SKLIZEŇNEZÁVISLÁ KULTURNÍ REVUE

RED.: ANT. VLACH • HAMBURG 13 • POSTFACH 2700Die E R N T E -AUSLESE AUS DEM UNABHÄNGIGEN TSCHECHISCHEN UND SLOWAKISCHEN SCHRIFTTUM

The HARVEST- CZECHOSLOVAK INDEPENDENT CULTURAL REVIEW o

Z NOVE PÜVODNÍ TVORBY.Josef B E N Ä C E K:

M É S T 0 .Ö muži, ie důležité zacházet správné s vidličkou

a ubrouskem, é ženy, je nutno udržovat pečlivě pěstěné ruce, čiňte to a budete^živi !Ö vy všichni, kteří milujete obvod kružnice,

myslete na ráj!Světlo večerních lamp stravuje smůlu prvotních

temnot, dopravní strážník šikuje počáteční chaos a nic se nevznáší nad vodami.Ustup, Euklide a nevyměřuj střed kruhu a aí ni neruší Newton bezsměrné sny zákonem

gravitace !Je jen kruh a no střed a jo jen pád a no směr, je jen smích a ne rty a jen gesto bez ruky, je jen emancipovaný pád, v je jen nezny kruh a kolotoč,0 kolotoči, geometricko místo vyhaslého nepokoje, dráždivá závrati jednotvárnosti, jak je zábavné viset na řetízku a ohmatávat zvenčí úmrtní prsten - přitékat a odtékat -Vv všichni, kteří přitékáte a odtékáte, slavte se mnou střízlivou liturgii: vzývejme sedmiposchodový dům, Sroklinejme červené světlo semaforu.ekni mi', neznámý, z z

podobný jako mlha mlze me vypálené tváři, umocněná myšlenl$9vnicoty, odběrateli roztříštěných vteřin, proč se ptá pošetilý červ v těle jablka kde je střed ? Kde je střed ?Kde je katedrála ?

* * * * ROC.VII,PROSINEC-VÁNOCE 59.

PRijSIINIC-VÁNOCE 1959LMHPPun CTifflra.nl ffwnr." mmffijnrnmininiEnfnPBlL I Z E N 2

MICHAL C H U D O B A:UZ STEJNÉ ZVONÍ NA PŮLNOČNÍ . . .

iBVěrko „ „Mlska je vetší nez ,sxíí a^smutěk vyhnanství „ už dávno naše láska sňala a píseň Skoda lásky Žádný z uás nespívSTřeba my bez pas>i bes risav lágrová budce ne sami/"u paskami"/ smáli isme ue tolikrát když přiálu paní Zimu u kíepala nu oknoMUs mne ráduMáš mne rádptuli jsme se toHkrá^t a jfcu^' víckrátKl.epe klepeAno klepeuž s1 nejednou alpská zimapopálilu prstyJak povídámTřeba my nevíme co s ním ae štěstím/Vem'si ty gurukatý Faruku ■Uí^ářeíiríehcí než nakradené zlato v stejně mou chudou . košili na Capri nenajdeš/Neboť tak to má být utíkut s růžencem _nebo u pulávrem od hubičky Tak juko Ty 9sbo já ze Ve rk oHeleSte lidičky heledtev,soudruzi veliká škodu že se . v tom Rudém Ráji nerodí deti s^dalekohledy aby viděly nuše štěstí naši lásku nejenom svou bídu Heleáte lidicky tgd^se to stalo Verkiny vlasy jsou,plny hvězd Práve porodila Synu

Heledte ruce a oči vím hlava se vám točí jako mnejako mne „pro . dnešek yoncírn Husím do noční Nashledanou zítra Barák číslo sest

ß-K L I Z E R 3 PROSINEC-VÁNOCE 591wimmMmiMn»nmMmmnfommninmnniinmmiinminmninimtnirnmmmmniiminnitnniinTnnitBniITiauninirininil1MniIlininininnimZítraDobrý den dgbrý den jaký jste mel dneska sen zdálo se vám o lese to vám atestí přineseŠtěstíBarák číslo šest čtvři , pet, SEST vedle Verky Miska malý' /Ach promiňte MISKA nutno psát Chce si |rati jemu laska prsty pálí tak hrá sit a mámou hrá si ./6 kéž by i se mnou s tátou hrál si/ Ze Věrko _ takový MISKA je_víc než atomová bomba va tolik |testí jsi neslyšel ani ty premily Iku na inauguračním pikniku kolik Věrka nebo já v jehoMISKY křikuA jestli nevěříš o co se vsadíš Tak se třeba vsa3 kdo z nás půjde v noci na dříví Já nebo ty Ty nebo já který jsem rek' že náš MISKA je víc než celý atomický vek ze Verko že Verk že Věr ze Ve (Solnohrad. Zima 1952.)TiseNechrne.je spát* uz stejně zvoní na půlnoční* #«

JAN B Y 8:OHNE SAN JUANA,

/Autor, dnes 281etý, pochází z rozmezí tří jazyků, jež všed­ný ovládá, z Nor.Ostravy; teprve v Nemecku. kam uprchl po únoru 19(j8. počal psát. V roj955..,yyšel jeho první román-kniha pro mlá­dež "Pi^de in Ďíckicnt"HI*esiuy v housti), jehož děj se odehrává na salaši v Bezkydech. Knize se dostalo neobyčejně příznivého přijetí kritikou. Následovaly krátké povídky v různých listech a rozhlasové_hry "Verhör von Prag", "Moorlegende, "Die verpasste Chance". Dalsl nra,"Die Türklinke", připravena k vysílání,pojeA- návázo problematice Čs,uprchlíka a autor připravuje hru o uprch­lické otázce vůbee. Rozhlasová hra "Pražský výslech" odehrává se

liunininnun M̂Afimmm mmi^^ž

¥ Praze na Pankráci a zabývá,se ve zkratce otázkou národa iv člověka nikdy docela svobodného a osudem postaveného vždy před rozhodování jiti s tím Či oním. Hra byla několikráte opaková­na severoněmeckým rozhlasem a snad ji přineseme v nekterem z příštích čísel. Autor uáleží k noví,evropské generaci, která plni zasluhuje naši pozornost. Red./

Je poledne. A je horko. To není nic nového na Ibize. Hra­jeme šachy, také v poledne. Ani to není nic nového. Neco se mi­sí dělat, abychom zapomněli na den s jeho sluncem, na ulice a jejich prachem. Něco je nutno dělat, abychom zapomněli na sebe Iwa haraburdCm vlastni minulosti. To^je tak zvykem nawIbize - ušlechtilé mravy lidí našeho rázu, těch, kteří mají nečeho v Evropě až po krk a raději, zde trpi.^hl.ad.

Sedím v Di^ty Domingu a hraji šachy. Nesedím rád v Dirty Domingu, protože obsluha je mizerná a vítr vane jemný prach db nápgje a protože Číšníci jsou leniví uklidit papíry s podlahy. A přece sedím y Dirty Domingu a hraji šachy. _

Naproti mně sed| Black Lion. Je krásná a hr^je dobře na svou krásu. Má obličej jako mandle. Vlasy jsou černé a hladké. Black Lion pije whisky. Já piji Martini sě sodou a ledem,•Hrajeme spolu poprvé,-^říkám. #- Ano, první partie a někým má svůj půvab, — .A hledí na mne svýma velikýma Bascaow-ovíma očima. Líbí se

mi, A já nevím,„proč, " Jsou většinou měkké a bez důrazu. Zahle­dím se na ni ještě jednou a říkám:

- Máš dnes v ocích doutnavý lesk.Pak piji svůj Martini. A ona pije whisky, posunuje nohu

vpřed a dotýká se meho kolena. Cítím ji, Ale sazím krále.v- Vidím to poprvé v tvých ocích, ten doutnavý lesk,— říkám.— Možná, ze jsi ' první, který ho vidí.- Nesmysl, - říkám. - T° na me neplatí.A ona tiskne nohu na mé koleno. Jsme v Dirty Domingu sami.

Ostatní stoly pod markýzou jsou prázdné._- Je škoda toho doutnaveho lesku, — říkám a sázím dámu. —- Mat. t „Vstávám a jdu na slunce. Je nesnesi telné.vPalmy na břehu

jsou šedé, Z nějakého baru zní Clamengo. Mhouřím oci,<

KDY2 psi vylézají ze stínka protahují se, jdu ulicemi..Bí­lé domy stále ještě oslňují, ačkoli slunce mezitím jiz sestárta Jdu od jednoho rohu ulice ke druhému* abych videi hranice pro ohně San Juana, Ibizané ukřižovali cizince na bedny, zauzliji jim ruce i nohy, aby je večer upálili. Nalepili noa ne posneš- ne verše. Papírová nenávist, myslím, pýcha, která se musí o— broubit papírovým kvítím, aby se stala pravděpodobnou. Sahám do kapsy kalhot a vytahuji uz neplatný lístek, který mne dopra­vil na tento ostrov. Ani papírový květ, myslím. Ale schází mi sautek i stud. A lístek zahazuji4 vv Michfel# Crancouzský malíř, přichází ulicí. Jde kvapně. Jde

vždy kvapné. Proto ho nemohu vystát. ,— Kde j'e Black _ Lion ?— ptá se rozčíleně.- Nemám s ní nic.~lKde je ?

„ - Hráli jste spolu šachy v Dirty Domingu,-říká.- Cíšník to každému vypravuje.

- Ano, ~ říkám.- A pak ?Michel se usk^lb^je.- Pak nic, - říkám.- Nemám s ní nic.Vrtí hlavou. Neví, ze stisk kolenem nic neznamená. Je blá­

zen po ženských. Opovrhuji jím. Jdu zpět na místo, kde jsem za­hodil starýu jízdenku,a zvedám ji,

- Josnah je tady, říká Mlchbl,— Nu a ?- Neznáš Josuah ?- Ne.

S K L I Z E Ñ 5mm frittiinnMntnp.nl mmmmnironnnnaintži PROSINEC—VÁNOCE. 50

- Je Cl se* Lionovým milencem,. „ . ,- Nehodí ~e k jcbt- jménu, — říkám, - Oatatne není jediným,—. Když je ¡ni Ibize, zůatane jediným.Jdu ulif.í k příští hranici. Tam má být upáleno díte i s

matkou . Inkvisice z papíru, myslím, sahám do kapsy kalhot po mé staré jízdence. A náhle mne přepadává néco jako hrdost.^ed- m rřivede člověka na hloupé myšlenky._ Dej si pozor, ~ vo < — za mnou Mlcliel, — —osuah b tebou zúčtuje „ , , ,Jdu dále, Jdu na lýkových sandálech a černým tk-nivem kol . kotníků ovnutym, slapu na prach, slapu na svoje myšlenky,abym se jích zbavil, protože nestojí za námahu podržet je.

Z e t ti

+VONÍ pe čenou sepií z Juanitovy fogdy. Nám do toho.nic Dění. Sedíme po pěti okolo kulatého stolu pred . harém a hovoríme.Slu^

ce za sebou tahá dlouhé stíny. Nedovede je ,az íje kopci. ř J e to den ze dne stejné, myslím, iako u starého člověka, který své sítě nedostane přes okraj člunu a přece se denně pokouší s u— bohou posedlosti stář». „ .

Pijeme Martini, Někteří z nas mají jiz svetry8 Preckáváme hodiny k ohnům San Juana, Nemluvíme o tom,.vAlevkazdy z nás ba"- ží po tom, aby plameny viděl. Roztřesou naše tela a nnesou je k nebi. Protože nás míní ta papírová inkvisice« Ale nebe i o« heň, které na nás čekají, nejsou útěchou,. spíse sebevraždou Dí— kde v rnoz.ku. A muži mezi námi jsou ponejvíc vousatí a pijí Mar­tini se sodou a ledem.

— Ola- amígos, — y tom-volá Qlack Lion,Je v černém a má širokého muze vedle sebe,— To je Josuah, — říká,— Ola,-— říká on.vJsou přineseny dye stolice. ,— Jak to tady můžete vydržet v tom mizerném brlohu ?- říká Josuah a směje ae-bílými zuby, - Jak to tady můžete vydr -

- kde prach leží před sluncem" jak přikrývka z velbloudí sra- Hledíme na sebe navzájem. Krčíme rameny. On to neví,— No tak, já potřebuji slunce, hodně slunce, - mluví dále. Vezmu lulku z úst. ~— Slunce je smradlavý pes, - říkám.On hledí na mne. Má škaredý obličej. Ale směje se bílými

zuby. Všechny uhry na jehopletí, všechny vrásky zblednou. v— Jessmradlavý pes, — říkám. - Nedovede své stíny ani přes kopec. - '— Už jsi se podíval za kopec ? Tam jde dál, moje slunce.— Tam je zase kopei, A za kopcem je jiný kopec a záštím .

ještě kopec a . zase kopec. Nedovede je. Stíny jsou příliš |ěž- . ké. Proto sedíme tady v tom mizerném brlohu a jsme ratlí.ze ma­mě tu přikrývku velbloudí srstí prachu nad sebou. Rozumíš ?Josuah sevzase scjej®-. Ale jeho smích se stal nejistým. Tře si dlaní obličej akkríví nosem,— Tak vy sedíte tady a pijete Martini se sodou s ledem.Jíte

jak prašivé kočky, — říká.Pak zatleská rukama a objedná sedm whisky,— Píjtg. — říká, - Whisky jsoy čisté,-Můžete jimi vidět sk skrz, tak čisté ¡sou, a ne jak vaše maminčina Martini-polévka.Ukazuje své bílé zuby. Jsou zrovna tak nudné jak jeho slun­

ce a jeho whisky, myslím. .... - .Black Lion se na mne dívá, Ma dvě jiskry v pcjch,^Vstanu, aniž bych-se dotkl táho whisky, a jdu pryč. Stmívá se. Slunce nechalo ležet své stíny před kopcem. Nedovedlo je.

+pOl hodiny později jsou ohně San Juana zapáleny. Jdu od jed­

noho ke druhému a dívám se, jak tí panáci horl, jak jejich papí­rové vnitřností se prodírají, jak očima kroutí a konečně praskjji.

SKLIZEN 6 PROSINEC-VÁNOCE 1959

Směšné exploge nenávisti, myslím.wskvrny nenávisti nepatrné akvjny sluneční na zemi,kkterú leží v stínu. Působí mi radost, slyset ohně zpívat a kvičet, jsou jak smradlaví psi.

Někde v ulici potkávám naši partu. Josuah j* také tady i Black Lion, Jsou opilí. Nezůstal* jen u jedné whisky. Jdeme ke hranici vedle baru. Plameny šlehají eysoko, Malé prostranství je cell rudé a praská. r , „Black Lion hledí na mne. Její mandlový obličej je bledý- Ve velikých ocích j^ou dva ohne. Jívá,se„na ine a nenávidí mě.Sehnu se. Nožem nabodávám žhavé dřívko a zapaluji si lulku,

Black Lion strká Joguah do boku. „- Zeptej se ho, proč nepil tvoji whisky, - říká, - Zeptej se ho.

- Proč ?- Urazil tě, z- Nech ho. Nenávidí slunce.Obracím se a vrtím hlavou.- Ne, - £íkám. - Není pravda, že nenávidím slunce. Ale mohu

ti říci, proč jsem nepil tvoji whisky, vJosuah se dívá na mne. Zase cení zuby, A jeho ismech se zdá

ubohý. v- Tvoje whisky byla čistá, - říkám. - Byla tak'čistá,Že kaž­

dý mohl prohjédnout. A ona patřila tobě. To byl kus tebe, tvojg whisky. A mně se nechce pít lidi, kteří utíkají za sluncem,když už ono neutáhne své stíny.

Obracím hlavu.- Ale kdyby se whisky, - říkám a hledím do BJack Lionova man­

dlového obličeje, - ale kdyby se whisky zvedla pred tvýma očima, Josuahs kdyby se zvedla k mým ústům a našla by sílu sama téci přes muj jazyk, pak bych ji byl vypil, Josuah, moji whisky,Hraji si s nožem. A Josuan se pokouší o úsměv. Ale jeho zuly jsou„krvavé. Je nesnesitelné horko„u ohně. Michbl, francouzský malíř, me chytá za ruky a vede pryč,

- Dej si pozor, - říká. - Kayz Josuah je na Ibize, zi^^^ane jediným. „

- Když uzJdu ke břehu. Je tam chládek, A vítr je vlhký. Přichází od stínů, které slunce nedovedlo.

RÁNO sedím před Estrellovým barem. Je prázdno na malém náměs­tí. jen starci posedávají kůlem^a tn^j^ dětinský úsměv kolem rfců. Je cititvchladny kour, Rybáři prijízaejí zpet^s loakami. Také slunce přichází. Vypláchne se z moře. Je ještě skoro ráno,

Naproti mně sedí Black Lion. Sedí odvrácena a hledí k dýma­jícím zbytkům hranic. ' ' Výheň je vyprahlá. Ale v jejích velikých očích se zrcadlí dvě slunce, Dívá„s§, jako by je obe vypila. A divá se ke stínu nedaleko spáleniste.

Je to Josuah, opilý v prachu. Leží ,na zadech. A jeho úst$ jsou otevřena. Ale bílé zuby jsou zmazány pískem, celý jeho osli- vý obličej. Spí a nevidí moje slunce.

Pijeme kávu. Nevím, miluji—li Black Lion, A nevím ani. milá- val-li jsem ji v noci. Je zase den na Ibize. Pokládám Čtyři pe­sety na^stůl a vstávám.

— Půjdemese koupat ? - ptám se.- Ano, — říká Black„Lion. vA jdeme pomalu po břehu k nejake plazi se koupat.

* ♦ *Dr. ZDENEK PÍCHÁ:

MEZI GOLFSKfM PROUDEM A ARKTIDOU,/Cásli vědecké práce D^a.Píchyzz oboru psychické„energeti—

ky, ocenené nyníporotou Krestanské akademie a KR, přinésll jsi» ve Sklizni před časem; nyní jsme požádali autora - jistě jednoho

SKLIZEN 7 PRO SI.NEC-VÁNOCE 59mnimmnimmnimmmmmmminmminmrnninimnimmm-niniTnninimitHIHaiiunnimmmmrninrnnitnni)ntnniniiruriininiIillunillIilz sakem nejstarších našich vědeckých pracovníků .v cizině ,->> m^n- aí popis zeme, kde je mu osudem, ,určeno trávit léta exilu a která je našim emigrantům snad nejtnůné známá, Red»/

Vzájemná blízkost obou těchto nesmírných zeměpisných oblastí Arktidy"i oblasti Golfs&ého proudu» a . jejich mocným vlivem na víikoso a teplotu ovzduší určuje„pnevázne ,oceánské podnebí ogtn- va, dotýkajícího se severním pobrezím polárního kruhu s^Wív’o-- •iň naio na jihu mořem, v poměru .k aeměpisné aírcs teplejším — xsiandae zápádni to evropské výspy. ,Rozdíl mezi ovzdušími obou těch oblastí plodí gtaly skÍQt.nK vichřicím, jež málokdy a-ela*utuchají.. Často jim iezko odolává chodec na zemi a rybář na moři, V chůzí těžko 3§ proti nim puob> puje a dech se sotva popadá, náhlé nárazy z nepředvídaných směra dovedou porugiti rovnováhu a na náledí privoditi pád,se HimOnými následky, coz se stalo i mně. Jsou zde ale iidés kteří ty vieh= říse milují a nechtěli by zíti v . zemin kde by jich nebyl o„To „»am vyprávěl jeden lékař, sám se k nim počítaje, Nelze popríti,. zš zdárná překonání takového náporu živlů přináší příjemný pocit spokojení, Ale.přidruží-íi se k vichřici déši anebo sněhová vá­nice, ' zajde každému chuí pustiti se do ni§h„oNení diy“, ze kd° jen můze, má auto k osobni dopravě. Nám.nescum není často možno obstarat! ani potřebné nákupy v nejbližšlmnokolí po několik dnů

Tyto viehrice pokládám za pravou význacnost teto “zeme, led“ £s land„ Led ji aniutak dobře nelharakOerisuje a toto oznaeití ostrova souvisí jen.s velkým poetem Igácvců a jejich vel^^osOí, s nimi se však v blízkosti krajů hustěji obydlenych nesetkáváme, V rovinách a na pobřeží není více sněhu a ledu než v rovinách střední Evropy a oceánské podnebí znamená, ze ani mrazy nedosa­huj’ . té nru0gis0i. jako na pevniněBoj člověka s prírodounonzajišOění vyzívy a bydlení není ade snadný. Půda schopná ^zemědělskému využití je vzácná. Bezlesá, obnažená skalnatá pohoří, lávové rozvaliny.a pousOe dávají jen málo prileži0o80i K uchycení travinám^ skýtají jen nuznou vý­živu ovcím, V rovinách a ádglích je však nust travin.vydatný, upravenénlouky dávají v poměru ke,sve plose bohaté vy0ezky sena, neboí zvětralá láva, z níž^e tvoří spraš a která zdrodňuje nan plaveniny, obsahuje hojně živin. Dlouhé denní světlo ve y'egetao- ní době urychluje růst; zásoby sena na zimu stačí pro neceiný sko0. ovce avkoněo kteří se po celé léto probíhají volně. Těch ubývan zatlačují je suís pro osobní i nákladní dopravu,

Pred 30 lety použili jsme na dvou výpravách do neobydleného niOranosOrova jennkoníků, Oč to bylo pro milovníka přírody usp«- kojivější i poučnější; mohl se neustále oddávati pozorování prl- rody z blízka. . Dnes projede turista velký díl ogtnova ga krát­kou dobu, pozná ty.doporučované zajímavosti a většinu casu pro­jede mimo styk s přírodoun.celkový dojem krajiny se mu ostáné jedno0várným a 0ělo neosveži„ Qč pří tom^ř^de’ „ „Toho různého pOucOvs! Jespáci, vodousi, kulici, brehousi,ko­lihy, rackové. rybácin divoké kachnyř husy, labutě. A Oy květi­ny! Co jich muženmu pripomenouti nasl květenu jihočeských ryb - ničních rpvin a šumavaných pohoří ! To mu unikne. Spatří 0’^^ern, 0é, co u nás videOvnemuze - obrovské vodopády, ledovce, z nichž se eell.liorv ledu řítí do vod jezer na jejich úpatí, horké gey- síry s široké rozhledy na moře„ Pro tyto krásy milují Isisnaané svo“ .zemi a mus’ . jim 0o lhybCoi• v v líbezné kráse naší kraj^^ po níz se za3evnám zde stýská,

A nyní o těch obydlích. Staví se po evropském způsobu. I na venkově v odlehlých krajinách mizí dosavadní 0yp staveb ze země a drnu, i Oam naleznete solidní obydlf, hospodářské budovy a be­tonová sila na konservování pícc. Když jsem onehdy pozoroval na skalnaté pláni skřivánka nesoucího v zobáčku nějaký hmyz. - kde ho v Oé vichřici našel, bylo mi záhadou - viděl'jsem* jak usedl na kameni bljzko mne a za okamžik se objevila ve skulině mezi kameny hlavička a holý krk mláděte ukrytého 0am pod suchou Ora­vou od loňska. Pomysli jsem na sUmU rodičů před tvsili ^íyi

....... i..... .. l....immmmmmmmzde usedlých, jak asi těžce vyhledávali úkryt a potravu pro s»- be a svou drobotinu na nezalidněném pustém ostrově a v bouřli­vém moři, A přece se udrželi. v w «Lidé, kteří po mnohá staletí žili v tak těžkých poměrech, nemohli jinak nez rozvinouti všemožně svou tělesnou i duše^ml zdatnost a odolnost, ráznost, pevnou.vuli a^statečnost,ochotu k vzájemné pomoci a k pohostinství, i vynalézavost. Zastavme se nejprve u problému bydlení. Bytová nouze početne vzrůstajícího hlavního města nutí k vystupňování stavebního ruchu, musí se u- pravovati nová stavební místa. Cilý styk s národy technicky nejvyspělejšími naučil zdejšív°dborníky novým metodáp. Lávové skaly reykjavické jsou za použití pneumatických vrtaček trhány výbušninami, urovnávány buldozery, jé prováděna k^^alisace^bu- dují se silnice a staví železobetonové budovy vzdorující všem nepohodám. Město se rozrůstá na všechny strany do délky as 6 tm. Vvstavby se p^vádí § gejvětším urychlením, úprava nových čtvrti.si vsak vyžádáieste dlouhého času, Rozvinuty stavební ruch působí plnou zaměstnanostmi V jiných oborech, životní mí­ra stoupá. Lidé^se mohou lépe šatiti § živiti i dbáti na svůj zevnějšek. Dováží se z ci^ny mnoho prědmětů denní potřeby i 'l.uxusnfch; more a přičinl ivost domácích lidí se stará o vyrov­nání hodnot vývozu a dovozu, 0 vzdělání je dobřé po staráno,ml»- dí lidé je d°plňují vysokým studiem v.ctaůe, Tak s^upá i zna­lost cizích řečí. Bez mlosU ielandStiny je však možno se do- rozuměti v olictadec.b zřídka a 9 řemeslníky skoro gikdy<

Žiji v ústraní a nemohu psati o společenském živote. 60 se mi zdá význačným, je okázalý styk v soukromých domácnostech. Islanúané se často navštěvují a hostí. Jiz domýwse staví tak. aby každý byt mel reprezentační místpost. i kdygj ostatní míst­nosti jsou skromné. Květinové výzdobě bytu se . venuje dost péce. obyčejně jsou tam i služné knihovny. Islandané jsou pyšni.na svě staré i nové písemnictví. Záliba ve čteníuje přirozená v zemi s tak dlouhými.zimními večery.. Bohaté veřejně knihovny u— možnily i mně pokráčovati zde ve vědecké práči.

Mne jako lesníka dotýká se hluboce zdejší nedostatek lesů a nemožnost jejich náhrady, S bolesthým soucitem sleduji neú­spěšné snahy o zalesnění ploch. které prý byly kdysi lesem po— kryty. Ve velkém měrítku.nedaii se již zalesniti, byjy-li jed« nou zcela obnaženy. To může uciníti jen příroda ve věky trva­jícím ágilí za nahodile se vyskytnuvších a dlouho trvajících příznivějších podmínek.podnebí, I kdyby byl zjištěn druh dře­viny hodící se do zdejších poměrů, zajistiti jí prst, kterou ke svému vývoji v mládi potřebuje, braniti náporům vichřic,deš- tů, sněhu a ledu jest.dálší otázkou stejně neb ještě víc obtíž­nou. Víme, co.škod způsobila devastace lesů v krajinách s mno­hem příznivějším podnebím, a jak těžko i tam se dají.napravit,

A jako sportovec postrádám nadmořském břehu písečné pláže, ježzby činila koupání snazším a příjemným. Ostré balvany lávy a strmé stěny skal jsou nebezpečným prostředím a písečných bře­hů zde^není. Teplota vody by ani nev&dila. Obyvatelstvo hlav­ního města vyhledává skoro jen^umělé bazény s ohřátou vodou teplých pramenů. Je to pohodlnější. Ale nahradí to koupání ve volném moři„? M w

Koncem června máme zde nejdelší den. vlastně den bez konce a.začatltu. Slunce se schová na zcela krátkou dobu pod obzor před púlnocí - lze-li„o noc1 mluvit,když je vUstně demUsvětlo. Za.jasných dnu jsou takové .západy" slunce prekrasijé. jakoby blížíc se moři svou zář ještě zesílilo a moře ji ieste zdvojnásobilo, na vzdor obláčkům,vkteré byntuto zár chtely tlu- miti,. samy vsak jí vzplanou žlatozlutě a rudě jako rozzhavené železo, Seyerní obzor zůstane jasným a t§n jas §e posunuje k východu, az v ranních hodinách slunce opět zazáří. Za těch krás­ných západů si vždycky připomínám nezapomenutelnou pro mne pí~ seň Růiiarda Strausze:"A zjtra zase slunko zářně vzpUne. Nám sešle vstříc pnprsky,,svg je zlqté, nápj stěstí rozjasní, mír jů- ho skane na zem jím' zíjicl. nam v duse láskou vzňaté,A k horám

S K L I í E M 2 PROSINEC-VANOCE 1959mrllnnlnm¡nlln■,Xrr:1^.1ilmll:nI^lmlr.inrolmnlll^^afll^m^u^llal^mul4l;ll'al^ll¡lIaru^l^^nrn^.^ll:llnmlntIllnlnraJl^^>n|^1l^^lnmcdravýa: jez v dáli kynou, my spolu, klidně, tiše vykročíme. A duse naše v jedné tcnze splynou, a ,v očích svých jen slzy blaha zrítne. " To zítra , naJuno v krátké dobo, ale ty nory modravájsou v dál-c za meřem a vykročt- k nim nemůžeme' To stestí a mír v duši jtiu prosyceny steskem, mírněným jen těsným seniknu-“ tím rodiny., iohoz sj’ musíme vážit v chladné cizino jeste více nez v hřejiví pohodě ztraceného domovu. „

Mám již celoroční zkušenost z pobytu na Islande, kde »e však tvrai- že , následující léta se nikdy nepodobají predclia-ae— jícím, nýbrž vždy jsou jiného rázu. Nejistota budoucnosti :je zde nejen pro podnebí, nýbrž i pro všechny ostatní životní pod­mínky. Pro mne na jak dlouho as ?

* *

GRAN EMBU STERO:CENCITO.

/Krajan z Jižní Ameriky trvá na svém obvyklém a neoprávně­ném pseudonymu ("Velký Lhář"), pod nímž publikuje své barvité a typické obrázky. Red./

Inocencita nerada prala. Také- se jí nelíbilo uklízet a va­řit. Byla s ní potíž. Propustili ji ze služby. „

Rafael, jeden ze sedmi archandělu, vrazil,ji štulec do zad.Rafael, jeden ze sedmi bratří, hrozil: "Už jsi projedla„mo-

ji košili a kalhoty. Nebudeš—li pracovat, vyhodím te na dlazbuíIpocencita ukázala mu vykopaný,příkop za jejich polozboře-

ným rančem: "Za,deštů, voda nepoteče dovnitř. Přikop ji zachy­tl a odvede pryč."

Ocenil její mozoly: "Měla. jsi být klukem, jako holka sir -ves para nada — jsi dobrá pro^nádenic inu." v „

Večer radilo'se sedm bratří, Rafael poručil: "Podej mí nůž­ky ! ' . . t jProhlédl jí uši, nemá-li v nich (irky. „.Neměla, Okrájel jí vlasy nakrátko, Napřed nechal jen krátkou štětku. Tu přilepil vaječným bílkem, abv 'patka" držela. Jeden z bratrů, se divil: "To je chlupů z desítileté holky,"

Ráno Rafael vzal ji ssebou.do p,áce. Řtki:"Chefe, to,je můj bratr Inocenc, Bude mí podávat šrouby, V sobotu mu něco za to dáš. " , , .

r "Vypadá přiblble," zapochyboval dueňo autosprávkárny.Potom máchl rukou a pokračoval v práci pod vozem.

Neříkali jí Inocenc, ani Inocencito, Volali ho krátce; "Cencito !" „

Cencito rostl,jako z,vody. Od utahován} Šroubů zesílily mu svaly a nošením břemen hřbet jakoby se potáhl vepřovicí, Jedl za dva a vytáhl ge v čáry. „ . _ ,

Dueňa, paní šéfová, častěji se ted zastavovala před zrcad­lem.. flkraakeL^ obdivovala , Cencitovo klenuté obočí a oci mohla nechat na jeho dlouhých řasách.,Kde mohla, šumelila se kolem.

Ve dvanácti letech Cencito žvýkal tabak a naučil se plít skrze zuby, S ostatními pokřikoval ,piropos" na ženské a pís­kal "Fí - fů", zblýskl—li nějakou ppřeekndu,Jednoho dner ale to se stalo pouze jednoho dne, vyvedl che- fe Cencito z kuchyně za ucho:"Jest—"i te tam ještě jednou na — chytám, rozšlapu ti ten tvůj hezounskej,ksicht ! "

To už něco znamenalo, Ale také ještě něco, nlco znamenalo. V sobotu ho nevyhodil. Říkali, že se v pátek u šéfů porvali,

v "....de tu maareíP kile tvieo, 'jko^Keeíe» ' 9 3 ee. t z ttm naším smyárkem, leze ženských, Jak živ jsem neměl tolik práce',' a v pondelí přijal do práce dva nové mechaniky,

Cencito povýšil. Vzdycky, když do správkárny zavítalo žen­ské tpohlavíf volával ho ,chete, aby mu pomohl udolat zákazníka. Dueňa mu koupila bílou (!) kosili a proužkované modré kalhoty.

Autosprávlrrna vzkvétala. Od nějakého Času viejo už osobně

SKLIZEN 10 yR()SlNEC-VAN0Œ52mmannatnmnmmmrtninmumnitnrrmiiriitunntniniiiirniinninimnLirmriinrininniuainmrrininriinmrriiinririimrnmitnmnepracoval Chodil na rum de Portugeaova baru. Stěžovával si: "Uz nemam ¿¿dnou aprávkárnu; mám p&noptikum."

Zavíral abě oči nad pomádami, pudry a krémy dueňi. Jiéuoa ho vzal? kolem krku;"Vž$yř já se ti chci ještě líbit."

Odplivl, ale uyla.ua w *Bratři také mlčeli. Mel i ted nové rančo. Zinkový plech les­

kl se na střeše« Alt tyli nevyspalí. Kdykoli šel Cencito vecer ven, do kina, nebo tak hlídali ho z povzdálí. Mužská polovič­ka baria brousila si nuž na toho setzatraceného hezouna.Jak by ne. Druhá polovička baria zmotýlovatěla, zesomnambulisovala.„Cencito říkával:"Opice. Smažené opjce," Pla^ijo to vsern. Děvčatům se divil:"Kde berou tolik penez?" Konecne, bylo mu to fuk; útratu neplatil.Kdyby se byl Rafael neunáhlil, pohoda mohla trvat déle.Píw ní lahví přílís silné udeřil Pedra do hlavy. Policie sezobala všecky; i ty co ocumovali pred Portugesovým barem.

Cornelius Shewolf, cabo. se zaposlouchal. "Marné," řekl, "Coronel bude chrápat bez přestávky jeste alespon^dve hodiny," íelefonoyal policejnímu lékaři, ale nikdo se neozýval„Omylem vytočil číslo blázince a byli tu hned.

"Cornelius Bighen." představoval se, "licencovaný dozorce bláznů. Kde je pacient ?" r

"Blázniví blázni. Zblázním se z vá§. Který blázen volal do blázince ?" Pak se první Corneliusvztisi1:"Tak, vy se jmenuje­te Cornelius ? Hezké jméno, zasloužilé. V historii byl toho jména jeden cíiař, nebo tak nějak. Já se také jmenuji Corneli­us. Poslechněte, Cornelie,"pokračoval Cornelius, "vy jste něco tak jako doktor. Nepomohl byste mi z louže ?"

"Přijde na to řekl Cornelius, "ale jak jsem pravi 1,>}ej sem pouhý Cornelius, jsem Cornelius Bighen. Nechcete tvrdit, ze se též jmenujete Cornelius Bighen!?" „ / , /“Jm, já se také jmenuji Cornelius, ale Shewolf, Pěkné ■.jmé­no, že ? Jsem cabo a jsem tu nejvyšším pánem v nociĚ Záleží na mém uvážení,„dám-1i vás zavřít, Cornelie Bigjene! Přikazuji vám z moci úřední, v tomto cago de emergeneia,„abyste zjistil pohlaví zatčených., Muži vydávají se za zeny a ženy naopak."

"Cornelie," děl suše Cornelius Bighen,v"isem v noci nejvyš- ším pánem v blázinci. Měl bych vás dát zavřít, ale v zájmu rí. dy pomohu." * * *

„Cornelius Shewolf slinil tužku„a diktoval si do rukv v ..všichni kalhotáci byli.víceméně ženské a.všechny v sukních víceméně chlapi4 až na tří chlapy a jednu ženskou, respectiva— mente, Podle výse uvedeného nálezu a dobrozdání cíudadana.Cor- nelia Bighena, 1icentovagého dozorce bláznů v zastoupení.ředi­tele blázince, jde o povšechné změny vsej^u^razu epidemickeho.

S tím poukazuje se spis kevstupňům vyšším. -"Tak, to byehom měli. Ještě podpis,"Corongl spal v„kr.jkovén] pvjama s bohatými fagoler„tos.Je­ho nohy vezely v měkkých trepkách zdobených labutenkovymí bam­

bulkami, ' „„"Už. to leze i pod uniformy," stěžoval si Shewolf, Namazal

spícímu Coronelovi palec pravé ruky anilinovou barvou a přitla mu ho na spis. „ „ „ v vCornelius Bighen při takal:"Včera jsem omylem zavřel ošetřo­vatelku a ono se jí odtamtud nechtělo." „ „ „ „

Cornelius Shewolf vyňal ze zásuvky lahvičky a štětečky.Jal se opravovat poškozený nátěr svých ci‘zelovanýcn nehtů. Luskl ?rsty."Člověk, dnes, není si jist vlastním pohlavím. Nemít uni- ormu, třeba bych se zatkl."

+*

SK! IZ8S 11 PROSINEC-VÁNOCE 59mmmmmimEl«’ jj— ••.jmrnnimrlinirniinrninuiiiimínrnnnninmrniiiiiiilualinininmmmmmmmLaraminínuunrainmmEiinm

ÚVAHY 3KLTZNE.PAVEL Z 8 L I V A M:

ROZJÍMANÍ O KRÁSNU.Duch oživuje, Život je pohyb, který začíná a končí,v samé,

živé bytostí. Životem duch 4 je poznání a láska. Poznáním1 PríJÍ” má do sebe veškerou pravdu, vyjímaje ji jaksi z predmetu; lás­kou se k nim odnáší, aby sa v nich nasytil dob^m. Láska nechá­vá předmět takovým,,jakým je; poznání předmět snižuje nebo po — vysuje, podle stupně dokonalosti ducha. V této činnosti .ducha, s'e jeví svoboda, protože miluje to, co poznává, ale také pozná­vá to, co chce a co miluje. Upírá se na predmety anebo je pomí­jí podle vlastní volby. „Když se opojil stvořením a nasel v neta odlesk krásy nestvo— řené^ jež je věcným souladem pravdy a dobra, duch se stává sam tvůrčím, Vtěluje pak sebe sama do ‘hmoty, k,erá jěj obklopuje, „a to tak, aby v ní vynikla krása: dává ji určitý vyraz, a to svůj, osobní — _ v v t í r / r . ,Jiz sáug clovek jako vtelený duch je krásny. Krásné je pak to, co tvoří k podobenství svého ducha. v

Avšak tvořit znamená obsáhnout předmět v celé jeho šíři a hloubce. Umění není nez dokonalé. Odtud prumení potreba, inspire ce, intuice a genia jako nezbytných předpokladů k vytvoření,ume- leckého díla, k nimž se ovšem druží technická schopnost zvlád - nout svou látku, „Tak vzniká."splendor ordinís", přijímaje na sebe tisíce tve— rů a podgj, jížoduch dochází synthese s hmotou a ji si podrobu­je nejvysšim způsobem. w w„ Krása je tedy vlastnost ducha přítomného v hmotě a hmoty o-živene duchem. .

Duch je tuvvšak přítomen svobodně, přesahuje hmotu a její formu i její účelnost a odnáší se k Absolutnu« Hmotaje tu pou­hým prostředkem. Ne každé umělecké dílo je však.tak,životné a oživující, nýbrž existuje dlouhá stupnice více cí méne produ - olovněných výtvorů. Zdá se, že,leckdy umění chce být poůhýrnvná- terem toho, co není veskrze umělecké. Vtělení ducha je totiž vtělení pravdy a dobra a jejich vzájemné„harmonie, a co odporu­je duchu, protiví se krásnu a pravému umění, v „ Duch musí panovat, A panuje-li v oblastí smyslů, panuje* v ríši křehké a choulostivé podstaty, do níz není nesnadno vlou­dit sevjeho nepřátelům. „ w

Umění se muze stát propagátorem:wt° je vsak přípustné jen tehdy, propaguje-Ji hodnoty ducha vyšší sebe: stavá-li se vsak propagandou, otročí nedůstojně hodnotám nižším sebe Jsrv, ob­chodní reklamy). Nezdá se nepravděpodobným, že by umění nemohlo alQu2it náboženství, protože^toto je v stupnicí hodnot ducha píe- vysuje a umění se nikdy nerdelo za obrazy, sochy, dramata,,me­lodie a harmonie jimiž obklopilo svatostánek, naopak, nábožen­ství bylo § jéjeuním z nejsilnějších zdrojů umělecké inspírícé.

Jiným častým zdrojem inspirace je láska; tu však nutno po­ukázat na to, ze láska j- -o--- široký, analogický,_-- jedno - značný, § proto umělec by, se měl dopracovat jeho yyššího pgjmu dříve nez se jí dotkne. Láska je, jak jsme shora řekl i,nejcist- Ší vlastností ducha, „ , v „

„ Utrpení,řboje, vásne atd,, to vse, co tvoří život ducha, je uměleckým krásnem. Nutno se vsak míti na pozoru, aby výraž a vy jádrení byly pravé, ryzí, věrné, Nebot umění jeyvlastni jas,zá­ře , lesk; a ty moh§u klamat stejně t§k jako Avář sličné zeny«.

Krása nás oblažuje: dotýká se našeho ducha a otvírá mu křícL la ku vzletu; ukojuje jeho zízeň, zobrazuje jeho podobu, poodha- luje jeho tajemství; zjevuje jeho touhu po dokonalosti, po har­monii, po nekonečnu. „ „Lidský tvůrčí duch však není vždy docelavzdravý:„odtud pokři­vená tvár, tak často zřetelná v moderním umění: tvář bledá,

SKLIZEN 12 PROSlNEC—VÁNOCE 59mmmmrnmniiuiinminmmnimmmmni m n mmmmmmmmminjnmciinmmmninuiinunninwntnnnunintnnwmimmmmmmm

nervosní, zbrázděnáUmění samo nás vyzývá: hledejte můj pra­vý výraz, mgu pravou podobu.-., protože se mne zmocnily nesčet­ná sily, jez poskvrňují 0ou čistotu.

(r., Krásno^a jeho říše umění nás-vábí k mDobéau rozjímání. Až přejde okamžik únavy, opět se k němu vrátím".

** *<»*

VĚRA STÁRKOVA:POKUS 0 SHRNUTÍ HLAVNÍCH MYŠLENEK WHlTEHEADOVY KOSMOLOGIE./Autorka zaslala nám I uveřejnění výňatek ze sv-v"Studíe o A«N’"bitebeadoví", doporučené k vydání.porotou 3outezevKreslan-

ské Akademie a KR na r, 1958/59 i. zároveň nabídla laskavé Sklizni další svůj vyznamenaný esej "Kresísn Zivago", k němuž se vrátí­me později. Red.7

A.N.Wbitebead:Hledej jednoduchost, ale neduveruj jí.

né

Je v povaze vesmíru, že není jednoznačný.Jeho stálost tkví v souhrnné úloze času.Jeho změna je v plynulosti utváření. „ ,. yPrvek stálosti i prvek změhy ve vesmíru jsou na sobe zánÍ8le. Stálost vesmíru je vysvětlitelná jen v termínech jeho věc-

změny. „Věčnost změny je vysvětlitelná stálostí vesmíru.Čas je pohyblivým obrazem věčnosti.Jsoucna nejsouzjednotliviny. „Jsoucna jsou více cí méne složité organismy.Jsoucna naší kosmické epochy vyznačují se principem atomio- skladby. „„ oVšechna jsoucna jsou v potenciálním vztahu k věčným objektem Věčné objekty jsou neoplatonským názvem pro věčné ideje. Věčné objekty„plynou z konceptuální povahy Boha, Bůh nazírá věcné objekty přímota dokonale.Smyslem života je sebeuskutečnění, o „„Sebeuskutečnění nastává realisací vztahů jsoucen k věčným

objektům« „Vztah pomíjivého k věčnému se tvůrčím vývojem sttvW uvědomímVztahem časového k nadčasovému zúčastňuje se jednotlivec nesmrtelnosti, „ „ vTímto vztahem vstupuje jednotlivec činně do oblasti Božího

vlivu. „ „ „ „Je dáno člověku, aby se zúčastňoval BQŽjho působení ve světě. Objektivní nesmrtelnost je sebeuskutecnení jsoucna promít­

nutím do budoucnosti. „Každé jsoucno je objektivně nesmrtelné.Objektivní nesmrtelnost člověka má sviůj cíl v Bohu, Podstata osobnosti je neviditelná,bnztvará a po výtce recep­

tivní.Akt poznání není pasivním vnímáním.Procesu vnímání jg činně účasten citový prvek subjektu. Nás vesmír je cítěný vesmír.Zkušenost poznání je nejen podrobena, ale i účastna tvůrčím

Vy vo i 6‘ ¿azdé podání individuální zkušenosti je„interpretací.Ve filosofii organismů není substance věcnou. nýbrž forma.Každá zkušenost je dvojpélovó:vdušnvní a fysická.Poznání Boha se uskutečňuje duševním pólem.Poznání stávajících dějů má svůj původ ve fysickém pólu.Duševní pól jest ongwčast subjektu, která určuje svůj vlast­

ní ideál odvodním na věcné principy hodnot.Každé jsoucno je v case, pokud se týká vztahu k jeho fysic­

kému pólu■> „ , ví Ka|f.„ jsoucno je mimo čas, pokud jde o vztahy k jeho duse-

SKLIZEN 13 PROSINEC-VÁNOCE 5)tnmnimmmjnninuntiinnnninicnmnurmtnnitnmmnimmmmmcinifhnimniniwnimininrntmniaintziiuniminrzicin^niianiiamiaV duši lidské dochází ke spojení d>Aou světů; světa v čase a

světa svébytných hodnot. » . .Integrace fysické a duševní stránky silového pólu do j e d- noty zkušenosti jest seceutvárenim. , eSebeytváření se uskutečňuje souvzrůstem /konkrescencx/prvků organismu a vzniká působením tvůrčího dění. t , .

Bůh dává tvůrčímu dění vymezení řádu., Tím uastuvá tvůrci vyw, To, co existuje, je v neustalém vývoji a proto je nezachyti- telné t a k, j„a k j e „Existují ctyri dimense prostoročasového kontinua.

Věčné objekty jsgu čiří potenciály„vesmíru.Jsoucna se rozlisují od sebe stupněm potenciálního uskuteč­

nění. ~ , . .Dva základní prjncigy vyjadřují tento proces' princip onto- logický a relativisticky. „

V každévbytosti je potenciálně “přítomna" tatáž osoba, v Bohu uskutečněná.Toto je princip vesmírné relativity.Proces jejídobi, v němž tvůrčí idea pracuje ke svému koneč­

nému uskutečnění v dosažení„určitelné individuality.Proces je vzrůst a dosažení konečného cíle.Toto je ontologický princip vesmíru.Každé jsoucno jest tepem zkušenosti, která zahrnuje skuteč­

ný svět& „ ,Příčiny věcí leží před nimi, v budoucnosti, ne,y„miyuloati. Souvzrust jsoucen pohybuje se ke své konečné pricine. Konečná příčina je subjektivním cílem jsoucna. „Moderní kosmologie musí být práva kvantitativní formě energieV organickém realismu je po jem„statické hmoty nahrazen poj-

mam plynoucí energie,která se proměňuje na definitivní„kvanta.Současná fysika ae zabývá mathematickými vztahy světa, Filosofie vesmíru je filosofií relativity.Matherratické vztahy patří k řádu„rozpínavosti, kterým se

vyznačuje kosmická epocha, ve které žijeme.Vztahy, které nazíráme, náleží stejně k světu vnímanému ja­

ko k povaze vnímajícího.Podstatou tvořivého vývoje je řád, vstupující do novosti

podmínek. „ „ „Novost představivosti musí se obrážet na pozadí řádu.Rozpínavé pokračování /extensivní kontinuum/ je nejen obraze?

vesmíru, nazřeného metafysickou intuicí, ale je matbematicky vy­jádřitelné.

Metafysické principy jsou v přímém„vztahu k povaze Boha.Bůh je hlavním nositelem a uskutečňovatelem tnetufysických

principů.Bgz působení Boha nemohlo by nic„pového vznikati ye světě.Bůh představuje neomezené uskutečňování absolutního bohat­

ství potenciality.Z povahy Boha plyne řád vztahů věčných objektů k tvůrčímu

procesu.Bnh se pobílí na každém novém vytváření ve stávajícím světě. Tím je svět objektivisován v Bohu.Povaha Boha„je dvojpélová: povaha konceptuálnf, vstupující

do„avěta nekonečné potenciálity; povaha konsekventní, hodnotící svět.

„ Svět je immanentní v Bohu stejně jako Bůlj je immanentní ve svete.

Buh trabsceduje„svet stejně jako svět transceduje Boha.Bůh jest nekonečným podnětem vší dusevnosti.Bůh je jednotou vise,která vyhledává projev ve fysické mno­hosti .V povaze Boha je stálost i plynutí: stálost je v Něm a ply­

nutí je o<jvgze$o ze světa.Ve svete prírody plynutí je daností a stálost je odvozena od Boha.

Stvgreni dociluje hartrňjji ckého usmíření i stálosti,a plynu­tí, když dospělo svého konečného cíle.

Konečným cílem stvoření je Bůh. , „ .Souhrnný dynamický obraz vesmírného dění obsahuje budoucnost

svého uskutečnění v Bohu. * M■»

Dr. V. L A S K A:B.RASTAN: PROČ JSEM KOMUNISTOU?

Sklizeň uveřejnila před časem kritiku Džilasovv "Nové třídy',' kterou napsal jeho spolužák a krajan B.Rastan, žijící v Mexiku, Rastan uveřejnil témer současně knihu PROČ JSEM KOMUNISTOU ? s podtitulem "Studie hlavních teoretických a praktických důvodů §ro i proti komunismu",. Dílo bylo vydáno organizací Instituto^ e Estudios Economicos y Sociales a zasluhuje, abychom_se o něm

zmínili. Je to obsažná analysa současného politického života, teorie i prakse komunismu, příčin jeho úspěchu a jeho budoucnos­ti, a snaží se^vyplniti určitě mezery ve iilosoficko-sociální literatuře dnešních dqů. w

Autor hned na počátku svého rozboru říká: "Dilemma, před kterým dnes lidstvo stojí, zní; Pro komunismus nebo pro^i němu ? Nikdo nemůže být neutrálním* protoževvítězství nebo poražka ko­munismu znamená nevyhnutelné nud zničení nebo posvěcení ideí a hodnot vlastních každému jednotlivci, který má svědomí." Dedi - kuje své dílo rodičům a bratrům, obětem nacigmu a výgnamně také; "milionům jipýcl) Jidí, kteří ztratili neb obětovali život,aniž by kdy přešne věděli proč...." *

V první části pojednává autor o komunismu v praksi, čeho do­sáhl ve.svých hlavních slibech*,totiž 1. rozřegení hospodářských problémů, 2, změnu sociálního rádu a 3. uskutečnění všeobecněno pokroku, w z

1. S hledisky, co bylo dosaženo pro masy, dochází k závěru, že životní úroveň v komunistických státech je velmi nízká a ze v ohledu podmínek práce, jejího času, výše mezd,vco se dá zg taá koupit, odpočinku, zábavy atd,, jsou západní zeme daleko výše, což vážní komunisté nepopírají, poněvadž vědí, že se tu dá snad­no dokázati. Říkají však, že tento^rozdíl ie pouze dočasný, že Rusko a satelijé byly zaostalé země proti^aemokraciím /Zdě qu- tor zapomíná, ze CSR byla rovna Západu, třebas ne snad USA,/ Nicméně dělají v tomto ohledu yelmi málo* srovnávájl-li rozpoč­ty obou stran, kde komunisté věnují velke sumy na zbrojení a propagandu* zanedbávajíce potřeby lidu, zatím’ co Západ klade dů­raz na zvýšení hodnot dostupných lidovým vrstvám, Komunisté také netvrdý, ze^životnf úroveň je qa prvníig tjístě jejich úsilí, ří­kají vsak ze se jedná o radikální rozřešení ekonomických prob­lémů a připrayení základu pro blahobyt a štěstí budoucích gene­rací, Zatím vsak je fakt, ze vě vsecn komunistických zemích ži­votní úroyen klesla a že mají daleko do^rozřešení hospodářských otázek, je kladou^teoreticky na první místo.

2* Co se týče,změny soc, řádu„tvrdí komunisté, se základ­ní změnou hospodářských podmínek života se docílí téz pravd rov­nost práv a spravgdlivé socigln^ složení bez tříd. Je pravda, že všude u nich se mění hospodářsky systém od základu, ale zmizela tam chudoba a rozdíly mezi přepychem a bídou ? Naopak* stvořila se tam třída chudých dělníkuaa„těch.kteří mají špatný kádpový posudek - také "vynález" k zrušení třídních rozdílů -, kteří jsou vykořisťováni svými řiditeli, kteyí chtějí docíliti neb^zvýaiti předepsané kvóty k osobnímu prospěchu. A'na druhé straně se vy­tvořila třída boh?týgh funkcionářů a také "nepolitických" bohá­čů spisovatelů, vedcu atd, ý ac komunisté tvrdí, ze to je za o— sobnl zásluhy, které se nededí,. existuje v tomt$ ohledu úplná mqfie, v niž gi vysoká,hierarchie pomáhá k místům svazky rodin­nými, sociálními, pravé tak jako jinde v kapitalistickém svete.

SKLIZEŇ 15 PROSJ.NEC-VANOCE.gS

3. Ohledně pokrokovosti komunismu, říká jeho učení,vže je to ne¿pokročilejší formo života politického i sociálního, ae jeho_v veda je první aa světě. zrovna tak umění, sport, y-krátku obecný . pokrok »cize uskutečniti mimo komunismus» Na pr. y politice Jedl ná .strana, která má i vládu, volby s jedinými jejími kandidaty j pokrok, mizení anal fab.» í , s<uu, aby se dal ke ctenl jen Marx,Lenin n komunistická propagand* je pokrok. Cg se týče pokroku technio kého je pravda, ze komunisticky režim učlnO z rolnického Ruska velkou průmyslovou moc, avšak posuzujeme—lj tento pokrok s hle - diska všeobecného a berou-li se v úvahu oběti a cena, za jalkou byl docílen, stává se takový pokrok velmi pochybným.

’ Po analyse prakse komunismu přistupuje Rastan . v.druhé časti své knihy k jeho teorii, prj cemz probírá jeho známé.these „jako historický materialismus a dialektickou metodu, pojetí svobody, která dle ní závisí též od materielnlcnhpodmlpek, teorji nadstav by v problémech psychologických atd,, pri cemz tvrdí, ze vetsimi protivníků komunismu nezná dobře toto.učení a snaží se.kriticky rozebírati tvrzení obou stran a najiti baslvpro kriteria pro ve­du komunistickou i proti ní, dovozuje, že nlě jká^áUrc jtá „veda pro tikomunistická neexistuje, ale ve svém rozboru vedome užívá arpu mentů těchto protivníků a zkoumá je stejně jako teorii komunismu.

{Pokračování.)

Dr. FRANTIŠEK POLÁK:K DISKUSI 0 VYSTOUPENI CS. LEGIÍ PROTI SO^ETSM.

V červnovém čísle Sklizně polemisuje Dr.V.Láska s mým názo - rem, že Sověty hned od počátku plánovitě usilovaly o zlikvidová­ní cs. legií na Rusi, a že jejich útok byl jen konečným článkem tohoto sovětského planu. Nejsem názoru Dra, Láskyt který na kon­ci své polemiky uvádí, že by nemělo smyslu prodlužovat.diskusi, poněvadp prý druh druha nepřesvědčíme. Nebot„vydaném případě ne­jde o přesvědčování jednotlivce, nybrz o zjištění historické. pravdy, jež v mlnulostl„byka zanesena.spoustou kesprávnýct před­stav, jaké js.* si my všichni legionáři bez rozdíís vytvořili o příčinách, které vedly k našemu vystoupeni prrti Sovětům, Bylo chybou. že již v době prvé republiky ' naši.historikové nepodrobi — li^šetyení a revisi tyto naše nesprávné představy o událostech, jez z .casoyého odstupu a na základe nových fakt musily se„jevit v^jiném svetle, než v jakém se mohly jevlti nám, přímým účastní­kům tehdejších historických události. Tehdy jsme měli možnost po zorovát zjevy pouze z bezprostřední blízkostij nevideli jfrne je v jich.celistvosti a přikládali,jsme„proto průvodním zjevům prvo rady význam, jaký ve skutečnosti nejely, Chápu, že dnes po čtyři cetl letech je velmi obtížné a„snad i bolestné trhat představy, jež jsme po tak dlouhou dobu přijímali jako ' objektivní pravdu. Známe z minulosti, jaký otřes prodělal národ v době rukopisných bojů a^yllc těžko se probojovával k.poznání.o nepravosti rukopisů Podobně i každé nové hledisko, bořící utkvělé představy byí l ja o jednom historickém úseku, jakým se jeví být naše vystoupení pyoti Sovětům, musí nutné s počátku setkávat se s nesouhlagem a třeba mu probojovávat cestu k uznání všeobecné platnosti.

Dosavadní eled»■ka..nk vystoupení čs,legií proti Sovětům, jež ngkrltlcky Drijal a,l iter^tura o historii cs. i egi í, „byl o tot-oiSo- věty.s počátku nemely zájem na tom, aby„legie zadrzely v Rusku a bránily jim v odchodu na západní bojiště. Naopak prý z jejich jednáni lze usuzovat na 'snahu pomoci k dosažení tohoto cíle, Kdo jim v této snaze bránil, býja prý.německá vláda, jež prostřednic­tvím svého vyslance v.Moskve hraběte Mirbacha činila nátlak na sovětskou vládu ye směru likvidace našeho vojenského útvaru,jed­nak prý 'to byji .čeští.bojševici § internacionální organizovaní nemecko-rakoustí a maakrstí váleční zajatci, kteří ovlivňovali sovětskou vládu a místní Sověty proti nám a v otázce našeho o^>- jezdu ,z Ruska prováděly samostatnou politiku příčící se prý přá­telským intencím ústřední sovětské vlády vucl našim legiím,

SKLIZEN 16 PnoSINEC-V.tNOCE 1959mvmniiilio—aiaai 1.10-1.311111 ll—mmvIlrnIn^lallnTa!almvl—mrílrriIO1ilmm^l(^^lllSl!:sialaoullll¡llalllallVi)k„ Takto jsme.mohli ovšem posuzovat situaci my legiogáři v do— be, kdy jsme přicházeli do styku pouze s místními Sověty, byli

svedkv štvaní českých bolševiků asnepřatelakých aktů internacic- nálních nčmecko-m ikarských zajatců a kdy denne ná—-bylo namlou­váno naším politickým vedením, že Sověty„chovají vůči legiím do­brou vůli a prý jsou it nvsi vojáci, kteří kalí tento blahovol­ný pomer sovětsko vlády vůči náh, když odpírají odevzdávat zbr— neoz nedůvěry k Sovětům. Nikdo vsak z nás kroinČ krátkozrakého našeho politického vedgní qrměO tehdy možnost z blízka pozorovat jednaní ústředních sovětských„organu, předstírajících vuci nám ty nojpřánelsteiií úmysly, jež však ve skuttenooti nebylo niiím„ jiným neň přetvářkou používanou na oklamání naší bdělosti. Nebot všechny nepřátelské kkil„podnikkeé proti es.0cgiim jes-e v dobe jejich pobytu n- Ukrajině i běhemjjejich„odchokt na Východ, at jiz byly podnikány se snratl čžtkýce bolševiků a ieigreaeiona- , listůjnebo se strany-uístníeh-Sovetu, byly organisovany a provít d^v z engereoce msnředeí sov^slté vMdv v losWě pod vřením jejího clena JeV^Si-ílnkn. tehdejšího j komisare národnosti v,s° * ve^ká v^de. Mez1 iemlto e^^d^ý—1 ajty er^Uva^ příčin­ná souvislost, dokazující, ze jsou prováděny podle původního pleh nu voádi na 01kvldovaní cs „ legi í „v^dr júeU^ce a předs-čp^1 s^^čí k eaše—n earodně-rev°otčnímu hettí a sn.aOy j p°m°c1 mu k d°tazeeí jeho cOe - převgdu vojska na zvadni ^ji.gtč Kdo je °yczeamce s ^(tototou yoošca1ck0 ^kčlty - - za čyri-cet let se moh0etvěi o tom d°koeaoc p°ug1t — ví' že lež-a ^eW^^ nííkže- .a vady k .je^h zlim^. S°vnttUa>vokdk považovaL-i leg1e za íú- s^oj čpagnilio ňnperuKsimi, sovčatve n.e ícŽ za toho času je- dtoon mne v°jcetUy °rganis°aaeou jednomu v R.uskt, jez laohtoi ohrozto sa—ex^tovc1 Sovětůf a báoa se toto síov. Tak se alespoň vyjadrio Lgv "rocký v0^010 ocí po sk°nčeei občatsto , vá-ky v Rtskt, když před exebitovov u°mtei¡silcké internacíoeáOy oíci0 s1toací sovetol«! v^dy oPátoe. po uchopení se moc i lis^pa- dovým ^evra^m. Tvno tkttcneott toe zj^sj1 z ^čokčíi (exekuti­vy wrnetoHm totereaetoe^y.^e ^0^ ze smtotá voáda ran- sioa veto1- opat.řeeí ea odttraeeei ■ oli^o eebezpečí - n věd°mi ^ho musioa vyprac°vai ptoe ea jeho °<ittraněeí „ jA pravé tnk| ja­ko musioa s jion^ku zanae°vkn své o^v1 před eačmi. le^e—1, t.ra cpiee mds i on ^uto j1 s svij odiíe eá oes^aniíeí nerezpcči, líhoj molem ni íocÍícUiii -.coudií nádto nils1 ecevAp^ántoč jrirot1 legiím — —otoe jen ěej.ch dreeá j.ěov.roce. ^o^keooi nnoUsiire1iNŽaiaotkého dmiiěru ovšt^valá -oe hoco°žoeC a aavečeae e°ov1daoi.l Ncdráaknske yhysOk tvísem veaioltle teei divKf ekecveýh vpIjísvedávaOa.. Nabfoe.a eVm vej^v- pr°snrcdvienaim Kuravevovýh v^1- nutí esnkžgi1 t°aettuéj arhady.. Když ■ -■o eaMMa bvOa ^l-sary-Ugví očlevteuka, jiojalo t°roisUt ‘u.k-s I i.eý voan, oč CcV^ arová- děeí př ia°lhiea. .]a°oyy fiOev s t tiii l ;i s i 0 d n přeoasron leginrži Zté-

pří tom však souciagng apsta1l- jedeu ^CIc.^v k zimamj ,té-■ o t^rav11 za rlri^on. mtoeou ■ o^-! jcvnani byk nedy š ^caklai dějach ze a í .e, lež ječiie h°hlk o^opiž exls-«-« einč.ii, poá— věj1 ouavPr že Iv se lesiu noli.S aetd^utCt k i°Oepae°čn0v siIiÍ— v kasak,, pr. nihaivae1. íloufv-v ,Soaety, že bi —o0-1 iiovIVí.- ulioliý stov vsázet přmí^1 i 1Lais°aavv^tC casVoí. práe vu č°Va1daeO nv- s1eeeuehaaci přr— o áil I.eetok, ricrVAdiCaarciiky uscíova0 fJČ.ii^ —ivěiu, ya0 ne ¡jnoliíizato o v pozdili! rzavřcnV oresíieiU<aeeO0Ov míru, edy Lee:ie 'lki°VraP°eey aoSiokl jiroo1 edjiopu pSo°u ýi^ v.«- di - mrov.dělil Mě 1 Tpoíí01 a gViOiPJ Oo 1tC0iež rskou byIo vlo- p-át přísnclvnk eikAravie. p-v ergS°l Po vhe víCoíov kánj 1 SžV oci to bý-A žSí°ee 1—110.,,^ ou—pnnitóijoilotoa, ve po^o ttudi; moí1byt^váv-A PěOlinne ke j<knnnnovke o knlvvS kosiidvpoí najevá-b o°Srovaeyea°v°ias; aáe ^-<50 iihvovatr ndá.oťt1. vo^sojě aaHV- ze u Mžsaaiyhvov —„.teAjí -vV ekv ír o dcžrtov ísni V n Monlcvv s oo, po, o-dvouVn 0 V esoac vb kacavonv-v1'neria vo kOvttuvřizk,non V koanik c — veárt í op-^^j^c^lí bel V národ o iíVenv osobníio vvž CÍí v— Srn livvavkVp dár, aamíhvsikk1v vá—vlísití ov ovoiůVpr niVič vě v cšnoeg í po V slbiřskí v tkglinokým při V íCiIi tnnát V .ni V i V párín ve cs.legií po sibiřská magistrále, při čemž nutno míti na paměti,

S K L I Z E t "7 PJRISIWEC-VÁNOCErntnmmimnniiririnmiimmmm.rniTimmmmmmmmmminfutmnimiii mminunimtnmmmmminnimmmmumiiamiiimmmže týž Stalin téměř současně uzavřel s námi i.zv, nenzenskou smlouvu o ropravě legií do Vla<livostkkc. Poslední bod t^o^ široce založeného a důsledně prováděného .plánu před stavovaly tt- legramy plnomocníka Trockeho Aralova, jimž , míatnírn Sov^^ bylo přikazováno likvidování legií, násilné jejich od^r^ení ft pre— ve^ní jich do zajateckých táborů a do pracovních družin za po­moci českých bolševiků,

KULTURNÍ POZNÁMKY,J. ZACPALOVÁ:

* £Pokračování,)*

ČESKA FILHARMONIE V AtJSTRALII.Česká hudba zazněla na posledním kontinentě. Před lety se

ozvala se jménem Kubelíkovým, který tu dvakrát hostoval.,A de­set let už téměř rává„Rurokf Pekarek, dirigent Symfonického or­chestru v Brisbane, příležitost hudbymilovnym Australanum po„- znat z české muziky 1 jiné věci než Novosvětskou, Vltavu,a pře­dehru k Prodané. Opravdový hudební výboj začala v letošním roce

Na konservatoř malého -města A^la^v přijel učit houslové hře L.Jásek. Upozornil veřejnost několika velmi dobrými Řencer- ty. Konservátor pak za podpory cs. vlády,uspořádala v nasí zime festival čs, hudby. To byl důvod k návštěvě Smyccového kvintetu, které s místním orchestrem provedlo ukázky hudby staré 1 tnodertíiL Z Ade^^y odjel soubor do východních států. A australská veřej­nost ' byla příznivě zaujata. Nebylo to těžké, kulturní požadavky Australanů, pdkázané,dosud na široký prumer, začínají přínosy o- migrantů stoupat a tříbit se, „ ...

V říjnu vyprgvila Praha na světový zájezd Cs. filharmonii. Cílem a brřazsstem byl Nový Zéland, odkud se soubor^pres Aus­trálii, Japonsko, Cínu a SSSH vrací domů. Zde, po předcházejí­cím ujednání, že sydneyslá koncertní síň bude upravena tak, aby každý člen mel zaručen yard prostoru, dávala Filharmonie 6 kon­certu v Melljourne a Sydney, jediný, poslední, v tropickém Bris­bane. Na pořadu byly symfonie 3» Beethovenova. Dvořákova Novo - světsk,. 4, Cajkovského, D-mol C«Fřa■cla, ", Sostakovicova a 1, Brahmsova, J,Panenka zahrál skvěle jeden z , Cajkovského klavír - nich koncertů, J.Suk houslový koncert Dvořákův. Z drobnějších skladeb provedla Filharmonie ' mezi jinými Přolofjevovu suitu 'Ro­meo a Julie, Musořgskéhb—Ravelovy Obrázky ž výstavy, Till Eulet- spiegela od R.SUřaůssé, Vltavu a Janáčkova Tarase 6^^. Soubor byl veden K.Aňčéřlém á L.Slovalém. Přiletěl ve třech zvláštních letadlech a čítal asi "20 lídíj.íllí f,aků, 70 pultu , 33 houslí, dvě harfy, "0 bas, koncertní křídlo, sest kuf ra„na^■tituř a dva kufry vybavení,pro první pomoc (o tom„všem zdejší tisk referoval —tlmi '—drobné). Brzv p- přistání navaHv — li ted-ucího výpprvy zástupci australské hudební unie a prohlásili, že gestanou-li se Cesi pq dobu zájezdu cleny zréJŠh unie,„nebudou smet vystoupit. Po rekšhm vysvětlování vystoupili jako členové "hostující1’.

První koncert, pro Austrálii téměř legendární, provedla Fil­harmonie VřMelbQUřne. Před jedním z dalších vystoupení přišel na pbrlum clen české emigracní skupiny v Melbourne a "’několik minut hovořil k publiku o strádání Cechů 'v komunistickém režimu. Potom, obřáUiv §e k břchesuřu, £ekl česky: 'Vyiři^e li^m domanás vzkaz. Řeknete jim, ze na ne nezapomeneme a nevzdáme se,do­kud nebude Československo svobodné’, Australjan Broadcasting C gommštsion* pod jejíž záštitou byl zájezd pořádán, prohlásila, ze tatt rec byla zcela nepřipravena”(tiskový referát).

„Z tíelbbůřJJ odjel sjubor do Sydney. po prvním koncertu,mu, poděkovaly dve dívky v ceských krojích bílou a rudou kyticí rů— zí, V tomto nejvetším australském mksUě„zíslal soubor sobě i Praze nové přátele - místní přístavní dělníky. Členové Filharmo­nie, jen tak ve sportovním oblečení, ztrávili v gověstném syd- neyském přísuaýu nédělnh fop^^ne. Po „ obkrě „ odměnila <iechová cast souboru své hostitele přednesem nár^.písní a lehke hudby.

iS K L I Z E N 18 PROSINEC-VÁNOCE 59bw mmmmmtn mm nnnm m m rnnrnmnuarncwm nwrn m iimmp T mm rn uwi rj uiniram ru mnun tu mm nun m m ramm m mmZe §ydney odletěla Filharmonie na poslední koncert do Brid- baneo Předvedla na DČrn Tarase Bulbu. Janáčkova hudba Je zde . do­

sud cizí, poslední dobou ozývá se však z desek a koncertních siní mnohem častěji. , v » t

Rozhlasoví komentátori a tiskoví kritici nemohli vo sv* chudé mateřstine najít dostatek slov, aby doved? i jjppsaz tij-co Filharmonie předvedla. Hudební síně byly dlouho předem vypro - dánv. Obecenstvo připravilo grchestru, „'’který zpivá", ovacs,Ja­ké dosud nikdo nepamatuje. Vždy? gro néf pokud nebyli v.Angii i ci na Kontinentě, to byla první příležitost slyset a vidět sou­bor tak dokonalý a mohutný. Adelaida je . příliš malá, aby mohla pohostit takový orchestr, byl i jsme odkázáni jen na rozhlasové přenosy. Sedávala jsem u radia . stastna a smutná zároveň. A. také trochu závistivá, ze Cesi ve východních státeeh^rnohou po deseti letech prožit zase večer aspoň trochu podobný těm ve Smetanově síni. * *

*

JANÁČEK OBJEVEN ZA 55 LET.Dne 2. listopadu uvedla Chicago Cívic Opera na scénu '"Její

pastorkyni"("Jenúfa") od L-Janáčka, podle nastudování R.Kubelí- ka„ Bylo to prvé.provedení této - opery v Chicagu yiiicc. Zoei§ «splněné hlediště.- bylo vyprodáno nekoljk dni předej —svědčilo o velkém zajmu veřejnosti, která operu přijala 3 nadšením. Po­tlesk nebral konce, diváci hromadné povstávali a křičel i'Bravd Zřídka kdy jsem byl svědkem podobných ovací v Opeře, Rovněž kritika přijala dílo velmi příznivé; opakovaly se tu vý razym m hutnéi vzrušující, hudba neobvykle krásy, strhující* sěnsacnl atd. Jeden z kritiků napsal, jak je^možné, že tak prekráaná či­pera nebyla v. Chicagu předvedena již dříve. Jedinou nepřízni­vý kritiku přinesla Cnicago.Daily Tribune; její autorka je vsak známa svou nechutí ke'všemu českému a práve zde vynikla její nespraveMnost a vyvolala vlnu rozhom^ a protest i^e— nářů. Představen bylo velkým ús°ěchem tohoto 0osu0 nedoceniíné- ho díla. Velkou zásluhu na zihnlém^rove^ní měl ovsem také výborný orchestr’ řlzený Lovro Matači«em. který vyndal °okona- lou souhrou a p^spostí~avTaichni hlavní p^^tavitelé ’ kteří zpívali oiMUvuhotlné ^"bre. Nutno také pmchválit Jana Brázdu za jeonmduchou. ale velmi hezkou a charaktenatickou scénu’

M, Z V A R A.______________ »REDAKCI DOSLO; VLMJ1MIR j. KOUDELKA: O.P.-. SPIGOLATURE

DAL MEMORIALE DI NICCOLO GaLGANi O.P.(+ i424). Archivům Fratrun fraeiHcatorua XX^/l?59, Roma/Aventinm. Convento di ^Salána’ Strany 111 až 148.' '

iPKBtfYSL PITTER: NA PREDELU VEkB. Třetí část proslovů vysí­laných do vlasti. Nákladem autora (Nürnberg-Süd,Trierer Str. 126, Záp,Německo)„ Cena 6,50 DM- $ 1.75- 11/6 sh. 108 stran.ALFA MoJ DETEKTIVNÍ RoMÄN A JINÉ HUMORESKY. Literární e­dice Vigilie, sv,11. 58 stran. Cena 200 Lir.JAN CEP: MALE RECI SVÁTEČNI. Literární edice Vigilíe,sv.12, Obálka. Miroslav SaSE*. 80 st^an. Cena 400 Lir. Obě knihv vyda­la a zasílá za 1,-8 Krestanská akademie, Eím, Via della Conci— liazione 1, It^j^j^a,

JARA KOHOUT- FR0M ABC TO USA - FUNNY PICTURE DICTI0NARY. Stran 48, tisk Universum Press Co.. New York. Cena 1,50 8, Objednávky: J„Kohout.25-40 87th Síreet.Jackson Heights, NewYork 69, Ň.Y., U.S.A.

THE EUROPEAN SERVICES OF THE BBC-TW0 DECADES OF BR0 ADCASTING TO EUK0PE. 1958-1959 - VyO.BBC, Londýn. 42 stran a přílohy,

KLAUS ' SCHRETTTER VON SCHWARZENFELD: DASS DDETSCHE UND TSCHE: CHISCHE TURN- UND SPORTWEBEN IN DER TCCHECll0CL0W, REPUBLIK VON SEINEN ANFANGEN BIS ZUM JAHRE 1938, Wissenschaftl. Materialien zur Landeskunde von Böhmen und Mähren-Schl esien, Heft V-Vydala Historische Kommission der Sudetenländer,Mni chov 1956,Strani02.

SKLIZEN PROSINEC-VÁNOCE 59)>cimmnimmminmrnniiiininunmrnfnnirnniinnimmmrninmmDr.Alfred BOHMANN: BEVÖLKERUNGSBEWEGUNGEN IN BÖHMEN 1847 -

1947 mit besonderer Berücksichtigung der ,EntwickLung der natio­nalen Verhältnisse. Sbírka a vydavatel týž, sešit 3.>Mnichov ,,586ö^n- UND BAYERN, Vorträge der Arbeitstagung des Collegium Carolinum in Cham. Vya.: Collegium Carolinum, Forschungsstelle für die böhmischen Länder, Mnichov,1958.128 stran,svazek 1.

Franz STEIN: DIE SINGSCHULE IN IGLAÜ UND IHRE BEZIEHUNGEN ZUM ALLGEMEINEN DEUTSCHEN MEISTERGESANG (mit einem Beitrag von G.Becking: Musikkritische Bewertung eines Iglauer Meisterlie­des.) Vydavatel týž, svazek 2. Mnichov 1958, 296 stran.

Kurt RABL: DAS RINGEN UM DAS SUDETENDEUTSCHE SELBSTBESTJM-t MUNGSHECHT 1918/19; Materialien und Dokumente. Vydavatel tyz, svazek 3,, 246 stran.Horst PREISS: BÖHMEN WIE ES JOHANNES BUTZBACH von 1488 - 1494 ERLEBTE, Vydavatel týž, svazek 4, Stran 120.Adresa: COLLEGIUM CAROLINUM, München 22, Thierschstrasse 17/lV, tel. 295588. Cena neudána.

PERIODICKÉ PUBLIKACE (od 1.9.59 do 15.11.1959.):NEW YORSKÉ,LISTY(N.Y.)deník. NOVY DOMOV(Torpnto)týdeník. NOVY 2lV0T(RÍm)9,16,11. 0ST=PR0BLEME[Bpnn)18 - 22. OZVÉNAjS.Paulo)19-brezen,20-

c crv enPASTORA0NÍ DÓPI?(Mnichov) podzim 59»

PRAVDA A SLAVNÁ NADE JE (Chicago) 8,9.10TRUSÍN(N.Y.)6/9 červen-září. SKAUT-EXULÁNTÍStuttgurt)9-10.

SLOBODNE SLOVENSKO(Mnichov)8-9 10SLOVENSKY HLASÍTorónto )9-září,

THE AMERIČAN BULLETIN?Chicago)52 z r

TRENDS IN CAPTIVE CZECHOSLO-t VAKIA(Londýn)8-září,9.TRIBUNAÍLeyden/červenec-září, -VĚCNÝ ZlVoT(Vancoyver)2—3,

duben-zarí 59.VE LEHRAD-ALCAZAR(B.Airea)čer- venec 59..VĚSTNÍK CNRA(Chicago)67-arpen

I/59 6b—září 59VÍDEŇSKÉ SVOBODNÉ LIŠŤY(Vídeň) , týdeník.,VTNICE(Winnipeg)IT/6 září.

ZÁPADOSLAVIA(STPaulo)l-březen,2-květen,3-srúen,4-září 59. ZPRAVODAJ ŠDRUZENI ČSL.EXULAN­

TU (Chicago )7-8 , 9/59.ZPRÁVY SPOL.PRO.VEDU A UMĚNÍ (N.Ýprk)1-září, 2.

PO UZÁVĚRCE: "VÍLETY PANA BROUČKA" a "PRODANÁ NEVÉSTA" ' ' NA MNICHOVSKÉ OPERE.Mnichovská opera v Prinzregenten Theater uvedla letos 19. listopadu po prvéwv Německu a po^prvé v zahraničí Janáčkovy

"Výlety pana Broučka", podle teměr stejnojmenného námětu Svato­pluka Čecha. S odstupen mnoha let tezko srovnávat provedení te­to burleskní opery^zde s inscenací na^pražském Národním divadle Mnichovská opera však jistě učinila vše k úspěchu premiéry.Bylo to výborné inscengyané, výborně hrané a výborně zplvgné„predsta- vení, přenášené tez bavorským rozhlasem, kterému nadsene

AGRARPOLITISCHE RUNDSCHAU(Bonn)5. ARCHA(Mnichov) 7,8,9. , BlCÍGagny,Francie)8-zári,9-ríjen, BOHEMIAÍKolín n.R.)89-90/IX-X. CECHOBRAZILIAN(S.Paulo ) J, 8^10,11,

13-srpen, lj-zárí.ČECHOSLOVÁK(Londýn)32 az 42., ČECHOSLOVÁK A WESTSKE NOVINY

(West.USA) 33.CESKE SLOVO(Mnichov)8,9,10.ČESKY BOJÍLondýn) srpen 59xCS.SOKOL V ZAHRANICI(N.Y.)7-září.CS.SPRAVODAJ(N.Y.)254 az 267. DEMOKRACIE V EXILU(Mnichov)?,10,11 DIE KUNSTLEŘGILDE(Egslingen)?, 10.F.C.I.(Londýn) 3^ az 42.HLAS DOMOVA(Melbpurne)14 až 18. HLASY Z HÍMA(Kíni) 9. 10.CHRISTIAN DEMOCRATIC REVIEW(Lon-

dýn)54-srpen.záři, 55.INTER-EUROPA-INFORMAT10N(Bad Godes berg)20-srpen.KŘESŤANSKÉ LISTY A HUS0V LID

(Chicago)?. 10ÄMITTEILUNGEN Di INSTITUT FÜR AUS-

LANDSBE7,IEHUNGEN(Stuttgart)IV-\MODRA REVUEiRotterdam)1l-T2-zarí-

. říjen 59-MY I SVIT(Toronto)10-zárí,říjen.NASZ ZNAK(Linköping)7-8,9,10TNAŠE HLASxTrorontoJtvdeník .NESTRANICKE POSELSTVÍ(Ludwigsbure)

79,80,81,82.___________PROSÍME: POSÍLEJTE PUBLIKACE PRO NAŠI ČÍTÁRNU A PROPAGACI VÝMĚNOU!

mmmmni‘niinmmniniinfnrntnmrniTimniniinnimniinniniininfnniininninimmmtlimiiiniminmRn^n^IlNEnM^Il mmmmmmtŽt^

aplaudovalo vyprodané hledjstě. Reditelství„opeřy rozdalo.obtíž­né party svým nej lepším zpěvákům: Pana Broučka Lerenzo^ Fehen- ber-gerovi, Mazala Fritzovi . Wunderlichovi, Málinku.filme Lippové, hospodyní pana Broučka Lilian Benningsenové a další Kurtu Bohmo- vi, „Kieth Eogenovi a td , Dirigent <Joseph Keliberth, jeden x, nej- lepaich v Nemeeku, exceloval a slyseli jsme znít,Janáčkovu hud­bu v plné kráse a původnosti, dnešnímu posluchači bližší nez před pětatřiceti lety. Za svůj úspěch v Mnichove vdecí "Pan Bro* cek" především hudbě. Libreto má své slabiny a nedostatky, není scénické, zejména v úvodních scénách "Na Vikarge",,Mnohé,je jen nadhozeno, mnohé není "dohráto". . Překladatel mel .tezkou úlohu , jak učinit děj srozumitelnější poaluchaci neznalému tradice, . i doby, kdy . Svatopluk,Čech "Pana Broučka" .psal,„a později,kdy jej Leoš Janáček zhudebňoval, 4 kromě toho —- Janáček psal , hydbu,ja­ko by ji"sil" na českou rec, její prízvuk a , její melodicnost.A- vsak dobrá vůle zvítězila. Steine velkou prací jako dirigent a režisér si dali jevištní architekt a,tvůrce výpravy. Oba překva­pil i jak ve fantastických.tak i realistických obrazech.Na pří - klad scéna, ve které s'e pan Brouček loučí před odletem, který jej místo na Měsíc zanese.mezi husity, byla odměněna potleskem hned po zvednutí opony. Německá kritika také nešetřila chválou. Snad se zde tedv brzy dočkáme Janáčkovy ".^^nůfy".

Stejně úspesně byla v Mnichově přijata Smetanova ’’Prodaná nevěsta", uvedená také letos. Až na,chaos v krojích, obvykly při představeních v cizině ("Prodaná" se odehrává na Plzeňsku), bylo i ^^„provedení hudebně Ýýborné, třebaže pro "^i^i^ilanou" nebyly angažovány síly tak vynikájici jako pro "Pana Broučka., "Prodaná nevésaa1" zůstala na" řepeřtnlřu. Doufejme, ze se udrží i tíže srozumitelná opera Janáčkova. v „

Opery českých skladatelů jsou tedy znovu častěji uváděny na přední jeviště v zahraničí. Nedávno byla uvedena "Jenůfa" v Chi­cagu, s obavami prý co do "hříšnosti" námětu, jak poznamenal kri­tik v "Time”, Po úspěchu "Výletů pana Broučka" nepotrva snad dlouho a uvidíme v Mnichovi i "Jenůfu”, jejíž běsnost by bylo to poslední, co by zde působilo starosti, podíváme-li se na fil­mové plakáty, A snad se přece jen jednou dočkáme i Dvořákovy "Rusálky", Pak už by naše radost byla úplná.

** Vl^dimí!- 8 T t D 8 f,

0

OBSAH VII, ROČNÍKU "SKLIZNĚ’1

BENÁCEK Josef: DVOŘÁKOVA Jarmila:CHALOUPKA J,: CHUDOBA Míchal:

KUBÍČKOVÁ Jarmila:LAMPA Matouš: LISTOPAD František: PTÁČNÍK Karel:SMUTNÁ Inka:TOMAN Oldřich’ ZEZULA Jindřich:* *

/První číslo označuje sešit, druhé příslušnou stránku./POESIE ,

Město ll-12/l. ,Ü Dunaje, Svatba 1948:9,-10/1;Děti DP, Episoda- 9-10/2. .Otázky. V australské léto: 2/1.Francesca Rimini:4/1. .Pařtage de la nuit:9-710/20.Už stejně zvoní na půlnoční...11—1222.Ti dva:7/l; Pozdravuj. Hospoda u slovanská ho emigranta: 7/2.Úsměv Pomony: 8/2» Podzim v srpnu 8/1. 5iiKzi»?fř:8/18,- Poledne žen: 6/1, .Ze všech cest. Výraz: 1/1, Lednov Lednová: 1/2; Jarní legenda: 3/1.PRU S A.

EMBÜSTERO Gran- KLÁNSKr Jan: KOZLOVSKÍ SfáNisLáv:

Negri+.a: 9-10/3; Cencito: 11-12/9. Mexické i ntermezoo,: 4/7. ,Oheň ve skalách:4/2? Prop—t: 5/4; Exulan­ti :6/2;Znamení bouřek:8/3;Krysar:9-10/6.

21 PROSIMEC-VÁNOCE 59.... iiiiiiiiiiiiiiiiiniiiimimmiiiniiiuMMfc

KOŽELUHOVA Helena: Když on by tolik chteL broskve...l/ll.LISTOPAD František: Benátské intermezzn:3/2.PlCHA Zdenek Dr.: Mezi golfským proudem a Arktidou:"1-12/6.RICHTER Josef: Čížek v Africe: 7/5°, ,,RYS Jan: Ohně San Juana: "1-12/3.„ . ,STUMPF Antonín: Norské jg™: 5/7; .Na náměstí: 7/2.ŠtEdRÝ Vladimír: Tvar nepřítele: 1/2.TOMAN Oldřich: Dvoj: horečka: 2/2. .ZACPALOVA J.-Sibo: Rivi - medovní^h: 4/12.ZACHAR Mojmír: Časy,se změnily; 2/14.ZELENÍ Vladimír: Pařížští tuláci - les clochards: 5/2.

UMŽNI, VEDA, ÚVAHY A POZNÁMKY.- a - : Duševno a jeho crganisace ^/^.BĚLOHLÁVEK Bedřich Dr: Sborník ne jen slavnootni16;

"70" Ferdinanda Pujmana :8/17;, Bohuslav Martinů zemřel:9-10/13.

BOR Ka^l: Jan Neruda - Pablo Neruda: 7/13. , ,- čny - : Paulo Ronai, , jeden z našich neznámýchpřátel: 9-10/16,CELOVSK* Bnřit Dr, : George F.Knnovo: The DocísIo. to inter­

vene: 4/15. . ,DEN. Patr: Rilke básníkůn n„nxiau: 1/12.HOUDKOVA B.: Připomínka význačnějších kulturních jabi-

anSí v r.1959:3/17; Je pro nás místo na zemi ?: 5/11. , , ,

KLÁNSKÍ Jan: Smysl moderního vytnařoičtv’i: 3/15.Petr Den: Evropan na Manhattanu://^. ,

CHUDOBA Michal: Na margo objaveneho Mánesa ,v Mnichove:1/1/.KLIMENT ^^^1: Pěkné české knižní umění: 3/13.KOHÁK Erazim V.: Exi.1 a (Šas: 8/l0. , / , rKOPECK? R,: Poznámka nézucaatneného: 1/16, ,0 citátech pravých a nepravych;6/16.KOZLOVSKf Stanislav: Styk s domovém: 6//.KUBÁT Daniel Dr.: Krátká statistika československé kultury:

6/ll. 7/18; NnSonyěiší Džilvtnna,koihv:/1"5LASKÁ V. Dr.: Jeste k Martínkové knize "Stnlnti.JednotyC.S.A.":2/15; Rastanova kritika Džilasovy "Nove třídy":5/9: Druhy Pasternák v Praze: 5/16; K diskusi o vystoupení čs.legií pro­ti Sovětům: 6102: ¡Jeco'" o totoe ,Dr.FJPnláka "Cnttnu ze sovetskeho koncentráku":9-10^17- B.Rastvo:"Prnč tom» ^nuntoUi) ?":11-12/14.

LOCHER N. : Několik poznámek ke ktiiz e "Der Weg nachPo^dam": 2/11.

M, J. Dr,: Má,vlast: 4/1/. . ,MAR Dag: Stříbrné jubileum revue "Reocontřes’: 7/lu-MOTTL P. : 0 kulturní v■ýněoě: 3/12.NO SCO Bea^ice M.: PaSTERNAK . AND critics:.9-10//. _PlCHA Zdenek Ing.Dr,, Novy cíl ,a cesta pro přírodní vědy a filo— . sofii: 5/12,.6/14; _POLÁK František Dr. : K podstatě přičio vystoupení cs.legií ppo-

ti Sovětům:2/7; K diskusi o vystoupení cs. legií proti Sovětům: 11-12/15. ,- r - : XXX.Mezioařndoi kongres PEN-Clubu://l/,RON Antonín: Dvořák a Brahms:2/17, „ „ ,MÚZICKÁ P.Dr,: Přemysl Pít^^Na předělu věků; 9-10/19.SCHWARZENBERG Karel: Dějiny srbského erbu:5/16,

Merička Václav: Der t3chechoslowvkitche Faakno-Ořdeo:9-"0,1"9.SOYKA Bedřich: SOnletý Hvmtun:7/"5. . _STÁRKOVA Vera: Přínos katolické" poesie:l/14; Příklad tane ne

Hopi^/^; Přínos ceské vedy ,k otázce vz^ia- hů mezi hmotném a dušnnonm:¿//, 8/13.Pokus o shrnutí hlavních myšlenek 'Whitshnv- dovy kosmologie: 11-12/12.

X

SKLIZEN, PROSINEC-VÁNOCE 1959.ROCNÏK ¥11,6.11-12(83-84).

M.SÁZAVSKÁ, Antonín STUMPF, KIandie SULOVÄ, L.SZALATNAYOVÁ, Jaroslav SEJNOHA. Vladimír ŠTĚDRÝ, Oldřich TOMAN, Dr.Rudolf VÁCLAvíK, DrJ.VALENTA, J.ZACPALOVÄ, Vladimír ZELENY,Jaro­slav ŽIDLIČKY._____ ______________ _______ ________________________

V TOMTO„VÁNOČNÍM DVOJČÍSLE nemohli jsme ještě uskutečnit obrazovou přílohu. Vítáme nové autory- a dekujeme vsetu. Pro příští ročník máme při praveny neb slíbeny básně Inky Smutné á E.J_.l’eríry, Členky jť|jn(£ové, Dr.D Kubáta, V StárT?oy? o Ipize P^Pitteroye a S^Ruz.i cfioye o p^áci P.Děna"Rub a líc na­šeho nár. programiťt upozorněni J.Středy n$. Paměti" hr .Potocké- ho, překlad z I,AxBuEina od B.Berkv, basne a překlady FJLis- topadá a j.v. Pošlete též Vase práce a zprávy! Z^Jižní Amerw dosel dotaz záieince . ^upozornenéno na Sklizeň citátem v cizím denním tisku, výstřižky dGjdou sem jen výjimečně a proto zno­vu prosím: napište o všem, co se našeho kult.exilu a Sklizně týká, upozorněte nás!- Kiajan J.Chudáček(sev.Afrika) navrhl v několika dopisech utvoření^společnosti pro studium a ucho­vání tradic zemí koruny české a prosí„zájemce, aby„s e hlási­li . -Mnichovský týdeník "Die Brücke" přinesl 7.11. překlad článku MoZváry o románu Karla Ptáčníka z červencového čísla. Doplňte si seznam zástupců Sklizně: USA:Mrs.Cilka Rozehnal, 3806 W 24th St..Chicago 23, Illinois.- F.Kares,„2401 So.Cent­ral Park Ave. , Chicago 23, Illinois. - Jo_sef Tvorák, 115 Long Beach Road. Hempstead,L.IN.Y.-NEMECKO: Dr.Jaroslav Strnad. München, Ismaningerstr. 1^0. ANGLIE: Dr.Rnaolf Vaclavik;novou adresu sdělíme v příštím čísle!- Zajímavé výňatky zvdopisů a zpráv pí .M.Karešovét J.Zacpalové f dr ..AJK.1 imka..,„JJtMaskat o USA. aoChrusčovovenávštěvě a j.v.přineseme postupně. Jak příjemně působí zpráva o radosti z "nalezení" zapomínané sokolské kni­hovny v Chicagu, jak mnoho lze docílit už projevením zájmu! Snažili jsme sevzdy upozornit na každou knihu, na každý list

Pro pový ročník potřebujeme nutně pomoc všech: literární­mi příspěvky i prací-psaním tisk.folií, abychomjmohlizvětšit rozsah a počet publikací. Ä nezapomínejte hlavně na předplat- né_- nebylo zvýšeno za celých sedm let a vtomto roce zaplati- To do dneška přímo 172 Čtenářů (necelých 6 $ z měsíčního ná­klady 300Q 4 úhrada,věcných nákladů pro 4V$ a půl měsíce.). Hodné pomáhá tiskový fond - pomozte jim zvětšit rozsah a zlep­šit úpravu!- Á nakonec prosba: Vzpomeňte o vánocích na__ dětiv exilu a na ty osamělé! Připomněl„nám to Hopfs dř.RudoIfa Václavíka, který "přeje všem čtenářům radostné svátky a vše nejlepší do nového roku", ale sám prý "raději uteče k rybám, protože je sám a nechce vzpomínat."- Tak tedy ne: jemu i všem hodně zdraví a radosti, poko^j lidem^dobré vůle a na shledanou v novám a Tťastném - jak jveřime a všem přejeme - roce I960 !

Antonín V L ACH.TISKOVÝ FOND: USA: pí.J.Dobbová 1 M.Halouzka 3 S, dr.J,T.Kamyshanský 5 pí.J.Kaslová-Siriková 1 $,dr.D.Kubát2 $, dr.F.Polák 2" $, E.Prokupek 1 $, K Staller sen. 3 $, ing.K.Staller 3 $. Dekujeme!

OZNÁMENÍ. PŘEMYSL PITTER: NA PREDELU VĚKŮ. Třetí sbírka řrojevů k domovu i exilu. Cena 6,50 DM-$ 1.75. Objednávky: .Pitter, Nürnberg-Süd, Trierer Strasse 12b, West Germany.

SKLIZEŇNEZÁVISLÁ KULTURNÍ REVUE

Ročník VII,č.83-84,prosi- nec-vánoce 1959. Rediguje a vydává Ant .Vlach, Hambuig 13, Postfach 2700.Vychází k^zdý měsíc,uzayerka 10o predell.megíce Předplatné 5 DM ročně,mimo Nemecko § neb ekvivalent .JednotL čísla 50 pf.Postscheckkon­to Hamburg 79393, Tel .482187.