Vlk„Mluvící“ názvy obcí a jejich vlajky zá -roveň často dokládají výskyt druhů dnesjiž v dané oblasti vyhynulých. Klasickýmpříkladem je vlajka obce Vlčice, okres Jese-ník, na níž autor návrhu J. Tejkal vyjádřilminulost a současnost lokality vyskakují-cím bílým vlkem držícím tři žluté obilnéklasy. Obdobné téma vyjádřil J. Löw navlajce obce Vlkoš z okresu Hodonín, kdebílý vlk ve skoku, navíc prostřelený žlu-tým šípem, byl doplněn žlutými hroznycharakteristickými pro tuto vinorodou ob -last. Obec stejného názvu v okrese Přerovmá vlajku pouze s bílým vlkem ve skoku,stejně jako obec Vlkovice, okr. Cheb, naníž bílý vlk vyplazuje červený jazyk nažlutou berlu. Dokonale „mluvící“ vlajkunavrhla J. Albrechtová pro Vlčí Habřinu,okr. Pardubice – na list položila mezi dvavykořeněné habry tzv. utrženou vlčí hla-vu. Obec Přestavlky, zmíněná již v prvníčásti seriálu, použila také utrženou vlčíhlavu, ale v přirozené šedé barvě, zatím-co Přestavlky v okrese litoměřickém majícelého bílého vlka ve skoku. Idylicky pakpůsobí vlajka Vlčkovic, okr. Trutnov, navr-žená rovněž J. Tejkalem, kde dva černí vlcis červenými jazyky svými předními tla-pami přidržují kmen lípy na zeleném ná -vrší (obr. 2).

Vlci se však objevují i na vlajkách obcía měst, jejichž název nemá s nimi nic spo-lečného. Je to např. Václavov u Bruntálu,

Rýmařov (viz obr. 1) nebo Úsilov v okreseDomažlice s černým vlkem na vlajce, kte-rý si nese v tlamě ulovenou bílou ovci.Zde však tato figura neměla být připomín-kou místních vlků, kteří ze šumavskýchlesů vymizeli do r. 1874 a z bavorské stra-ny se začínají vracet až v současnosti, aleautor návrhu znaku a vlajky M. J. V. Pavlůji převzal z rodového znaku Wiedersperge -rů, kteří v letech 1574–1624 Úsilov vlast-nili. Střetnutí vlka s ovcí je též znázorně-no na vlajce Kounova z okresu Rychnovnad Kněžnou, na níž bílý vlk vyskakujea sápe se s vyceněnými zuby na kráčejícíbílou ovci. Do konce r. 2010 bylo v ČR vla-jek s vlky 16, k nim je třeba přičíst dalších8 s motivem utržené vlčí hlavy.

Zubr, tur, býkVe středověku patřil u nás (resp. v ně kte -rých okolních zemích) mezi živočišnédruhy žijící ve volné přírodě i zubr. Jehoheraldické ztvárnění a využití na komu-nálních vlajkách je dosti běžné, nejčastějiv redukované podobě. Vlajek se zubří hla-vou máme 39, s useknutými polovičnímizubry jsou jen tři, celý zubr není na vlajcekupodivu žádný. Nutno ovšem dodat, žese na vlajkových listech objevují také tuřia jejich hlavy, ale po kresebné stránce jenelze prakticky rozeznat od hlav zubřícha jsou vlastně dány jen svým názvem.Z výtvarného hlediska je dokonce ani ne -lze rozeznat od býčích hlav a celých býků.

Stejně tak se na první pohled nerozeznáhlava zubra od hlavy vola. Snad je to tím,že středověcí heraldici podvědomě cítili,že jde o stejnou čeleď turovití. Od heral-dické volské a býčí hlavy se však zubříhlava přece jen heraldicky liší tím, že mávždy v nozdrách houžev. Jedinou výjim-kou je jednoduchá a výrazná vlajka obceZubří, okres Vsetín, s jednobarevnou čer-nou zubří hlavou bez houžve. Naopak navlajce Býkovic, okres Blansko, přidal jejíautor M. J. V. Pavlů býkovi realisticky žlu-tý kruh do nozder. Barva rohů bývá nej-častěji černá, a to jak na uťatých hlavách,tak na polovinách nebo celých zubrecha býcích, může být také žlutá nebo bílá.Houžve jsou většinou žluté, někdy bývajízelené.

Výskyt zubrů na vlajkách není dán jejichoblibou mezi obyvatelstvem, ale v převáž-né většině převzetím heraldické figuryzubří hlavy ze znaku vymřelého staroby-lého moravského panského rodu Pernštej-nů. Podle legendy jejich předek – prostýuhlíř žijící v hlubokých moravských le -sích – dovedl zubra, kterému protáhl chří-pěmi smrkovou houžev, až do knížecíhohradu. Aby dokázal svou sílu, jedinou ra -nou pak nebohému zubrovi usekl sekerouhlavu. Kníže obdivoval jeho odvahu a sílu,dal mu svobodu, lesy a udělil mu na věč-nou paměť erb s uťatou zubří hlavou. Kon-cem 15. stol. patřili Pernštejnové mezipřední a nejbohatší panské rody na Mora-vě a získali další statky i v Čechách. Protoněkteré z obcí, které kdysi byly v majetkutohoto rodu, vtělily figuru zubří hlavy dosvé obecní symboliky.

Tury jako mluvící figuru použily jen ně -které obce, např. Tuřice v okrese MladáBoleslav, kde na žluté pole položil autornávrhu J. Tejkal kráčejícího černého turas červenou zbrojí. Bez slovního popisu bysamozřejmě mohla být tato figura označe-na za býka. Od stejného autora má vlajkui obec Tuř, okres Jičín, na níž jsou podsebou dvě žluté tuří hlavy, zde bez jazykaa barevného odlišení rohů. Na vlajce Turo-vic, okres Přerov, s černou hlavou a žlu-tými rohy zdůraznil M. J. V. Pavlů naopakčervené nozdry a jazyk (obr. 3). Pro úplnost

ziva.avcr.cz 98 živa 2/2011

Zbyšek Svoboda

Přírodopisné motivy na českýchkomunálních vlajkách a praporechII. Savci

Na českých komunálních vlajkách patří motivy s tematikou fauny vůbec k nej-frekventovanějším. Většinou je to dáno přebíráním zvířecích figur z původnícherbů bývalých šlechtických majitelů vsí a měst. Autoři návrhů nových vlajeka znaků se zase často inspirují pojmenováním obcí podle zvířat a vznikají taknové, tzv. mluvící znaky a vlajky. Je to velice vítaný a logický přístup k tvorběobecních symbolů, protože výsledné vlajky jsou pro obyvatele příslušné loka-lity srozumitelnější, a proto se mohou s nimi snadno ztotožnit.

4

1 32

musíme uvést, že vlajek s býčí tematikouse u nás vyskytuje celkem 17, z toho pou-ze pět s hlavami býků, jako např. „mluví-cí tuří“ vlajka obce Turkovice v okrese par-dubickém. Na ní jsou hlavy převzaty opětz pernštejnského znaku, což je dalším pro-jevem nemožnosti vzájemného rozlišeníhlav zubrů, býků a turů. Volskou hlavumají na vlajce tři obce, jako mluvící figu-ru Voleč, okres Pardubice, dále Statenicev okrese Praha – západ, jejichž součástí jevesnice Černý Vůl se známou hospodou,a obec Žerčice, okres Mladá Boleslav, kte-rá má žlutou volskou hlavu s krkem po -dle své starobylé pečeti a výrazně se takodlišuje od jiných tuřích hlav. Obec Hovězív okrese Vsetín má jako jediná na vlajcepokojně ležící krávu.

LevJak jsme se již zmínili v úvodním dílu,mezi nejčastější obecné figury na českýchkomunálních vlajkách patří lvi. V součas-né době u nás existuje neuvěřitelných 175vlajek s nejrůznějšími podobami lvů a na -víc ještě čtyři vlajky se lvicemi. Ty se lišítím, že musí být vždy kráčející, což zna-mená, že stojí na třech nohách a čtvrtoupravou přední nohou vykračují. Název lvi-ce je českou specialitou, v jiných jazycíchse tato figura popisuje jako kráčející lev(německy schreitend, anglicky passant),třebaže v českých blasonech se běžně ob -jevuje pojem vykračující lev, který pakovšem musí mít zároveň příslušný po -hlavní znak. Jak lvi, tak lvice jsou kresle-ni důsledně heraldicky, tedy v barvách zá -kladních. Nemáme žádnou vlajku, kde bybyl lev v přirozené barvě, pokud ovšem zani nepovažujeme žlutou, která je ale stej-ně jen vexilologickým převodem zlatéholva ze znaku. Ke lvím vlajkám musíme při-počítat dalších 10 vlajek s lvími hlavamia 6 s useknutými lvími tlapami. Mezi nimijsou i tři s okřídleným lvem evangelistysv. Marka, známého symbolu Benátek. Navlajku obce Benetice a Stříteže, obojí v okre-se Třebíč, se okřídlený lev dostal podlezasvěcení místního kostela sv. Markovi,v obci Třibřichy okřídlený lev navíc tlapoupřidržuje středověký železný klobouk (viz

obr. 5). Na našich vlajkách se popisy lvůmohou zjednodušit tím, že pokud jde jed-noznačně o českého lva, definovanéhov zákoně o českých státních symbolech,tedy o korunovaného, stříbrného (bílého)lva ve skoku se zlatou (žlutou) zbrojí, dvo-jitým ocasem a, jak se dříve říkalo, se zla-tým jazykem vyplazitým, tak stačí uvéstjen termín český lev. Na komunálních vlaj-kách však zdaleka nejsou jen čeští lvi, kte-ří se právoplatně objevují na vlajkách krá-lovských měst, jako Jihlava (obr. 6), KutnáHora, Litoměřice, Nové Strašecí a NovýBydžov, ale i na soudobé vlajce Tábora(obr. 4), navržené P. Bratkou ve spoluprá-ci s autorem tohoto seriálu, na níž českýlev třímá kalich s hostií, čímž vyjadřuje tra-dici jak husitskou, tak českou státoprávní.

Podle bývalého pozemkového majetkuŽerotínů se nejen na některých vlajkáchšumperského okresu objevuje černý lev,např. na vlajce Bohdíkova, Branné a Blu-dova, kde vyrůstající žerotínský lev navícdrží v tlapách písmeno B. Černý jedno -ocasý lev na vlajce Březníku, okres Třebíč,však není žerotínský, ale panského roduBřeznických z Náchoda. Většina lvů je bílánebo žlutá, někteří sedí, stojí i leží, často jeznázorněna jen polovina zvířete. Při popi-su je třeba vždy uvést, zda je lev dvouoca-sý, korunovaný, jakou má zbroj, nebo cosvírá v tlapách. Na vlajce Budišovic v okre-se Opava bílý kráčející lev s červenými drá-py svírá v pravé přední tlapě žlutou opat-skou berlu, představující olomoucký řádpremonstrátů, který od středověku až dor. 1526 obec vlastnil. Někdy bylo na vlaj-kovém listu použito i více lvích figur, jakona vlajce města Brtnice, okres Jihlava,kde jsou k sobě přivráceni dva lvi – žlutýa modrý na polích opačných barev. Odvo-zeni jsou z erbu Valdštejnů a drží nebo sespíše přetahují o červenou useň. Zelenýlev se na komunálních vlajkách objevujepouze jednou, a to na vlajce obce Zbytinyv prachatickém okrese.

MedvědObecní a městské vlajky se zobrazenímmedvěda opět dokládají v minulosti častývýskyt šelmy, která se dnes ve volné pří-

rodě České republiky objevuje jen výji-mečně na moravské straně Karpat. Vlaj-ky s medvědy zřejmě zároveň dosvědčujíznačnou oblibu tohoto druhu. Zatímco veŠvédsku hustěji osídleném medvědy sev komunální symbolice medvěd objevujejen v 6 lokalitách, v Česku máme 35 vla-jek s medvědí tematikou. Z nich téměřpolovina znázorňuje medvědy černé, 7 jehnědých a další jsou žlutí. Jediný bílý med-věd se vyskytuje na listu vlajky obce Hvozdv rakovnickém okrese. Nejde pochopitelněo medvěda ledního, autor vlajky V. Krůtapůvodně navrhoval medvěda černého, alena znaku musela být podle heraldické zá -sady položení kovu na barvu změněna čer-ná barva na stříbro a odpovídající medvědna vlajce musel být upraven na bílého.Vlajce i znaku změna nesporně prospěla,protože bílý medvěd je na zeleném polimnohem výraznější než černý. Na vlajcednešní pražské městské části Nedvězívztyčený (na zadních nohách stojící) žlutýmedvěd třímá v tlapách hnědý cep s bílýmkováním a tak naznačuje své zapojení dozemědělské činnosti ve středních Čechách.

Mezi nejzajímavější patří pověst o vzni-ku znaku a z něj odvozené medvědí vlajkyměsta Jablonného nad Orlicí (viz obr. 7).Původně malé město patřilo podle někte-

živa 2/2011 99 ziva.avcr.cz

5 6 7

98 10

1 Šípem prostřelený vlk na vlajceRýmařova, okres Bruntál, udělené r. 19942 Vlajka obce Vlčkovice v Podkrkonoší,okres Trutnov, udělená r. 20103 Hlava tura na vlajce obce Turovicez okresu Přerov, udělené r. 19964 Český lev na vlajce města Tábor udělené r. 19955 Vlajka obce Třibřichy, okres Chrudim,udělená r. 20036 Vlajka města Jihlavy udělená r. 19937 Medvěd s opatskou berlou na vlajceměsta Jablonné nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, udělené r. 19958 Vlajka obce Koněprusy, okres Beroun, udělená r. 20059 Vlajka obce Lampertice, okres Trutnov, udělená r. 199810 Kozel na vlajce Drahanovic, okres Olomouc, udělené r. 2001

rých pramenů v předhusitském údobí li -tomyšlským biskupům, pravděpodobnějivšak zbraslavským cisterciákům. Na pod-zim po sklizni církevní vrchnost pravidel-ně vybírala naturální dávky. K výběruvysílala povoz s mnichem a doprovodem.Již tehdy se však vyskytovali falešní vý -běrčí, a tak býval příslušný vůz ověřen při-pevněním biskupské, případně opatskéberly, aby si poddaní byli jisti, že dávkupředávají skutečně své vrchnosti. Povoztehdy projížděl hlubokými lesy a kroměpytlů obilí, luštěnin a dalších potravin naněm byly i bečky s medem, jehož vůně při-lákala medvěda. Na vhodném místě pře-kvapivě skočil na vůz, doprovod se roz -utekl, koně se splašili a pádili s vozem ponerovné lesní cestě. Ani přes divokou jíz-du se medvěd nechtěl vzdát kořisti, před-ními tlapami pevně uchopil opatskouberlu kolmo uchycenou ve středu vozua v této poloze dojel až na náměstí v Jab-lonném, kde se spřežení zastavilo. Teprvezde, před zraky místních obyvatel po -schovávaných v domech, medvěd seskočilz vozu a utekl zpět do lesa. Pověst se bohu-žel nezmiňuje, zda si nějaký med odneslnebo ho před svým útěkem alespoň ochut-nal. Mimořádná událost mnichy prý veli-ce pobavila a představený řádu povolilměstečku užívání znaku s medvědem. Takse v r. 1995 jediný sedící černý medvěds červenými drápy a žlutou berlou dostalna vlajku Jablonného nad Orlicí, kdy jsemji s potěšením navrhl. Mluvící vlajkou jetaké vlajka města Berouna, tvořená původ-ně jen dvěma vo dorovnými pruhy, bílýma modrým, která byla v r. 2001 na základěstarobylé pečeti a znaku podle návrhuP. Fojtíka doplněna hnědým medvědemv bílém pruhu. Existují však i lokality, jakojsou Dolní Lánov v okrese Trutnov a Vyso-ké nad Jizerou v okrese semilském, kdezřejmě medvědy neměli příliš v lásce, pro-tože na novodobé vlajce utvořené podlepůvodního znaku je nemilosrdně propi-chují kopím.

KůňZ domácích zvířat se na vlajkách ocitlonejvíce koní, a to jak úplných, tak polovič -ních. Je to přirozené, protože kůň byl potisíciletí užitečným a nenahraditelnýmpomocníkem a společníkem člověka. Koň-ských vlajek máme v České republice 70,na dalších 11 vlajkách je koňská hlavas krkem a na jedné pak zkrácená hlava bezkrku. Při popisu se musí vždy uvést barvazbroje, tedy kopyt, která je většinou stej-ná jako barva uzdění či uzdy. Obdobně jetřeba sdělit, zda-li se barevně liší hřívaa ocas od vlastního koně, který může býtkráčející, vykračující, cválající, ve skoku,vzpínající se nebo dokonce pádící. ObecMartinice v Krkonoších, okres Semily, mána vlajkovém listu elegantně se ohlížejí-cího žlutého koně ve skoku. Dostala ji napaměť jednoho z prvních místních oby-vatel, chasníka Martincze, který jako jízd-ní posel statečně sloužil vrchnosti a poněmž byla původní osada pojmenována.Obec Lipina v okrese olomouckém nese nasvé vlajce kromě mluvící figury lipovýchlistů bílého kráčejícího koně, který před-stavuje místní úspěšný hipoklub. Většinakoňů na vlajkách je jezdecká, třebaže sed-lo mají pouze tři. Jde např. o mluvící vlajku

obce Staré Sedlo, okres Sokolov, dále Roz-vadov v tachovském okrese a nejznámějšíje vlajka města Ostravy, na níž osedlanýbílý kůň je nezvykle popsán jako kůň v po -skoku. Pro úplnost je třeba podotknout, žetýž kůň byl použit i na vlajce městskéhoobvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

I neosedlané jezdecké koně poznámena vlajkách jednoznačně podle uzděnínebo uzdy, tažně zemědělsky působí jenbílý kůň s chomoutem na vlajce obcePodolí z okresu Vsetín a také žlutý kůňs bílou hřívou a ocasem na vlajce Holčo-vic v bruntálském okrese, který má černýtažný postroj s vlečným řetězem. Na vlaj-ce Metylovic, okres Frýdek–Místek, si krá-čející bílý kůň dokonce pravou přednínohou přidržuje bič. Zbývajících 42 konívyobrazených na dalších vlajkách se všakpohybuje zcela volně. Koňská tematika sena listy vlajek dostala především z původ -ních pečetí, u Černotína v okrese pře -rovském se autor M. J. V. Pavlů kroměpůvodní pečeti s koněm inspiroval i ná -zvem zemědělské obce, kde se v 19. stol.chova lo mnoho koní, a na listu vlajky setak objevila unikátní figura černého koněve skoku, držícího třemi kopyty modroukosu.

Berani, beránci, ovcePoměrně častou figurou na vlajkových lis-tech, hlavně moravských a pohraničníchvesnic, jsou berani, beránci, ovce i jejichhlavy. Tuto symboliku využívá celkem 42vlajek, je ale zajímavé, že pouze jedináobec, Velký Beranov v okrese Jihlava, májako mluvící zjednodušený prvek jen bílouberaní hlavu s krkem a žlutými rohy. Čas-to se beránek používá jako atribut sv. JanaKřtitele, jemuž byl v obci zasvěcen kos-tel, nebo byl prostě zvolen podle původ-ních pečetí, ale hlavně v souvislosti s cho-vem ovcí v okolí.

KozelZ domácích zvířat bývá na vlajkách rela-tivně málo zobrazován kozel. Asi proto, žejsou obecní zastupitelstva a starostové,kteř í se této symbolice raději vyhýbajíz obavy před narážkami sousedů z okol-ních vesnic. V České republice tak mámev současné době celkem 20 lokalit nesou-cích na své vlajce figuru kozla, např. obecŠtudlov, okres Vsetín, kde se J. Tejkal inspi-roval původní pečetí s kozlem. Je zajíma-vé, že zatím nemáme žádnou obec, kde byse na vlajce objevila koza nebo kůzle.

OstatníPes se kupodivu na komunálních vlajkáchvyskytuje poměrně málo. Nalezneme nanich jen 10 psů a na dalších 10 vlajkáchjsou pouze jejich hlavy. Většinou mají psiobojek, bývá mezi nimi chrt, lovecký pes,ohař, ale vcelku jasně převažují tzv. věž-níci, silní hlídací psi s trnitým obojkem.Mluvící psí vlajky mají jen obce Psáryz okresu Praha – západ a Chrtníky, okresPardubice, obě navrhl Z. K. Velebný.

K méně frekventovaným zvířatům nakomunálních vlajkách patří též kanci.Takových vlajek je 8, z toho obce Vepříkov(obr. 11), okres Havlíčkův Brod, a Vepřováz okresu Žďár nad Sázavou mají černé kan-ce, zatímco dalších pět obcí má na vlajko-vém listu jen jejich černé hlavy, dvě obcečerné sviní hlavy a jedna žlutou kančíhlav u. Tato zvířata jsou kreslena výlučněv podobě divočáků, prase domácí se doheraldiky a vexilologie neprosadilo.

Jako unikátní figura se na jediné vlajceobjevil sedící bílý křeček, samozřejmě jakomluvící znamení obce Křečkov v okreseNymburk (v Polabí žije jinak už vzácnýkřeček polní dodnes). Na vlajkových lis-tech nalézáme dále 25 jelenů a 11 jeleníchhlav, laně však jen dvě, lišek 6, zajíců pět,srnce dva, daňky tři, ježky tři a po jednomexempláři jezevce, losa a kuny. M. J. V. Pav-lů obratně použil na mluvící vlajce Lisovav okrese Plzeň – jih čelně hledící liščí hla-vu držící v tlamě červené mlýnské paleč-né kolo, které připomíná samotu Červe-ný Mlýn v katastru obce. Zvláštností jetaké kamzík na vlajce městského obvoduSlezská Ostrava, veverka na vlajce Sence(obr. 12), okres Rakovník, kterou navrhlV. Krůta, nebo vydra na vlajce Vedrovic,okres Znojmo, od Z. K. Velebného či navlajce Chropyně z okresu kroměřížskéhood M. J. V. Pavlů.

Jediné exotické zvíře – krokodýla – kte-rý nemá zahraniční původ, si zvolila nasvou vlajku obec Tlučná v okrese Plzeň –sever. Autor návrhu V. Volf využil veseléudálosti z druhé poloviny 19. stol., kdymístní občané stříleli z pušek do rybníkav domnění, že v něm plave krokodýl. Veskutečnosti však šlo o trakař. V r. 1935 napaměť této záměny sehráli místní ochot-níci na rybníku, hrázi a přilehlé louce dra-matické vystoupení obohacené o koupa jícíse půvabné dívky, které po vyrušení kro-kodýlem prchaly na břeh. Na závěr před-stavení vyplul z rákosí dráty řiditelnýgumový krokodýl zapůjčený od firmy Baťaa vše skončilo průvodem a taneční zába-vou. V příštím pokračování se budemevěnovat ptačím motivům na vlajkách obcía měst.

ziva.avcr.cz 100 živa 2/2011

12

11 Kanec (prase divoké) na vlajce obce Vepříkov, okres Havlíčkův Brod,udělené r. 200812 Vlajka obce Senec z okresu Rakovník, udělená r. 2002, znázorňujeveverku. Obr. z archivu autora a databáze www.psp.cz.rekoslog

11