STŘELECKÁ PŘÍPRAVA

Embed Size (px)

DESCRIPTION

STŘELECKÁ PŘÍPRAVA. T 3 – Základy a pravidla střelby. UČEBNÍ CÍLE. Seznámit cvičící se základy a pravidly střelby, potřebnými ke splnění nácviku ve střelbě a základního cvičení střeleb ze samopalu. UČEBNÍ ÚKOLY. Děj výstřelu, zpětný ráz zbraně a omezení jeho vlivu při střelbě - PowerPoint PPT Presentation

Text of STŘELECKÁ PŘÍPRAVA

  • STELECK PPRAVAT 3 Zklady a pravidla stelby

  • UEBN CLE Seznmit cvic se zklady a pravidly stelby, potebnmi ke splnn ncviku ve stelb a zkladnho cvien steleb ze samopalu.

  • UEBN KOLYDj vstelu, zptn rz zbran a omezen jeho vlivu pi stelbLet stely vzduchem, prvky drhy stely, metn dlka a jej vyuitVolba vchozch prvk pi stelb na pevn a miziv cleOprava stelby

  • LITERATURA :Vevojsk 4-2Vevojsk 4-4 Vevojsk 4-7

  • 1. Uebn kol Dj vstelu, zptn rz zbran a omezen jeho vlivu pi stelb

  • Dj vstelu: Je dj, kter charakterizuje st pohybu stely vhlavni atsn zahlavn.

    Vstel: Vymeten stely zhlavn tlakem plyn vzniklho hoenm prachov npln.

  • Dj vstelu je charakterizovn tmito znaky:vysokm tlakem plyn,vysokou teplotou,krtkou dobou, po kterou probh,hoenm stelnho prachu, kter probh postupn vuzavenm, stle se zvtujcm prostoru za stelou.

  • Dj vstelup0 tlak forsrovn (zpohybnn, odpoutn),pmax maximln tlak,pK, vK tlak plyn a rychlost stely vokamiku dohovn prachu,pu tlak plyn vokamiku, kdy stela opout hlave,v0 poten rychlost stely,vmax maximln rychlost stely,ph tlak okoln atmosfry

  • Dj vstelu je mono rozdlit na tyi dob (fze):pedbn fze,prvn (zkladn) fze,druh fze,tet (pechodov) fze.

  • Poten rychlost stely

    je rychlost pohybu stely u st hlavn. v0 (m . s-1).

    Velikost poten rychlosti stely zvis pedevm na tchto faktorech:

    hmotnosti stely,hmotnosti prachov npln,zpsobu hoen prachu,dlce hlavn,typu vvrtu hlavn,nabjec hutnot

  • Zptn rz, jeho piny a dsledky:Zptn rz je pohyb zbran dozadu pi vstelu, zpsoben tlakem prachovch plyn na dno nbojnice.

  • Zptn rz zbran

  • sov brzda

  • ?

  • 2. Uebn kol Let stely vzduchem, prvky drhy stely, metn dlka a jej vyuit

  • Drha stelyJe to kivka, kterou stela opisuje pi letu vzduchem a kter se nazv balistick kivka

    Za letu psob na stelu dv vnj sly:

    sla zemsk pitalivosti (gravitace)sla odporu vzduchu

  • Let stely vzduchem

  • Balistick kivka

  • Stabilizace stelystabilizace rotacstabilizace eln hranoustabilizace povstabilizace stabiliztorystabilizace kombinovan

  • Derivace:Derivace je odklon drhy stely od vsteln roviny na stranu jejho otivho pohybu

  • Derivace:Derivace je odklon drhy stely od vsteln roviny na stranu jejho otivho pohybu

  • Prvky drhy stely:bod vstelu je sted st hlavn, je to potek drhy stely,rove st vodorovn rovina proloen bodem vstelu,bod doletu prsek drhy stely srovn st,vrchol drhy stely maximln vka drhy stely nad rovn st,hel vstelu (v) hel, kter svr tena kdrze stely vbod vstelu srovn st,hel doletu (d) hel, kter svr tena kdrze stely vbod doletu srovn st,nmrn pmka, kter je prodlouenm osy hlavn zbran zamen na cl,nmr (elevan hel) hel, kter svr nmrn srovn st,vsteln pmka, kter je prodlouenm osy hlavn zbran vokamiku vstelu,vsteln rovina svisl rovina prochzejc nmrnou,hel zdvihu hel, kter svr vsteln snmrnou,vodorovn dostel horizontln vzdlenost od bodu vstelu kbodu doletu,bod nrazu prsek drhy stely sternem (zem, pekka, cl),hel nrazu (n) hel mezi tenou kdrze stely vbod nrazu(n) a tenou kternu (t)zmrn bod (ZB) bod, na kter zamiuje zbra,zmrn pmka prochzejc od oka stelce pes sted vezu hled vrovni zmrnch hran a pes vrchol muky kzmrnmu bodu,zmrn hel () hel seven nmrnou a zmrnou,polohov hel cle (p) hel seven zmrnou a rovn st,hledn dlka vzdlenost od bodu vstelu kprseku drhy stely se zmrnou,topografick dlka horizontln vzdlenost cle od bodu vstelu,peven drhy stely nad zmrnou vzdlenost libovolnho bodu drhy stely od zmrn

  • Prvky drhy stely:

  • Tvar drhy stely a jej praktick vznam hel, pi kterm je vodorovn dostel nejvt, se nazv hel nejvtho dostelu (30o a 50o).

    ploch drhy stel drhy stel, kter vznikaj pi mench hlech nmru, ne je hel maximlnho dostelu,strm drhy stel drhy stel, kter vznikaj pi vtch hlech nmru, ne je hel maximlnho dostelu,sdruen drhy stel drhy, kter maj stejn vodorovn dostel pi rznch hlech nmru

  • Tvar drhy stely a jej praktick vznam

  • Metn dlka Je dlka, pi n drha stely nepevyuje vku cle po cel sv drze.

    metn dlka zvis na vce cle aplochosti drhy stely.vmezch metn dlky mohou bt zasaeny cle beze zmny nastaven hled.zmrn bod se vol na spodnm okraji cle.

  • Metn dlka

  • ?

  • 3. Uebn kol Volba vchozch prvk pi stelb na pevn a miziv cle

  • Men

  • Chyby v men

  • Vchoz prvky pro stelbuhodnota hledpoloha zmrnho bodu

  • 1. zpsob spov vtom e:- dlka nastaven na hled (H) je stejn jako dlka kcli- pak, m-li bt zasaen cl do stedu, je zmrn bod toton se stedem cle- peven drhy stely nad zmrnou m pi prniku stely clem nulovou hodnotu;

  • 2. zpsob spov vtom e:- dlka nastaven na hled odpovd metn dlce pro konkrtn vku cle- pak, m-li bt zasaen cl do stedu, je zmrn bod toton se stedem spodnho okraje cle

  • 3. zpsob spov vtom e:- dlka nastaven na hled je zpravidla vt ne dlka kcli- pak, m-li bt zasaen cl, mus bt zmrn bod zvolen podle peven drhy stely nad zmrnou vdlce, kter odpovdaj dlce cle

  • Metn dlka pro stelbu ze Samopalu vz.58Na cl vysok 0,5m .300m (hled 3)

    Na cl vysok 1m 400m (hled 4)

    Na cl vysok 1,5m .500m (hled 5)

  • Podmnky zkladnho cvien steleb I. st ZCS ze Sa vz. 58:stelba na pevn cl Cl ter . 4 - nekryt lec figura skruhy 0,5 x 0,5 m umstn na rmu 0,75 x 0,75 m,vzdlenosti kcli 100 m,zpsob stelby jednotlivmi ranami,poet nboj 3,poloha pi stelb vlee soporou,hodnocen podle dosaench bod:25 a 30 vten,20 a 24 dobe, 15 a 19 vyhovujc.

  • Podmnky zkladnho cvien steleb II. st ZCS ze Sa vz. 58:stelba na miziv cl, padajc po zsahu Cl - ter . 8 - vped bc figura 1,5 m x 0,5 m,vzdlenost kcli 200 m,zpsob stelby- krtkmi dvkami, poet nboj 6, poloha pi stelb vlee zpoza krytu bez opory,hodnocen se provede pi zasaen figury podle vsledku I. sti.

  • Volba vchozch prvk pro stelbu pi plnn 1.sti ZCSHLED - 3ZB - sted spodnho okraje cle

  • Volba vchozch prvk pro stelbu pi plnn 2.sti ZCSHLED - 2 / ZB - sted cle

    HLED - ,,3 / ZB - do kolen

    HLED - ,,5 / ZB - sted spodnho okraje cle

  • ?

  • 4. Uebn kol Oprava stelby

  • Zpsoby urovn stednho zsahupostupnm dlenm seek. Tento zpsob urovn stednho zsahu lze pout do maximln pti zsahpomoc os rozptylu. Tento zpsob urovn stednho zsahu se pouv pi velkm potu zsah vpotem. Tento zpsob se pouv pro pesnj urovn stednho zsahu, ale ve steleck praxi se pro bn poteby neuv

  • Urovn stednho zsahu postupnm dlenm seek

  • Urovn stednho zsahu postupnm dlenm seek

  • Urovn stednho zsahu postupnm dlenm seek

  • Urovn stednho zsahu postupnm dlenm seek

  • Urovn stednho zsahu pomoc os rozptylu

  • Urovn stednho zsahu vpotem

  • Oprava stelby penesenm zmrnho boduOpravu stelby penesenm zmrnho bodu provedeme tak e posuneme zmrn bod vi pvodnmu zrcadlov od zjitnho odchlen stednho zsahu.Tedy je-li stedn zsah napklad odchlen od kontrolnho bodu doprava a nahoru, peneseme zmrn bod doleva a dolu o stejnou vzdlenost.

  • Oprava stelby penesenm zmrnho bodu

  • Oprava stelby penesenm zmrnho bodu

  • ?

  • KONEC PREZENTACEDkuji za pozornost

    Balistika je nauka o vrhn stel ze stelnch zbran.Vnitn balistika zkoum pohyb stely v t sti jejho pohybu, pokud na ni psob plyny, kter vznikaj hoenm prachov npln nboje. (pohyb stely v hlavni a kousek za n)Vnj balistika zkoum pohyb stely od okamiku, kdy na ni pestanou psobit plyny, kter vznikaj pi vstelu hoenm prachov npln nboje. Zpraktickch dvod se jako dltko mezi vnitn a vnj balistikou bere st hlavn. (pohyb stely vzduchem)Pedbn fze od okamiku vzncen prachov npln do zatku pohybu stely. Stela se vlivem tlaku plyn zazne do drek vvrtu hlavn. (tlak forsrovn) Prvn fze (zkladn) od okamiku kdy je dosaeno tlaku forsrovn a stela zaala svj pohyb, a do konce hoen prachov npln. Na zatku fze mnostv plynu roste rychleji ne prostor za stelou tlak se rychle zvyuje a na maximln tlak. Pak vdsledku rychlho zvyovn rychlosti stely roste prostor za stelou rychleji ne vznik novch plyn a tlak zan klesat.Druh fze Od konce shoen prachov npln do okamiku, kdy stela opust hlave. Rozpnn siln stlaench a horkch plyn. U nkterch druh zbran (krtk hlave-pistole) nemus druh fze bt, protoe prachov npl jet ho i po oputn hlavn stelou.Tet fze od okamiku kdy stela opust hlave, do okamiku kdy na ni pestane psobit tlak plyn. Plyny unikaj zhlavn vy rychlost ne je rychlost stely. Na konci tto fze m stela nejvy rychlost.Pro zopakovn!Velikost poten rychlosti stely je jednou znejdleitjch charakteristik bojovch vlastnost zbran.Stela svt poten rychlost m vt dolet, vt pohybovou energii a vt prbojn a niiv inek. Souasn se zmenuje i vliv vtru a jinch povtrnostnch vliv na let stely, m vliv taky na plochost drhy letu stely.nabjec hutnota (pomr hmotnosti prachov npln kvnitnmu objemu nbojnice pi normln nasazen stele)Zptn rz se projevuje nrazem do ramene, ruky, zem, uvtch zbran se kompenzuje jinmi zpsoby.

    Pi hoen pachov npln nboje vhlavni tla vznikajc plyny na vechny strany. Tlak do stran je ruen pevnost hlavn. Smrem kst hlavn tla na dno stely, vopanm smru na dno nbojnice. Protoe je hlave u stelnch zbran spojena spabou (tlem, rmem, pouzdrem zvru), pen se tento tlak na rameno stelce (podstavec zbran). Protoe bod opory zbran le vdy pod osou hlavn, po n psob sla zptnho rzu, rozlo se sla zptnho rzu (R) na sloku (R2), kter psob ve smru opory asloku (R1), kter psob kolmo na ni.