúz.

př. Polyp nezmara je obojetník (vytváří samčí i samičí pohlavní buňky). Spojením vajíčka a

spermie od dvou nezmarů vznikne zárodečná buňka potomka (= zygota), ze které vyroste

polyp nového nezmara (potomka).

př. Medúzy talířovky jsou odděleného pohlaví (samci vytváří spermie, samice vajíčka).

Z vajíčka oplozeného spermií vyroste polyp nové talířovky (potomka).

talířovka ušatá

(tělní typ medúza)

řez tělem nezmara

polyp

medúza

Tělo žahavců má vakovitý tvar. Uvnitř je slepá trávicí

dutina (=láčka) s ústním otvorem, kterým přijímá do

láčky potravu, ale také jím vyvrhuje nestrávené zbytky.

Okolo ústního otvoru jsou chapadla. Na chapadlech se

nachází skupinky žahavých buněk.

Druhy buněk a tkání (tkáň - soubor buněk stejného druhu):

buňky svalové Zajišťují pohyb těla i chapadel.

buňky žahavé Umožňují obranu i lov kořisti.

buňky trávicí Vylučují do láčky trávicí šťávy.

buňky smyslové Zprostředkovávají vnímání okolí.

buňky nervové Zajišťují souhru všech tkání v těle.

V těle žahavce vzniká propojením nervových

buněk jednoduchá rozptýlená nervová soustava.

nožní

terč

ústní otvor

ramena

ramena ústní otvor

láčka

1. tělní typ POLYP:

Žije přisedle na dně (příp. pomalý pohyb po dně).

Tělo má tvar válce, který je k podkladu přichycen

nožním terčem.

Ústní otvor a chapadla jsou na svrchní straně těla.

2. tělní typ MEDÚZA:

Volně se vznáší ve vodě (příp. reaktivní pohyb).

Tělo má tvar zvonu.

Ústní otvor a chapadla jsou na spodní straně těla.

Má smyslová čidla (zraková a polohová).

žahavá buňka

ústní otvor

pupen


NEPOHLAVNÍ - probíhá pouze u polypů.

př. Na boku polypa nezmara vznikají pučením dceřiní polypi.

př. Z horní části polypa talířovky se odškrcováním oddělují malé medúzky.

1. POLYPOVCI

Vyskytují se jak ve sladké vodě, tak v moři. Po celý život nebo většinu života žijí v podobě polypa.

další polypovci: měchýřovka portugalská (v moři, plovoucí velké kolonie polypů - nebezpečná).

pohárovka (v moři, tvoří kolonie malých polypů);

2. MEDÚZOVCI

Vyskytují se pouze v moři.

V jejich životě se pravidelně střídá

typ polyp a medúza.

V podobě medúzy se pohlavně

rozmnožují. Z oplozeného vajíčka (=

zygoty) vyroste drobný přisedlý polyp.

Z polypa se odškrcují malé

pupencovité medúzky.

Medúzy některých druhů jsou lidem

nebezpečné (př. tropické čtyřhranky).

nezmar zelený

polyp medúzky

nepohlavní rozmnožování u polypa

(odškrcováním vznikají drobné medúzy)

pohlavní rozmnožování u medúzy

(spermie samců oplodní vajíčka samic)

zygoty

kořenoústka plicnatá

talířovka ušatá

4 gonády = pohlavní žlázy

medúzka sladkovodní

Drobný polypi nezmarů (1 cm) žijí na

vodních rostlinách v čistých tůních řek a

rybníků nebo ve studních. Mají 6 až 7

chapadel. Jsou obojetníci. Mají vysokou

regenerační schopnost (schopnost

nahrazovat ztracené části těla dorůstáním).

Medúzky žijí ve Vltavě. Většinu života

prožijí na kamenech a ponořených

kůlech jako drobní polypi (0,4 cm).

Kratší čas jako malé medúzy (3 cm).

Medúza talířovky má plochý

zvon (20-40 cm) a 4 velká

„ušatá“ chapadla. Dravá –

chytá drobné rybky.

Medúza kořenoústky má vyklenutý

zvon (40 - 60 cm), chapadla okolo

ústního otvoru „chobotovitě“ srůstají.

Filtruje z vody drobný plankton.

1 cm

3 cm

60 cm 40 cm


3. KORÁLNATCI

Vyskytují se pouze v moři. Žijí pouze v podobě polypa.

A. Sasanky

Polypi sasanek se pomalu posunují po dně. Mají mnoho

chapadel. Většina druhů žije osamoceně a netvoří kolonie.

sasanka koňská Červený polyp, průměr asi 5 cm, 192 zatažitelných chapadel.

sasanka zelená Zelený polyp, průměr asi 15 cm, 200 nezatažitelných chapadel.

další sasanky :

karafiát mořský (polyp až 30 cm a 1000 drobných chapadel),

sasanka plášťová (polyp žije v symbióze s poustevníčkem).

B. Koráli

Polypi korálů žijí v početných koloniích.

Drobní polypi se nepohybují a mají méně chapadel než

sasanky. Každý polyp vytváří pohárkovitou vápenatou

schránku, ve které „sedí“.

Ze schránek po odumřelých korálech se tvoří korálovina a

z ní na dně moře mohutné korálové útesy.

větevníci Nejrozšířenější druhy korálů. Ve velkých koloniích jsou miliony jedinců.

Polypi jsou 1-3 cm velcí. (př. větevník mozkový)

korál červený Jejich schránky vytváří červené keříčkovitě rozvětvené kolonie. Drobní bílí

polypi sedí na povrchu kolonie.

polyp sasanky koňské

prázdné schránky korálů

polypi korálů „sedí“ ve schránkách

kolonie tisíců drobných

větevníků

bílí polypi

korálů červených

kostra (korálovina)

korálů červených

5 cm


2. PLOŠTĚNCI (= ploší „červi“) mořská ploštěnka

Ploštěnci jsou živočichové s měkkým a velmi plochým tělem

(lupenitým nebo páskovitým). Tělo je dvoustraně souměrné.

Draví ploštěnci žijí volně ve vodě. Cizopasní

ploštěnci parazitují uvnitř těl jiných živočichů.

V těle ploštěnců jsou vytvořené jednoduché

soustavy orgánů, které plní životní funkce (trávicí

soustava, vylučovací s., nervová s., smyslová s.,

svalová s., rozmnožovací s.)

1. PLOŠTĚNKY

Draví vodní ploštěnci, kteří kořist (drobné živočichy) celé polykají nebo vysávají. Vyskytují se na

dně rybníků, potoků a na dně moře. Tropické mořské druhy jsou velmi pestré a až 30 cm dlouhé.

ploštěnka mléčná Žije na povrchu bahna v rybnících; 2,5 cm dlouhá; mléčně bílé barvy.

Ploché lupenité tělo

Ploché tělo pokrývá pokožka. Pokožkou ploštěnky

dýchají (tj. dýchají celým povrchem těla). Pohyb těla

umožňují stahy svalů svalového vaku pod pokožkou.

Jednoduché smyslové orgány

V přední části těla jsou jednoduché oči (rozeznávají

pouze světlo a tmu) a hmatové laloky.

Rozvětvená trávicí dutina

Trávicí soustava začíná ústním otvorem (na konci

vychlípitelného hltanu) na břišní straně těla. Potravu tráví

působením trávicích šťáv v rozvětvené trávicí dutině.

Provazcovitá nervová soustava

Je složená ze 2 nervových uzlin v přední části těla a ze 4

nervových provazců, které vystupují z uzlin.

Vylučovací soustava

Odstraňuje z těla škodlivé látky (moč). Je tvořena 2

řadami plaménkových buněk a 2 kanálky na bocích těla.

Obojetníci

Ploštěnka má v těle varlata i vaječníky. Z oplozených

vajíček se líhnou malé ploštěnky – má tedy přímý vývin.

Vysoká regenerační schopnost

2. TASEMNICE

Vnitřní cizopasníci obratlovců (prase,

tur, člověk,…). Dospělci žijí v tenkém

střevě hostitele.

Člověk může být hostitelem dospělců:

a) tasemnice dlouhočlenné Dospělec je 2-3 m dlouhý; mezihostitelem larev je zpravidla prase.

b) tasemnice bezbranné Dospělec je 3-10 m dlouhý; mezihostitelem larev je zpravidla tur.

Tělo dospělců je páskovité složené z plochých článků

Na začátku těla je drobná hlavička, na které jsou 4 přísavky. U

tasemnice dlouhočlenné navíc i věneček háčků. Za hlavičkou je

krček a za ním řada plochých článků, které se postupně zvětšují.

Chybí trávicí soustava i smyslové orgány

mořská ploštěnka

oči

nervové

provazce

trávicí

dutina

malá hlavička

tělní

články

hltan s ústním

otvorem


Hostitel tasemnice roztráví přijatou potravu. Dospělec tasemnice v tenkém

střevě vstřebává živiny z roztrávené potravy hostitele celým povrchem těla.

Dospělec je obojetník

V každém tělním článku jsou samčí i samičí pohlavní orgány. Vajíčka v článku

jsou oplozena spermiemi z jiného článku. Poslední (největší) články tasemnice

naplněné oplozenými vajíčky se odtrhávají a s výkaly hostitele odchází z těla.

Nepřímý vývin a střídání hostitelů

Při nepřímén vývinu střídá hostitele. Z vajíček se v mezihostiteli líhnou larvy

tasemnice, které se v jeho těle zapouzdří v boubel. Boubel se musí dostat do

dalšího hostitele a v jeho tenkém střevě se změní na dospělce.

ŽIVOTNÍ CYKLUS A VÝVVIN TASEMNICE DLOUHOČLENNÉ (ŠÍŘENÍ NÁKAZY)

Výkaly člověka s články (vajíčky) tasemnice se pohnojí půda. Vypěstované brambory pokryté

vajíčky musí sníst prase. V žaludku se z vajíček vylíhnou larvy, které se krví dostanou do svalů a zde

se zapouzdří v boubel. Člověk se nakazí tasemnicí, jestliže sní syrové vepřové maso s boubeli. Ve

střevě člověka se z boubele uvolní malá tasemnice, která se přichytí hlavičkou na stěnu střeva.

Drobný dospělec tasemnice postupně roste novými články a začne sám produkovat oplozená vajíčka.

OCHRANA = nejíst syrové maso !!! (nehnojit pole lidskými výkaly)

3. MOTOLICE

Vnitřní cizopasníci obratlovců. Živí se krví a rozrušenými tkáněmi hostitelů.

motolice jaterní Dospělci cizopasí v játrech obratlovců (ovce, tur, koza i člověk);

mezihostitelem larev je vodní plž.

Tělo dospělců je ploché lupenité s 2 přísavkami

Dospělec se podobá asi 3 cm dlouhé ploštěnce. Má

ploché lupenité tělo s 2 přísavkami na břišní straně.

Dospělcům chybí smyslové orgány.

Rozvětvená trávicí dutina

Za ústním otvorem v přední menší přísavce začíná

slepá rozvětvená trávicí dutina.

Nepřímý vývin a střídání hostitelů

Z vajíček se líhnou larvy, které cizopasí v jiném

hostiteli než v kterém cizopasí dospělci.

článek

s vajíčky

tasemnice

dospělci motolice jaterní

larva

maso (svalovina)

s boubeli v

mezihostiteli

mezihostitel

larev

(prase)

hostitel dospělců

(člověk)

pole hnojené

výkaly člověka

(články s vajíčky)

dospělec

boubel

přísavky na

těle motolice

3 cm


ŽIVOTNÍ CYKLUS MOTOLICE JATERNÍ a

ŠÍŘENÍ NÁKAZY

Výkaly ovce s vajíčky motolice se musí dostat do

vody. Z vajíčka se ve vodě vylíhne pohyblivá larva,

která vyhledá ve vodě vodního plže (bahnatku).

Vnikne do něj a určitý čas v něm cizopasí. Po čase

larva plže opustí, doplave ke břehu a vyleze po

stéblu trávy nad hladinu. Zapouzdří se. Trávu se

zapouzdřenou larvou musí sníst obratlovec (ovce,

tur, člověk). Z larvy se v jeho žaludku stane

dospělec, který se natrvalo usadí v játrech

hostitele.

OCHRANA = nepást ovce poblíž rybníka, ani je

nekrmit trávou sklizenou z okolí rybníků

3. HLÍSTI (= nečlánkovaní „červi“)

Hlísti jsou živočichové s tuhým (ale pružným) válcovitým tělem,

které je na povrchu hladké a nečlánkované.

Někteří drobní hlísti žijí volně ve vodě nebo v půdě a přispívají k úrodnosti půd.

1. ROUPI

Drobní vnitřní cizopasníci, kteří cizopasí v různých druzích hmyzu, v obratlovcích i v lidech.

roup dětský Dospělci i larvy cizopasí v tlustém střevě člověka. Dospělci jsou drobní bílí

červíci samec 0,5 cm a samice 1,2 cm dlouhá; samec má konec těla stočený.

ŠÍŘENÍ NÁKAZY mezi lidmi:

Nákaza se šíří drobnými vajíčky.

Samice kladou v noci do okolí řitního

otvoru hostitele oplozená vajíčka.

(Dítě je neklidné a má pocit svědění okolo

řitního otvoru.)

Vajíčka z okolí řitě ulpívají na rukou a na

spodním prádle dítěte. To je roznáší po

okolí. Vajíčka se přichycují na všem čeho

se dítě dotkne. Vajíčka se tak přenesou na

ruce dalších dětí, které je sní s potravou.

OCHRANA - mytí rukou před jídlem a nevkládat volně ležící předměty do úst.

larva 2

dospělec

larva 1 mezihostitel larev (plž)

hostitel dospělců

(obratlovec)

vajíčko

svalovec stočený

samice

samec

vajíčko

Vnitřní cizopasníci Mnoho druhů cizopasí v těle živočichů i rostlin. Mají

nepřímý vývin – z vajíčka se líhne nejdříve larva, z které se

vyvine plodný dospělec. Při vývinu nestřídají hostitele a

larvy i dospělci žijí ve stejném druhu hostitele.

Pohlavní dvoutvárnost Jsou odděleného pohlaví, samci a samice se liší velikostí i

tvarem těla.

Trávicí trubice Potravu tráví v trávicí trubici, která začíná ústním otvorem na začátku těla a končí řití na konci těla.

3 mm


2. ŠKRKAVKY

Větší vnitřní cizopasníci než roupi.

škrkavka dětská - samec je asi 10 cm dlouhý a

samice 15 cm; samec má konec těla stočený.

Dospělci škrkavek cizopasí v tenkém střevě člověka.

Způsobují ucpání střeva (bolest břicha) a otravu

(vylučují jedy, které vyvolávají poruchy trávení,

chudokrevnost, bolesti hlavy, závratě, ale i ochrnutí

končetin). Larvy způsobují proděravění střeva, plic a

krevních cév.

ŠÍŘENÍ NÁKAZY mezi lidmi:

Nákaza se šíří drobnými vajíčky.

Výkaly (člověka se škrkavkami)

obsahují drobná vajíčka škrkavek.

Pokud se výkaly pohnojí pole, pak

jsou vajíčka na povrchu všech

vypěstovaných rostlin (zelenina,

jahody,…).

Pokud sní jiný člověk neumytou

zeleninu s vajíčky - nakazí se

škrkavkou. V jeho žaludku se

z vajíček vylíhnou larvy (3 mm),

které se provrtají ze střeva do krve.

Krev je zanese přes srdce do plic.

Provrtají plíce a vylezou průdušnicí

do hltanu. S jídlem se opět dostanou

do žaludku a do tenkého střeva. Zde

se usadí a pohlavně dospějí.

OCHRANA - důkladně umývat syrovou zeleninu; (a nehnojit pole lidskými výkaly).

škrkavka psí - samice je asi 2 cm dlouhá, "odčervení“ štěňat

škrkavka koňská - samice je až 50 cm dlouhá

3. HÁĎATA

Drobní dospělci (1 mm) cizopasí na rostlinách. Mnoho druhů

háďat však žije i volně v půdě.

háďátko řepné - cizopasí na kořenech řepy cukrovky (malá úroda).

Další lidem nebezpeční cizopasní hlísti:

svalovec stočený Hostitelem bývají prasata, potkani i člověk. Dospělci

svalovce cizopasí v tenkém střevě hostitele a stočené

larvy se nacházejí v jeho svalech – nemoc trichinelóza.

Šíření nákazy: Pojídání syrového masa z divokých

prasat (maso může obsahovat larvy svalovce).

vlasovec mízní Hostitelem bývá člověk. Dospělci cizopasí v mízních i

krevních cévách (způsobují ucpání cév a tím hromadění

mízy v končetinách - nemoc elefantiáza).

Šíření nákazy: Prostřednictvím bodavého hmyzu -

komáři přenášejí larvy vlasovce mízního.

samice

samec

vajíčko

dospělci

larva

svalovci

samec

samice

škrkavky prasečí

háďátko řepné

15 cm

1,5 - 3 mm


4. MĚKKÝŠI

Měkkýši jsou živočichové s měkkým a nečlánkovaným tělem.

Tělo je zpravidla chráněné vápenatou schránkou.

Většina druhů žije ve vodě, méně druhů je suchozemských.

Obecná stavba těla měkkýšů:

Většiny druhů má dobře vyvinuté smyslové orgány:

(Čidla zraku, čichu, hmatu, čidla pro určení polohy.)

1. PLŽI

Svalnatá část těla je tvořena svalnatou nohu, která začíná

hlavou. Měkké tělo je u většiny plžů chráněné ulitou.

Plži jsou jak vodní, tak suchozemští měkkýši.

Typické znaky plžů:

Ulita Ulita je spirálně stočená vápenatá schránka.

Chybí u suchozemských slimáků, plzáků a

mořských nahožábrých plžů.

Svalnatá noha s hlavou

Noha je plochý orgán pohybu (plazení, plování).

Pokožka na noze vylučuje hojný sliz. Noha

začíná hlavou, na které jsou ústa (s jazýčkem),

oči a hmatová tykadla.

Plášťová dutina. Je ukryta pod nejširším závitem ulity a ven je

otevřena dýchacím otvorem mezi okrajem ulity

a nohou (u vodních druhů bývá protažený

v trubicovitý sifon).

Dýchání:

Vodní druhy dýchají prokrvenými žábrami v plášťové dutině.

Někteří sladkovodní (plovatka, okružák, …) žábra nemají.

Suchozemské druhy dýchají prokrvenou vnitřní stěnou pláště.

plž páskovka

mlž škeble Útrobní vak Vnitřní orgány jsou uložené v dutině uvnitř těla.

Plášť Plášť je záhyb kůže na povrchu těla; z okraje pláště se

vylučuje vápenatá hmota pro tvorbu schránky.

Plášťová dutina Je prostor mezi tělem a pláštěm. Končí v ní vylučovací a

trávicí soustava a bývají v ní uložená žábra. Ven se otvírá

1 nebo 2 otvory, které mohou být protažené v sifony.

Vápenatá schránka Chrání měkké tělo. Někteří měkkýši schránku nemají.

Svalnatá část těla

Svalnatá noha nebo ramena s přísavkami zajišťují pohyb.

hlavonožec sépie

ulita

noha hlava

stopkaté

oči

tykadla

játra srdce ledviny

žábra

plášťová

dutina

střevo žaludek

řiť vole

jazýček

dýchací

otvor nervová uzlina

ÚTROBNÍ

VAK

plž hlemýžď


Potrava:

býložraví plži - všichni suchozemští a většina sladkovodních plžů (jazýčkem strouhají rostliny),

masožraví plži - dravá a jedovatá homolice (loví rybky), mrchožravá ostranka.

Rozmnožování:

Většina druhů je odděleného pohlaví (bahenka) – existují samci a samice.

Někteří jsou obojetníci (hlemýžď, slimák), kteří si při páření vyměňují spermie.

Oplozená vajíčka kladou do půdy. Z vajíček se líhnou malí hlemýždi = plži mají přímý vývin.

Poznej podle ulit:

suchozemské druhy: hlemýžď zahradní, páskovka hájní, slimák největší, plzák lesní

sladkovodní druhy: okružák ploský, plovatka bahenní, bahenka živorodá

mořské druhy: ostranka jaderská, homolice (jedovatá), zavinutec tygrovaný

2. MLŽI

Svalnatá část těla je tvořena svalnatou nohou, na

které chybí hlava. Měkké tělo je vždy chráněné 2

lasturami v podobě 2 mělkých misek.

Všichni mlži jsou vodní měkkýši.

Typické znaky mlžů:

Lastury

Obě lastury mají tvar misek s vrstvou perletě na

vnitřní straně. Lastury spojuje a otevírá pružný

hřbetní vaz a uzavírají 1-2 svalové svěrače.

Svalnatá noha je bez hlavy

Plášťová dutina Plášť pokrývá vnitřní stěny obou lastur. Některé

druhy vytváří mezi pláštěm a lasturou perly

(perlotvorka, perlorodka). V zadní části

plášťové dutiny jsou přijímací a vyvrhovací

otvory (sifony), kterými nasávají (vypouštějí)

vodu. V plášťové dutině se nacházejí po

stranách svalnaté nohy žábra a před nohou jsou

ústa. Řiť je poblíž vyvrhovacího otvoru.

hlemýžď páskovka

slimák

plzák

okružák plovatka ostranka

homolice

zavinutec

kýl

zaoblený konec nohy (bez kýlu)

svalnatá

noha

žaludek

střevo plášť žábra přijímací

otvor

(sifon)

vyvrhovací

otvor

(sifon)

řiť

srdce

ledviny

ústa

přední

svěrací

sval

bahenka


Pohyb: neplavou

ryjí v bahnitém dně svalnatou nohou (škeble, perlorodka);

poskakují po dně prudkým vypuzením vody sifonem

z plášťové dutiny (hřebenatka, srdcovka);

nepohybují se, jsou ukotvení ke skalnatému podkladu

(slávka, ústřice).

Dýchání:

Krev okysličují v žábrech v plášťové dutině.

Potrava:

Všechny druhy se živí drobným vodním planktonem.

Přijímacím otvorem nasávají vodu s planktonem do

plášťové dutiny, plankton z vody odfiltrují a vodu vypustí

vyvrhovacím otvorem.

Rozmnožování:

Všechny druhy jsou odděleného pohlaví (samci, samice)

a mají nepřímý vývin. Z oplozených vajíček se líhnou

larvy (glochidie), které cizopasí na kůži ryb.

Poznej podle lastur:

sladkovodní druhy: škeble rybničná, velevrub malířský, perlorodka říční

mořské druhy: srdcovka jedlá, hřebenatka svatojakubská, slávka jedlá, ústřice jedlá

perlotvorka mořská

škeble rybničná

srdcovka jedlá hřebenatka svatojakubská

slávka jedlá perlotvorka mořská

perlorodka říční

ústřice jedlá

velevrub malířský

přidržovací

vlákna

svalnatá

noha

lastury

plášť

hřbetní vaz

ÚTROBNÍ

VAK

žábra

plášťová

dutina

perla


3. HLAVONOŽCI

Svalnatou část těla představují ramena na hlavě, plášť a

nálevka (sifon). Vakovité tělo s hlavou je u většiny

hlavonožců bez schránky. Hlavonožci žijí v moři.

Typické znaky hlavonožců:

Ztráta vápenaté schránky.

Většina dnešních hlavonožců nemá schránku. Výjimkou je

loděnka s komůrkatou spirálně stočenou schránkou. Sépie

a olihně mají zbytek schránky tzv. vnitřní „kost“.

Vakovité tělo s hlavou Na vakovitém tělu je velká hlava s velkýma očima.

V ústním otvoru jsou 2 zobákovité čelisti a jazýček.

Ramena s přísavkami

Svalnatá ramena se nachází na hlavě okolo ústního otvoru

(lov kořisti, pohyb po dně). Chobotnice mají 8 stejně

dlouhých ramen, sépie a olihně mají 8 krátkých a 2 dlouhá

„vystřelovací“ ramena, loděnka má 90 krátkých ramen.

Plášťová dutina Nachází se na břišní straně vakovitého těla. Ven se otvírá

širokým štěrbinovitým přijímacím otvorem. Z dutiny

vystupuje svalnatá nálevka (sifon), která směřuje dopředu.

Inteligence - velký mozek, dokonalé oči, barvoměna

Pohyb:

Chobotnice se pohybují po dně pomocí ramen. Sépie a olihně plavou pomocí ploutevního lemu

na zadní části těla. Loděnky se volně vznášejí (plyny v komůrkaté schránce tělo nadnášejí). Při

nebezpečí provádí hlavonožci únikový pohyb vzad rychlým vytlačením vody z plášťové dutiny

svalnatou nálevkou (= sifonem) a vypouští do vody tmavé barvivo („inkoust“).

Potrava:

Živí se dravě. Kořist zachytí rameny s přísavkami a usmrtí čelistmi v ústním otvoru.

Dýchání:

Dýchají žábrami v plášťové dutině.

Rozmnožování:

Jsou odděleného pohlaví (samci, samice) a mají přímý vývin.

sépie obecná

loděnka hlubinná oliheň obecná

chobotnice pobřežní

sépiová kost (zbytek schránky)

vystřelovací

rameno

pohlavní žlázy

(varlata nebo vaječníky)

srdce

inkoustová žláza

řiť

žaludek

žábra

jícen

mozek

ústa s

čelistmi

jaterní žláza

plášť

plášťová

dutina

nálevka

(sifon)

krátké

rameno

Stavba těla sépie


5. KROUŽKOVCI (= článkovaní „červi“)

Kroužkovci jsou živočichové s měkkým, protáhle válcovitým

tělem, které je stejnoměrně článkované.

Většina druhů je vodních (moře, rybníky, řeky), méně druhů je

suchozemských (vlhká půda, lesní opadanka, džungle,…).

Obecná stavba těla kroužkovců:

1. MNOHOŠTETINATCI

Všechny druhy žijí na dně moře.

Typické znaky mnohoštětinatců:

Tělo s hlavou

Na zřetelné hlavě jsou oči, tykadla a ústa (s čelistmi).

Svazečky štětin Rychlý pohyb usnadňují pohyblivé hrbolky se

svazečky dlouhých štětin na bocích všech článků.

pijavka koňská

hlava

žebříčkovitá

nervová soustava střevo

vylučovací

orgán

hřbetní céva svaly

řiť

ústa

přepážka

břišní céva

žaludek

srdce

nervové uzliny

páry nervových uzlin

Pravidelné článkování válcovitého těla

Tělo je na povrchu i uvnitř pravidelně článkované

(vnitřní přepážky). Články jsou vyplněné tekutinou.

Pohyb Stahy a uvolňování 2 vrstev podkožních svalů

zkracují (protahují) tělní články. Pohyb usnadňují

štětinky na článcích nebo dvojice přísavek.

Trávicí soustava a uzavřený oběh krve

Trávicí trubice prochází celým tělem, začíná ústním

otvorem na začátku těla a končí řití v posledním

článku. Nad a pod trávicí trubicí je hřbetní a břišní

krevní céva. Krev pumpuje 5 párů srdcí.

Žebříčkovitá nervová soustava a soustava

vylučovací. V každém článku jsou vzájemně

propojené dvojice nervových uzlin. Uvnitř každého

článku jsou dvojice vylučovacích orgánů v podobě

stočených trubiček s nálevkou.

rournatec vějířovitý

Rournatci „sedí“ v rourkách. Živí

se planktonem, který přihánějí u

ústům vějířovitými tykadly.

tykadla na hlavě

Nereidky se volně pohybují po

dně. Jsou dravé a v ústech mají

silné čelisti.

hrbolky se svazečky štětin rourka

nereidka hnědá

afroditka plstnatá

Afroditky se volně pohybují po

dně. Jsou dravé. Na oválném

těle mají dlouhé a husté štětiny.

20 cm

18 cm


2. OPASKOVCI

Žijí ve sladké vodě nebo ve vlhkém prostředí na souši.

Typické znaky opaskovců:

Tělo bez hlavy.

Nemají oči i tykadla. Ústní otvor může být opatřen přísavkou.

Žláznatý opasek V 1/3 těla jsou zvláštní žlázy, které v době páření zduří a vylučují na

povrch těla hlen pro tvorbu kokonů okolo oplozených vajíček.

Přímý vývin - z oplozených vajíček se líhnou malí kroužkovci.

A. MÁLOŠTĚTINATCI

Tělo začíná citlivým hmatovým nosíkem, pod kterým je ústní otvor.

Na každém článku těla mají 4 dvojice drobných štětinek.

žížaly (žížala obecná, ž. hnojní, ž. mléčná, …)

Žijí ve vlhké půdě.

Živí se odumřelými zbytky rostlin. Zvyšují úrodnost půd tím, že

půdu kypří, provzdušňují a obohacují humusem z rozložených rostlin.

Jsou obojetníci (= hermafroditi) - mají samčí i samičí pohlavní orgány.

Při páření si žížaly vyměňují spermie a vlastní vajíčka oplozují

cizími spermiemi. Oplozená vajíčka ukládají do půdy v hlenovitém

obalu (= kokonu) vytvořeného na opasku.

nitěnka obecná

Žije v bahně na dně rybníků a pomalu tekoucích řek.

Přední část načervenalého a průsvitného těla mají zanořenou

v bahnité rource.

Živí se odumřelými zbytky organismů v bahně.

B. PIJAVICE

Na těle nemají žádné štětinky. Okolo ústního otvoru s 3 ostrými

čelistmi je malá přísavka a na konci těla velká přísavka.

Dravé druhy pijavic loví a pohlcují drobné vodní živočichy,

cizopasné pijavice sají krev ryb, vodních ptáků a savců.

žížala obecná

opasek

nitěnka obecná

malá přední přísavka

s ústy

velká zadní

přísavka s řití

3 ostré

čelisti

ústní otvor

řiť

pijavka koňská pijavka lékařská

chobotnatka rybí

Cizopasná velká pijavice. Má hnědou

barvu s 2 nažloutlými podélnými

pruhy na hřbetě. Využívá se v lékařství

k odsátí krevních sraženin.

Cizopasná malá pijavice

(cizopasí na kůži ryb). Má

příčně prouhované tělo.

Dravá velká pijavice. Má

černou až černohnědou

barvu (bez kresby).

4 cm až 15 cm až 10 cm

řiť

zadní část

těla


6. ČLENOVCI

Členovci jsou bezobratlí živočichové, kteří se pohybují

pomocí párových nestejnoměrně článkovaných noh.

Druhově nejpočetnější kmen živočichů.

(asi 1 000 000 popsaných druhů)

Předky jsou mnohoštětinatí kroužkovci,

z kterých se členovci vyvinuli. Členovci postupně

osídlili všechna životní prostředí.

TŘÍDĚNÍ kmene ČLENOVCI

1. podkmen: PAVOUKOVCI

2. podkmen: KORÝŠI

3. podkmen: VZDUŠNICOVCI (třída: hmyz)

SPOLEČNÉ ZNAKY ČLENOVCŮ

rozdělení na 2 celky hlava, článkované tělo (př. stonožka, mnohonožka)

rozdělení na 2 celky hlavohruď, zadeček (př. křižák, štír, rak)

rozdělení na 3 celky hlava, hruď, zadeček (př. saranče, bělásek, střevlík)

kobylka zelená

štír

saranče

zadeček hlavohruď zadeček hruď hlava

Tělní celky

Tělo je rozdělené do 2-3 nestejně velkých tělních celků.

Na některých tělních celcích je zachováno pravidelné článkování těla po předcích.

Nohy

Nohy jsou u členovců párové a nestejnoměrně článkované. Jsou složené z různě velkých

článků, které jsou kloubně spojené pružnými vazy.

Pohyb v různém prostředí vedl u členovců k různým typům noh nohy kráčivé, běhací,

skákací, přidržovací, hrabavé, veslovací, sběrací, …

Křídla

Párová blanitá křídla (2 páry) se vyskytují se pouze u dospělců hmyzu.

Článkované tělní přívěsky

Na těle členovců jsou i další článkované tělní přívěsky, které nemají pohybovou funkci.

tykadla, makadla, chelicery, čelistní nožky, kusadla, čelisti, kladélko, žihadlo, snovací

bradavky, pářící orgány aj.

hlava článkované tělo

stonožka


Členovci intenzivně rostou ve stádiu larvy. Dospělci již většinou nerostou.

Výjimkou jsou někteří pavoukovci, korýši a mnohonožky, kteří rostou po celý život.

nepřímý vývin Z oplozených vajíček se líhnou neplodné larvy, které se velikostí a zpravidla

i vzhledem odlišují od plodných dospělců.

složené oko

jednoduchá očka

ve složeném oku

Takto vidí drobný kroužek a čtvereček

členovci – výsledný obraz je složený z

vjemů všech podrážděných oček.

Vnější kostra

Na povrchu těla mají pevnou vnější kostru = kutikulu. Je vytvořena z bílkoviny chitinu, který

vylučuje pokožka. U některých členovců je kutikula navíc zpevněná uhličitanem vápenatým a

tvoří pak tvrdý krunýř (např. u raka).

Kutikula chrání tělo, je oporou pro vnitřní orgány a na její vnitřní povrch se upínají svaly.

Růst skokem

Kutikula (krunýř) na těle členovců neroste. Chtějí-li členovci růst (a zvětšovat tělo), musí

svléci starou a těsnou kutikulu. Tělo bez kutikuly pak rychle zvětší a vyloučením chitinu

z pokožky vytvoří novou větší kutikulu.

svlečka = svlečená kutikula (nebo krunýř).

Dýchání

Je značně rozmanité. U některých druhů mají larvy a dospělci odlišné dýchací orgány (vážky).

Velmi drobné druhy dýchají celým povrchem těla (nemají speciální dýchací orgány).

Vodní druhy dýchají většinou žábrami (korýši).

Suchozemské druhy dýchají plicními vaky (pavoukovci) nebo vzdušnicemi (hmyz).

Smysly

Zrak - párové složené oči

Složené oko je složené z několika desítek až stovek drobných jednoduchých oček. Výsledný

obraz je složený z vjemů jednotlivých oček – členovci vidí mozaikovitě.

Kromě složených očí mají i samostatná jednoduchá očka na temeni hlavy.

Hmat a čich - hmatové a čichové brvy na povrchu těla-nejvíce na tykadlech, makadlech, nohách.

Žebříčkovitá nervová soustava (viz. Kroužkovci)

Cévní soustava otevřená (s trubicovitým srdcem) Krev se dočasně vylévá z cév do tělních dutin.

Oddělené pohlaví a nepřímý vývin

Všichni členovci jsou odděleného pohlaví (samci a samice). Většina druhů členovců má nepřímý

vývin (= vývin „přes“ larvu).

složené oči mouchy


1. podkmen PAVOUKOVCI

Většinou suchozemští členovci.

Typické znaky pavoukovců:

Tělní celky

Tělo se člení na menší hlavohruď a větší zadeček.

Přívěsky na hlavohrudi:

a) 1 pár chelicer u ústního otvoru (bodce nebo klepítka)

b) 1 pár makadel c) 4 PÁRY KRÁČIVÝCH NOHOU

d) párové složené oči

Dýchají plicními vaky na spodní straně zadečku.

Trubicovité srdce je na hřbetní straně zadečku.

1. řád : PAVOUCI

Žijí na loukách, polích, lesní půdě, suchých stráních,

v bažinách, pod vodní hladinou i v našich domácnostech.

Jsou draví. Loví zejména létající hmyz.

Kořist znehybní pavučinovými vlákny a usmrtí

jedem z jedových žláz v chelicerách („kousnutím“).

Jak poznáš mezi pavoukovci pavouka? (stavba těla):

Hlavohruď se zadečkem spojuje úzká stopka.

Zadeček je vakovitý a nečlánkovaný.

Chelicery mají tvar srpku a obsahují jedovou žlázu.

Makadla se podobají se kratším nohám a jsou orgánem

hmatu.

Složených očí je větší počet (4, 6 nebo 8).

Na konci zadečku je několik párů snovacích bradavek.

Z bradavek vytlačují tekutinu, která na vzduchu rychle

tuhne na pavučinové vlákno.

Použití vláken pavouky:

1. znehybňují jimi kořist (rychle omotávají kořist vlákny),

2. vytvářejí z nich lapací sítě (jen některé druhy pavouků),

3. usnadňují pohyb po rostlinách (spouštějí se po vláknu),

4. samice jimi obalují oplozená vajíčka a vytváří tak kokony,

5. staví z nich hnízda a vystýlají jimi obytné komůrky.

Mimotělní trávení pavouků

Do mrtvé kořisti vypustí z žaludku trávicí šťávy a roztrávené tekuté vnitřnosti pak vysají.

Nebezpečné namlouvání a páření pavouků.

Větší samice po páření často usmrtí a sní menšího samečka; snovačka jedovatá „černá vdova“.

Poznej tyto pavouky:

Budují lapací sítě: Kořist chytají do nastražených sítí (umístění a vzhled sítí je pro rod typické)

křižák obecný, pokoutník domácí

Netvoří lapací sítě: Kořisti se zmocňují přepadem ze zálohy (skokem apod.).

běžník kopretinový, skákavka pruhovaná, stepník rudý, vodouch stříbřitý,

tropičtí sklípkani, … (lovčík, slíďák)

solifuga

makadla

chelicery

kráčivé nohy

snovací

bradavky

makadla

oči

oči

chelicery

ústa


2. řád : SEKÁČI

Jsou draví. Loví mšice, roztoče, drobné měkkýše,

požírají i hnijící rostliny. Louky, zahrady, pole, …

Jak poznáš mezi pavoukovci sekáče?

Zadeček nasedá na hlavohruď celou šířkou.

Zadeček je zřetelně článkovaný.

Pouze 2 složené oči.

Kráčivé nohy jsou velmi dlouhé a lámavé.

Nemají snovací bradavky (a netvoří vlákna).

Poznej : rod sekáč domácí (s. rohatý)

3. řád : ŠTÍŘI

Jsou draví. Loví hmyz (např. sarančata). Kořist chytí

makadly a usmrtí jedem z jedové žlázy na zadečku.

Chelicerami kořist rozdrtí a pak vysají. Vyskytují se

v teplých a suchých oblastech - pouště, polopouště.

Jak poznáš mezi pavoukovci štíra?

Zadeček má dlouhý, úzký a zřetelně článkovaný.

Makadla jsou mohutná a mají tvar klepet. Slouží

k uchopení a přidržení kořisti.

Malé chelicery mají tvar klepítek.

Na konci zadečku je jedový bodec s jedovou žlázou.

Poznej: rod štír kýlnatý (v ČR)

4. řád : ŠTÍRCI

Jsou draví. Loví drobné roztoče. Žijí v lesní hrabance, v

mechu, pod kůrou starých stromů, v ptačích hnízdech, ...

Jak poznáš mezi pavoukovci štírka?

Je velmi drobný (pouze několik mm).

Zadeček má vakovitý a je zřetelně článkovaný (na

zadečku není jedový bodec).

Makadla jsou mohutná a mají tvar klepet. Na hrotu

makadel ústí jedová žláza.

Poznej: štírek obecný

5. řád : ROZTOČI

Existují roztoči draví i cizopasní. Hostiteli cizopasných

roztočů jsou rostliny, živočichové i člověk. Přenášejí zárodky

nemocí nebo sami vyvolávají u hostitelů nemoci.

Poznáš mezi pavoukovci roztoče?

Většinou je velmi drobní (0,1 mm až 1 mm).

Hlavohruď splývá se zadečkem do vakovitého celku.

Larvy podobné dospělcům, mají jen 3 páry nohou.

Poznej: klíště obecné

Samice a larvy klíšťat sají krev savcům, ptákům i plazům.

Přidržují se srostlými chelicerami s háčky. Klíště je přenašeč

virů (klíšťová encefalitida) a bakterií (lymeská borelióza).

makadla

chelicery

jedový

bodec makadla

makadlo

chelicery

klíště

makadlo

srostlé chelicery

s háčky


Další cizopasní roztoči:

zákožka svrabová (svrab), trudník tukový (akné, trudovitost), sametka rudá (srpnová

vyrážka), roztočík včelí, čmelík kuří

2. podkmen KORÝŠI

Převážně vodní členovci (= vyskytují se v

moři, řekách i rybnících). Některé druhy se

přizpůsobily i životu na souši.

Typické znaky korýšů:

Krunýř

Tělo, včetně tělních přívěsků, je chráněné tvrdým

krunýřem. Korýši rostou skokem i v dospělosti.

Tělní celky

Tělo se člení na větší hlavohruď a menší zadeček.

Tykadla

Tykadla jsou prvními přívěsky na hlavohrudi, 1. pár tykadel je krátký, 2. pár je dlouhý.

Větší počet párových nohou

Korýši mají nejméně 5 párů nohou. Mnoho korýšů má nohy i na zadečku. Počet nohou, jejich

tvar a funkce se u jednotlivých druhů značně liší.

Rozeklané (rozvětvené) tělní přívěsky

Většina tělních přívěsků (tykadla, čelistní nožky,…) i nohou se větví na vnější a vnitřní větev.

Dýchají většinou žábrami.

1. RACI

RAKOVCI – DESETINOŽCI

Jak poznáš raky?

HLAVOHRUĎ u raků je protáhlá a úzká a chrání ji souvislý silný hřbetní štít. Na boku

hlavohrudi pod hřbetním štítem jsou ukrytá žábra.

ZADEČEK u raků je silný, dlouhý a článkovaný. Nese rozvětvené zadečkové nožky a je

zakončený širokou ocasní ploutvičkou. (Na zadečkových nožkách mívají samice opl. vajíčka.)

Tykadla: první pár - krátká a rozvětvená, druhý pár - dlouhá a nevětvená.

V okolí úst jsou párová kusadla a čelisti (žvýkají jimi potravu) a 3 páry rozvětvených

čelistních nožek (přitlačují jimi potravu k čelistem a kusadlům).

Pohybují se 5 páry kráčivých nohou, které jsou zakončené klepítky nebo bodci. U některých

raků je první pár nohou zvětšený a nese velká klepeta (= obrana, souboje, uchopení a drcení

kořisti).

zadeček hlavohruď

hřbetní štít

krátká tykadla

dlouhá tykadla

čelistní

nožky

zadečkové

nožky

ocasní

ploutvička 5 párů kráčivých nohou

velká klepeta

na 1. páru nohou

klepítka

bodce

oči

rostrum

rak signální

hřbetní štít

na hlavohrudi


Poznej: rak říční (ČR)

Žije v čistých rybnících, řekách a potocích. Může být až 20 cm dlouhý. Přes den se

skrývá pod břehem. Aktivní je v noci - chytá larvy hmyzu, měkkýše, rybky, požírá

rostliny i mršiny živočichů. Páří se na podzim - samice do jara nosí oplozená vajíčka

nalepená na zadečkových nožkách.

Další druhy raků v ČR: rak kamenáč (horské potoky), rak bahenní (rybníky),

rak signální (nový druh vypuštěný do přírody chovateli)

Raci žijící v moři:

humr evropský - až 60 cm, mohutná nestejně velká klepeta na 1. páru nohou

langusta obecná - až 45 cm, pouze malá klepítka, zato velmi dlouhá a silná tykadla

kreveta - asi 10 cm, průsvitné tělo, pouze malá klepítka, zubaté rostrum

garnát - asi 10 cm, pouze malá klepítka, hladké rostrum

poustevníček - má měkký a nesouměrný zadeček, který si chrání v prázdné ulitě

2. KRABI

RAKOVCI – DESETINOŽCI

Podobní rakům. Na hlavohrudi 5 párů kráčivých

nohou a hřbetní štít.

Jak rozeznáš kraba od raka? (rozdíly)

HLAVOHRUĎ u krabů je krátká a velmi široká.

ZADEČEK u krabů je stočený pod spodní stranu

hlavohrudi. Je krátký a slabý. Je bez zadečkových

nožek a ocasní ploutvičky.

Tykadla jsou velmi krátká a nenápadná.

Pohybují se do boku; někteří ve vodě plavou.

Poznej: krab německý, (krab říční, krab pobřežní, …)

DROBNÉ DRUHY KORÝŠŮ

Sladkovodní druhy (v ČR)

Poznej: perloočky (např. hrotnatka obecná, nosatička, břichatička, …)

Jsou součástí planktonu v rybnících a loužích. Měří

asi 1-2 mm. Živí se bakteriemi a prvoky.

Tělo mají zboku silně zploštělé a je chráněné

průhledným krunýřem. Orgány pohybu jsou

rozvětvená tykadla. Mají pouze 1 velké složené oko.

humr evropský

langusta sloní

kreveta tygří

garnát obecný

poustevníček

severský

hrotnatka

vak

s vajíčky

(u samičky)

2. pár tykadel

hřbetní štít

střevo oko

nohy

krunýř

krab

německý


Poznej: buchanka obecná

Je součástí planktonu v rybnících a loužích; 2-3 mm

dlouhá;

Tělo má vřetenovité. Na článkované hlavohrudi má

nevětvená tykadla. Orgány pohybu jsou malé veslovací

nožky na hlavohrudi (umožňují poskoky ve vodě, tykadla

brzdí klesání). Samice nese na zadečku 2 hrozny vajíček.

Plankton je potravou rybího plůdku.

Poznej: beruška vodní

Pohybuje se po dně pomalu tekoucích potoků; 1 cm

dlouhá. Živí se odumřelými zbytky rostlin.

Tělo má shora zploštěné.

Poznej: blešivec potoční

Pohybuje se poskoky na dně čistých potoků; 1,5 cm

dlouhý. Živí se odumřelými zbytky rostlin. Tělo má zboku

zploštělé a silně prohnuté. Je oblíbenou potravou ryb.

Poznej: žábronožky (ž. letní, ž. sněžní, ž. jarní, ž. solná,…)

Žije na dně dočasných tůní a louží, které vznikají po

deštích a roztátém sněhu. Je 2-3 cm dlouhá. Živí se

planktonem.

Na hlavohrudi má lupínkovité veslovací nožky, které

nesou žábra. Plave vždy hřbetem dolů.

Vajíčka žábronožky vydrží na suchu až 5 let.

Suchozemské druhy (v ČR)

Poznej: stínka obecná

Žije na vlhkých a stinných místech pod kameny, v tlejícím listí i v našich sklepech

s uskladněnou zeleninou a brambory. Je 1,5 cm dlouhá. Živí se zbytky rostlin.

Poznej: svinka obecná

Vzhledem, velikostí i potravou se podobá stínce. Vyskytuje se na slunných a suchých

místech. při ohrožení se svinuje do kuličky (stínka ne).

buchanka

vidlička

vajíčka

(u samice)

beruška vodní

blešivec potoční

žábronožky

stínka obecná svinka obecná

oči 2. pár tykadel

hlavohruď

zadeček

Srovnej stínku a

svinku: porovnej

tvar a délku

tykadel, utváření

zadečku, nohy.


3. podkmen VZDUŠNICOVCI

Dospělci vzdušnicovců dýchají vzdušnicemi.

Vzdušnice jsou větvené trubice vyztužené chitinem uvnitř těla. Přivádí vzduch s kyslíkem

z otvůrků na povrchu zadečku až k buňkám v těle. Krev přenáší v těle pouze živiny.

Larvy hmyzu, které se vyvíjí ve vodě, mohou dýchat žábrami (larvy vážek, jepic,…)

TŘÍDĚNÍ podkmene VZDUŠNICOVCI

třída : 1. STONOŽKY

třída: 2. MNOHONOŽKY

třída: 3. HMYZ

1. třída STONOŽKY

Žijí skrytě v zemi, pod kameny, v tlejícím listí,

v mechu, ve starých pařezech, ...

Jsou to dravci. Kořist (živočichy) usmrcují jedem.

Jak poznáš stonožku?

Hlava nese 1 pár dlouhých tykadel, pár

složených očí a kousací ústní ústrojí.

Tělo je protáhlé a pravidelně článkované. Na povrchu je chráněné kutikulou.

Na prvním článku těla za hlavou jsou kusadlové nožky s jedovými žlázami.

Z boku každého článku těla vyrůstá 1 pár dlouhých nohou, které umožňují rychlý běh.

Na posledním článku mají dlouhé vlečné nožky.

systém vzdušnic

otvory do vzdušnic

na boku zadečku

vzdušnice

JEDOVÉ

kusadlové nožky

(přeměněné nohy

na prvním článku

za hlavou)

dlouhé nohy

dlouhá

tykadla

stonoha

vlečné nožky

tykadla

oči

hlava

hlava ze spodní strany

tykadla


Poznej : stonožka škvorová (15 párů nohou)

stonoha (21párů nohou)

zemivka (33 – 170 párů nohou, velmi dlouhé a úzké tělo)

strašník dalmatský (velmi dlouhé a lámavé nohy)

2. třída MNOHONOŽKY

Žijí skrytě v zemi, pod kameny, v tlejícím listí, pod kůrou, ...

Jsou to převážně rozkladači. Živí se odumřelými zbytky

rostlin a živočichů (a podílí se na vytváření humusu v půdě).

Ochrana = pevný krunýř, vylučují čpavé (jedovaté) látky.

Jak poznáš mnohonožku?

Zřetelně oddělená hlava nese 1 pár krátkých tykadel,

pár složených očí a kousací ústní ústrojí.

Protáhlé a pravidelně článkované tělo je chráněné

pevným krunýřem.

Na břišní straně každého článku těla vyrůstají 2 páry

krátkých a slabých nohou. Mnohonožky se pomalu

pohybují.

Poznej : rod mnohonožka (tělo je dlouhé a válcovité)

rod plochule (tělo je dlouhé a zploštělé)

rod svinule (tělo je krátké, na průřezu půlkruhovité, svinují se do kuličky)

mnohonožka

plochule

svinule

2 páry krátkých nohou na

tělních článcích

krátká

tykadla

hlava

oči

kousací ústní ústrojí krátké nohy

články těla

stonožka

strašník

stonoha

zemivka

vlečné nožky

vlečné nožky vlečné nožky hlava

tykadla

mnohonožka


3. třída HMYZ

Okřídlení dospělci hmyzu jsou druhově nejpočetnější

skupinou živočichů (1 milión druhů, v ČR asi 30 000).

hlava hruď zadeček

otvory do

vzdušnic

lumek, okřídlený plodný dospělec

3 tělní celky = hlava + hruď + zadeček

HLAVA:

1 pár složených očí (mozaikovité vidění)

3 jednoduchá temenní očka

pár tykadel (různý tvar a délka, čich a hmat)

ústní ústrojí (různé typy) ….

kousací, sací, bodavě-sací, lízavě-sací

lízací ústní ústrojí (podrobněji str. 26)

HRUĎ:

Je tvořena ze 3 článků.

3 páry nohou (na každém článku je jeden pár)

Základním typem jsou nohy kráčivé. U hmyzu může být některý pár nohou přeměněn

k jiné funkci - nohy běhací, skákací, hrabavé, veslovací, přichycovací, sběrací,…)

2 páry blanitých křídel (přední pár na druhém článku a zadní pár na třetím článku)

Jsou vytvořené pouze u dospělců hmyzu. Blanitá křídla jsou vyztužená žilkami

(vzdušnicemi). U různých řádů (= skupin) hmyzu jsou různě utvářené, případně chybí.

ZADEČEK:

Je tvořený z 11 článků. Je to největší část těla. Je zřetelně článkovaný, vždy bez nohou a

s otvůrky do vzdušnic na každém článku. Na konci zadečku bývají různé přívěsky –

pářicí orgány (= kopulační orgány), kladélko (u samic), …

žihadlo,…

zadní

pár křídel

přední

pár křídel

3. pár nohou 2. pár nohou 1. pár nohou

ústní

ústrojí

složené oči

jednoduchá

očka

tykadla

stavba kráčivé nohy

(články):

kyčel a)

příkyčlí b)

stehno c)

holeň d)

chodidlo e)

(článkované)

běhací n. skákací n. hrabavé n. veslovací n. uchopovací n. sběrací n.

pářící

orgány


Vnitřní stavba těla hmyzu:

horní pysk

2kusadla

2 čelisti s

makadly

dolní pysk s makadly kousací ústní ústrojí (nejrozšířenější)

brouci, mravenci, sarančata,…

zpracování pevné rostlinné nebo živočišné

potravy.

sací ústní ústrojí

motýli … sání nektaru (tekutin) z květů

lízavě-sací ústní ústrojí

mouchy … lízaní a sání tekutin z povrchu

těl živočichů nebo rostlin, z předmětů

lízací ústní ústrojí

včely, čmeláci … lízání nektaru

(tekutin) z květů, ale i k žvýkání vosku

Typy ústního ústrojí:

Ústní ústrojí u hmyzu je

přizpůsobené potravě, kterou se daný druh hmyzu

živí.

Původním typem je kousací

ústní ústrojí (tuhá potrava),

ze kterého se ostatní typy

vyvinuly jako přizpůsobení

na tekutou potravu.

bodavě-sací ústní ústrojí

komáři, mšice, ploštice … sání tělních

tekutin z těl rostlin nebo živočichů.

svinovací

sosák

„polštářky“

na sosáku jazýčky

trubicovité srdce

v zadečku

řiť

vývod pohlavních

orgánů

samčí (samičí) pohlavní žlázy

malpighické trubice

(= vylučovací orgány)

hřbetní céva

(otevřená cévní soustava)

slinné žlázy

žaludek

střevo

vzdušnice Párové nervové uzliny

(= žebříčkovitá nervová soustava)

ústní otvor

ostrý

sosák


VÝVIN HMYZU

Hmyz má oddělené pohlaví – samci a samice.

Po páření klade samice oplozená vajíčka na vhodná místa (chráněná před povětrnostními vlivy

a s dostatkem potravy pro larvy). Z vajíček se líhnou neplodné larvy, které jsou velmi žravé a

rychle rostou skokem. Při posledním svlékání se larvy PŘEMĚNÍ na okřídlené a plodné dospělce

(= imaga). Dospělci hmyzu již nerostou.

Hmyz s proměnou NEDOKONALOU (sarančata, vážky, švábi, ...)

Larvy (= nymfy) se podobají dospělcům.

Mají žádná nebo malá křídla, která jim

neumožňují létat. Po každém svlékání jsou

larvy více podobné dospělcům - roste tělo i

křídla. Larvy se tak postupně proměňují na

plodné a letuschopné dospělce.

3 stádia života hmyzu

s proměnou nedokonalou:

vajíčko larva dospělec

Hmyz s proměnou DOKONALOU (motýli, brouci, mouchy, ...)

Larvy se vůbec nepodobají dospělcům. Při

každém svlékání se bezkřídlé larvy pouze

zvětšují, ale nemění svůj vzhled. Nakonec se

larvy zakuklí a v kuklách proběhne proměna

jejich těla na plodné a okřídlené dospělce.

4 stádia života hmyzu

s proměnou dokonalou:

vajíčko larva kukla dospělec

1. řád : JEPICE

Hmyz, který se vyskytuje ve vodě a v jejím okolí.

Larvy žijí ve vodě a dospělci třepotavě poletují

nad vodní hladinou. Dospělci se hromadně líhnou

a tvoří velké roje.

Hmyz s proměnou nedokonalou:

dospělci Žijí pouze 1 den. Po spáření a nakladení vajíček

do vody hromadně hynou.

Okřídlení štíhlí dospělci (1-6 cm) mají 3

dlouhé štěty na štíhlém zadečku. Nestejně

velká křídla skládají nad tělo (zadní pár

blanitých křídel je menší než přední). Nemají

ústní ústrojí, a proto nepřijímají potravu.

nymfy Žijí ve vodě. Jsou dravé. Dýchají žábrami na zadečku..

Poznej dospělce (1) :

jepice obecná

dospělec

vajíčko

vajíčko

dospělec

= imago

dospělec

= imago

nymfa 5.

= larva

nymfa 4.

nymfa 2.

nymfa 1.

housenka

= larva

kukla housenka

nymfa 3.

nymfa štěty

žábra


2. řád : VÁŽKY

Hmyz, který se vyskytuje ve vodě a v jejím okolí. Larvy

žijí ve vodě a dospělci poletují nad vodní hladinou.

Larvy i dospělci jsou draví. Dospělci loví za letu jiný

létající hmyz (mouchy, včely, motýly,…).


dospělci

Okřídlení štíhlí dospělci (až 13 cm) mají protáhlý

zadeček. Na hlavě mají velké složené oči a kousací

ústní ústrojí. Oba páry blanitých křídel jsou stejně

velké a jsou hustě protkané žilkami.

Mezi samci a samicemi je nápadná pohlavní dvoutvárnost, která se projevuje odlišným

zbarvením samců a samic.

nymfy Žijí ve vodě. Jsou dravé. Dýchají žábrami na zadečku.


dospělec motýlice

šídlo pestré vážka ploská

dravé nymfy

motýlice obecná šidélko páskované

dravé nymfy

Šídla

Mají skvrnitě pestrobarevný zadeček.

Motýlice

Mají tmavě zbarvená křídla

(hnědě, modře, zeleně, …).

Vážky

Mají souvisle barevný zadeček.

Šidélka

Mají čirá bezbarvá křídla.

rody ŠÍDLO A VÁŽKA

Podobné velké druhy vážek, které rychle létají.

Odpočívají se široce rozloženými křídly. Jejich

mohutné oči se na temenu hlavy dotýkají.

rody MOTÝLICE A ŠIDÉLKO

Podobné menší druhy vážek, které pomalu

třepotavě létají. Odpočívají s křídly složenými nad

hrudí. Mohutné oči se na temenu hlavy nedotýkají.

mohutné oči na hlavě

mohutné oči na hlavě


3. řád : ŠVÁBI

Teplomilný hmyz, který žije především v tropických

oblastech světa (bývají až 11 cm dlouzí). V ČR jsou

většinou škůdci v zanedbaných domácnostech, ale žijí i

v lesích a na loukách. Jsou všežraví.


dospělci

Okřídlení dospělci mají silně zploštělé tělo,

dlouhá nitkovitá tykadla a dlouhé nohy (rychle

běhají). Švábi mají kousací ústní ústrojí.

nymfy Bezkřídlé nebo s malými křídly, velmi podobné dospělcům.


šváb obecný Černě zbarvený; 3 cm dlouhý. Vyskytuje se

v zanedbaných bytech, v pekárnách, ve skladech potravin.

Škodí žírem a znečišťuje prostředí svými výkaly.

šváb americký a rus domácí vyskytují se v domácnostech;

rusci … cca asi 1 cm dlouzí, žijí ve volné přírodě.

4. řád : KUDLANKY

Teplomilný hmyz, který žije především v tropech a

subtropech. Obývají křoviny a travnaté savany.

Jsou dravé … loví a požírají sarančata, motýly i jiný

hmyz. V ČR žije pouze 1 druh na jižní Moravě.


dospělci

Okřídlení a nenápadní dospělci mají silně protáhlé

tělo. Malá a velmi pohyblivá trojúhelníkovitá

hlava nese kousací ústrojí. Na delší hrudi jsou 2

páry křídel (= mohou létat). Zadeček je mohutný.

Kořisti se zmocňují předním párem nohou - nohy

uchopovací (dlouhé, klešťovité a ostnité).


kudlanka nábožná Žije skrytě na trávě a v keřích na teplých stráních jižní Moravy; 8 cm dlouhá.

5. řád : ŠKVOŘI

Skrytě žijící hmyz s noční aktivitou. Přes den je

ukrytý pod kůrou stromů, pod kameny, ve

štěrbinách, ... Jsou všežraví.


dospělci

Okřídlení dospělci mají protáhlé tělo. Přední pár

křídel je krátký a kožovitý, zadní pár je blanitý a

složený pod předním párem. Na zadečku nesou 2

klíšťkovité přívěsky. Mají kousací ústní ústrojí.


škvor obecný 2 cm dlouhý, lidově „ušák“

škvor obecný

kudlanka nábožná

šváb americký

uchopovací nohy

klíšťky

křídla


6. řád : ROVNOKŘÍDLÍ

Hmyz žijící především v travnatých ekosystémech (louky, výslunné stráně,

pole, zahrady,...). Jsou všežraví nebo býložraví. Dospělci vyluzují silné

cvrčivé zvuky (třením křídel o sebe nebo zadníma nohama o křídla).


dospělci

Okřídlení dospělci skládají dlouhá křídla podél zadečku.

Třetí pár nohou je přeměněný na mohutné skákací nohy

(se ztloustlým stehnem a protáhlou holení). Samice má

na zadečku kladélko. Mají kousací ústní ústrojí.

nymfy Bezkřídlé nebo s malými křídly a podobné dospělcům.


7. řád : VŠI

Drobní (1 až 6 mm dlouzí) vnější cizopasníci, kteří se

přizpůsobili k životu v srsti savců. Živí se krví savců.

Svými výkaly rozšiřují mezi lidmi původce vážných

nemocí (např. skvrnitý tyf).


dospělci

Bezkřídlí dospělci mají silně zploštělé tělo. Na nohou

mají přichycovací háčky. Bodavě sacím ústrojím sají

krev. Samice lepí na chlupy vajíčka (= hnidy).


veš dětská Cizopasí ve vlasech lidí (zejména dětí).

veš dětská

skákací nohy

saranče luční

cvrček polní krtonožka obecná

kobylka zelená

Cvrčci

Všežraví. Zavalité tělo s poměrně

velkou hlavou a s dlouhými tykadly.

(výslunná místa - podzemní chodby)

Krtonožky

Všežravé. Hrabavé přední nohy jsou

lopatovitě rozšířené.

(zahrady, vyhrabávají podzemní chodby)

Sarančata

Býložravá. Na hlavě

krátká tykadla.

(louky, pole apod.)

Kobylky

Všežravé. Na hlavě

dlouhá tykadla.

(louky, zahrady apod.)

kráčivé

nohy

stehno holeň

křídla


8. řád : STEJNOKŘÍDLÍ

Vnější cizopasníci, kteří žijí na rostlinách. Živí se

sáním šťáv z rostlin. Oslabují tak a ničí pěstované

kulturní rostliny (ovocné stromy, zeleninu, okrasné

byliny). Mnohé druhy produkují vosk.



A. KŘÍSI

pěnodějka červená Nymfy se chrání pěnovitými obaly.

cikáda obecná Nymfy žijí několik let v půdě na kořenech

stromů. Samci vydávají silné cvrčivé zvuky.

B. MŠICE Velmi drobný hmyz (1-2 mm), který se za vhodných podmínek

rychle rozmnožuje - neoplození dospělci (i larvy) rodí živé larvy.

Dospělci mohou být okřídlení i bez křídel. Bodavě sacím

ústrojím vysávají šťávy z napadených rostlin. Ze zadečku

vytlačují sladkou medovici (symbióza s mravenci).

mšice maková Cizopasí na mnoha rostlinách.

mšice zelná Cizopasí na košťálové zelenině = zelí, kedluben, květák, kapusta, …

vlnatka krvavá (na jabloních), molice skleníková (na muškátech), puklice švestková (na švestkách).

9. řád : PLOŠTICE

Hmyz, který žije ve vodě i na souši (pole, louky, křoviny,…,

ale i v naše domácnosti). Existují druhy cizopasné i dravé.


dospělci

Většinou okřídlení dospělci mají silně zploštělé tělo. Přední pár

křídel jsou polokrovky (= část křídla je kožovitá a volný okraj

je blanitý). Mezi polokrovkami mají drobný štítek. Zadní pár

křídel je celý blanitý. Bodavě sacím ústrojím sají tekutiny z těl

živočichů nebo rostlin.


SUCHOZEMSKÉ druhy Při ohrožení vylučují páchnoucí výměšky.

dravá zákeřnice červená

štítek

polokrovky

mšice

okřídlený

dospělec

dospělec

cikády

larva

cikády

Bezkřídlí dospělci mají noční

aktivitu. Sají krev spících

savců a ptáků (i lidí).

štěnice domácí ruměnice pospolná kněžice páskovaná

Býložravá. Vysává

semena lip,…. Tvoří

nápadné kolonie.

Býložravá. Častá na květech

rostlin miříkovitých (bršlice,

petržel, bedrník, mrkev,…)


VODNÍ druhy Okřídlení (létající) dospělci i larvy dýchají vzdušnicemi (vzduch).

10. řád : BLECHY

Bezkřídlí vnější cizopasníci, kteří jsou přizpůsobeni k životu

v srsti savců a v peří ptáků. Dospělci sají krev svých hostitelů.

Hmyz s proměnou dokonalou:

dospělci

Drobní bezkřídlí dospělci mají tělo silně z boků zploštělé.

Třetí pár nohou jsou nohy skákací. Bodavě sacím ústrojím

sají krev a šíří mezi lidmi zárodky nebezpečných nemocí

(ve středověku např. moru).

larvy

Larvy mají červíčkovitý vzhled. Žijí v doupatech savců a v

hnízdech ptáků. Živí se organickými zbytky.


blecha obecná (lidská)

11. řád : SÍŤOKŘÍDLÍ

Dospělci i larvy jsou draví - loví jiný hmyz. Mají

mimotělní trávení a kořist vysávají.


dospělci

Okřídlení dospělci pomalu a třepotavě létají. Blanitá

křídla mají výraznou a hustou žilnatinu. Oba páry

křídel v klidu střechovitě skládají nad zadečkem.


zlatoočka zelená

Průhledná a duhově zbarvená křídla;

zlaté oči; dospělci často přezimují mezi

okny; dospělci i larvy vysávají mšice.

mravkolev běžný

Dravé larvy s mohutnými kusadly budují

jamky v písku – loví a vysávají mravence.

mravkolev běžný

Larva mravkolva se silnými

dutými kusadly.

zlatoočka zelená

blecha

bruslařka obecná vodoměrka štíhlá splešťule blátivá znakoplavka obecná

Dravá. Běhá po

hladině rybníků. Dravá. Běhá po

hladině rybníků.

Dravá. Na dně

bahnitých rybníků.

První pár nohou

je klešťovitý.

Dravá. Pod vodní

hladinou, 3-tí pár

nohou je veslovací.


12. řád : MOTÝLI


dospělci

Blanitá křídla dospělců jsou pokryta šupinkami, které

vytváří na křídlech druhově specifické kresby (druhová

příslušnost, maskování, odstrašování ptáků). Barva vzniká

odrazem a lomem světla na šupinkách. Živí se nektarem

z květů. Mají sací ústrojí s dlouhým svinutým sosákem.

larvy = housenky

Mají protáhlé tělo. Na krátké hrudi jsou 3 páry krátkých

nohou. Dlouhý zadeček podpírají nečlánkované panožky.

Jsou velmi žravé - okusují listy rostlin (kousací ústní ústrojí).


DENNÍ MOTÝLI

otakárek fenyklový

jasoň červenooký

babočka admirál

babočka paví oko

babočka kopřivová

bělásek zelný

(larvy na košťálové zelenině)

žluťásek řešetlákový okáč prosíčkový

modrásek obecný

dlouhozobka svízelová

NOČNÍ MOTÝLI

lišaj svlačcový

přástevník medvědí

bekyně mniška

(larvy ožírají jehličnany)

vřetenuška obecná

martináč hrušňový

píďalka zhoubná

(odměřovací pohyb larev)

mol šatní (larvy ničí vlněné textilie)

obaleč jablečný

(larvy způsobují červivost jablek)

dospělec - otakárek fenyklový

panožky

larva

kukla

lišaj

svlačcový

babočka

kopřivová

babočka

paví oko

babočka

admirál žluťásek

řešetlákový

přástevník

medvědí

okáč

prosíčkový

bělásek zelný

jasoň červenooký


13. řád : BROUCI

Hmyz s „opancéřovaným“ tělem; popsáno 350 000 druhů.

Druhy masožravé (loví drobné živočichy), býložravé

(okusují listy a plody rostlin) i všežravé.


dospělci

Přední pár křídel tvoří tuhé krovky vyztužené chitinem.

Při pohybu po zemi chrání krovky zadeček i druhý pár

(blanitých) křídel. Na hrudi mají nápadný plochý štít.

Dospělci i larvy všech brouků mají kousací ústní ústrojí.


Masožraví (draví) brouci:

svižník polní - rychle běhají a krátce létají; velká kusadla

střevlík fialový - noční lovci, rychle běhají a nelétají; silná kusadla,

střevlík měděný

potápník vroubený - vodní - veslovací nohy, dravé vodní larvy

světluška větší - noční, samice nemají krovky; svítící aparát na zadečku

slunéčko sedmitečné - dospělci i larvy loví mšice

hrobařík obecný - dospělci zahrabávají mrtvolky myší, larvy se živí hnijícím masem

Býložraví brouci:

páteříček obecný - častý na květech, dospělci - měkké krovky;

kovařík zelenavý - larvy „drátovci“ žijí v půdě a ožírají kořínky rostlin

chrobák lesní - zahrabávají výkaly kopytníků do půdy a do výkalů kladou vajíčka

roháč obecný - samci s mohutnými kusadly – souboje o samice

chroust obecný - larvy žijí 3 roky v půdě - ožírají kořínky rostlin

zlatohlávek zlatý - larvy žijí v trouchnivějícím dřevě i v kompostu

tesařík obecný - larvy žijí ve dřevě

mandelinka topolová - kovově lesklí dospělci

mandelinka bramborová - larvy i dospělci ožírají listy brambor

nosatec lískový - larvy vyžírají lískové oříšky

lýkožrout smrkový - vyhlodávají pod kůrou smrků chodby – požerky

chroust obecný

dospělec a larva

„ponrava“

štít

krovky

samec roháče larvy brouků

blanitá

křídla

mandelinka

bramborová

svižník polní potápník vroubený

tesařík obecný

kusadla

slunéčko sedmitečné

střevlík fialový

hrobařík obecný

krovky


14. řád : DVOUKŘÍDLÍ

Z pohledu člověka jsou mnohé druhy užitečné (opylovači

nebo rozkladači) a jiné zase škodlivé (přenašeči nemocí,

poškozují chov dobytka nebo pěstované rostliny).


dospělci

Dospělci mají pouze přední pár blanitých křídel.

Zadní pár zakrněl do podoby malých kyvadélek.

Mají bodavě sací nebo lízavě sací ústní ústrojí. Sají

nebo lížou tekutou potravu (krev živočichů, květní

nektar, tekutiny z povrchu těl živočichů i člověka).

larvy Červíčkovité larvy jsou beznohé. Vyvíjí se v bahně,

ve vodě, ve zdechlinách nebo v těle živých rostlin a

živočichů.


roupec sršňový

pakomár kouřový

neškodný, larvy

„patentky“ se

vyvíjí ve vodě

bzikavka dešťová ovád hovězí

masařka obecná bzučivka zlatá moucha domácí

pestřenka rybízová komár pisklavý vrtule třešňová

tiplice zelná

neškodná

Samice sají krev lidí i

zvířat; larvy žijí v bahně.

Samice sají krev lidí i

zvířat.

Draví. Loví včely,

vosy a jiný hmyz.

Klade vajíčka do

potravin, šíří nemoci.

Rodí živé larvy do hnijícího masa.

Larvy rozkládají zdechliny.

Larvy se vyvíjí v hnijícím mase -

rozkládají zdechliny. Využití

v lékařství při odstraňování

odumřelých tkání.

Samice sají krev lidí i zvířat - šíří

nemoci. Larvy se vyvíjí ve vodě.

Napodobují zbarvením

vosy a včely. Neškodné.

Larvy způsobují

„červivost“ třešní.


15. řád : BLANOKŘÍDLÍ

Mezi blanokřídlými jsou nejen důležití opylovači rostlin

(včela, čmelák) a hubitelé hmyzích škůdců (lumek), ale

také i škůdci, jejichž larvy okusují listy stromů (pilatka).


dospělci

Blanitá křídla jsou poměrně malá, řídce žilkovaná a nestejně velká.

Zadní pár křídel je výrazně menší než přední pár. Na zadečku

samic je kladélko, které je u neplodných samic (vos a včel)

přeměněné v žihadlo. Mají kousací nebo lízací ústní ústrojí.

larvy

Larvy jsou podobné beznohým housenkám. Larvy pilatek a pilořitek

však nohy mají.

Poznej dospělce:

MRAVENCI

Společenský hmyz, který žije v koloniích = mraveništích.

Při rojení opouštějí kolonii mladí okřídlení a plodní

samci a samice. Po páření oplozená samice zakládá

novou kolonii. Samci hynou. Různé druhy si budují mraveniště odlišným způsobem

a na druhově typických místech.

královna = plodná samice (1)

dělnice = neplodné bezkřídlé samice

Budují a chrání mraveniště, zajišťují potravu, pečují o

larvy, které se líhnou z vajíček snesených královnou.

VOSY

Společenský hmyz, který žije v koloniích.

Budují kulovitá hnízda z papíroviny

(=rozžvýkané dřevo) a uvnitř hnízda jsou papírové

plásty s buňkami. V buňkách odchovávají beznohé

larvy.

Dospělci mají černožluté varovné zbarvení. Samice mají na

zadečku žihadlo s jedovou žlázou. Živí se ovocem a své

larvy krmí hmyzem. Zimu přežívají pouze mladé oplozené

samice – budoucí zakladatelky nových kolonií v příštím roce.

čmelák zemní

mravenec obecný,

okřídlená plodná

samice – královna

mravenec žahavý mravenec obecný mravenec lesní

Velký černo-červený

druh; vysoká mraveniště

z jehličí na okraji lesa

Drobný rezavý druh;

dělnice mají žahadlo

a bolestivě bodají.

Menší hnědavý a hojný druh.

Mraveniště v podobě hlinitých

kopečků nebo je skryté pod

kameny.

sršeň obecná,

mohutné hnízdo s

plásty z papíroviny


VČELY A ČMELÁCI

Společenský i samotářský hmyz. Nejdůležitější opylovači.

Dospělci mají nápadně ochlupené tělo. Neplodné samice

(dělnice) mají žihadlo. Jejich 3 pár nohou jsou nohy

sběrací uzpůsobené pro sběr a přenos pylu.

včela medonosná Chována lidmi v úlech pro med, vosk, mateří kašičku.

Společenský hmyz, který tvoří kolonie = včelstva = roje

matka = plodná samice, snáší vajíčka

trubci = plodní samci

dělnice = neplodné samice Žijí jen 4 týdny; sbírají pyl a nektar; krmí larvy, matku i trubce;

budují z vosku plásty s šestibokými buňkami, do

kterých ukládají nektar a pyl, ale také v nich odchovávají larvy.

samotářské včely - např. pískorypky, čalounice, zednice, drvodělky, ... (nepoznávat)

sršeň obecná vosa útočná vosa saská vosík skvrnitý

Malé otevřené hnízdo

zavěšené na stopce

(s jediným plástem).

Největší vosa, obrovské

hnízdo v dutém stromě. Staví si hnízdo ukryté

většinou v zemi.

Zavěšené kulovité

hnízdo na trámu na

půdě.

dělnice matka trubec

Včelí plast s buňkami.

Šupinky vosku vylučují dělnice

mezi články na zadečku.

drvodělka fialová zednice rezavá pískorypka plavá

hrudka pylu

sběrací noha


čmeláci Zavalití čmeláci jsou silně chlupatí. Zimu přežívají pouze oplozené samice. Na jaře

zakládají samice malé kolonie, které jsou ukryté v zemních dírách.

čmelák zemní, (č. luční, zahradní, polní, skalní, …)

DALŠÍ BLANOKŘÍDLÍ

žlabatka růžová - larvy žlabatky vytváří na růži šípkové hálky tzv. mechové růžičky.

čmelák zemní čmelák polní čmelák skalní

lumek velký pilatka zelená pilořitka velká

Samice kladou dlouhým

ostrým kladélkem vajíčka

do larev pilořitky ve

dřevě. Larva lumka

cizopasí v larvě pilořitek.

Larva pilořitky vrtá ve

dřevě jehličnanů dlouhé

chodbičky (a tím dřevo

znehodnocuje).

Larva (housenice)

pilatky ožírá listy a

květy rostlin.

kladélko

kladélko


7. OSTNOKOŽCI

Starobylí bezobratlí živočichové s paprsčitě souměrným tělem.

Žijí na dně moří.

Obecná stavba těla ostnokožců:

1. HVĚZDICE

Tělo má podobu pěticípé (nebo vícecípé) hvězdy, které

je tvořené 5 (nebo 10) silnými rameny.

Pohybují se pomalu pomocí mnoha drobných

panožek na spodní straně ramen, které se naplňují

vodou z vodních cév.

Dravci. Většinou se živí mlži. Potravu tráví ve

vychlípitelném žaludku.

Např. hvězdice hrabavá, obrovská, uzlovitá, vzácná,…

2. HADICE

Z malého a okrouhlého tělního terče hvězdicovitě

vyrůstá 5 velmi dlouhých, tenkých a ohebných

ramen.

Velmi rychle se pohybují „skoky“ po dně pomocí

ramen.

Při napadení odvrhují ramena. (která regenerují)

Dravci.

Např. hadice dlouhoramenná, obecná, křehká, …

hvězdice obrovská

hadice dlouhoramenná

kostra

ježovky

Paprsčitě souměrné tělo

Tělo může mít kalichovitý, terčovitý, kulovitý

hvězdicovitý, ale i válcovitý tvar.

Ústní otvor

Ústní otvor mají na spodní straně těla a řitní otvor

na horní straně.

Podkožní krunýř

V podkoží mají vápenité destičky, které mohou

splývat v podkožní krunýř. Z destiček často vybíhají

na povrch těla ostny a hroty.

Ambulokranální systém

V těle mají zvláštní systém kanálků a baněk

naplněný vodou („vodní cévy“), který umožňuje

pohyb, plní také dýchací, vylučovací aj. funkce.

Regenerace

Po ztrátě části těla (např. ramene) vykazují velkou

schopnost regenerace a chybějící část těla dorůstá.


3. JEŽOVKY

Tělo mají téměř kulovité a je pokryté pohyblivými

dlouhými ostny.

Vápenaté destičky srůstají a tvoří pevnou vnější

kostru.

Pohybují se pomalu pomocí pohyblivých ostnů.

Živí se drobnými živočichy a odumřelými

organismy.

Např. ježovka dlouhoostná, ježovka fialová, křehká,

velká,…

4. SUMÝŠI

Tělo je protáhlé válcovité („mořské okurky“) a je

dvoustraně souměrné.

Pohybují se pomalu smršťováním mohutné tělní

svaloviny.

V nebezpečí často vyvrhnou část vnitřních orgánů

(které pak obnoví regenerací).

Živí se většinou drobnými organismy v bahně

(„bagrují“ dno).

Např. sumýš obecný, černý, …

5. LILIJICE

Nejstarší a původní skupina ostnokožců.

Tělo je kalichovité. Z těla paprsčitě vyrůstají tenká,

pohyblivá a ohebná keříčkovitá ramena.

Žijí přisedle (nebo se velmi pomalu pohybují po

dně).

Živí se detritem na mořském dně (= filtrují z vody

organické zbytky).

ježovka dlouhoostná

sumýš

lilijice středomořská

Documents

USPOŘÁDÁNÍ ŽIVÉHO SVĚTA · 2017-02-03 · Trávicí soustava zaþíná ústním otvorem (na konci vychlípitelného hltanu) na břišní stran tla . Potravu tráví působením