(Microsoft Word - Z\341v\354re\350n\341 MZ MLP 2011)Omezení otrocké práce v karakorumském zemdlství
V Olomouci dne 23.11.2011 RNDr.Margita Štrbová Ing.Vítzslav Dokoupil
CZECH HOSPITAL, o.s.
Název projektu:
íslo projektu:
Partnerská zem:
název regionu/provincie/msta
400.000,-K
Czech Hospital, o. s., Šlechtitel 636/6, Olomouc, 783 71, R
RNDr. Margita Štrbová – mobil: 723975501, email: dina@czechhospital.cz
Ing. Vítzslav Dokoupil – mobil: 737288005, email: vita@czechhospital.cz
Banka: Raiffeisenbank a. s. – transparentní .ú. 3350843001/5500 Místo, datum, jméno a podpis zpracovatele zprávy :
V Olomouci 23. listopadu 2011
RNDr. Margita Štrbová
Ing. Vítzslav Dokoupil
1. Shrnutí Realizace projektu „Omezení otrocké práce v karakorumském zemdlství“ zaala ji z jara 2011, kdy jsme zaali vyhodnocovat informace o cenách a monostech trhu získané od pana Saqeeba Ahmeda. Bhem dubna a ervna jsme nkolikrát komunikovali s dodavateli traktor v Pákistánu a zjišovali monosti koup a dopravy na místo. Nakonec jsme vyízením všech formalit, tak aby byly vyízené a nachystané ped naším píjezdem do Pákistánu, povili pana Saqeeba Ahmeda ze spolupracující NGO BHEF. Traktor jsme zakoupili od firmy MILLAT TRACTORS LIMITED sídlící v Lahore.
Ostatní zemdlskou techniku od spolenosti DARA AUTOS Islamabad/Rawalpindi, která nám zajistila i pevoz veškeré techniky do Skardu. Tímto náš úkol, ale nekonil. Traktor ml sice malé zpodní, ale nakonec dorazil v poádku do Skardu, kde jsme na nj ekali.
6.10.2011 tohle je datum, kdy náš projekt nabývá konkrétní podoby. Traktor dorazil vera do Skardu a je i s mlátikou pipraven na svoji nelehkou cestu do vesnice Arandu.
U snídan ve Skardu máme pohovor se Sekandarem o tom, jak si pedstavujeme hospodaení s traktorem. Dostává k dispozici traktor, vleku, mlátiku, pluh, jedny náhradní velké i malé gumy a naftu na následný transport a první mlácení. Nic následného mu ji v budoucnu platit nebudeme. To jsou veškeré opravy, gumy, naftu a oleje. Všechno bude v jeho reii. Jedinou podmínku máme, aby místní lidé z Arandu mli pro mlácení a orání výhodnjší ceny. Souhlasí. To je první nástel našich podmínek, které budou zakotvené ve smlouv. Následn budeme muset v Arandu íci i ostatním, jak si pedstavujeme provozování darovaných vcí. Podle našich zkušeností tu velmi dobe a úinn funguje veejná kontrola. Pi projednávání podmínek jsme se po pti letech dovdli pro nás píjemnou novinu, e pozemek pod nemocnicí byl vnovaný práv Sekandarem. Do této doby jsme byli pesvdeni a byli pesvdováni, e pozemek vnovala vesnice. Jestlie je to tak a Sekandar nám to dokládá výpisem Patvari (zdejší Katastrální úad), pak je to na zdejší pomry naprosto neobvyklá vc. Svdí o charakteru Sekandara. V horách Baltistánu je zaitá praxe: Kdy nkomu poskytnu pozemek, na kterém je postavena investorem budova (napíklad škola, nemocnice, dispenzárium), pak po dobu provozování budovy musí být nkdo z rodiny zamstnán jako okydar ili správce a hlída v jedné osob. Kdy se podmínky nesplní, pak je automaticky vlastníkem budovy majitel pozemku a me si s ní dlat, co se mu zlíbí. Teba místo školy sklad. No a osvícený Sekandar proti všem normám a zvyklostem v roce 2007 pozemek bez jakýchkoliv famfár vnoval Czech Hospital. Opravdu je to pro nás dobrá zpráva u i proto, e jsme si za dobu našeho psobení v Arandu vytipovali Sekandara jako spolehlivou osobu, technicky i moráln zdatnou. Jako jeden z mála nám dokázal bez nároku s lecím pomoci.
Ped obdem se jdeme podívat na traktor. Ferguson MF240, typ který je zde nejvíce známý a umí ho opravovat snad v kadé vesnici. Co je jedna z dleitých vcí – umt snadno a dostupn opravit. Po zkušenostech, kdy jsme dovezli generátor Zepelin a pi první poruše byl na rok odstaven, protoe ho nedovedl nikdo opravit, u tuto podmínku dsledn zohledujeme. „Troli“ nebo-li vleka, kterou nám firma dodala je na zdejší pomry totáln nevyhovující. Je bez pérování, delší a vyšší. Na prvním
vtším hupu i balvanu, kterých je tu na cestách bezpoet, se naloená vleka pevrátí. S delší vlekou by traktor také neprojel nkteré velmi ostré zatáky na zdejších horských cestách.
Spíše se hodí do Padábu ne sem do hor. Výsledek je, vleka se musí pestavt. Celkov se musí zkrátit, udlat na ní lepší pérování s vtším rozsahem, zpevnit vespod podlahu devnými
trámky, udlat v pední ásti rám , vylepšit sklápní a vymnit loiska v kolech. Naštstí pro zdejší emeslníky to není problém. Problém je jen asový. Hussein opt prokázal své vyjednavaské schopnosti. Z pvodní ceny sto osmdesáti tisíc domluvil sto ticet pt i s pidláním dalšího sedadla pro spolujezdce, pidláním stechy a vyrobením bedny na náadí na traktor. Ješt e je kluky máme. Hloupé Evropany by pkn natáhli. Ceny pro cizince tu jsou vdy jiné. Oprava potrvá deset dní. Pvodn ml traktor vyjídt brzo ráno, ale v jedenáct
hodin jsme zjistili, e traktor dojel do ticet kilometr vzdáleného Sigaru. My jsme toti ráno nakládali ješt na bazaru „Dolu“ (lanovka pes eku, kterou se pepravují lidé, zvíata i materiál), kterou jsme nechali vyrobit pro jednu vesniku pod Sieskem v údolí Basho. Pvodní byla naprosto v katastrofálním stavu. Traktor dojídíme u mostu pes eku Braldu. Domluva, dojedou ješt dnes do Doko, kde penocují. My dojedeme a do Arandu, z kterého se vrátíme zítra do Doko a budeme filmovat a dokumentovat cestu mlátiky pes nejhorší úseky cesty do Arandu. Do Arandu se za námi pijel podívat jeden Švýcar slovenského pvodu. Lojza, tak se jmenoval, chtl jet druhý den nazpt do Skardu. Veer se se svým doprovodem domlouval na ranní brzký odjezd. V sedm hodin bezpodmínen odjezd. Ani o minutu pozdji. íká: “Jsem zvyklý na švýcarský as“. Mysleli jsme si svoje. Známe zdejší pomry. Jemné rozlišení asové osy, tak jak to umí Evropané, je zdejším lidem cizí. Jejich maximální rozlišovací schopnost je tak plden a to jen s kraválem. Vtšinou se mnohé eší, a as uzraje. Ráno jsme ješt ped naším odjezdem naproti traktoru zaizovali ješt njaké dleité nezbytnosti kolem provozu nemocnice, jako napíklad pohovor o pravidlech provozu nemocnice, provozu rescue toyoty a provozu traktoru s místními temi náboenskými vdci. Na závr naší schzky, jak je místním zvykem, popíjíme aj a z okna vidíme Lojzu chodícího nervózn sem a tam. Dívá se na hodinky, na kterých je u pl jedenácté, a všichni kolem jsou v pohod. Vetn nás, i kdy mi máme jet do Doko naproti traktoru s mlátikou. Asi jsme ji domestikováni. My víme, e i chlapi v Doko posedí a povykládají si pi aji. Pravdu jsme mli. Našli jsme je leet u cesty ve stínu pod velikým oechem. Traktor i s mlátikou odstavený a zajištný pod koly kameny. Pijeli jsme kolem pl jedné. Cestou jsme museli odolat pozvání na aj v Gonu a u Akbara, co je kontraktor na cestu. Mimochodem, cesta je parádní. Jsme na ni hrdí. Dobrý poin v pravou chvíli. Vbec jsme na nových ji opravených místech tentokrát nepociovali strach. Akbara jsme chválili. Konen vidíme, e dopravit mlátiku po zdejší cest bude v tento okamik moné a nebezpeí zícení našeho transportu se minimalizovalo. Ješt ped odjezdem z Arandu, jsme si ekli, e nkteré úseky jsou dosti strmé a traktor bude mít asi problém mlátiku utáhnout. Ne e by neml sílu, ale bude se zahrabávat. Takté pi strmých sjezdech, vzhledem k tomu, e brzdy mají jen velká kola, to nemusí ubrzdit. V Arandu jsme se domluvili s Fidou Alim, e nám pojede naproti s druhým traktorem.
V pípad poteby, e to bude teba, nám pome táhnout náklad. Z Doko se hned neodjede. Nejprve musíme posedt, sníst vajíko a popít aj. A ješt jeden. Pak teprve odjídíme. Na oje mlátiky chlapi naloí obrovské tké balvany a vyráíme. S námi odchází ješt tak patnáct chlap a plno malých kluk. Kousek za Doko je první vtší stoupání, tak jdou s námi, kdyby bylo teba táhnout a tlait. Odjídíme naped a ekáme je u stoupání. Za chvilku traktor dojídí. Zastaví pod stoupáním a zkušený idi, kterého nakonec sehnal
Hussein, si prohlédl kopec. Nasedl a rázn se rozjel. Dojel jen do tetiny kopce. Pak zaal
poskakovat, jak velká kola zabírala, chvíli jedno pak druhé, hrabala, hrabala, a se traktor z poloviny zahrabal do cesty. Horko tko ho z té díry dostali ven. Všechno bylo na úzké cest nad hlubokou strí. Díry se zaházely velkými kameny a urovnaly. Uvázalo se za traktor lano a všichni chlapi se zapáhli do lana. Druhý pokus. Traktor se mlátil ze strany na stranu, chlapi táhli, napínali svaly, ale traktor se dál nedostal. Znovu je zahrabaný. Nedá se nic dlat. Jen sednout a ekat na Fida Aliho s traktorem a další lidi, kteí by pomohli táhnout. Cesta je zablokovaná traktorem a mlátikou, take rová toyota s Lojzou, která jede shora, neprojede. Lojzu jsme toti pedjeli pod Bisilem. Šli se podívat do Bisilu na kameny, které tu Bísilané tí. Kdee je švýcarský as. Lojza ji rezignoval. Ale za to co vidí te, co se dje s traktorem a mlátikou, jak si vyhýbá na cest dvanáct feet široké Fida Aliho traktor s toyotou, naped jednou a pak druhou, na to urit nikdy nezapomene. Utvoili jsme mu ješt pkné záitky. Sklánl se ped všemi pítomnými. Nás obdivoval, e se dokáeme pohybovat v jejich asových mítcích. Fida Aliho traktor sám o sob nestail. Zapaené dva traktory nemohly vyjet. Muselo se vzít další lano a zapáhnout všechny lidi, co tu byli. Pak se teprve s hrabáním kol pece jen pomalu celý konvoj stroj a lidí dostal a na vrchol stoupání. Mli jsme radost. Vetn Lojzy. Te u jen se protáhnout kolem rové toyoty a jede se dál.
Cestou jsme mli ješt dv zastávky. První, abychom v míst, kde se stala na jae havárie, pi které zemeli tyi lidé, umístili ceduli (board), na kterou jsme pro všechny kolemjdoucí, i jedoucí napsali: This road from Doko to Arando was repaired after the big accident (7.7.2011) by the Czech NGO "CZECH HOSPITAL" in frame of humanitarian help to people of Basho valley. October, 2011 Nad textem je naše logo Czech Hospital a logo v eské i anglické verzi eská republika
pomáhá. Nechybla spolená fotografie s eskou vlajkou. Druhá zastávka byla u rozbité doly. Spchali jsme. Do Arandu to ješt daleko a za chvíli se zane stmívat. Výmna staré doly za novou probhla bez komplikací. Na druhé stran eky pibíhali lidé z vesnice, její jméno si u nemohu vzpomenout. První zkušební jízdu pes te na podzim klidnou eku absolvovali dva zástupci vesnice, kteí nás pišli pozvat na aj do vesnice. Bohuel jsme, kvli picházející tm, museli, k jejich velkému zklamání, odmítnout. Slíbili jsme, e se zastavíme pi zpátení cest z Arandu, kterou plánujeme na sedmnáctého íjna. Vyjeli jsme naped a pokali u jednoho prudkého sjezdu. Bylo nám jasné, e tady bude mít traktor problém s ubrzdním. Via si nachystal kameru a ekal na konvoj. Pedpokládali jsme, e druhý traktor vzadu bude pes lano pibrzovat. Na vrchu se konen v zábru objevil traktor i s mlátikou. idi na vteinu zastavil a snad jen aby se nadechl, se opt pomalu rozjel. Sám bez druhého traktoru. To, co následovalo, nám úpln vyrazilo dech. Via keovit svíral kameru a podvdom se pitiskl ke stn. Nejradji by se do ní vtiskl. Mlátika plnou svou vahou zaala tlait traktor ped sebou. idi sešlápl naplno brzdu, kola traktoru se sice zastavila, ale traktor ne. Ten naopak nabíral na rychlosti. Šílený obrázek, traktor se zabrzdnými koly, vlevo prudký svah nahoru, úzká cesta, vpravo díra dobrých osm set metr hluboká a ped tím vším Via vpedu s kamerou. U to vypadalo, e bude bu rozdrcený, nebo se vším smetený dol do propasti. idi svíral volat a vší silou stál na brzd. Mli jsme pocit, e se stále usmívá. Budeme si ho muset zkontrolovat doma na
zábrech z kamery. Kdy u zaala mlátika traktor petáet, co na této cest znamená pád dol do eky, idi na vteinu povolil brzdu, srovnal se a znovu brzdu sešlápl. Dobrý, jen na rychlosti pidal. Všechno se prohnalo kolem Víti. Je celý. Rozklepal se jako malý ratlík. Kousek pod ním se cesta trochu srovnala a traktor i s mlátikou zastavili. Na rozdíl od nich nám do smíchu moc nebylo. Po Viovi snad ve skále zstala fosílie. Bohuel a doma jsme zjistili, e tento dramatický moment na kamee není zachycený. Asi pi tch nervech Via nezmákl spouš kamery. Jeliko u pestávalo být vidt a chtli jsme tu slávu píjezdu do vesnice mít nafilmovanou, domluvili jsme se, e do Arandu dnes nedojedou. Penocují v Gonu a do Arandu dojedou ráno. I s eskou vlajkou na traktoru. Nechali jsme je o samot a odjeli zpt do Arandu. Ovšem jejich cesta do Gonu nebyla jen tak jednoduchá. Druhý den jsme se dovdli, e ješt na nkolika úsecích museli pkn zabojovat, aby se do Gonu vbec dostali. Dojeli tam a v pozdní noci. Ráno pro nás pibíhá Najaf (Dispenzá naší nemocnice Czech Hospital), e bude trhat zub, abychom si akci natoili. Jdeme do nemocnice a bhem chvilky je zub venku. Staík spokojen odchází. Zajímavé na tom je jen to, e Najaf se na trhání zub obléká jako by šel na velký chirurgický zákrok. Oblékne si modrý operaní pláš, který tu máme ješt z pvodní dodávky z eska, nasadí si roušku, oblékne sterilní rukavice a jde na zákrok. Pitom jiné sice drobné, ale vánjší chirurgické operace, provádí ve svém civilním obleení a bez roušky. Jen rukavice si bere. Je to pravdpodobn vliv španlských doktor, kteí v lét njaký as pobývali v naší nemocnici. Zubní zákroky Najafa uila španlská stomatoloka. Za tím o španlských lékaích víc nevíme, jen to, e si na nás brali kontakt a prý se s námi spojí.
Pes trhání zubu jsme málem prošvihli píjezd traktoru do Arandu. Traktor ml na sob eskou vlajku a doprovázelo ho ohromné mnoství lidí. Sbíhali se ze všech kout vesnice. Pro vesnici velká událost. Copak traktor, na nj byli vesniané ji zvyklí. Fida Ali má traktor, ale mlátika tu ješt nebyla. Mlátika ulehí práci hlavn enám, na kterých leely veškeré práce kolem ní. Arandu zaívá pelom ve zvycích. Po staletí lidé mlátili obilí jen s pomocí tkých zvíat, které chodily nkolik dní stále dokola kolem kl pohánny pedevším enami
a dtmi. Tká zvíata (jaci a dzoo) svou vahou drtily klasy, aby zrno, které z klas vypadalo, pak eny nkolik dn sbíraly a prosévaly ve vtru. Podrcenou slámu nosily jako píci pro dobytek na zimu do svých chatrí. Te je to práce mlátiky. Naopak mui, kteí se tchto prací moc nezúastovali, maximáln uvazovali zvíata ke klm, te budou muset mlátiku krmit obilím. Práce budou probíhat podstatn rychleji. Se zvíaty trvala sklize kolem dvaceti dn a vícemén stále hrozilo riziko dešt. S mlátikou práce budou trvat jen pár hodin. Takový traktor se musí poádn oslavit. Hlavn se ale musí udlat obad, kterým se zaruí, e se nestane ádné neštstí. U jsme takový obad jednou zaili v Ascoli, kdy jsme darovali Husseinovi Toyotu, Rescue. Základ obadu je statný beran, se kterým se tikrát obejde traktor. Pak vykopou malou jámu, spíše díru, berana nad díru povalí a podíznou mu hrdlo. Krví se plní díra. A vykrvácí, uíznou mu hlavu, se kterou obchází traktor a krví potísní kola, šasi, kapotu. Tlo berana umyjí vodou, tak aby všechna tekla do díry s krví. Pak díru zahrnou a dti ji ušlapou. Tlo berana stáhnou z ke. Ne jako u nás, stáhnou ji tak, aby zstala celá. Staenou ki pouívají jako pytel na zrní uchovávané pes zimu. Maso a ostatní se zpracuje v kotlích nad oteveným ohnm u Sekandarova domu. Veer je potom hostina, které ovšem pedchází modlitba a tení z koránu. Musíme íci, e kotle a ohe v úzké ulice noní vesnice mají velkou atmosféru. Oblieje mu
jsou osvtlovány ohnm. Ve tm se vytratila všechna ta špína kolem. Splynula s tmou. Nad hlavami ze tmy temn šed vystupují bílé stny hory Bargando. Z kotl se páí, Mahdi promíchává vaící vodu s masem. Obas vytáhne kus masa, do kterého kousne, aby vyzkoušel, jestli u je hotové. U toho, k obveselení okolo apících mu, dlá opiky. Doufejme, e traktor i mlátika jsou obadem dobe pojištni. Slavnostní spuštní mlátiky. To to byla událost. To jsou okamiky, kdy se vám vrací všechno to úsilí, které tu máme. Okamiky, kdy erpáte svou mzdu v podob radosti. Zaíná nová etapa ivota zdejších lidí, hlavn en. Aranané si to moc dobe uvdomovali. Byla tu celá vesnice. Doposud, kdy jsme njakou novinku v obci zavádli, byli pítomni povtšinou mui. Te tu byly eny. Tolik en
najednou pohromad
jsem za dobu našeho psobení v Arandu ješt nevidl. Byly všude kolem i stecha sousedícího domu byla plná. Divil jsem se, e stecha to mnoství lidí vydrela. Fida Ali nechal po domluv ze své sklizn pár snop obilí, abychom mohli demonstrovat práci mlátiky. Ta je pohánna traktorem. Tsn ped spuštním mlátiky se kolem stojící vesnice hlasit modlila a volala "Alláh" a provolávala slávu eské republice. Ruce pozdviené do úrovn ramen dlanmi
nahoru. Traktor byl nastartován a nkteí kolemstojící pokládali na kapotu traktoru peníze. Mlátika se roztoila. První snopy byly za velkého jásotu do ní vhozeny. Mlátika zaala chrlit posekanou a rozdrcenou slámu výfukem ven do velké vzdálenosti. Dti tou smsí prachu a slámy radostn probíhaly. eny svými hrdly trylkovaly. Všichni oekávali první isté zrno z mlátiky. Pišlo a chytali ho prvn naivn do epic. Pak u epice nestaily, pišel na adu šos od šalvár kamiz a i ten byl nakonec nahrazen pytlem. Musel to být pro n velmi radostný a emotivní okamik. Pímo na míst všichni vidli, e to co dlali nkolik dní, te bylo za pár minut. Skok do nové historie. Po našem návratu do Skardu jsme našli na bazaru ji hotovou upravenou „troli“ vleku. Sekandar pistavil traktor, na který byla namontována stecha, instalováno ješt jedno sedadlo pro spolujezdce a dozadu nad kardanový pohon hoši vyrobili velkou bednu na náadí. Dokonale pipravený stroj do zdejších drsných vysokohorských podmínek. Sekandar naloil všechny náhradní díly, naftu, pluh a pro vesnici njaké zásoby potravin na zimu a vyrazil zpt do Arandu. My jsme naopak odjídli po KKH zpt do Islamabádu. Bylo špatné poasí a nelétalo letadlo a my nemohli ji déle ekat. Opt jsme náš as vyuili do poslední chvíle.
2. Hodnocení aktivit a výstup, srovnání realizovaných výstup a
aktivit projektu s plánem projektu Oekávané a pedem stanovené cíle projektu byly splnny, tzn., e bylo dosaeno urychlení celého procesu sklizn obilí, byla podstatnou mrou ulehena práce en, celý prbh prací byl zefektivnn. Práce probíhají pomocí zakoupené techniky, bylo tedy docíleno i odstranní namáhavé práce pouívaných zvíat hraniící s týráním. I kdy projekt probíhal v souladu s pedem stanoveným postupem, bylo nutné pistoupit k drobným zmnám, dodateným pracím a k pesunu financí, tak abychom mohli
naplnit všechny plánované cíle a zajistit tak všechny pedem stanovené výstupy. Zatímco na traktoru a pluhu jsme peníze nedoerpali, bylo zapotebí zaplatit pestavbu vleky. S tímto úkonem j me dopedu nepoítali, proto jsme nedoerpané peníze pouili za tímto úelem. Dále stouply náklady spojené s pepravou. Bylo zapotebí pronajmout traktor i se zkušeným idiem, díky kterému jsme byli schopni náš traktor i s mlátikou dopravit do Arandu. V celkovém soutu jsme veškeré peníze vynaloili na zajištní aktivit, výstup a cíl projektu. V míst realizace bylo dohodnuto a písemn stanoveno, za jakých podmínek budou jednotlivé stroje obyvatelm vesnice Arandu pjovány, byla stanovena zodpovdná osoba, bylo také dohodnuto, e stroje musejí nadále slouit i obyvatelm pilehlých vesnic. Tímto vším bylo zajištno, e zemdlství v Arandu a pilehlých vesnicích stává se pro obyvatele jistým a stálým zdrojem obivy.
3. Hodnocení ízení projektu Projekt byl ze strany eské republiky organizan zajištn všemi leny obanského sdruení Czech Hospital. Plnní aktivit projektu v míst realizace ml na starosti Realizaní tým Czech Hospital zastoupený paní Dinou Štrbovou a panem Vítzslavem Dokoupilem Vzhledem ke skutenosti, e naše nadace funguje v míst realizace projektu ji od roku 2006, máme mezi místními obyvateli vybrány ty, kteí jsou nám schopni pomoci a jsou schopni nás seznámit s obchodníky i dodavateli potebných produkt. Nejinak tomu bylo i pi realizaci tohoto projektu. Ji ped odjezdem z naší loské mise jsme jednali s panem Saqeebem Ahmedem o našem zámru koupit zemdlskou techniku a povili jsme ho k przkumu trhu a zajištní co moná nejvíce informací. V prbhu roku jsme s ním nkolikrát komunikovali a vyhodnocovali jsme obdrené informace.
4. Kvalita a udritelnost projektu Jednotlivé stroje byly zakoupeny od místních dodavatel, potebné úpravy na nich provádli místní emeslníci tak, aby byly stroje pln funkní pro úely obyvatel Arandu. Traktor s vlekou a pluhem i mlátika byly pedány do uívání vybranému obyvateli vesnice Arandu. S ním byla sepsána smlouva o uívání a o povinnostech, jako je správa a údrba, které mu tímto nabytím nastávají (smlouvu pikládáme jako pílohu této zprávy). S podmínkami uívání byli seznámeni jak všichni obyvatelé Arandu, tak duchovní i volení vdci vesnice. Z našich zkušeností vyplývá, e je to jediný opravdu úinný krok k akceptaci námi stanovených podmínek a k tomu, aby byly jednotlivé námi pedávané stroje co nejlépe vyuívány k prospchu všech obyvatel a udrovány v dobrém technickém stavu.
5. Závry a doporuení Tímto realizovaným malým lokálním projektem a ostatními souvisejícími aktivitami spolenosti CZECH HOSPITAL o. s. eská republika vstupuje do podvdomí jak místních obyvatel, zahraniních turist tak i úedního a vládního establishmentu. Po dobu našeho psobení se setkáváme s velice pozitivním ohlasem. Zastupitelský úad v Islamabádu me výstupy tohoto malého lokálního projektu i ostatních aktivit CZECH HOSPITAL o.s. v Pákistánu úspšn vyuívat pi svých jednáních na rzných úrovních.
6. ZÁVRENÁ FINANNÍ ZPRÁVA
Celkový rozpoet z prostedk ZRS R v K:
400.000,-K 1. Osobní náklady celkov: 0,- Jednotlivé osoby (vetn zdravotního a sociálního pojištní, kadá osoba evidenci ve zvláštní ádce) Manager projektu Koordinátor projektu
Poet jednotek (msíc/den/hodina) 0 0
Cena za jednotku v K 0 0
Celková ástka v K 0 0
2. Cestovní náklady celkov: 0,- Podle typu Mezinárodní cestovné Místní doprava Ubytování Víza Zdravotní píprava, nap. okování Cestovní pojištní Stravné (dle vyhlášky Ministerstva financí R)
Poet jednotek (letenek, nocí, víz, dn/msíc atd.)) 0 0 0 0 0 0 0
Cena za jednotku v K 0 0 0 0 0 0 0
Celková ástka v K 0 0 0 0 0 0 0
3. Vybavení a dodávky zboí (pouze pln pro úely projektu):
Název Plán Skutenost
Traktor 200.000,- 126.987,-
Vleka 35.000,- 75.187,-
Pluh 20.000,- 9.765,-
Mlátika 63.000,- 64.446,-
4. Pímé náklady v míst realizace: nap. pronájem nemovitosti, kanceláské poteby apod.
Název Plán Skutenost
Pronájem zimovišt 20.000,- 23.435,- 5. Sluby pln zajištné externí dodávkou: nap. konstrukní a technické práce, doprava materiálu, peklady apod.
Název Plán Skutenost
6. Pímá podpora cílovým skupinám: nap. cestovné, stravné, úhrada poplatk apod.
0,- K 7. Administrativní (nepímé) náklady (maximáln 7 % ze soutu náklad v bodech 1 – 6):
26.100,- V Olomouci 23.11.2011
7. Pílohy
- Fotodokumentace - Kopie úetních doklad - Kopie darovací smlouvy o pedání techniky
- Píloha: Fotodokumentace
Pohled do dílny, kde se pizpsobují vleky k traktorm
Upravená vleka
Nový pluh
Museli jsme najmout ješt jeden traktor
Dva traktory a lidská síla to u zvládly
Píjezd do vesnice byl impozantní
Vítání jsme byli celou vesnicí
Traktor pijel do vesnice s eskou vlajkou
Všemi byla technika radostn okukována
Pro novou techniku je nezbytný obad obtování berana …
… ,modlitba a hostina
První mlácení
První zrno
První zrno