Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
KOROZE A TECHNOLOGIE
POVRCHOVÝCH ÚPRAV
Autor přednášky: Ing. Vladimír NOSEK
Pracoviště: TUL – FS, Katedra materiálu
Přednáška č. 03: Faktory koroze kovů
KPU – Přednáška 3
Faktory koroze kovů
2
Faktory, které ovlivňují průběh koroze
materiálu
Dělíme je na faktory vnitřní a vnější
Faktory vnitřní se vážou k materiálu,
faktory vnější k prostředí
KPU – Přednáška 3
Faktory koroze kovů
Faktory vnitřní - určeny materiálem a jeho
vlastnostmi
- chemická povaha kovu či slitiny,
chemické složení
- struktura kovů a slitin
- stav povrchu
- mechanická napjatost a deformace
3
KPU – Přednáška 3
Faktory koroze kovů
Faktory vnější - dány prostředím a jeho
vlastnostmi
- chemické složení prostředí
- teplota
- pohyb prostředí
4
KPU – Přednáška 3
Vnější faktory koroze
Chemické složení prostředí
Koncentrace vodíkových iontů (pH)
Přitomnost aniontů a kationtů elektrolytu
Koncetrace solí (solnost)
Koncentrace kyslíku
5
KPU – Přednáška 3
Vliv koncentrace vodíkových iontů
(pH)
Ovlivňuje průběh katodické i anodické reakce a
vlastnosti korozních zplodin, zejména jejich rozpustnost
Může být zastřen specifickým účinkem aniontů (např.
komplexotrovným účinkem, tvorbou nerozpustných solí,
pasivací kovu oxidačním účinkem aniontu)
1 pH zvyšuje potenciál vodíkové elektrody o 58 mV a
usnadňuje katodickou reakci vodíku i katodickou
redukci kyslíku
6
KPU – Přednáška 3
Vliv koncentrace vodíkových iontů (pH) na
rychlost koroze
7
KPU – Přednáška 3
Vliv aniontů Těžko rozpustné sloučeniny vytvářejí tyto anionty:
SO42- , Cl- pro Pb, Cl- pro Ag, F- pro Mg, SiO4
2- pro Al,
OH- , PO43- pro Fe
Nepříznivé anionty zvyšují rozpustnost korozních
produktů tvorbou koloidních roztoků (tzv. peptizace):
F-, Cl-, Br-, J-, SO42-, NO3
-, CO32-, RCOO-
Anionty tvořící (rozpustné) komplexní sloučeniny :
např. CN-, SCN-, SH-
Anionty oxidačního charakteru:
CrO42-, Cr2 O7
2-, NO3-, SO4
2-, ClO4-
8
KPU – Přednáška 3
Vliv kationtů
komplexotvorné, např. NH4+ tvoří rozpustné sloučeniny
kationty tvořící nerozpustné hydroxidy např. Mn2+, Ca2+, Mg2+
v neutrálních propstředích při kyslíkové depolarizaci
podporují tvorbu nerozpustných produktů
kationty oxidačního charakteru (např. Fe3+) zvyšují rychlost
katodické reakce
ionty těžkých kovů (Cu2+, Pb2+, Hg2+) – bodové napadení Al
9
KPU – Přednáška 3
Vliv koncentrace solí Přídavek soli do vody
- zvyšuje chemickou aktivitu a elektrickou vodivost
roztoku
- na fázových rozhraních snižuje přepětí anodické a
katodické reakce
Anionty v roztoku zároveň zvyšují rozpustnost
korozních produktů
S rostoucí koncentrací solí klesá rozpustnost kyslíku.
Nemají-li soli oxidační vlastnosti a je-li rychlost koroze
řízena kyslíkovou depolarizací, zvýšená koncentrace
solí snižuje korozní rychlost
10
KPU – Přednáška 3
Závislost korozní rychlosti na koncentraci soli v roztoku při
kyslíkové depolarizaci
11
KPU – Přednáška 3
Vliv koncentrace kyslíku v roztoku
Vzrůst koncentrace kyslíku se projevuje při smíšené
depolarizaci u Fe, Al, Mg a Zn při pH 2 až 5 vzrůstem
korozní rychlosti a zvyšuje rychlost koroze všech
technických kovů v neutrálním prostředí.
V kyselých prostředích závisí na koncentraci kyslíku koroze
mědi, niklu a jejich slitin, olova a cínu.
U nepasivovatelných kovů rychlost koroze s obsahem
kyslíku v roztoku lineárně vzrůstá.
Vliv obsahu oxidujících látek se podobá vlivu kyslíku. 12
KPU – Přednáška 3
Závislost koroze na obsahu O2 v roztoku
u pasivních vrstev
Pasivní vrstva snižuje rychlost koroze.
Minimální koncentrace kyslíku potřebná k pasivaci
závisí na pH roztoku, jeho redox potenciálu,
vlastnostech kovu (pasivovatelnosti) a obsahu aniontů
v roztoku.
Anionty Cl-, SO42- zvyšují koncentraci kyslíku
potřebnou k pasivaci.
Koncentrace kyslíku potřebná k pasivaci klesá s
rostoucím pH.
13
KPU – Přednáška 3
Závislost korozní rychlosti na koncentraci
kyslíku v roztoku u pasivovatelných kovů
14
KPU – Přednáška 3
Vliv teploty na korozní rychlost(pokrač.)
Exponenciální vzrůst rychlosti reakce je omezen na reakce se vznikem
rozpustných produktů a beze změny mechanismu.
Změna teploty může způsobit změnu řídících dějů a změnu
rozpustností produktů.
Např. s rostoucí teplotou klesá obsah kyslíku v roztoku a je-li děj řízen
kyslíkovou depolarizací, korozní rychlost klesá.
Korozní rychlost železa ve vodě s teplotou vzrůstá, dosahuje maxima
při teplotě cca 70 oC a pak zase klesá.
15
KPU – Přednáška 3
Vliv rychlosti proudění Produdění
- urychluje transport k fázovému rozhraní i od něj
- zvyšuje rychlost difuze ztenčením adherentní vrstvy
- snižuje výskyt nerovnoměrného napadení
- znesnadňuje tvorbu pevných produktů
- zvyšuje kritickou pasivační prodovou hustotu
- může zvyšovat zavzdušnění elektrolytu
- turbulentní proudění může vyvolat mechanické účinky
(eroze vrstvy korozních produktů nebo samotného kovu)
- může způsobit kavitaci
16
KPU – Přednáška 3
Faktory koroze kovů
Faktory vnitřní - určeny materiálem a jeho
vlastnostmi
- chemická povaha kovu či slitiny,
chemické složení
- struktura kovů a slitin
- stav povrchu
- mechanická napjatost a deformace
17
KPU – Přednáška 3 Chemická povaha kovu
je určena postavením kovu v periodickém systému
18
KPU – Přednáška 3
Chemická povaha kovu Chemické vlastnosti kovů závisí na struktuře atomů,
chování prvků určité skupiny (sloupce v tabulce) je podobné.
Termodynamická stabilita kovů ve skupině vzrůstá směrem dolů.
Elektropozitivní vlastnosti (schopnost odštěpovat elektrony a tvořit kationty) vzrůstají zprava doleva, elektronegativní vlastnosti
(schopnost přijímat elektrony a tvořit anionty) vzrůstají zleva doprava.
19
KPU – Přednáška 3
Chemická povaha kovu Schopnost kovu tvořit reakcí s vodou kationty nebo
anionty závisí na atomovém čísle i na mocenství.
Nižší mocenství – tendence tvořit kationty, např. Mn2+ ,
Mn3+, vyšší mocenství – tendence tvořit anionty, např.
MnO42-, MnO4
-.
Oxidy alkalických kovů (Li, Na, K, Rb, Cs) a kovů
alkalických zemin (Ca, Sr, Ba) – silně zásadotvorné
Oxidy nejnižších mocenství kovů Mg, Cu, Ag, Au (MgO,
Cu2O, CuO, Ag2O, Au2O) – zásadotvorné
Oxidy nejvyšších mocenství kovů V, Cr, Mo, W, Mn
(V2O5, CrO3, MoO3, WO3, MnO3, Mn2O7), nížemocné
oxidy těchto kovů (např. VO, V2O3, Cr2O3, MnO2) i
ostatních kovů jsou amfoterní.
20
KPU – Přednáška 3
Chemická povaha kovu
U kovů skupin A klesá schopnost tvorby
ochranných vrstev s rostoucím číslem skupiny,
Kovy skupin IVB až VIIIB mají největšíschopnost
pasivace.
Stabilita pasivního stavu klesá v pořadí
Ti, Al, Cr, Be, Mo, Mg, Ni, Co, Fe, Mn, Zn, Cd, Sn,
Pb a Cu
21
KPU – Přednáška 3
Vliv legur na korozní chování slitin
Ovlivňován strukturou slitiny - výhodnější jsou
homogenní struktury, heterogenní struktury, zejména při
elektrochemické odlišnosti fází jsou nežádoucí vzhledem
k tvorbě článků.
Chování slitinových fází se liší v aktivním a pasivním
stavu.
V aktivním stavu se uplatňuje vliv legur na
termodynamické vlastnosti slitiny, v pasivním stavu vliv
na vlastnosti pasivní vrstvy.
22
KPU – Přednáška 3
Vliv legur na korozní chování slitin v aktivním stavu
Legování kovu A elektrochemicky ušlechtilejší složkou B vzrůstá přepětí anodické reakce slitiny A+B oproti čistému kovu A.
Polarizační křivka se posouvá doprava, vzrůstá ušlechtilost slitiny, potenciál počátku anodického rozpouštění ER se posouvá doprava.
23
KPU – Přednáška 3
Vliv legur na korozní chování
slitin v aktivním stavu
Ušlechtilejší složka ve slitině může působit nepříznivě,
zejména při jejím nízkém obsahu, cementuje-li na
povrchu méně ušlechtilé složky a má nižší přepětí
vylučování vodíku.
Koroze se tím urychluje usnadněním depolarizace,
např. u zinku s nečistotami těžkých kovů (Cu, Pb, Hg).
24
KPU – Přednáška 3
Vliv legur na korozní chování slitin v pasivním stavu
Legování snadno pasivovatelnými prvky (Cr, Al) zlepšuje pasivovatelnost slitin.
Projevuje se to snížením kritické pasivační proudové hustoty, snižováním pasivačního potenciálu a snížením korozní proudové hustoty v pasivním stavu.
Legury mohou měnit vlastnosti vrstev korozních produktů a pasivních vrstev, tím že ovlivňují
- kinetiku růstu vrstev
- rozpustnost pasivních vrstev
- kinetiku depolarizační reakce na kovu či v pasivní vrstvě
25
KPU – Přednáška 3
Vliv legur na polarizační křivky
korozivzdorných ocelí
Proudové hustoty: jp – v pasivním stavu, jkp – kritická pasivační, jkor – v aktivním
stavu. Potenciály: Ekor – korozní v aktivním stavu, Ep –pasivační, Eb – průrazu, Et –
transpasivační.
26
KPU – Přednáška 3
Vliv stavu povrchu kovů a slitin
na jejich korozní odolnost
Jednofázové slitiny nebo slitiny s fázemi s podobným
elektrochemickým chováním bývají odolnější než
slitinys elektrochemicky heterogenními fázemi.
Vrstvy korozních produktů snižují vliv heterogenity.
Liší-li se hranice zrn chemicky a elektrochemicky od
vnitřku zrn, napadení hranic zrn roste s růstem
velikosti zrna, tj. jemnozrnná struktura je výhodnější.
27
KPU – Přednáška 3
Vliv stavu povrchu a jeho charakteristika
Povrch má různý profil podle způsobu a kvality opracování.
Povrchová vrstva je různou měrou deformovaná.
Povrch je pokryt vrstvičkou oxidů.
Může obsahovat částečky brusiva.
28
KPU – Přednáška 3
Vliv stavu povrchu (členitost, profil)
Na hladkém povrchu hůře ulpívají kapaliny.
Vrstvy na hladkém povrchu jsou chemicky a strukturně rovnoměrnější, hladký povrch mívá lepší korozní odolnost.
Oxidická vrstva zvyšuje odolnost povrchu.
Čerstvě opracovaný povrch má horší korozní odolnost než zaoxidovaný.
Deformovaný povrch bývá aktivnější než vnitřní hmota.
Vliv stavu povrchu klesá v agresivních prostředích, kde se povrchové vrstvy rychle rozrušují.
Značný vliv má stav povrchu při korozi v pasivním stavu a při atmosferické korozi.
29
KPU – Přednáška 3
Vliv mechanických napětí a
deformace Napětí vnitřní i vnější zvyšují energetický obsah
materiálu.
Je-li koroze řízena chemicky, bude rychlost napadení
vzrůstat,
Při řízení transportemse napětí neprojevuje,
neporušuje-li pnutí ocharnnou vrstvu.
Napětí mohou vyvolat změnu charakteru korozního
napadení.
30