Neziskový sektor „veřejný“

média, církve, odbory, komory, akademická sféra,...

• neziskové?

• nevládní?

• veřejnoprávní?

(příklady ze sociální či kulturní oblasti)

hlavní typy

primárně:• církve • odbory• profesní komory • veřejnoprávní média• AV ČR

na okraj:• armáda a policie• zdravotnictví• školství• sociální služby• ostatní kulturní

zařízení

postavení církví

• (1) Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným• sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech

spojených• s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství• a o vytváření k tomu určených institucí.

• (2) Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo• protináboženskou činnost.

• (3) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti,• zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své• duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých• předpisů nezávisle na státních orgánech.

Překážky vzniku a působení církví

• jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost občanů, ohrožuje demokratické základy státu, jeho suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a

• a) je v rozporu s ochranou veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, principy lidskosti a snášenlivosti a bezpečnosti občanů,

• b) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, rozněcuje nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporuje násilí nebo porušování právních předpisů,

• c) omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický a fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému a ekonomickému poškozování těchto osob a jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých a omezování jejich práva na vzdělání, zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo

• d) je utajována vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve nebo náboženské společnosti působící mimo území České republiky.

RegistraceCírkev a náboženská společnost se registrací

stává právnickou osobou Registrovaná církev a náboženská společnost

může k plnění svého poslání zejménaa) vyučovat a vychovávat své duchovní i laické

pracovníky ve vlastních školách a jiných zařízeních i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách za podmínek podle

zvláštních právních předpisů,b) získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle

tohoto zákona.

Podmínky registracepřípravný výbor, zápis o založení, podpisy 300 zletilých občanů

ČR nebo cizinců s trvalým pobytem hlásících se k této církvi a základní dokument

1. název, sídlo a základní charakteristika církve, jejího učení a poslání,

2. označení orgánu církve, který jedná jejím jménem (včetně způsobu jeho ustavování a odvolávání, délky funkčního období jeho členů a jejich osobních údajů

3. organizační struktura, typy orgánů a jiných institucí s vyznačením těch, které mají být církevními právnickými osobami, způsob jejich ustavování a rušení (...)

4. způsob ustavování a odvolávání duchovních,5. způsob schvalování základního dokumentu a jeho změn,6. začlenění do struktur církve a náboženské společnosti mimo

ČR, 7. zásady hospodaření8. práva a povinnosti osob hlásících se k církvi.

Apoštolská církev Federace židovských obcí v České republice

Bratrská jednota baptistů (!!) Jednota bratrská

Církev adventistů sedmého dne (!) Křesťanské sbory

Církev bratrskáLuterská evangelická církev a. v. v České republice

Církev československá husitskáMezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice

Náboženská společnost českých unitářů

Církev Křesťanská společenství Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

Církev řeckokatolická Novoapoštolská církev v ČR

Církev římskokatolická Obec křesťanů v České republice

Česká hinduistická náboženská společnost Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangelickáSlezská církev evangelická augsburského vyznání

Evangelická církev augsburského vyznání v České republice

Starokatolická církev v ČR

Evangelická církev metodistická Ústředí muslimských obcí

Zvláštní právaa) vyučovat náboženství na státních školách,

b) konat duchovenskou službu v ozbrojených silách ČR, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova,

c) být financována podle zvláštního právního předpisu,

d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky,

e) zřizovat církevní školy,

případněf) zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem

zpovědního tajemství (nebo podobného), je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin.

podmínky pro zvláštní práva

1. registrace a výroční zprávy aspoň 10 let2.plnění závazků vůči státu a třetím osobám3.podpisy alespoň 1 promile obyvatel České

republiky podle posledního sčítání lidu, hlásících se k této církvi

4.případně potvrzení, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.

Hospodaření církví – zákon č. 218/1949 (!) Sb.

Stát poskytuje registrovaným církvím, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, stanovenou úhradu osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci církví v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních.

přesněji řečeno...

Pro financování církví jsou ve státním rozpočtu každoročně schvalovány finanční prostředky na:

1. platy a pojistné duchovních2. platy a pojistné administrativy

3. věcné náklady

4. údržbu církevního majetku

Kritériem pro rozdělování těchto prostředků je od roku 2000 počet duchovních jednotlivých církví.

Církev římskokatolická celkem (z toho ČBK 17, mužské řády 37 a ženské řády 56) 2 619

Českobratrská církev evangelická 246

Církev československá husitská 375

Pravoslavná církev v českých zemích 148

Apoštolská církev 142

Církev bratrská 87

Církev řeckokatolická 37

Jednota bratrská 64

Luterská evangelická církev a.v. v ČR 13

Starokatolická církev v ČR 34

Federace židovských obcí v ČR 37

Náboženská společnost českých unitářů 3

CELKEM 3 939

§§ 11 a 12

Zánik závazků (1) Veškerý soukromý a veřejný patronát nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy přechází na stát. (2) Veškeré závazky přispívat na účely církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů, opírající se o patronát nebo o jiné právní důvody nebo dlouhodobé zvyklosti, zanikají s výjimkou závazků členů církví a náboženských společností, vyplývajících ze zřízení státem schválených.

Učiliště pro výchovu duchovních Stát vydržuje učiliště a ústavy pro výchovu duchovních.

Odbory

hlavní poslání: obhajoba hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců

vesměs uznávány významná součást občanské společnosti. Historie: dlouholetý boj za důstojné pracovní podmínky zaměstnanců, zejména pokud jde o pracovní dobu, právo na placenou dovolenou, mzdy apod.

• Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců (tedy i odborově neorganizovaných) se zaměstnavatelem. Kolektivní smlouvy jsou nejen významným nástrojem pro úpravu pracovních a mzdových podmínek, ale zaručují zaměstnavateli po dobu platnosti kolektivní smlouvy sociální smír – pokud je kolektivní smlouva uzavřena, nemohou zaměstnanci stávkovat.

• Právo zaměstnanců na informace a projednání se realizuje prostřednictvím odborových organizací nebo rad zaměstnanců.

Odbory – sdružení zaměstnanců k prosazování jejich zájmů. Jinými slovy, aby vahou své kolektivní síly vyrovnávali ekonomicky nerovnou pozici mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jsou pro tyto účely vybaveny pravomocemi, které jsou obsaženy v zákoníku práce.

Zaměstnavatel je v zásadě v pozici ekonomicky silnějšího subjektu, který si může klást podmínky, neboť má k dispozici zejména výrobní prostředky.

• Historické důvody - ROH a jeho postavení v NF ČSSR. Právním nástupcem ROH je Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů – občanské sdružení!

• Po 1989 – málo zkušeností (?), těžké začátky ve vztahu k vládě v 90. letech. Celkově ale sociální smír (v mezinárodním srovnání výrazný).

• Dnes „Chce to více odvážných odborových funkcionářů na všech úrovních.“

• Vytlačování odborů z podniků.• Ochrana odborových funkcionářů před

propuštěním.• Sociální smír v posledních

Autorita odborů ve společnosti?

Právní základ – zákoník práceOdborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně

kolektivního vyjednávání.Zaměstnavatel informuje příslušný odborový orgán zejména o vývoji

mezd, platů, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin.

Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem zejménaa) ekonomickou situaci zaměstnavatele,b) normování práce,c) změny organizace práce,d) systém hodnocení a odměňování zaměstnanců,e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců,f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb,g) další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců,

(5) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým orgánům potřebné informace.

Struktura

• konfederace/asociace – svazy – ZO nebo individuální členství

• ČMKOS – 33 svazů, cca 11 000 ZO, cca 600 000 lidí

• též ASO (13 svazů), KUK, KOK, OSČMS a Rovnost

• cca 15-20 samostatných svazů

• několik samostatných organizací

hlavní pole působnosti ČMKOS

Z návrhu nového Zákoníku práce• Ruší 58 předpisů a nahrazuje několik zákonů. • Zavádí nový princip vztahů mezi zaměstnanci a

zaměstnavateli: "co zákon nezakazuje, je povoleno". • U firem do deseti zaměstnanců se snižuje rozsah

zákonných povinností zaměstnatele (například v poskytování informací).

• Zavádí "konto pracovní doby". Firmy (i bez odborů) budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu.

• Sjednocuje výpovědní dobu na dva měsíce (nyní je u organizačních důvodů zaměstnavatele i tříměsíční).

•  Nezahrnuje už nástroje k zabezpečování plné zaměstnanosti (překážky při rozvázání poměru). Zaměstnavatel nebude muset u výpovědi z organizačních důvodů pracovníkovi hledat nové místo.

•  Možnost rozvázat pracovní poměr ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů za odstupné.

Komory – sdružení podnikatelů/ zaměstnavatelů

Zřízené zákonem nebo ze zákona:S povinným členstvím:– lékařské, stomatologická a lékárnická– advokátní– daňových poradců– veterinárních lékařů (mimo MO a MV)– architektů – autorizovaných inženýrů a techniků činných ve

výstavbě– notářská– auditorůS nepovinným členstvím:- Hospodářská komora a Agrární komora

Hospodářská komora ČR• zřízena zákonem č.301/1992 Sb., cca 14 000 členů • k podpoře podnikatelských aktivit, k prosazování a

ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů• v zemědělství, potravinářství a lesnictví „sesterská“

Agrární komora ČR• členství: každá právnická nebo fyzická osoba zapsaná

v obchodním rejstříku nebo vlastnící živnostenský list. JHK: „po odsouhlasení přijetí za člena představenstvem“.

• dvojí struktura (oborová –mnoho desítek- a regionální)• členství zpočátku povinné, teď dobrovolné, neprosazen

návrh na povinnou registraci (a poplatky!)• ne velké korporace, ty ve Svazu průmyslu a dopravy

Komory v rámci své působnosti zejména• poskytují svým členům poradenské a konzultační

služby,• vydávají vyjádření, osvědčení a odborná stanoviska,• organizují vzdělávací činnost a spolupracují s orgány

státní správy v zajišťování informovanosti, profesního vzdělávání a rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti,

• zabezpečují propagaci členů a šíření informací o jejich podnikatelské činnosti,

• dbají, aby členové vykonávali podnikatelskou činnost odborně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

• navazují a rozvíjejí styky s komorami v zahraničí, vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace,

• zřizují stálé smírčí komise k předcházení obchodním sporům mezi svými členy.

legislativa

§ 23 ZP: Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů.

HK ČR povinným připomínkovým místem na základě usnesení vlády č. 1072 ze dne 3. listopadu 2004 (novela LRV)

Veřejnoprávní média

duální systém

• RRTV

• ČT

• ČRo

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

• zřízena zákonem č. 231/2001 Sb. jako správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

• dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a dbá na jeho obsahovou nezávislost.

Působnost RRTVdohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a

podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence včetně regulace reklamy,

• uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání • upozorňuje provozovatele vysílání na porušení

povinností, stanoví mu lhůtu k nápravě • ukládá sankce • zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním

úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro vysílání

• stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání

• předkládá Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti vysílání

Členové RRTVJméno Navrhl klub

Pavla GOMBA US-DEU

Alena MACKOVÁ ODS

Eva KANTŮRKOV

ÁČSSD

Petr KOLÁŘ KDU-ČSL

Jan KOSTRHUN ČSSD

Dalibor MATULKA KSČM

Daniel NOVÁK KSČM

Irena ONDROVÁ ODS

František PEJŘIL ODS

Petr POSPÍCHAL ČSSD

Jiří ŠENKÝŘ KDU-ČSL

Katarína VACULÍKOVÁ ČSSD

Václav ŽÁK ČSSD

ČESKÁ TELEVIZE• Zřízena ke dni 1. ledna 1992 zákonem o České televizi

jako televize veřejné služby  • Statutární orgán generální ředitel jmenovaný Radou

České televize na šestileté období   • Kontrolní orgán Rada České televize (15 členů) volená

Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na 6 let, s dvouletou obměnou jedné třetiny členů  

• Organizační části ČT v Praze, Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava  

• Hospodaření samostatný subjekt nezávislý na státním rozpočtu  

• Financování z televizních poplatků a zákonem vymezené podnikatelské činnosti (reklama, sponzoring - doplňkový zdroj příjmů)  

Poslání: • poskytovat objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a

všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, • přispívat k právnímu vědomí obyvatel ČR• vytvářet a šířit programy a poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro

všechny skupiny obyvatel – se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení,

kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví

– tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů

– s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti

• rozvíjet kulturní identitu obyvatel ČR včetně národnostních nebo etnických menšin.

Poslání naplňuje ČT zejména tím, že • provozuje vysílání na dvou celoplošných vysílacích okruzích• zřizuje síť vlastních zpravodajů• vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti

národního kulturního bohatství.

RADA ČESKÉ TELEVIZE

• je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize.

• Rada ČT má patnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

Do působnosti Rady náleží: • jmenovat a odvolávat generálního ředitele (a určovat mu mzdu) a na

jeho návrh ředitele televizních studií České televize• schvalovat rozpočet a závěrečný účet ČT• schvalovat na návrh generálního ředitele Statut ČT• předkládat PS P ČR ke schválení Kodex ČT • dohlížet na plnění úkolů veřejné služby. RČT předkládá PS P ČR výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČT. Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají PS P ČR organizace a

sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Členové Rady jsou voleni na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Členství v Radě je neslučitelné s jakoukoli funkcí ve veřejné správě ani v politických stranách, společenských organizacích a občanských sdruženích.

Jednání RČT jsou veřejná.Rada ČT projednává podněty a připomínky k činnosti České televize,

které na její adresu docházejí. Ze zákona je Rada ČT povinna řešit stížnosti na generálního ředitele České televize.

Helena Fibingerová

Alena Svobodová

Jiří Baumruk

Prof. Ing.Arch. Bohumil Fanta,CSc.

Milan Badal

Dobromil Dvořák

Ing. Milan Horálek, CSc.

JUDr. Zdena Hůlová

MUDr. Jiří Presl

Mgr. Jan Prokeš

Jana ŠilerováPetr UhlPhDr. Jiří Voráč, Ph.D.

Český rozhlas

• naprosto analogicky k ČT

AV ČR• historické peripetie (KČSN, ČAVU/SPNVUL, ČSAV, US

ČR)• 55, 6200• vl. zákon 283/1992 Sb. a kapitola v rozpočtu, donedávna

v zásadě samospráva• přelom: zákon o VVI č. 341/2005 Sb. – i resortní

výzkumné ústavy (příprava: zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje

• teď: AV ČR co organizační složka státu– pracoviště (ústavy co VVI)– orgány:

• Akademický sněm• Akademická rada a její předsednictvo,• předseda Akademie• Vědecká rada Akademie.

• Učená společnost ČR (občanské sdružení) – podpora a reprezentace ze zákona (?!)