OTÁZKY A NÁZORYK problematice rozmísťování

žáků do středních škol v novém pojetí naší výchovně

vzdělávací soustavyPhDr. FRANTIŠEK STUDNIČKA, Výzkum ný ústav pedagogický, Praha

Realizační program, v němž jsou rozpracována opatření vyplývající z doku­mentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy, obsa­huje 1 úkoly spojené s propracováním problematiky r o z m í s ť o v á n í ž á k ů z á k l a d n í š k o l y do s t ř e d n í c h š k o l v podmínkách nového pojetí a ob­sahu výchovy a vzdělávání na našich školách. V této stati přinášíme některá stanoviska k hledání cest jejího řešení.

Rozmísťování žáků do středních škol je důležitou součástí celého souboru problémů spojených s výchovným působením školy, rodiny a veřejnosti. Zahr­nuje v sobě řadu aspektů, především pedagogickopsychologických a sociolo­gických. Způsob přechodu žáků do středních škol musí být v souladu s celko­vým trendem v rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy, s dalším rozšiřová­ním a prohlubováním její demokratizace v rozvinuté socialistické společnosti. Měl by se při něm v daleko větší míře než dosud projevovat 1 aktivní podíl mladých lidí na utváření vlastní budoucnosti jako výsledek jejich zájmové a profesionální orientace a celkového rozvoje jejich osobnosti.

Základním problémem při řešení otázek rozmísťování žáků do středních §kol v budoucí koncepci naší školské soustavy j e v z t a h p o v i n n é h o d e s e - t i l e t é h o v z d ě l á n í a v o l b y t y p u s t ř e d n í š k o l y . Nová školská sou­stava vytváří mezi těmito dvěma stupni škol zcela nový vztah. Podle doku­mentu o dalším rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy se zavádí povinné desetileté vzděláni, realizované osmiletou docházkou do základní školy a dvouletým vzděláváním na některém typu středních škol (střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborné školy). Základní škola tvoří se středními Školami svými výchovnými a vzdělávacími cíli i obsahem jednotný celek. Po jejím absolvování budou žáci povinně pokračovat ve své přípravě na někte- '■ém ze tří proudů středních škol a získají tak střední vzdělání, ve čtyřletém studiu na středních školách zakončeném maturitní zkouškou pak úplné střední vzdělání.

197

Současně s volbou směru dalšího vzdělávání na střední škole k ukončení povinné desetileté školní docházky si žáci budou volit i určitý učební nebo stu­dijní obor a orientovat se na oblast své budoucí činnosti, ať již přejdou do středního odborného učiliště, nebo do gymnázia, anebo do střední odborné školy. Vyplývá to i z toho, že jednotlivé studijní nebo učební obory jsou na středních školách koncipovány jako jednotný celek trvající dva až čtyři roky a odborná příprava v nich podle jejich specifických cílů začíná již od samého počátku studia.

Okolnost, že žáci budou na střední škole po dva roky dokončovat povinnou školní docházku, by mohla teoreticky znamenat, že žáci mají možnost přihlá­sit se k dalšímu vzdělávání na kterémkoli typu střední školy s cílem dokončit povinné desetileté vzdělání. Ve školském zákonu je však stanoveno, že ke stu­diu na středních školách se žáci přijímají podle svých schopností, zájmů a zdravotního stavu. Toto ustanovení bude důležitým regulujícím prvkem při doporučování a konkrétním rozmísťování žáků základní školy do různých směrů středního vzdělání. Doporučení žáci by měli mít spolehlivé předpokla­dy pro úspěšné studium na příslušné střední škole a pro jeho dokončení.

Důležitým hlediskem při rozmísťování žáků, které bude nutno i nadále uplatňovat a které bude do značné míry též limitujícím hlediskem při přecho­du žáků do středních škol, bude dále společenská potřeba odborníků pro jed­notlivé oblasti národního hospodářství, správy, kultury a ostatních oborů spo­lečenské činnosti, a to jak pokud jde o jejich počet, tak i o jejich kvalifikační strukturu. Naše střední školy musí zabezpečovat plynulé doplňování kvalifiko­vaných kádrů pro všechny obory činnosti naší společnosti.

Z uvedených skutečností vyplývá, že rozmísťování žáků do středních škol bude mít v porovnání se současným stavem odlišnou funkci a že musí doznati určité změny v pojetí a organizaci. Zejména bude třeba uvážit účelnost přijí­mací zkoušky na střední školy v nových podmínkách výchovně vzdělávací soustavy, kdy žáci dokončují na střední škole povinnou školní docházku, dále pak možnosti postupného prohlubování a zkvalitňování studijní a profesionál­ní orientace žáků na základní škole tak, aby vyjádření školy o žákovi a jeho doporučení do některého z proudu středního vzdělávání bylo postačujícím podkladem pro přijetí na střední školu.

Všimněme si ve spojení s tím některých p e d a g o g i c k o - p s y c h o l o g i c - k ý c h z ř e t e l ů p r o f e s i o n á l n í o r i e n t a c e a r o z m í s ť o v á n í ž á k ů v nové soustavě naší základní školy a středních škol. Příprava mládeže k další­mu vzdělávání na středních školách a k jejímu budoucímu povolání je dlouho­letý výchovný proces, jehož vyvrcholením je vlastní rozmístění žáků do jed­notlivých typů středních škol. V dokumentu o dalším rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy se zdůrazňuje jednota a návaznost celého výchovně vzdě­lávacího systému, kontinuita výchovného působení na základních školách. Z tohoto důvodu vystupuje do popředí především úloha základní školy v pří­pravě mladých lidí ke správné volbě směru dalšího vzdělávání na středních školách a odpovědnost za jejich zařazení do takového typu střední školy, v němž by se mladý člověk nejlépe uplatnil a připravil pro své budoucí povo­lání v souladu se svými možnostmi, schopnostmi a zájmy.

198

Obsah základního vzdělání v nové koncepci bude mít silný formativní vliv na profil absolventa, na soustavu jeho vědomostí, dovedností a návyků, na je­ho psychické vlastnosti a do značné míry i na jeho přístup k řešení vlastních životních problémů a budoucího uplatnění ve společnosti. Vysoké nároky kla­dené na občana socialistické společnosti vyžadují, aby si lidé osvojili na zá­kladní škole především trvalé, kvalitní vcdciTíOSíi, r.lCuŽ bUaou stavěí a kte­ré budou dále rozvíjet v různých typech středních škol. Všeobecné vzdělání je nezbytnou základní podmínkou pro ovládnutí kteréhokoliv povolání. Zvlášť velký význam v tomto směru má vyučování matematice a přírodovědným předmětům, v nichž se formují i základní postoje žáků k povolání. Avšak ne­méně důležité je i ovládnutí základů společenskovědních disciplín vzhledem k jejich podílu na společenském rozvoji a jeho řízení. Důležitou úlohu v roz­voji vědomostí žáků a rovněž v jejich přípravě pro volbu směru středního vzdělávání a odborné orientace má v nové koncepci základní školy důsledné polytechnické zaměření jejího obsahu a rovněž pracovní vyučování. Žáci si v průběhu vyučování mají osvojit kladný vztah k práci, jsou vedeni k zájmuo techniku, výrobu, získají i jisté kvantum manuálních dovedností a návyků. Nové pojetí základní školy vytváří též volitelnou částí učebního plánu a nepo­vinnými předměty podmínky pro podchycení a rozvíjení schopností žáků, pro jejich orientaci na určitý směr dalšího studia a budoucího povolání.

Důležité místo při orientaci žáků k volbě směru dalšího vzdělávání na střed­ní škole a v přípravě na volbu povolání má rozvoj jejich zájmů. Škola by pro zájmovou činnost měla plánovitě vytvářet příznivé podmínky. V době dospí­vání dochází u mnohých žáků již ke krystalizaci zájmové orientace. Poznávání základů věd a vyšší úrovei^ mentální zralosti ovlivňují zájmovou sféru dospí­vajících. Jejich zájmy se stávají hlubšími a stálejšími, u některých žáků nabý­vají již forem výrazné orientace na určitý obor a motivují profesionální zamě­ření. Mnozí z těchto žáků jsou již schopni ve věku, kdy končí základní školu, učinit vlastní rozhodnutí o volbě směru dalšího studia a budoucího povolání. Naopak část žáků dospívá k poznání svých zájmů a možností později, až na střední škole. Zejména u těchto žáků bude třeba vyvinout úsilí k jejich správ­nému zařazení do některého ze směrů středního vzdělávání.

Ve spojení s rozvojem zájmů žáků na základní škole a jejich profesionální orientace mají důležitou roli aspirační tendence každého jednotlivce, předsta­vující jeho úsilí dosáhnout na základě správného hodnocení svých schopností v budoucnu takového společenského uplatnění, které by bylo v souladu s jeho zájmy, sklony a plány. Je třeba usilovat o to, aby aspirace žáka nebyly v zásad­ním rozporu s jeho celkovým hodnocením školou a naopak s ním byly v sou­ladu, aby u něho nedocházelo k nezdravému přecenění nebo naopak k nedo­cenění jeho vlastních schopností. Pro volbu směru dalšího vzdělávání a profesionální orientace je velmi důle­

žitá též výchova morálních vlastností a volních rysů charakteru žáka, jeho světonázorová orientace. Tyto vlastnosti se stávají jedním z rozhodujích fak­torů jednání mladého člověka, ovlivňují jeho postoje a jeho angažovanost. Pormuje se jimi vztah žáka k občanským povinnostem, ke studiu, k práci a k pozdější společenské činnosti. Vyvolávají u žáků snahu a úsilí dosáhnout

199

spolehlivých vědomostí, dovedností a návyků ve zvolené oblasti a uplatřiovat je tvůrčím způsobem ve veškeré činnosti. K tomu je nezbytné vychovávat v mladém člověku takové volní rysy charakteru, jako jsou vytrvalost, schop­nost překonávat obtíže, cílevědomost, aktivita a iniciativa jako nezbytné vlast­nosti člověka socialistické společnosti.

Vývoj každého mladého človéka, jeho schopností i jeho profesionální orientace je svým způsobem procesem jedinečným a je výsledkem působení řady individuálních a společenských faktorů. Z hlediska pedagogicko-psycho- logického jsou důležité zejména ty individuální faktory, na které je třeba brát zřetel v podmínkách školní výchovy. Jde především o rozvoj fyzických vlast­ností mladého člověka, o jeho celkový zdravotní stav a fyziologickou způsobi­lost pro různé obory pracovní činnosti, dále o vývoj jeho psychických vlastno­stí, jeho vědomostí, dovedností a zájmů a konečně o formování jeho světoná­zorové a morální orientace. Základní škola musí soustavně rozvíjet tyto vlast­nosti mladého člověka, pěstovat u něho schopnost samostatného, tvořivého myšlení, analýzy a syntézy s cílem dosáhnout u něho dovednosti aplikovat na­byté teoretické poznatky při řešení úkolů ve škole a později v praxi společen­ské činnosti.

Je to právě základní škola, která má široké možnosti zjišťovat a rozvíjet in­telektuální schopnosti, zájmy a sklony žáků vzhledem ke svému dlouhodobé­mu působení na každého jedince v průběhu školní docházky, pozorovat jeho vývoj, orientaci na určitý studijní obor na střední škole i na pozdější povolání. Její hodnocení by proto mělo mít stěžejní význam a funkci při rozmísťování mládeže na střední školy, mělo by být maximálně objektivní, vycházet z hlu­boké znalosti žáka, z dosaženého stavu jeho vývoje. Mělo by naznačovati možnosti jeho dalšího růstu a rozvoje.

Zvýšením odpovědnosti základní školy za rozmísťování žáků do středních škol by mohly být odstraněny i některé negativní jevy současného výběrového řízení, spojeného s jednorázovou přijímací zkouškou, jejíž výsledky bývají často hlavním hlediskem pro přijetí nebo nepřijetí na střední školu. Přitom však mohou být v mnoha případech nepříznivě ovlivněny psychickým stavem žáka, jeho zdravotní indispozicí, změnami rodinného prostředí apod., i když naopak mohou prokázat hbitost a pohotovost mnohých žáků řešit zadanou úlohu, příklad apod. To však může dostatečně prokázat i celkové hodnocení žáka základní školou, jak to naznačily výzkumy této problematiky v uplynu­lých letech.

Vedle uvedených pedagogicko-psychologických zřetelů rozmísťování žáků do středních škol, zaměřených převážně k žákovi, bude nutno uplatňovati zmíněná h l e d i s k a s o c i o l o g i c k á , zejména zřetel k potřebě odborníků pro jednotlivé oblasti národního hospodářství, jež regulují rozmísťování mlá­deže z pohledu potřeb dalšího rozvoje společnosti. Do různých typů středních škol musí být přijímán dostatečný počet studujících, aby byly zabezpečeny současné i perspektivní požadavky na jednotlivé společenské funkce v ekono­mickém, politickém a kulturním rozvoji společnosti. V praxi to znamená po­třebu efektivně využívat rozčleněnou soustavu našeho středního školství v souladu s vývojovými požadavky socialistické společnosti.

200

Situace v nejbližším období bude z hlediska rozmísťování žáků do středních škol nepoměrně příznivější, neboť ve smyslu dokumentu o dalším rozvoji na­šeho školství se stále většímu počtu žáků bude dostávat úplného středního vzdělání. Do středních škol poskytujících úplné střední vzdělání se do r. 1984 bude přijímat více než polovina absolventů základní školy: 40 % do gymnázií a středních odborných škol, okolo 8 — 10 % do středních odborných učilišť zakončených maturitní zkouškou, dalších 8 — 10 % absolventů základní školy získá úplné střední vzdělání na středních školách pro pracující po ukončení dvouletého nebo tříletého učebního oboru. Počet žáků s úplným středním vzděláním se bude i nadále zvyšovat tak, aby byly vytvořeny podmínky k po­stupnému zavádění úplného středního vzdělání pro všechnu mládež.

Rozmísťování mládeže musí být řízeno tak, aby byl naplněn státní plán pří­pravy odborníků s úplným středním a středním vzděláním ve studijních a učebních oborech na všech středních školách a středních odborných učiliš­tích. Zkušenosti z minulých let ukazují, že zájem žáků o jednotlivé obory není dosud rovnoměrný. Rozmísťování žáků bude proto mít za současných podmí­nek rozvoje společnosti regulující a do určité míry výběrový charakter, zejmé­na na některých školách, kde počet uchazečů bude vyšší než počet plánova­ných míst. Naopak bude třeba získávat žáky do oborů, kde bude zájem nižší než počet míst stanovený plánem.

Z hlediska sociologického bude ve spojení s rozmísťováním žáků do střed­ních škol důležité vyrovnávat důsledky sociálních a kulturních podmínek žáků vyplývající z rozdílnosti v životním způsobu rodin, která v naší socialistické společnosti stále ještě přetrvává a projevuje se v nižší motivaci některých žá­ků ke studiu a v míře jejich osobních aspirací. Úkolem základní školy bude usilovat diferencovanou péčí o vyrovnání těchto rozdílů, aby nepůsobily u ně­kterých žáků negativně na volbu směru studia na střední škole.

Pedagogicko-psychologická a sociologická hlediska rozmísťování mládeže do středních škol tvoří jednotný, komplexní pohled na problematiku vedení žáků základní školy k uvědomělé volbě správného směru dalšího vzdělávání a profesionální orientace. Na základě výzkumů je třeba ještě dodat, že vyšší predikční váhu pro úspěšnost v dalším studiu mají údaje o prospěchu a celko­vé činnosti a chování žáků na základní škole než výsledky přijímací zkoušky na střední škole. V celkovém hodnocení a osobní charakteristice každého jed­notlivce základní školou je komplexně zachycena zdatnost žáka pro školní práci, jeho schopnosti i pracovní vlastnosti, individuální předpoklady pro urči­tou činnost, jeho zájmy, jakož i jeho morální kvality a volní vlastnosti důležité pro jeho další studijní a profesionální orientaci. Naopak přijímací zkouškou na střední škole lze ověřit pouze okamžitý stav vědomostí. Přijímací zkouškou se kromě toho nemůže posoudit připravenost žáka ke studiu na určitém typu Školy, nýbrž jen jeho obecné vědomosti z vymezených předmětů. Z toho lze vyvodit závěr, že přijímací zkouška by neměla být povinnou součástí rozmís­ťování žáků do středních škol, neboť základní škola je schopna spolehlivě a komplexně charakterizovat žáka, jeho prospěch a jeho celkovou schopnost studovat na příslušné střední škole. Společenská rovnoprávnost všech tří proudů středních škol a vysoká demokratičnost naší výchovně vzdělávací sou­

201

stavy umožňují mladé generaci podle schopností a v maximální míře přístup ke všem stupňům vzdělání, vylučují veškeré překážky, které by uzavíraly mla­dému člověku cesty k dalšímu vzdělávání a kvalifikačnímu rozvoji. Rovněž nové kvalitativní řešení vztahu všeobecného a odborného vzdělání v přípravě mladých lidí pro život a práci v socialistické společnosti přispívá k tomu, aby mládež byla rozmístěna na střední školy s optimálním přihlédnutím k potře­bám společnosti. Náš výchovně vzdělávací systém poskytuje rovněž širokou perspektivu v možnostech dalšího vzdělání podle potřeb a zájmů každého člověka jak v denním studiu, tak v pozdějším studiu při zaměstnání. Má tedy žák i po rozmístění do některého typu střední školy možnost dále rozvíjet a prohlubovat své vzdělání a odborné zaměření, nehledě k tomu, že nová škol­ská soustava umožňuje přechod na jinou střední školu, a tím i změnu v profe­sionální orientaci v průběhu studia, i když z ekonomických a organizačních důvodů v omezené míře.

Ve spojení s tím, co bylo řečeno o nových hlediscích rozmísťování žáků, bu­de mít stěžejní význam v ý c h o v n é p o r a d e n s t v í na z á k l a d n í š k o l e . Jeho činnost musí být opřena o spolehlivou znalost každého žáka, jeho zájmů, vloh a představ o jeho budoucím zaměstnání a činnosti. Nezbytná bude infor­movanost výchovného poradce o potřebách rozvoje příslušných ekonomic­kých odvětví, o požadavcích škol, do nichž budou žáci přecházet, na vědomos­ti, dovednosti a schopnosti i fyzickou zdatnost uchazečů, přehled o plánova­ných počtech žáků do jednotlivých učebních oborů, gymnázií a středních od­borných škol. Výchovní poradci, třídní učitelé i vedení škol budou v této čin­nosti spolupracovat s rodiči, s veřejností, se závody, s národními výbory a dal­šími institucemi, které se podílejí na tomto úkolu.

Ke správnému zaměření výchovného poradenství a k rozmísťování žáků přispěje i přiměřená, výstižná dokumentace (osobní list žáka základní školy), zachycující dlouhodobě a systematicky tělesný a mentální rozvoj žáka. Zákla­dem této dokumentace bude dlouhodobé pozorování žáků, jejich výkonů a zá­jmů, svědčící o předpokladech pro určité druhy činnosti, studijní i odborné.

Současné předpisy o výchovném poradenství a síť poradenských institucí vytvářejí příznivé podmínky k tomu, aby péče o žáky v tomto směru měla ná­ležitou úroveň. Zejména poradci na základních školách, kteří jsou v přímém, bezprostředním styku se žáky, mají zde významnou úlohu. Věnují soustavnou pozornost informační činnosti důležité pro volbu dalšího studia nebo pro jiné formy přípravy k povolání, jsou v pravidelném styku s rodiči žáků, s nimiž řeší otázky důležité pro zdravý psychický a sociální vývoj žáků, pro rozvíjení je ­jich zájmů a pro předcházení výchovným obtížím a problémům ve vyučování a pro řešení vzniklých potíží. Spolupracují s třídními učiteli, vedou je ke zvláštní pozornosti k žákům, kterým jejich rodina neposkytuje postačující in­telektuální, sociální a hmotnou pomoc, a rovněž žákům nadaným a talentova­ným a naopak žákům se změněnou pracovní schopností a opožděným mentál­ním rozvojem. Při plnění těchto úkolů spolupracují výchovní poradci s orgány národních výborů, se závody a dalšími institucemi. Široký rozsah působnosti poradenské a řídící mají okresní a krajské pedagogicko-psychologické porad­ny, které usměrňují obsahově i metodicky činnost nižších poradenských orgá­

202

nů, zpracovávají informační materiály o možnostech a potřebách studia na středních školách, sledují a vypracovávají rozbory předběžné orientace žákíli na různé směry směry studia s přihlédnutím k potřebám státního plánu apod. Nezbytnou součástí jejich činnosti jsou pedagogicko-psychologická vyšetření, zprostředkování zdravotních a jiných prohlídek a vyšetření apod.

Realizace projektu dalšího rozvoje naší výchovně vzdělávací soustavy si vyžádá plné rozvinutí poradenské činnosti na školách. Včasné poznání indivi­duálních předpokladů žáků, jejich schopností a morálních kvalit i jejich aspi­rací na jedné straně a co možná nejpřesnější znalost perspektivních potřeb společnosti i konkrétních požadavků jednotlivých středních škol na straně druhé jsou východiska, z nichž musí základní škola při doporučování žáků k dalšímu vzdělávání a uplatnění v životě vycházet a v žádoucích proporcích je zvažovat.

Z uvedených hledisek a celkových změněných podmínek vyplývají i náměty pro stanovení z á s a d p r o r o z m í s ť o v á n í ž á k ů do středních škol, v nichž by se odrazily nové pohledy na úkoly základní školy a středních škol při roz­hodování o směru dalšího vzdělávání mládeže po ukončení základní školy. Podmínkou pro přijetí na střední školu poskytující střední nebo úplné střední vzdělání musí být, že žák ukončil s úspěchem 8. ročník základní školy. Uchaze­či se přijímají do středních škol na podkladě celkové charakteristiky a dopo­ručení vypracovaného základní školou, která zváží schopnosti a zájmy každé­ho žáka na základě dlouholetého sledování jeho tělesného a mentálního roz­voje, jeho zájmů a profesionální orientace. Při posuzování žáků a jejich dopo­ručování k dalšímu vzdělávání na střední škole využívá základní škola sousta­vy výchovného poradenství tak, aby doporučení žáka byla maximálně opřenoo výsledky hlubokého a všestranného pozorování. Bude účelné, když se žáci budou hlásit do dvou směrů studia na střední škole pro případ, že bude třeba volit alternativní řešení vzhledem k vyššímu zájmu žáků o určitý směr studia.

Osobní charakteristika každého žáka by měla obsahovat údaje o jeho těles­né způsobilosti a stavu duševního vývoje i s přihlédnutím k požadavkům pří­slušných středních škol; charakteristiku jeho psychické, volní a činnostní stránky; přehled o prospěchu žáka dosaženém na základní škole a výsledcích v předmětech důležitých pro navržené studijní zaměření na střední škole; úda­je o zájmové orientaci žáka ve vyučování a v činnostech mimo školu, nazna­čující zájem o určitý obor studia a zaměření budoucí činnosti; charakteristiku sociální stránky žáka a jeho morálně politického profilu a konečně charakte­ristiku jeho studijních záměrů (i přání rodičů nebo jejich zástupců) se stanovis­kem školy a doporučením žáka k zařazení do jednoho z proudů středního vzdělávání.

Takovéto hodnocení žáka by mělo být postačujícím dokumentem pro jeho přijetí na střední školu. O přijetí uchazečů do gymnázií a středních odborných škol rozhodne ředitel školy po projednání v příslušné komisi zřízené při škole. Při vyšším počtu uchazečů, než je plánovaný počet míst, vybere ředitel školy nejvhodnější uchazeče na základě jejich celkové osobní charakteristiky vypra­cované základní školou. Přitom však ředitel školy si může při vysokém počtu uchazečů stejného celkového hodnocení ověřit individuálním pohovorem

203

(spojeným případně i s ověřením způsobilosti jednotlivců interní zkouškou) schopnost žáků ke studiu daného oboru na střední škole.

Rozmísťování uchazečů do středních odborných učilišť bude podle doku­mentu o dalším rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy i nadále v pravo­moci příslušných resortů a jimi řízených resortních organizací, které získávají žáky v součinnosti se základními školami k přípravě pro povolání. Tyto orga­nizace projednávají přijetí a uplatnění uchazečů v daném oboru ještě před předáním přihlášky žáka ke konečnému rozhodnutí příslušnému střednímu odbornému učilišti. Přihlášky žáků do středních odborných učilišť posílají zá­kladní školy okresnímu (obvodnímu) národnímu výboru, který je soustřeďuje a po projednání s příslušnou resortní organizací odesílá jednotlivým středním odborným učilištím. Bylo by však účelné zjednodušit tuto praxi v tom smyslu, že by základní školy posílaly přihlášky žáků přímo na příslušná střední odbor­ná učiliště. Rovněž do středních odborných učilišť by se žáci přijímali na zá­kladě celkové charakteristiky vypracované základní školou.

Důležitým hlediskem pro rozmísťování žáků do středních škol bude jejich zdravotní stav doložený lékařským vyjádřením. Přihlíží se k němu při koneč­ném rozhodování o přijetí. Uchazeči s doloženou změněnou pracovní schop­ností se přijímají při rovnocenných podmínkách přednostně. Uchazeči o přije­tí na střední umělecké školy, konzervatoře, do speciálních zaměření na gym­náziích se podrobí talentové, popř. profilové zkoušce. Při přijetí do některých vybraných oborů, jako jsou kupř. modelářství a návrhářství oděvů, hlubinné dobývání uhlí apod., je podmínkou pro přijetí do střední školy poskytující úpl­né střední vzdělání vyučení v příslušném oboru nebo stanovená délka praxe.

Žáci, kteří po osmi letech školní docházky neukončili úspěšně základní ško­lu, mohou v dohodě s rodiči pokračovat v povinné školní docházce na základ­ní škole anebo přejít do učebních oborů s upravenými učebními plány a osno­vami, v nichž získají kvalifikaci pro výkon dělnického povolání.

Proti nepřijetí do zvoleného učebního nebo studijního oboru na středních školách mohou se uchazeči (jejich rodiče nebo zástupci) odvolat ke krajskému národnímu výboru nebo požádat o zaslání přihlášky střední škole, kterou uvedli na druhém místě. Přitom musí být umístěn na některé střední škole kaž­dý žák, aby splnil povinnou desetiletou školní docházku ve smyslu školského zákona. V tomto směru bude KNV v součinnosti s ONV plnit velmi důležitou úlohu, neboť musí rozhodnout o vhodném směru středního vzdělávání u kaž­dého žáka v dohodě s ním a v souladu s potřebami národního hospodářství.

Na základě uvedených skutečností a zásad lze pokládat za správný a účelný n á s l e d u j í c í p o s t u p při rozmísťování žáků do středních škol, ve kterém by se plně využilo dosavadních zkušeností v této oblasti. Rozmísťování by mělo probíhat ve třech návazných časových fázích.

V první fázi by měla být žákovi dána široká možnost uplatnit své schopnos­ti a zájmy na základní škole, orientovat se za vedení učitelů na určitý směr středního vzdělávání a budoucího povolání, získat kvalitní vědornosti a doved­nosti jako předpoklad pro přechod na střední školu. Základním dokumentem pro doporučení žáků do střední školy bude osobní charakteristika každého jednotlivce, obsahující zdůvodněné studijní doporučení, v němž by mělo dojít

204

ke sladění individuálních zájmťi a aspirací jednotlivých žáků se společenskými potřebami.

Ve druhé fázi proběhne přijímání žáků na příslušné střední škole. Střední škola posoudí přihlášky na základě celkové dokumentace o žácích a doporu­čení základní školou, vybere z uchazečů, pokud jejich počet přesahuje plán, nejlépe vyhovující a pořídí seznam přijatých žáků. Při naplňování plánované­ho počtu uchazečů ponechají střední školy určitou rezervu míst (5—10 %) pro případné odvolání žáků. Konečně třetí fáze rozmísťování žáků do středních škol proběhne na krajském národním výboru. KNV schvaluje rozhodnutí ře­ditelů středních škol o přijetí na příslušné školy a rozhoduje po projednání v komisi o odvolání žáků proti nepřijetí na zvolenou školu a v součinnosti s ONV i o umístění těch žáků, kteří nebyli přijati ani na druhou zvolenou ško­lu, na některé ze středních škol v okrese a kraji.

Zvýšenou pozornost bude nutno věnovat přijímání žáků do škol oblastní a celostátní působnosti a rovněž stanovení sítě škol a studijních oborů i tříd se speciálním zaměřením (např. na gymnáziích), aby základní školy byly o nich náležitě informovány a mohly spolehlivě poradit žákům a rodičům o možno­stech studia. Za tím účelem bude nezbytné vydávat pro potřeby škol a veřej­nosti informační materiály o síti a zaměření středních škol. Nelze ovšem před­pokládat, že zavedením nového pojetí a obsahů naší základní školy a střed­ních škol se budou absolventi základní školy rozhodovat pro další studium na středních školách plně v souladu se zájmy a požadavky státního plánu. Určité disproporce, i když v posledních letech došlo ke zlepšení, budou ve větší nebo menší míře trvat zřejmě i nadále, jak ukazují i zkušenosti z jiných socialistic­kých zemí. Bude proto třeba sledovat pečlivě nový způsob rozmísťování žáků, experimentálně ho ověřit a učinit potřebná opatření na základě získaných zkušeností.

Předkládané náměty k úpravě způsobu rozmísťování čtrnáctileté mládeže do různých směrů středních škol odpovídají požadavkům nového pojetí naší školské soustavy, jsou i v souladu se systémem přechodu žáků do středních Škol v jiných socialistických zemích. V podmínkách rozvinuté socialistické společnosti je funkce vzdělání charakterizována jednotou aspektů všestranné­ho rozvoje osobnosti každého člena společnosti a aspektů celospolečenských, ekonomických, je nutno zajistit, aby si mládež a dospělí osvojovali hluboké znalosti, které povedou u každého jednotlivce ke zvýšení jeho profesionální připravenosti pro práci v určité oblasti společenské praxe a současně k rozvo­ji a posílení socialistických společenských vztahů.

Navrhovaný způsob rozmísťování mládeže do středních škol přispěje vý­znamným podílem, současně s plánovitým postupným zvyšováním počtu mla­dých lidí s úplným středním vzděláním, k dalšímu prohloubení demokratizace našeho výchovně vzdělávacího systému podle dokumentu přijatého pro roz­voj našeho školství v nejbližším období.

205

LITERATURA

Baláž, O.: Výchova k voFbe povolania - sáíast komunistickej pracovnej výchovy. Pedagogika, 27, 1977, č. 2, s. 181—198.Cejnarová, Z.: K problematice přechodu iáků základní školy do gymnázia a jejich adaptace na studium. Výchovný poradce, 17, 1980, č. 4., str. 32—45.Další rozvoj československé výchovné vzdělávací soustavy. Projekt a důvodová zpráva. Dílčí projekty. Praha, SPN 1976.Hrabal, V. a kol.: Zpráva o výzkumu přijímacího řízení na střední školy. Praha, VÚOŠ, 1976.Juránek, J.: Výsledky rozmístění dorostu ze základních škol v roce 1979 v ČSR. Výchovný po­radce, 17, 1980, č. 2, str. 1—11.Klímová, M.: Pedagogicko-psychologické problémy školní a profesionální orientace. Praha, PÚJAK ČSAV, 1973.Metodický návod k prohloubení profesionální orientace a výchovy k volbě povolání na ZDŠ a gymnáziích. Výchovný poradce, 15, 1978, č. 2.Metodický návod k vypracování osobní charakteristiky žáka ZDŠ nebo ZŠ. MŠ ČSR, 1980. Osobní list žáka základní školy. Praha, SEVT 1979.Skalková, J.: Funkce a úkoly vědy při realizace dalšího rozvoje československé výchovně vzdělá­vací soustavy. Pedagogika, 30, 1980, č. 2., s. 157— 188.Staňková, M., Chobotová, H., Kaláb, M., Rosenzweig, M.: Některé pedagogické, psycholo­gické a sociologické zřetele rozmísťování žáků do tř í proudů středních škol. Praha, VUP 1977. Studnička, F.: Podklady pro perspektivní řešení přechodu žáků ze základní školy do středních škol. Praha, VÚP 1977.Studnička, F., Chobotová, H., Kaláb, M., Rosenzweig, M.: Návrhy na rozmísťování mlá­deže do tří proudů středního vzdělávání Praha, VÚP 1979.Studnička, F., Smoljaková, S., Chobotová, H., Kaláb, M., Rosenzweig, M.: Návrhy na rozmísťování Mletých žáků do středních škol v rámci povinné desetileté školní docházky. Pra­ha, VÚP 1980.Švanda, I.: Zásady přestupu žáků ze základní školy do jednotlivých proudů středních škol. Pra­ha, VÚOŠ, 1977.Vyhláška MŠ ČSR č 153/1978 Sb. o přijímání ke studiu na středních školách.Vyhláška MŠ ČSR č 130/1980 Sb. o výchovném poradenství.Zákon č 63/1978 Sk (školský zákon).Zelená, Z.: Příspěvěk k problematice přechodu Žáků základní devítileté školy na střední školy. Výchovný poradce, 17, 1980, č. 1, s. 30-37.Žižka, S.: Střední odborná učilišti a nová soustava studijních a učebních oborů. Informační zpravodaj, 5, 198, č. 2, s. 5— 13.

OPAHTMIIIEK CTV/IHHHKA

K npo6jieiviaTHKe nocTynjieuHii yHauiuxcn b cpe;iHHe yneSHbie 38Be;ieHHfi cor- .nacHO c HOBOH KOHuenuHH Hauieň B0cnHTaTejibH0-06pa30BaTejibH0Íí CHcreMU

CTaTbH coflcpw H T aH ajiH3 xeopeTHM e- KOHuenuHH H auiH x o c h o b h w x h cpeaHHX CKHX H npaKTHHecKHX acncKTOB p a c n p e - uiK0.n.flejicHHfl MOJioflCJKH HO pasHbíM THnaM HoBaa BocnHTaTejibHO-oGpasoBaxejib- cpeflHbix uiKOJ] (cpeflHbie np0<J)eccH0- Haa C H creM a, BMeapaeMan b H a c ro flu ie e HajibHO-rexHHMecKHe yHH.nHma, rHMHa- BpeMJi b MCCP, OTJiHHaeTcn hobmmh 3HH, cpeflHHe np0(j)eccH0Ha.iibH0-TexHH- ycjiOBHHMH asia nocrynjieHHfl b cpeflHHe HeCKHe UIKOJlbl) COOTBeTCTBeHHO HOBOH UIKOJIbl. r i 0C.ne OKOHMaHH« OCHOBHOň

206

8 -jieT H C H u jK O Jib i y n a m H e c f l M o r y T b x e -

HCHHe ; iB y x J ie x n p o T O J D K a x b c e o e o 6 p a -

s o e a H M e e lO - J ie x H e i i ii iK O J ie , K o x o p a a

C O rJiaCH O HODBIM lIIK O JlbH blM 3 a K 0 H aM

f lB j í a e x c f l 0 6 f l3 a x e j i b H 0 H , b H C K O x o p o H h 3

o x ; i e j ib H b ix x H n o B c p e ^ H C H iiiK O Jib i.

O j^ H O B peM C H H O C B biÓ O pO M H a n p a B J lC H H fl

( x a p a K x e p a ) c p e ^ H c r o 0 6 p a 3 0 BaHH H c u e -

JibK ) 3 a B e p m e H H f l o 6 f l3 a x e j i b H o r o lU K O Jib-

H o r o 0 6 p a 3 0 B a H H fl, y n a m H e c f l M o r y x h 3 -

6 p a x b x aK )K e o n p e ; ie j i e H H y K ) yH eÓ H yK )

h j i h n p 0 ( j ) e c c H 0 H a jib H y K ) o x p a c j i b

B C p eilH C H U IK O Jie H O p H C H X H p O B aX b C fl H a

o 6 j i a c x b C B o e ň ó y z i y m e H n p o (J )e c c H M .

Pacnpe eJieHHe ynamHXCfl no cpcAHHM UIKOJiaM HBJlfleXCfl Ba)KHbIM K O M nO H C H -

XOM COBOKynHOCXH n pO Ó JlC M , CBH3aHHbIX C BOCnHXaxeJlbHblM B03ZieHCXBHeM LUKO-

Jibi, ccMbH H oómecxBa. Oho HBJíHexcH 3a-

BepmeHHCM B0cnHxaxejibH0-06pa30Ba- xejibHoro B03;ieHCXBHfl b ochobhoh luko- Jie M Ha caMOACíixejibHyK) h np0(})eccH0- HajibHyK) opHCHxauHK) jiopacxaiomeH MojiojxtyKH. B cxaxbe nozinepKHBaioxcfl, b HacxHOCXH, ne arorHHecKO-ncHXOJiorH-

FRANTIŠEK STUDNIČKA

HeCKHC H COUHOJlOFHHeCKHe aCHCKXbl nojx- r o x o B K b i y n a m H x c f l k yn eÔ H O H h n p o ( J ) e c -

CHOHaJlbHOH OpHCHXaUHH, 3aXCM pOJlb

BO C nH X axeJT bH O H K O H C yjlbX aU H H b o c h o b ­

h o h lllKOJie, HeOÓXOAHM OCXb AOCXH )Ke-

H Hfl e^ H H C X B a H H X epeC O B H O p H C H X aU H H

y n a m H x c f l , c o o x b c x c x b c h h o n o x p e Ó H O -

cx H M co u H a jiH C X H H C C K o ro o 6 m e c x B a .

V H H X b lB a fl H3MeHCHHe yCJlOBH H

n e p e x o í i a y n a m H X C fl b c p e z iH H e m K O J ib i,

B nacxHocxH, n o B b ím e H H e pojiH o c h o b ­

h o h IllK O Jlb l n p H (J)O pM H pO B aH H H M O -

p a j ib H O -n o j iH X H H e c K o r o n p o ({ )H J ifl y n a -

u iH x c f l H HX yneÓHOH h n p 0 ( J )e c c H 0 H a jib -

HOH o p H C H x a u H H , p e K O M C H ^ y e x c íi o c y -

m e c x B J í f lx b n e p e x o ; i y n a m H x c f l b c p e ^ n n e

U JKO JIbl 0 6 3 npH C M H blX 3K 3aM C H 0B (b OX-

jiHHHC o x c y m e c x B y io iU H X n p a B H J i ) , n a

ocH O B aH H H o G m e ř í o u c h k h K a>K A o ro y n a -

m e r o c f l b 0 x ; ie j ib H 0 c x H . B c x a x b c n pH B C -

jXQHhi B z ia jib H e H iije M n p H H u n n b i p a c n p e -

ziejieH H H y n am H X C fl n o cpeziH H M m K O Jiaivi

H peK O M C H A y ex cfl n o p jiA O K e r o o c y m e -

CXBJlCHHfl.

On the Problem of Placing Pupils in Secondary Schools in Accordance with the New Conception of our Educational System

The article contains an analysis of the theoretical and practical aspects involved in placing pupils in one of the different types of secondary education (vocational training centres, gymnasiums, i. e. senior secondary schools of an academic type, and secondary vocational schools) in the new conception of our Elementary School and Secondary Schools.

The new educational system in the Czechoslovak Socialist Republic, which we are now putting into practice, has created new conditions for the transition of pupils to Secondary Schools. After fin­ishing the Elementary School lasting eight years, pupils will continue for an­other two years at one of the types of Sec­ondary School to complete the compulso­ry ten-year school attendance introduced

by the new Education Act. Together with choosing the type of secondary education on finishing the compulsory school at­tendance, pupils will also choose a certain field of study or trade at the Secondary School and will concentrate on the area connected with their prospective occupa­tion.

Placing pupils in Secondary Schools is an important part of the complex of problems connected with the educational effect of the school, the family, and the public. It is the culmination of the educa­tional work at the Elementary School in­cluding the professional orientation and interests of adolescent pupils. The article lays special stress on pedagogico-psycho- logical and sociological aspects conducive to the study and professional orientation

207

of the pupils, on the role of educational guidance at the Elementary School, on the need to achieve unity of pupils’ inter­ests and orientation with the needs of a Socialist society.

Owing to the new conditions for the transition of pupils to Secondary Schools, and especially, owing to the increased sig­nificance of the Elementary School in shaping the pupils’ morally political pro­

file and their study and professional or­ientation, it is recommended that, unlike the present practice, the transition of pu­pils to Secondary Schools should be real­ized without entrance examinations, but on the basis of a general appraisal of each pupil. The article further contains princi­ples set forth for the placing of pupils in Secondary Schools, and a proposal how to proceed in realizing them.

208