of 16 /16
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28 - ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje s okolím - fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací - působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu) - skládá se z mozku a míchy STAVBA Neuron, nervová buňka (cellula) - základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně je neuron, nervová buňka - jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály - přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost organismu na ně reagovat. - neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 J. E. Purkyně DENDRITY = krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé, směrem do mozku nebo do míchy), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk NEURIT AXON = dlouhý až 1m, počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard - vede vzruch z buňky (odstředivé, směrem z mozku nebo míchy) AXONOVÝ VÝBĚŽEK = spojuje tělo s axonem BUŇ.TĚLO = soma, obsahuje buněčné jádro BUNĚČNÍ JÁDRO = endoplasmatické retikulum,Golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy centrioly RENVIEROVY ZÁŘEZY = zrychlují vedení vzruchů, rozdělují myelinovou pochvu se schwannovymi buňkami MYELINOVA POCHVA = tuková látka, zabraňující šíření vzruchů mezi sousedními vlákny SCHVANNOVA BUŇKA = obtáčí se kolem axonu a vytváří myelin NERVOVÉ ZAKONČENÍ = synoptický knoflík (tvar knoflíku) - nemnoží se, pouze regenerují - jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za 1min.proteče mozkem skoro 1 l krve)

STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv (nervus olfaktorius) zaþíná tenkými vlákny, výběžky ichových buněk vytvářejí

  • Author
    others

  • View
    1

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of STAVBA - SoudomJolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33 I. þichový nerv...

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28

    - ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje

    s okolím

    - fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací

    - působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu)

    - skládá se z mozku a míchy

    STAVBA

    Neuron, nervová buňka (cellula)

    - základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně je neuron, nervová buňka

    - jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na

    speciální signály

    - přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost

    organismu na ně reagovat.

    - neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 J. E. Purkyně

    DENDRITY = krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé, směrem do mozku nebo

    do míchy), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk

    NEURIT – AXON = dlouhý až 1m, počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard

    - vede vzruch z buňky (odstředivé, směrem z mozku nebo míchy)

    AXONOVÝ VÝBĚŽEK = spojuje tělo s axonem

    BUŇ.TĚLO = soma, obsahuje buněčné jádro

    BUNĚČNÍ JÁDRO = endoplasmatické retikulum,Golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy

    centrioly

    RENVIEROVY ZÁŘEZY = zrychlují vedení vzruchů, rozdělují myelinovou pochvu se

    schwannovymi buňkami

    MYELINOVA POCHVA = tuková látka, zabraňující šíření vzruchů mezi sousedními vlákny

    SCHVANNOVA BUŇKA = obtáčí se kolem axonu a vytváří myelin

    NERVOVÉ ZAKONČENÍ = synoptický knoflík (tvar knoflíku)

    - nemnoží se, pouze regenerují

    - jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za 1min.proteče mozkem

    skoro 1 l krve)

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29

    Gliové buňky (glie, neuroglie)

    - drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru vyplňující prostory mezi nervovými buňkami

    - tvoří "kostru" nervové tkáně

    - nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony a fagocytují poškozené

    buňky, odvádí odpadní látky

    - je jich 10x více než neuronu

    - typy glií:

    Astrocyty: skelet NS, mají hodně výběžků, dotýkají se cévy a neuronu – zprostředkovávají metabolismus

    Oligodendroglie: tvoří myelinovou pochvu Mikroglie: schopny fagocytózy a měňavkovitého pohybu, zajišťují imunitu

    Velikost nervových buněk

    - jsou různě veliké a různých tvarů

    - velikost se pohybuje od 7 tisícin milimetru až 150 tisícin milimetru

    Vzruch

    - rychlost přenosu vzruchu je až 120m/s

    - spojení dvou neuronu se děje díky SYNAPSÍM

    - na jednom neuronu je až několik tisíc synapsí

    - jednosměrné vedení vzruchu

    REFLEX

    - reakce organismu na změnu prostředí

    - tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka ( 1749 – 1820 )

    Reflexní oblouk

    - děj při kterém se přenáší signál z čidla nervovou drahou

    k výkonnému orgánu

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 30

    Skládá se z 5 částí:

    1. receptor = příjem, podráždění

    2. dostředivý nerv = vede vzruch do CNS

    3. CNS = zpracování informace

    4. odstředivý nerv = vede nerv z CNS

    5. efektor = výkonný orgán (odpověď na podráždění)

    Nepodmíněny a podmíněný reflex:

    -tyto děje rozdělil a popsal do dvou skupin, fyziolog Ivan Petrovič Pavlov ( 1849 – 1936 )

    Nepodmíněný R

    jsou vrozené (zaznamenán v genetickém kódu) jsou v šedé hmotě všech částí ústřední nervové soustavy mimo kůru koncového mozku vždy stejná reakce (podráždění rohovky – mrknutí) nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy rozmnožovací, sebezáchovy (instinkty)

    Podmíněný R

    získané učením během života centrum v mozkové kůře vznik na základě určitého podnětu (světlo, zvuk, určitá osoba……) po vynechávání určitého podnětu reflex časem vymizí

    Dělení reflexů podle:

    ČIDLA

    exteroreceptivní (kožní čidla, zrak, chuť, čich) interoreceptivní (podněty uvnitř organismu) propioreceptivní (podněty ve svalech, šlachách a kloubech)

    CENTRA

    extracentrální (reflexy axonové, uzlinové) centrální (reflexy míšní a mozkové)

    VÝKONNÉHO ORGÁNU

    somatické (tělové) autonomní (vegetativní)

    VZNIKU

    nepodmíněné (vrozené) podmíněné (získané)

    CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

    - rozděluje se na MÍCHU a MOZEK

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 31

    Mícha (medulla spiralis)

    - je to provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu

    - je asi 40 - 45 cm dlouhý, v krční části má v nejširším místě v horním oddílu bederním průřez

    asi 12x8,5 mm

    - je centrem jednoduchých reflexů, např. obranného reflexu nebo erekce

    - horní konec přechází v prodlouženou míchu ( část mozku )

    - dolní konec končí v úrovni druhého bederního obratle

    - z míchy odstupuje 31 párů míšních nervů

    - na průřezu míchy rozlišujeme centrální kanálek obklopený šedou hmotou a okolo ní bílou

    hmotu

    šedá hmota je tvořena těly neuronů a krátkými dendrity (výběžky), vybíhá v přední míšní rohy, spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají

    míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory

    bílá hmota tvoří jí neurity (AXON) s myelinovou pochvou, tvoří ji svazky vláken, které vytvářejí vzestupné dráhy předávající impulsy do vyšších částí

    CNS a sestupné dráhy přivádějící z vyšších částí CNS podněty pro činnost

    motorických buněk (vědomé a chtěné pohyby)

    - jsou smíšené, odstředivé (od receptorů vstupují do zadní části hřbetní míchy) a dostředivé

    (vstupují z přední části míchy a v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními)

    Mozkomíšní mok

    = liguor cerebro spinalis

    = čirá kapalina, obsahuje bílkoviny, 130-150 ml

    = denně vznikne 500 ml

    funkce – ochranná, nadlehčuje mozek, odvádí metabolické zplodiny z mozku,chrání, tlumí

    nárazy, imunitní funkce

    Centrální kanálek (canalis centralis) – úzký, v krční oblasti je často druhotně uzavřen

    Míšní nervy (nervi spinalis)

    Nervová pleteň krční (plexus cervicales)

    vzniká spojením 1. -4. krčního nervu její větve vedou k některým svalům a kůži nejvýznamnější je dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus), který sestupuje

    mezihrudím až k bránici a zprostředkovává brániční dýchání.

    Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)

    spojení předních větví 5. - 8. krčního nervu a částečně 1. hrudního nervu nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku a svaly volné

    horní končetiny (např. nerv vřetenní, středový a loketní, které dosahují až na prsty

    ruky)

    Nervy hrudní netvoří pleteně a nespojují se s předními větvemi 12 párů, probíhají mezi žebry nervy mezižeberní (n. intercostales) se rozvětvují ve svalech hrudní a břišní stěny a v

    kůži přední strany trupu.

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 32

    Nervová pleteň bederní (plexus lumbalis)

    přední větve 1. - 4. nervu bederního inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna a zevní pohlavní orgány největší je nerv stehenní, který se větví na přední straně stehna.

    Nervová pleteň křížová (plexus sacralis)

    tvoří ji 5. nerv bederní a 1. -3. nerv křížový nejvýznamnější je nerv sedací (n. ischiadicus), který sbíhá po zadní straně stehna a v

    zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový, které dosahují až na prsty nohy.

    Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)

    tvořená všemi křížovými nervy inervuje svaly pánevního dna a orgány malé pánve

    Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)

    drobné kostrční nervy inervují anální otvor.

    Nervy hlavové ( nervi cranialis) připojují ke spodině mozku kořeny, které mají vlákna většinou pouze jednoho typu

    (senzorická vlákna)

    rozvětvují se v oblasti hlavy a krku smíšené, odstředivé a dostředivé zásobují hlavně smyslové orgány a svaly na hlavě

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33

    I. čichový nerv (nervus olfaktorius)

    začíná tenkými vlákny, výběžky čichových buněk vytvářejí pleteně a z nich vznikají čichové nervy a vstupují do nitrolebního prostoru a vedou do výběžků do mozkové

    kůry

    senzitivní nervy

    II. zrakový nerv (nervus optikus)

    obsahuje nervový vlákna a ta vedou z buněk sítnice, vystupují ze zadního pólu oka a jdou do nitrolebního prostoru a pokračují přes zkřížení do zrakových center

    je součástí CNS

    III. okohybný nerv (nervus okulomotorius)

    odstředivý, eferentní motorická vlákna se dělí ke svalům vegetativní vlákna jdou ke svalům řasnatého tělíska a duhovky

    IV. kladkový nerv (nervus trochlearis)

    tenoučký nerv, jádro ve středním mozku, inervuje horní šikmý sval u oka

    V. trojklanný nerv ( nervus trigeminus)

    nejsilnější hlavový nerv inervuje obličejovou část hlavy smíšený nerv ze tří částí:

    1. větev odstředivá – od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene

    2. větev dostředivá – receptor ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti

    3. větev smíšená - dostředivá = dolní čelist, jazyk a krajina spánková

    - odstředivá = svaly žvýkací

    VI. odtahující nerv ( nervus abducens)

    vstupují do očnice, vedou vzruchy ke svalům, které zabezpečují pohyb oční koule, při poškození = šilhání ( strobismus)

    VII. lícní nerv ( nervus fascialis)

    vede motorická vlákna k mimickým svalům senzitivní vlákna ze zevního sluchovodu, chuťových buněk vegetativní vlákna k slzné žláze a slinné žláze a žlázkám dutiny nosní při poškození ztráta mimiky na ½ obličeje

    VIII. sluchověrovnovážný nerv ( nervus vestibulokochlearis)

    má 2 části - sluchovou a rovnovážnou

    IX. jazykohltanový nerv ( nervus glozofanrygeus)

    obsahuje smíšený nerv inervuje zadní 1/3 jazyka, hltanu, příušní žlázu umožňuje polykání

    X. bloudivý nerv ( nervus vagus)

    smíšený nerv, inervuje útroby na krku, břiše, hrudníku, vede na krku, vystupuje v hrdelní jamce do hrudníku a s jícnem do dutiny břišní

    motorická vláka - svaly hrtanu a hltanu

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 34

    vegetativní vlákna - hladká svalovina, žláza senzitivní vlákna - z orgánů - orgánová bolest

    XI. přídatný nerv ( nervus akcesorius)

    motorická vlákna inervuje některé svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový

    XII. podjazykový nerv ( nervus hypoglossus )

    jádro v prodloužené míše a rozvětvuje se na svalech jazyka

    Nervy vegetativní ( autonomní) starají se o automatickou regulaci našich orgánů bez našeho vědomí (srdce, plíce,

    žaludek….)

    skládají se z motorických nervů spojujících s ostatními orgány mají dvě skupiny

    nervy sympatické nervy parasympatické

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 35

    NERVY SYMPATICKÉ

    vychází z krční, hrudní a bederní spolu z míšními nervy jsou podél páteře, vzájemně propojeny s nervovými vlákny = sympatický kmen krční sympatikus inervuje svalovinu cév, krku, oko, žlázy hlavy a krku, srdeční

    svalovinu

    hrudní sympatikus - plíce, bronchy, pleteně podél cév, stěna trávicí trubice bederní sympatikus - ledviny, vnitřní pohlavní orgány, v pánvi se přidávají k

    parasympatiku a tvoří pleteně drážděn při stresu, zátěži rozhodování

    NERVY PARASYMPATICKÉ

    vystupuje z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy s III. hlavovým nervem vede ke svalům oka s VII hlavovým nervem vede ke slinným a slzným žlázám s IV hlavovým nervem vede k příušní žláze s X hlavovým nervem vede k průdušnici, cévám, srdci, zažívacímu traktu až k horní

    části močovodu a ledvinám

    Mozek (encephalon) - je uložen v dutině lební, o váze asi 1 300g (při narození asi 400g)

    - nejsložitější orgán v celé nervové soustavě a celého lidského těla

    - je chráněn 3 plenami jako mícha:

    1. tvrdá plena = cévy, tuk a vazivo (pod ní 2 pleny měkké) 2. pavučnice (arachnoidea) = bezcévnatá 3. omozečnice = bohatá cévami

    - prostor mezi omozečnicí a pavučnicí je vyplněn mozkomíšním mokem

    (chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy)

    Stavba mozku:

    PRODLOUŽENÁ MÍCHA (medulla oblongata)

    VAROLŮV MOST (pons varoli)

    MOZEČEK (cerebellum)

    STŘEDNÍ MOZEK (mesencephalon)

    MEZIMOZEK (diencephalon)

    KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 36

    1. PRODLOUŽENÁ MÍCHA

    pokračováním míchy páteřní uvnitř je IV. mozková komora vystupuje z ní 7 párů mozkových nervů jsou zde centra retikulární formace (řízení dýchání, krevního tlaku, pohyby trávícího

    ústrojí…)

    vůlí neřízené pohyby – polykání, kýchání, kašlání, zvracení

    2. MOZEČEK

    složení: z 2 hemisfér spojených červem mozečkovým kůra mozečková (na povrchu šedá hmota, silně zbrázděná závity, uvnitř bílá hmota, která se rozbíhá do

    závitů)

    je reflexní pohybové ústředí: regulace svalového napětí, koordinace pohybů, udržení rovnováhy

    3.VAROLŮV MOST

    tvoří val nad prodlouženou míchou, spojuje koncový mozek s mozečkem složení: hlavně ze vzestupných a sestupných mozkových vláken také i části šedé

    hmoty (zde se kontrolují žlázy, které produkují sliny a slzy)vystupuje z něj trojklaný

    nerv

    podněty aktivuje Ret.formace mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavu, pokud podněty ochabnou, dochází ke spánku.

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 37

    4. STŘEDNÍ MOZEK

    nejmenší oddíl mozku, skrytý mezi mostem a mezimozkem složení:

    - sylviův kanálek – prochází středem, má kolem sebe šedou hmotu čtverohrbolí – na horní

    straně, končí zde část zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty začínají 2 páry

    okohybných nervů stonky mozkové – ve spodní straně středního mozku, z bílé hmoty,

    spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva

    5. MEZIMOZEK

    uložen mezi hemisférami koncového mozku je v něm III. komora mozková - spodina komory je tvořena tenkou stěnou z šedé

    hmoty - hypotalem

    podvěsek mozkový je stopkou připojen k šedé hmotě v komoře (hypotalamu) šišinka – připojuje se na strop hypotalemu hypotalem – má reflexní centra (řídí teplotu, množství vody, spánek, bdění, látkovou

    výměnu)

    stěny mezimozku: jsou silné, vejčitý tvar = talamy talamy – složené hlavně ze šedé hmoty, jsou převodním ústrojím pro četná nervová

    vlákna, jdoucí ke koncovému mozku

    6. KONCOVÝ MOZEK

    někdy nazýván přední mozek, velmi vyvinut složení: 2 polokoule (hemisféry)

    pravá je umělecká, syntéza podnětů levá je technická

    lalok čelní, temenní, týlní a spánkový čichový mozek – na spodní ploše čelních laloků obou hemisfér mozkomíšní mok – v každé dutině uvnitř hemisféry, k mozku se dostává přes 4

    komory

    limbický systém – tvoří ho mezimozek a části pláště, vytváří límec mozkové tkáně kolem mozkového kmene, zajišťuje komplexní instinktivní chování – sídlo emocí,

    také zajišťuje ukládání paměťových stop a na základě zkušeností pomáhá dotvářet

    vrozené prvky chování

    Kůra předního mozku: spojena s dostředivými a odstředivými dráhami, registrují se zde

    reflexy – vznik podmíněných reflexů

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 38

    Sledování činnosti CNS elektrodami na povrchu hlavy (EEG = elektroencefalogram) slouží k posouzení stavu mozku a jeho poruch

    Bdění stav, kdy organismus komunikuje s okolím, retikulární formace a limbický systém

    udržuje mozkovou kůru ve stavu bdělosti

    Spánek období zotavení organismu novorozenec = 20 hodin dospělí = 8 hodin zpomalení činnosti vnitřních orgánů útlum mozkové kůry (některé orgány zůstávají v činnosti =

    strážné body = probuzení)

    má cyklický charakter: 1. telencefalický spánek (NREM, klidový)

    útlum mozkové kůry (beze snů) začátek spánku (opakuje se 4 – 5 x, po 60 – 90 minutách)

    2. rhombencefalitický spánek (REM, paradoxní)

    u dětí převažuje, u dospělích ¼ celkové doby rychlé pohyby očí, sny mozek třídí informace a ukládá je existují další formy spánku

    hypnoticky (sugesce) narkotický

    Vlivy působící na nekvalitní spánek: stres (zaměstnání, rodina) bolestivé stavy (po úraze, operaci, nemoc) pobyt v cizím prostředí (internát, dovolená, nemocnice) narušený biorytmus (směnný provoz, cestování) zdřímnutí (po obědě, před večerem) kofein (nepít 4 – 6 hodin před usnutím) alkohol (narušuje kvalitu spánku) nikotin (působí povzbudivě) cvičení (3 – 4 hodiny před usnutím) těžká jídla

    Naopak naučený rituál a vhodné prostředí zvyšují kvalitu spánku

    Typologie osobnosti podle vyšší nervové činnosti - první vědeckou typologii rozpracoval HIPOKRATES

    - staří Řekové měli rozdělení: KREV, SLIZ, ŽLUTOU a ČERNOU ŽLUČ

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 39

    Cholerik (žlutá žluč)

    silně vzrušivý, sklon k výbuchům hněvu a agrese těžko se ovládá a reaguje impulzivně, nerozvážně (proráží hlavou zeď) netrpělivý, panovačný, reaguje rychle

    Melancholik (černá žluč)

    pesimista se strachem z budoucnosti, smutně laděný miluje klid, nemá rád hluk a jakékoliv změny ve svém okolí obtížně navazuje kontakty, život pro něj bývá obtížný

    Flegmatik (sliz)

    vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný vykazuje stálost a spokojenost, chladnokrevnost až apatii neprojevuje se navenek, hlubší vztahy pouze k vybraným osobám je bez velkých životních ambicí a požadavků, nemá rád změny

    Sangvinik (krev)

    přiměřená reaktivita, na slabé podměty reaguje slabě, na silné silně je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný, nestálý, lehkovážným optimista

    C.G.Jung rozdělil základní typy na INTROVERT a EXTROVERT

    Introvert

    myšlení -říká, že něco existuje cítění – říká, odkud to pochází a kam to směřuje

    Extrovert

    myšlení – říká, co to je cítění – říká jakou to má hodnotu a jaký význam

    Učení souvisí se zvládnutím mechanismu řeči a paměti psychologie má nejlepší výsledky v této oblasti – jediná ucelená

    koncepce – učení souvisí s technikou učení

    učení je adaptivní změna chování vlivem vnější situace je to vše, co získáváme, jako zkušenost schopnost učení je vrozená, jako důsledek lidských potřeb – rozvíjí se chápáno, jako synonymum pro celý lidský život

    Úrovně učení:

    pudová úroveň (u zvířat) emocionální úroveň (zkresluje naše znalosti o světě) racionální úroveň (rozumová úroveň)

    Fáze učení:

    „úplná nevědomost“ – „dokonalá vědomost“

    I. motivační

    II. poznávací – seznámení s problémem (vědecký)

    III. výkonová

    IV. kontrolní

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 40

    Motivační:

    čím větší motivace, tím větší aktivita uvědomění vnitřních i vnějších pohnutek, které mě dovádí k řešení

    Poznávací:

    začátek pronikání do uč. materiálu aplikace zkušeností a získávání dalších informací a prostředků k jejich řešení utváří se různé hypotézy řešení, ty se i prověřují tápání, hledání

    Výkonová:

    fáze, kdy jsem pochopil a vyřešil problém, osvojil si učební materiál a zařadil ho do soustavy předcházejících poznatků

    často touto fází učení končí

    Kontrolní (ověřovací):

    kontrola výsledku např. aplikace osvojených vzorců, řešení dalších úloh na stejném základě

    Druhy učení:

    Podle obsahu:

    intelektuální (základní – pamětní nebo myšlenkový ráz) - osvojování vědomostí motorické (osvojování různých zručností a motor. návyků) sociální (osvojování typických forem spol. chování)

    Faktory ovlivňující průběh a vývoj učení:

    trvání (P), efektivita (výsledek) činitelé všechny vlivy působící na učícího se všechny způsoby a metody uplatňované při učení tělesný stav (svěžest, zdraví, neuspokojené tělesné potřeby) psychický stav (city, stav pozornosti)

    Charakterově – volné vlastnosti - v postoji k učení – svědomitost, soustavnost – x – lenost, vyhýbání se učebním povinnostem

    - v průběhu učení – důkladnost, houževnatost, vytrvalost – x – nepořádnost, povrchnost,

    pomalost, nedbalost, rychlé znechucení, malá houževnatost, ...

    a) motivace:

    uvědomělá pohnutka – jeden z nejvlivnějších faktorů (činitelů) – vyšší zájem, lepší výsledky

    b) aktivita:

    vnitřní aktivita – vliv na kvalitu učení co největší počet zapojených analyzátorů do učení využívání logické paměti (myšlení) vyčleňování opěrných, hlavních bodů kostra učiva začleňování učiva vytvoření stručného výtahu

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 41

    reprodukce vlastními slovy další případy

    c) subjektivní vztah k učební látce:

    oblíbení, neoblíbení předmětu d) mikroklima:

    prostředí, kde se učím kvalita, vlhkost, teplota, proudění vzduchu kvalita osvětlení hlučnost prostředí zhoršené mikroklima – únava, ...

    e) délka učení (30 – 60 min):

    čím mladší organismus, tím kratší pauza nastává ochranný útlum další učení je neefektivní při prvních známkách únavy – přestávka

    f) předcházející a následující činnost:

    neblahý vliv předcházejícího předmětu na předmět nadcházející (př. Aj – N) nadcházející učení má neblahý vliv na učení předcházející

    Zapomínání během bdění je rychlejší, než zapomínání během spánku. Opakování:

    soustředěné rozložené v čase (účinnější), čím delší opakování, tím delší pauzy

    Obsah:

    orientační doplňující (opakování a zároveň rozšiřování) systematizující opakování (čím víc vědomostí, možno tvořit systém) opora o učební materiál bez opory – pokus o reprodukci (vlastními slovy)

    Soustavná aplikace vědomostí a dovedností v praxi je nejúčinnější prostředek proti

    zapomínání

    „Člověk se učí po celý život“

    Paměť je psychický proces, který odráží minulé prožívání a chování ve vědomí člověka umožňuje utvářet individuální zkušenost a psychický vývoj člověka vůbec. mnoho lidí si paměť představuje jako sklad – místo o určité velikosti, které se dá

    zaplnit bedničkami informací.

    Paměť je schopnost – u každého člověka je různá – dá se trénovat

    Teorie paměti:

    vzruch, stopa, dočasné nervové spoje, schopnost uchovávat nejlepší metoda učení je: učení – spánek – aktivita – učení nedoporučuje se: učení - aktivita – učení

    Fáze paměti:

    zpracování (vštípení) uchování v paměti (pamatování, podržení) vybavování

    Zapamatování (impregnace – prostoupení):

    vytvoření stop a dočasných spojů působením vnějších nebo vnitřních podmětů trvanlivost spojení závisí na intervenci citů (libost, nelibost)

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 42

    Citová hodnota:

    nelibé prvky se uchovávají hůře účastnění více receptorů = vyšší trvanlivost a tím lepší výsledek

    Zájmová hodnota zapamatovaného:

    roli hraje znalost významu a obsahu

    Názorná paměť:

    zraková, čichová, sluchová, pohybová paměť

    Slovně – logická paměť:

    je stálejší, komplexnější, schopnost orientace v životě

    Uchování (tenacita – houževnatost):

    čas, který uplyne od zapamatování, až po vybavení Opakování zabraňuje zápornému zapomínání

    Upotřebování nově nabytých poznatků v praxi

    Vybavování (výbavnost, reprodukce):

    aktivizace minulé zkušenosti uvědomování si toho, že přítomné prožívání není ve vědomí nové

    Základní druhy paměti:

    rozdělujeme paměť podle toho, jak se uskutečňuje zapamatování a vybavování:

    Neúmyslná paměť (bezděčná, mimovolná):

    jsou to zážitky, které jsme neměli v úmyslu si zapamatovat

    Úmyslná paměť:

    zapamatování je cílevědomé; záměrné zapamatování a vybavování

    Rozdělujeme

    jakým způsobem se myšlenkové operace účastní na zapamatování a vybavování:

    Logická paměť:

    Mechanická paměť:

    jeden prvek vybavuje prvek následující člen „A“ – spouštěcí podmět paměti

    Nejlepší je kombinace paměti logické a mechanické

    Podle délky trvání zapamatovaného (podle rychlosti zapomínání):

    Krátkodobá paměť: třídírna informací, trvá sekundy až minuty (např.záznam míjejících značek při

    cestě)

    Střednědobá paměť: trvá minuty až hodiny (např.dosavadní průběh cesty)

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 43

    Dlouhodobá paměť: depozitář vzpomínek podměty zapamatované na delší dobu – většina díky několikanásobnému

    opakování

    vybírá podstatné vztahy a uchovává je obsahově a logicky zpracované (například cizí píseň, ve které nerozumíte ani slovu)

    Základní typy paměti:

    Názorný typ: uplatnění první signální soustavy (představy, názorné podměty)

    Slovně – logický typ: pojmy, soudy, úsudky, myšlenky

    Emocionální typ: zkreslená představa o životě

    Technický typ: technická paměť prostorová orientace 3D

    Vlastnosti a individuální zvláštnosti paměti:

    rychlost zapamatování pohotovost vybavování šířka, tj.rozsah a přesnost zapamatování a vybavování trvání pamatování – délka uchování závisí na věku plastičnost nervové soustavy se mění věkem rozsah paměti se věkem zmenšuje

    Onemocnění N.S. - otřes mozku, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, neuralgie, ischias (houser- skřípnutí nervu)

    - bolesti hlavy, migréna, epilepsie (padoucnice), zánět mozkových blan (meningitis), zánět

    mozku (encefalitis)

    Degenerativní choroby NS

    Alzheimerova choroba roztroušená mozkomíšní skleróza Parkinsonova choroba( třes, tuhost) poruchy řeči- koktavost, dyslexie, dysgrafie…

    Duševní choroby

    neurózy (fobie, deprese…) psychózy- schizofrenie, paranoia, maniodepresívní psychóza

    Poruchy vyvolané duševními příčinami

    žaludeční neuróza, nespavost, nechutenství, mentální anorexie (bez poškození orgánů)

    žaludeční vředy, hypertenze, astma (s poškozením orgánů)