8
Řada první, číslo čtvrté. V Římě, v srpnu 1951. "Na 20. srpen připadá úmrtní den blah. Pia X.- dies natalis. Protože je tento den již obsazen jiným svát- kem, bylo liturgické officium bl.Pia X. přeneseno na nejbližší volný den, 3. září. Bude se slavit zatím Řím. Mše sv. a officium z Commune Summorum Pontifi- cum s vlastní orací a s vlastními lekcemi." NEJSOU PROZŘETELNOSTNÍ LIDÉ, JSOU LIDÉ, KTERÝCH PROZŘETELNOST POUŽÍVÁ Tato slova napsal Saint-Beuve a mohla by se říci o blah. Piu X. Pro- zřetelnost Boží vede sice Církev neustále, ale naše oči přece jen o- slní náhlá záře víc než světlo, na ktere jsme si už zvykli. A tak mu- síme děkovat Bohu za to, že dal své Církvi v posledních létech tako- vou záři v osobě Pia X. Zřetelným rysem duchovní podoby Pia X. je jeho prostota. Mnoho histo- rek ze života Pia X. to dokazuje. Křesťanská prostota má ovšem hlu- boký a bohatý obsah a vznešenost. Není to naivnost: stojí na konci duchovního úsilí, je to triumf víry a lásky v našem usuzování a nání; odhaluje tvář věcí v jejichpravémvýznamupředBohem;nadsple- titostí lidských snah a cest vidí nit prozřetelnosti Boží; jen prosto- tě je dáno působit mocně na obnovu světa. Blah. Pius X. měl takovou pro lidské společnosti ničím jiným než služebníkem Božím.Prohlašujeme,že náš jediný cíl je obnovit všechno v Kristu." Tak psal ve své první encyklice. Prostota mu dala světlo:viděl nemoc světa v její pravé podobě:"člo- věkbyl postaven na místo Boha" - a viděl také jediný lék: Krista. Prostota mu dala velikou důvěru: Církev má svůj nadpřirozený cíl, a proto také svou vlastní aktivitu, a nemůže napodobovat politiku sy- nů světa - hle, Katolická akce. Církev je strážkyně zjevení a nedá je míchat s bludnými filosofiemi - hle, protimodernistická encyklika. A konečně, Církev má zdroj života pro své děti: je to stále Kristus, přítomný v Eucharistii. Tak ukázal blah. Pius X. nabožskouautono- mii Církve.Tehdy to snad všechno jasné ne Kristových je bláznovstvím v očích světa. Dnes však vidíme, kde j prameny proudů, z nichž pijeme. ben Beatifikace Pia X. je pro nás povzbuz nejistoty a všeho tápání. Snad vývoj doby ještě více ukáže, co zname- ná pro duchovní život naší doby tento papež, který spojil základ hlu- boké lidské pokory a prostoty ží.Bylceleobrácenke kněžím a byl především ka. Byl přísný, když mluvil ke svým kněžím, protože chtěl, aby kněz setrvával v největší blízkosti MENTIS VESTRAE......Pro měsíční duchovni obnovu

NEJSOU PROZŘETELNOSTN LIDÉÍ , JSOU LIDÉ ...scriptum.cz/soubory/scriptum/vinculum/vinculum_rada-01...DUCH VÍRY. - Víme jistě ž,e duch.vír jey základem J.e pro nás zvláštním

Embed Size (px)

Citation preview

Řada první, číslo čtvrté. V Římě, v srpnu 1951.

"Na 20. srpen připadá úmrtní den blah. Pia X.- dies natalis. Protože je tento den již obsazen jiným svát-kem, bylo liturgické officium bl.Pia X. přeneseno na nejbližší volný den, 3. září. Bude se slavit zatím

v diecésích,kde sám žil,Treviso, Mantova, Benátky a Řím. Mše sv. a officium z Commune Summorum Pontifi-cum s vlastní orací a s vlastními lekcemi." /Il Quotidiano, 4.8.1951/

NEJSOU PROZŘETELNOSTNÍ LIDÉ, JSOU LIDÉ, KTERÝCH PROZŘETELNOST POUŽÍVÁ Tato slova napsal Saint-Beuve a mohla by se říci o blah. Piu X. Pro-zřetelnost Boží vede sice Církev neustále, ale naše oči přece jen o-slní náhlá záře víc než světlo, na ktere jsme si už zvykli. A tak mu-síme děkovat Bohu za to, že dal své Církvi v posledních létech tako-vou záři v osobě Pia X. Zřetelným rysem duchovní podoby Pia X. je jeho prostota. Mnoho histo-rek ze života Pia X. to dokazuje. Křesťanská prostota má ovšem hlu-boký a bohatý obsah a vznešenost. Není to naivnost: stojí na konci duchovního úsilí, je to triumf víry a lásky v našem usuzování a jed-nání; odhaluje tvář věcí v jejich pravém významu před Bohem; nad sple-titostí lidských snah a cest vidí nit prozřetelnosti Boží; jen prosto-tě je dáno působit mocně na obnovu světa.

Blah. Pius X. měl takovou prostou a mocnou víru:"Nebudeme uprostřed lidské společnosti ničím jiným než služebníkem Božím.Prohlašujeme,že náš jediný cíl je obnovit všechno v Kristu." Tak psal ve své první encyklice. Prostota mu dala světlo:viděl nemoc světa v její pravé podobě:"člo-věk byl postaven na místo Boha" - a viděl také jediný lék: Krista. Prostota mu dala velikou důvěru: Církev má svůj nadpřirozený cíl, a proto také svou vlastní aktivitu, a nemůže napodobovat politiku sy-nů světa - hle, Katolická akce. Církev je strážkyně zjevení a nedá je míchat s bludnými filosofiemi - hle, protimodernistická encyklika. A konečně, Církev má zdroj života pro své děti: je to stále Kristus, přítomný v Eucharistii. Tak ukázal blah. Pius X. na božskou autono-

mii Církve.Tehdy to snad všechno jasné nebylo, vždyť prostota přátel Kristových je bláznovstvím v očích světa. Dnes však vidíme, kde jsou prameny proudů, z nichž pijeme. ben

Beatifikace Pia X. je pro nás povzbuzením, které nás má uchránit vší nejistoty a všeho tápání. Snad vývoj doby ještě více ukáže, co zname-ná pro duchovní život naší doby tento papež, který spojil základ hlu-

boké lidské pokory a prostoty s nejvyššími požadavky víry a lásky Bo-ží. Byl cele obrácen ke kněžím a byl především knězem v podobě člově-

ka. Byl přísný, když mluvil ke svým kněžím, protože chtěl, aby kněz setrvával v největší blízkosti Boží a byl jen láska k duším a malič-

RENOVAMINI SPIRITU MENTIS VESTRAE......Pro měsíční duchovni obnovu

VINCULUM I,4 -2- SRPEN 1951 kým. Jeho duchovní obraz je směrnice, která nikdy neztratí na účin-nosti a která nám vždy stejnou silou bude připomínat přednost nadpři-rozeného v životě kněze, přednost VÍRY, MODLITBY, LÁSKY A OBĚTI. Zamysleme se nad těmito základními požadavky nadpřirozeného života kněze.

1.- DUCH VÍRY. - Víme jistě, že duch.víry je základem. Je pro nás zvláštním příkazem v době, která se zatvrdila v přirozených hodnotách a připravuje tak nebezpečné zvraty a odpady. Jak velká povinnost kně-ze, aby byl živým obrazem nadpřirozena v době nejistot! Z theologie víme, že lze ve víře pochybit "per defectum" i "per excessum". Sama víra jako božská ctnost může jen růst a mohutnět. Kristus Pán nazna-čil, že nemá znát mezí, a učinil ji v životě svých apoštolů božským příkazem:"Habete fidem Lei!"/Marc.11,22/ Svou kněžskou víru živíme kněžskou modlitbou. Bez ducha víry a modlitby nebudou mít naše slova žádnou účinnost. Již z první věty kázání poznají věřící, zda jsme či nejsme muži modlitby. Vše ostatní je pouze komentářem této první prav-dy, kterou jsme vyslovili. Bez víry se budeme marně dávat a Bůh ne-přijme naše oběti. Jen víra dá živnou pudu a pravou účinnost našim slovům a námahám. Práce sama nedá nic naší víře. Ukáže jen, jak hlu-boké byly její kořeny.

2.- DŮVĚRA.- Je vlastností víry, že ústí v druhou božskou ctnost,v o-čekávání božské pomoci tam, kde nestačí lidské síly, v důvěru. Víme, že Kristus Pán byl nejštědřejší ve své božské pomoci, když viděl to-hoto ducha vše očekávající důvěry. "Omnia possibilia sunt credenti." /Marc. 9,22/. Zdá se, že nikdy nejsou tak tvrdé jeho výtky učedníkům, jako když se shledává s nedostatkem důvěry v moc jeho božské lásky. "Quomodo nondum intelligitis?"/Marc. 8,21/. Jak je nám potřebný tento duch důvěry, máme-li předcházet a vést druhé. Bůh přehlédl zásluhy Mojžíšovy za dlouhé cesty pouští a neprominul mu trest za jediný hřích nedůvěry, když pochyboval o tom, zda Bůh může ještě odpustit hřešícím. Zdá se, že zvláště v naší době nám ukazuje Bůh příkladem nových svět-ců, že je to cesta důvěry, kterou máme jít, a že není většího nebezpe-čí pro kněze než se uzavřít v sebe a ve svou ubohost. 3.- ŽÍT ŽIVOTEM KRISTOVÝM. - Obsah křesťanského života lze shrnout je-diným pojmem: nežít svým životem, nýbrž životem Kristovým. Být jeho věrným obrazem, výrazem jeho myšlenek a obětí, zůstat s ním spojen ži-votem milosti posvěcující a dávat vyzařovat jeho duchu, který v nás přebývá. "Conformes fieri imaginis Filii sui, ut sit ipse primogeni-tus in multis fratribus"/Rom., 8,29/. Úkolem křesťanského života je, podle svatého Pavla, oblékat Krista, vžívat se v jeho život a v jeho oběť kříže. Svatý Otec Pius XII věnuje celý počátek exhortace "Menti nostrae" této myšlence naší podobnosti s božským vzorem. Je-li podob-nost s Kristem Pánem úkolem každého křesťana, je především posláním kněžského života. Jsme důvěrníci myšlenek Ježíšových, jsme důvěrníci jeho Těla a jeho Krve, vidíme doteky jeho božství v duších, které nám svěřil, slyšíme jeho dech, když mluví našimi slovy ve svátosti pokání. Nemůžeme očekávat z jeho úst leč hrozné "nescio vos", nebudeme-li sa-mi denně vždy více vnikat v jeho ducha, vždy hlouběji čerpat z prame-nů jeho lásky a vždy více se přibližovat jeho oběti. 4.-VĚRNOST V MALÉM.- Zdá se, že právě tato cesta je velmi přiměřená

k dosažení vytčených cílů v našem životě. Odpovídá nejlépe potřebám kněžského života. Není minimalismem, jak ji lze i špatně chápat. Je cestou velké pokory, je heroismem věrnosti a lásky.Právě tato cesta duchovního dětství dává vyzařovat jedné velké pravdě, bez níž nerozu-míme Božím myšlenkám. Že Bůh daleko více cení čistotu našeho úmyslu než čistotu našich skutků. Moudrost a láska dává našim skutkům cenu heroických obětí. Co znamená tato cesta v životě kněze? Jsou velké po-vinnosti a jsou naléhavé úkoly, jež samy jsou obětí. Leč jsou i malé pozornosti lásky, jež často unikají našemu roztěkanému pohledu a jež jsou schopny upoutat lásku Srdce Ježíšova a lásku jeho duší. Slovy sv. Pavla možno říci, že lze učinit radosti Ježíšovy svými radostmi a je-

ho pláč svým pláčem. Dejme všechnu svou duši v návštěvu nemocných a ve zpověď maličkých, neztaťme s očí velké zájmy a velké radosti jeho Království! Naše slova a skutky nabudou účinnosti, které jim sami ne-můžeme dát, a našimi slovy a skutky bude mluvit Někdo, jehož přítom-nosti si snad nebudeme vždy vědomi, komu však vždy více budou duše ro-zumět. Jiří M. Svoboda /Kanada/.

Úryvek dopisu jednoho z našich spolubratří, který zakusil celou hoř-kost exilu, vyjadřuje trpkou zkušenost, nad níž bychom se měli všich-ni upřímně zamyslet a snažit se z ní vyvodit praktické důsledky. "VIN-CULUM" nechce nic jiného než pomáhat k uskutečňování společných úkolů a otevřít své strany všem, aby se otevřeně vyslovili O SMYSLU A ÚKO-LECH NÁBOŽENSKÉHO EXILU. Dosavadní průběh naší I. pastorační ankety potvrzuje též částečně zku-šenosti našeho spolubratra z Afriky. Nejsme však proto pesimisty. Od-povědi, které jsme dosud obdrželi, nás přesvědčily, že řada našich kně-

ží exulantů dovedla tyto a podobné obtíže překonat. Doufáme, že další příspěvky k I. pastorační anketě , kterou hodláme uzavřít, náš opti-mismus ještě zvýší.

Uveřejňujeme jednu z odpovědí. Může být příkladem pro ty, kteří se dosud neodhodlali nám napsat, a východiskem k diskusi pro ty, kteří se snad na náboženskou situaci v exilu dívají jinak. - K usnadnění ú-kolu přikládáme k tomuto číslu VINCULA bšírnější anketový dotazník.-Uzávěrka ankety 15. října 1951.

I.- Víra podlomena ideami humanismu, socialismu a komunismu /Masaryk, Beneš, Gottwald - jako representanti hnutí ideového, nikoliv politic-kého/.K tomuto myšlenkovému chaosu velká část našich katolíků přidává své vlastní osobní racionalistické názory s mnoha falešnými předsudky proti Církvi Kristově. Tento zhoubný vliv racionalismu, hlavně v rodi-ně a ve škole, zavinil zničení víry u naprosté většiny našich katolí-ků, víry pokorné, přijaté bez výhrady, protože zjevené samotným Bohem.

VINCULUM I, 4 -3- SRPEN 1951

Nebezpečí exilu pro kněze

"Rád bych Vás upozornil na několik nebezpečí, která hrozí nám kněžím rozptýleným v exilu.

1.- Život kněze v exilu od překročení hranic / a někdy už i před /, život v lágru, emigrace, cizí prostředí, cizí jazyk přinášejí každé-mu těžké starosti osobní, technické, hospodářské, takže snadno zapo-mínáme na duchovní zvládnutí a zhodnocení našeho exilu a jeho težkostí. 2.-Nedostatek duchovního života a uvedené důvody vedou ke kněžskému "soukromničení" v exilu, k nezájmu o domov a zápas u nás doma i ve svě-tě. Chováme se jako vysloužilci, kteří už nemají zájem na společné vě-ci. 3.- To jsou také příčiny toho, myslím, co se již stalo, že jsme se to-tiž rozlezli po celém světě a nedovedli přesvědčit ani sebe ani před-stavené, že patříme dohromady a že jsme byli vysvěceni pro naše die-cése a naše lidi. Je třeba stále připomínat naši odpovědnost, kterou máme stále k diecésím. Je třeba sjednocovat rozptýlené ke společnému myšlení i společné práci." K.F. /Alžír/

S OTEVŘENÝMA OČIMA A S OTEVŘENÝM SRDCEM Pastorační zájmy

_K_naší_pastorační_anketě

"NEJÚČINNĚJŠÍ PROSTŘEDEK APOŠTOLÁTU MEZI CHUDÝMI A SOCIÁLNĚ SLABÝMI JE PŘÍKLAD KNĚZE...V NAŠEM PŘÍPADĚ JE ZVLÁŠTĚ TŘEBA SVĚTLÉHO PŘÍKLA-DU PROSTÉHO, CHUDÉHO, NEZIŠTNÉHO ŽIVOTA, VĚRNÉHO OBRAZU ŽIVOTA BOŽSKÉ-HO MISTRA....KNĚZ, KTERÝ JE VPRAVDĚ EVANGELICKY CHUDÝ A NEZIŠTNÝ, DĚ-LÁ ZÁZRAKY DOBRA MEZI LIDEM." PIUS XI, ENC. "DIVINI REDEMPTORIS"

Z náboženství vytvořena jen jakási tradiční zvyklost bez skutečného života duše. - Důsledky upadku víry:1.- Úplná mravní rozvrácenost jak v životě jedinců, tak rodinném, ano u celého skoro národa. -2.-Naprosté nepochopení nauky Církve o životě nadpřirozeném /nauka o svátostech, jež uskutečňují nadpřirozený život duše/. Statistika tohoto hrozného úpadku?- V táboře s asi 1200 čsl. uprchlí-ky zločinnost větší než ve velkoměstě s 300.000 obyvatel. Nemohu po-tvrditi, žilo-li nadpřirozeným životem milosti 10 % katolíků. II.- Skoro nikdy se nepodařilo přesvědčit druhé v debatách a polemikách, zvláště veřejných. Jedině osobní styk s velkou láskou a trpělivostí,ne-ustálé objasňování n e j z á k l a d n ě j š í c h pravd Ježíšem Kri-stem hlásaných mnohým otevřelo oči. Většina, i když pravdu musela uznat, předem ji odmítala, protože neměla dosti síly ji realisovat sama na so-bě / velké procento v druhém či třetím civilním manželství, mnoho těch, kteří byli zvyklí volnému mravnímu životu nebo požitkářství - "Tak jsem žil doma, dobře se mi dařilo, a proč bych se nyní měl změnit? Co pak nejsem dobrým katolíkem?" - To byla nejčastější námitka/. Důkazy?- Velká část našich vlažných katolíků, katolíků indiferentních, tuto skutečnost potvrzuje v táborech a hlavně v emigraci v cizině.A to u všech skupin věkových i sociálních.ŽIVÁ VÍRA V ŽIVÉHO BOHA, Otce nás všech,náš poměr k němu a náš věčný cíl, tato víra Bohem zjevená JE POD-LOMENA. PASTORACE DNES A ZÍTRA? - M i s i e , v pravém slova smyslu, s e -v a n g e l i e m Ježíše Krista. Misie těžší než mezi těmi, kteří ni-

kdy o Bohu neslyšeli. - Umět dobře rozumnět dnešní době, příčinám dneš-ní zvrácenosti světa /nikoliv jen příčiny hospodářské a sociální, ný-brž hlavně duchovní/.Hlavně pochopit smysl Kristova evangelia, evange-lia prostého ale zároveň i vznešeného, evangelia LÁSKY Boží k nám, e-vangelia křesťanské radosti, sociální spravedlnosti. Evangelia naší lásky a vděčnosti k Tvůrci a lásky ke všem jeho dětem, našim bližním. Každý z nás musí sám na sobě osobně Ježíše Krista představovat takřka do poslední podrobnosti až k osobnímu sebeobětování! To je též heslo a program blah. Pia X. : "Omnia restaurare in Christo."

J.V. /Kanada/

- SVATÉ OFFICIUM DALO NA INDEX dkretem ze dne 12.července 1951 studii P.L. Seillera O.F.M. "La psychologie humaine du Christ et 1´unicité

de la personne/, která vyšla v časopise "Franziskanische Studien"/Mün-ster, 1948-49/. Dekret je vlastně zákrokem proti celému theologickému směru, jehož P.Seiller jest výraznějším zástupcem. Jde zde o starý pro-blém osobní jednoty božské a lidské přirozenosti v tajemství vtělení. Problém, který kdysi vyvolal vření, jež vyvrcholilo koncilem Efesským a Chalcedonským, a jež mělo své dozvuky i na III. koncilu Konstantino-polském. Otázka se vracela theologům středověku v podobě problému o pod-statě této hypostatické, osobní jednoty, problému o pravé podstatě o-sobnosti a osobní nezávislosti. - V moderní době tato otázka , řešená na metafysickém poli v mezích přísné orthodoxie klasickými thomisty i

VINCULUM I, 4 -4- SRPEN 1951

Z jednoho dopisu z Německa:"S velkou radostí jsem přijal Vaši zprávu o vydání evangelií v českém překladě a sice katolickéko vydání.Půso-bím v duchovní správě v táborech již devatenáct měsíců a velmi často jsem postrádal i sám i osazenstvo tábora katolické Písmo svaté. Byla zde rozdávána od amerických evangelických sekt různá vydání Písma sv., hlavně Biblí kralické z r.1613..." CO JSEM UŽ VYKONAL PRO ROZŠÍŘENÍ NOVÉHO VYDÁNÍ EVANGELIÍ V NAŠEM EXILU, ZVLÁŠTĚ MEZI NAŠÍ INTELIGENCÍ? - ČEKÁME NA DALŠÍ OBJEDNÁVKY.

Naše akce pro rozšíčení evangelií

CO NOVÉHO V BOŽÍM KRÁLOVSTVÍ Náboženský zpravodajský přehled ŘÍMSKÉ ZPRÁVY

Od Skály Petrovy

VINCULUM I,4 -5- SRPEN 1951

skotisty, byla přenesena na pole psychologie. - Na půdě theologie ka-tolické užil nových psychologických poznatků moderní filosofie P.Basly při vypracování theorie o "Assumptus homo"/výraz, kterého užívají Ot-cové před Efeským koncilem k vyjádření pravé a úplné přirozenosti lid-ské v osobě Ježíše Krista/. Tento "Assumptus homo" není již "humanitas", lidská přirozenost, člověčenství, nýbrž člověk, konkrétní, celý člo-věk. P.Galtier S.J., zastaviv se před tímto problémem, neviděl jiné ře-šení než říci, že Kristus-člověk poznává svou plnou závislost a svou jednotu s Kristem-Bohem v nadpřirozeném blaženem patření/visio beati-fica/.P.Seiller jde však mnohem dále: výraz "Assumptus homo" chápe ne-jen jako zdůraznění integrity lidské přirozenosti, nýbrž ve smyslu do-konalého lidského individua, rozdílného od Slova, obdařeného úplnou autonomií lidské činnosti.V tomto lidském individuu je tedy samostatná, na Slově nezávislá duševní činnost, samostatné lidské poznání, lidské vědomí, samostatné lidské "já", a tedy/podle moderní filosofie, která

pod každým lidským "já" - to je vědomím odkrývá také osobnost jako no-sitele duševních jevů/, také jakási samostatná lidská osobnost. Lid-ství v Ježíši Kristu je tedy nejen přirozenost, nýbrž konkrétní jedi-nec / nejen "quel/que chose" nýbrž "quelqu´un"/. "Assumptus homo",kte-

rý se modlí, trpí a snižuje. Čím se však liší tato nauka od bludu Nes-toriova, odsouzeného Církví právě pro nauku o dvojí osobě v Kristu? Seiller se zachraňuje rozlišením: v Kristu je jedna osoba ontologická /neboť tak učí víra/, ale dvě osoby psychologické, dvě individua, dvě vědomí, dvojí "já". Záchrana je však jen zdánlivá. Samostatné lidské individuum, nezávislé - i když jen v řádě psychologickém - ve své akti-vitě na Slově jako vůdčím principu je chtě nechtě návrat k nestorián-

ství. - Celé takové pojetí odporuje učeni víry, která zná v Kristu jen jeden subjekt, který od věčnosti existoval v přirozenosti božské /qui cum in forma Dei esset.../ a v čase přijal přirozenost lidskou /...

formam servi accipiens. Filip. 2,7/.Nicejsko-Cařihradský symbol rovněž vyznává víru "in unum Dominum Jesum Christum...Deum de Deo, consubstan-tialem Patri...qui ... doscendit de caelis et inca natus est...cruci-

fixus...passus ...sepultus est, et resurrexit..." O samostatném, na božské osobě Slova nezávislém subjektu lidském zjevení mlčí. "Assum-ptus homo" je termin, jímž Otcové zdůrazňují jen Kristovu pravou a ú-plnou lidskou přirozenost.

Theorie o "Assumptus homo" mimo tento rozpor s prameny zjevení kompromituje i jiná dogmata víry. Jestliže v Kristu mluvil, jednal, trpěl a zemřel "Homo assumptus", t.j. lidské individuum nezávislé na Slově Božím, pak dílo vykoupení je jen lidské, má cenu lidskou, tedy konečnou a omezenou. Jako takové by nemohlo "de condigno" splatit ne-konečnou urážku Boží a v dané ekonomii spásy by nemohlo stačit pro všechny lidi. - Takové důsledky nové psychologické kristologie ohro-žují ovšem celou nauku křesťanské víry. A proto Církev , věrna svému božskému poslání, včas zakročila na její ochranu. DA - DOMNĚLÁ ZJEVENÍ V HEROLDSEACHU odsoudila nejv. posv. kongregace Sv. Officia dekretem z 25. července 1951 jako postrádající veškeré nadpři-rozené povahy. Proto je zakázán k nim se vztahující kult jak na zmíně-

ném místě tak i jinde. Kněží pak, kteří by se v budoucnu této nedovo-lené úcty zúčastnili, propadají"ipso facto suspensioni a divinis".-Podobná nezaručená "zjevení" a výstřelky v jejich rozšiřování a kultu daly příležitost Mons A.Ottavianimu,assesorovi sv.Officia,aby před ne-dávnem v delším článku uveřejněném v L´Osservatore Romano upozornil na nebezpečí těchto zjevů pro ryzost víry a na odpovědnost kněží /zvlá-ště zpovědníků/ při posuzování těchto a podobných faktů. - PATRONEM ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ byl prohlášen nynějším svatým Otcem sv. archanděl Gabriel, jenž přinesl světu poselství Vykoupení.

- SVATÁ FRANTIŠKA GABRINI ,"MATER EMIGRANTIUM", jak ji nazývá papežský dokument, která zasvětila celý svůj život apoštolátu mezi vystěhovalci, byla prohlášena zanebeskou patronku všech vystěhovalců a ochránkyní

apoštolátu v emigraci. - NOVÉ SAMOSTATNÉ CÍRKEVNÍ PROVINCIE byly zřízeny v různých částech

- DOMNĚLÁ ZJEVENÍ V HEROLDSBACEU odsoudila nejv. posv. kongregace Sv. Officia dekretem z 25. července 1951 jako postrádající veškeré nadpři-rozené povahy. Proto je zakázán k nim se vztahující kult jak na zmíně-

Theorie o "Assumptus homo" mimo tento rozpor s prameny zjevení kompromituje i jiná dogmata víry. Jestliže v Kristu mluvil, jednal,

trpěk a zemřel "Homo assumptus", t.j. lidské individuum nezávisklé na Slově Božím, pak dílo vykoupení je jen lidské, má cenu lidskou, tedy konečnou a omezenou. Jako takové by nemohlo "de condigno" splatit ne konečnou urážka Boží a v dané ekonomii spásy by nemohlo stačit pro všechny lidi. - Takové důsledky nové psychologické kristologie ohro-žují ovšem celou nauku křesťanské víry. A proto Církev , věrna svému

božskému poslání, včas zakročila na její ochranu. DA

PATRONEM ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ byl prohlášen nynějším svatým Otcem sv. archanděl Gabriel, jenž přinesl světu poselství Vykoupeni.

- NOVÉ SAMOSTATNÉ CÍRKEVNÍ PROVINCIE byly zřízeny v různých částech

- SVATÁ FRANTIŠKA GABRINI ,"MATER EMIGRANTIUM", jak ji nazývá papežský

ném místě tak i jinde. Kněží pak, kteří by se v budoucnu této nedovo-lené úcty zúčastnili, propadají"ipso facto suspensioni a divinis".-

Podobná nezaručení "zjevení" a výstřelky v jejich rozšiřování a kultu daly příležitost Mons.A.Ottavianimu,assesorovi sv.Officia,aby před ne-dávnem v delším článku uveřejněném v L´Osservatore Romano upozornil na nebezpečí těchto zjevů pro ryzost víry a na odpovědnost kněží /zvlá-ště zpovědníků/ při posuzování těchto a podobných faktů.

dokument, která zasvětila celý svůj život apoštolátu mezi vystěhovalci, byla prohlášena za nebeskou patronku všech vystěhovalců a ochránkyní

apoštolátu v emigraci.

- K 38. SOCIÁLNÍMU FRANCOUZSKÝCH KATOLÍKŮ, který se konal v druhé po-lovině července v Montpellier, zaslal Svatý Otec jeho účastníkům zvlá-štní list, týkající se ústředního thematu:biologické výzkumy a sociál-ní zdravotnictví ve službě člověka. Svatý Otec zdůraznil časovost těch-to diskusí a poukázal na to, že zdravotnictví a zákonodárství, kterým se řídí, má sloužit nejen fysické zdatnosti, nýbrž i dobru duchovnímu a sociálnímu. Odmítl proto jednostranné názory těch, kdo se v této vě-ci řídí jen přirozeným citem nebo planým filantropismem a zdůraznil důstojnost lidské osobnosti, převahu duše nad tělem a naprosté panství Boží nad lidským životem.Končí pak výzvou, aby katolíci a zvláště ka-toličtí lékaři prohloubili vědomí své zodpovědnosti a snažili se pro-sadit i ve veřejném mínění zásady katolického učení proti změkčilým a sobeckým názorům materialistickým a atheistickým. - DOMUS PACIS - STŘEDISKO KATOLICKÉ MLÁDEŽE CELÉHO SVĚTA a sídlo Bueau International de la Jeunesse Catholique, který vybudovala mládež ital-ské katolické akce v Římě při Via Aurelia, byl slavnostně otevřen a po-svěcen za přítomnosti několika kardinálů. Tento soubor budov, do něhož bude ještě vestaven vlastní kostel, může pojmout na tisíc jinochů, kte-ří mimo ubytování tam najdou i zařízené místnosti a klubovny pro svou práci. Svatý Otec označil v rozhlasovém projevu tento "Domus Pacis" za symbol "té dokonalé jednoty srdcí, kterou božský Mistr přinesl veliké rodině těch, kdož v něho uvěří, kterou však trpící lidstvo hledá marně v zamotané síti sobectví, nenávisti, žárlivosti a násilí. - ZEMŘEL KARDINÁL ŠTĚPÁN SAPIEHA, metropilita krakovský, dne 20. čer-vence ve věku 84 let. Byl biskupem na stolci sv. mučedníka Stanislava od roku 1911, kdy jej jmenoval a osobně vysvětil v Římě bl. Pius X. Získal si veliké zásluhy o svou diecési i o všechen polský lid, zvlá-ště svou činností charotativní, která dosáhla svého vrcholu v obou svě-tových válkách. Ve své diecési vybudoval pevnou strukturu Katolické akce a staral se všemi způsoby o prohloubení náboženského vzdělání lidu, studentů i vysokoškoláků. V roce 1946 jmenoval ho sv.Otec Pius XII. kardinálem.

VINCULUM I,4 -6- SRPEN 1951

světa: čtyři na Filipínách, jedna v Mexiku a jedna ve spojených státech severoamerických.Je to jeden z důkazů stálého rozvoje Církve.

- OSLAVY PATNÁCTISTÉHO VÝROČÍ CHALCEDONSKÉHO KONCILU budou se konat v Římě v tomto pořadu: V neděli 14.října bude v arcibasilice lateránské sloužiti pontifikální mši svatou kardinál Agagianian, armenský patriar-cha Cilicie. V pondělí na to bude položen základní kámen k novému chrá-mu, který bude zbudován ke cti svatého papeže Lva I., ve čtvrtek bude v přednáškové síni paláce "Pius XII" slavnostní akademie s přednáškou o významu historického dekretu, další čtvrtek, na svátek všech svatých bude slavná papežská mše svatá v basilice sv. Petra. - FILM O BLAH. PIU X. začne natáčet ve výroční den jeho úmrtí společ-nost "Arborfilm" podle životopisu Josefa de Mori, který znal osobně bl. Pia X. Scény budou natáčeny přímo na historických místech, v jeho rodišti v Rieti, ve Vatikáně, v basilice sv. Petra a j. - KOMENTÁŘ K ENCYKLICE "HUMANI GENERIS" vyšel v květnu tohoto roku v Římě péčí profesorů papežské university "De Propaganda Fide". Po řadě článků a poznámek uveřejněných v nejrůznějších theologických časopi-sech je tento svazek prvním soustavným dílem, které může velmi přispět k plnějšímu pochopení hlavních myšlenek encykliky.

- PŘÍŠTÍ MŠE SVATÁ ZA DOMOV A EXIL V ŘÍMĚ bude sloužena péčí Duchovní-ho odboru Křesťanské akademie o svátku svatého Václava v basilice sv. Petra. - PŘIKLÁDÁME PRACOVNÍ DOTAZNÍK KŘESŤANSKÉ AKADEMIE o spolupráci v ná-boženském rozhlase a tisku.

Křesťanská_Akademie_v_Římě

Z BLÍZKA I Z DÁLI

- O ZÁHŘEBSKÉM ARCIBISKUPOVI MONS. STEPINACOVI vydala jugoslávská ofi-ciální tisková kancelář Tanjug toto prohlášení:"Vzhledem k odporují-cím si zprávám, které rozšiřuje zahraniční tisk o Stepinacovi se pro-hlašuje, že 2. června t.r. oznámila jugoslávská vláda Vatikánu prostřed-nictvím ministerstva informací a vatikánské legace v Bělehradě, že je ochotna zkrátit Stepinacovi trest vězení pod podmínkou, že by ihned o-pustil zemi. Dne 2. července pověřenec vatikánské legace však oznámil ministerstvu zahraničí, že Vatikán tuto nabídku odmítá." - Odpověď zá-stupce Svaté Stolice zněla takto:"Je známo, co soudí Svatý Stolec o procesu a odsouzení J.Exc. arcibiskupa záhřebského. Je proto nasnadě, že sám Svatý Stolec by byl rád, kdyby byla Mons. Stepinacovi navráce-na svoboda. Svatému Stolci je však známo, že tento ctihodný prelát, který je přesvědčen o své nevině, dává přednost tomu, aby zůstal blíz-ko u svých věřících. Svatý Stolec nemůže než respektovat toto přesvěd-čení a proto nezamýšlí přiměti ho k opuštění své diecése, a tak k činu, který by byl v rozporu s tím, co Mons. Stepinac považuje ve svědomí za svou povinnost."

Zdá se, že hnutí vlasteneckých kněží nezabralo nebo bylo zkompromito-váno.Proto, jako vždy, se založila nová organisace: mají to být kneží-partyzáni míru. Předsedou je samozřejmě Plojhar. - Faráři dostali oběž-níky od státního úřadu pro círk. záležitosti. Jsou vybízeni poukázat s kazatelen na výhody, jež čekají mladíky vstupem do semináře; mají získat alespoň jednoho seminaristu ve farnosti. Současně propaganda šíří brožuru, které velebí výhody a přednosti"kněžské dráhy v lidové demokracii".Německé zpravodajství udává počet pražských seminaristů v posl. době: 15./Prý ze spolehlivého pramene/.- Vláda v y b í z í faráře vychovávat v každé farnosti laické katechety a propagovat "katolický" tisk. Cituji dopis jednoho uprchlíka:" U nás přímo bouří touha po pravé zbož-nosti.Jsou nesčetné historky z obchodů, vlaků, tramvaji, nemocnic, že se již v těchto vrstvách zbožný pozdrav, modlitba, kříž před jídlem přijímá s úctou...Ovšem ti zarytí jsou satansky zarytí. Velmi příznač-né byly opravy v Schallerově misálku, který chtějí aktivisté okázale vydat a legitimovat se jím. Není však papír. Komunisté o censuru zá-jem neměli;hloupůstky jen, menší než Němci. Ale asi kněžsky censor, vyškrtl všude: satan, ďábel, zlo, zloba, vina; hřích zůstal - a pří-liš nápadné chvály mariánské. "Černý pán" se chce skrýti...I z prostych starých farářů jsou hrdinové; jiní ovšem malomyslní; mnozí v přeplně-ných kostelích binují a trinují i ve všední den, drží stádo Boží, a zvyšují vniternost zbožnosti. Většina se denně modli za svatého Otce, za Církev, za aktuální věci. Věřící i rádi meditují. Fierlingerova akce rozvežení farářů a kněží po celém území ve velkém rozsahu ztros-kotala. Pro odpor věřících ba i místních výborů. Vláda od toho upusti-la s podotknutím, že to byla ministrova o s o b n í akce, že na to není peněz. Z Prahy byli vyvezeni nejnepohodlnější, mnozí byli zavře-ni. - Vězňům, kněžím i laikům, se daří zle. Vylije se na nich všechna zlost. Kdyby však nebylo toho strašného utrpení, mohli bychom mluvit jen o Boží radosti v nás, při všech nesnázích. Proto nevěřte pesimis-tickým zprávám o duchovním stavu a duchovních u nás. katoličtí laici jsou někdy příliš přísní, v theorii i praksi. Jen trochu podezření, že jde o aktivistu, a kostel je prázdný. Ano, někteří faráři a duchov-ní správci v nepodstatných věcech a čestně ustupují, ne ze zbabělosti, nýbrž z hlubokého vědomí, že jsou rozdavači milosti. Jsou udřeni k vy-sílení: stoupá příliv praktických katolíků - u mužů středních let... žije se v záplavě Božího světla, radosti a vzajemného posilování.Sil-ně se prožívá vědomí universality z Communicantes. Smysl pro Církev je naprostý." - Potvrzují se zprávy, že "přísaha" biskupů nebyla v normálním duševním stavu. AL

----------------------------------------------------------------------------------------------------------VINCULUM.-FOLIA circularla Clero ČSR in dispersione destinata in 1.BO-

HEMICA.-Ad instar manuscripti.- CUM APPROB.ECCLESIAST. - Romae,14.8.51

K náboženské situaci doma

VINCULUM I,4 -7-_ SRPEN_1951

Těmito otázkami jsme nechtěli vyčerpat nadhozený problém ani omezit o-sobní iniciativu jednotlivců, nýbrž jsme chtěli jen upozornit na někte-

ré skutečnosti, které by bylo třeba zjistit a objektivně posoudit.-Uzávěrka ankety 15. října 1951. Pracovní kroužek VINCULUM

DOTAZNÍK K I. PASTORAČNÍ ANKETĚ O EXILU / Srv. VINCULUM I.1,květen 51,3/ I.- KTERÉ HLAVNÍ NEDOSTATKY NAŠÍ DOMÁCÍ PASTORACE A NÁBOŽENSKÉ VÝCHO-VY SE PROJEVILY MEZI NAŠIMI UPRCHLÍKY? A.- V t á b o r e c h : -1.- Náboženské vědomosti. - 2.- Náboženská praxe / mše svatá, svátosti/.- 3.- Mravní život /5, 6, 7 přikáz./ -4.- Poměr ke knězi, názor na Církev a náboženství vůbec. U dětí a školní mládeže:-1.- Znalosti modliteb a katechismu.-2.-Chová-ní při mši svaté, příprava na přijímání sv. svátostí. - Příčiny zla: nedostatek výchovy v rodině, ve škole? Nedostatek vhodných příruček /katechismus, kancionál/ ? -Nedbalost kněze, laického katechety?-Po-horšení?

U mládeže odrostlejší:-Příprava na manželství? - Příčiny zla:nedosta-tečná náboženská výuka, nedost. příprava pro život, vliv prostředí, spolky, sport, zábavy, alkoholism a pod. U dospělých:-1.- život rodinný? Civilní neb smíšená manželství ?- 2.-Vliv politiky a spolkaření na život náboženský?- Příčiny zla: Nedosta-tek organisace kat. akce, nečasovost kázání, nedostatečný styk kněze s věřícími, vliv filosofických ideologií, náboženských sekt, předsud-ky z historie, četby; nedostatek sociálníno smýšlení u kněze, hmotná bída, zahálka, zoufalství a otupělost ? Jak se to projevovalo u lidí pocházejících z velkoměsta, z venkova? U příslušníků různých stavů /dělníci, střední stavy, inteligence/?

B.- V n o v é m "d o m o v ě ": - Projevují se tytéž nedostatky i v

k farnímu společenství v novem bydlišti /nedělní bohoslužby, církevní novém prostředí ? -Náboženský život se zhoršil nebo zlepšil? - Poměr

škola, nábož. spolky/? -Příčiny zla:-Nemožnost styku s českým knězem, cizost prostředí,nedostatečná znalost řeči a pod.? C.-S v ě t l é s t r á n k y : Našlo se v mravní spoušti exilu též

dosti jedinců, kteří si zachovali živou víru, mravní čistotu, pevnost charakteru? -Co je udrželo především na výši?

II.- KTERÉ PASTORAČNÍ METHODY A PROST5EDKY SE UKÁZALY NEJÚČINNĚJŠÍMI PRO ZÍSKÁNÍ ZBLOUDILÝCH? A.- V t á b o r e c h : Návrat k nábož. praxi /mše sv., svátosti/,čím způsoben? - Charita a sociální pomoc?-osobní styk a příklad kněze?-Ká-zání a náb. konference /společné, pro jedn. stavy/? -Litugrie/vánoce, velikonoce, první sv.přijímání, svátky nár. světců, májová pob., růže-

nec a pod./? - Misie? -Katol. tisk / místní, Nový život,jeho praktický význam/? - Skupiny Kat. akce, kat. spolky/SKM,CML a pod./?

U dětí a mládeže:- Probuzení zájmu dětí o náboženský život? Kostelní zpěv, missa recitata?- Přednášky se svěl. obrazy a pod.? - Ochrana před pohoršením? -Krise dospívání? Příprava pro život?- Zábavy?-Ministranti? U dospělých:-Jak se podařilo odstranit překážky rázu rozumového/námit-ky a předsudky/, rázu morálního/vlažnost, vášně/ rázu sociálního/roztr-

žení rodiny, vlivy politické a j./?- Podařilo se urovnat manželství, zakládat dobré kat. rodiny? - Výchova katolické elity, laických apoš-

tolů? Jaká metoda se osvědčila? -B.- V n o v é m "d o m o v ě " :-1.-Podařilo se udržet styk s kraja-ny /dopisováním, pomocí oběžníků, krajanského tisku -Nový život, jin.

čas. kat. exilu/? Výsledky tohoto apoštolátu na dálku? - 2.- Krajanská duchovní správa, alespoň občasná? Její výsledky? Pastorační prostředky /nedělní bohoslužby s kázáním, tridua, příl. misie, návštěvy v rodi-nách atd./? -Pastorace ve velkoměstech, kde žije více krajanů, kde jsou starousedlíci a mají vlastní duchovní správu? - Práce u roztroušených jednotlivců?-Zakládání skupin kat. organisací /CML a j./? -Jejich čin-nost? - 3.- V prostředí zcela cizím: Zapojili se do života farnosti?

Co jim nejvíce usnadnilo překonat překážky? Styk se starousedlíky? Ta-mější katol. organisace? C.-N a š e v r c h o l n á s n a h a : Kněžská a řeholní povolání v exilu?