Upload
pules
View
63
Download
4
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Prevence a epidemiologie závislostí. Petr Kachlík Luhačovice 2004. Bio-psycho-sociální model drogové závislosti. SPOUŠTĚČ. DROGA. PROSTŘEDÍ. OSOBNOST. Kariéra drogově závislého a její možné ovlivnění. abstinence. PP. 30-50% dospívajících. drogový experiment. užívání drogy. SP. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Prevence a epidemiologie
závislostí
Petr KachlíkLuhačovice 2004
Bio-psycho-sociálnímodel drogové
závislosti
SPOUŠTĚČ
OSOBNOST
PROSTŘEDÍDROGA
Kariéra drogově závislého a její možné ovlivnění
abstinence
drogový experiment
užívání drogy
problémové užívání
dealerství
závislost
?drogová mafie,organizovanýzločin
PP
SP
TP
ZR
PP - primární prevenceSP - sekundární prevenceTP - terciární prevenceZR - zákonná represe
30-50%
dospívajících
3-7% expe-
rimentátorů
Obecná rizika u drog, které jsou zneužívány
kouřením
poruchy obranyschopnosti plic
zpomalení nebo zástava
samočisticích pochodů v
dýchacím ústrojí, časté infekce
v této oblasti
časté chronické záněty
průdušek, zvýšené riziko
plicního emfyzému (rozedmy)
nádory dýchací, trávicí,
vylučovací, pohlavní soustavy i
jiných systémů
Obecná rizika u drog,které jsou zneužívány
injekčněvyšší pravděpodobnost těžké
otravy (předávkování), protože
koncentrace látky v krvi velmi
rychle roste
možné zavlečení infekce a její
rozšíření v organismu (ohrožení
srdce, mozku, jater, ledvin, atd.)
možný přenos virové žloutenky,
zvláště typů C a B, AIDS
hnisavá ložiska v místě vpichu i
jinde, neprůchodnost a záněty cév,
otoky končetin s cyanózou, kožními
a svalovými defekty, vředy,
nekrózami, zvláště na předloktí,
zápěstí, paži, stehně, bérci,
hýždích, břiše
Obecná rizika u drog,které jsou zneužívány
injekčněplicní embolie (krevní sraženiny,
vzduch, tukové kapénky,
nerozpustné součásti z podané
drogy, atp.)
možná otrava způsobená
příměsemi, jež se používají při
výrobě drog (fosfor, jód), nebo
slouží k jejich naředění (zvětšení
objemu dávky a nárůstu zisku-
běžně jde např. o škrob, mléčný
cukr, sušené mléko, ale také o
omítku, prací prostředky, pudr)
Strategie drogové prevence
a jejich účinnost
zastrašování
emoční apely
prostá informace
nabídka lepších alternativ, než jsou drogy
peer-programy
prevence založenána společnosti
snižovánídostupnosti drog
léčba, zmírňovánínásledků
Subjekty, které se účastní preventivních aktivit v ČR
školské a sociální instituce
jednotlivé školy a pracoviště
připravení vrstevnícipracovní, výchovné a rodinné poradenství
nestátní sektor( problematika alkoholu, jiných drog a AIDS)
zdravotní ústavy (HS)
policie
rodina
sdělovací prostředky
praktičtí lékaři pro děti a dorost
dětské, mládežnické, zájmové a sportovní organizace
Upraveno podle Holčíkové,Skácelové a Žáčkové, Brno,1998 a Metodického pokynuMŠMT ČR k prevenci sociálněpatologických jevů u dětí amládeže, 2000
Modrá políčkav tučném rámečkupředstavují subjektyv síti zařízeníprimární prevence(některé se věnujírovněž dalšímstupňům prevence)
Mezirezortníprotidrogová komise
Úřadu vády ČR
další rezorty
okresní koordinátor(Magistrát města Brna)
odborný pracovníkMŠMT ČR
odbor školství, mládežea tělovýchovy
při krajském úřadu
protidrogovákomise MMB
Institutpedagogicko-
psychologickéhoporadenství
- poradenství- vzdělávání
Poradenské centrumpro drogové a jiné
závislosti
Pedagogicko-psychologická poradna
Brno
SVP Help Me
Podané ruce
Centrum primárníprotidrogové prevence
(sociální odbor)
YMCA
A- KLUB
SAK
Modrá linka
Policie
KHS, MěHS Brno
KSP PdF & ÚPL LF
školní inspekcekrajský školský
koordinátorprevence
školy a školská zařízení v Brně
ředitel
školní metodikprevence
PPP, PC a dalšíspecializovaná
zařízení- poradenství- odborná
pomoc a péče- vzdělávání
rodina
okresní metodikpreventivních
aktivit
Systém péče v oblastisekundární a terciární
prevence
streetwork
kontaktní centra
detox
ambulance
terapeutické komunity
léčebny
doléčování
sociální servis
nízký práh
lékařská
pomoc
poradenst
ví a terapie
střední práh
terapievysoký práh
re-socializace
Způsoby odmítání(podle Nešpora, 1996)
odmítnutí vyhnutím se
ignorování (nevidím - neslyším)
odmítnutí gestemjasné „NE!“ nebo poněkud zdvořilejší
„NECHCI!“
odmítnutí s vysvětlením
nabídka lepší možnosti
převedení řeči na něco jiného
odmítnutí s odložením
přeskakující deska/CD
odmítnutí jednou provždy
odmítnutí s protiútokem
odmítnutí jako pomoc
ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ
1. Odmítnutí vyhnutím seV principu se lze vyvarovat mnoha situací, při nichž by někdo mohl nabízet mládeži návykové látky.
2. Ignorování (nevidím – neslyším)Znamená to zcela ignorovat nabízejícího. Drogy se často nabízejí nenápadným způsobem, čemuž odpovídá i metoda jejich odmítání. Ideální pro kontakt s dealery či jinými lidmi, s nimiž nechceme mít nic společného. Užívá se často.
3. Odmítnutí gestemUžívá se podobně, jak bylo zmíněno výše. Nejčastěji jde o zavrtění hlavou či odmítavý pohyb rukou. Situace je také zde rychle vyřešena.
4. Jasné „NE“! nebo poněkud zdvořilejší „NECHCI!“Také tento způsob vede k rychlému ukončení situace. Uznává se, že patří k základním lidským právům některé věci odmítnout bez povinnosti to vysvětlovat. Mládež využívá možnost “NECHCI!” poměrně často.
5. Odmítnutí s vysvětlenímUžívá se především tam, kde nabízejícímu vysvětlujeme, že to, co odmítáme, jsou drogy, ne jeho osoba.
ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ
6. Nabídka lepší možnostiUžívá se, pokud nám na nabízejícím záleží. Navrhne se
lepší způsob, např. návštěva kina či výstavy místo trávení
volna v hospodě.
7. Převedení řeči na něco
jiného Nabídka se přeslechne nebo odmítne a téma rozhovoru se
převede do jiné oblasti.
8. Odmítnutí s odložením Odpověď „jindy“, „později“ často představuje jinou formu
„NE“.
9. Přeskakující deska/CD Opakuje se jedna a táž věta stále dokola.
Hodí se především, když nabízející nemíní odejít. Vybere
se vhodné slovo či věta a tvrdošíjně se opakují stále
dokola, když nabízející argumentuje.
Člověk mu vlastně ani nemusí naslouchat. Reaguje
stereotypním odmítáním, ačkoli se nabízející pokouší
probudit pocity viny, slibuje, lichotí nebo přemlouvá.
ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ10. Odmítnutí protiútokem
K asertivním dovednostem patří nejen umění ocenit druhé, ale i označení toho, co se nám na jejich chování nelíbí. Kritizovat je lépe mezi čtyřma očima a spíše konkrétní situaci, ne osobnost ("nelíbí se mi, že jsi udělal..." je lepší než "jsi takový a takový..."), někdy bývá vhodné podat kritiku nepřímo. Cílem není druhého zranit, ale pomoci změnit jeho chování. U lidí pod vlivem alkoholu nebo drog je třeba tento způsob používat opatrně, hrozí riziko fyzické agrese nebo paranoidních stavů. U opilých je tón hlasu často důležitější nežli obsah sdělení. Vhodné je mluvit klidně a spíše tišeji.Nabízející může druhého urážet nebo vzbuzovat pocity méněcennosti a útočit na sebevědomí. Místo omlouvání se a vysvětlování poukážeme na to, v čem je jeho chování nevhodné.
11. Odmítnutí jednou provždyPoužívá se hlavně tehdy, chceme-li předejít nabízení drogy
v budoucnu. Je velmi vhodné u lidí, s nimiž přicházíme často do styku (spolužáci, sousedé, příbuzní, apod.)
12. Odmítnutí jako pomocTím, že někdo odmítá drogy, zároveň pomáhá druhým, aby
byli lepší. Když jim svůj postoj vysvětlí, možná se nad sebou zamyslí. S tím, kdo se přesvědčit nedá, nemá smysl zbytečně ztrácet čas. Výsledky ale nemusejí přijít hned. Dotyčný možná pochopí až za nějaký čas, že udělal bolestnou zkušenost.
TYPY PREVENCE
(podle wwww.sananim.cz)
Prevence (dle WHO)
soubor intervencí s cílem zamezit či
snížit výskyt a šíření škodlivosti
účinků užívání alkoholu a
nealkoholových drog
WHO rozlišuje tři druhy
prevence:
primární: předcházení užití u osob,
které dosud nejsou s drogou v
kontaktu
sekundární: předcházení vzniku a
rozvoji závislosti u osob, které již
drogu užívají
terciární: předcházení vážnému
nebo trvalému zdravotnímu nebo
sociálnímu poškození v souvislosti s
užíváním drog
TYPY PREVENCE
(podle wwww.sananim.cz)
Primární prevenceveškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům spojených s užíváním návykových látek, případně oddálit první kontakt s drogou
Efektivní primární prevence
Specifická primární prevence aktivity zaměřené přímo na “primární prevenci užívání návykových látek”, tzn. programy cílené na určitou formu sociálně-patologického chování
Nespecifická primární prevence veškeré aktivity podporující zdravý životní styl, které ale nemají přímou souvislost s užíváním návykových látek (protektivní faktory vzniku závislostí)
Kritéria účinnostiprogramů primární
prevence(podle Nešpora a Csémyho, 1998)
1. odpovídají věku2. jsou malé a interaktivní3. zahrnují podstatnou část žáků4. zahrnují získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život5. berou v úvahu místní specifika6. využívají pozitivní modely7. zahrnují legální i ilegální návykové látky8. zahrnují i snižování dostupnosti návykových rizik9. jsou soustavné a dlouhodobé10. jsou prezentovány kvalifikovaně a důvěryhodně11. jsou komplexní a využívají více strategií12. počítají s komplikacemi a nabízejí možnosti, jak je zvládat.
V rámci MPP MŠMT ČR(Minimálního preventivního
programu)mají pedagogové plnit především
následující úkoly:věnovat pozornost chování žáků, zajímat
se o jejich problémyzačlenit problematiku drogové prevence
do učebních osnov jednotlivých oborů,
jimž vyučujípodílet se na pořádání diskusí,
přednášek, filmových představení na
téma Návykové látky a nebezpečí s nimi
spojenáúčastnit se akcí, jež jsou ve škole
věnovány prevenci zneužívání
návykových látekprobírat s rodiči výchovné problémy
žákůpodávat návrhy a pomoci realizovat
volnočasové aktivity žáků
Vedení školy, metodici prevence drogových závislostí i další pedagogové
považují v souvislosti s drogovou problematikou za nejpřínosnější
následující aktivity:mít znalosti o příznacích drogové
závislosti, ovládat jednoduché techniky
k diagnostice stavu drogové scény na
školeosvojit si dovednosti, umožňující použití
moderních výchovných metod, které
spočívají v poznání osobnosti žáka a
přeměně její hodnotové orientace využívat peer- (vrstevnické) programy
v oblasti prevence závislostí, podobně též
metody sociálního učení disponovat jednoznačným výkladem
legislativy (doplnění a upřesnění tezí, jež se
zabývají zneužíváním návykových látek, do
školního řádu, zdůvodnění sankcí pro žáky,
cesty spolupráce s rodiči, policií a
poradenskými organizacemi, atd.)
DEFINICE FILOSOFIEprimární prevence
PREVENCE ZALOŽENÁ NA SPOLEČNOSTI
RIZIKO ? identifikace problémů, souvislostí
KOMU ? výběr cílové
populační skupiny
PROČ ? motivace. nabídka,
atraktivita
KDO ? poskytovat
el prevence, garance
ZA KOLIK ?
zdroje. finance
ČÍM, JAK?
metodika, projekt,
intervence
EFEKT ? funkčnost, návratnost, verifikace
CO ? prevence
, materiály, služby
Model SMART - cíle školního
preventivního programu
Zpracováno podle holandského
manuálu
“Making schools a healthier place”
Trimbos Institut, Utrecht 2002
a www.sananim.cz
Specific Specifický
Measurable Měřitelný
Acceptable Přijatelný
Realistic Dosažitelný
Time-bound Časově
vymezený
Model SMART - Specifický
Specifické krátkodobé cíle:
• Zvýšení znalostí studentů o drogách
• Oslovení všech studentů v dané
věkové skupině relevantními
informacemi
• Vyhrazení dvou hodin týdně v každé
třídě pro školní prevenci drog
Mezi specifické aktivity patří:
• Implementování a dodržování
nařízení ohledně drog a užívání drog
na školních prostranstvích
• Specifikace předávaných informací
• Specifikace cílové skupiny
• Specifikace, na jaké látky by se měla
zaměřit pozornost
Model SMART - Měřitelný
• definovat hmatatelné a jasné
výstupy školního programu
• změřit i aktivity, které jsou
součástí programu
• evaluace programu
Model SMART - Akceptovatelný
• žáci, studenti
• vedení školy
• učitelský sbor
• personál školy
• rodiče/pěstouni
• komunita
Model SMART - Realistický, dosažitelný• dlouhodobé vize
• střízlivá očekávání ohledně dosažení
změn v chování studentů ve vztahu ke
drogám
• kritičnost
• podpora všech zúčastněných včetně
personálu, studentů a
rodičů/opatrovníků
• finanční prostředky
• typ a poloha školy
• rozhodování
• očekávané změny, důsledky
programu
• zkušenosti odjinud
• přijatelnost změn, limity intervence
Model SMART - Time-bound,
časově vymezený• splnění v určitém a jasně
definovaném časovém rámci
• čas pro aplikaci prevence, čas pro
působení prevence v populaci (změny
chování, postojů)
• stanovení jasného časového rozvrhu
• zahrnutí jak aktivit, které probíhají
dlouhodobě (např. u obecného cíle
snížit míru užívání drog), tak aktivit,
které probíhají krátkodoběji (např.
stanovení školních pravidel a nařízení
ohledně drog, provedení monitorování,
specifické projekty atd.)
Prevence v komunitě - cíle
1) aktivizovat potenciál a schopnosti komunity2) vytvářet specifické programy pro osoby v rizikových situacích, respektive ohrožené drogovou závislostí 3) podporovat zdravý životní styl komunity a vytvářet pro to vhodné podmínky 4) poskytovat objektivní informace o drogové problematice a průběžně informovat o aktivitách zaměřených na prevenci v dané lokalitě 5) podporovat a budovat kvalitní spolupráci různých institucí, ale i jednotlivců, v komunitě s důrazem na vytváření vhodných podmínek k řešení drogové problematiky 6) vytvořit funkční systém umožňující co nejsnadnější komunikaci a spolupráci institucí a organizací na různé úrovni
Prevence v komunitě - realizace
a) mapování potřeb
b) vytváření sítě
(networking)
c) plánování
d) vlastní realizace
e) vyhodnocení
Prevence v komunitě - mapování potřeb
• stávající aktivity specifické i
nespecifické primární prevence
(tj. zdroje v komunitě týkající
se přímo prevence)
• míra informovanosti o
drogové problematice
• míra uvědomění závažnosti a
rozšíření drogového problému
v komunitě
• nutnost tento problém řešit v
rámci primární prevence
Prevence v komunitě - vytváření sítě
• organizace, které se přímo zabývají programy primární prevence v komunitě• občanská sdružení, organizace a iniciativy různého typu, i když jejich program se problematiky přímo netýká• místní politiky (členové zastupitelstva) a politické formace, které zastupují• důležité osobnosti (lékaři, spisovatelé, duchovní, podnikatelé, sportovci, hudebníci)• důležité instituce a organizace na daném území (úřady, velké podniky, školy, university, nemocnice, galerie, divadla)
Prevence v komunitě - plánování
• shromáždění informací, vytvoření databáze• zformulování problému a cíle, možnosti řešení a zdroje• seznámení jak zastupitelů místní správy, tak obyvatelů komunity s výsledky mapování a s projektem• realizace projektu ve vybraných cílových skupinách• průběžné vyhodnocení projektu• na základě výstupů průběžného vyhodnocení rozšíření projektu do celé komunity, a potřeby v komunitě• průběžné sledování efektivity a naplňování cílů projektu
Prevence v komunitě - vlastní realizace
• koordinace jednotlivých aktivit• průhlednost financování• cílenost jednotlivých programů• mediální prezentace• měřitelnost efektivity jednotlivých aktivit• podmínky pro nové aktivity a programy, které v komunitě scházejí• podpora programů, které již probíhají• nutno respektovat povahu programu, tj. zda patří do oblasti specifické nebo nespecifické prevence• průběžné vyhodnocování projektu, sledování efektivity a naplňování cílů - na jejich základě probíhá postupné rozšíření projektu do celé komunity
Prevence v komunitě - vyhodnocení
• provádí realizační tým, zároveň všichni zúčastnění či cílové skupiny• hodnotí se přínos projektu pro celou komunitu• prezentace v médiích, cíle projektu definované a srozumitelné již na začátku tak, aby byly výsledky dobře měřitelné a doložitelné• vyhodnocení projektu shrnuje hodnocení různých zainteresovaných skupin• nezbytné a užitečné, aby v rámci projektu působil evaluátor zvenčí (mimo komunitu)
Prevence v komunitě - účinný program
1. Vychází ze znalosti prostředí (demografická, kulturní a sociálně-ekonomická hlediska, nejčastěji užívané látky, problémy etnických skupin, zdroje a možnosti na místní úrovni)2. Vytváří místní síť (místní osobnosti, instituce a organizace, oslovuje více generací, kombinuje “sváteční události” a “činnost všedního dne”) 3. Stimuluje občanskou morálku (morální hodnoty, aktivní účast místních obyvatel v pomoci) 4. Obsahuje srozumitelné poselství, využívající účinných faktorů specifické i nespecifické prevence 5. Neobsahuje zjevné či skryté podněty, které posilují předsudky vůči uživatelům drog a brání zavádění a rozvoji služeb
Poradenské centrumMasarykovy univerzity
v Brně
studijně-profesníporadenství
psychologicképoradenství
protidrogovéporadenství
ostatní akcePC MU
kontaktní setkání,veletrh
absolventů
analyzováníprofilu studentů
a absolventů
analýzaosobníhoprofilu
analýzapracovního
profilu
hodnocenímanažerských
schopností
hodnoceníprodejníchschopností
Sestavení“Průvodcekariérou“
sociologickášetření
sebepoznání aprofesionální
orientace
studijní oblast
osobní,partnerské
a rodinné vztahy
navazováníkontaktůa vztahů
komunikačnídovednosti
zlepšovánípsychickévýkonnosti
PROJEKT„4 S“
studie na všechfakultách MU
WWW stránkana serveru RMU
sdruženíorganizací
protidrogovéprevence
vzájemnáspolupráce
subjektů
protidrogovéaktivity pro
fakulty a kolejeMU Brno
stálý prostora tým v PC MU
skupinovásetkání
právníporadenství
katalogovýinformační
systém
databáze„Student-firma“
PREVENTIVNÍPROTIDROGOVÝ PROGRAM
NA 2. STUPNI ZŠ (DDD)
1.ETAPA 3.ETAPA2.ETAPA
vytipovánívhodných ZŠ
rozdělení na skupinuintervenovanou
a kontrolní
provedenípilotní studievhodných ZŠ
provedení intervence
ověření intervencedotazníkema pohovory
ověření znalostía postojů dětí
druhý blok intervence
využitípracovních listů
a skupinové práce
ověření účinnostidruhého bloku
intervence
ZPĚTNÁVAZBA
ověření znalostía postojů dětí
třetí blok intervence
ověření účinnostitřetího
(závěrečného)bloku intervence
využitípracovních listů
a skupinové práce
celkové vyhodnocení projektu,formulace obecných doporučení pro školy
WWW úvodnídomovská stránka
POSTOJ UŽÍVÁNÍ NÁSLEDKY
slovníčekzákladních pojmů
postoje společnosti
postoje jednotlivců
legislativa
statistika
odkazy na jinéWWW
literatura
hudba, film,jiná média
návykové látky
návykové chování
účinky na organismus
pro jednotlivce
pro společnost
POMOCanonymní emailovýodpovědní servis
Poradenské centrumMU
adresář organizacíprotidrogové prevence
pozvánky, výstavy,koncerty, recenze
nabídka zajímavýcha užitečných materiálů
Drogová epidemiologie
1. Průzkumy zaměřené na užívání drog v obecné populaci 2. Výzkumy týkající se uživatelů drog, jejich chování a situace
• úspěšnost některého typu léčby• mapování potřeb uživatelů drog• souvislosti mezi užíváním drog a pácháním trestné činnosti• nové drogy a nové způsoby užívání
Drogová epidemiologie
Průzkumy zaměřené na užívání drog v obecné populaci (cílem je odhadnout ohrožení společnosti drogami) • popis rozsahu a způsobů užívání drog v celé populaci, případně postojů a názorů veřejnosti na užívání drog• informace se sledují ve vztahu k věku, pohlaví a socioekonomickému statutu dotazovaných• zvláštní případ: školní studie, zabývají se z hlediska užívání drog rizikovou věkovou skupinou 14 -19 let
Drogová epidemiologie
Výzkumy týkající se uživatelů drog, jejich chování a situace
• zaměřeny přímo na užívání drog, osoby, které je užívají, na jejich životní styl, způsob užívání, rizikové chování, na dopad užívání drog, využívání sociálních a zdravotních služeb určených pro uživatele drog apod.• týkají se jen malého vzorku celé populace• nedají se celopopulačními průzkumy zjistit• výzkumy zaměřené na konkrétní, specializovanější oblasti, publikovány spíše v odborné literatuře
Epidemiologická data - ČR 2000
studie Polaneckého a kol., ZŠ a SŠ, více než 13000 dětí
• 40 % dětí - pravidelní kuřáci, 8 % kouří denně• 3 % respondentů nikdy neokusila alkohol• 48 % vzorku experimentovalo se zakázanými drogami (konopí, tlumivé léky bez lékařského předpisu, Extáze, pervitin, toluen)• rozdíly mezi dívkami a hochy nejsou významné• Každý druhý sedmnáctiletý člověk má již nejméně jednu drogovou zkušenost. 30% žáků základní školy již někdy vyzkoušelo drogy, více než 5% patří k pravidelným uživatelům.
Epidemiologická data - ČR 2000
• Třída se 30 žáky: 6 z nich nyní bere drogy. 3 kouří pouze marihuanu nebo hašiš, další 3 již užívají “tvrdé drogy“. Zakázané drogy se většinou kouří (konopí 55% respondentů), následuje šňupání (10%).• Se zakázanými drogami se experimen-tuje nejčastěji: ve věku 14 let (konopí a rozpouštědla), v 15 letech se sedativy, v 16 s Extází, pervitinem, crackem, LSD a dalšími halucinogeny a steroidy. Heroin a kokain zkoušejí mladiství nejvíce mezi 15.-17. rokem.• 25% mládeže má mobilní telefon, více než 30% počítač. Téměř 90% hraje někdy PC hry, 25% každý týden,15% denně. Přibližně 14% má zkušenost s gamblingem, 1% hraje na automatech denně. 25% vzorku surfuje na Internetu.
Epidemiologická data - ESPAD
• zdravotně nežádoucí formy pití velmi rozšířeny u chlapců, stávají se stále běžnějšími i u dívek (18-24 % hochů a 8-10 % dívek ve věku 16 let)• v porovnání s r. 1995 v r. 1999 došlo ke zřetelnému a velmi výraznému nárůstu zkušeností s drogami obsahujícími opiáty, se stimulancii a halucinogeny• v období 1995-1999 vzrostl výskyt opakovaného (častěji než 5x) užívání drog 2,5 - 3x. Výrazně narůstá počet mladých lidí s vyšším ohrožením přímými i nepřímými zdravotními riziky užívání drog (předávkování, infekce).• užívání drog je obecně více rozšířeno mezi chlapci, což platí zejména v případě marihuany, jejíž užívání je udáváno nejčastěji. Odlišná je situace při porovnávání zkušeností s jinými látkami. Zde jsou rozdíly mezi pohlavími prakticky nevýznamné.
Epidemiologická data - ESPAD
zkušenosti s drogami a ohroženost
drogou jsou v nepřímém vztahu s úrovní
vzdělání
potvrzuje se výrazné postavení Prahy
jako oblasti s mimořádně vysokým
výskytem užívání drog mezi mládeží.
Dalšími exponované regiony
představovaly severní a západní Čechy a
jižní Morava. V období 1995-1999 se
dostupnost drog zvýšila ve všech
regionech.
kouření a pití piva je chování objevující
se do věku 13 let nejčastěji. V případě
ilegálních drog v době mezi roky 1995 a
1999 vzrostl podíl těch, kdo udávali, že
měli první zkušenosti s danou drogou do
13 let věku.
Epidemiologická data - ESPAD
v r. 1999 oproti r.1995 ubylo mládeže, která dosud nemá zkušenost s drogou (ze 74,1 % na 61,5 %), zvýšil se podíl respondentů, kteří měli první zkušenost s marihuanou (z 18,7 % na 31,3 %). Zjištění korelují s teorií, podle níž se mladí lidé k užívání tzv. tvrdých drog obvykle dostávají přes marihuanu, které předchází kouření nebo pití alkoholu). existuje souvislost mezi drogovou zkušeností (i jednorázovou) a výskytem jiných forem návykového nebo problémového chování. Osoby s předchozí drogou zkušeností (nejčastěji jen s marihuanou) jsou zároveň také častěji silnými kuřáky (denními), vykazují častěji problémový konzum alkoholu a mívají častěji poruchy chování oproti osobám bez této zkušenosti. v mezinárodním srovnání je nepříznivé, že ostatní evropské země předstihujeme v kouření a pití alkoholu
Epidemiologická data - ESPAD
považujeme-li zjištění studie ESPAD za
spodní hranici odhadu zkušeností
s drogami pro věkovou skupinu mládeže
15-19 let, lze z ní odvodit, že zkušenost
s jakoukoli drogou mělo nejméně 250000
mladých lidí v ČR, opakovanou
zkušenost (užití častěji než 5x) 128000
dospívajících, opakovanou zkušenost
s jinými drogami, než je marihuana nebo
hašiš, mělo 26000 lidí, z toho asi 15000
opakovaně užilo opiáty nebo stimulancia
(nejčastěji heroin či pervitin).
Epidemiologická data - ESPAD
rizikové formy chování se ve vztahu k návykovým látkám u české mládeže vyskytují ve větší míře, než je tomu v průměru v Evropě u jejich vrstevníků, zřejmě díky mimořádně shovívavému až tolerantnímu postoji dospělé populace k požívání alkoholu a kuřáctví. Důležitou roli též hraje porucha funkce rodiny a vztahů v ní, vliv vrstevníků, biologické a psychologické charakteristiky jedince.
bude nutné přezkoumat účinnost preven-tivních programů a v budoucnu preferovat a podporovat jen ty, které se ukáží jako přesvědčivě účinné. Bude též potřebné pracovat mnohem intenzivněji na programech časné intervence u ohrožených skupin populace, soustavně sledovat dopad legislativních opatření a v případě potřeby prosazovat jejich změnu.
KAM SE OBRÁTIT V PŘÍPADĚ NOUZE ?• Telefonické anonymní poradenství
Linka naděje PK FNsP Brno-Bohunice, Jihlavská 20,tel. 547 212 333
Modrá linka Brno, CVČ Lužánky, Lidická 50, tel. 549 524 114
• Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy
• K-centra, AT ambulance, koordinátoři Kontaktní a poradenské centrum pro drogové a jiné
závislosti při PPP, Sládkova 45, Brno Ratolest Brno, občanské sdružení, Milady Horákové 19 Podané ruce Brno - poradna + AT ambulance pro
drogově závislé, Drug Azyl, Vídeňská 3 Ambulance AT, Masarykova 37, Brno Elysium-denní psychoterapeutické sanatorium,
Hapalova 22, Brno DROM, romské středisko, Bratislavská 41, Brno Krizové centrum psychiatrické první pomoci, Jihlavská
20, Brno, tel. 543 192 333 nebo 543 192 078 JAMTANA, doléčovací centrum, Francouzská 36, Brno MMB, protidrogový koordinátor, Dominikánské nám. 3 MMB, Odbor sociální péče, odd. sociální prevence a
pomoci, Křenová 20, Brno
• Specializovaná ústavní léčba poskytují ji lůžková zařízení pracující při
psychiatrických léčebnách, klinikách (FN Brno-Bohunice, Jihavská 20 a PL + detox Brno, Černovice, Húskova 2)
• Internetové poradenství http://www.sananim.cz http://www.sidliste.cz