STAVBA - Soudom Jolana Fialov£Œ SOU Doma¥¾lice Prokopa Velik£©ho 640 Str£Œnka 33 I. £¾ichov£½ nerv (nervus

  • View
    1

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of STAVBA - Soudom Jolana Fialov£Œ SOU Doma¥¾lice Prokopa Velik£©ho...

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28

    - ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje

    s okolím

    - fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací

    - působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu)

    - skládá se z mozku a míchy

    STAVBA

    Neuron, nervová buňka (cellula)

    - základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně je neuron, nervová buňka

    - jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na

    speciální signály

    - přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost

    organismu na ně reagovat.

    - neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 J. E. Purkyně

    DENDRITY = krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé, směrem do mozku nebo

    do míchy), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk

    NEURIT – AXON = dlouhý až 1m, počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard

    - vede vzruch z buňky (odstředivé, směrem z mozku nebo míchy)

    AXONOVÝ VÝBĚŽEK = spojuje tělo s axonem

    BUŇ.TĚLO = soma, obsahuje buněčné jádro

    BUNĚČNÍ JÁDRO = endoplasmatické retikulum,Golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy

    centrioly

    RENVIEROVY ZÁŘEZY = zrychlují vedení vzruchů, rozdělují myelinovou pochvu se

    schwannovymi buňkami

    MYELINOVA POCHVA = tuková látka, zabraňující šíření vzruchů mezi sousedními vlákny

    SCHVANNOVA BUŇKA = obtáčí se kolem axonu a vytváří myelin

    NERVOVÉ ZAKONČENÍ = synoptický knoflík (tvar knoflíku)

    - nemnoží se, pouze regenerují

    - jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za 1min.proteče mozkem

    skoro 1 l krve)

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29

    Gliové buňky (glie, neuroglie)

    - drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru vyplňující prostory mezi nervovými buňkami

    - tvoří "kostru" nervové tkáně

    - nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony a fagocytují poškozené

    buňky, odvádí odpadní látky

    - je jich 10x více než neuronu

    - typy glií:

     Astrocyty: skelet NS, mají hodně výběžků, dotýkají se cévy a neuronu – zprostředkovávají metabolismus

     Oligodendroglie: tvoří myelinovou pochvu  Mikroglie: schopny fagocytózy a měňavkovitého pohybu, zajišťují imunitu

    Velikost nervových buněk

    - jsou různě veliké a různých tvarů

    - velikost se pohybuje od 7 tisícin milimetru až 150 tisícin milimetru

    Vzruch

    - rychlost přenosu vzruchu je až 120m/s

    - spojení dvou neuronu se děje díky SYNAPSÍM

    - na jednom neuronu je až několik tisíc synapsí

    - jednosměrné vedení vzruchu

    REFLEX

    - reakce organismu na změnu prostředí

    - tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka ( 1749 – 1820 )

    Reflexní oblouk

    - děj při kterém se přenáší signál z čidla nervovou drahou

    k výkonnému orgánu

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 30

    Skládá se z 5 částí:

    1. receptor = příjem, podráždění

    2. dostředivý nerv = vede vzruch do CNS

    3. CNS = zpracování informace

    4. odstředivý nerv = vede nerv z CNS

    5. efektor = výkonný orgán (odpověď na podráždění)

    Nepodmíněny a podmíněný reflex:

    -tyto děje rozdělil a popsal do dvou skupin, fyziolog Ivan Petrovič Pavlov ( 1849 – 1936 )

    Nepodmíněný R

     jsou vrozené (zaznamenán v genetickém kódu)  jsou v šedé hmotě všech částí ústřední nervové soustavy mimo kůru koncového mozku  vždy stejná reakce (podráždění rohovky – mrknutí)  nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy rozmnožovací, sebezáchovy (instinkty) 

    Podmíněný R

     získané učením během života  centrum v mozkové kůře  vznik na základě určitého podnětu (světlo, zvuk, určitá osoba……)  po vynechávání určitého podnětu reflex časem vymizí

    Dělení reflexů podle:

    ČIDLA

     exteroreceptivní (kožní čidla, zrak, chuť, čich)  interoreceptivní (podněty uvnitř organismu)  propioreceptivní (podněty ve svalech, šlachách a kloubech)

    CENTRA

     extracentrální (reflexy axonové, uzlinové)  centrální (reflexy míšní a mozkové)

    VÝKONNÉHO ORGÁNU

     somatické (tělové)  autonomní (vegetativní)

    VZNIKU

     nepodmíněné (vrozené)  podmíněné (získané)

    CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

    - rozděluje se na MÍCHU a MOZEK

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 31

    Mícha (medulla spiralis)

    - je to provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu

    - je asi 40 - 45 cm dlouhý, v krční části má v nejširším místě v horním oddílu bederním průřez

    asi 12x8,5 mm

    - je centrem jednoduchých reflexů, např. obranného reflexu nebo erekce

    - horní konec přechází v prodlouženou míchu ( část mozku )

    - dolní konec končí v úrovni druhého bederního obratle

    - z míchy odstupuje 31 párů míšních nervů

    - na průřezu míchy rozlišujeme centrální kanálek obklopený šedou hmotou a okolo ní bílou

    hmotu

     šedá hmota je tvořena těly neuronů a krátkými dendrity (výběžky), vybíhá v přední míšní rohy, spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají

    míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory

     bílá hmota tvoří jí neurity (AXON) s myelinovou pochvou, tvoří ji svazky vláken, které vytvářejí vzestupné dráhy předávající impulsy do vyšších částí

    CNS a sestupné dráhy přivádějící z vyšších částí CNS podněty pro činnost

    motorických buněk (vědomé a chtěné pohyby)

    - jsou smíšené, odstředivé (od receptorů vstupují do zadní části hřbetní míchy) a dostředivé

    (vstupují z přední části míchy a v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními)

    Mozkomíšní mok

    = liguor cerebro spinalis

    = čirá kapalina, obsahuje bílkoviny, 130-150 ml

    = denně vznikne 500 ml

    funkce – ochranná, nadlehčuje mozek, odvádí metabolické zplodiny z mozku,chrání, tlumí

    nárazy, imunitní funkce

    Centrální kanálek (canalis centralis) – úzký, v krční oblasti je často druhotně uzavřen

    Míšní nervy (nervi spinalis)

    Nervová pleteň krční (plexus cervicales)

     vzniká spojením 1. -4. krčního nervu  její větve vedou k některým svalům a kůži  nejvýznamnější je dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus), který sestupuje

    mezihrudím až k bránici a zprostředkovává brániční dýchání.

    Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)

     spojení předních větví 5. - 8. krčního nervu a částečně 1. hrudního nervu  nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku a svaly volné

    horní končetiny (např. nerv vřetenní, středový a loketní, které dosahují až na prsty

    ruky)

    Nervy hrudní  netvoří pleteně a nespojují se s předními větvemi  12 párů, probíhají mezi žebry  nervy mezižeberní (n. intercostales) se rozvětvují ve svalech hrudní a břišní stěny a v

    kůži přední strany trupu.

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 32

    Nervová pleteň bederní (plexus lumbalis)

     přední větve 1. - 4. nervu bederního  inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna a zevní pohlavní orgány  největší je nerv stehenní, který se větví na přední straně stehna.

    Nervová pleteň křížová (plexus sacralis)

     tvoří ji 5. nerv bederní a 1. -3. nerv křížový  nejvýznamnější je nerv sedací (n. ischiadicus), který sbíhá po zadní straně stehna a v

    zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový, které dosahují až na prsty nohy.

    Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)

     tvořená všemi křížovými nervy  inervuje svaly pánevního dna a orgány malé pánve

    Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)

     drobné kostrční nervy inervují anální otvor.

    Nervy hlavové ( nervi cranialis)  připojují ke spodině mozku kořeny, které mají vlákna většinou pouze jednoho typu

    (senzorická vlákna)

     rozvětvují se v oblasti hlavy a krku  smíšené, odstředivé a dostředivé  zásobují hlavně smyslové orgány a svaly na hlavě

  • Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33

    I. čichový