SKLIZEŇNEZÁVISLÁ KULTURNÍ REVUE

Red, A n i . Vlach, H a m b u r g 13, P o s t l a g e r k a r t e 209

HOCÍfÍK I. LISTOPAD 1955 ČÍSLO 11.

P O E S I I ! E X I L U .**************************J I Ř Í I O V I H .

{ V Jiřím Kovtunovi,který právě vydal v Edici Lueeraička Ant.K.Christena svou. první sbírku "Blahoslavení" a jehož jíní" cyklus,"Tu-Fuuv žal",chystá Knižnice lyriky,dostává se naM poesii více,než pouze slibu."Kovtunova tvorba" - podle charakteristiky prof.J.Straky -"je vážná a promyš­lená jbásnickě obrazy basto originální a poutavé,po for - mělní str.fa.cs jeho prosa i verš jsou Listě a propracované1.1 Ukázka,již přináší fíklizeiisnebyla pojata do žádni z básní­kových sbírok,ale naznačuje již mnohé z jeho klad.8.)

JEMOHO LNE SE VSÍTÍME .

Jednoho dne se vrátíme, Jednoho dné se vrátíme,ale ta zemí bude jiná, ale ta země bufe mírná,bude to zem,jež vítá syna, přichystá háje tulákům

Tu zem už vidí oči mé a naše náruč se k ní vzpíná a říkáme; č, jaký šat sis pro tu chvíli přichystala, vždy! naše dufa je tak malá, že Už ji nelze oblékat tvým listím, tvými poupaty.Připrav nám závoj prostší,jiný.Tvé močály a tvoje hlíny rozepnou měkké kabáty.

Jednoho'dno se vrátíme, ale ta země bude měkká.Bude to země, jcž nás Leká.Ale i jay jsme nedočkaví, hledáme všude j jjí klín, do :nětrž patří nafa hlavy..

Jednoho dne so vrátíme, jako sa vrací k stromfim stín.

Ale ta země bude stě irá,Nebude ežíhat úpaly, korunu deštěm zahalí, přinese koním plná vědra.

a spřežení a pole žímá.Ta země bude pfasladká jak zpívající zahrádka.

Jednoho dne se vrátíme, ale ta země bude plná, vlaštovky budou létat z hnízd a děti budou v trávě jist a klasy,v kterých chřastí zrna obrostou známé pěšiny, kudy zas tiše přispěcháme, Jednoho dne se vrátíme a na údery milé, známé se rozpomenou hodiny.Jednoho dne se vrátíme, ale ta zorně bude malá jak zakouřená světnička, která má čtyři stěny hnlé a upr -střel m bílém stole se kutálejí jablíčka,A uslyšíte kroky venku a ruka -'stýchavá zas, jež jako struna vábí nás, z abrnká třikrát’na okénku,

S K i l Z E N 2 U3IÖEAD 195 3»•»i-**************************-***** ********** ************ *--**-*•-»

Jednoho dne se vrátíme, pile ta země bude tichá.Budeme chodit ulicí, kde strom, podává kvtici, jež ria nás milou voní dýchá.

Jednoho dne se vrátíme, ale ta země bude jiná, bude to zšm, jeŽ vítá syna,

_ #

Ú V A H Y S K l i Z S í . »*#********#**■*■****#*#***+*

bude to zem,jež zavijao nás do svých šatu,která sluší bojácné, nepatrné dusí, do -listu břízy nevinné.

■Tu zem už vidí . oči mé, ta země, Tr- níž toužíme, rO vlídná otevře jak vrátka.

Jednoho 'lne se vrátíme,alo ta zorné bude sladká.

Bernard K A S ě E O :

. G U S T A V S Ü H S A J B fi O D O B A o (Původní 5lánek pro "Sklizen" u příležitosti 70tých narozenin lí.S.)

V zákregu Mrší kulturní výměny a estonskými přáteli,jejímž počátkem bylo otištění delší studio 3.Vlacha( "Po cestách současné české poe­sie" v překladu a s úvodem un.iv.prof .Peetra Arumy)v revui"Tuliir.uld", přináší "Sklizeň" zajímavý původní příspěvek Bernarda Kar.gra o im­ponující postaví Gustava Suitse,tak úzc.e spcjanÁ s estonským národ­ním a kulturním déním y posledních 5 0 létech s až do dnešního dne. Autor článku.vynikající básník mladší estonské generace,vydavatel krásně literární revue "Tulimuld"- o jaké .se českému exilu dosud ani nezdanilo - a spiritus agens estonského literárního života v exilu,bude uvedon "Sklizni" v jednom z no ¿¡bližších čísel. - Red,

v temnu exilu,naleznuv dočasnou zastávku v hlavním mostě Švédská,Stockholmu., překračuj o sedmdesátý práh svého Života roj vezli estonský básník a zakladatel systematického literárního studia v estonském jazyku, Gustav Suite.

Gustav Suita je úsiřelní postavou ve vývoji estonské beletrie,kritiky,lite­rární historie a publicistiky po téměř 51 let.To není krátká doba ve vývoji ná­roda, tím ménč,jeotli v tomto Časové,v úseku se přihodí tak důležité události jako ty,které se odehrály v životě Estonska za toto půlstoletí.

Počátkem tohoto veku,ještě za školních let,G„Suita uveřejňoval verše a po­koušel se pozvednout úroveň národní literatury,soustředit mladé 'idealisty a uplatňovat právo na estonský jazyk.dušený ruským tlakem.Několik let později sdružil skupinu mladých spisovatelů,"Mladé Estonsko",a poct jeho vedením záély vycházet sborníky (1905 - 15} a-rcvúe ( 1 9 1 0 - 11) téhož jména.S.1905 uveřejňuje Suite svou první sbírku veršů,"Elu tuli"(Cneň života) .Nyní,v r.1955,k -jeho 70. jubilejnímu dni,vyjde jeho historie estonské literatury,"Estonská literatura"(v nakladatelství Kooperativa estonských spisovatelů,Lund,Švédsko).Před řeko- lika léty vydal ve Stockholmu objemný' svazek poezie "Tuli ja tuul"(Oheň a vítr) Mezi těmito" literárními událostmi se rozkládá jeho neobyčejné rozsáhlé a bohaté životní dílo,dlouhý pracovní den,korunovany macka výsleiky,avšak i dlouhá peri­oda vývoje v literárním,kulturním a politickém životě Estonska.Pohledme nyní r.a Činnost G.ßuitso -s ptačí perspektiv;/,v harmonii s Časem,v němž se projevovala!

Tradice a dědictví estonské literatury sahají nazpět do šeré minulosti.. Estorci mohou říci,že mají nojbohatší píedpísemnou lidovou tvorbu na světe, avšak tím později v porovnání se západní Evropou počíná beletrie v estonskom jazyku. 7 důsledků nesnadné situace politické a hospodářské lze její počátek zaznamenat teprve v počátku 1 .; .století.Nuže,Estonsko bylo gd ztráty své nezá­vislosti v l2,at«L,fciy uradiv pod mncJ&SAu německých rytířů,v područí cizích .. dobyvatelů a utiskovatsiH. - Ně]EC’5,I)áníi,i5védS,Poláka,a posléze,až do r.1915,Rusii. Přes rusifikdční tlak vyvíjela se estonská literatura v druhé polovice minulého století obdivuhodnou rychlostí .Národní ' sebevědomí .rostlo,Vyvstala nová vrstva inteligence.spisovatelé dozrávali.Začaly vycházet knihy,noviny a revue v prv­ních letech našeho století so vzbouzela, touha po svobodě malých národů porobe­ných Ruskem,a zaplála v revolučním dění r.1905. ,

Toto chichi je svědkem prvních kroku Gustava Suitss ve veřejném, životě. Na­rozen 50.listopadu 18D3 v Kaetre-Vínnus poblíž Ťartu jako syn učitele, Suita;

S K L I Z E N 3 LISÍOPAL 195č*•»»**■**■***.****■**«■****■»■**■*■11** ***-*#*********#«*#********jHHHHHHHHHř***-*C«-*-iHtÍ**

ciodil do gymnasia,kde maturoval r.1904,a svá. universitní studia v Tartu,pak v Helsinkách,ukončil r.MIO.Hnutí "Nové Estonsko",založené a vedené Suitsem.se snažilo c vytvořoal původní literatury umělečtější a vyžadující větší vkus a žádáno o navázánu ;m kulturní výsledky západní Evropy v teorii i praxi.Suits také razil iaosi. <í$\ffyého Es fconaka" ; "Euäme Estone!, ale stafime se i Evropany'" Epocha,počavši -'Novým Estonskem" , skončila výbuchem ruské revoluce .Tento proud t-yl nej význačnější mezi vSoml proudy,ačkoli mnozí "mladí Estc-nci"sami(Eribehert Tugias a j.jžiiÁ v exilu nebo v zahraničí.Suits sám žil ve Fiasku,

Za tohoto údobí,za reakce,která, následovala revoluci z r „1905,vyšla druhá sbírka Suitsovy poesie,"Tuulemaa"(Země větru) ,r.1913 .Díl-? umělecky vyzrálé,Zeuia vetru z. tis mina zrovnoprávněni estonská poesie s poesii ostatních ná.rc iu stměla dalekosáhlý vliv na estonskou tvorbu.Znamenala též revoluci a obrat v básnické Suitsevě cestě.Byla-li jeho první sbírka plna mladého nadšení a prud- . kosti ¡mužného obsahu a odvážného rytmu, druhý svazek poesie ukazuje Suítsův pří­klon k_ pesimismu .„Výher nametu j e vice soustředěn kolem osobních zážitku a zračí se vněm odezva doby.Jako básník je Suits zralejší a osobitější.Umělecké úrovně Země vetru" dosáhla ostonská poesie teprve v době po osvobození,

-Revoluce, vybuchnuvší končen první světové války,dala Estoneum dlouho oče­kávanou příležitost vymanit se z ruského jha.18.února 1 9 1 8 byla vyhlášena Es­tonska republik-a.Afladou republiku však čekala těžká,posléze vítězná válka s ruskými komunisty a současně byla nucena se bít na jiné frontě s vnikajícími Neme i. Zatlačivši Kusy daleko od svých hranic a odrazivši německé oddíly,Eston- ■ sko podepsalo se Sověty v Tartu r,1920 mírovou smlouvu,jíž so huško zavázalo zrici^se navždy estonského, úzami - což nedodrželo,když v .r, 1 9 1 : znovu vkročilo násilím do Estonska .Samostatnost poskytla estonské literatuře široké vývojové

stí,Rozkvetla měrou.jez dosud neměla obdoby,K dosažení nezávislosti bojová přispěl svým perem a od :vc.il i Gustav Suits „K otevření university v Tartu(-zalo­žena r., 1632 švédským králem Gustavem-Adolfem -) dne 1 .prosince 1919 napsal Suit! Slavnostní^proslov^a Dyi povolán na stolici estonské a světové literatury.

Tím začala nová doba v životft G.Suitse - doba jeho vědecké práce.V r.1922 vydal sbírku há@rí"Kžik on kokku' unonägu” (Vše je jenom sen) a baladu"Lapso siind

' {Zrozeni dítěte ),a pak_ básník v něm se stáhnul zpět a jeho další sbírka vyšla teprve r.1990 v exilu,Již dříve byl Suito Činný jako kriti k a uveřejnil studie z estonské litejfaraí historie,lo té,kdy se ujal svých povinností jako univer­sitní učitel,stal se ústřední "postavou studia estonské literatury a literární Vody,do nichž zavedl vědeckou disciplinu a současně rozvinul péči o vědecky dorost ,Az do j.1Dl9 literárně-vědecké badaní - bez stolice estonské literatury- nesio počet přiiežitOGtnosti„Taprvu nyní pod pevným vedením profesora Suitse stalo se systematickým, a meťdickým vědním oborem.Zásluhou-Suitse a jeho Čet­ných žáku pokročil«, práce tak daleko,že v třicátých letech už bylo možno pomýš­let na úplné vydání historie estonské literatury .Přesto však k vydání nedošlo,; ani k vydaní Irla prof „Suitse o Fr.R.Kxeuzwaldovi, který shromáždil estonský epos,protó&o znovu nastaly pro Estonsko tragické časy .R.194b dochází k ruské okupaci,jol, se rychle dala do likvidace národního a kulturního estonského živo­ta a jeho nositela.Zemí prošla válka5za níž m.j.byl spálen RuitsSv dum s jeho rukopisy a .taxnhovnru,Přišla německá ;kupace,itera rovnos ochroúila estonský literární živoř,.A potom znovu ruská okupace.Joo 60.000 dusí z 1,200.000 Estchcu mohlo so zachránit do volného světa.Avšak mezi nimi se nachází estonských spisovatelů a většina vědců.Rovněž'l.oultsovi se podařilo uchýlit se přes Fin­sko do Švédská,Ms požívá právní asylu.A Suitsova "Estonská literatura" nyní ťřeco^vyjde v exilu,poznovu vypracována„Jeho dílo o Ereuzwaldovi vyjde ve Einskl

Léta státní .o,ctwu ; cti přivedla estonskou literaturu a zvláště poesií navysok-.-u tirovcíi.fiuatav Suits,jak jik řečeno,byl jednou z jejích nojvýznačnějších postav.Jeho sbírka ) 7 í " j o jenom sen" ,která vyšla v počátcích republiky,zůstala -jako jeho předchozí stinky- až io dneška nepřekonanou rozpětím obsahu,dokona­lostí forem a uměleckou. vyzrálostí„-'proti "Zemi větru" je v ní „Suits blíže re­alismu, je i satiričtější a myšlenkově průzračnější,V této knize,v níž přibyle notivi z války,1'ev.'luce a rovněž z počátků let estonské saur statnosti,Suits, , jako již dřív,se jeví neochvějným hlasatelem práva,svo: oly a vítězného poslání ducha,Tento jeho etický post oj a jeho odpor negativním silám života jsou pro noho nojpříznačné, jsi , {"JJrot ' Činu, jenž zi; n:3 o,/sjoino'tto se,/spravedliví v

S K L I Z E Ň 4 LIST'TkAl) 1953**********+*#****-*-!H»*****M<*-* *«.í-**4í*+frX . íHHHi.-*-*-!Hř-JM-*fríHi-!t-»«Wi-»**iMi-»**«

srdci sviní"volá v titulní básni této sbírky,Jeho nekompromisní požadavek svo­body trváni ve sbířce;vyfclá v exilu ryl950, "Tuli ja tuul"(Oheň a vítr).Suita představuje v estonské poesii směr,jehož prapor nese ve znaku čistotu duše, krásu,spravedlnost nejen s vnějšího stanoviska,ale .1 vnitřního,Po tvrdých otře­sech, jimiž prošla jeho vlast i jeho vlastni život,Suits v "Ohni a větru" se stal ještě prosťéjším a lidsky hlubším, Zde ,kde motivicky převládají echa basu, dosahuje Suits vrcholného zdaru v intimně lyrických, číslcch.T'to Suitsovr. dílo j«' jedním z největších v estonské poesii,. nesnadnost poetiekód] překladu nebylo nikdy možno ukázat za okruhem johojazyka Suitsovu tvář jako evropského básníka v plném světle,i když některé jsho sloky vyšly fiasky,námecky,rusky;angiieky,francouzský ,ávédsíbšma<larsky-,atd. ho češtiay,pokud_vím,osobnost tohoto básníka východních břeh.3 Baltu nepronikla. Avšak výangilčtinb se připravuje k vydání jeho vybrané díl'yeo'é anal umožní do jisté míry prostřednictví,kdyby náš nynější pokus o přímý styk se ukázal příliš úzkým._- .V našem exilu zůstává Suits starým,zkušeným vfidosm estonského kultur­ního života,Jeho spisy ajeho činnost v estonských kulturních organisacích. jsou stále v nomi ařetelné^Po útěku z- vlasti r,1944 vlhli Estorci,rozptýleni po mnoha zorních (zvláště ve ávédsku,USA,Kanadě ,Anglii,Austrálií ,Německu,.}pokra- Čovat v kultura! čiimBstl zvláště'díky tomu,žď.j iž Čtvrtý 3?OK vychází literární revue "Tulimald* a .je činné nakladatelství,patřící estonským spisovatelům (Koo­perativa estonských spisovatelů),které každý měsíc publikuje alespoň jednu prá­ci většího-rozměru^a jehož plenum je i dnešní juhilant.Ze. 4 5 0 prací,vyšlých v exilu v estonském jazyce,více než polovinu -250- tvoří práce z oboru krásné literatury.Je to nová epocha estonské literatury,haoházející se v svobodném světě - s niž,bude- 1 1 příležitost¡ràdi seznámíme blíže české čtenáře -,i y tvor­bě Gustava. Suitss-Ze tvorba za našich podmínek není snadná,avšak že není třeba být do Základu pesimistou,dokazuje nestor estonské p esio,jehož nám exil vrátil jako básníka a jako vědce ,T úvodu k "Ohni o. větru" říká sám n sobě*

Jak mnohou vitr nes' slotu, když kilem mé hlavy se mih’?Mé zpěvy změnily rotu, neslo to dobře být tuch,.Co v ohni života plál'-., te&.v slovech - vím — nemfiže vzplát.- V mé Semi větru co zrálo, spět exil nemůže dát.

( Z estonštiny prd. Kaarís a Boleri Vlachovi.)_ * .d

Přemysl P I I I S 5 :" ... A POVEDE, KAMŽ BIS ESOHHÍL."

Evangelický^boheslovoc . .past; r Helmut Goilv/itser,který se vrátil nedávno z' ruského zajeti A je"nyní profesorem na evangelické bchosltvecké fakultě v Bonou,vydal knihu,která patři mezi nej významnější a nejvíce disieròvaně v po­slední době.a^mé nezvyklý název "... Und fuhren, wohin hu nicht willst".Je to úryvek z Ježíšova výroku Petrovi z Janova evangelia:".,.jiný tě opáše a povede, k&mž bys nechtěl."Kniha vyšla už v pátém vydání,také anglicky.francouzský a ho— lančLský.Gollwitzer,který byl důstojníkem zdravotnictva,líčí v ni zkušenosti a poznatky ze svého pětiletého zajeti v sovětských zemích¡podstatou knihy nej s u však politické úvahy.nýbrž pohled d- lidských duší a svědectví o Bcžím’vedení.

Autor prožil konec války ve středních ¡'echách,BvSj příchod do Tábora 1 1 , května 1945 lí.Č.í jako symbolický obraz nšmeckéh- národa j , kapitulaci..GdlvaLt- zer vleče se v zaprášené,propocené uniřormŽ>,na jedné m ze obrovský střevíc ¡.ne. druhé roztrhanou ponožku.Táhne ruční vozík,v němž' jsou napěchováni dva vysílaní staří lidé,které sebral na vyprahlé silnici, jásající Český'dav umlká při“ pohlu- du na tuto zuboženou troj ici doilwitzer seni zatrpklý porážkou svého národa ani rozezlen pokořením,kterého se mu dostává,7idí v těchto udál,stech líží soud a dovede i v tak těžké chvíli myslet na spásu národa cizího,tehdy nepřátelského, národa českého .Sám hledá a nachází hlub ký smysl v cestě ,p.:- které ho vodo Bob.,

^Gollwitzor prozívá osud zaj atce,prcaýšlí osud Udí v absolutním stáťé,jejicJj ponížení a v mase .Ujasňuje si vlčiny mythů . i ¿o dogli ¡kt,. ré navili

jedince a jeho bolest.Je svědkem nelidskostí,ale sám nikdy nespadá do nenávis­ti; je nutno zamyslit se nad tím a vzpomenout,kolik hlasů opravdu křesťanských se ozvalo v našem národě po skončení války à jak i v naší dnešní porážce by bylo nutné po-žnávat' -a ukazovat soud Boží.

Gollwitž&ř prochází mnohými tábory v Hušku a na Sibiři,popisuje Živé systeu i události;nážvem: nihý chce ukázat,že nejde o to,káiBL bychom my lidé rádi sii, ale o to,kam :nas Ruh vede a co nám chce událostmi ríci.líeii bychom se zamyslit ned takovými křesťanskými hlasy v némeckém náťodé á také na ne křesťansky od­povědět .Ne políťibki výpočty, ale opravdové křesťanství je jedinou zárukou pokojného soužití a sousedství. .

_ * „

H U 1 B i .*#■ *******Karel J i l O T I C I Í ¡

NA OKRAJ ČESKÉ BUBEBNOSTI .

Jeden z prvních a rovněž nejlepších hudebních histbrífeS,Anglií an Burncy, který na svých výzkumných cestách za evropskou hudební kulturou zavítal v roce 1772 do našich žerní,podává ve svých spisech různé postřehy o hudebním živote v Čechách.Podle něho cestovatelé říkají c české šlechtě,že si vydržuje ve svýct domech hudebníky - což pravděpodobné v takovém rozsahu ý tehdejší době se zdálc být velmi pře^chové .Burney však to vysvětluje tím,Žh služebnictvo šlechty je z dětí sedláku a řemeslníku,.které ve všech obcích a městech po celém Království Českém dostávají velmi hodnotné hudební vzdělání UŽ V Obecných školách.Vypráví, jak navštíTil několik vesnických Škol,kde viděl třídy přeplněné malými dětmi Obojího pohlaví mezi šesti a jedenácti lety,které psaly,betly a hrály na housle hoboje,fagoty a rozmanité; jiné nástroje .han učitel měl ve svém malém domečku étyři klavíSembala,na nichž na všech evirili malí chlapci ze školy.Jeho vlastni syn,kterému bylo teprve devět let,se velmi zalíbil Burnéyovi svým hraním.BurneJ byl později zaveden do kostela ve vesnici;- nám je velmi lehko si představit typickou scénu: náves (pravděpodobně s. rybníčkem,a vedle -malý kostelíSek_s var­hanami,kde "učitelský" _mistrovsky improvisovál fugu na nové a potěšující ' tgna.-, „

Maj šlánek by stěží postačil k analyse vlivu,které sahaly nazpátek až do ranného středověku,pak ke zpěvníku Jana Blahoslava,dvoru Rudolfa IX,,a konečně vedly k tomuto 31 zlatému věku" šeské hudebností.Rovněž nebyle by snad ani zapo­třebí připomínat pozdější plody tohoto vývojesBohuslava Černohorského,Mannheim skou symfonii a Národní Uvadlo se svou generací sklndatalskou,až po hudebnosfc dnešní.Období dneška zažilo novou obrodu v hudbě,Ať už jdou její vnější znaky v přítomností libé či nelibé a atjuž se v jejich řadách vyskytují geniové bok po boku s podvodníky,bude,myslím,vhodné srovnat tuto obrodu s tou,o které píše Burney,jež ve své vlastní době postupovala v nejpřednějších řadách hudEiaúho íteí,

Jeden z"oficielních" kursu v hudbě minulého století,které byly vytýčeny v centrech kulturního života, jako na př,Vídeh,byla "nárc-dhost" .Každá země se sna­žila předčit ostatní v "národnosti" své hudby.To šasto švadlo i volké genie na scestí.Brahms a hiszt,na příklad,věřili,že ve svých žilách objevili madarskou krev, a zatím se ukázalo,že měli-li nějakou "krev" ku své vlastní,byla při nej~ lepŠím cikánská,Jej ich hudba totiž,napsaná v t.zv"asAarském"stylu,neměla nic společného se skutečným pokladem■lidové hudby,nýbrž pouze imitovala cikánskou muziku z budapešřaKých kaváren a zábavních podnikS,návštěvováných Víde&áky. ’

Ba rozdíl od toho dnešní hudba prodělala znovuzrození,které je m:žno srov­nat v historii R hnutím jako Ars Bova (kol roku l?00),nebo Renaissance (vrcho­lící v hudbě kolem roku 1600).Vedle nápadně shodného znaku třistaletých period, které jakoby kouzelně ssebou přinášely nový život v hudbě,společná charakteris­tika těchto hnutí a hudbou dneška (t.j.přibližně od r.lgOÓ) je jejich univer- sálnost.Toto poznáni nám dává klíc k rozluštění problému,proč ti z našich mo­derních. skladatelů,kteří chtějí, za každou cenu pokračovat v tradici Smetanově, znenáhla počínají tonouti v beznadějném provihcionalismu.žatím co naše hudba minulého století dosáhla světového uznání pro svou upřímnou "národnost",my dnes musíme najít své místo v univerealismu našeho Ars Nova - Nového Umění.

Velmi často se setkám s krajany,kteří se mě ptají,jak by měli najít správ­nou cestu v labyrintu Nové Hudby.(Často ovšem se setkám s krajany,kteří, vůbec

B E L I Z E fi 5. ■ LISTOmD 1353**************#****************-****************** ****** ********** ***********

S K L I Z E H i> LISTOPAD 1953*********************

necítí potřebu takovou otáčku polokit.Je zátoko v i*it,Se jsou potomky tcch dútí,které vùdfcl Burney ve vesnických Školách,jež popisuje.) *■ r / Především je třeba si uvšdemit rozdíl hudby od jiných umoní.Zatím co na přiklad spisovatel - je-li umělcovou snahou vyjádřit zákonitost rozmanitostí tohoto světa a jejich^ vztahu svobo&ié a nezaujatí - přímým popisem v nás vzbu­dí pocit několika z těchto rozmanitostí,která si zvolil pro svá dílo,a nechá je v naa doji t ke karaf iikiu a konečná rozuzlení ,hudebník sc stými abstraktními výrazovými prostředky je vydán bezmocná na milost a nemilost našemu chténí neh< nechtění si yzzt jeho podněty,vyjádřené zvukem a vytvořit si dramata ve svá duši každý sám ze svých vnitřních zdrojů.Hudební rodnéty,vyvolená skladatelem, jsou nán y tá chvíli jen vodítkem v chaosu podmětu všedních,kterými duše kaž- dóho^člověka překypuje.Velký skladatel se pozná tak,že při psaní svá hudby prodělal proces,který jsen srovnal s dramatem,-abstraktno,t,j.hudebná,a vyjád­řil jej priův a jodnoznečnč zvukem, l;zkí.o posluchač rovněž projde tímto proces sem bez oklik,neporozumění, chaosu, otazníku, atd. ■

Kladl jsem důraz na slovo"zákonitost",protože to je Skouškou stupně doko­nalosti skladatelovy.Kezmanitosti přírody sledují určité vyhraněné cesty v tom, jak se vzájonnř střetávají a íeší.V ostatních uměních je nám znásilnění této zákonitosti okamžité jasná: Mařenka v Prodané levé sie nemůže být tragickou osobou.1/ hudbě však jo těžko odhalit takovéto přehmaty,protože se dájí v ab­straktní oblasti zvuku.Proto ge vždy po nějakou dobu udrží tolik špatné hudby na řevni s dobrou. - Ve velké hudbě je vždy nožno odhalit určitou snahu po sy­metrické organiSovAnosti.Proces,který se odehraje va skladatelově duši,ohsahujs jeho strasti,obavy a vypětí dosáhnout, těchto znaku,a konečná vyjadřují pocit úlevy,bylo-ii jich dosaženo.Vyraz v hudbě všech historických období,jaikoliv odlišný na první pohled,obsahuje -v jádru tyto znaky noho alespoř. snahu jich dosáhnout,a je proto možno je odhalit i v dnešní hudbě - .ráme-li ovšem to štěstí narazil; na ryzí hudbu. . ' ' . . •

Závěrem chtěl bych podotknout,Že- 'nbycho» porozuměli hudbě dneška. - a ze stejných důvodu hudbě všech všk8 a světadílu -,je třeba nejprve poznat charak­teristický způsob,který si jednotliví skladatelé zvolili k .vyjádření uvedených, znaku.Teprve potom je možno zhodnotit přínos každého díla na prii hudební vý- razovosti.Někdy poznání těchto znaku vyžaduje velké píle a úsilí,což v mnoha případech vede posluchače a kritiky k tomu,že se ledabyle snaží hodnotit,aniž by hyii nejprve poznali.Paly by so citovat spousty příkladu,kdy genius byl na Čas opomenut ve prospěch podvodníka. * _ '

HUDEBNÍ DEOiWOSTi: Mistr Rudolf Fírkušný ukončil úspěšné koncertní tournée Anglií,Belgií,Holandskem,Švýcarskem a Tranci! koncertem s London Philharmonie v Londýně a vrací se co Spojených Státu,kdo je jeho program plně otsazcn na nejbiižších šest mbsícú.Kromě samostatných koncertu v různých městech USA vy­stoupl m.j.s new-yosskou Filharmonií,Philadelphia Orchestra atd.Hovnež nahraje na desky (Columbia) m.j.Dvořákův klavírní koncert za doprovodu Cleveland Oř-' chastm,který řídí G.Szcll.V těchto dnech vyjde,jako příspěvek fi.Firkušnéhok stoletému výročí Janáčkova narození,na deskách Columbia Janáčkovo klavírní dílo (t.j,Po zarostlé» chodníčku, V mlhách, 1,1.1905).

Na Mezinárodním týdnu hudby,organisovaném nadací "Gaudeamus" v Bilthoven u Utrechtu v Holandsku,byl utrechťskou kritikou jednomyslně, označen za nej lepší dílo týdne Smyčcový kvartet mladého Českého skladatele Karla Kusy,žijícího ny­ní v Paříži.Mezi vítéz.i soutěže, na nejlepší skladbu je i jiný český hudební' skladatel, Karel Janovlcký., __ #

P Ř E K L A D Y S K L T Z S Ě .

Denis de n o ft"5 B U O N . ! .

: DVA PEIKCOVÉ DMŠlí, KIERKEGAARD A HAHÚfil .

Literární a životní úděl Soerena Kierkegaards se naplnil v údobí dvanácti ■ let jako ojedinělé,intensivní drama,neúprosné nctivované v každém okamžiku svého vývoj.-.Jeho první význačné dílo, "Alternativa" ,jož vyšlo' v roce 1843,když .au bylo třicet let,dosáhlo velkého úspěchu.Později ..vs&knkdyž jeho myšlenky na­bývaly zřetelnějších obrysS v dílech,jež byla napsána a vydána postupně ve

S K L I Z E Ň 7 LISTOPAD 1553■Je#*******#****-**- •#-* *-**■#-** ** -)f***-x-**-x-*jí-*#****#íHf***#***#**íř *-ař** . ****** ********

zrychleném rytmu třech až čtyř knih rožne,veřejnost se udéšené odvrátila.A když v roce 1854 napadl přímo oficiální křesťanství a biskupy,kteří chválili jeho první dílajtu^shXedal,ze je opuštěn a ponechán v nejúplnější samotě,jakou Kdy poznal dusevni^velíkan.O rok později,vyčerpán tímto zápasem,který vedl sám proti přesile veřejného míhání,zhroutil se za procházky na ulici.Byl převezen do ne,« mocníce,kde zemřel fea několik týdnu ve věku čtyřiceti dvou let.

Jedinou vnější událostí tohoto dramatu bylo zrušené zasnoubení s Reginou Olsenovou,kříse,jeř dala vznik tvůrčímu vzplanutí celého jeho díla.Avšak čin, jejž toto dílo^připravovalo a po němž.podobně jako princ Hamlet - také Dán - mohl i on^zemřít u vědomí,že splnil své poslání,tento Čin byl naplněn v útoku na moderní křesťanství ve jménu Krista Evangelií.

Všechna jeho díla estetická i filosofická vyšla pod rozličnými symbolickými pseudonymy.Označoval je názvenďnepřímých sdělení"; tyto pseudonymy skrývaly o osobnosti dramatu,jež zůstalo veřejnosti záhadou,neboř o klíží k jeho rozluštěni věděl pouze on sám.Teprve na konci svého života odhodil s v í u masku,aby se ote­vřeně věnoval boji za rozhodující polemiky,jež ho uštvala k smrti.. Životní drama Kierkegaardovo bylo typickým dramatem životního poslání.Celá jeho zápletka spořívá v postupném odhalování smyslu a účelu tohoto poslání,od začátku utajeně zaměřeného nä Je5i5ečrý a oslňující čin,ks kterému se hrdina dlouho připravuje,před nímž váhá a ustupuje,až událost,zdánlivě podružného rázu, vyvolá konečné vzepetí,za které hrdina platí svým živote».

V západní literatuře existuje prototyp tohoto tragického vzepětí k činu, totiž proslulá hra,jejíž forma i vývoj jeví nápadnou obdobu s životopisem Kier- kegaardovým.AniŽ bychom se Sále zabývali hrou náhody,jež Činí z Hamleta prince dánského — a mohli bychom se i nad tím zamyslit - připomečme si především nej- výraznéjší rysy dramatu vytěsněného Shakespearem a sico ty,jež vyvolávají při prvním pohledu obdobu a dramatem prožitým Kierkeg&ardem a které se nám nabízejí k porovnání. . ~ ~

^Příběh^Hamleta možno shrnout takto: mladý muž,hluboce melancholického zalo­žení obdrží strašlivý úkol,před jehož vykonáním dlouho váhá.Tento Úkol,s kterým se muže svěřiti jen nepřímo.isoluje ho od jeho bližních,vede ho ke zrušení zá­snub s mladičkou Ofelií a nutí ho předstírat! nebezpečnou posedlost.Konečně je nepředvídanými okolnostmi donucen,vykonat! neslýchaný Čin,před jehož splněním kolísal.Usmrtí zločinného uchvatitele trůnu a zahyne v tomto boji.

^Melancholiejtajenství,které je nutno skrývat,přestože se snaž£,aby je na­značil těm,kteří by je mohli uhodnout,zrušení zásnub a konečně zdrcující odha­lení usurpaco,kterou všichni souhlasně přecházej! mlčeními což nezní toto shr» nutí děje Hamleta jako stručné znění životopisu Kierkeguardova ?

Zbývá nám zjistit,zda je možno jít v porovnání ještě hlouběji do podrobnosti Byl by to možná dobrý prostředek k osvětlení nejen myšlenky a života Kierkegaar- dova,ale i k všeobecnému stanovení toho,co se nazývá zákony nebo psyghologii životního posláni, - TÍSzměme v úvahu především charaktery obou hrdinu,jeden fiktivní,druhý skutečný.Hamlet,mladý královský princ,je intelektuál.Hemá jiného přání,nežli vrátit se na universitu do Wittenberka,a věnovat se tam studiu fi­losof ie.Jestliže setrvává u dvora,činí tak jen proto,aby vyhověl přání své mat­ky .Nemůže brati podíl na životě za stejných podmínek,jako jiní lidé .Nevyléčitel­ná melancholie ho ovládá a dává mu vidět všechny dary tohoto světa jako "nudné, otřelé a všední'.' Pomýšlí na sebevraždu,Avšak daří se mu maskovat tuto melancho­lii pod povrchem sarkastické veselosti,sršivé duchaplnosti,pohotové k ironii a k barokním příměrům.Všimněme si nyní toho,jakými výrazy charakterlsoval Kierke­gaard sám sebe . 1 on se cítí být princem,"je něco královského v mé bytosti," prohlašuje ústy jednoho ze svých pseudonymů,! on by se rád "vrátil do Witten- berka',1 t.j. rád by se oddal svým myslitelským sklonům,'poslání básníka a filoso­fa, tak jak k němu pojal lásku během svého pobytu na berlínské Akademii ; avšak místo toho rozhoduje se jednoduše složití zkoušku z theologie,aby vyhověl-přání svého otce.Zejména však i on ví,že je obětí určitého druhu neurasthenie."Zìi jsem od svých mladých let pod vládou téŽkě melancholie,jejíž hloubce se vyrovná pouze moje schopnost^zakrýti ji zdánlivou veselostí."A nobo ještě:"Byl jsem vy­zbrojen téměř ztřeštěnou vírou ve svou schopnost,máti v moci všechno,mimo to jediné: státi se ptákem na svobcdé,a kd^by to .jen pro jediný den mělo být,zpře­trhat pouta melancholie,v nichž mne jakási jiná mocnost svírala." Tento vrozený

S K L I Z E N 8 LISTOPAD 1081##****-5ť-*-3f-**-3f-*>*#-3(-*4f-******#***#*******«-******-3f ********* íř# ********-»-y **********

rys^povahy,dodává, odsoudil ho k tomu,aby pozoroval,přemýšlel a uvažoval o- ži~ vote,aby Život jen napodoboval místo aby jej skutečné žil; avšak přestože byl vězněm o v ohe vlastního smutku,obdržel k němu též "neomezenou schopnost klamat

Jlne ' Takový je Hamlet,jakého nám představují první scény Shakespearova dra-" matu,a Kierkegaard, jakým se nám jeví ve svém prvním díle,"Alternativě"¡Vskutku dva^princové,dvé výjimečné bytosti,plné odvahy a hrdosti,avšak neuzpusobená k obyčejnému životu pro tajemnou melancholii,kterou skrývají pod maskou ironia -,

A tak^oba^tito jedinci,kterým život sám o sobé je problémem,obdrží ježto nad to ohavený a obtížný úkol,který je předurčuje k tomu,aby se stali vyjřčnvmi bytostmi,ačkoliv už jejich vlastní psychologické »nloŽeráje.odlisuje od/druhýcL

Hamlet přijímá svůj úkol od otce,který se nu zjeví v podobé ducha.Byv za­vražděn,jak praví,nyní panujícím králem,který je tudíž uchvatitelem trSmi a . vrahem,otec nařizuje synovi,aby ho pomstil.Hamlet se vrací' ke svým druhům,kteří z povzdáli sledovali tuto scénu a žádá od nich třikrát opakovanou přísahou zá­vazek, ze neprozradí tajemství tohoto zjeveni. '

Také Kierkegaardovi bylo už v mládí svěřeno tajemství.kterého se Často do- volava, ale. _jeh.cz pravou podstatu nikdy nevysvětlil .Přesto víme,že bylo v úzké souvislosti s památkou jeho otce.Mluví o tomto odhaleném tajemství jako o 'vel­kém zemětřesení1' svého života.Stejně by mohl mluvit i Hamlet o scéně s duchem ze záhrobí.Naproti tomu je to právě vliv jeho otce,(kterému věnuje všechny své

, ñP^sy),který otevírá Kíerkegaurdovi oci před absolutnem opravdového křestaustvi a dává mu posnati tuto strašnou pravdu: tak zváně křesťanství mo­derní d;:.by je klamem,velkou ilusí.Nepodobá se křesťanství Nového Zákona více nezii hovory maloměšťáckého salonu Ži hry dětského pokoje nej.závažné jším rozhod nutim .-cruté skutečnosti.Pokřivili jsme křesťanství,přijali jsme je lacino .místo abychom uznali,ze ho nejsme hodni,a abychom sami sobe přiznali,že odmítáme za­platit za ně plnou cenu.Je to,říká Kierkegaard,"zločin urážky majestátu",Je zde tudíž usurmeedí oéích Kierkegaardových je proto oficiální křesťanství našich O.mí^nositelem stejné úlohy,jakou má král Claudius v ocích Hamletových.Jenžo zatím co král Claudius svedl královnu,jo to zde Církev,jež je zneužívána dok­trínou, kterou dav dnes pokládá za křesťanství._ iHamlet -zna nyní své poslání a .Úkol¡zabít uchvatitele,aby mohl obnovit le­

gitimní řád.A podobné i Kierkegaard'.cítí se povolán k tomu,aby odhalil uchya- titelstvi náboženské s aby znovunastolil v prvotní Čistotě absolutní požadavek Evangelia.Takový úkol zdá se býti nadlidským.Vidíme oba hrdiny,sténající pod břemenem,které je na ně vloženo;"Doba je pokažená.Prokletý úděl,že musil jsem se do^ní narodit ,abj ch ji napravili" volá Hamlet.A Kierkegaard nepřestává opa­kovat! v ne¿různějších obdobách stejnou myšlenku: narodil se,aby donutil naši pokaženou dobu k absolutnímu křesťanství.Nemuže-li ho uposlechnout,áť se aio- spoh přestane lacině nazývat křesťanskou.Oba dva soudí, "ze je něco shnilého ve státě dánském, "a že je jich Osudem bude, odhalit tuto situaci,ať se stane coteüii • Když jsme takto urèi li .charaktery hrdinu a jejich posláni od poéátku drama­

tu, sledujme nyní vývoj děje.^ejprve je třeba zdurazniti úlohu.kterou hraje tajemství v obou případech,

■Pro Hamleta je to jednoduché: musí mihot, jinak by Eo Claudius dal beze vší pochyby.úkladnýzavraždit.Pro Kicrkegaarda je ta věc poněkud Složitější: kdyby přešel ihned k útoku,nikdo by ho nedbal .Je proto třeba,aby nejdříve zlákal ve­řejnost a aby ji přinutil k pozornosti,aniž by při tom ovšem prozradil pravý úmysl svého díla,Podle toho také Kierkegaard připravuje své plány„Nejprve v7 o řejúuje díla estetická,duchaplné ,paradoxní, zdánlivé cynické spisy ,podepsan.é rozličnými pseudonymy.Křesťanské poselství,na kterém mu jedině záleží,bude v nich vždy obsaženo,ale pečlivě ukryto,Tímto spasoteli vzbudí pozornost veřejnos­ti a přived’’! ji,aniž ty sí to uvědomila,do stavu nejpříznivějšího k rozhoduji- címu^útoku,Nuže.připomeňme si,že Hamlet připravuje obdobný plán.Pojme myšlenku, uspořádat! přel tváří celého dvora představení némohry,jež má znázorňovat za­vraždění jeho otce a uchvácení moci:"Toto prudatavení - říká - je prostředek, kterým překvapím svědomí krále," Ola dva volí tedy nepřímé prostředky,Hamlet herce .Kierkegaard, své pseudonymy ¡aby vzbudili zájem, vědomě zneklidňujíce, jak je jejich přáním,Činíce narážky na tajomství,aniž by je prozradili,a konečně, aby donutili búá veřejnost noto "dvůr, "být ve střehu1,1 třeba proti vlastní vůli , (Mundus_vu.lt decigi,sv'ět chce býti klamán opakuje často Kierkegaard.) Avšak

S K L I Z E N 9 LIST0PA3 1953* * C ***■■*■ * X- ■* **#****■«- X V Ü * -í V #***■#* -X- V V* V X * * *** * *-* * ******** * ********* * **** * * *

touto^hrou dávají oba mnoho v sazku. Hi skují orodovš v u vznik nejhorších nedoro­zumění .A riskují také své stesti.V tomto bodě obdoba se zdá být dokonalá.

3těsti,plný podíl na životě a znamenité jsme dobrovolně přistoupili na obecnou podmínku lidství,je v jejich očích představováno zenou,láskou a manžel­stvím, Avšak oba se citi, nu.ceni vzdáti se jich pro své poslání,pro své tajemství -možná také pro svou hluboce melancholickou povahu - a v tomto bode zůstává stejná pochybnost v obou případech. Kierkegaard vysvětlil příčiny¡které vedly k zrušení zasnoubení s Beginou,

Učinil tak,možno íici¡v celém svém díle,nejen v pracech jako "Vinea-Hevinen.", které ¡Jsou vskutku sotva zckrývanym popisem jeho zásnub a nekonečnou analysou motivu rozchodu.Shakespeare naproti ternu neoduvodnuje stanovisko Hamleta vuoi Ofélii.Zde právě prožitek Kierkegaardův nám pomáhá pochopit Hamleta.

Kierkegaard miluje Reginu,sedmnáctiletou dívku,a je jí také milován.Má však své dvojklanné tajemství„tajemství svého poslání a tajemství melancholie,Brzo si uvědomuje,že tajemství by bylo příliš těžkým břemenem pro mladou dívku,Kdyby se ji svěřil,snažila by se ve své naivitě a přirozenosti jednoduše vrátit svého snoubence k m슞áckému pojetí lidské existence a náboženství.Podlomila by jeho odvahu,zeslabila jeho rozhodnutí a stala by se tak nejhorší vnitřní překážkou splněni jeho neobvyklého úkolu .Což je možno,aby se oženil ten,kdo chce býti svědkem pravdy? Voják na hranicích měl by být ženat? ptá se Kierkegaard ,sám sebe.-Jak tedy oa,který sc bije jako přední hlídka na ohrožených hranicích ducha? Háproti tomu se obává zasvětiti svou snoubenku do "otroctví melancholie11 :necítí sejoňr&vněn k tonu,aby zneklidnil toto dítě,aby je zatáhl do utrpení,jemuž možná_ jednou podlehne i on sám,"Kdo pochopí",píše,"tento protiklad bolesti: nesyěřit.se a zabít tak svou lásku:odhalit své nitro a zabít milovanou?"Jestli­že se rozhodne stát se sám obětí,zůstává mu jedině řešení¡rozejít se s dívkou, kterou miluje;aniž by jí dal tušit jen na okamžik podstatu svého dvojího tajem- ství;a pro toto vše předstírat! své snoubence,že už ji nemiluje.Víme o komedii, kterou se Kierkegaard odhodlal hrát! před Reginou.Vykreslí jí sáiň sebe jako zhyraíce,cynického svůdce¡který má možná vážná provinění na svědomí a který se vzdává ženitby jen proto,aby a hi lépe užívat svého mládeneckého života,Jeho slova jsou krutá po rozchodu:"Zeptala se anesCož se nikdy nechceš oženit?" Od­pověděl jsem:"Ano,za deset let,až oheh mé mladosti pohasne;bude mně třeba děv­čete s čerstvou krví¡aby mne omladilo."Kierkegaard dodává,komentuje tento roz­hovor: "Hezbytná krutost."Opouští ji s přepjatým chladem,pak běží do divadla a když se vrátí domů¡propláče noc.."Ale příštího dne",píše dále,"byl jsem zas jako obvykle a ještě v živější¡jiskřivější náladě,než kdy před tím;tylo to nutné..."

Zda_se mi,že toto chování,ve své :lv jakosti spíše bolestné nežli pobuřující, nepostrádá, přesně _ obdoby s chováním Hamleta vůči jinému dítěti ¡kterým je Qfšlia. Také Hamlet si uvědomil,2 e spontánní a naivní láska Oféliina by byla překážkou jeho tajných plánů,Ha něho myslel Kierkegaard,když psal tyto řádky¡připisované ostatně jednomu z oněch imaginárních hrdinůřkterým bal mluvit! za sebes"Vidin, že myšlenka na mé vlastní bytí ztroskotá na této dívce,ergo dívka musí zmizet. Přes její ztrátu povede má cesta k velikému cíli,"A vidimo Hamleta,který,jako Kierk*{jaari,se očerňuje v" očích mladé dívky ,předstíraje jí,že ji nemiluje ¡hovo­ře -s ni v cynických narážkách a konečně jak zvoláš "Jai je možno neveselit se?" Přesto však se přiznává stranou:"Musím se stavět krutým,ale je to jen pro její

dobro..., dobře všimnout si zde s plnou spravedlností hlubokého rozdílu mez: Kierkegaardein a Hanletom;i'ierksgaarl učinil totiž vše,aby P.égina netrpěla,chtěl vzít! celou váhu dramatu, pouze na sele,což sc mu podařilo,ježte může psát,ne bez hořkosti: "Ona zvolila vykl it.ja jsem utajil svou bolest" , zatím co Hamlet do­hání svým chováním Ofělii k sebevraždě a tváří se netečným k této tragedii.,.

Přikročme však nyní k rozuzlení dramatu,Bar:ální příhoda rozpoutá katastro­fu v Hamletu:je to jednoduchý šermiřsky souboj,jenže kord Laertův je napuštěn 3 edem.gportovní souboj o čest mění so v souboj na život a na smrt.Zraněn,Hamlet už nemaže děle váhat. Zabije krále,Ch bylo rovnocenným vyvrcholením dramatu u .Kierkegaarda,co bylo u něho tragickým "pádem"? Nepatrná příhoda,ýen prostá věta, která by mohla být pohledána za řečnické cliché v kterémkoliv veřejném projevu,

Biskup Monster¡hlava dánské církve,právfe zemřel a profesor Martensen,proná­šeje pohřební řeč,věřil¡že musí vyzvednout jeho památku,označuje ho jako "sku­tečného svědka pravdy" ,V této větě by], obsažen jed pro Kierkegaarda..Vždýt celé

S K L I Z E N 10 LISTOPAD 1953* * « * » * * » ÍH ř# lH ř* # * # * # * < H H H H H m * * # * » * # » * » * # * * * » # * # * * # H H » * * * * * * # * * < H H H H H H H H H H H H H H f*

j elio dílo,celá váha jeho spisovatelské činnosti nemela v jeho očíyh jiného smy­slu a cíle,nežli obnovení pojetí svědka pravdy v apoštolské čistotě,tudíž prak­ticky řečeno,mučedníka.Biskup Mynster byl za svého života význačným prelátem, zahrnutým tituly a poctami,vzdělancem zjemnělého vkusu,humanistou a mimo to člověkem,obdařeným statky vezdejšího světa„Zváti^ho svědkem pravdy,to znamenaly spáchati zločin urážky majestátu,zlehčení nejyyžsich hodnot s^hlediska absolut­ního křesťanství,znamenalo to posměch Evangeliu,uznání a schváleni usitepace,

Kierkegaard se cítil vyprovokován,A tak se stalo,že i zde to^co mohlo zů­stali pouhým zápasem v šermu,kterým je vlastně každá polemika,změnilo se náhle v souboj na život a na smrt.Kierkegaard napsal bez prodlení článek extrémní prudkosti,Cekal po několik měsícS,nežli jej uveřejnil,čekal,až profesor Marten­sen se sám stal biskupem,jako nástupce Mynsteruv.Pak^uyořejnil svůj článek .A tento článek byl jeho Sinem,přímým útokem,rozhodujícím a smrtelným,stejně "přehnaným11 jako bývá náhlý rozmach bojovníka,jehož jediná rána muže se stát osudnou. Zde jfs výňatek z_tohoto článku: , ,

''Svědek pravdy,to je člověk,jehož život od počátku až drykonce prochází všemi druhy utrpení - niternými zápasy,obavami a otřesy ,Člověk ,který má citlivě svědomí s úzkostmi duŽe, strastmi ducha a nad to jesté poznal všechna utrpení, o kterých mluví svět,Svědek pravdy,to je Slovek,který svědčí^pravdé v úplne^ bídě,ve strádáni tělesném i duševním,v ponížení a zahanbeni,Člověk zneuznaný, nenáviděný,opovrhovaný,urážený,napadaný,vysmívaný,je to člověk,který je mrskán, mučen,vláčen z vězeni do vězení a pak nakonec - neboř je to vskutku pravyysve- dek pravdy,o kterém nám mluví profesor Martensen - pak nakonec je ukřižován, stát,upálen a uvržen katem na odlehlé místo,aniž by byl pohřben, _

Takový je svědek pravdy,jeho život a jeho existencejjeho smrt a jeho pohřeb - a biskup Mynster,jak říká profesor Martensen,byl jedním a_nich. /v ,

V pravdě,je něco,co se více příčí Křesťanství,nežli jakékoliv kacířství ne­bo ssbehorsí oápadlictví,a to je hrát si na křesťanství,odstranit z něho všech­na nebezpečí a-předstírat,že' biskup Mynster byl opravdu svědkem pravdy." _ ,

Zuřivá polemika se zvedla se všech stran.Dánské i skandinávské verejne mi­lení se otřásalo ctnostným rozhořčením.Kierkegaard bojoval sám proti všem.Počal vydávati periodický pamflet,nazvaný "Okamžik",aby rozšířil a zesílil svou ofen- sivu.Po roční bitvě podlehl „Odvážil se Činu;Č-in se podařil,usurpane stala tu odhalena a tak donutil širokou veřejnost k tomu,aby si uvědomila jeho poselství Avšak místo,aby se sir zabil,zaplatil souboj svým životem.Tak se stal vlastně mučedníkem,po němž volal ve svém díle.

Všimněme si blíže názvu "Okamžik".Dlouho se myžlenky Kierkegaardoyy obíralys hlubokým zaujetím dvěma pojmy?pojmem okamžiku a pojmem skoku*Okamzifcjto pyia pro něho pravá doba víry spojení "času a věcnosti, čili jak říkal; Naplněni času, M y rozhodnutí věcné platností se uskutečňuje v nesourodé prilezitosti^k činu > Skok5to byl pravý pohyb 'víry9irracionální *bezprostřední9konkrétní,vzepeti^ktere nej menši pochyba milze zma'rit,totopi|té risiko,Te kterém moi.no zahynout,alepe odvážíme se hojníc_nezískáme^) _____________ ___________— --

") Tento obraz skoku mi připomíná závěrečnou scénu z krásného^filmu,kter^ Laurence Olivier vytvořil na podklade Hamleta.Zraněny Hamlet,konecne peyhe od­hodlán k činu.vystoupí na jakousi tribunu a odtud úžasným skokem se^vrha do prázdna s taseným kordem,aby dopadl na krále„ktereho zabije.lokonale výtvarné znázornění oblíbených poj mil a • obrazu Kierkegaardových ( P ok račo v án í. )

Bruno de S O L A G E S : c 0 - E K U L T U R A

Kultura ie činitel.který nám dává najít naše miste ve vesmíru a odkrývá nai smysl našeho života.Kulturní člověk je Člověk,který dovede po naiezite úvaze ( toto uvazování mSže někdy trvat dlouho ) zvážit a zhodnotit vsecko^co se ko_ lem né1-o deis, Jo muž,který dovede dát všemu pravou hodnotu; uznava}zevexistuje řád hodnot a určitá skála a úměra mezi předměty našeho poznaní. Neni^vsak nutní aby takový Člověk byl zlatým dolem informaci pro druhé.Uaopak,lide,scetlx a studující a oplývající znalostmi,jsou toliko učeni,ale ne kulturní,nevedl(li,jak třídit ¡hodnotit a uspořádat. Člověk m&o být neodbormk v mnoha odvětvích _znalosti a přece být kulturní. _ ' ■ * (_Přel„ Dr. Bernard K A D L E C , O.P..

O I H Y E X í LJJ .

Tax, ByB E Si ff R ■ B L A K 0 S L A t í í í ,„ J$ ^ KO^MíJřt Že p íš íc í v ex ilu ro z e b íra jí .a d e fin u jí naše s tavy , smutky, zoufalstv í

někdy _se do nišft '^ |^ t£ n s k y z a ž íra j íc e , jindy je snobsky y y ^ b u ta ^ a jíc e , nebo se jim vy­sm ívajíce . ' 'E r i ^ i ^ ^ ^ p a rano í " vola jeden p ro sa ik . Í J ě k í ^ i f E i&é- ne duny p ě s tu j í , l ib u j í g i Y nich* dnkQftfijjjf.J§ Jb ^a laV u jí. Měli bychom odhodit iakos tu to e x iln í neurosů*Snad j i t k p á y © |« $ ^ ^ k b v i ? Takový recep t by nam a s i d&ký Y ilfeha básníků, 'k te ří nedo­vedou vyvést, ^ j^ p g p jí . faké Jiří Kovtun vnímá to* co 'pjicömßleduje. Praví však*J s i moudry, Paftf*. ^ $ 3 1 mě uvrhl do vyhnanství ...>*" Je to hlas.Tichý,pokorný,-

někdy tk liv ý a -ÄÄ-gÄ& rdSIe a ro zp ačitě radostný . Kovtimo^_-slbtB nejsou jednoznačné v l-ita do kl.asiokv^h $gšpL modi?rnich forem verše , a le jak svou ^ätfeöu. ta k také způsobem je jíh o zpracovaní -se pm m m ^ c e modlítbám.r-evatero tex tu obsahuje š n e č e k Blahoslavení a každý chce před stave vat. v la s tn o s t , vedoucí k Bohu. Nevím,k ne j vhodně j i p řirovnatty to básne-modMýw* t e c zpovščL p ř i p rvní, Chudý- duchem, # 4äe l myslet na Giottůvobraz ří? a n tisk a & $ ra£$ l: 11 J s i moudrý,Pane, že j s i mě uvrhl do ý ^ te n s tv í pro to , abych v t i ­chu naslouchal Ä Ä | bod konákou š í j í j , .js i moudrý, že j s i « mé smysly dalekým, světem . az na to mi s to m -áu ra tr ily a poučují s e.»1 Těch devět i®xiá M málo .aby nám odhalily autentickou bajgj&$Qfö.podobu, ale dost,aby opravdu-a hluboce W b íl í ly .Y ira , mimo- a někdy i p r o t í - u m ě h e . c J f i f j moderní době Spise p řip ravuje překážky-£&!' aby jako ve . středověkém prsemnictvi_podMTRH& yásmeke k v a l i tý , Poisáfeá unést básníkův uděl, a le znesnadňuje .mu jeho úkol. ìa&t pochybností, zda j i o sta tně Kbvtun nbataví někdy p ř í l i š okázale ‘na odiv./Pokora bý se pak mohla pře v r á t i t ve svůj opak/, Avšak -podobné o tázky jsou sp íše jed v nasém p o s to j i . 9©® v Kgvtunoyych slovech.V tomto světe jsme h a k l^ ě n i v id ě t v beto le tn o s-* t i ne jvo-ts.. _ le s t» v pokoře pýchu,v dobru, yypočítavost. Poma m. hormainích poměrů by o Kqv- tun-övi p sa li , k te ř í by so u d ili,k d ež to my vyclovljsEjüd jen. své dojmy. •

pgiteh 0 ” ■***"**». a í n i v cffs . ' . -Pod tímto^^.^Ífe^s6 «eanámili jsme v 8 .čísle Sklizně čtenář©' se zkušenostmi firmy Inter­

prese. Bnesvpria«íffie údaje,-ktere nam poskytnul redaktor B.cil,' % »Öechoslomka*1 Josef ' Josten,jehož “Yhiliu služba Čechoslováka1' vyvíjí činnost vydavatelskou i distribuční, v- ,• vlastních publikací: Tributes to TGM ¡7 vydání po 5Ůf/prodáno 5 40.Če sko al o vengkfc žaluje,proklad /altor-.? *j catena «Oh Mý Country1’, náklad 2000, pro dáno c ca. 1500 .Ustup z Prahy,S tA H S í i a( -Prodáno 425J.2 c iz ích pu b lik ac í: My Europa,S ir R.H-B.Loqii

/dpeoh přimel red . Jo Mena k. vydáni I I ,d í l u česky pod nazve m «Ustup s ?řahy*r /.* Oh_My Country,J . Jo s te n ,naklad 400Ö,n ak ladate l prodal 2600, abyté s převzat a prodáno a s i &OO*

Land /holsuíd,překlad Oh My C ountry /,naklad 10ÖQ.výsledek prodeje neanámJS o s ta t ­n ích vedou d íla Čapkova:Anglické l i s ty /6 0 7 ,Hovory & TGM/^0/,L e ite rs from England/lO /, bacchenka/jO /atd. -JWLookliart: J au Maearyk/175/ .C .Mackenzie í Ite B eneb/W ,YM ìsch iíHovory s ■ ^SÍ2m ^ S5i:,:T ' í1/*H^Má.clia^May--arLga .px’e^1ad./197 í /a td . Je poptávka no dobré: četbě z do* - mtíva, pro vzaté knihovny sc rychle rozp roda jí .Red. J06 ten p řip ravuje k vydání učebnici angli&* no?n r,r2 fjaoatecíl^ sy .a jinéýpiihy .Podle jeho zkušeností nelne vydávat knihy v 'nák ladu n-d V„v5ů1 toh° S? a s i do roka, j e - l i kniha ne, trh u aspoň dva'měsíce před Yáhoci*l l l ì i 0a -iS?«Pì n^a? poslaní e x ilu je ,s le d o v a t světovou l i te r a tu ru , týká j í c í se CSR a našich sajipu a mlormov^t o iU n a s i v e ře jn o st. ^

* U niversity P ress vpdal první svasele řady Harvard Plavio S tudiee.¥-,10113(5.0 2i«eelyoli Styrech stecři s tra n je několik "bohemik,Tmitry Ciževsky.působíoí nyní va -jJ-ovapskem oddělaní na Häiri-Ardu o t i k t l aovrahivvn s tu d i i o Kómenskáho LahjTÍntu.,Í0ho koře­nech a leiste v l i t e r a tu ř e sedmnáctého s to le tí,O d Milady 3cuero-vé jo tam eesay o osYenách

f ? 1 i i ? T,5 i J 'o ; S ^ n kä r -0? l r ,®i'1:i-'!: "tam ma ^e -w u ta í' v y k la d o českém nérod-ě t p řed -r f eT'3 l i ™ p J . 9 1,dy i- 104-3/9 . ¥ . c e l e svazku, j e o h s a h lá p o je d n á n í o m ethoáách a u k o le č h

s ro v n á v a c íc h s t u d u s lo v a n s k ý c h l i t e r a t u r ,B r d k y s v a z e k H a rv a rd S la v ic 3 te d i os j e v t i s k u *V + IS ;“0 1 aio ? 71r r S:l-1,s' J í eBS Y?1!*11 á:r lllé ,TY^ár4 knihy -OzeOhoslnvakia in European H isto ry , Kterou ro ta 1943,k dvacátému pátému vyroci 2 S .ří jn a napsal p ró f.S .H .Thomson ze s tá tn í u n l-

r QolV a4u .E? * é .v y daI1:í ďe rosšířeno o k ap ito lu o české reform aci a o n á s tin česko­slovenského vývoje od Mnichova po naše dny.ktero-|kn a p s |lJOtakar O d lo lilík ?™ 1* ^ Spojených stá te ch a v Kanadě vyšla knížka Jan Hus,

.®!ř1't5:3r Sižeysky napsal přehled slovanských l i t e r a t u r ,Outline of Comparative S lavic c iv i l r z a t in n .hnihu o 144 stranách vydala Academy of Artg and Sciences,Boston.

m a c e f g ^z toho S f ^ O D ^ S e l k ý o h ^ i n ^ / ' V 1*' T “ i W s t á n c í A ^ t a v e n c

sene £ h e te r ^ C,ìi°kovenFoSa1 JJj T I+fì,a i 7® Švédském překladu.N ejvětsí švédský l i s t "ha- J i Komentoval pod t i t i l la l i "Zvětralý Lookhart" .U lf Bráudellíshledávt novou aponechávají "recensentu ÍS iá ÍU Ín ° návště^rě Prahy v r.l947-Fasáže o Janu MasarykoviJ J ? nadále -cjetn.-ie ",qyT1 velkého Tomáše Masaryka ty l so tva v íce než

JfaHř T sn ^ é íd o dh 1 ta ? L ? Jjell0| komionisté u č in i l i tragickou postavu." hvl řadou T --n rb ,to i'Ph o d Pf Sn° J IMr' ' y íst!iV® v (Ifttohongu ve Svédsku dosáhl dalšího uspěohus m IJo ?Un ^ S ^ ta je r - * ® ^.áisé i ta lsk é řevu i " domos ».o - J s f í T i , , I r ? , hánocnm v omezeném nákladu 10 5 ."Národní klenotnice" .Tedie razných h asn i,k o led ,atä.hudaii ve....worJai_i-jbšmsj- J.K/w.natE^KŘaliny s. J .T -rrak ip k a .

ò K L I E S H . 11 LISTOPAD,1953

S í l i l i 2 E iä 12 LISfOPAD 1955* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * y ****** n n u m ju n u m m u H H H H u m i , i » i » r » » u j m u j -«-»t o t o - Skladatel Rudolf Friml z Holljvoodu navštív il Evropa. Byl též v Hamburku.Kníll5' . l r o f ■íbraát.Dveřníka o cařiteaft.patriarchovi Photiovi,vydaná původně anglicky a r . l 9 r>( T P a ris i tranoousBky,vyšla le tos v červnu. v Hínš v Edizioni Paoline Ita lsky , / - o - /

Dramatická sto jina čs.kolonie v Londýně »J.K.5Jrl" pořádala 11,1.v Nár.domě l ite rá rn í večer.Předneseny básně P.Javora,H.Ylaoha,Jtm ia,V.Zeleného,S.Ryšavé,J.Kavky,V.Tupého,A.Ba*i, Úvodní slovo S.prEebohatýjprovedena aktovka "Předvečer"?.Kovárny ve Výborné r e ž i i V.Tupého

sa n yzpoainala_uon.vorečnost 15 výročí smrti filo loga a zastánce nšaecko-české ano- luprace pros .Dr.yr .Ejujjr.Talozii r-,1928 l i s t Slawische Rundschau;..-ydáňíiii staročeské Legen­dy o sv.Kateřině zpřístupnil středověkou českou literatura.Vdově.njm i 751eté ,by l v r .1945 zabaven najetek » odsunuta_s_cstatníai Kanoi do Bavor. •... 4°íy aahájecí vydávání Sklizně vzrostl potěšite lně zájem o vydayatelskou činnost. Sdruženi op.pol.aytrpalilcl.Kniehov,ohlašuje vydaní sbírky povídek Jana Cepa "Cikáni".

Miras --ers fcvo ápuitury \ Praze ořipravuja - podle referátu L-PUiiíbergsf na celostátní kon- ferenci,poraaa!ie vistea"Aufbau 'jnd Frieden" v Praze 27.9 .za -účastí 2?7 delegátů - zřízení stáleno neaecioeno divadly, Ma porada ti ročně nejméně 4 tournée a na-vš tiriti 1 malé osady, List "Aufbau und Fríe den" im. vycházeti denně} mimo něho vychází v ČSR dva německé listy pro mládež a několik driikovvfch,Chystá se není.list pro funkcionáře B.OH,

ZPEAyt EühTCBITi KADI i E.B. zasla la blahopřáni Siru Winstone Churchillovi, kterému byla udelena le tošn í Io ce lova cena, za l ite ra tu ru . - V Irsku u ja l se "akce so lidarity" dr Pavel Kůžičkař94jMorefcas»t0B Read,Dublin .Sekretariátu došly j iz první výsledky jeho obětavé prá­ce .Pani Sona Havelková nabídla svou porno p pro organi sací akce v okruhu Chicaga.V Is ra e l i p ř i s l íb i l pomoc sp isovatel dr Max Brod. ;

ZPRÁVY ZS SOUrl펊 ¿§|)SÍANSKá AKADEMIE, Členem, uorotv soutěž* se s ta l i P,Karel Vrána. Upluy seznam porotců v uHšýím č ís le ,D alší ceny a dary pro soutěž? 5 dolarů zasla l du.Ja­ro slav Tománek,Lmcsge.-„reeTattska, Akademie v Melbourne knihy "The Painílngs of Michelangeli a '¡Raphael s Psin tinge end I r Swings" .obsahující každá více než 100 velkých reprodukcí .J . EajQíC^v L ilie vénujo Tngexacky zdobene stínítko.K nižní ceny oh lásila Ì Krestanská Akademie v Rime.Siib ila Jez yyčnti hoktogradované jednu % prací.Potvrzení příjmu některých prací bes udaní o d es ila te le :"nondynske irohan-zy" j’Teä svědectví" ,"S počítadlem na po litiku".

. ?£2sb a^a fib jm ¿ Dodáme, že r_ám bude mošno vy dat, byt chudě, alespoň několik prací ze soutěže, a p ra li by onom s i vybavit je tak vkusně, jak se dá.Prosím proto naše grafiky v za­hraničí ,aby nám laskavě podali pomocnou ruku.Korespondenci řičíte na adresu: Dr Robert

Vlaca,0-nsdagsvágen & ( I, Bnsk-ade o, Stockholm,S^EDEK._ -Í-2-Ě-.QJL¡LftjLá-Ji v Listopadu:I641.1610 se narodil a 5.11.1856 zemřel K.H.Mácha, JiLL'ieil nar.ii.. .BrosnsI4.II.I64? zemřel Josef Jungaann,15,ll.1670 zemřel J .A .Komenský,18*Ll*1052 narodil so Mikoláš Aleš,25.11.1792 mi. V.K.Klicpera.

,|^í|A_SSg4h2í_dáSL|^Liíj- Siene k Hutar:" Dòma a za mořem",básně .Vyšlo tiskem v Torontě v zaE1„J*r * dol..Adresa autora : 58 Madison Avenue,Toronto 5.Ont..Kanada.- B.líemcova:Babická,str.25o,cena 1,25 dol,,K,V .Rais,Zapadlí v iasi enei,s t r . 336,cena 1,25 uoi,,V .F isch l:uovo^ s Janem Masarykem, s t r . 132, cena 1,25 dol.,A . Jirásek,Filosof ská h is to r ie ,su r ,208,o.Keruda,Romance štěd ro v ečern í,s tr ,l6 , Klub p řá te l Československé knihy, vy^.tao©1 ^ A*L.dchasil,5p03 ^est Čermák Roaá.Cieero 50,Illinois.TJ.S,A. '

afòslegli 1 k: Jan H us.S tr,64.Knihovna Husova Lidu,5700 Eastřood Ave,Chicago 30,111, přehled .a upozornění; Všimněte s i poměrů v estonském exilu v článku B-Kangro. našimi \ / recensi ó .B reslera , e vahg. duch » správce na Válce P .P itte ra , zprav pro *

.Mněné jsem - velmi nerad - musel zk rá tit nebo vypustit .Je nutno avet- TOZ^ah;^»aM.a¿ a zlepšit úpravu. - snad začneme vánočním číslem ..Hle dají se další spolu-

OT^yna.ci ^ v š o c h zemích .Další zástupci 2 Švédsko; S tanislav Schottl.L innega tan 15,Limhanm, Maìtffò*,_Austr^ ìah ; üöo líichox^s,c/o Big Bell Hiñes,Big Bell,West A ustra lia .Kanada; z a u c e - lom dalsmo studia odenazx p,Pr,Hlubucck /Díky za vzornou spolupráci!7 ,zastoupení přebírá Miss Bagnar Sulo,799 Hellmuth Ave. .London,Ont. ,CAJAM. Ant. T L A C H .

S-O-AJLE-E-tx ________ __ _________ ________ . ._________! ?&S?IanvT sooi Ť?í oncyK2i!fJYy®gk®P„3?t® lndn vydala Kxestanská Akademie - " " ìoibor CKL - geloo-ornoi 6 Swift; Bt- J-iORgECOHB,gslbonrne",Vio..Australia. ___________ItiIIÜRRilSS Ltd. ,/2eské a slovenské kailik-mectvf/ sa s ílá sdar-na Gcznám kalb. |

• S o v a adresa? 152, Oaoige 3treot, London g.l.,E3SLAin>. ______ _ _____ ]^ ’-^vPXid,EutEind House,Rüiländ Saráens.I&ightsbríTge,London S.ff.7, I

_podá informace o niosnosti emigrace do Anglie pro uprchlíky v Keaecto a Rakousto,____ lSECHOSLOVXh v wshraničí,tištěný exilový týdeník,XHFOEHATIOK SERTICE OF FBBE'CZECHoT"

; SLOTAÁIA - FCI englxose xýdenm. zpravodajství .Knižní služba Čechoslováka,opatří ^ . ^ ^ o u ^ i j r ^ ^ x g l o u . t o í h u . FCI, ČT/fregianter Rd..London S.g.lQíiHeLATO. i

i| Administrace Husova.Lidu,570Q W.Eastwoca AveChicago jÓ.Illínois.ITSA.má na skladět i í Y5111 ^a r -xia^j®roucca;ce¡ia oc c. jvIat ¿how Spií^I'^íThe o ig n iíicance oí Joím A©os Comeníuat i ¿or our4ge; 2 c. J*A.ComeniusjTho Beques t / překlad urof.Spinky/:25 c. S druhého 1 !I_ P-^Sjlj^ŽPgr olaiucq Husova Lidu;gtTenJ QS ocy c. Éasaryk mezi včerejškem aú -í^.tfýL.. " uffil‘- y.k.Bar to š ,401 E 7¿th S tř . York..Ka" této è.tirese^lzè kcupit' i Ski ítsw] jf 1^9® Luce r r i oka, kici z nr c e krásně l ite ra tu ry v ex ilu , říd i" Ant .K. Chris ten , vydala sbírku

kIÍaí. Í S Í ' Blahoslaven?. .Cena 3 DM,330 frfrs^resp.ekviv.Objsdnávky^a Sklizeň- [b Z E i.T^- nez&visx-a k u l tu r n í re v u e . H o tn ík - I . , c í s . 1 1 . , l i s t opad 1953.Vydává i Antonín^ V L A C E , Hamburg 13, P o s t la g e rk a r te 2 0 9 ..Vychází kazdy měsíc ; uzávěrka 10. předcházejícího másíce.P ře d p la tn ě 5 DM ro á n á , 1 $ t ř i č t v r t i ro k u . J e d n o t l iv á “č í s l a 50 p f .