LISTYUNIVERZITY

OBRANY

květen 2007

NĚ

CO

MÁ

LO O

ZB

RA

NÍC

H I

MU

NIC

I

Čs. automatické zbraně vzniklé kolem roku 1960Na přelomu 50. a 60. let 20. století vzniklo v Československu několik

malorážových automatických zbraní, které odpovídaly tehdejším moderním pohledům a požadavkům. Potvrzuje to i skutečnost, že se tyto zbraně udržely ve výzbroji armády až do současnosti. Za pozornost v tomto směru stojí i to, že v období členství Československa v organizaci Varšavské smlouvy byla naše armáda jediná, která byla vyzbrojena zbraněmi, jejichž původ byl jak z hlediska vývoje, tak i výroby náš – domácí. Armády ostatních členských států Varšavské smlouvy byly vyzbrojeny obdobnými zbraněmi sovětskými ať již dováženými nebo licenčně vyráběnými.

Tato skupina čs. zbraní zahrnovala: 7,62 mm automatickou pušku vz. 58 (ofi ciálně dosud nazvanou „samopal vz. 58“ – jde o nesprávný název, protože samopal je zbraň konstruovaná na pistolové náboje), 7,62 mm univerzální kulomet vz. 59, 7,65 mm samopal vz. 61Škorpion a 30 mm protiletadlový dvojkanón vz 53/59. Univerzální kulomet vz. 59 byl zmíněn v únorovém čísle tohoto časopisu. Proto je tato část našeho seriálu zaměřena na zbývající tři zbraně.

7,62 mm automatická puška vz. 58 (obr. 1), oproti dříve konstruovaným

pušky zabezpečují plyny odebrané z vývrtu hlavně do plynového válce, v němž působením na píst urychlují závěrový mechanismus. Mezi ostatními puškami této kategorie si naše puška udržuje přední místo především pro svou nízkou hmotnost 3,1 kg (bez nábojů) a pro velmi dobrou přesnost střelby. Velké většině čtenářů je puška vz. 58 známá a není tedy třeba ji podrobně popisovat.

7,65 mm samopal vz. 61 Škorpion (obr. 2) je zbraní, která v sobě spojuje konstrukční rysy dřívějších samopalů (konstruovaných na pistolové náboje a masově používané během 2. světové války i v poválečném období) s některými novými prvky s cílem vytvořit malou a přesnou automatickou zbraň. Automatickou činnost zabezpečují plyny působící z vývrtu hlavně přes nábojnici na neuzamčený závěr jako u běžných samopalů. Oproti nim však ke spuštění

dochází při přední poloze závěru, tedy obdobně jako u pušky vz. 58 s tím rozdílem, že kladívko před nárazem na úderník koná rotační pohyb. Aby hmotnost i rozměry samopalu byly co nejmenší, je v mechanismu samopalu doplněn snižovač kadence. Bez něj by totiž byla v důsledku lehkého závěru kadence příliš vysoká. Jeho podstatou je závaží pohybující se na pružině v příčném svislém směru oproti závěru. V zadní poloze závěr nárazem urychlí závaží směrem dolů a

opakovacím puškám řešeným ne výkonný puškový náboj, byla konstruovaná na zkrácený puškový náboj vz. 43 sovětského původu. Nahradila dřívější 7,62 mm samonabíjecí pušky vz. 52 a vz. 52/57 a také 7,62 mm samopaly vz. 24/26 konstruované na sovětský pistolový náboj. Je to plně automatická zbraň s možností střílet dávkami i jednotlivými ranami. Spoušťový a bicí mechanismus je řešen pro spouštění při přední poloze závěru (před spuštěním je náboj v nábojové komoře, závěr je uzamčen a bicí pružina přímoběžného kladívka je stlačena). Tato koncepce umožňuje přesnou střelbu jednotlivými ranami. Pro střelbu dávkami je mechanismus doplněn automatickou spouští, která vypouští kladívko vždy po uzamčení závěru. Automatickou činnost

obr. 2

obr. 1

obr. 3

zachytí se na pomocném záchytu. Závaží pak při svém návratu vypustí závěr. Čas pohybu závaží tak prodlouží dobu mezi dvěma výstřely, tedy sníží kadenci. Tato zbraň tak vrazně vyniká velmi malými rozměry a nízkou hmotností (1,28 kg bez zásobníku a se zásobníkem a 20 náboji 1,55 kg), velmi dobrou přesností střelby jednotlivými ranami a dále mohutností palby v dávkách.

30 mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59 (obr. 3) byl v době svého vzniku moderním bojovým prostředkem. Vznikl umístěním předcházejícího vlečeného dvojkanónu (se čtyřkolovým podvozkem) označeného jako vz. 53 na pancéřovaný automobil Praga V3S po určitém konstrukčním zdokonalení kanónu. Jednalo se tedy o samohybný bojový prostředek, jaký dosud čs. armáda neměla. Každý kanón s klínovým závěrem využíval pro automatickou funkci pohon odběrem plynů z hlavně při odpalování za předkluzu hlavně (pro snížení zpětného účinku střelby). Skříňový zásobník každého kanónu obsahoval 50 nábojů.

Lafetace byla vybavena motorickým náměrovým a odměrovým mechanismem. Plynulost udílení odměru i odměru zajišťovaly mechanické kulové variátory. Tento bojový prostředek je vyřazován z AČR proto, že končí životnost kanónu i vozidla a také proto, že na PL zbraň jsou v současné době kladené nové náročnější požadavky.

Závěrem lze tedy konstatovat, že popsané historické období lze označit z hlediska našich malorážových automatických zbraní za významné. Příště se zaměříme na novinky naznačující perspektivy této bojové techniky.

Prof. Ing. Lubomír POPELÍNSKÝ, DrSc.

Uči

tel v

yklá

dá: P

řed

pade

sáti

lety

nee

xist

oval

a je

ště

řada

věc

í, ja

ko n

apří

klad

tele

vize

. Jm

enuj

te m

i něj

aký

dalš

í pří

klad

! Jan

ička

:

Vyhrajte superfilm na DVD!

Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. června 2007.Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu:listy@unob.czDva výherce odměníme českým fi lmem na DVD.Výherci z č. 8 jsou Zdeňka Otřísalová a Jana Klonová.

Šance pro dva čtenáře

Vojenský historický ústav Prahaa Univerzita obranyvás zvou na výstavu

„Armádní generál Ing. Alois Eliáš – Příběh vlastence“

Termín: 12. června až 27. července 2007Otevřeno: pondělí až pátek8.00 – 18.00 hodin

Vernisáž se koná 12. 6. 2007ve 14.30 hodin

Univerzita obranyKounicova 44Brno

MěsíčníkUniverzity obranyRočník 3 / číslo 9akademický rok 2006/2007

VydavatelUniverzita obranyKounicova 65, 612 00 BrnoIČ: 60162694www.unob.cz

RedakceOddělení vnějších vztahů UOKounicova 65, 612 00 BrnoTelefon: 973 443 045Fax: 973 442 160E-mail: listy@unob.cz

Vedoucí redaktorDr. Pavel Pazderapavel.pazdera@unob.cz

Redakční radapředsedapplk. RNDr. Antonín Müller, CSc.místopředsedaDr. Miloš Dyčka, CSc.

Grafi cká úprava a zlomMarek SobolaVydavatelská skupina VIOd UO

Tisková příprava a tiskMO ČR – AVIS(Agentura vojenských informacía služeb, Rooseveltova 23,161 05 Praha 6)

V jednotkách ozbrojených silrozšiřuje AVIS a UO

Evidenční čísloMK ČR E 15403

Uzávěrka čísla: 15. 5. 2007Číslo 9 vyšlo: 30. 5. 2007

LISTYUNIVERZITY

OBRANY

E D I T O R I A L

Z OBSAHU

Logistické cvičeníFourLog opět v Brně

Nabídka k reakreditacibakalářského programu

Konference studentskétvůrčí činnosti

UO prezentovalavědeckou činnost

Diagnostika a léčbanemoci z ozáření

Zahájení provozuvýzkumné pekárny

Studenti na vojensképouti do Lurd

Šestý ročníkdálkových pochodů

4

4

6

7

10

12

14

18

IDET 2007 byl úspěšnýDevátý ročník mezinárodního veletrhu

obranné a bezpečnostní techniky IDET 2007 byl podle prvních ohlasů úspěšnou veletržní akcí, jež potvrdila svou opodstat-něnost a opět posunula pomyslnou laťku blíže k svému vrcholovému cíli. Stěžejním tématem letošního IDETu byla obrana pro-ti mezinárodnímu terorismu, tedy téma čís-lo jedna celosvětového obranného systému. Ze zkušeností minulých let a současného dění na naší planetě si civilizovaný svět za-tím nemůže dovolit zanedbat přípravu na eliminaci případného nebezpečí ze strany teroristů. S tím souviselo i druhé stěžejní téma veletrhu, kterým bylo sbližování ar-mádních a bezpečnostních struktur.

Do rozkvetlého jarního Brna přijel velký počet návštěvníků nejen z Česka, ale také ze zahraničí. Kromě některých ministrů obrany jsme zde viděli představi-tele mnoha armád, politických a odborných kruhů. Veletrh si vybral i generál US Army

Robert Crear, který je specialistou na řešení přírodních katastrof a přednášel pro od-borníky každý den.

K úspěchu a zdárnému průběhu vele-trhu IDET 2007 přispěla také Univerzita obrany. Opět vystavěla nosný pilíř odbor-ného doprovodného programu, kterým byla federace konferencí CATE 2007. Na sedmi specializovaných konferencích a seminářích se sešlo na 800 odborníků ze 17 zemí světa. Jedna z nejatraktivnějších podívaných letošního IDETu se odehrávala na terénním polygonu, který byl připraven odborníky z Univerzity obrany. Na polygo-nu se během tří veletržních dní představila kolová technika české i zahraniční výroby. Neméně úspěšnou byla i expozice UO v pa-vilonu F a na ploše Z1. Ovšem zavítalo by do ní mnohem více lidí, kdyby byla v „efk u“ umístěna na frekventovanějším místě.

Pavel Pazdera

2

U D Á L O S T

Návštěva nového ředitele Sekce personální MO na UOVe čtvrtek 10. května 2007 zavítal na Univerzitu obrany nově jmenovaný ředitel Sekce personální MO Ing. Milan Gol v doprovodu dosavadního ředitele sekce generálmajora Vladimíra Lavičky a ředitele odboru vzdělávání Sekce personální MO Ing. Milana Máčela.

Na Erbovní místnosti Klubu Univerzity obrany představil rektor – velitel brigádní generál Rudolf Urban řediteli SP MO Ing. Milanu Golovi (na horním snímku upro-střed) hlavní funkcionáře školy a seznámil jej se strukturou a zaměřením činnosti UO. V samotném úvodu služebně společenské akce předal genmjr. Lavička příslušníku Katedry ženijních technologií FVT mjr. Petru Dvořákovi odměnu za výborné výsledky dosažené v průběhu zahraniční stáže na vojenské škole ve francouzském Compiegne na přelomu loňského a letoš-ního roku.

V rámci diskuse seznámil Ing. Gol účastníky shromáždění s průběhem vlastní služební a pracovní kariéry. Není bez zajíma-vosti, že nový ředitel SP MO sloužil do roku 1993 jako voják z povolání u vojsk PVO. Jeho specializací byly automatizované systémy velení. Později absolvoval studium na VŠE v Praze, v oboru krizový management. Po skončení služebního poměru působil na růz-ných funkcích v rámci samosprávy a státní správy, mj. jako přednosta Okresního úřadu v Pelhřimově. V letech 2002 až 2004 zastával Ing. Milan Gol funkci ředitele Odboru inter-ního auditu MO.

V části věnované otázkám postavení naší vojenské vysoké školy zdůraznil ředitel SP MO připravenost analyzovat s rektorem

UO a s dalšími příslušníky managementu UO klíčové problémy dalšího rozvoje školy a napomáhat ke koordinovanému postupu při prosazování koncepčních záměrů v bu-doucím období.

Na závěr setkání ředitele SP MO s funk-cionáři školy, fakult a ústavů předal rektor – velitel brig. gen. Urban bývalému řediteli Sekce personální MO genmjr. Lavičkovi „Pamětní medaili UO“ jako výraz ocenění za jeho zásluhy a významný osobní přínos k rozvoji Univerzity obrany.

Miloš Dyčka, správní radasekretariátu rektora UO

Konference velitelů/rektorů v PuleV chorvatském městě Pula se ve dnech 22. až 25. 4. 2007 uskutečnil 36.

ročník konference velitelů/rektorů nejvyšších vojenských vzdělávacích institucí na téma „Operating while transforming, a new challenge for

educators”. Hostitelem konference byl generálmajor Mirko Šundov,

velitel Společného vzdělávacího a výcvikového střediska

„Petara Zrinského“ v Zagrebu.

Letošní „Conference of Comman-dants“ měla historicky nejpočetnější účast, celkem přijelo 104 účastníků reprezentujících 37 zemí a 54 institucí. Kromě zemí NATO se zúčastnily i stá-ty PfP, jako Albánie, Bělorusko, Finsko, Chorvatsko, Rakousko, Rusko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko a Ukrajina. Dále stá-ty Středozemního dialogu, Mauretánie a Tunis a ICI – Jordán. Letos poprvé se jako pozorovatelé zúčastnili rovněž velitelé

vojenských akademií z Austrálie a Jihoafrické Republiky.

Hlavním cílem konference bylo projednat různá aktuální témata jako např. Role vzdě-lání při vojenských operacích a transformaci, Regionální přístupy ke vzdělávání vyšších důstojníků, Význam vojenské vědy a výzkumu pro praxi apod. Hodně se diskutovalo o požadavku rozvoje indivi-duálních schopností vyšších

důstojníků v dnešním světě neustálých dynamických změn.

Uskutečnilo se rovněž první nefor-mální jednání „Central European Colle-ges Forum” za účasti zemí Višegradské čtyřky (ČR, Maďarsko, Polsko, Sloven-sko), Baltic Defense College, Chorvatska, Slovinska, Srbska a Rumunska. Cílem jednání bylo navázání užší spolupráce mezi vojenskými institucemi střední Ev-ropy, které spojuje nejenom stejný region, ale i obdobná historie a stejné problémy. Byly navrženy hlavní oblasti společného zájmu, jako cvičení, semináře, workshopy, výměna lektorů (studentů) při zvláštních příležitostech, věda a výzkum.

Česká republika byla zastoupena rektorem – velitelem Univerzity obrany v Brně brigádním generálem Rudolfem Urbanem.

Více informací ke konferenci nalezne-te na www.ndc.nato.int

– JP –

3

Prezident BAkWVT zavítal na UO Mezinárodnídoktorandskákonference FVTPoslední dubnové dny byly letos spojeny s konáním mezinárodní doktorandské konference na Fakultě vojenských technologií UO. Konference se uskutečnila ve dnech 26. a 27. dubna 2007 v prostorách Výcvikového a školicího zařízení Univerzity obrany na Brněnské přehradě.

Na organizaci konference se podíleli příslušníci Katedry ženijních technologií FVT ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Akademie o.p.s. a s přispěním společnosti KPM Consult a.s. Záštitu nad konferencí převzal děkan Fakulty vojenských technologií UO plk. prof. Ing. Zdeněk Vintr, CSc. Konference se zúčastnili nejen studenti doktorského studia z UO, ale také z jiných vysokých škol, např. Vysokého učení technic-kého nebo z Univerzity Pardubice. Nejpočet-nější skupinu zahraničních účastníků kon-ference tvořili studenti Fakulty speciálního inženýrství Žilinské univerzity.

Cílem v pořadí čtvrtého setkání bylo vy-tvořit diskusní fórum, které by účastníkům konference poskytlo vhodnou příležitost pro prezentaci výsledků jejich vědecké práce a možnost výměny pracovních zkušeností a názorů. Je možné konstatovat, že tento cíl se podařilo splnit. Odborná diskuse k jednotli-vým tématům prací a jejich rozsahu probí-hala jak mezi přednášejícími a posluchači, tak mezi přednášejícími a členy poroty, ve které zasedali zástupci UO. Také nově navá-zané kontakty budou jistě využity při dalším zpracování disertačních prací. Tématické zaměření příspěvků zařazených do sborní-ku konference pokrývalo velmi rozsáhlou oblast a bylo vymezeno názvy jednotlivých sekcí. Nejvíce příspěvků čítala sekce řešení mimořádných situací způsobených přírodní-mi vlivy. Do sborníku příspěvků konference byly kromě článků v češtině zařazeny také referáty ve slovenštině a angličtině.

První den konference byly na programu dva přednáškové bloky, jeden dopolední a druhý odpolední. Ve večerních hodinách po-kračoval program konference společenským setkáním, v jehož rámci proběhlo také spor-tovní klání o ceny pro nejzdatnější sportovce. Druhý den dopoledne se účastníci shromáž-dění vydali na pěší výlet do okolí Brněnské přehrady. Za krásného slunečného počasí tak mohli obdivovat probouzející se jarní přírodu a nabrat nové síly po předcházejícím náročném dni. Po návratu do Výcvikového a školicího zařízení UO byl na řadě poslední bod programu – zakončení čtvrtého ročníku doktorandské konference. Všichni účastníci ocenili příjemné prostředí a atmosféru se-tkání a rozloučili se s plány znovu se sejít na nejbližších odborných seminářích nebo za rok v dubnu při jubilejním pátém ročníku doktorandské konference.

Mjr. Petr Dvořák, K-203

Experti NATO jednali v Brně

Z P R ÁV Y

Na základě uzavřené smlouvy o partnerství mezi Univerzitou obrany v Brně a Federální akademií pro obrannou administrativu a vojenskou techniku (BAkWVT) v Mannheimu, SRN se ve dnech 24. až 27. dubna 2007 uskutečnila návštěva německé delegace v Brně. V čele delegace byl nedávno zvolený prezident akademie Klaus Niemeyer. Doprovázeli ho dva lektoři akademie pplk. gšt. Bernd Würfel a Bernd-Ulrich von Wegerer.

V rámci samostatného programu měl prezident BAkWVT (na snímku vpravo) připraveno podrobné seznámení se všemi hlavními organizačními celky UO. Byly mu prezentovány zejména briefi ngy FEM, FVT, ÚSS a ÚOTS. Poté následovalo osobní setká-ní Klause Niemeyera s rektorem – velitelem Univerzity obrany brigádním generálem Rudolfem Urbanem. Při více než hodinovém

setkání diskutovali aktuální problémy trápící obě strany při výchovně vzdělávacím proce-su, zkušenosti z uplatňování outsourcingu v podmínkách ozbrojených sil apod.

Mezitím oba lektoři prezentovali svá vystoupení k aktuální situaci v Bundesweeru pro posluchače Kurzu vyšších důstojníků a následně i pro posluchače Kurzu generálního štábu. Po přednáškách dostali posluchači pří-ležitost zeptat se na cokoliv, takže následova-la živá diskuse – vše v anglickém jazyce.

V odpoledních hodinách delegace na-vštívila v rámci kulturně poznávací části programu první den centrum města Brna s hlavními památkami a druhý den byla po-drobně seznámena s historickými fakty Bitvy u Slavkova. Přitom navštívila všechna klíčová místa bitvy: Žuráň, zámek Slavkov, Mohylu Míru, vrcholek kopce Santon a Starou poštu.

Spolupráce bude pokračovat i v příštím roce, kdy by na pozvání prezidenta Nieme-yera měl BAkWVT navštívit rektor – velitel UO s doprovodem.

Pplk. Jaroslav Průcha

Druhé setkání Expertní skupiny pro bio-technologie NATO (Biotechnology Team of Experts – ToE) se uskutečnilo 23. a 24. dubna 2007 v Brně. Cílem schůzky bylo zhodnocení výsledků dosažených za první rok působení skupiny a navázání užší spolupráce s českými vědci v oboru biotechnologií.

Expertní skupina pro biotechnologie NATO zodpovídá za podporu techno-logického dozoru rozvoje biotechnolo-gických materiálů nebo systémů, které mohou omezit následky v případě che-mického, biologického, radiologického či nukleárního útoku (CBRN hazards), a to zejména v oblasti ochrany a dekonta-minace. Jedním z důležitých cílů setkání v Brně byla společná příprava testu de-monstrujícího použitelnost stávajících biotechnologických postupů a materiálů

k dekontaminaci povrchových exteriérů bojových letadel.

Brněnské setkání expertní skupiny bylo organizováno ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, Vojenským technickým ústa-vem ochrany a Jihomoravským inovačním centrem. Na programu byly mj. přednášky odborníků na oblast ochrany a dekontami-nace z Francie, Dánska, USA, Velké Británie a České republiky. Jednání se soustředilo především na novinky v oblasti dekonta-minačních technologií, nové materiály a produkty, společné demonstrační testy. V rámci setkání proběhla exkurze do labora-toří Univerzitního kampusu Bohunice, ve kterých se vyvíjí biotechnologie pro dekon-taminace yperitu.

– red –

4

C V I Č E N Í

MEZINÁRODNÍ VOJENSKÉ

CVIČENÍ FOURLOG 2007

V období 1. až 14. května 2007 proběhlo již tradiční mezinárodní vojenské cvičení FourLog za účasti maďarských, rakouských a českých účastníků ze tří vojenských vysokých škol, a to Heeresversorgungsschule, Zrínyi Miklós Nemzetvédelmi Egyetem a Univerzity obrany.Cvičení bylo rozděleno do tří částí: 1. až 5. 5. Vídeň, 6. až 9. 5. Budapešť a 10. až 14. 5. Brno. Každá z částí byla v plné odpovědnosti jedné z výše uvedených vysokých škol. Studenti byli rozděleni do osmi týmů – syndikátů (Syndicates) označených A až H. Syndikáty byly složeny vždy z příslušníků všech tří národností. Ofi ciálním komunikačním jazykem byla angličtina.Cílem zaměstnání bylo především zvýšení interoperability a jazykových dovedností. V neposlední řadě umožnilo studentům Univerzity obrany a zahraničním studentům procvičení odborných znalostí z oblasti logistické podpory operací na podporu a udržení míru (Peacekeeping Operation), neboť scénářem cvičení bylo použití Armády České republiky v operacích tohoto typu.S využitím dat z rekognoskace vybraných prostorů byly prezentovány výsledky analýzy možných postupů jednotlivými syndikáty před nejvyššími představiteli výše uvedených vysokých škol – brig. gen. Ing. Mgr. Dieterem Jochamem, plk. prof. Dr. Lajosem Berekem a brig. gen. prof. Ing. Rudolfem Urbanem, CSc.Součástí programu vojenského cvičení bylo rovněž poznání tří středoevropských zemí. Kulturní program probíhal ve Vídni, Budapešti, Visegrádu a Praze.Na základě hodnocení nejvyšších představitelů dne 12. 5. 2007, které probíhalo v rámci závěrečného ceremoniálu při příležitosti ukončení vojenského cvičení FourLog 2007 na Klubu Univerzity obrany, byly všechny úkoly cvičení splněny beze zbytku.Cvičení probíhalo pod hlavičkou mezinárodního vzdělávacího a výcvikového programu se stejným názvem FourLog, ve kterém se školí studenti logistických specializací. Během cvičení byla prohloubena již několik let existující spolupráce mezi zúčastněnými vysokými školami a představeny vize o jejich budoucí spolupráci.

Pplk. Zdeněk Málek, K-105

Nabídka K-209 k reakreditaci programu Vojenské technologieStále větší závislost studijních oborů Univerzity obrany na informačních a komunikačních technologiích vyžaduje vhodně položit odpovídající důraz na tuto problematiku rovněž v univerzitních studijních programech. Je jasné, že studenti různých oborů potřebují během svého univerzitního studia získat v problematice informačních a komunikačních technologií rozdílné výstupní znalosti a dovednosti, avšak co nejdříve po zahájení jejich studia na Univerzitě obrany by měli získat defi novanou základní bázi znalostí a dovedností, které bude dále nutno rozvíjet podle specifi ckých požadavků jednotlivých studijních oborů.

Na Fakultě vojenských technologií UO je od roku 2005 akreditován bakalářský stu-dijní program „Vojenské technologie“ (pre-zenční forma studia), jehož součástí je deset studijních oborů. Platnost akreditace tohoto tříletého bakalářského studijního programu je platná do 7. 3. 2009. Pro blížící se reakredi-taci tohoto studijního programu má Katedra komunikačních a informačních systémů (K-209) připravenu nabídku modulů, které pokrývají odbornou oblast garantovanou K-209. Jedná se o moduly z oblasti informač-ních technologií, komunikačních technologií a bezpečnosti informací. Pro každý modul je zpracován sylabus, který obsahuje následující informace: název modulu, garanta, cíle stu-dia, plán studia a studijní literaturu.

K-209 chce nyní touto cestou oslovit garanty všech studijních oborů bakalářského studijního programu Vojenské technologie,

aby uvážili možnost optimalizace náplně jednotlivých studijních oborů tím, že zařadí nový předmět „úvod do komunikačních a informačních technologií“ s časovou dotací 60 vyučovacích hodin, a to nejlépe do 1. semestru studia. Mělo by se tak stát díky redukci počtu hodin na některé předměty, které z pohledu stávajících zkušeností z výuky studentů daných oborů tuto redukci umožňují. Tento nový předmět K-209 by byl pro jednotlivé studijní obory tvořen „přesně na míru“ (diferencovaně podle aktuálních potřeb jednotlivých studijních oborů) výbě-rem tří modulů z existující nabídky K-209, které jsou podle názoru garantů jednotlivých studijních oborů pro jejich studenty nejdů-ležitější. Garant studijního oboru by mohl přihlédnout jak k názorům pracovníků své odborné katedry, tak k názorům studentů.

Předpokládá se, že nabídka modulů K-

5

B E S E D A

Do křesla pro hosta usedl JUDr. Miroslav Tůma Dne 25. dubna se za velkého zájmu posluchačů uskutečnila na Klubu UO beseda s plukovníkem v.v. JUDr. Miroslavem Tůmou (*1937). Setkání bylo organizováno Ústavem strategických studií UO v rámci již tradičních besed s významnými představiteli české bezpečnostní komunity.

Miroslav Tůma působil většinu svého profesního života jako voják z povolání, v le-tech 1989 až 1992 patřil mezi první českoslo-venské důstojníky, kteří se podíleli na realiza-ci pozorovatelských (UNAVEM – Angola) a humanitárních misí (UNGI – Irák). Po skon-čení své vojenské kariéry zúročil své bohaté praktické zkušenosti při práci pro Minister-stvo zahraničních věcí České republiky a při jeho působení v diplomatických službách na půdě OSN. Dlouhodobě se zabývá zejména problematikou nešíření ZHN, kontroly zbro-jení a odzbrojení. Je čestným členem Ústavu strategických studií UO.

JUDr. Tůma se ve svém vystoupení v rámci besedy věnoval především prezen-taci vlastních zkušeností a zážitků z jeho působení v zahraničních misích. Při své první misi v Angole, kde společně s kolegy z dalších zemí dohlížel nad odsunem ku-bánských jednotek, patřil ke skupině prvních československých důstojníků, kteří ofi ciálně působili jako vojáci OSN. Přes náročnost a nebezpečnost úkolů, které v Africe plnil, získal řadu jedinečných zkušeností, o které se poutavě podělil i s posluchači besedy a na svoji činnost i práci svých kolegů vzpomínal s hrdostí: „Měli jsme dobrý pocit z toho, že děláme dobrou věc.“

V letech 1991 a 1992 byl plk. Tůma velite-lem padesátičlenné skupiny československých vojáků, která se podílela na humanitární operaci v Iráku, zejm. v Kurdistánu, kde došlo k masovému exodu obyvatelstva v důsledku neúspěšného povstání kurdského obyvatelstva

a následným represáliím iráckých bezpečnost-ních sil. Zabezpečení základních potřeb civil-ního obyvatelstva v situ-aci ozbrojeného příměří a krajně nepříznivých humanitárních pod-mínkách bylo složitým

úkolem, na jehož plnění se plk. Tůma podílel. Bezprostřední zkušenosti s důsledky války („Nejvíce na mne zapůsobilo utrpení oby-čejných lidí, zejména dětí.“) se pak odrazily i v jeho dalším profesním a odborném zamě-ření, kdy se stal významným propagátorem kontroly zbrojení a odzbrojení.

Činnost plk. Tůmy v obou misích byla mimo jiné oceněna dvěma medailemi OSN. Jeho zkušenosti byly armádou dále využity při přípravě dalších vojáků vysílaných do zahraničí a při vytváření systému profesní přípravy pro zahraniční mise.

Po odchodu z armády pracoval dr. Tůma v letech 1993 až 2001 pro ministerstvo zahra-ničních věcí, v roce 1993 byl pověřen funkcí zástupce ředitele odboru bezpečnostní

politiky a následně jeden rok, v době nestá-lého členství země v Radě bezpečnosti OSN, působil na Stálé misi České republiky při OSN v New Yorku. Podílel se na sjednávání Ottawské úmluvy zakazující všechny druhy protipěchotních min, zúčastňoval se jednání některých mezinárodních kontrolních reži-mů, ad hoc skupiny expertů k sjednání Ve-rifi kačního protokolu Úmluvy o zákazu bio-logických (bakteriologických) a toxinových zbraní apod. Dnes je dr. Tůma uznávaným expertem v oblasti nešíření ZHN, kontroly zbrojení a odzbrojení a v této oblasti je rov-něž publikačně činný.

V průběhu besedy dr. Tůma reagoval i na podněty a dotazy z publika a vyjádřil se i k aktuálním bezpečnostním problémům současného světa. Přes komorní prostředí sa-lonku Klubu UO se beseda setkala s hojným zájmem posluchačů a po jejím skončení měli účastníci možnost prohlédnout si v předsálí několik desítek fotografi í z působení dr. Tůmy v zahraničí, zejména z Angoly, Iráku a USA.

PhDr. Libor Frank, Ph.D., ÚSSFoto: npor. Alois Brázda

209 bude v budoucnu podléhat korekcím podle zájmu odborných kateder (garantů studijních oborů) i zájmu studentů. Rovněž tak struktura každého nabízeného modulu a jeho příslušná dokumentace bude garan-tem modulu neustále udržována aktuální a v souladu s potřebami odborných kateder Fakulty vojenských technologií (garantů studijních oborů).

Na Univerzitě obrany jsou v současné době Katedrou komunikačních a informač-ních systémů FVT nabízeny v jednotlivých kategoriích k využití dále uvedené moduly.Informační technologie: • Podpora rozhodování. • Informační systémy a operačně taktické systémy v AČR a jejich tvorba.• Interoperabilita v NATO.• Databázové a informační systémy.• Programové vybavení počítačů a možnosti jeho využití.• Počítačová grafi ka.• Základy algoritmizace a programování

v jazyce Pascal.• Základy algoritmizace a programování v ja-zyce Visual Basic.• Základy algoritmizace a programování v jazyce C.• Základy algoritmizace a programování v jazyce Delphi.• Základy algoritmizace a programování v jazyce Java.• PHP – programování www aplikací. • Základy operačních systémů Windows. • Základy XML. • Počítačové sítě. • Základy UNIXu a Linuxu. • Specializovaný soft ware a počítačové mo-delování.• Technické vybavení počítačů. • Jednočipové mikropočítače a jejich aplikace.• Moderní programovatelné obvody. • Úvod do CCNA (Certifi ed CISCO Network Academy).Komunikační technologie: • Moderní komunikační technologie pro

technické obory. • Optické komunikační systémy.• Telekomunikační technika.• Moderní rádiová technika – se zaměřením na VKV techniku. • Soft warová podpora pro komunikační technologie – Mathcad, Matlab – včetně zá-kladů algoritmizace a programování v těchto prostředích. • Personální mobilní komunikační prostřed-ky ve vojenském prostředí.Bezpečnost informací: • Legislativa v oblasti bezpečnosti informací. • Kryptologie.

Vedení K-209 je připraveno zahájit jednání s garanty všech studijních oborů bakalářského studijního programu Vojenské technologie s cí-lem defi nování optimální náplně nového před-mětu „úvod do komunikačních a informačních technologií“ a přispět tím k optimalizaci a vyš-ší atraktivnosti všech těchto studijních oborů Fakulty vojenských technologií UO.

Miroslav Hrubý, K-209

6

T V Ů R Č Í Č I N N O S T

Doporučení pro další ročník soutěže

Vědecká konference studentůVe dnech 15. a 16. května 2007 uspořádaly Fakulta ekonomiky a managementu (FEM) a Fakulta vojenských technologií (FVT) Vědeckou konferenci studentů s mezinárodní účastí. Konferenci pořádaly fakulty samostatně, ale na rozdíl od minulých let se v rámci letošního ročníku podařilo sladit termín konání tohoto vyvrcholení studentské tvůrčí činnosti.

Obě konference byly slavnostně zahájeny setkáním účastníků v úterý 15. května, kdy soutěžící na FEM přivítal děkan fakulty plk. Ing. Miroslav Šuhaj, Ph.D. a na FVT proděkan pro vědeckou činnost prof. Ing. Vladimír Řeřucha, CSc. Samotné konference byly již tradičně rozděleny do sekcí, ve kterých pro-bíhala prezentace studentských prací formou soutěže. V jednotlivých sekcích pracovaly komise složené z pedagogů Univerzity obra-ny s příslušným odborným zaměřením, které hodnotily jednotlivé příspěvky dle pevně sta-

novených kritérií. I když těžištěm hodnocení byla vždy úroveň samotné práce studenta, komise braly v potaz i další kritéria jako byla úroveň verbálního projevu, náročnost téma-tu a věcnost zpracování, ale i ročník studenta a dodržení patnáctiminutového limitu na prezentaci.

Na FEM probíhala soutěž v následujících 7 sekcích: Aplikovaná matematika a informa-tika, Globalizace ekonomiky a bezpečnost, Aplikace ekonomické disciplíny, Logistika armády, Služby logistiky, Ochrana vojsk, obyvatelstva a životního prostředí a Vojenské vědy a management. Celkem zde bylo pre-zentováno 44 soutěžních prací 47 studentů (3 práce měly dva autory). Konference na FEM se zúčastnili 4 studenti Akademie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši, 3 studenti Národní univerzity obrany Miklóse Zrínyi v Budapešti a 1 studentka College of Manage-ment v Budapešti.

Na FVT byly práce rozděleny do 6 sekcí: Pozemní vojenská technika, zbraně a muni-ce, Letecká technika a její použití, Informační technologie a komunikační systémy, Speciál-

ní konstrukce a materiály, Elektronické systé-my a Mezioborová sekce. Zde se obhajovalo celkem 42 soutěžních prací od 57 autorů – na dvou ze soutěžních prací se podílelo dokonce po 4 studentech. Na FVT se zúčastnili sou-těže 3 studenti z Polska, 3 z Maďarska, 2 ze Slovenska a 1 z Holandska.

Druhý den konference proběhlo na jednotlivých fakultách vyhodnocení. Autoři prvních tří nejlepších prací v dané sekci získali diplomy. Velmi dobře se umístili za-hraniční účastníci soutěže, na FEM získali celkem jedno první, tři druhá a dvě třetí mís-ta (Maďarsko 3 x 2. místo a 1 x 3. místo, Slo-vensko 1 x 1. místo a 1 x 3. místo) a na FVT jedno první, dvě druhá a jedno třetí místo (Polsko 1 x 1. místo a 1 x 2. místo, Maďarsko 1 x 2. místo, Slovensko 1 x 3. místo). Zvláštní uznání také získala práce holandského sou-těžícího Sub-Lieutnanta Ricka Krosenbrinka s tématem Europe’s Anti-Terrorism Protecti-ve Construction Strategy.

Text a foto: npor. Alois Brázda

Dne 15. května 2007 proběhly na K-209 obhajoby šesti soutěžních prací přihlášených na 4. vědeckou konferenci studentů FVT, které byly zařazeny do sekce Informační technologie a komunikační systémy.

Hodnotící komise pod vedením prof. La-dislava Buřity (K-209) rozhodla, že vítězem soutěže se stal Maciej Golaszewski z Polska. Na druhém místě se umístila společná práce prap. Petra Hochbergera a prap. Jana Doklá-dala ze studijní skupiny 23-3SKS a na třetím místě práce, kterou zpracovala por. Bc. Lucie Zburníková ze studijní skupiny 21-2KIS. Tři jmenovaní studenti K-209 jsou zachyceni na společné fotografi i.

Pro další ročník této studentské soutěže je v prvé řadě vhodné doporučit posun ter-mínu jejího konání alespoň o jeden měsíc dříve, to je na březen nebo duben 2008 tak, aby na základě výsledků dosažených na půdě UO bylo možné vyslat do obdobných soutěží v okolních státech skutečně nejlepší domácí práce.

Za úvahu by dále stálo posoudit, jak zjed-nodušit hodnocení soutěžních prací, které je na FVT stanoveno. Stávající počet (celkem třináct) kritérií pro hodnocení soutěžních prací je vysoký, velmi důležitý aspekt využi-telnosti dosaženého výstupu práce studenta v praxi chybí.

Diskutabilní může být rovněž poměr-ně vysoký počet bodů za využití anglic-kého jazyka při zpracování a prezentaci soutěžních prací. Za těchto podmínek je kvalitní práce v českém jazyce tak znevý-hodněna, že je prakticky vyřazena z boje o přední umístění. Na druhé straně je však

jasné, že pro vyslání práce do zahraniční soutěže musí být zvládnutí písemné a ver-bální komunikace v anglickém jazyce pro každého potenciálního uchazeče samo-zřejmostí.

Posledním námětem pro diskusi ohledně pravidel soutěže může být bodové ohodno-cení formální a obsahové úrovně práce. Je správné přidělovat za formální úroveň práce 1 až 7 bodů stejně jako za její obsahovou úroveň?

Miroslav Hrubý, Ladislav BuřitaK-209

7

IDET 2007

UO prezentovala vědeckou činnostMezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET 2007 se stal velkou přehlídkou jak Armády České republiky, tak produktů, které nabízejí obchodní společnosti a hlavně výrobci působící v obranném průmyslu. Základní motto „AČR –profesionální, moderní, připravená“ vyjadřovalo vlastní náplň prezentace české armády, tj. její vycvičenost, odbornost, spolehlivost, schopnost plnit úkoly k obraně země i ve spojeneckých misích v zahraničí, sofi stikovanou vojenskou techniku, nové technologie, vědu a výzkum.

A právě činnost v oblasti vědy a výzku-

mu byla představena v expozici Univerzity obrany. K lákadlům po celé tři dny patřily například dálkově řízené průzkumné pro-středky vyvíjené na Fakultě ekonomiky a managementu UO. Z nich nejzajímavějším se jevilo bojové průzkumné vozidlo z dílny Katedry vojenského managementu a taktiky FEM. To představuje upravenou terénní čtyř-kolku Yamaha YFM 450. Na podvozku čtyř-kolky je umístěna platforma se zbraňovým a senzorickým systémem. Pohyb systému při zaměřování a monitorování je zabezpečen pomocí servopohonů. Zbraňový a senzo-rický systém je ovládán prostřednictvím řídícího počítače.

Expozice Univerzity obrany se jistě stala nejvoňavějším stánkem IDETu. Zá-jemci zde totiž měli možnost ochutnat pekařské výrobky z výzkumné pekárny UO. V nabídce byly zejména sladké záviny a různé druhy cereálních rohlíků. Uvedené výrobky jsou ve spolupráci s civilními fi r-mami vyvíjeny pro potřebu českých vojáků v zahraničních misích. Zabezpečení pekař-skými výrobky je tam v současné době na horší úrovni. Řešitelé z Katedry materiálu a služeb FEM chtějí tento problém odstranit zavedením kontejnerové pekárny do vý-zbroje AČR.

Dalším zajímavým exponátem byl model bezpilotního letounu typu samokří-dlo, který je vyvíjen na Fakultě vojenských technologií UO, respektive na katedrách letecké a raketové techniky a komunikač-ních a informačních systémů. Jde o projekt obranného výzkumu nazvaný ZÁZNAM II – EA 1821. Model letounu je poháněn čtveřicí elektromotorů se sklopnými vrtu-lemi, díky nimž se dosahuje velmi tichého provozu. Doba letu je do 40 minut dle typu a kapacity použitého bateriového zdroje. Součástí projektu je i vyvíjená hybridní pohonná jednotka, která po nainstalování

umožní prodloužení doby letu až na 2,5 hodiny.

Dlouholetá spolupráce Katedry leteckých elektrotechnických systémů FVT s fi rmou MESIT přístroje s.r.o. v oblasti vývoje pa-lubních leteckých přístrojů přinesla pro obě strany mnoho pozitivního a byla také pre-zentována na IDETu. Podařilo se vyvinout nové principy zpracování signálů založené na digitalizaci signálů ze snímačů motoro-vých přístrojů, tyto signály zpracovat tak, aby byly zobrazitelné nejen pilotovi v kabině le-tounu, ale i přeneseny do tzv. černých skříněk pro pozdější rozbory letu. Katedra v expozici UO představila řadu leteckých přístrojů, které byly za 10 let spolupráce vyvinuty a které jsou nyní vyvíjeny pro potřeby výrobců letounu L-159.

Návštěvníci expozice UO v pavilonu F se dále mohli seznámit s detektorem srdeční aktivity (Katedra radiolokace FVT), přístroji pro měření a testování FH VKV rádiových stanic (Katedra komunikačních a informač-ních systémů FVT), dekontaminací biovaku (Katedra epidemiologie FVZ), simulátorem pro nácvik neodkladné resuscitace (Katedra všeobecného lékařství a urgentní medicíny FVZ), elektronickou podporou výuky ang-lického jazyka (Centrum jazykové přípravy UO) a na volné ploše Z1 s Interoperabilním terénním videokonferenčním systémem, zejména pro krizový management ochrany obyvatelstva + INFLATour = WiFi / WiMax SUPER-SYSTÉM (Katedra ochrany obyvatel-stva FEM).

Nelze opomenout ani osten skládací žele-zobetonový, jehož autorem je podplukovník Miroslav Zeman z Ústavu operačně taktic-kých studií UO a který byl rovněž vystaven v expozici naší školy. Jedná se o protitankový nevýbušný zátaras, který má univerzální použití. Osten se skládá ze dvou identických částí ve tvaru X, které se do sebe zaklesnou a zajistí dvěmi manipulačními tyčemi. Hmot-nost jednoho zatarasovacího prvku je 189 kg, šířka i výška 1100 mm a tloušťka 170 mm. Tělo je zhotoveno ze železobetonu a na kon-cích jsou umístěny hroty z oceli. Univerzál-nost prvku umožňuje využití v podmínkách boje i v míru. O nový železobetonový osten, který lze použít v kombinaci s dalšími prvky i při povodních, projevily zájem Hasičský záchranný sbor ČR a Policie ČR. Na výstavě obranné techniky IDEB 2006 v Bratislavě obdržel tento zátaras nové generace cenu Grand Prix.

Jeho odlehčená verze se dočkala oce-nění také na veletrhu IDET 2007. Nový odlehčený celokovový prvek pro zřizování zátarasů vyráběný společností VOP Dolní Bousov s.r.o. získal prestižní cenu IDET NEWS 2007. Tento prvek se vyznačuje zachováním velké zastavovací schopnosti pro silniční kolovou techniku a rychlou a jednoduchou manipulací pro všechny složky Integrovaného záchranného systé-mu ČR.

Text a foto: Pavel PAZDERA

8

R O Z H O V O R

Univerzita obrany přijme téměř 250 uchazečůUniverzita obrany se zaměřuje na vzdělávací činnost v ekonomických, technických a zdravotnických oborech a zaujímá významnou úlohu v přípravě důstojnického sboru naší profesionální armády. A nejen v ní. Studenti univerzity se velmi úspěšně uplatňují i v civilní sféře. O běžném životě na akademické půdě a plánech do budoucna hovoří náčelník studijního oddělení podplukovník RNDr. Antonín Müller, CSc.

V těchto dnech probíhá výběrové řízení pro akademický rok 2007/2008. Na jaké fakulty bylo letos vypsáno?

Klasicky na všechny tři fakulty. V Brně přijímáme do bakalářských studijních pro-gramů a na magisterská studia. Na fakultě v Hradci Králové máme souvislé pětileté studium medicíny. Omezené počty studentů přijímáme i ke studiu doktorských studijních programů.

Na které studijní obory budou uchazeči přijímáni a o jaké je největší zájem?

Univerzita obrany má tři fakulty. Jedna z nich je technická, a ta má deset studij-ních oborů. O všechny je velký zájem, ale vedoucí místo mají standardně letecké specializace. Ti, co nemají vztah k techni-ce, se hlásí na studia ekonomické fakulty. Větší zájem než můžeme uspokojit je také o studium medicíny a zdravotnického ma-nagementu.

Kolik uchazečů se letos, ve srovnání s minulými roky, přihlásilo a kolik studentů nakonec přijmete?

Přihlášek přišlo 1430, ale někteří se hlásí na více fakult najednou, takže uchazečů je 1337. Zaznamenali jsme lehký nárůst opro-ti loňskému roku, ale dá se říci, že zájem je celkem setrvalý. Můžeme přijmout přibližně 250 uchazečů. Převis je tam velký a u pilot-ních oborů je až čtyřnásobný.

Co připravujete nového pro nadcházející studijní rok?

Chystáme novinku, kterou jsme za-hrnuli již do letošního přijímacího řízení – chceme zvýšit podíl civilních studentů na škole. Všechny obory se otevřou pro civilní studium, s výjimkou specifi ckých vojenských zaměření, a po prvním semes-tru se studenti mohou rozhodnout, zda chtějí pokračovat v civilní nebo vojenské kariéře. V tom druhém případě můžou plynule, bez ztráty roku, přejít na vojenské studium, pouze si doplní základní vojenský výcvik. Další novinkou, která byla uvedena do života letos, je studium některých před-mětů v angličtině. Sám vyučuji v angličtině matematiku a musím svou novou zkuše-nost hodnotit kladně, protože na takové předměty se hlásí jen velmi disciplinovaní a ctižádostiví studenti.

Pokud můžete porovnat počet přihlášek dívek a chlapců, jaký je poměr a jaké obory si vybírají?

Zájem z řad dívek je téměř třetinový. Je přihlášeno 440 dívek. Zkoušky jsou pro všechny stejné, ale ženy mají někdy handicap, že nejsou dostatečně fyzicky zdatné, přestože kritéria jsou pro ně mírnější, než pro muže. V současné době je trochu problém s nástu-pem do praxe, protože na řadě velitelských míst není pro ženy uplatnění. Při výběrovém řízení ovšem nemůžeme dělat restrikci. Co se týká zájmu o obory z řad žen zazname-náváme, že si vybírají spíše ekonomiku a medicínu.

Jak probíhá výběrové řízení a jaké nároky jsou na uchazeče kladeny?

Bez zkoušek nepřijímáme nikoho. Probí-hají na konci dubna a obsah závisí na tom, na jakou fakultu se uchazeči hlásí. Na lékař-ské fakultě se zkoušky dělají ve spolupráci s Karlovou univerzitou. Nikdo se nevyhne přezkoušení z jazyka, kde je laťka stanovena velmi vysoko.

Jakou má absolvent vaší univerzity pozici na trhu práce v civilní sféře?

Všechny naše studijní obory jsou zařazeny do KKOV – kmenové klasifi kace oborů vzdělávání, stejně jako další obory, které je možno studovat na ostatních vysokých ško-lách v republice. Vzdě-lání je tedy naprosto srovnatelné. Například počítačoví experti od-cházejí do civilu velmi rychle; civilní fi rmy je přeplácejí. Navíc naši studenti mají přece jen

tvrdší morálku a jsou vedeni k disciplíně, a to se pak také velmi kladně hodnotí.

Existuje něco, co byste do budoucna v rámci činnosti školy chtěli zdokonalit?

Chceme si udržet všechny tři stupně vzdělávání – bakalářské, magisterské a dok-torské. Je také do budoucna nutné upravit směrná čísla pro studium pracovníků při-cházejících z útvarů. Určité rezervy existují v oblasti doktorského studia. V současné době mají předepsané doktorské studium pouze pedagogové. Ovšem ve světě je ob-vyklé, že třetí stupeň vzdělání mají také generálové. Další výzvou do budoucna je pro nás zabezpečení studijního programu pro chemiky. Čeští armádní chemici jsou ve světě velmi uznávaní, ale v naší armádě jich příliš nepotřebujeme. Jak skloubit tyto dva faktory je pro nás rovněž výzvou do dalších let.

Připravila: Věra Černá(Rozhovor pro www.army.cz)

Čas oponou trhnul. Od mého rozhovoru s paní Černou neuplynulo ani 6 týdnů a mno-hé je jinak. Velký zájem vzbudily dva momenty mého rozhovoru. Především to bylo oznámení novinek v systému studia, kdy se škola rozhodla řešit příliš velkou odchodovost paralelním studiem civilních studentů a nabídnutím jim možnosti přejít na vojenské studium po prvním semestru. Výborný nápad opravdu hodný ocenění. Předpokládal jsem určitá úskalí. Úřední šiml je ne vždy ochoten akceptovat jiné než ustálené procesy. Objevila se však zcela nečekaná překážka. Nejsou lidi. Výborný nápad asi přišel pozdě a nebo neměl dostatečnou publicitu, nevím. Jisté je, že realizace se přinejmenším o jeden rok odkládá. Nejsou lidi, přesněji řečeno studenti. Proběhlo totiž přijímací řízení (jeho výsledky jsou uvedeny na jiném místě) a jediní civilní studenti byli přijati do modulu Ochrana obyvatelstva na FEM a u nich se ale nedá předpokládat zájem o vojenské studium, i když kdoví. Platí přece staré úsloví: „Nikdy neříkej nikdy.“ Naštěstí se nejedná o prozrazení know-how, které by nám v mezičase někdo mohl ukrást a tak lze informaci v rozhovoru brát jako reklamu pro další akademický rok. Věřím, že tato dobrá myšlenka najde nakonec uplatnění.

Druhý ohlas byl víc než negativní. Snažil jsem se vnímat zrušení již avizovaného studij-ního oboru Radiační a chemická ochrana ve Věstníku MO jako proces, který zatím neskončil. Snažil jsem se říci, že bude třeba najít rovnováhu mezi potřebami školy a armády. A že zřejmě nebudeme moci připravovat dva až tři studenty ročně, i když se jedná o prioritu armády vzhle-dem k NATO. Zdálo se mi, že je to z mé odpovědi na otázku zřejmé. Nebylo. Omlouvám se proto všem, jichž jsem se uvedenou formulací dotkl. Na druhou stranu je prima vidět, že váš článek je čten a že tedy poskytnutí rozhovoru určitě nebylo ztrátou času.

Předseda Redakční rady LUOpplk. RNDr. Antonín Müller, CSc.

9

C A T E 2 0 0 7

FEMFVTCelkem

Fakulta

270 30 51 9160 - - -110 30 51 9

Prezenční formavojenskéstudium

civilnístudium

Kombinovaná formavojenskéstudium

civilnístudium

FEMFVTCelkem

Fakulta

21 15 1516 - -5 15 15

Prezenční formavojenskéstudium

civilnístudium

Kombinovaná forma

civilní studium

Přijímací řízení je prakticky za námi

Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2007/2008a) bakalářské studium

b) magisterské studium navazující na bakalářské

Stěžejní část přijímacího řízení pro aka-demický rok 2007/2008 je za námi. Na FEM i na FVT totiž již proběhly termíny přijíma-cího řízení do bakalářských a navazujících magisterských studijních programů (na FVZ proběhne přijímací řízení až v průběhu měsíce června). Zasedly i příslušné komise a rozhodly o tom, kolik studentů bude ke stu-diu přijato. Do bakalářského studia jich bylo přijato 360, z toho do prezenční formy vojen-ského studia 270. Kdyby všichni nastoupili a nikdo pak nevypadl, byla by situace víc než

dobrá. Jenže to tak nebude. Zdaleka všichni nenastoupí a velká část z nich pak neprojde sítem semestrálních zkoušek. Tyto počty však nejsou konečné. Další termíny přijíma-cího řízení do magisterského navazujícího studia budou ještě v červenci a v srpnu, řada studentů bude přijata na odvolání. Ale jako počáteční, startovní fázi to lze akceptovat. Více uvidíme na začátku akademického roku.

Náčelní studijního oddělení UOpplk. RNDr. Antonín Müller, CSc.

Konference Security and Protection of InformationVe dnech 2. až 4. května 2007 proběhla pod patronací bezpečnostního ředitele Ministerstva obrany ČR Ing. Michala Fantla v areálu Veletrhů Brno mezinárodní konference Security and Protection of Information. Konference se konala v rámci doprovodného programu veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2007 jako součást federace konferencí CATE 2007.

Slavnostního zahájení za zvuků hud-by se kromě bezpečnostního ředitele MO zúčastnil i ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů MO a náčel-ník spojovacího vojska AČR brigádní generál Ing. Jiří Baloun, Ph.D. (na snímku společně s autorem článku). Úvodní pří-spěvek přednesl plukovník Enrico Bolog-na (na horním snímku), Chief INFOSEC Branch at NATO Headquarters (HQ) Consultation, Command and Control (C3) Staff (NHQC3S). Na tuto přednášku druhý den konference navázal pplk. Ing. Josef Kaderka, Ph.D. příspěvkem „Coali-tion Network Defense Common Opera-tional Picture“.

Samotné konference se zúčastnilo přes 150 zájemců o problematiku bezpečnosti IT. Zárukou vysoké odborné úrovně pre-zentovaných příspěvků bylo mezinárodní složení programového výboru. Zajímavostí konference byly specializované tutoriály, které přednesli Luděk Novák (Information security standards), Mike Bond (Penetration and hacking to secure hardware) a Amitabh Saxena (Code obfuscation and soft ware pro-tection). Specifi kou konference byla organi-zovaná exkurse po stáncích s bezpečnostní problematikou.

Které nové poznatky zazněly na kon-ferenci? První v oblasti nových metod obrany proti síťovým útokům, zvláště typu zahlcením služby (DoS – Denial of Service), viz příspěvky Th eodore Tryfon-ase „An alternative model for information availability: specifying the intentions of DoS attackers“, Jaye Kleina „Digging deeper into deep packet inspection“, Jiřího Markla a Jaroslava Dočkala „Deployment of Snort IDS in SIP based VoIP environments“ a Petra Růžičky „Group encrypted transport VPN“.

Poté, co čínští výzkumníci rozhýbali ob-last hash funkcí, i v Brně zazněla na toto nové téma vystoupení světové úrovně, především příspěvek spoluautorů světového standardu v šifrování (Advanced Encryption Standard) Vincenta Rijmena a Christiana Rechbergera „Th e SHA family of hash functions: recent results“. V této oblasti se neztratí ani čeští vědci, na konferenci přednesli významné pří-spěvky v této oblasti Vlastimil Klíma „About a new generation of block ciphers and hash functions“ a Daniel Joščák „Beyond the MD5 Collisions“.

Tato konference byla třídenní, neboli bylo dostatek prostoru pro diskusi řady zajímavých odborných témat. Odlehče-ním konference byly nejen tři pořádaná společenská setkání, nýbrž i kvízová soutěž ve znalosti ForeFrontu, nového bezpečnostního produktu společnosti Microsoft . Neformální diskuse se staly živnou půdou pro zrod nových námětů spolupráce, například v rámci pořádání společných česko-slovenských bezpeč-nostních seminářů.

Jaroslav Dočkal

1010

Akutní nemoc z ozářeníAkutní nemoc z ozáření – možnosti diagnostiky a léčby– možnosti diagnostiky a léčby

Katedra radiobiologie Fakulty vojenského zdravotnictví UO v Hradci Králové je jedním z mála výzkumných pracovišť nejen v AČR, ale také v České republice zabývající se diagnostikou a léčbou akutní nemoci z ozáření u osob zasažených ionizujícím zářením při výbuchu jaderných zbraní nebo při radiačních nehodách. Na pracovišti se experimentálně řeší výzkumné úkoly studující lidské lymfocyty a molekulární mechanismy reparace radiačního poškození, které mohou být využity k časné diagnostice obdržené dávky záření. Druhým neméně významným směrem je studium kmenové buňky krvetvorby a její využití v terapii ozářených. Oba tyto směry jsou součástí výzkumného záměru FVZ v oblasti problematiky NBC.

Jaderné zbraně, především zbraně neu-tronové (se zvýšenou radiací), jsou realitou a jejich nebezpečí nelze podceňovat. Je třeba mít na mysli také obranu proti teroristickým akcím, jejichž počet stoupá a vzhledem k dostupnosti jaderného materiálu nelze ani takovéto zneužití vyloučit. Je otevřenou otáz-kou, zda v současnosti může dojít k použití či zneužití jaderných zbraní. Na straně ANO stojí fakt, že stále jich tisíce existují a má je deset států. Tento stav však trvá desítky let a použity nebyly, představovaly odstrašení. Koncem druhé světové války byly svrženy atomové bomby na japonská města Hiroši-mu a Nagasaki. Obě pumy zabily okamžitě přes 100 000 lidí a na stochastické následky ozáření menšími dávkami ionizujícího záření umírali lidé v dalších letech.

Hlavními ničivými faktory jaderných zbrání z hlediska obyvatelstva je tlaková vlna, světelné a tepelné záření, ionizující zá-ření a radioaktivní stopa. V důsledku ozáření osob ionizujícím zářením dochází k tzv. de-terministickým a stochastickým následkům. Mezi nejzávažnější deterministické účinky patří akutní nemoc z ozáření, rozvíjející se po celotělovém ozáření lidského organismu dávkami většími než 0,7 Gy. Dřeňová forma nemoci z ozáření vzniká po dávkách záření v rozmezí 0,7-8 Gy a je jedinou formou ne-moci z ozáření, kterou lze efektivně léčit. Při této formě nemoci z ozáření dochází přede-vším k poškození a smrti kmenových buněk krvetvorby v kostní dřeni a v důsledku této smrti poklesu počtu krevních elementů v periferní krvi a poškození funkcí imunit-ního systému.

Pro úspěch při léčbě dřeňového syndro-mu nemoci z ozáření je důležité stanovit ob-drženou dávku záření. V případě, že nejsou k dispozici údaje personálního dozimetru (nebyly k dispozici prakticky u všech radiač-ních nehod), je důležité pro navržení vhodné léčebné strategie stanovení obdržené dávky záření pomocí biologické dozimetrie. Je-li dávka vysoká 8-10 Gy je k terapii použita transplantace kmenových buněk krvetvorby od cizích dárců.

Cílem výzkumného programu Katedry radiobiologie FVZ je využít nejnovějších

poznatků buněčné a molekulární biologie k časné diagnostice obdržené dávky a na jejím základě i k výběru vhodné léčebné strategie. Důležité je také rozpoznat, zda došlo k rov-noměrnému či nerovnoměrnému ozáření.

Lymfocyty v periferní krvi jsou buň-ky velmi citlivé k ozáření. Profesor Dostál charakterizoval lymfocyty jako drobounké biologické dozimetry, které se zcela náhodně pohybují a rozdělují po organismu. Ozáření lymfocytů vede k zlomům DNA a vzniku chromosomových a chromatidových aberací. Během tří dní dochází k indukci apoptózy tzv. programované buněčné smrti a k pokle-su počtu lymfocytů v periferní krvi. Je třeba si však uvědomit, že individuální počty lym-focytů v periferní krvi u zdravých osob jsou mezi 1,5-3 x 109 v litru krve a pro lepší odhad obdržené dávky by bylo vhodné znát počty lymfocytů v období před ozářením. Pak by bylo možné využít pravidlo, že pokles počtu lymfocytů 1. den po ozáření na 50 % zname-ná, že osoba byla ozářena významnou dávkou záření. V případě, že se jedná o kombinované poškození, použití počtu lymfocytů jako

diagnostického ukazatele je nevěrohodné. Nemocní s významnými popáleninami nebo multi-systémovými traumaty mají také velmi často významně sníženy počty lymfocytů.

Chromosomy jsou nejlépe pozorovatelné při vlastní mitóze, kdy je chromosomální DNA velmi kondenzována. Takovéto chro-mosomy jsou po obarvení dobře viditelné. K nejčastějším aberacím patří dicentriky a ringy. Jejich hodnocení je součástí metody užívané ke stanovení obdržené dávky záření, která patří k tzv. zlatému standardu biolo-gické dozimetrie již mnoho let. Metoda je založena na stimulaci lymfocytů z periferní krve fytohemaglutininem, kdy se lymfocyty uvedou do mitózy a mikroskopicky je pak možno sledovat počet dicentrických aberací v jednotlivých jádrech buněk. Jsou vypraco-vány křivky závislosti počtu dicentriků na dávce pro různé energie fotonů i neutronů. Z výsledků lze vypočítat nejen obdrženou dávku, ale také vyhodnotit rovnoměrnost ozáření. Většina chromosomálních aberací je neslučitelná s dalším životem buňky, obvykle buňka zahyne při pokusu o dělení.

Podívejme se, jak byla diagnostika ne-moci z ozáření řešena při havárii na jader-né elektrárně v Černobylu, ke které došlo26. 4. 1986. Černobylská havárie vedla ke zcela výjimečnému ozáření celkem 237 osob z řad zaměstnanců jaderné elektrár-ny. Diagnóza akutní nemoci z ozáření byla potvrzena ve 134 případech. Z nich 41 bylo ozářeno dávkou 1-2 Gy, 50 osob bylo ozářeno dávkou 2-4 Gy (zemřel jeden), 22 dávkou 4-6 Gy (7 zemřelo) a 21 osob bylo ozářeno dáv-kou vyšší než 6 Gy (20 zemřelo). Vzhledem k tomu, že většina ozářených obdržela dávky vedoucí ke dřeňové formě nemoci z ozáření, byl velmi dobře popsán průběh změn v peri-

V Ý Z K U M N Ý P R O J E K T

11

ferní krvi. V Černobylu byl odhad poškození proveden především na základě stanovení chromosomálních aberací na lymfocytech odebraných z periferní krve a stimulovaných fytohemaglutininem. Diagnostika pomocí výše popsané metody je ovšem časově ná-ročný a velmi pracný úkol a výsledky jsou známy nejdříve za 3 dny.

V naší práci proto studujeme molekulár-ní mechanismy, kterými je u lymfocytů indu-kován proces reparace radiačního poškození. Tyto mechanismy časově předcházejí induk-ci buněčné smrti a tedy by vhodný ukazatel mohl vést ke stanovení obdržené dávky dříve než je indukována jejich smrt. Na modelo-vých buněčných liniích jsme prokázali, že již řádově v hodinách po ozáření můžeme pomocí fosforylace některých klíčových pro-teinů podílejících se na reparaci radiačního poškození, prokázat dávkově závislou odpo-věď. V případě, že se podaří tyto proteiny a jejich modifi kace stanovit pomocí tzv. ELIZA kitu, který je relativně rychlý a jednoduchý, bude možno získat do 24 hodin informaci o obdržené dávce záření. Na řešení této proble-matiky se podílejí příslušníci katedry radio-biologie – prof. RNDr. Jiřina Vávrová, pplk. doc. MUDr. Jan Österreicher, por. Mgr.Aleš Tichý a příslušníci Centra pokročilých studií – npor. MUDr. Jaroslav Pejchal a npor. Mgr. Zdena Vilasová. Katedra radiobiologie úzce spolupracuje s Ústavem lékařské chemie a bi-ochemie LF UK v Hradci Králové, především s doc. MUDr. Martinou Řezáčovou a Mgr. Darinou Záškodovou.

Druhý způsob je podrobná analýza jednotlivých subpopulací T a B lymfocytů pomocí fl ow-cytometru. Z relativního úbyt-ku některé z těchto subpopulací pak získáme další upřesnění dávky záření. Tato problema-tika je na naší katedře podrobně studována kpt. MVDr. Zuzanou Řehákovou a por. Mgr. Lenkou Zárybnickou ve spolupráci s RNDr. Jiřím Šinkorou z fi rmy Dako a Pharm.Dr. Doris Vokurkovou z Ústavu klinické imu-nologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Ozáření dávkami nad 1 Gy ozáření budou léčeni na specializovaných hema-tologických pracovištích, např. ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, v péči pracov-níků Katedry vojenského vnitřního lékařství FVZ pod vedením profesora Jebavého. Právě dokonalá diagnostika obdržené dávky při-spěje k rozhodnutí, zda vedle tzv. podpůrné léčby a hematopoetických růstových faktorů, které výrazným způsobem zvyšují přežití ozářených osob, bude použita transplantace kmenových buněk krvetvorby (KBK).

Výsledky řešení výzkumných záměrů katedry radiobiologie přispívají také k terapii využitím kmenových buněk kostní dřeně separovaných z kostní dřeně nebo z periferní krve. Ukazuje se, že při ozáření osob obvykle dochází k nerovnoměrnému ozáření, kdy část kmenových buněk je zachována, ale vzhledem k jejich malému množství není zaručena obnova krvetvorby. Rychlejší ob-novy, vedoucí k zajištění přežití ozářeného, je možno dosáhnout separací těchto buněk z periferní krve a jejich expanzí ex vivo za

působení cytokinů a jejich následnou re-injekcí. Na této problematice pracuje prof. Jiřina Vávrová ve spolupráci s prof. MUDr. Milanem Bláhou a prof. MUDr. Stanislavem Filipem z Fakultní nemocnice v Hradci Krá-lové.

Z imunologického hlediska je autologní (vlastní) transplantace KBK samozřejmě nejvhodnější způsob transplantace. Musela by však být vytvořena banka KBK od osob s velkým rizikem ozáření. Druhou možností, která však není dostatečně prozkoumána, je možnost vyplavení KBK z kostní dřeně do periferie v případě nerovnoměrného ozáření. Těchto buněk však je málo. Jejich možné po-užití závisí na možnosti expanze ex vivo pod vlivem vhodné kombinace cytokinů.

Alogenní (od cizího dárce) transplantace kostní dřeně představuje pro ozářené velké riziko. Během posledních dvou desetiletí od černobylské havárie bylo dosaženo význam-ných pokroků při transplantaci kmenových buněk krvetvorby. Jedná se především o nalezení alternativních zdrojů kmenových buněk krvetvorby. Nejvýznamnějším zdro-jem jsou KBK izolované z periferní krve po mobilizaci růstovými faktory. Lze je použít jak při autologní, tak při alogenní transplan-taci. Výhodou tohoto způsobu je, že k odběru není třeba anestézie. Nutnost najít během krátké doby vhodného (HLA identického) alogenního dárce je hlavní problém, který jak v Černobylu, tak i v současnosti komplikuje využití transplantace KBK.

Možným alternativním zdrojem alo-genních KBK je krev z pupečníkové šňůry, která je bohatá na KBK a je relativně ma-lého objemu (50 až 70 ml). Pro dospělého člověka je však těchto buněk málo a bylo by třeba využít těchto buněk formou expanze ex vivo. V neposlední řadě nové objevy na poli multipotentních kmenových buněk a jejich plasticity mohou vést k využití těchto buněk i k obnově dalších tkání poškozených ionizujícím zářením. Výsledky naší práce významným způsobem přispívají ke zkvalit-nění zdravotnické péče o ozářené.

Prof. RNDr. Jiřina Vávrová, CSc., K 303

V Ý Z K U M N Ý P R O J E K T

12

U DÁ L O ST

Zahájení provozu výzkumné pekárny UOZahájení provozu výzkumné pekárny UO

V úterý 24. dubna 2007 se za účasti děkana Fakulty ekonomiky a managementu UO plukovníka Ing. Miroslava Šuhaje, Ph.D., představitelů kvestury UO, badatelů z Katedry materiálu a služeb FEM, odborných náčelníků z Velitelství společných sil AČR a Ředitelství logistické a zdravotnické podpory, odborníků ze spolupracujících univerzit, fi rem a pozvaných hostů konalo pracovní jednání u příležitosti zahájení provozu nového vědeckého pracoviště FEM – výzkumné pekárny. Cílem tohoto setkání bylo nastínit možná východiska při řešení nedostatků ve stravování vojáků AČR v zahraničních misích.

Proč výzkumná pekárna?V průběhu roku 2005 a 2006 byly studen-

ty FEM provedeny analýzy stravování našich vojáků v zahraničních misích v Kuvajtu, Bos-ně, Afghánistánu, Iráku a Kosovu. Negativ-ním rysem, který se jako společný jmenovatel objevil ve všech rozborech, bylo zabezpečení vojáků pekařskými výrobky. Ty totiž nelze na rozdíl od ostatního proviantu dlouhodobě skladovat, aniž by se výrazně nezměnila je-jich senzorická kvalita. Tento problém bývá v operacích na podporu míru řešen v zásadě dvěma způsoby: chléb a pečivo bývá naku-pováno buď od místních dodavatelů anebo v rámci refundace od spojeneckých armád. První způsob je riskantní z hlediska potra-vinové bezpečnosti, která bývá ve státech s ohnisky konfl iktů nestabilní. Navíc v těchto zemích existují podstatně odlišné klimatické, hygienické a legislativní podmínky pro výro-bu potravin. Jako praktický příklad uveďme situaci v operaci IZ SFOR v Iráku, kde půso-bila naše 7. polní nemocnice. Vojáci zde byli dotováni arabským nekvašeným chlebem z místní pekárny, která musela být později z hygienických důvodů uzavřena.

Druhý způsob, který se při zabezpečení našich vojáků pekařskými výrobky realizuje, je nákup výrobků od aliančních armád. Ale ani toto řešení není dlouhodobě uspokojivé a koncepční. Důvodem je fakt, že se s typem českého chleba, který na rozdíl od větši-ny chlebů celosvětové produkce obsahuje významný podíl žitné mouky, setkáváme

Pracovní jednání u příležitosti zahájení provozu nového výzkumného pracoviště Fa-kulty ekonomiky a managementu UO otevřel děkan plukovník Ing. Miroslav Šuhaj, Ph.D.

13

UDÁLOST

pouze na území ČR a v regionech států, jež s námi těsně sousedí. Zatímco chléb zahra-niční provenience bývá až na výjimky světlý, tedy pšeničný, chléb pšeničnožitný obsahuje určité množství balastních látek, které mají významný protektivní charakter. Tato pro-blematika bývá bohužel často podceňována, i přesto, že chléb v poli stále tvoří až 40 % z celkového objemu stravy vojáka. Tak vyso-ký podíl v dietě je dán nezastupitelnou funk-cí chleba jako sytící potraviny – ad libitum. Voják se jím může libovolně zasytit. Mimo své vysoké nutriční hodnoty je chléb důleži-tou přílohou pro konzumaci masových a sý-rových pomazánek a dalších potravin, které jsou součástí bojové dávky potravin. Může také plnit funkci jediné nouzové potraviny, na druhé straně jej však nelze nahradit jiným produktem (i když nese shodný název).

Je faktem, že v případě dlouhodobé substi-tuce pšeničnožitného chleba chlebem toastovým se významně snižuje nutriční hodnota stravy o podíl vlákniny. To může v konečném důsledku vést k ohrožení zdraví našich vojáků v misích a neschopnosti kvalitně vykonávat službu.

V neposlední řadě má tato problematika také nezanedbatelnou psychosociální rovinu. Zcela bez sentimentu si uvědomme, že tra-diční strava je pro každého jedince důležitou součástí národní identity. Pokud má voják plnit daleko od domova náročné bojové úkoly, neměla by mu tuto skutečnost stěžo-vat absence jedné z nejzákladnějších složek jeho stravy. Rovněž norma STANAG 2937 (Standardization of Combat Rations) ho-voří jednoznačně o tom, že by měla strava kombatantů v operacích na podporu míru vyhovovat jejich národním stravovacím zvyklostem. Toto hledisko u zabezpečení pekařských výrobků není splněno.

Cíle výzkumuCílem dílčího úkolu výzkumného zámě-

ru FEM, kterým jsou Vojenské a ekonomické aspekty procesu výstavby profesionální AČR a perspektiva jejího dalšího rozvoje, a potaž-mo výzkumné pekárny, jako podpůrného pracoviště, je napomoci při řešení shora uvedených nedostatků.

V praxi to znamená odzkoušet a vybrat moderní pekařská zařízení pro vývoj mobil-ní pekárny a racionalizovat výrobu vysoce kvalitních pekařských výrobků. Moderní pekařské technologie totiž umožňují opustit tradiční výrobu chleba za použití třístupňově vedených kvasů a vyrábět tzv. „na záraz“, tzn. za smíchání všech přísad bez časově nároč-ného kynutí.

Základním rozdílem mezi navrhovanou pekárnou a těmi předešlými, které byly v ro-ce 2002 z výzbroje české armády zcela vyřa-zeny, je sortiment, jenž je takřka neomezený a zahrnuje jak výrobu chleba, tak i běžného, jemného či celozrnného pečiva. Toto tvrzení bude mít jednoznačně pozitivní vliv na pest-rost stravy vojáků.

Dalším cílem je podílet se na přípravě re-ceptur 100 % směsí, které by vojákům v mi-sích výrobu chleba a pečiva značně ulehčily.

Ve výzkumné pekárně se bude také stu-dovat vhodnost použití obalových materiálů

ve vztahu k trvanlivosti a mechanickému namáhání výrobků.

Řešitelský tým si klade za cíl připravit výrobky se speciálními vlastnostmi, které by byly „ušity na míru“ konkrétnímu působení našich vojáků v misích. Tak např. pro vojáky, kteří by byli vyčleněni do několikadenních patrol bez možnosti jejich průběžného zá-sobování, bude určen speciální chléb s pro-dlouženou trvanlivostí a ochrannými faktory (vyšší podíl vlákniny či přídavek prebiotické kultury).

Půjde o týmové řešeníÚčel pracovního jednání bylo možné

považovat za splněný. Provoz pekárny byl děkanem FEM symbolicky zahájen a byl vy-tvořen tým sestávající z velitelů a odborných náčelníků logistického zabezpečení napříč celou armádou, dále výzkumných pracovní-ků z Univerzity obrany, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, které se zabývají tech-nologií pekařské výroby a výživou člověka, a v neposlední řadě také fi rmami s bohatými zkušenostmi z vývoje pekařských výrobků a technologického zařízení.

Nutnost řešit danou problematiku se jed-noznačně podtrhla významnými ohlasy i na letošním IDETu. O kontejnerovou pekárnu projevil zájem např. náčelník Nemocniční základny AČR plukovník MUDr. Mojmír Mrva, stejně jako plukovník MUDr. Jozef Ra-gan, náčelník odboru zdravotnické podpory Generálního štábu Ozbrojených sil SR.

Doufejme, že se nám v blízké budouc-nosti společně podaří dát našim vojákům v zahraničních misích to, co jim při plnění náročných úkolů právem patří – kvalitní stravu, která by se co nejméně odlišovala od stravy národní a zejména, ve které by byl zastoupen kvalitní český chléb.

Kpt. Ing. Tomáš Béza, Ph.D., K-104

14

STUDENTISTUDENTIputovaliputovaliDO LURDDO LURD

15

V O J E N S K Á P O U Ť

Lurdy v jihozápadní Francii jsou jedno z nejslavnějších a nejvýznamnějších poutních míst římskokatolických věřících, které ročně navštíví až šest milionů lidí. V roce 1958 se také poprvé staly místem setkání příslušníků francouzské a německé armády, které mělo přispět k jejich poválečnému sbližování. Postupem času se z těchto každoročních vojenských poutí stala tradice mezinárodního rozměru. Od roku 1992 sem přijíždějí i naši vojáci. Letos se zde sešlo přes 13 000 příslušníků 33 armád světa. Česká vojenská výprava čítala sto třicet lidí, z toho jednu čtvrtinu tvořili příslušníci Univerzity obrany. Díky unikátní atmosféře tohoto malého městečka na úpatí centrálních Pyrenejí a zajímavému programu jsou tyto poutě velmi působivé nejen pro věřící.

K první vojenské pouti do Lurd došlo v roce 100. výročí zjevení Panny Marie v Massabiellské jeskyni na břehu řeky Gavy. Čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové se zde od února do července roku 1858 celkem osmnáctkrát zjevila Panna Marie. Po jejich posledním setkání ze skály vytryskl pramen, jehož voda měla léčivé účinky. Lidé v napro-stém tichu dnes přistupují k posvátnému pramenu u Jeskyně zjevení a pak se zastaví k modlitbě v bazilice Neposkvrněného po-četí. Zdraví i nemocní věří, že Panna Maria vyslyší jejich prosby.

Městečko Lurdy je prosyceno vlídnou atmosférou, která strhne snad každého nového návštěvníka, a lidé, kteří sem již zavítali, mají nutkání se alespoň ještě jed-nou vrátit. Lurdy jsou i městem kontrastů. V okolí Jeskyně zjevení se rozprostírá du-chovní areál, kterému dominuje nádherná novogotická bazilika Neposkvrněného početí. Prostor sloužící k modlitbám a rozjí-mání je od okolí oddělen plotem s několika branami. Za hranicemi duchovního areálu na vás dýchne svět komerce, plný obchodů s množstvím kýčovitých suvenýrů. Je mož-né si zde koupit sošky Panny Marie různých velikostí, desítky druhů svíček, růžence z rozličných materiálů, nádobky na léčivou vodu a stovky dalších drobností. Je to také svět kaváren, restaurací i luxusních hotelů a obchodů.

Již 49. mezinárodní vojenská pouť v Lurdech se uskutečnila ve dnech 11. až 13. května 2007. Vedoucími české vojenské de-legace byli zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – náčelník štábu generálporučík František Hrabal a poradce ministryně obrany pro Duchovní službu AČR Tomáš Holub.

Program poutě je vždy rámcově velmi podobný. Vše začíná v pátek večer slavnost-ním úvodním ceremoniálem v obrovské podzemní bazilice Pia X., která pojme až třicet tisíc lidí. Ceremoniál zahájil fran-couzský vojenský biskup Patrique Legal. Po nastoupení vlajkonošů všech zúčastněných zemí a defi lé vojenských hudeb přechází program do duchovní dimenze motlitby, slova a hudby.

V sobotním programu má své pevné místo česká mše, která se letos uskutečnila v bazilice Neposkvrněného početí a celeb-roval ji kaplan Velitelství společných sil AČR kapitán Jaroslav Knichal. Poté násle-dovalo společné fotografování na schodech

baziliky, zapálení a uložení reprezentativní svíce české delegace. Zapálení a uložení metr a půl vysoké žluté svíce z pravého vče-lího vosku se konalo na památku zahynu-lých českých vojáků. Reprezentativní svíce byla vyrobena v dílně handicapovaných lidí v Mohelnici.

Odpoledne se všichni naši poutníci zúčastnili křížové cesty, kterou připomíná fi gurální vyobrazení událostí Ježíšova utr-pení a smrti na 14 místech vysokého kopce nad bazilikou. Večerní průvod se svícemi celým městem byl nádhernou podívanou. Pouť byla zakončena nedělní mezinárodní mší v bazilice Pia X.

K vojenským poutím ale neodmyslitel-ně patří i doprovodný program, který tvoří především vystoupení vojenských hudeb a pochod vojáků v pestrých slavnostních uniformách uličkami města. Každé z hudeb-ních těles se během svého vystoupení v cen-tru města snaží co nejvíce zaujmout diváky, a to jak volbou skladeb, tak formou jejich provedení. Jak prohlásil poradce ministryně obrany Tomáš Holub, vedle velké show je pouť v Lurdech příležitostí k zastavení se, ztišení a zamyšlení se nad svým životem a konání.

Každý rok pořadatelé vojenské pouti vybírají motto, které se stává základním motivem společných setkání a určuje sym-boliku použitou na účastnickém odznaku pouti i při jednotlivých obřadech. Letošní motto znělo „Dejte se smířit s Bohem!“ Poutní místo na úpatí Pyrenejí vyzařuje at-mosférou, díky níž vojáci pochopí, že nejsou předurčeni k tomu, aby válčili či hledali ne-přítele, ale spíš cesty k porozumění. Je nutné připomenout, že vojenské pouti do Lurd se neúčastní jen věřící lidé, ale i vojáci, kteří věřící nejsou.

Vedle příslušníků stálého stavu do Lurd putovalo dvacet studentů Univerzity obrany pod vedením kaplana UO kapitána Martina Vařeky. Studenti byli ubytováni ve stanovém táboře na okraji města, kde se po společném programu setkávali s vojáky ostatních armád. „Líbí se nám zde, atmo-sféra je úžasná. Vojáci se v kempu přátelí a druží,“ uvedla v Lurdech podpraporčice Marie Bábíková. „Vůbec nelituji, že jsem na pouť jel,“ řekl zase podpraporčík Michal Školník.

Text a foto: Pavel PAZDERA

16

STUDENTSKÁ STRÁNKA

KonferenceKonference

ve Zlíněve ZlíněDne 12. dubna 2007 se v prostorách

Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně konala 3. mezinárodní Baťova doktorandská konference, které se zúčastnilo přes 300 studentů doktorských studijních progra-mů převážně z českých a slovenských vysokých škol. Fakultu ekonomiky a managementu Univerzity obrany repre-zentovali studenti doktorského studijního programu z Katedry ekonomie Ing. Ven-dula Hynková, Ing. Marie Sosnová a por. Ing. Michal Ingr.

Jednání konference probíhalo v sekcích management, marketing a obchod, pod-niková ekonomika, fi nance a účetnictví, veřejná správa a průmyslové inženýrství. Organizačně velmi dobře zvládnutá kon-ference, která měla bohatý doprovodný program, sloužila především k prezentaci výsledků práce studentů. Teoreticky vel-mi dobře zvládnutá vystoupení i úroveň příspěvků však v mnoha případech kazí odtržení od praxe a všeobecně nízké pou-žití matematicko-statistických metod, což bylo v diskusích často kritizováno. Z toho-to důvodu je neustále aktuální úzké pro-pojení vědecké práce na Univerzitě obrany s praxí v Armádě České republiky.

Por. Ing. Michal Ingr, K-102

NEUROVĚDECKÉ OKÉNKO – SDĚLENÍJsem student 5. ročníku Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a k mým velkým zájmům patří neurovědy. V týdnu od 12. do 18. března 2007 jsem se zúčastnil velmi zajímavých přednášek konajících se na Akademii věd ČR (AV ČR) v Praze a probíhajících v rámci Evropského týdne mozku.

V pondělí 12. března 2007 paní profesor-

ka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimen-tální medicíny AV ČR a vedoucí Ústavu neu-rověd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přednesla velmi poučnou přednášku na téma Mozek, kmenové buňky, biomateri-ály a nanotechnologie a přednášku s názvem Mozek a pokroky v regenerativní medicíně. Paní docentka Hana Papežová z Psychiatric-ké kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze po-hovořila o neurobiologickém korelátu stále narůstajícího onemocnění postihující nejen ženy a to mentální anorexie. Paní docentka Eva Havrdová z Hennerovy Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze pre-zentovala práci pojednávající o zvyšujícím se výskytu autoimunity u mladých lidí u roztroušené sklerozy mozkomíšní.

Dne 13. března 2007 pan profesor Karel Šonka z Hennerovy Neurologické kliniky

1. lékařské fakulty UK hovořil o významu spánku a jeho poruchách. Pan doktor Fi-lip Španiel z Psychiatrického centra Praha měl přednášku o moderních zobrazovacích metodách v psychiatrii a pan doktor Rudolf Černý z Neurologické kliniky 2. lékařské fa-kulty UK o postižení nervového systému při zákeřné infekci HIV/AIDS.

Ve středu 14. března 2007 paní doktor-ka Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR sdělila informace o biorytmech. Po této přednášce z oboru chronobiologie pan docent Josef Vymazal z Nemocnice na Homolce hovořil o úloze a ukázal snímky zobrazovací metody funkční magnetické rezonance mozku.

Poslední den přednášek, ve čtvrtek 15. března 2007, pan profesor Josef Syka z Ústa-vu experimentální medicíny AV ČR hovořil o náhradách, tzv. neuroprotézách, sluchové a zrakové funkce, o plánech výzkumu do budoucnosti a pan profesor Eduard Zvěři-na z Neurochirurgické kliniky 3. lékařské fakulty UK, což je absolvent královéhradecké vojenské medicíny, pohovořil o nejnovějších možnostech operativy v neurochirurgii, o mikrochirurgii, operativě nádorů mostomo-zečkového koutu, jakým je např. neurinom VIII. hlavového nervu (nervus statoacusti-cus). Informace získané z těchto přednášek byly velmi přínosné.

Nprap. Libor Vašina,student 5. ročníku FVZ

V PŘÍŠTÍM ČÍSLE

SI PŘEČTETEReportáž o putování

studentů prvního ročníkuFVT za historií evropského

vojenství

Studenti, chcete s námi tvořituniverzitní časopis?

Zasílejte svoje příspěvky na nejrůznějšítémata. Podělte se o své zkušenosti.

17

HISTORIE

Pieta k výročíosvobození Ve čtvrtek 26. dubna 2007 se v jihomoravské metropoli uskutečnily pietní akty u příležitosti 62. výročí osvobození města Brna, a to na brněnském ústředním hřbitově a v kasárnách Univerzity obrany v Šumavské ulici.

Vzpomínkový akt na ústředním hřbitově se konal v dopoledních hodinách za účasti významných představitelů města Brna, Jihomoravského kraje, Univerzity obrany, Krajského vojenského velitelství Brno a dal-ších hostů. Za brněnskou radnici přišli uctít památku padlých v 2. světové válce primátor Roman Onderka, 1. náměstkyně primátora Barbora Javorová, tajemník magistrátu Pavel Loutocký a další představitelé statutárního města Brna. Pietního aktu se rovněž zúčast-nili zástupci Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Stanislavem Juránkem.

Za Univerzitu obrany Brno a také za velitelství posádky položil věnce u tří památ-níků zástupce rektora UO – velitel posádky Brno plukovník gšt. Josef Trojan s praporčicí Renatou Švandelkovou. Za Krajské vojenské velitelství přišli vzpomenout oběti války major Radek Kremiec, nadporučice Hana

Bézová a praporčík Juraj Domik. Pietní akt byl zakončen básní Milana Kundery a tóny naší státní hymny.

V odpoledních hodinách proběhlo v kasárnách Univerzity obrany na ulici Šu-mavská pietní shromáždění věnované 62. výročí osvobození města Brna. Shromáždění připravily Univerzita obrany, Společnost Ludvíka Svobody (SLS) a městská část Brno--Královo Pole.

K pomníku obětem 2. světové války kyti-ce položili rektor – velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban, starosta Králova Pole Ivan Kopečný, předsedkyně brněnské odbočky SLS Mája Dočkalová,

tajemník Generálního konzulátu Ruské fede-race v Brně Nikolaj Brjakin, ředitel Úrazové nemocnice v Brně Miloš Janeček, předsta-vitelé partnerských občanských sdružení – ČSOL, ČSBS a další zástupci vojenských útvarů v posádce Brno. Pietního aktu se vedle pozvaných hostů zúčastnili studenti a pedagogové Univerzity obrany.

V závěru pietního shromáždění vystou-pily pěvecký sbor studentů gymnázia Matyá-še Lercha a brněnské pěvecké seskupení tvo-řené renomovanými zpěváky Froso Tarasidu, Jiří Helán a Josef Hanák.

Prap. Renata Švandelková,Pavel Pazdera

Lidická tragédie po pětašedesáti letechKoncipoval-li Bohumil Prokůpek mul-

timediální expozici muzea lidické tragedie jako „svolávání všech obyvatel obce, mrtvých i živých“, chtěl upozornit především na to, že krutá událost vyhlazení obcí Lidice a Ležáky není jen dávnou, v oslavách komunistické-ho režimu téměř vyprázdněnou tragédií z doby německé, nacistické okupace, ale že se stala součástí kolektivní paměti českého obyvatelstva. Lidice byly exemplární a – jak historikové proti verzi nacistické propagandy přesvědčivě ukázali – ve skutečnosti naprosto mylně a lživě odůvodněnou reakcí na atentát na zastupujícího říšského protektora Rein-harda Heydricha, během níž byli 10. června 1942 povražděni mužští obyvatelé obce, ženy odvezeny do koncentračního tábora, děti přiděleni k rasovému přezkoumání, zda půjdou na převýchovu nebo do koncentrač-ního tábora. Lidice byly zapáleny a srovnány se zemí. Obec Ležáky, v jejíž blízkosti byla ukryta po dlouhé měsíce od počátku roku 1941 ilegální vysílačka Libuše, následovala Lidice v tragickém osudu o čtrnáct dní poz-ději. Brzy tomu bude již 65 let.

Protože byly obě tragické události in-strumentalizovány komunistickým režimem v rámci tzv. protifašistické ideologie, byla pietní vzpomínka na oběti nacistického tota-litního režimu po listopadových událostech 1989 paušálně a neprávem ztotožňována s komunistickým režimem a začala se po-malu vytrácet z veřejného prostoru. Více

než deset let zažíval těžké chvíle také lidický památník, který pro nedostatek fi nančních prostředků bez státní podpory stagnoval a chátral, až nakonec zanikl jeden z jeho skvos-tů – Růžový sad. Obrat nastal v roce 2001, kdy se započalo se všestrannou obnovou památníku. Lidice a Ležáky se tak navracejí na své místo v kolektivní paměti, tentokrát již bez ideologického zneužití.

Nejnověji se tragického tématu chopil také populární časopis literatury faktu „Přís-ně tajné!“, který se již po několik let snaží na-hlížet do „zákulisí historie“. Jeho texty vynika-jí lehkým, čtivým perem, přístupným nejširší veřejnosti. Také výběr témat naznačuje, že smyslem časopisu je otevřít historii co nejšir-šímu kruhu čtenářů. Časté jsou popisy bitev, válek, špionáží a skandálů. Nechybí však ani všední osudy historických osobností a osudy obyčejných lidí v neobyčejných historických událostech. Sympatické je, že do jednotlivých sešitů přispívají vedle známých publicistů rovněž přední historikové.

Nejnovější číslo časopisu se lidické tragé-dii věnuje jako zvláštní, monotematický spe-ciál pod názvem „Lidice! Očima pamětníků a autorů literatury faktu“. Spoluvydavatelem čísla o více než 25 příspěvcích se stal také již zmiňovaný Památník Lidice. Najdeme v něm například vedle dvou textů vydavatele časopisu Romana Cílka také články Václava Kurala, Roberta Kvačka, Miroslava Ivanova, Ivana Brože, Miloslava Moulise, Františka

Hanzlíka, Eduarda Stehlíka a dalších. Na malém pro-storu tak byl vy-tvořen různorodý koktejl příběhů a vzpomínek, které osvětlují nejenom vlastní akci likvidace Lidic, ale také její prehistorii a vliv na Benešovo di-plomatické úsilí o obnovu samostat-

ného československého státu. Zasloužený prostor dostal rovněž popis bouřlivého ohla-su, který lidické tragédie vyvolala po celém světě (např. v obou Amerikách se mnoho obcí přejmenovalo na Lidice), v neposlední řadě také mezi americkými Čechy a emi-granty. Sešitem se mihnou i postavy nacistic-kých katanů a jejich poválečné odsouzení na popravišti (např. popis posledních chvil K. H. Franka před popravou). Atmosféru podbar-vují dobové fotografi e, z nichž několik ještě nikdy nebylo publikováno. Byly zakoupeny teprve v lednu tohoto roku na veřejné aukci v Německu. Čtenáři pak možná utkví v paměti obraz příslušníků Říšské pracovní služby, určených k bourání domů, na němž se zdá, že pochodují k dokončení hrůzného aktu vymazání Lidic z povrchu zemského téměř s úsměvem.

Jiří Němec, K-109

18

Dálkové pochodyNa pátek 13. dubna 2007 naplánoval hlavní organizátor pochodů Ing. Jan Lidmila z Katedry vojenského managementu a taktiky FEM druhou, třicetikilometrovou etapu 6. ročníku dálkových pochodů.

Letos poprvé, po dohodě s námi „šlapa-či“, byly první dvě etapy navzájem prohozeny. Ve všech předchozích ročnících se vždy na podzim (zpravidla v říjnu) šla nejkratší etapa 25–30 km a v jarních měsících byly realizo-vány další etapy – 50, 75 a 100 km (zpravidla postupně od března do května). První jarní etapa byla po zimním lenošení vždy poměr-ně náročnou prověrkou fyzičky (mnohdy i psychické odolnosti). Proto to vyvzdorované letošní přehození prvních dvou etap. A tak, když se nás jaro zeptalo, cože jsme to my chodci-čekatelé dělali v zimě, mohli jsme v klidu zvídavému jaru odpovědět, že jsme si léčili bolístky po podzimní „padesátce“ a ukecávali jsme se na jarní „třicítku“.

Další změnou, kterou páteční „třicít-ka“ v porovnání s předchozími etapami prošla, bylo její pojmenování. Na počest vloni zesnulého vedoucího Katedry řízení zabezpečení boje FEM plk. doc. Ing. Zdeňka Mandovce, CSc. byla jarní „třicítka“ zorgani-zována jako „Memoriál Zdeňka Mandovce“. „Třicítka“ byla připravena v nádherných částech jižní Moravy (okolí Břeclavi, Lednice a Valtic), které byly oblíbenými místy Zdeňka Mandovce. Až na malé výjimky se pochodu zúčastnili všichni příslušníci katedry, které dříve Zdeněk Mandovec velel.

Pochody si stále hledají své místo na Slunci v myslích příslušníků Univerzity obrany. Na stálou partu „šlapačů“ se vždy nabalí pár nováčků, a tak i letos čítalo star-tovní pole něco málo přes třicet účastníků. Pro ty, kteří ještě váhají, je vhodné uvést, že se v žádném případě nejedná o nějaký závod a přepínání sil za každou cenu. Jde o společen-sko-sportovní událost, samozřejmě i s cílem něco si sám sobě dokázat (vždyť zejména pro nás ješitnější muže je život neustálým doka-zováním něčeho někomu, včetně sobě), ale zejména trochu se odreagovat od běžného každodenního shonu, poznat sebe a kolegy

Po kolejích za vítězstvímDivadelní soubor Dráček, dříve chlouba a vlajková loď zájmové umělecké činnosti naší vysoké školy, se poprvé po 24 letech vydal do světa bez její podpory. Staré pořekadlo o tom, že „herec má být chudý a hladový“, aby podal nejlepší výkon, se potvrdilo. Po kolejích, vlakem se vypravil Dráček předposlední březnový den do Žďáru nad Sázavou na „Pohádkový mlejnek“ – desátý ročník přehlídky amatérských divadel hrajících pro děti a mládež.

Uspět na přehlídce ve velké konkurenci není jen tak. Na všechna představení zhlíží přísným okem odborná porota, která vám ne-

odpustí nic. Vedle ní pak i porota dětská, která je neméně přísná a všímá si i toho, co odbor-níci přehlédnou. Zalíbit se divákům i oběma porotám, upoutat je a přesvědčit o kvalitách svého vystoupení není vůbec jednoduché. Di-vadlo Dráček se účastnilo přehlídky po sedmé, a i když získalo v minulých ročnících mnoho ocenění (za herecké výkony, hudbu, kostýmy, výtvarné řešení), zvítězit se mu podařilo až letos. A to s pohádkou kmenové autorky sou-boru Ziny Hoškové „Čert a Káča“.

Diváci v přeplněném Městském divadle mohli shlédnout příběh hubaté Káči a ma-lého čertíka Kleofáše, kterému se nakonec podaří přesvědčit všechny o tom, že je také pořádný čert. Sledovali s napětím, jak rázná Káča zpacifi kovala celé peklo, získala za že-nicha ovčáka Jíru a ještě pomohla kamarádce Marjánce zbavit se dotěrného pana správce, který nakonec skončil v pekle. Pohádkové téma se naplnilo, pracovitost a poctivost zví-tězila nad leností a zlem. Celý příběh oživily veselé písničky Svatopluka Kouřila s hudbou Vildy Lipolda a k jeho přitažlivosti přispělo i výtvarné řešené scény a kostýmů. Pohádka se líbila dětem i porotě, která ocenila za nej-lepší herecký výkon Květu Cebákovou za roli Kleofáše a Zinu Hoškovou za nejlepší drama-turgii. Největší radost měl samozřejmě celý soubor z hlavní ceny – velkého Skleněného mlýnku, který je nejen symbolem přehlídky, ale pro divadlo i oceněním nejlepšího výko-nu, který mu zajistil vítězství a doporučení na národní festival divadel v Rakovníku.

V rámci slavnostního vyhodnocení pře-hlídky, byla Zina Hošková oceněna „Zlatým odznakem Českého svazu ochotnických diva-del“ za dlouhodobou práci s dětmi a pro děti.

Svatopluk Kouřil

v jiném prostředí a poznat nádherná zákoutí naší hezké přírody. Navíc lze v kterékoli fázi pochodu přerušit týrání své tělesné schránky a od nebližšího kontrolního bodu se do cíle nechat pohodlně dovézt doprovodným vozi-dlem. Letos, při páteční „třicítce“, připravil Ing. Lidmila dva kontrolní body, vždy zhruba po třetinách trasy. Pár jedinců využilo mož-nosti přesunout se od druhého kontrolního bodu do cíle ve Valticích autobusem.

Kromě postavení opravdu nádherné trasy zabezpečil letos Ing. Lidmila i nadstandardní počasí. Všichni jsme se museli na trase cítit až zhýčkaně překrásnými místy, kterými jsme procházeli za stálého svitu sluníčka. Ta úžasná kombinace míst a počasí musela být někde domluvena, to nemohlo být jen tak, samo od sebe!

Jeden ze stálých „šlapačů“

19

V e l e t r ž n í V e l e t r ž n í o k é n k oo k é n k o

C o nabíz í výs tav iš tě v čer v nu

Auta a zvířataV titulku je defi nován program červ-

nových akcí na brněnském výstavišti, ale začněme auty. Úloha českých zemí je ve vývoji automobilizmu nezastupitelná. Inženýr Porsche vyřešil na počátku 20. století problém s dopravou děla plzeňské Škodovky určeného k dobývání pevností. Tehdejší motory byly slabé a tak vznikla benzinoelektrická trakce složená z tažné-ho vozidla a dvou vlečných. Tyto Be vlaky převzala i armáda 1. ČSR. Inženýr Led-winka projektoval Tatraplán. Vzduchem chlazený motor a torzní nápravy slavily spolu s Hanzelkou a Zikmundem světový úspěch. Využili ho vývozci Volkswagenu. Upozorňovali zájemce o Tatraplán, že jimi nabízený Brouk má stejného konstruktéra. Další nevyužitá příležitost pro českoslo-venský automobilový průmysl byl Minor a Tudor. V poválečných letech mohl jako malý vůz zaplavit Evropu. I dnes vzbuzuje respekt jeho spotřeba 5,6 l/100km.

Věnujme se však současnosti, kterou je možno uvidět od 9. do 14. června na Me-zinárodním veletrhu osobních automobilů Autosalon Brno 2007. Je zařazen do pres-tižního kalendáře autosalonů mezinárodní organizace výrobců automobilů O.I.C.A. Letošní ročník předchází automobilové premiéry nových vozů na evropském au-tosalonu v Ženevě a máme se tak možnost orientovat. Z luxusních cestovních vozů je to např. Audi A5 s motory FSI a TDI a nově vyvinutým podvozkem. Volkswagen Passat Blue Motion přes malou spotřebu dosahuje rychlosti 193 km/hod. Třetí generace je Golf Variant se spotřebou 5,2 l/100 km a Ford Mondeo třetí karosářské verze. BMV M3 Concept má novou kapo-

tu částečně s uhlíkovými kompozity. Peu-got 407 má nový ekologický motor výkonu 115 kW a s Citroenem C-Crosser stejný podvozek. Mercedes-Benz třídy C model C 220 má turbodiesel o výkonu 125 kW a spotřebu 5,5 l/100km. Hyundai i 30 bude vyjíždět ze slezských Nošovic a Suzuki S x 4 je rozšířen o kufr a motor 1.6 l má výkon 79 kW. O vyjmenovaných autech by se dalo psát mnohem podrobněji, ale nejlepší je jít se podívat.

Od 22. do 24. června lze na veletrhu vidět zvířata ve třech souběžně probíhají-cích akcích. Je to 11. mezinárodní výstava chovatelských a jezdeckých potřeb Propet. Vedle uvedeného sortimentu tam bude přehlídka drobných hlodavců, domácích mazlíčků jako zakrslí králíci a morčata. Dále 40. mezinárodní výstava psů Interca-nis a mezinárodní výstava koček Interfelis. V doprovodném programu vystoupí 28. června Eva Pilarová, která svůj vztah ke zvířatům demonstruje i v osobním životě. Žije s manželem a kocourem Lordem.

Dr. Vít Pospíšil

Lístky na veletrhStudenti, uvedené veletrhy můžete

navštívit za jednu korunu; jak? Nejpozději 7 dní před zahájením veletrhu (pozdější objednávky nebudou vyřízeny) si musíte u paní Jarmily Klučkové (Kounicova 65, kan-celář 112 ve 3. – rektorském – patře), telefo-nicky na 442732 anebo e-mailem na adresu jarmila.kluckova@unob.cz – což doporuču-jeme – objednat jmenovitě potřebný počet vstupenek. Nezapomeňte uvést hodnosti, učební skupinu a kdo si lístky přijde vy-zvednout (jeden vyzvedávající maximálně 10 lístků nebo pro jednu učební skupinu).

Nabídka knížky Humorem k pohoděHumorem k pohoděPravidelní čtenáři Listů Univerzity obrany

jistě znají docenta Jiřího Sedláka jako autora humorných příběhů z vojenského prostředí. Přes svůj požehnaný věk je pan docent stále ve své literární činnosti velice aktivní a nedávno mu v brněnském nakladatelství Šimon Ryšavý vyšla útlá knížečka Humorem k pohodě. Jedná se vlastně o prohloubenou a rozšířenou přednášku O humoru přednesenou před půldruhým rokem na Masarykově univerzitě. Není to však nějaký suchopárný výklad, ale čtivé a s nadhledem po-jaté pojednání s mnoha příklady, z nichž jsme mnohé již slyšeli, ale nikdo nám je nezařadil do systému a neukázal vztahy mezi nimi. Vedle slo-vesného humoru zde najdeme i pojednání o hu-moru ve výtvarné tvorbě, ale i v divadle, vědě a technice a samozřejmě i v doméně pana docenta – ve fi lozofi i. Odrostlí maturanti si mohou připo-menout, co od zkoušky dospělosti pozapomněli či o jaké poklady se připravili jen tím, že jim je škola zařadila do nenáviděného povinného

vzdělání. Ovšem vedle historie je zde mapována i žhavá současnost včetně humoru, na který jsme naříkali před pár týdny před televizní ob-razovkou. A kdyby snad přece jen někoho začalo humorné pojednání o humoru nudit, rozptýlí jej druhá polovina knihy, která v krátkých ukáz-kách vybírá z pokladnice světového humoru ty nejcennější diamanty. Jejich výběr mapuje profesní dráhu pana docenta: škola, vojna a kni-hovnictví, kde prožil dobu normalizace.

Ke čtenářům Listů Univerzity obrany se pan docent chce zachovat vstřícně, proto jim nabízí svoji humorologickou publikaci nikoli za 89 Kč jako knihkupci, ale za pouhých 60 Kč, čímž se vlastně vzdává autorského honoráře. Zájemci o ni se mohou obrátit na paní Jarmilu Klučkovou z oddělení vnějších vztahů UO, u které si knížku lze zakoupit (UO, Kounicova 65, kancelář č. 112, telefon 973442732, e-mail: jarmila.kluckova@unob.cz).

Redakce LUO

Středověk byl ovládán katolickou ideolo-gií – vážnou, bez humoru. Humor přesto pěs-tovali šašci a klauni na královských dvorech, masopustní masky prostého lidu, nejvíce však žáci (vysokoškoláci) ve svých latinských písních o pití, ženách, mniších, vládcích apod. Vojenský humor však v nich není, jen kritika vojáků: „Vojáky kdys stanovili,/ aby v klidu, míru žily/ vdovy a siroty malé,/ rovněž kněží. Oni ale/ pramále je ochraňují,/ plení, vraždí, zapalují./ Srdce jejich spíše tíhnou/ k zlu, a dobru se spíš vyhnou.“ (Středověké písně cechu žákovského, 1958, s. 182-3.) Podobně negativně se vyjádřili v roce 1605 Nathanaél Vodňanský z Uranova v knize Teatrum mundi minoris (2001, s. 109-116) a Jan Amos Komenský v roce 1623 v knize Labyrint světa a ráj srdce o stavu soldátském.

PhDr. Hana Bočková, Dr. z Filozofi cké fakulty MU mne však upozornila, že jakýs takýs středověký vojenský humor lze spat-řovat ve Staročeské Alexandreidě (napsal ji anonym na rozhraní 13. a 14. století jakoby oslavu Přemysla Otakara II., rovněž dobyva-tele). Naše ukázka z ní se týká korespondence mezi perským králem Dariem a makedon-ským králem Alexandrem. Darius ve svém prvním listě Alexandrovi píše jakoby svému sluhovi a přehnaně dítěti a posílá mu proto uzdu, měšec a míč: míč, že odpovídá jeho věku; měšec, kdyby upadl do chudoby; uzdu, aby se krotil. Alexandr mu odpověděl, že jako míč v ruce má v državě celý svět; měšec že z něho naplní; a uzdu že nasadí jemu.

A tak Darius k druhému listu Alexandrovi přiloží uzel máku – že má tolik vojáků, kolik je v uzlu makových zrnek (tisíckrát víc než Ale-xandr). Ať tedy zanechá chuti na jeho králov-ství, protože by mohl ztratit to svoje. Alexandr se do máku s chutí pustí a rozdá jej i svým Řekům, aby pobili tolik pohanů, kolik je zrnek máku. A pošle Dariovi uzlík pepře, že tak jako z pepře bude mu zle od Alexandrových vojá-ků, i když jich má málo. A Daria porazí.

Humornější se jeví až pětidílný burlesk-ně rozpustilý román Francoise Rabelaise z roku 1523 Gargantua a Pantagruel. Gargan-tua hned po narození řval „Pít, pít!“ a denně potřeboval mléko od 17 913 krav. Poslán na vychování do Paříže musel se záhy vrátit, aby pomohl otci v boji proti králi Pikrocholovi, jemuž rozboří hrad. Déšť dělových kulí směřujících na jeho hlavu považuje jen za dotěrný hmyz. Doma těch kulí vyčeše z vlasů spoustu. Podruhé osvobozuje otce ze země víl. Zpité nepřátelské vojsko v noci vyláká a pak je ohněm a povodní (způsobí ji tím, že se na ně vymočí) zničí. Jeho bojový druh Epistemon, který padl a dostal se do pekla, pak však oživl, vypravuje, že viděl v pekle Alexandra Velikého spravovat staré gatě a Kleopatru, jak prodávala cibuli. Gargantuův syn Pantagruel okupuje zemi Dipsodů. Když začne pršet, přikryje celé své vojsko vyplaze-ným jazykem. Autor přitom vejde jeho ústy dovnitř a žije tam jak ve velkém městě půl roku. – Rabelais ve svém románě (považova-ném za Iliadu a Odysseiu) přiřkne Gargantu-ovi i určitou velkorysost k přemoženým, zato však strhává nimbus z velikánů, ba naráží i na krále, kteří neumějí nic a nejsou k ničemu, leda k tomu, aby působili zlo ubohým pod-daným a sužovali celý svět válkou.

Plk. v.v. doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.

20

H I S T O R I E

Z historie nejstarších brněnských kasárenKasárna Šumavská

Jeden z mála dochovaných kasárenských objektů, který dodnes slouží Armá-dě České republiky, se nachází v Šumavské ulici a jeho historie je následující. Koncem 19. století byla rakousko-uherská armáda modernizována a potřebovala také nové objekty pro ubytování vojska. Proto zde byla začátkem 20. století po-stavena nová kasárna.

Nejstarší brněnská kasárna Staroměstská a Novoměstská se nacházela ve středu města v místě dnešního hotelu Internacional a byla obklopena městskými domy. To již nevyhovo-valo zde ubytovanému vojsku, které nemohlo v blízkém okolí provádět vojenská cvičení. Proto byla vybrána městská část Brno-Krá-lovo Pole, kde již existovala kasárna jízdy, dě-lostřelectva a výstrojní skladiště (na tehdejší Neugasse, dnešní Štefánikově ulici). Nedaleko se také nacházel vojenský barákový tábor (ulice Tábor) a přilehlé nezastavěné prostory sloužily jako vojenské cvičiště. V blízkosti byly také vojenské střelnice v Žabovřeskách a Králově Poli u kaple svatého Antonína, které navazovaly na vojenské cvičiště. Proto armáda v roce 1902 zakoupila od města za výstrojním skladištěm (postaveno roku 1867) volné par-cely a začala budovat nová kasárna, která byla roku 1904 zapsána do pozemkové knihy.

Objekt dostal čestný název „Kasárna císaře Františka Josefa I“ a nacházel se na rohu tehdejších ulic Radetzkygasse (dnešní Šumavská) a Prinz-Eugen-Strasse (dnešní Chodská ulice). V době Rakouska-Uherska zde byl hlavně dislokován pěší pluk arci-vévody Karla Štěpána č. 8 pod velením plk. Maxmiliána Bastla, jehož později vystřídal plk. August Mietzl. V době první světové vál-ky pluku velel také plk. Robert Trimmel. Do jmenovaného pluku rukovali hlavně občané města Brna a blízkého okolí. Krátkodobě zde byl také ubytován náhradní prapor kromě-řížského pěšího pluku arcivévody Karla č. 3. V době první světové války bylo ve štábní budově umístěno vojenské stavební oddělení a pobočka vídeňského referátu pro výkup měděného materiálu pro válečné účely.

Po skončení první světové války a vzniku Československé republiky zde byl do roku 1920 umístěn výše uvedený pěší pluk 8. V tomto roce došlo k reorganizaci nově vytvo-řené čs. armády a jmenovaný pluk byl přelo-žen do Novoměstských kasáren a na Špilberk. Jeho místo zaujal nově vytvořený pěší pluk 10, který vznikl sloučením 10. střeleckého

pluku ruských legií a domácího 14. střelecké-ho pluku (6. října 1920). Dne 21. ledna 1923 dostala kasárna čestný název „Masarykova“. Pluk převzal od svého legionářského před-chůdce čestný název „Jana Sladkého Koziny“ a prapor se stuhami a vyznamenáními. Nový prapor, kopie původního, byl pluku udělen 28. října 1928 jako dar města Brna.

Během první republiky veleli pluku níže jmenovaní důstojníci: plk. Antonín Mikuláš Číla (říjen 1920 až leden 1922), plk. Alois Böhm (leden až březen 1922), pplk. Antonín Baďura (březen 1922 až listopad 1926), pplk. Vladimír Jelínek (listopad až prosinec 1926), plk. gšt. Jan Šípek (prosinec 1926 až říjen 1927), plk. Antonín Baďura (říjen 1927 až prosinec 1929), plk. gšt. Mikuláš Doležal (pro-sinec 1929 až prosinec 1930), plk. Václav Hla-důvka (prosinec 1930 až únor 1934), plk. Th e-odor Dvořák (únor až srpen 1934), plk. Václav Hladůvka (od srpna 1934 do okupace).

V době mnichovské krize byl pluk mobilizován k obraně republiky a nasazen v hlavním obraném postavení východně od Hrušovan, Mikulova a Břeclavi, kde obsadil pohraniční pevnosti. Po německé okupaci zbytku republiky 15. března 1939 obsadil kasárna německý wehrmacht. Jižní Morava byla obsazena vojskovou skupinou 5 pod velením generála W. Lista a XVIII. armád-ním sborem pod velením generála E. Beyera. Brno bylo okupováno 45. pěší divizí pod velením genmjr. Materny a 2. tankovou divizí genpor. Veiela. Čs. vojsko muselo po krátko-dobé internaci kasárna opustit a ofi ciální zá-bor kasáren proběhl 12. července 1939, další úřední převod na majetek Velkoněmecké říše se stal dne 8. října 1941.

Podle osobních vzpomínek tehdejšího důstojnického čekatele, dnešního dvorní-ho rady N. Hinterstoisera z Zell am See v Rakousku, byl v kasárnách dislokován výcvikový prapor pěšího pluku 134/I Říš-ského granátnického pluku Hoch – und Deutschmeister. Tento starorakouský pluk s tradicí sahající až do 17. století byl po an-šlusu Rakouska včleněn do německé armády. Pluk se v roce 1942 v rámci 44. pěší divize dostal do obklíčení v staligradském kotli a byl zde zdecimován. Podle písemné výpo-vědi jmenovaného důstojníka, který sloužil v Brně v roce 1944, nesly kasárna jméno Adolfa Hitlera. On sám byl přidělen jako školitel k 4. četě těžkých kulometů a jeho podřízenými byli muži z rakouského Bur-genlandu. Pro zajímavost při cestě do Brna většina z nich jela poprvé vlakem a ve městě poprvé uviděli tramvaj.

Po osvobození Brna Rudou armádou přebírá čs. armáda objekt, který je 8. květ-na 1946 převeden na vojenskou správu. Dalším mezníkem je vznik Vojenské tech-nické akademie (VTA) 15. července 1951. Prvním velitelem akademie se stal div. gen. Bohumír Lomský a jmenovaná kasárna využívala akademie k výcviku a ubytování posluchačů.

Dne 2. července 1962 jsou kasárna převedena na Ministerstvo obrany a dále plní svoji funkci pro Vojenskou akademii. Od 1. září 2004 je objekt nadále využíván pro vojenské školství, a to nově vzniklou Univerzitou obrany. Tím je zachován jako více než sto let stará památka vojenského stavitelství.

Vlastimil Schildberger, ml.

Masarykovy kasárna 10. pěšího pluku na dnešní Šumavské ulici

Uči

tel v

yklá

dá: P

řed

pade

sáti

lety

nee

xist

oval

a je

ště

řada

věc

í, ja

ko n

apří

klad

tele

vize

. Jm

enuj

te m

i něj

aký

dalš

í pří

klad

! Jan

ička

:Vyhrajte superfilm na DVD!

Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. června 2007.Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu:listy@unob.czDva výherce odměníme českým fi lmem na DVD.Výherci z č. 8 jsou Zdeňka Otřísalová a Jana Klonová.

Šance pro dva čtenáře

Vojenský historický ústav Prahaa Univerzita obranyvás zvou na výstavu

„Armádní generál Ing. Alois Eliáš – Příběh vlastence“

Termín: 12. června až 27. července 2007Otevřeno: pondělí až pátek8.00 – 18.00 hodin

Vernisáž se koná 12. 6. 2007ve 14.30 hodin

Univerzita obranyKounicova 44Brno

LISTYUNIVERZITY

OBRANY

květen 2007

NĚ

CO

MÁ

LO O

ZB

RA

NÍC

H I

MU

NIC

IČs. automatické zbraně vzniklé kolem roku 1960

Na přelomu 50. a 60. let 20. století vzniklo v Československu několik malorážových automatických zbraní, které odpovídaly tehdejším moderním pohledům a požadavkům. Potvrzuje to i skutečnost, že se tyto zbraně udržely ve výzbroji armády až do současnosti. Za pozornost v tomto směru stojí i to, že v období členství Československa v organizaci Varšavské smlouvy byla naše armáda jediná, která byla vyzbrojena zbraněmi, jejichž původ byl jak z hlediska vývoje, tak i výroby náš – domácí. Armády ostatních členských států Varšavské smlouvy byly vyzbrojeny obdobnými zbraněmi sovětskými ať již dováženými nebo licenčně vyráběnými.

Tato skupina čs. zbraní zahrnovala: 7,62 mm automatickou pušku vz. 58 (ofi ciálně dosud nazvanou „samopal vz. 58“ – jde o nesprávný název, protože samopal je zbraň konstruovaná na pistolové náboje), 7,62 mm univerzální kulomet vz. 59, 7,65 mm samopal vz. 61Škorpion a 30 mm protiletadlový dvojkanón vz 53/59. Univerzální kulomet vz. 59 byl zmíněn v únorovém čísle tohoto časopisu. Proto je tato část našeho seriálu zaměřena na zbývající tři zbraně.

7,62 mm automatická puška vz. 58 (obr. 1), oproti dříve konstruovaným

pušky zabezpečují plyny odebrané z vývrtu hlavně do plynového válce, v němž působením na píst urychlují závěrový mechanismus. Mezi ostatními puškami této kategorie si naše puška udržuje přední místo především pro svou nízkou hmotnost 3,1 kg (bez nábojů) a pro velmi dobrou přesnost střelby. Velké většině čtenářů je puška vz. 58 známá a není tedy třeba ji podrobně popisovat.

7,65 mm samopal vz. 61 Škorpion (obr. 2) je zbraní, která v sobě spojuje konstrukční rysy dřívějších samopalů (konstruovaných na pistolové náboje a masově používané během 2. světové války i v poválečném období) s některými novými prvky s cílem vytvořit malou a přesnou automatickou zbraň. Automatickou činnost zabezpečují plyny působící z vývrtu hlavně přes nábojnici na neuzamčený závěr jako u běžných samopalů. Oproti nim však ke spuštění

dochází při přední poloze závěru, tedy obdobně jako u pušky vz. 58 s tím rozdílem, že kladívko před nárazem na úderník koná rotační pohyb. Aby hmotnost i rozměry samopalu byly co nejmenší, je v mechanismu samopalu doplněn snižovač kadence. Bez něj by totiž byla v důsledku lehkého závěru kadence příliš vysoká. Jeho podstatou je závaží pohybující se na pružině v příčném svislém směru oproti závěru. V zadní poloze závěr nárazem urychlí závaží směrem dolů a

opakovacím puškám řešeným ne výkonný puškový náboj, byla konstruovaná na zkrácený puškový náboj vz. 43 sovětského původu. Nahradila dřívější 7,62 mm samonabíjecí pušky vz. 52 a vz. 52/57 a také 7,62 mm samopaly vz. 24/26 konstruované na sovětský pistolový náboj. Je to plně automatická zbraň s možností střílet dávkami i jednotlivými ranami. Spoušťový a bicí mechanismus je řešen pro spouštění při přední poloze závěru (před spuštěním je náboj v nábojové komoře, závěr je uzamčen a bicí pružina přímoběžného kladívka je stlačena). Tato koncepce umožňuje přesnou střelbu jednotlivými ranami. Pro střelbu dávkami je mechanismus doplněn automatickou spouští, která vypouští kladívko vždy po uzamčení závěru. Automatickou činnost

obr. 2

obr. 1

obr. 3

zachytí se na pomocném záchytu. Závaží pak při svém návratu vypustí závěr. Čas pohybu závaží tak prodlouží dobu mezi dvěma výstřely, tedy sníží kadenci. Tato zbraň tak vrazně vyniká velmi malými rozměry a nízkou hmotností (1,28 kg bez zásobníku a se zásobníkem a 20 náboji 1,55 kg), velmi dobrou přesností střelby jednotlivými ranami a dále mohutností palby v dávkách.

30 mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59 (obr. 3) byl v době svého vzniku moderním bojovým prostředkem. Vznikl umístěním předcházejícího vlečeného dvojkanónu (se čtyřkolovým podvozkem) označeného jako vz. 53 na pancéřovaný automobil Praga V3S po určitém konstrukčním zdokonalení kanónu. Jednalo se tedy o samohybný bojový prostředek, jaký dosud čs. armáda neměla. Každý kanón s klínovým závěrem využíval pro automatickou funkci pohon odběrem plynů z hlavně při odpalování za předkluzu hlavně (pro snížení zpětného účinku střelby). Skříňový zásobník každého kanónu obsahoval 50 nábojů.

Lafetace byla vybavena motorickým náměrovým a odměrovým mechanismem. Plynulost udílení odměru i odměru zajišťovaly mechanické kulové variátory. Tento bojový prostředek je vyřazován z AČR proto, že končí životnost kanónu i vozidla a také proto, že na PL zbraň jsou v současné době kladené nové náročnější požadavky.

Závěrem lze tedy konstatovat, že popsané historické období lze označit z hlediska našich malorážových automatických zbraní za významné. Příště se zaměříme na novinky naznačující perspektivy této bojové techniky.

Prof. Ing. Lubomír POPELÍNSKÝ, DrSc.