FRANCISCO FERNÁNDEZ-CARVAJAL

Rozmluvy s BohemRozjímání na každý den církevního roku

SVAZEk 6

Slavnosti a svátky (leden–červen)

451

30. června

57. svatí PRvoMučedníci říMští* Nezávazná památka

I. Příkladnost uprostřed světa. II. Postoj k protivenstvím. III. Apoštolát za všech okolností.

I. křesťanská víra se velmi záhy dostala až do Říma, tehdejšího centra civilizovaného světa. Prvními křesťany hlavního města císařství byli prav-děpodobně lidé obráceni ze židovství, kteří poznali víru v samotném Jeruzalémě nebo v jiných městech Malé Asie evangelizovaných svatým Pavlem. Víra se šířila od přítele k příteli, mezi spolupracovníky stejné profese, mezi příbuznými… Příchod svatého Petra kolem roku 43 znamenal podstatné posílení malé římské komunity. Z Říma se pak víra rozšíři-la do mnoha míst po celé říši. Vnitřní pokoj, který zde tehdy všeobecně panoval, zdokonalování dopra-vy a tím i větší možnosti cestovat, rychlý přenos myšlenek a novinek, to vše šíření křesťanství napo-máhalo. Římské silnice, které z Věčného města vedly až do nejvzdálenějších končin impéria, a obchodní

452 453

lodě pravidelně křižující vody Středozemního moře se staly nástroji šíření křesťanské zvěsti po celém římském světě.1

Je těžké popsat proces obrácení ke křesťanství u každého člověka v Římě v prvním století a podob-ně by tomu bylo i dnes, protože každé obrácení je vždy zázrakem milosti a osobní odpovědi na ni. Rozhodující vliv měl nepochybně příkladný život křesťanů – bonus odor Christi –,2 který se odrážel v jejich postoji k práci, v jejich radosti, v bratr-ské lásce a pochopení pro všechny, ve skromnosti jejich života a lidské sympatii… Tito muži a ženy se uprostřed každodenních povinností snažili plně žít svou víru. Pocházeli ze všech společenských vrs-tev: „Daniel byl mládencem, Josef otrokem, Akvila vykonával řemeslnické práce, mezi křesťany byla také žena obchodující s purpurovým plátnem a pro-vozující dílnu, další křesťan byl dozorcem ve vězení, jiný setníkem jako kornelius, další byl nemocný jako Timotej, jiný zase uprchlý otrok jako Onezimos, ale nikomu nic z toho nebránilo v tom, aby se skvěl ctnostmi: muži stejně jako ženy, mladí i staří, otroci i svobodní, vojáci i civilní občané.“3

O bratrské lásce a pohostinnosti římských křesťanů nám zanechaly nádherné svědectví Skutky apoštolů popisující přijetí Pavla, když byl přiveden do Říma jako vězeň. Tamější bratři – vypráví svatý Lukáš – už o nás uslyšeli, a proto nám přišli naproti až

k Appiovu fóru a ke Třem hospodám. Jakmile je Pavel uviděl, děkoval Bohu a nabyl (nové) odvahy.4 Pavel se cítil těmito důkazy bratrské lásky posilněn.

První křesťané neupouštěli od svých profesních nebo společenských povinností (až o více než dvě století později to někteří dělali jako odpověď na kon-krétní Boží volání) a považovali se za součást tohoto světa, pro který se cítili být světlem a solí skrze svá slo-va a svůj život: „Jako je duše v těle, tak jsou křesťané ve světě,“5 shrnuje pisatel prvních staletí křesťanství.

Můžeme se dnes zamyslet nad tím, zda stej-ně jako první křesťané dáváme dobrý příklad do té míry, že přivádíme druhé blíže ke kristu, zejména pokud jde o zdrženlivost, umírněnost ve výdajích, radost, dobře vykonanou práci, věrné dodržení daného slova, uplatňování spravedlnosti vůči svému zaměstnavateli, podřízeným i kolegům, prokazování skutků milosrdenství, vyhýbání se špatným úsud-kům o druhých…

II. První křesťané se při obraně víry v Mistra často museli potýkat s vážnými překážkami a nepochope-ními, která jim v nemálo případech přinesla smrt. Dnes si připomínáme první římské mučedníky, kteří pro svědectví víry zemřeli po požáru Říma roku 64.6 Tato katastrofa rozpoutala první velké pronásledová-ní. kolem svatého Petra a Pavla, jejichž svátek jsme slavili včera, „se shromáždil velký zástup vyvolených,

30. června – svatí prvomučedníci římští 30. června – svatí prvomučedníci římští

454 455

kteří ze zášti jiných podstoupili mnoho muk a trýz-nění, a stali se nám proto nejlepším vzorem,“7 čteme v živém svědectví v jedné z prvních křesťanských písemných památek.

Překážky a nepochopení, se kterými se setkávali lidé obrácení na víru, je nutně nemusely přivést až k mučednictví, často však ve svém životě zakoušeli pravdivost slov Ducha svatého zaznamenaných v Pís-mu: (…) všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.8 Tento nepřátelský postoj pohanů vůči Ježíšovým následovníkům vycházel z toho, že nemohli snést radostnost a jas křesťan-ského života. Jindy se zase lidé obrácení na víru odvraceli od tradičních náboženských projevů, které byly úzce spojeny s veřejným životem a považovány dokonce za důkaz občanské věrnosti Římu a císaři. Proto byli pohané obrácení na křesťanství vystavová-ni projevům nepochopení a pomluvám jen proto, že „nejsou jako ostatní“.

Je víc než pravděpodobné, že na důkaz naší křesťanské víry po nás Pán nebude žádat prolití krve. kdyby to však dopustil, prosili bychom jej o milost, abychom položili život na důkaz lásky k němu. V každém případě se však s určitými obtížemi v nej-různějších podobách setkáme, protože „být s Ježíšem znamená také dotýkat se jeho kříže. když se svěříme do Božích rukou, Bůh často připustí bolest, osamě-lost, protivenství, křivá obvinění, pomluvy, posměch

domácích i cizích, protože nás chce utvářet podle své-ho obrazu a podoby. Dopouští, aby nás lidé nazývali blázny a považovali nás za hlupáky (…). Takovým způsobem Ježíš formuje duše svých následovníků, nepřestává jim však dávat vnitřní klid a radost“.9

Pomluvy, pohled na zavírající se dveře profesio-nální dráhy, přátelé či kolegové obracející se k nám zády, opovržlivá nebo ironická slova… Pokud Pán takové obtíže dopustí, mají nám pomoci žít více hrdinsky bratrskou lásku vůči těm, kteří nás – mož-ná z nevědomosti – nemají rádi. Tento postoj je však vždy slučitelný se spravedlivou obranou, zejména tehdy, když je třeba zamezit pohoršení nebo újmě jiných. Tyto situace nám velice pomohou smýt vlastní hříchy a nedostatky, odčinit chyby druhých a koneč-ně i růst ve ctnostech a v lásce k Pánu. Bůh nás někdy chce očistit jako zlato v tavícím kelímku. „Příměsi zlata oheň stravuje, zatímco dobré zlato zůstává a nabývá na ceně. Stejným způsobem nakládá Bůh s dobrým služebníkem, který i v soužení v Boha dou-fá a neochvějně v Bohu setrvává.“10

Pokud na nás přijdou obtíže a těžkosti proto, že zblízka následujeme Ježíše, měli bychom více proje-vovat radost a vzdávat díky Pánu, že nám dovoluje pro něj trpět, stejně jako apoštolové: A oni odchá-zeli z velerady s radostí, že směli pro Ježíšovo jméno trpět příkoří.11 Jistě se rozpomněli na slova Mistra, o nichž rozjímáme o tomto svátku svatých římských

30. června – svatí prvomučedníci římští 30. června – svatí prvomučedníci římští

456 457

mučedníků prvního pokolení: Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu. Tak přece pronásle-dovali proroky, kteří byli před vámi.12

III. Navzdory neomalenostem, pomluvám, otevře-nému pronásledování nepolevovali naši první bratři a sestry ve víře v účinném proselytismu a dávali poznat krista, poklad, který měli to štěstí nalézt. Ba co víc, díky jejich vyrovnanosti a radosti v pro-tivenstvích, a to i tváří v tvář smrti, mnozí nalezli Mistra.

krev mučedníků byla semenem křesťanů.13 Poté, co tolik mužů, žen a dětí položilo svůj život v tomto velikém pronásledování, se samotná římská obec ještě více upevnila. O několik let později Tertulián napsal: „Přišli jsme včera a už jsme zaplnili svět i všechno, co je vaše: města, ostrovy, vesnice, samoty, vojsko, palác, senát, fórum. Vám zůstaly jen chrámy…“14

Pokud se dnes ve svém okolí, ve vlastním pro-středí setkáme byť jen s nepatrnými obtížemi proto, že si za vírou stojíme, je nutno pamatovat, že je to k velikému dobru všech. V takových situacích máme nejvíc hovořit o zázraku víry, o nevýslovném daru svátostí, o kráse a plodech dobře prožívané sva-té čistoty. Musíme si uvědomovat, že jsme si zvolili „vítěznou stranu“ v boji tohoto života a také v tom,

který nás čeká poněkud později. Nic se nevyrov-ná životu v kristově blízkosti. Ani kdybychom nic neměli, i kdyby na nás dolehly sebetěžší nemoci či podlé pomluvy, máme v Ježíši vše, co potřebujeme. To by mělo být znát i na našem vystupování, v život-ním postoji a uvědomování si, že jsme v každém okamžiku, i za těchto okolností, solí země a světlem světa, jak pravil sám Mistr.

Svatý Justin v souvislosti s naukami filozofů své doby právem tvrdil, že „vše dobré, co kdy vyřkli, patří nám, křesťanům, protože my uctíváme a milu-jeme Slovo pocházející od samotného nezrozeného a nevýslovného Boha. Vždyť on se z lásky k nám stal člověkem, aby měl účast na našem utrpení a aby nás uzdravil“.15

Modleme se dnes spolu s liturgií mše svaté: Bože, tys posiloval prvokřesťanské mučedníky, aby ti zacho-vali svou věrnost, a oni svou krví posvětili začátky římské církve; pro jejich statečnost v zápase dávej i nám sílu a radost z toho, že nás nic nemůže odlou-čit od tvé lásky16 v tomto světě, který máme přivést k tobě.

1 Srov. J. Orlandis: Historia de la Iglesia. Madrid, Palabra 1977, s. 11nn. — 2 2 Kor 2,15. — 3 Sv. Jan Zlatoústý: Homilie na Matoušovo evangelium, 43, 5. — 4 Sk 28,15. — 5 List Diognetovi, 6, 1. — 6 Srov. Tacitus: Annales, 15, 44. — 7 Sv. klement Římský: Epistula ad Corinthios, 5. — 8 2 Tim 3,12. — 9 J. Escrivá de Balaguer:

30. června – svatí prvomučedníci římští 30. června – svatí prvomučedníci římští

458 459

Amigos de Dios, s. 301. — 10 Sv. Jeroným Emiliani: Dopis spolubratřím, 21. 6. 1535. — 11 Srov. Sk 5,41. — 12 Mt 5,11-12. — 13 Srov. Tertulián: Apologeticum, 50. — 14 Tamtéž, 37. — 15 Sv. Justin: Apologie, II, 13. — 16 Misál, vstupní modlitba mše svaté ze dne.

* Po Jeruzalému a Antiochii byl Řím nejvýznamnějším ohniskem prvotní církve. Mnozí křesťané pocházeli ze židovské obce, která v Římě existovala již dříve, větší část však představovali křesťané obrácení z pohanství.Dnes si připomínáme křesťany, kteří zahynuli během prvního pronásledování církve za vlády císaře Nerona po požáru Říma roku 64.

Ediční poznámkaV kap. 33 jsou oproti originálnímu španěl. textu nahrazeny původní verše verši sv. Terezie z Lisieux (překlad A. Janoušková), obsahově podobné a čes. čtenáři bližší. V některých případech byly svátky či památky španěl. originálu přizpůso-beny čes. kontextu, tj. např. ze sv. 2 této řady byla sem přesunuta kap. Panna Maria, Prostřednice všech milostí, či posunut svátek sv. Cyrila a Metoděje.

obsah

1. ledna 1. MATkA BOŽÍ PANNA MARIA Slavnost ....................................................................................... 7 I. Bůh si vyvolil svou Matku a zahrnul ji veškerými dary a milostmi. II. Maria a Nejsvětější Trojice. III. Naše Matka.

6. ledna 2. ZJEVENÍ PÁNĚ Slavnost ..................................................................................... 15 I. Odpověď na milost. II. Cesty vedoucí ke kristu. III. Obnovme apoštolského ducha.

1. neděle po slavnosti zjevení páně 3. kŘEST PÁNĚ Svátek ......................................................................................... 23 I. Zjevení tajemství Nejsvětější Trojice při kristově křtu. II. Svátostí křtu se stáváme Božími dětmi v kristu. III. Vliv křtu na každodenní život.

30. června – svatí prvomučedníci římští

460 461

Týden modliteb za jednotu křesťanů18. ledna – 1. den

4. JEŽÍŠ kRISTUS USTANOVIL JEDINOU CÍRkEV ......... 31 I. kristova vůle ustanovit jedinou církev. II. Ježíšova modlitba za jednotu. III. Jednota, Boží dar. Laskavé soužití se všemi lidmi.

19. ledna – 2. den 5. VNITŘNÍ JEDNOTA CÍRkVE ............................................ 39 I. Jednota s kristem je základem vzájemné jednoty bratří a sester. II. Rozvíjejme vše, co sjednocuje, a vyhýbejme se tomu, co rozděluje. III. Řád lásky.

20. ledna – 3. den 6. POkLAD VÍRY ....................................................................... 47 I. Bezvýhradná věrnost zjevenému učení. Ekumenický dialog se má zakládat na upřímné lásce k božské pravdě. II. Potřeba jasně vykládat církevní učení. III. Veritatem facientes in caritate – hlásat pravdu s láskou a porozuměním vůči lidem.

21. ledna – 4. den 7. ZÁkLAD JEDNOTY .............................................................. 55 I. Petrův primát v církvi přetrvává po staletí v osobě římského biskupa. II. Vikář kristův. III. Primát, záruka jednoty křesťanů a zdroj skutečného ekumenismu. Láska a úcta k papeži.

22. ledna – 5. den 8. kRISTUS A CÍRkEV ............................................................. 63

I. V církvi nacházíme krista. II. Obrazy a postavy církve. Tajemné Kristovo tělo. III. Církev je společenství víry a svátostí uspořádané v hierarchii. Společenství svatých.

23. ledna – 6. den 9. CÍRkEV, NOVÝ LID BOŽÍ .................................................. 71 I. My, křesťané, jsme rod vyvolený, královské kněžstvo, lid patřící jako vlastnictví kristu. II. Účast laiků na kněžském, prorockém a královském poslání kristově. Posvěcování všedních činností. III. Služebné kněžství.

24. ledna – 7. den 10. MARIA, MATkA JEDNOTY ............................................... 79 I. Matka jednoty v okamžiku vtělení. II. Na kalvárii. III. V církvi rodící se o Letnicích.

24. ledna 11. SV. FRANTIŠEk SALESkÝ, BISkUP A UČITEL CÍRkVE Památka .................................................................................... 87 I. Laskavost. II. Ctnosti uplatňované v životě s druhými, které jsou zásadní pro apoštolát. III. Úcta k lidem a starostlivost o hmotné věci.

25. ledna 12. OBRÁCENÍ SVATÉHO PAVLA, APOŠTOLA Svátek ......................................................................................... 95 I. Na cestě do Damašku.

462 463

II. Postava svatého Pavla, příkladu naděje. Odpovídání na milost. III. Horlivá starostlivost o duše.

26. ledna 13. SV. TIMOTEJ A TITUS, BISkUPOVÉ Památka .................................................................................. 103 I. Zachovávání dobré nauky. II. Hluboké poznání pravd víry. III. Šíření radostné zvěsti ohlašované církví.

28. ledna 14. SV. TOMÁŠ AkVINSkÝ, kNĚZ A UČITEL CÍRkVE Památka .................................................................................. 111 I. Cesta k Bohu: zbožnost a nauka. II. Autorita sv. Tomáše. Potřeba formace. III. Nauka, základ zbožnosti.

2. února 15. UVEDENÍ PÁNĚ DO CHRÁMU Svátek ....................................................................................... 119 I. Maria obětuje Ježíše Otci. II. Šiřme kristovo světlo. III. Ježíš kristus jako znamení, kterému se bude odporovat.

2. února 16. OČIŠTĚNÍ PANNY MARIE ............................................... 127 I. Čtvrté tajemství svatého růžence. II. Panna Maria nám ukazuje Ježíše, světlo národů, naše světlo. III. Obětujme vše, co máme, skrze Pannu Marii. Utíkejme se k ní s o to větší důvěrou, čím silnější jsou slabosti či pokušení.

11. února 17. PANNA MARIA LURDSkÁ Nezávazná památka............................................................... 135 I. Zjevení v jeskyni. Panna Maria, Salus infirmorum. II. Smysl nemoci a bolesti. III. Posvěcování bolesti. Utíkejme se k Boží Matce.

22. února 18. STOLEC SVATÉHO APOŠTOLA PETRA Svátek ....................................................................................... 143 I. Význam tohoto svátku. II. Svatý Petr v Římě. III. Láska a úcta k papeži.

7 neděl sv. Josefa1. neděle sv. josefa

19. POVOLÁNÍ A SVATOST SV. JOSEFA .............................. 151 I. Největší mezi světci. II. „Ty, které Bůh k něčemu vyvolí, tak připravuje a uzpůsobuje, aby se shledali vhodnými k tomu, k čemu jsou vyvoleni.“ III. Naše vlastní povolání: „když mám Boží milost, když jsem od Pána k něčemu povolán, dostávám také schopnost překonat všechny překážky.“

2. neděle sv. Josefa 20. CTNOSTI SV. JOSEFA ......................................................... 159 I. Pokora svatého patriarchy. II. Víra, naděje a láska. III. Jeho lidské ctnosti.

3. neděle sv. josefa 21. JOSEF, MUŽ MARIE ............................................................ 167

464 465

I. Manželství Josefa a Marie. Ochránce jejího panenství. II. Josefova přečistá láska. III. Otcovství svatého patriarchy vůči Ježíši.

4. neděle sv. josefa 22. RADOSTI A BOLESTI (1) .................................................. 175 I. Pán vždy dává světlo tomu, kdo jedná poctivě. Tajemství panenského početí Panny Marie. II. Narození Ježíše v Betlémě. Obřízka. III. Simeonovo proroctví.

5. neděle sv. josefa 23. RADOSTI A BOLESTI (2) .................................................. 183 I. Útěk do Egypta. II. Návrat do Nazaretu. III. Ježíš ztracen a nalezen v chrámě.

6. neděle sv. Josefa 24. SMRT A OSLAVENÍ SV. JOSEFA ...................................... 191 I. Smrt svatého patriarchy ve společnosti Ježíše a Marie. Patron dobré smrti. II. Oslavení sv. Josefa. III. Prosba za povolání.

7. neděle sv. josefa 25. PATRONÁT SV. JOSEFA ..................................................... 199 I. Přímluva svatých. II. Utíkejme se ke sv. Josefovi ve všech potřebách. III. Patronát svatého patriarchy nad celou církví a nad každým křesťanem.

19. března 26. SV. JOSEF, SNOUBENEC PANNY MARIE Slavnost ................................................................................... 207

I. Zaslíbení Starého zákona se uskutečňují v Ježíši skrze Josefa. II. Věrnost svatého patriarchy v poslání přijatém od Boha. III. Naše věrnost.

25. března 27. ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ Slavnost ................................................................................... 215 I. Pravý Bůh a pravý člověk. II. Vrchol Boží lásky. III. Vtělení a jeho důsledky v našem životě.

25. března 28. POVOLÁNÍ PANNY MARIE ............................................. 223 I. Příklad naší Paní. II. Odpověď na osobní povolání. III. Ano, které od nás Bůh očekává.

25. dubna 29. SV. MAREk, EVANGELISTA Svátek ....................................................................................... 231 I. Spolupracovník Petra. II. Začněme vždy znovu, abychom se stali dobrými Pánovými nástroji. III. Apoštolské pověření.

29. dubna 30. SV. kATEŘINA SIENSkÁ, PANNA A UČITELkA CÍRkVE, PATRONkA EVROPY Svátek ....................................................................................... 239 I. Láska k církvi a k papeži, „sladkému kristu na zemi“. II. Sv. kateřina obětovala svůj život za církev.

466 467

III. Úsilí jasně podávat pravdu a pozitivní ovlivňování veřejného mínění podle schopností každého jednotlivce.

1. května 31. SV. JOSEF, DĚLNÍk Nezávazná památka............................................................... 247 I. Práce, Boží dar. II. Lidský a nadpřirozený smysl práce. III. Zamilujme si své zaměstnání.

3. května 32. SV. FILIP A JAkUB, APOŠTOLOVÉ Svátek ....................................................................................... 255 I. Povolání těchto apoštolů. II. Ježíš byl svým učedníkům vždy nablízku a nyní je nablízku také nám. III. Šíření těže zvěsti, kterou hlásali apoštolové. V každém apoštolátu se můžeme spolehnout na nadpřirozené prostředky.

8. května 33. PANNA MARIA, PROSTŘEDNICE VŠECH MILOSTÍ Nezávazná památka............................................................... 261 I. Naše Matka, Panna Maria, účinná přímluvkyně pomáhající ze všech nesnází. II. Její ruce jsou plné milostí a darů. III. Vždy se utíkejme k jejímu Božímu mateřství.

13. května 34. PANNA MARIA FATIMSkÁ Nezávazná památka............................................................... 267 I. Zjevení Panny Marie.

II. Maria prosí o pokání za hříchy lidí. III. Zasvěcení světa Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

14. května 35. SV. MATĚJ, APOŠTOL Svátek ....................................................................................... 275 I. Bůh je ten, který si volí. II. Nikdy nám nebudou chybět milosti k uskutečnění vlastního povolání. III. Štěstí a smysl života spočívají v uposlechnutí Božího volání, kterým Bůh oslovuje každého muže a každou ženu.

31. května 36. NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE Svátek ....................................................................................... 283 I. Radostná služba druhým. II. Hledejme Ježíše skrze Marii. III. Magnificat.

neděle po seslání ducha svatého (1) 37. NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE Slavnost ................................................................................... 291 I. Zjevení trojičního tajemství. II. Vztah ke každé z božských osob. III. Modlitba k Nejsvětější Trojici.

neděle po seslání ducha svatého (2) 38. PŘEBÝVÁNÍ NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V DUŠI .............. 299 I. Přítomnost jediného a trojjediného Boha v duši ve stavu milosti. II. Nadpřirozený život křesťana se zaměřuje na poznávání Nejsvětější Trojice a vztah k ní. III. Boží chrámy.

468 469

čtvrtek po slavnosti nejsvětější trojice 39. TĚLA A kRVE PÁNĚ Slavnost ................................................................................... 307 I. Láska a úcta ke svátostnému Ježíši. II. Pokrm pro život věčný. III. Procesí na Boží tělo.

rozjímání o posvátné eucharistii (1) 40. SkRYTÝ BůH ....................................................................... 315 I. Ježíš se skrývá, aby jej objevila naše víra a láska. II. Posvátná eucharistie nás proměňuje. III. kristus se odevzdává každému z nás osobně.

rozjímání o posvátné eucharistii (2) 41. SkUTEČNÁ PŘÍTOMNOST kRISTA V EUCHARISTII .................................................................. 323 I. Proměnění. II. Skutečná přítomnost krista ve svatostánku. III. Důvěra a úcta k svátostnému Ježíši.

rozjímání o posvátné eucharistii (3) 42. JAkO kAJÍCÍ SE ZLOČINEC ............................................ 331 I. Svatostánky na naší každodenní cestě. II. Napodobujme kajícího se zločince. III. Očištění našich vin.

rozjímání o posvátné eucharistii (4) 43. RÁNY, kTERÉ VIDĚL TOMÁŠ ......................................... 339 I. Víra provázená skutky. II. Víra a eucharistie. III. Vztah s Ježíšem přítomným ve svatostánku.

rozjímání o posvátné eucharistii (5) 44. POkRM SLABÝCH .............................................................. 347 I. Posvátná eucharistie, připomínka utrpení.

II. Chléb živý. III. Posila na cestu. Vroucí touha přistupovat ke sv. přijímání. Nepodléhejme rutině.

rozjímání o posvátné eucharistii (6) 45. PANE, OČISTI MĚ… ........................................................... 355 I. kristovo odevzdání se na kříži, obnovované v eucharistii, nás očišťuje od všech poklesků. II. Ježíš nás osobně přichází uzdravit, utěšit, posilnit. III. Nejsvětější kristovo lidství v eucharistii.

rozjímání o posvátné eucharistii (7) 46. ZÁRUkA VĚČNÉHO ŽIVOTA ......................................... 363 I. Závdavek nebe. II. Účast na životě bez konce. III. Maria a eucharistie.

pátek po 2. neděli po seslání ducha svatého 47. NEJSVĚTĚJŠÍ SRDCE JEŽÍŠOVO Slavnost ................................................................................... 369 I. Původ a smysl tohoto svátku. II. Ježíšova láska ke každému z nás. III. Láska k odčinění hříchů.

rozjímání k nejsvětějšímu srdci ježíšovu 48. JEŽÍŠOVA LÁSkA ................................................................ 377 I. Jedinečná a osobní láska ke každému stvoření. II. Zadostiučinění a náprava. III. Planoucí výheň lásky.

sobota po 2. neděli po seslání ducha svatého 49. NEPOSkVRNĚNÉ SRDCE PANNY MARIE Památka .................................................................................. 385 I. Mariino Srdce. II. Mateřské Srdce. III. Cor Mariae dulcissimum, iter para tutum.

470 471

1. června 50. SV. JUSTIN, MUČEDNÍk Památka .................................................................................. 393 I. Obrana víry ve chvílích nedorozumění. II. Čím silnější jsou protivenství, tím více je třeba konat apoštolát. III. Neustále žijme bratrskou lásku, i k těm, kteří nás nemají rádi.

11. června 51. SV. BARNABÁŠ, APOŠTOL Památka .................................................................................. 401 I. Velkodušné srdce v apoštolátu. II. Abychom mohli druhým pomáhat, je třeba je dokázat pochopit. III. Radost a optimistický duch v apoštolátu s našimi přáteli.

22. června 52. SV. JAN FISHER, BISkUP, A TOMÁŠ MORE, MUČEDNÍCI Nezávazná památka............................................................... 409 I. Mučednická smrt pro svědectví víry. II. Vnitřní síla a život modlitby. III. křesťanská důslednost a jednota života.

24. června 53. NAROZENÍ SV. JANA kŘTITELE Slavnost ................................................................................... 417 I. Janovo poslání. II. Náš úkol: připravovat srdce lidí, aby do nich mohl vejít kristus. III. Oportet illum crescere... Je třeba, aby kristus v našem životě stále více rostl

a abychom nepřikládali přílišný význam tomu, kdo jsme a jakou máme hodnotu.

26. června 54. SV. JOSEMARÍA ESCRIVÁ DE BALAGUER .................. 425 I. Všeobecné povolání ke svatosti. II. Boží dětství. Omnia in bonum! III. Apoštolát. Nepominutelnost našeho života.

29. června 55. SV. PETR, APOŠTOL Slavnost ................................................................................... 435 I. Petrovo povolání. II. První mezi Ježíšovými učedníky. III. Jeho věrnost až k mučednické smrti.

29. června 56. SV. PAVEL, APOŠTOL Slavnost ................................................................................... 443 I. Pán si volí své věrné. II. Boží výzva a apoštolské povolání. III. Apoštolát vyžaduje obětavost, ale působí radost.

30. června57. SVATÍ PRVOMUČEDNÍCI ŘÍMŠTÍ Nezávazná památka............................................................... 451 I. Příkladnost uprostřed světa. II. Postoj k protivenstvím. III. Apoštolát za všech okolností.