II. VYZNÁNÍ VÍRY 1. VĚŘÍM a. vyznání víry

II. VYZNÁNÍ VÍRY 1. VĚŘÍM a. vyznání víry KDO CHCE K BOHU PŘIJÍTI 601

M V. Šteyer D GD DADGAD

' M# e J J J r I J J ,J I J J J J I .J ,J '=ll Kdo chce k Bohu při- jí- ti, pl - niž jeho vů-li,

ta chce ži-vo- tu přá-ti, věř v tom Spa-si- te-li. D h DGD hfisD EA

'Mn J J J J IJ J J Ir r r J 1 r .J ll Neb když mlá- de- nec se ptal na cestu spa - se - ní, Dh ODe h Dh G AD

'M# J r J J I J J J I ,J J I J J±l o ll tu je-mu od- po-věd' dal: Na- plň při- ká- zá - ní.

2. Neměj boha cizího I a neklaň se jemu,/ neber jména Božího I k mluvení marnému./ Pornni na den sváteční, I bys jej vždycky světil, I v svátek a v den nedělní I dobrého pilen byl.

3. Máš otce, matku ctíti I i slovy i skutkem,/ chceš-li, synu, živ býti I tím věčným životem./ Nezabíjej žádného I proti spraveďnosti,/ vysvoboď nevinného,/ nachyl se k milosti.

4. Varuj se nečistoty, všelikého smilstva, neb v Kristově království I smilnit nemá místa./ Nepokradeš bližnímu, I nehřeš proti lásce, I nečiň škody žádnému, I cos vzal, navrať zase.

5. Svědectví falešného I hleď se varovati,/ nechtěj svědomí svého I lží obtěžovati./ Nežádej nic bližního,/ uděl radši svého,/ nežádej ženy jeho, I ujdeš všeho zlého.

6. Kristus Pán však nové dal I lidem přikázání - I aby každý člověk měl I dvojí milování: I Pána Boha miloval I srdcem, duší cele I a bližního v lásce měl I jako sama sebe.

7. Kdo tato přikázání I nebeského Krále I umí a je naplní, I bude v věčné slávě./ Pane Kriste, prosíme, I dej nám posilnění I a pomoz, ať plníme I tato přikázání.

M V. Šteyer I 6. sloka 1998 7

602 SVOU VÍRU S NADĚJÍ Závorkův kancionál 1602

h e

J J J Svou ví- ru s na-dě-jí spo-lu vy- zná-vej-me

CeDGD eG Cah e 'j J w J r J J J r· J>J J J J o

v Bo-ha Ot-ce mo-cné-ho, Tvůr-ce ne-be i z&-mě.

2. Svou víru vyznejme v Syna jediného,/ Pána svého Ježíše, Spasitele našeho.

3. Z Marie narozen, neb svatý Duch tak chtěl,/ utrpením pokořen, v hrůze kříže zemřít šel.

4. Ráno dne třetího byl vzkříšen, z hrobu vstal./ K svému Otci v nebesích vrátil se jak mocný Král.

5. Z trůnu Panovníka sám na svět přijde zas,/ aby soud svůj vyhlásil národům v poslední čas.

6. Svou víru vyznejme v moc Ducha svatého,/ který církev shromáždil k spáse lidu věrného.

7. Hříchů odpuštění, ze smrti vzkříšení I s nadějí vyznávejme, též i věčné spasení.

8. Náš Pane laskavý, slyš naše vyznání,/ milostí svou obdařuj, dávej své požehnání.

ll

M Esterle

VĚŘME V BOHA JEDNOHO 603 Táborská mešní píseň

Věř-me v Bo-ha je-dno-ho, Pá-na stvo-ře- ní vše-ho, c F F F g F

,~,, ~ J ll l IJJrrlrrr~l

Sy-na,Du-cha sva-té-ho, vši-chni bez roz-dí-lu.

F

Ir

Syn se rá-čil

F g

řťfd vtě- liti mo- cí Du-cha sva - té- ho, z Pan-ny se na-

~F gFc F c F

4f261J 1tTI J J I J J JI J J J J I J J-Il ro-di-ti pro člo-vO.ka hří-šné-ho, pro člo-vě-ka hří-šné-ho.

2. Proň ráčil pracovati, lání, bití trpěti, na kříži umříti,/ nad peklem zvítěziti a ďábla poraziti, potom z mrtvých vstáti./ Na nebesa vystoupiti dne čtyřicátého,/ na pravici seděti Boha Otce věčného, Boha Otce věčného.

3. Věřme v Ducha svatého, v svatou církev obecnou,/ svatých obcování,/ hříchů všech odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení, věčné potěšení,/ kde s anděly po vše věky na Pána patříce,/ příbytek míti budeme, amen zpívajíce a Bohu děkujíce.

Táborská mešní píseň I 1998

9

b. písně trojiéní

604 BUĎ SLÁVA BOHU, CHVÁLA OTCI /9. stol.

• • Buď slá - va Bo-hu, chvá-la Ot- ci, kte-rý stvo-řil CF C7 FgC

J 'F 1 r· ~ J r 1 r· ; J r 1 J cD J w 1

ze - mi a v lás-ce své dal čl o-vě-ku svět s da - ry je-ho F g C g C F G7 C l ~ w w 5 1 J w w w 1 r J J J 1 J J •r r IV m

vše-mi. On ke svo-bo-dě při-vá-dí svůj vy-vo-le-ný lid. Ať

~ F C , F g~C7 F

~ ~ r· ~ J r 1 r· ; J r 1 J oJ w 1 J. ll chvá-ly za-zní, ne-chce-me už ji-ných bo-hů mít.

2. Buď sláva Bohu, chvála Synu. Pozdrav svého Krále!/ Na kříži trpěl, zvítězil, je mezi námi stále./ Zná bídu naši, smutek náš - to všechno prožil sám./ Ať chvály zazní, nade všemi pány on je Pán.

3. Buď sláva Bohu, chvála Duchu- to on sílu dává./ Kde působí, tam veliká se v lidech změna stává./ Kde smutek byl a beznaděj, tam vzchází nový den./ Ať chvály zazní, svatý Duch buď od nás veleben.

4. Buď sláva Bohu, chvály naše ať zní každé ráno./ Co k životu je potřebné, to vše nám bylo dáno./ Ať naše srdce naplní se láskou, radostí I a píseň chvály zazní Bohu s pravou vděčností.

J. Balcar

10

MY VYZNÁ V ÁME 605 Ch. Lahusen 1941

"hl O c f. O c D O , c f. O

~ 'b I W I W J řJ J I (' r J :J I J J řJ lA My vy-zná-vá-me: Hos-po-din a Je-žíš Kris-tus,

I c D O ,07 As f g c f B Es c 4 v,. v r J · w 1 r v r J 1 J ,J J 4R Bo- ží Syn, jsou jeden Bůh a ne- ní nic než

I F7 07 c f o c c f c f o c f V!> ;J ;J j ,] I~ J J =ll- I a ,] J I JJ 0 . (Po 5. sl.) 0 0

jeho pan-ství bez hra-mc. A - men.

2. My vyznáváme: Věčný Bůh I je zároveň i svatý Duch,/ jenž vždycky vanul tam, kam chtěl, I náš Přímluvce a Učitel.

3. My vyznáváme: Bůh to byl,/ kdo světlo ve tmách roznítil./ A Boží Syn, náš Spasitel,/ ten za nás hříšné na smrt šel.

4. Když prošel peklem, z mrtvých vstal I a nyní vládne jako Král./ Až jednou přijde soudit svět,/ vše na něm bude záviset.

5. Svým Duchem církev zbudoval I a slavnou naději nám dal,/ že z našich vin nás vyprostí a obdaruje věčností. Amen.

R. A. Schroder 1937 ID. Henych

c. chvály

606 AŤ ZAZNÍ CHVÁLA

H. SchUtz

B ~F~C F, ~ dA '&i J J J IP ~ j J I J ·j j Jlp J J jj Ať za-zní chvá-la, dík buďvzdán, na vě-ky vlá-dne do-brý

d g C a d B '& J I J J J IJ j j J I J. 'J Ffl Pán. Kdo po-psat mů-že, znát, všem nést ne- smír- no u

=&&i c F D g F B

rJ J1J'Jrr1r F g c

r f? w 1

moc, o slá - vě zvěst? Kdo ctí vždy prá - vo, Pá - ně

hlas, po- že- hnán bý - vá v kaž - dý čas.

2. Bože, lid svůj vždy v péči měj I i mne svou láskou provázej./ Radost i víru dávej všem,/ kdo touží být tvým národem,/ svým věrným spásou zůstaň sám,/ s nimi svou chloubu v tobě mám.

ll

podle Ž 106 M Ester/e

BŮH JE NÁŠ PÁN A KRÁL 607 melodie z Izraele

~- e h e C G ~ h e h e

rJwua+§bl awww uwr 1

Bůh je náš Pán a Král, zpí-vej-me mu e a h e D a

~- w w r r Ir r r w u J .J

pí-seň chval. e D G

JI J 42a S pís-ní k nb-mu při-stou-pí-me, pí-seň VŠ()-chno vy- po- ví,

e a heD a ehe 4- w w r r Ir r r w u J J J 1 J Rl s pís-ní k ně-mu při-stou-pí-me, pí-seň vše-chno vy- po- ví.

2.1: Hospodin chrání nás, všechno v rukou drží svých. :1 1: Přítomen je vždy a všude, nikdo se mu neztratí. :1

3.1: On chce též s námi být, děti své on miluje. :I 1: Jeho slovům rozumíme, proto chceme za ním jít. :1

4. 1: Někdy jsme vzpurní též, vlastní cestou chceme jít. :I 1: Tvoříme si vlastní bohy a jim slepě věříme. :I

5. 1: Tak se nám ztrácí cíl, naše štěstí uniká. :I 1: Od Krista se vzdalujeme, jeho pravdu nechcem znát. :I

6.1: On je Pán, hledá nás, zpívejme mu píseň chval. :1 1: S písní k němu přistoupíme, píseň všechno vypoví. :I

podleŽ95 M Heryán

608

Či- sté srd-ce mu-sí

ČISTÉ SRDCE MUSÍ MÍT R. Schiller

D

1 a J J r mít ten, kdo Bo-hu

E A h ,-# r ,J "Ir G D E fis

r r j I,J J j

zpí - vá, či - stě hlas svůj na - Ia - dit h H7 E A D e AD t'# r r r J 1,J J .J 'I J J J a IJtft

mu-sí ta-ké jeho lid, Bůh se

'- D e A Fis, h # J J J J I J ,J "I J

na něj dí - vá,

g G e AD

~ DI J J ll ra-dost z ně-ho mí- vá, když mu k chvá-le zpí- vá.

2. Nesnadné je v světě žít,/ jíti cestou lásky,/ chceme se to naučit I jako věrný Boží lid,/ co je vzácné, dáti,/ druhým dobré přáti,/ Pána Boha znáti.

3. Tobě, Pane, zpíváme I píseň o radosti,/ že nás všechny v lásce máš,/ každého i dobře znáš,/ na tom máme dosti,/ starosti jsme prosti I dík tvé laskavosti.

R. Schiller

KDO JE MOCNÝ JAK TY, HOSPODINE

e D C(7+) \ ~ a

)1 J> Ji 4!-_J ~' i I J

609 Zd. Coufal

h c h '

J J J 'I Kdo je moc- ný jak ty, Ho- spo - di - ne,

e D C h a h C D G h7 e7 h

~ M 11 J, J, :Q.J J .o Ir ~ r r'l J, .hr r r I tvo-je sva-tost ni-kdy ne-po-mi-ne, vel-ký jsi v skut-cích

! M J G C D G a7 h7 C7+ C D G

~ ~ J ~ ' J> I r J J J I :p} J J i ll hod-ných chval, svou moc jsi v di-vech do - ko-nal.

2. Spravedlivé jsou tvé cesty, Králi,/ ten, kdo je zná, neustále chválí I pro jejich přímost, pravdivost I tě od věků až na věčnost.

3. Jediný jsi svatý: tvoje jméno I na věky buď v bázni velebeno. I Národy ze všech končin jdou I a sklánějí se před tebou.

4. Provedls nás, lid svůj, nocí temnou,/ vidíme již zemi zaslíbenou,/ milosrdenství a moc tvá I v den soudů tvých nás zachová.

5. Všemohoucí Králi, svatý Pane,/ tvoje vláda nikdy nepřestane,/ věčné je tvoje království, kde slávy tvé se světlo skví!

Zd. Coufal

610

Kéž by-chom to u- mě-li, i když se nám ne- da- ří

KÉŽ BYCHOM TO UMĚLI anglický nápěv ze 16. stol.

C G C D G

IJ J J J IJ if8l zpí-vat pís-ně chvá-ly, vše,jakjsme si přá-li.

i;U G C G D G D e

~ r r r J Ir J J C G C D G

I J J J J I J J 'I Kéž by-chom svou pís-nič-kou moh-li bliž-ním · ří - ci, G CDe D GCGDeC G

~ u J J J J I J J ,J I r r r J I J F I o ll že je mů-že po-tě-šit PánBůh mi-lu - jí cí.

2. David skákal radostí, tak jak hudba hrála, I třebas k jeho vážnosti nevhodná se zdála./ Nic si z toho nedělal, i když lidem k smíchu,/ zpíval Bohu chvalozpěv, nedbal na svou pýchu.

3. Pavel seděl v žaláři, nohy v těžké kládě,/ třebaže byl bez viny, nenadával vládě./ Do tmavého vězení nerad šel by býval,/ to však na tom nemění, že si v poutech zpíval.

4. Tam, kde slova nestačí, ještě něco zbývá:/ Kdo se z víry raduje, ten ať Bohu zpívá./ Nemusí o hudbě mít třeba ani zdání,/ přesto písni vděčnosti nic už nezabrání.

T. Najbrt

NENÍ LEPŠÍ NA TOM SVĚTĚ 611 česká lidová

di> G

tJ ~ J Ne - ní lep - ší na tom svě tě

D G C a7 D D G a

4-j~@OirJ: ioP~EfOI než-li Bo - ha ctí - ti, jeho vzý - vat,

i;M e C D e C a D G

~ ~ Ji a 8 IJ>Jiw j 1w w , jemu slou - žit, je-ho ve- Je - bi - ti.

2. Není lepší na tom světě I nežli druhým dávat,/ však bohatství s jeho strastí I ani nepoznávat.

3. Není lepší na tom světě I než v pokoji bývat, I místo zlostí, mrzutostí, I Pánu Bohu zpívat.

4. Není lepší na tom světě I než svědomí čisté./ To nám dávej, uchovávej,/ milý Pane Kriste!

ll

česká lidová, 2. až 4. sloka L. Rejchrt

612 Ó OTČE MILÝ, PŘICHÁZÍŠ K NÁM lidový nápěv ,.,, G D G § G J G

J IJ J J I ř r I J J ó Ot-če mi-lý, při - chá - zíš knám Ty mi - !u - ješ dřív, než já vo-lám, ,. G D G c a G D

J I J r I lj . =ll - r r v r

a sklá-níš se k nám v Iás - ce své. pro Sy-na své- ho Je - ží - še.

,.11: G c G D D7 h

r I r r r ř Ir ,J 1- r On zpou- hé mi Jo - sti u -Tak svo - je da ry dáš, zkrou -

CGC AD G DeCDG

' • r r r ř 1 r J 1- J 1 J r A 1 J ' =ll dě-lí zvý- sosti še- né vy - slý-cháš,

od - puš- tě- ní nám. po - tě- šu- ješ nás.

2. Vzdáváme chválu tvému Synu,/ že dobrota tvá nezměrná I nás zachraňuje, snímá vinu,/ že občerstvují slova tvá./ Duch svatý přichází,/ k životu provází./ Ty víru zrodíš,/ že nás za děti máš,/ k radosti pozvedáš,/ k pokoji vodíš.

1819-201 Sl. Radechovská

OČI VŠECH SE UPÍRAJÍ 613 P. Eben

i:l B d c F d

~v~~ J J J J I J J J J I J ))))0 r I 0- či všech se u- pí- ra-jí s dů-vě-rou k to-bě,

d c F d g c Es

~ ~b j j I I J J J j I j J J J I 4J7fl ~

Pa - ne, a ty jim dá- váš pokrm v pra- vý

F F7 B 07 g B c d B

~ ~b J 'J 1 r r r r I r r J:r I J J J r I čas. Ty o- tví- ráš svou ru-ku a napl- ňu- ješ

~~b c F ; j

B Es B F B

v r r I J J ll

u k a - ždé- ho tvo- ra po- žeh - ná - ním.

2. Sláva budiž Hospodinu, sláva mu buď na věky,/ Pane náš, rozvesel se v skutcích svých./ Já zpívati mu budu, já zpívat budu chvály a žalmy Bohu svému.

ll

podleŽ 104

614 VZDÁVÁM TI, BOŽE, CHVÁLU SVOU G. F. Hiindel

c c f

k~ f b

11 r e

f

j Vzdá- vám ti, Bo - že, chvá Ju svou, tI f As EsAs Es AsDes Es c Des

~ v~~r J J. Jd r I r· r r v ur r zpí-vat chci pí-seň já- sa-vou. Mou zá-chra-nou se

c f b c f c f

J ~J 'J I V J ff 4 J I J. J ll ll stá-váš sám, chceš vzdá-lit mne všem ná-stra-hám.

2. Právem ses, Králi, rozhněval,/ svůj soud jsi vynes', vinu znal./ Však láska tvá, odpuštění I mou tíseň v radost promění.

3. Dáš pít ze spásy pramenů,/ vzácný je den, když vzpomenu I na jméno Páně vznešené I a dary nezasloužené.

4. Všem národům ať zní ta zvěst: I Blízký je Pán, chce víru nést I těm v bázni, v nouzi zkroušeným,/ však v naději vyvoleným.

podle /z 12 M Esterle

BůH PRVNÍ SLOVO MÁ 615 G. M Kremer

G a e

IJJJJI; F d

btJ J J :ww Bůh prv-ní slo-vo má, z tmy svět-lo po- vo-

e F Es d C F G a G a

' w w D 1 J r r J 1 r r r 1 J w w w 1 ,; 11

lá-vá a vše-mu ži-vot dá-vá a do-sudpro-mlou-vá.

2. Bůh na počátku stál: I než jsme se narodili,/ už jsme mu byli milí I a již nás povolal.

3. Má slovo poslední: I co dávno zasliboval I a znovu potvrzoval,/ to jistě vyplní.

4. Bůh na počátku byl I a přijde jednou zase,/ svět stvoří v nové kráse,/ v něm všechno má svůj cíl.

J. Wit I B. Vik

616 CHVALTE PÁNA P. Eben

d d a7 d F

j)J>)IJ>ř J>J>J> Chval-te Pá - na, chval-te Pá - na, vždyť je B gaB B g adg F

4~ ~ D D j 'J) ~ J) r· D ~ J\J)I e ,] "ll do-bro-ti - vý, tvůr-čí mo-cí ko-ná vel-ké di - vy.

F a d7 F B F d7 g7 a B F

t~ J J r o.b Jl r v 'J1 J) 1 r J J 1 .. 3 Je- ho Já- ska je vě-čná, nikdy ne- pře- stá - vá.

2. Chvalte Pána, chvalte Pána, stvořil zem i nebe,/ tichým hlasem volá mne i tebe.í Jeho láska ...

3. On je tvůrce, on je tvůrce velehor i moří,/ k jeho slávě celý vesmír hoří./ Jeho láska ...

4. Zná své dítky, zná své dítky v každém pokolení,/ vodí pouští k zaslíbené zemi./ Jeho láska ...

5. V jeho síle, v jeho síle nad zlem zvítězíme,/ u něj skvělé dědictví nám kyne./ Jeho láska ...

6. Dá nám jísti, dá nám píti, všechny tvory živí,/ chvalte Pána, vždyť je dobrotivý./ Jeho láska ...

podle Ž 136 J. Hrdlička

JAK DOBRÉ JE NAŠEMU PÁNU 617 H. Harte/

~~2.E

I o =liJ JI Jak do-bré je na-še- mu Pá - nu On zpí-vat žal-my a vzdá-vat chvá I u.

Fis :!j# H cis H

~#I J )J. )J>IJ H,EH cis

7J riJ J J J I stá- dce své- ho shro - má- ždil, rá- ny své- ho

E

r r j lidu ob- vá - zal. Sčí - tá hvě-zdy

..-----, ,.". _ ____,m=o=u- drost Pá - na

:t j # h A , E it· A ")

~ ' , ~ p ; r 1 .. =ll~-a vo-lá jmé - nem, On své-vol-ní-kypo-

my ne-ob- sá hnem.

#H7 E , ~ E fi~ h A E

~ -~~ ,J w . I J r r J 1., ~ P ; r A

I u

tí - rá, spra- ved- Ii-vých se však u - jí - má.

2. Náš Bůh dává i trávě růsti,/ zvířatům všem dosyta jísti./ Zalíbení má však jen v tom,/ jeho soudů kdo chce se báti./ Svému Pánu, Jeruzaléme,/ chvály zpívej i ty, Sióne./ Žehná synům stádce svého,/ chvalte Pána, Boha mocného.

podle Ž 147 H. Hiirte/

ll

I

618 MODRÉ NEBE, SLUNCE ZÁŘ švédský nápěv

e De h e He '#" J J J JI J @ J I J. J> Jl J.l #J J - I Mo-dré n&-be, slun-ce zář. Pá-nu pa-tří dí-ky.

e D GAD GS

,. J J J J I J 8 J I J. ~ J J. Zve- dni o - či, zjas - ni tvář. Pá - nu pa- tří

,.D G G

J Ir r J D e h

; J1 J IJ J S J dí-ky. Když je pod mra-kem, ja-ko zá-zra-kem

e h e h

1J JJJ IJ @J<I Pá- nu pa-tří dí-ky. Dí-ky za vše, co nám dal.

je~ H e H e

' J. )1 J J I#J J) nJ J J I#J)nJ J J 41 Pá-nu slá-va za vš&-chno, co nám den-ně dá-vá.

2. Zpívám, i když smutky mám. Pánu patří díky./ Tančím nebo klopýtám. Pánu patří díky./ Když mám pod hlavou kámen s únavou, odvahu mi dává./ Díky za vše, co nám dal. Pánu sláva za všechno, co nám denně dává.

3. I v té nouzi nejvyšší, Pánu patří chvála,/ když se zdá, že neslyší, Pánu patří chvála./ Chválit nepřestaň, ať se staň co staň, lepšího nic není./ Díky za vše, co nám dal./ Pánu sláva za všechno, co nám denně dává.

T. Najbrt 24

TY S NÁMI ZŮSTÁVÁŠ 619 W. Retze Talsma 1927

F6 d g F6 Es

I J J J I J. JIJJJJI s ná-mi zů- stá - váš

B a sly-šíš na- še

F g

J 3 ,aJ r r I,J J SE vzde- chy: tak nej-sme bez ú - tě - chy, když ! I, F7 Es6 d c7 Es

~& J J J J 1 3 : J 1 r r r J 1

k ztra-ce-ným se znáš. Byls dřív, než povstal I c7 ~ g c g F7 B F7

~ &, w. ; 1 r r r J 1 J J tJ 1 r r r r 1

svět, jsi sám tím Krá-lem krá-lů. Kde slo-žil bys teď

~&1, g J Es9 d

r J IJ J J J t J. ll hla - vu? Tvým do- mo- vem je chlév.

2. Kdes nechal svoji moc?/ Kde zůstaly tvé síly?/ Jak míníš dojít k cí-. li, když vládne všude noc?/ Svou slávu ukrýváš, I jdeš cestou pohrdání I a nikde ani zdání, že ty jsi Mesiáš.

3. Chceš s nešťastnými být,/ kde selhávají stále I a nevědí jak dále, když neumějí žít./ Ty o každém z nás víš,/ když ochabuje víra I a trápení dál svírá,/ své věrné potěšíš.

4. Vrať našim očím zrak,/ ať zase bratra vidí I a vřelou lásku cítí I náš bližní, ubožák./ Ty jsi náš pevný štít,/ když hrůza blízko stává I a mnohý se už vzdává,/ dej v boji zvítězit.

Ad den Besten 1923 I B. Vik 25

620 V TEBE, BOŽE, DOUFÁM B. Rataj

C D

J J nJ t ll V tebe, Bo- že, do u - fám sa- mé- ho,

g g C F C

'~~ r r r r J J I 8 J jinde pomoc- ní- ka ne-mám žád-né- ho.

d C F F B D

'~ J J J J J J 11 r r r r J A ~~~ Jsi můj hrad a ská- Ia, na-dě-je má stá- Já,

F C F F B C

'~~ J J J J li J J J J J J ll Ho- spo- di- ne! Po-moz v po- ní- že- ní d C FC a C G D

,~~ J JJ J J J J '[i J J J J J j dle svých za- slí-be-ní ku vy-svo-bo-ze-ní.

2. Veď mě neustále, Pane můj,/ a když cestou klesám, ty mne posiluj!/ V rukou tvých, ó Bože, ať spočine duch můj, Hospodine!/ Pomoz v ponížení dle svých zaslíbení, ku vysvobození.

ll

L. B. Kašpar I 1998

ZA TY, KDO HLADEM TRPÍ A BÍDOU 621 Jihoamerický spirituál

Ge h C D e D

'"" J J J J ;IJíJJJ J IJJ l 1 J> jJ I Za ty, kdo hla-dem tr-pí a bí-dou, pro-sí-me: Zjev svo-ji

G H e D G '"r r'~~1rr Cdim e a A7

D J D Ir J) J J r J slá- vu! Za ty, kte-ří dru-hý- mi jsou od- mí-tá-ni,

D C

)j)JIJ G (Po 5. sloce)

J l =ll e I e

pro-sí-me: Zjev svo-ji slá - vu! A - men.

2. Za ty, kdo bolest mají a pláčou, prosíme: Zjev svoji slávu!/ Také za ty, kteří jsou svázáni pouty, prosíme: Zjev svoji slávu!

ll

3. Za ty, kdo Slovo svaté tvé kážou, prosíme: Zjev svoji slávu!/ Za ty, kteří ve jménu tvém bližním slouží, prosíme: Zjev svoji slávu!

4. Za ty, kdo světem bez lásky bloudí, prosíme: Zjev svoji slávu!/ Za ty, kteří jsou stále nám protivníky, prosíme: Zjev svoji slávu!

5. A tak pro Krista, svatého Pána, prosíme: Zjev svoji slávu!/ Učiň, celý svět náš ať v míru tě chválí! Prosíme: Zjev svoji slávu! Amen.

L. Rejchrt

622 ZŮSTAŇ S NÁMI, PANE M Rejchrt

A cis ,-#e )1 )1 )1 )1 J J; tis

Ref Zů-staň s ná-mi, Pa- ne, když se stmí-vá, h e A D ,G

-, -# JJ )iJJ>Jd>J>I; -I J) J) J, J~ ~~~I zůstaň s námi, den se na-chý-lil. Zů-staň s námi, už se připo-

C D , H , E 44 J w il J1 J) J> JfWI!p ~ Ji r zdí-vá, zů-staň s ná-mi, když u- bý-vá sil.

a D G C F H

'- p p p p JJ.I ~ ~ ~ ~ J> J.l' ;;~J J.i 1. Nad bá-zli-vou du-ší a nad sla-bým tě-lem sli-tuj se, Pa-ne,

D 0<GE7a D

;p ,JJ r i,, ppp J)J)J 1

lač-ným chléb svůj dej, u své- ho sto-lu teď jG C F, ,H e D e

' ~ ~ ~ ~ JJj.l ,J) j) OJ); J.l Jd>Jj J i ll buď nám ho-sti-to-lem a v prázdný ka-lich nové ví-no vlej. Rej

2. Otevírej oči, které nevidí tě,/ nevidí pravdu, znají jenom klam./ Důvěru pro buď v nás, jakou mívá dítě,/ promluv k nám, Pane, řekni: ,,Pokoj vám!" Rej

3. Do svých ran vlož ruce skleslé pochybností,/ zrno v zem vsáté zas nám připomeň,/ pozvání k slávě tvé, bílé roucho hostí,/ čas, který chystá přebohatou žeň. Rej

28 M Rejchrt

DŮVĚŘUJ SE V PÁNA 623

D G D A7 4 "#e J J r J I .J J I J H. A. C. Malan 1840

D

JJIJ?TI Dů-vě-řuj se v Pá- na, ó du-še má,

4 u# J J r J I J J I j J J J I J. zve-če-ra i zrá - na on ti po-má-há. A D A D ~ D 4 "u J J J I J t I J r OJ J I J t I

On zná tvou strast, pro- mě- ní ji v slast; E f':fD A E ~ 4 "u ,w J r r I J r I r r r r I J. t I

no-vý květ o- kráš - lí tvou po-zem-skou vlast. D G D A7 D 4 "11 J r J I .J J IJ J JIJ 44J

On v kaž- dé do - bě, on v kaž- dý čas h fis Fis G D A D 4 "# J J r r 1 r r r 1 r r 1 r : 11

po-mo-ci chce to- bě, sly- ší tvůj hlas.

2. Důvěřuj se v Pána, ó duše má,/ zvečera i zrána, on ti pomáhá./ On z žalosti tvoří radosti,/ jím tvoje nabývá blaho stálosti./ Ó Bože věčný,jenž srdce znáš,/ přijmi dík srdečný ty, Otče náš!

Fr. Riider I V. Mareš 29

624 JÁ, HOSPODINE, JEDNO VÍM Štrasburk 1538 I Ph. Nicolai 1599

~~' J J J ; J r r J t J r ; o I I I

Já, Ho- s po- di - ne, je- dno vím: sl o u- žit ti Dům o - te- vřen je, pojď jen dál. Hleď: vše, co

'~ll r r ; r J t § ~ § J J J jaJ chci i s do-mem svým a ctít tě jako Krá- Je.

mám, to tys mi dal, buď s ná-mi dnes i stá - Je.

'~ll ~1 j J J 8 J J J j J J J Stá- Jo u ská- I o u buď svým slo-vem v do- mě no-vém D G D G A D * ~# w J w w 'r J r ,; J w w 11 r u

všem nám, Pa- ne. Tvo-je vů - Je ať se stane.

2. Když základy dům z víry má I a o tebe se opírá,/ když tvá jej ruka staví,/ pak pokoj dýchá z jeho stěn I a pokorou je naplněn./ Tak vzniká domov pravý./ Stálou skálou ...

3. Ti, kteří s tebou stavějí,/ ti mají velkou naději,/ že dům stát bude pevně./ Ty stavitel jsi nejlepší I a nikdo z nás tě nepředčí,/ ty, Tvůrce nebe, země./ Stálou skálou ...

P Spitta 1827 I L. Hďrte/ová

JAK PŘÍJEI\1NÉ, MŮJ PANE 625 H Schiitz 1628

FB Dg gC EaE6 4 ~ -J J J nJ J w w: -w w w.t# J J. =ll Jak pří-jem-né, můj Pane,

Pro zem-dle-nou mou du-ši pře-bý-vat v do- mě tvém. ty sám jsi pří - byt- kem.

F C C a

JJJ:JJJr g

r Ve stí-nu tvém se skry-ji srd-ce mé chce vy- jít

D g D g A D

4~ J J r f~Jl J nf w J o

vstříc Pá - nu s já ------- sotem.

2. V tvém chrámě smí si najít i ptáci přístřeší./ Křik mláďat, pláč a bázeň tvá blízkost utěší./ Kdo dlouhou pouť chce začít,/ kdo ve tvé síle kráčí,/ tomu jsi bezpečím.

3. Je líp na krátkou chvíli smět zůstat v branách tvých,/ než dlouhá léta marná žít tam, kde vládne hřích./ Vždyť Bůh je štítem v boji,/ lékem, co rány hojí,/ všem ve svých nádvořích.

podle Ž 84 M Esterle

626

'~'·

B Es c

j J v Jak vzne- še- né tvé

Es B

r r r r

JAK VZNEŠENÉ TVÉ JMÉNO Ženeva 1542

Jme- no po vší ze - mi, c JEsB Es

F J ~>~ J ,J J svou ve-leb- no- stí nad vším vy-vý-še- ný

c G cC B B fG

aawJ rr,Jd J J jsi, Hos- po- di- ne, moc-ný Pa- ne náš.

c g c B Es B c g c

J r r J r J J J CJ tt1l -&

Vše, co jsi stvo- řil, stá- Je v pé - či máš.

2. Znám mocné skutky, jež tvá ruka činí,/ v úžasu hledím na tvá dobrodiní./ Hlas bezmocných jsi v sílu obrátil,/ nepřátel zlostných pomstu odvrátil.

3. Však co je člověk, že naň pamatuješ,/ úctou i slávou že ho korunuješ?/ Dáváš mu vládnout vším, cos učinil,/ v tobě smí nalézt nový pramen sil.

podle Ž 8 M Esterle

MÁ DUŠE BOHA VELEBÍ 627 M Rejchrt

E A

r r tl Ref Má du-še Bo-ha ve-le-bí, chvá-lu vzdá-vá,

, ·ft# w J> j; J) ;;; 1 J n ; a l7llq·ft~ Pá-nemje ne-jen na ne-bi, buď mu slá-va!

D ~ e A e E7 A A7 41ftl J J ; JI@ J I J J )1 J. I J - I 0- puš-tě-ní bu - dou slou-ti Ii-dem tvým,

D h G e ~ D 4 1ft J J r r I r r t I J r J J I J t po-ní-že-ným dá-váš vlád-nout krá-lov- stvím,

D G e A D

IJ J J J I J. t ll

po-ní-že-ným dá- váš vlád-nout krá-lov-stvím. Rej

2. Ztrápení a chudí vyjdou z nesnází,/ bohatý a jistý s prázdnou odchází./ Ref

3. Až do prachu srážíš mocné na trůnu I a odnímáš pyšným meč i korunu./ Ref

4. Pro lačné stůl hojný připravený máš,/ žíznivým pak plný kalich naléváš./ Ref

M Rejchrt

628 MOCNÍ SVĚTA, SKLOŇTE SE M Gomólka

F g C7 F

J J J ! ,] ':ll Moc- ní svě-ta, skloň-te se před Pá-nem moc-něj - ším. Své-mu Tvůr-ci vzdej-te čest, on vlá-dne nade vším.

i:_ F d ~ a F g C d B C G G7 C ,

i~ 8 J 1" 4 r r r 1 r J a r 1 r •r r ·1 Je-ho jmé-nu sva-té- mu slá-vu při- zná-vej-te F C BC F gFgC7F

~ ~ J J J I@ I r lJ J J I J J J J I .. ll a v nád-he-ře sva- ty - ně jej v bá-zni vzý-vej - te.

2. Hrozným hlasem burácí nad mnoha vodami./ Hospodin tak zjevuje svou slávu nad námi./ Když hlas jeho zaduní, i cedry padají,/ jak mláďata veselá hory poskakují.

3. Pevně stojí Boží trůn od věků na věky./ Všechno v chrámu zvěstuje, jak Bůh je veliký./ Svému lidu Hospodin vždy novou sílu dá,/ jej v soužení ochrání, pokojem požehná.

podle Ž 29 J. Tomeš

MŮŽE BÝT, ŽE PADNE VŠE 629 S. Rothenberg

e aH e DG H e DG

'-., J J J JI J J ;J'IJ J J J I U JJJQ r Mů-že být, že pa-dne vše, že i hrad-by pře- pev-né

a e a He a eHe

'- J F r J I J J J J 1 J J J J I J J J 'I po- de-me-lou di-vé vl-ny. Drž se pev-ně ví-ry té:

OD GCDGC !jeaHe

& -r J r r 1 w J r 1 r r J w 1 m J 11

kdo jde s Bo-hem, ne-pad-ne, Bůh své sli-by pl - ní.

2. Může být, že člověk zlý nad upřímným zvítězí./ Pokaždé se ale stane: ten, kdo čest a pravdu ctí,/ toho oheň nespálí, v nové síle vstane.

3. Může být, že celý svět bude plný křivd a běd,/ příliš mnoho na člověka. Právě tehdy světlem buď,/ svého Pána nezarmuť! Koruna tě čeká.

4. Také to se může stát, že všech zkoušek příval snad I den co den se bude množit. Bojuj. Vítězství je tvé./ Kdy a jak, to věz, že je pevně v rukou Božích.

R. Schroder I M Heryán

630 NAHÝ JSEM SE NA SVĚT NARODIL W. Dachstein 1524

G DGa DG C GD

~ •" J J J J 1 J J J J 1 r - 1 r r r J 1

Na- hý jsem se na svět na- ro- di!, na- hý, bo-sý Je- stli jsem i s tro-chou ště-stí žil, žád-ný div, když 1;• e a D G G D e C

~ J J J 1 J J • =ll J J r 1 r J z něj za - se půj - du. zas ho poz- bu - du.

Co - ko- liv mám, Pán

a e h G D

~- J J J tI J J J J I J G a D G

Ir J J tI r vše mi dal, jest-li co chtěl zpát - ky, své si vzal.

~-G e a J r r r I

D e D G

J J J I J J ll Chvá - Ia ať za - zní je - ho jmé - nu.

2. Z rukou Pána ve dne i v noci I víc než třeba máme dobrého./ Proč bychom se s Kristem měli bát I někdy také brát něco zlého?/ Jistě, to stává se i nám,/ ani jinak prý být nemůže,/ řád svatý Boží sám to káže.

J. A. Komenský 1659 I T. Najbrt

NÁM POMOZ, PANE MILÝ 631 M Romano

F

IJ d C F g

J J J IJ r • r Ir c

r J JI po-moz, Pa- ne mi-lý, Nám

F

'& J

a B g C F

•rlr r IJ •riJ

tvé Slo-vo správ-ně

d g C F J ::j J • W I J t ll

znát. A přij-mi dík, že máš nás všech-ny rád.

2. Nám pomoz u tvých nohou se ztišit docela./ A přijmi dík, že bázeň zmizela.

3. Nám pomoz ustaraným, když vše se temné zdá./ A přijmi dík, tvé Slovo pomáhá.

4. Nám pomoz v naší práci, když už jsme znaveni./ A přijmi dík za novou sílu k ní.

5. Nám pomoz pevně věřit a doufat ve tvou moc./ A přijmi dík, že jdeš nám na pomoc.

MHeryán

632 NESKLÁDEJTE V MOCNÝCH NADĚll M Rejchrt

G a h7 a

,~~ )1 J> J)!l J l ~ J11,J I~ J1) oobl Ne- sklá-dej-te v mocných na-dě-ji, v sí-le je-jich,

h e a eD G a

$ ~ )5 J J)IJ J I - I 11 1> J J> I J5 J> ~ ~ kte-rá skály lá-me, o-chab-ne dřív ne-bo poz-dě-~D a h e A f *?JW? j )51 j )>) ;IJ J I - lle

ji, ne-dou-fej-te v zdá- ní, kte-ré kla- me.

,~e J)j)) ))}Jfil~ IJ) J):iJ;;;JJ Ref:Ty jsi hoden žehnání a chvály, tvo-ji moc a sí-lu sta-ví-

l~ J i ~ll: J j )> j) J J> J Jíl ;s J J J I me. Před te-bou se, Pa- ne Kris-te, krá- lů Krá-li, ~ A D 11 2-e A D

' ~ ) ) J> J J. Jl lrJ -=ll ) ; J> ) J. )I j -ll do-bro-vol-ně sklá-ní-me. do-bro-vol-ně sklá-ní-me.

2. Vláda jeho není na chvíli,/ pravda věčně platí v jeho říši,/ v jeho panství není násilí,/ blaze tomu, kdo hlas jeho slyší.! Rej

3. Žíznivým dá napít z pramene,/ nedolomí nalomenou třtinu,/ proměňuje srdce kamenné,/ odpustí i zbloudilému synu./ Rej

4. Znaveným on síly dodává,/ uvězněným snímá pouta z rukou,/ stojí při těch, kdo jsou bez práva,/ otevírá všechněm, kteří tlukou./ Rej M Rejchrt

38

PŘED TRŮNEM, KAM MODLITBA MÁ POZVEDÁ SE 633 J. Marešová

c d g F C

~ ~ ~ ) J)l w aj w 1 a

j)

Před trů-nem, kam mod-lit- ba má po- zve - dá se d B g C A7

'~ J )1 J) ~ ) J> J) IJ _.,Jl a od - kud, Bo - že, sou - díš svět,

d g C7 F

~ L :::j ' j ~~ J J ; ; J' ; ; ~ Ir vši-chni li - dé stej - ně blíz- ko ke tvé

a g B g "" . ;: Jí J ~} ; I J 1m • --.,;

jsou

g d

~ J spá- se,

F

J ., ll vel - cí bez- výz-nam- ní na po - hled.

2. Jen cesta, kde víra kráčí v upřímnosti I a nikdy nenechá se svést,/ jen taková nás vede vpravdě do plnosti,/ ta jediná je schůdná ze všech cest.

3. Jen srdce, co dobrotou se naplnilo,/ sklání se před tvou milostí,/ tvé nekonečné lásce aby blízko bylo I a hřálo nadějí a radostí.

4. Jak toužím své srdce vložit do tvých dlaní - I ať, Bože, dá se tebou vést,/ ať nalezne tu pravou cestu bez váhání I a může tvoji lásku v sobě nést.

J. Marešová

634 S NÁMI JE BŮH NÁŠ M V. Šteyer I I 683

,-~ J h c D G J G

J J IJ J IJ J J Ir S ná- mi je Bůh náš, sly~te, ná- rody,

,- G e a e a D G

1r Ir lj j 1-

I r r r r r r r ze stud- ně je ho na-važ-te si vo - dy,

,- G ~ e a e

~ h

J IJ j IJ J ~ Ir r i I r pra - vdy a sí - ly, kte-rou zna- ve - né - mu

,- e ~ e D G D e

J IJ ~ Ir J J J IJ ll r dá vá Pán věr - ný tvo-ru sla-bé- mu.

2. Jenž doutnající knot neuhasí I a nalomenou třtinu nedolomí,/ Pán milosrdný budiž chválen věčně,/ veleben v slávě své nekonečné.

3. Na stezce soudů tvých tě čekáme,/ jméno tvé slavit dychtivě toužíme,/ po tobě prahne duše hledající,/ po tobě volá ve dne i v noci.

Svatohavelský zpěvník 1968

TVÁ, PANE, LÁSKA

a7 d7

635 R. Edwards 1955

G7

l>J>J I J j) j J J Tvá, Pa- ne, Já - ska nám sí - !u dá - vá,

C7+ a7 ~ G7 hdim a

' J J> J) J F I P J>) J> J 'I J J>JJ J je ja-ko čí-še vo-dy stu-de-né. Má sí-lu tě- šit

F C d F6 G C

J J J IJ ;J>WJIJ J J smut-nou du - ši a zved-nout tě - lo ze- mdle- né.

2. Tvá milost, Pane, je nekonečná,/ své odpuštění znovu dáváš zas!! Tvým darem je i milý úsměv/ těch, kteří žijí vedle nás.

3. Ve víře dáváš nám poznat, Pane,/ že nejsme sami - s námi přebýváš./ Tvé myšlení je o pokoji/ - má zase smysl život náš.

4. Tvé svaté Slovo nás moudře vede/ a našim cestám ukazuje směr./ Nebývá snadné zaslechnout je/ ve světě plném různých věr.

ll

5. Co jen je člověk, čím zasloužil si,/ že, Pane, ty jsi na něj pamětliv?/ Pochopit ne lze, snad jen žasnout!/ Dík budu vzdávat, co jsem živ!

J. Balcar

636 Z TVÉ RUKY, PANE MŮJ C. Fraysse

C d B

J>Jl~ pl J. a 1r C F

r· ~I J /J I Z tvé ru-ky, Pa- ne můj, co dá - váš, chci vzít. Ty

B C ~ , , d . B G7 F C , ' ~ r ~ ~ r · ~ I J1 oP oP J> J. 'J)I r J J J I J J ' I líp než-li já víš, co mi pro-spi-vá, co pře-bý-vá a schá-zí.

B C F

J I r r· ~ I J 'J I Z tvé ru-ky, Pa-ne můj, co dá- váš, chci vzít. Ty

B C ~' dg CF

'~ r ~ ~ r·~l J)J) Jl J> a. 11 pJ@ 1 .. ll líp nežjá víš, co ve-de k to-bě blíž. Ha- Je - lu - ja.

2. Stůj při mně, když se zdá,/ že krátí se den./ Ty líp nežli já/ víš, kdy se rozdnívá,/ kdy začít má tvé ráno./ Stůj při mně, když se zdá,/ že krátí se den./ A půjdu-li tmou,/ ty uchop ruku mou./ Haleluja.

M Rejchrt

DÍKY BOHU VZDEJME

r G

,~ J ~ r r e a D

j Ir r r

637 M V. Šteyer 1683

} G ~ r J

Dí-ky Bo-hu vzdej-me, Krá-li ne-bes-ké- mu,

D Ga D GC DG

'~ J J J r J J J J J /I r r r ,J e ll kte-rýž nás do-bro-ti-vě do-cho-val k ji- tru dneš-ní- mu.

2. Budiž z toho chvála,/ čest, moc, síla, sláva,/ všemohoucí Pane Bože věčný,/ od nás vzdávána.

3. Račiž i v tento den/ nám býti přítomen,/ ode všeho zlého nás chrániti,/ nebs toho mocen.

4. Tak abychom byli/ k tvé cti, chvále živi,/ k prospěchu bližním a nám k spasení/ až do skonání.

5. Po smrti pak časné/ dejž království věčné,/ kdež bychom tebe hodně chválili/ na věky. Amen.

1683

638 DÍKY ZA TOTO KRÁSNÉ RÁNO M G. Schneider

G e aD Ge aD

' -e W W ·d>JJI J J r r I W W ' l l liJ J J I Dí-ky za to-to krás-né rá-no, dí-ky za ka~dý no-vý den.

G G7 C c G e a7 D G

'- W W ')1 )~ I r r J W I J W W J I J ll Dí-ky za to, co už je za mnou ja-ko těž-ký sen.

2. Díky za všechny věrné druhy,/ díky, ó Pane, za tvůj lid./ Díky, že všechny křivdy, dluhy/ mohu odpustit.

3. Díky za moje pracoviště,/ díky za každý drobný zdar./ Díky za všechno krásné, čisté,/ dík za hudby dar.

4. Díky za to, co zarmoutilo,/ díky za to, co potěší./ Díky, že vedeš mě, má sílo,/ cestou nejlepší.

5. Díky, že smím tvé slovo chválit,/ díky, že Ducha dáš mi též./ Díky, že nablízku i v dáli/ lidi miluješ.

6. Díky, že jsi všem přines' spásu,/ díky, toho se přidržím./ I Díky, že věřím tvému hlasu,/ že ti patřit smím.

M G. Schneider I M Heryán

HNED ZRÁNA VZDEJ DÍKY 639 W Croft 1709

G D G D A7 D e a D

r IJ J J I J /JI r J JI Hned zrá-na vzdej dí- kyv pí!rnič- ce chval, to on, O-tec

~~D ~ j

G J J I eA DH eaHe D a w 1 3 'w 1 J J r 1 J wza

tvůj, ti dneš- ní den dal. On dá-vá ti vše, co máš,

D A D G C 07 G D G C a D G

J JI (J IJ J J I J J r IJ J JI J ll jen z lás-ky své a mi-lost svou do-přá-vá ka-ždé-ho dne.

2. Když smutek tě svírá, cítíš se sám,/ věř, že i v té chvíli blízko je Pán./ On v lásce své přivede k lidem tě blíž,/ kde snadněji překonáš samoty tíž.

3. Když odvahu ztrácíš životem jít,/ když nevíš, jak dál a kde sílu vzít,/ když pochybnost ovládne myšlení tvé,/ tak v modlitbě přiznej se k slabosti své.

4. Pros Pána o sílu dál cestou jít/ a odpírat zlému, pravdivě žít./ I když proto za blázna budou tě mít,/ smíš od Pána přijímat svobodu, klid.

5. ~en víru tu měj, že golgotský kříž/ o vítězství lásky rozhodl již./ Ze naději konečnou dalo všem nám/ dne třetího ráno - kdy vzkříšen byl Pán.

6. S tou radostí vzácnou nezůstaň sám,/ těm, které jsi míjel, bližním se staň./ A vším, čím se zabýváš, Pánu čest vzdej,/ služ blízkým i vzdáleným, v lásce je měj.

J Balcar

640 NOC ODCHÁZÍ A SVÍTÁ DEN M Vu/pius 1609

) G C d G

a IQjJJ <Jl Noc od- chá- zí a sví tá den, ó

d F CdCG a 3FEdC

' w J li?r J r r 1 J « J J ,w J w 1 Pa-ne náš, buď po- chvá - len, buď to - bě dík, ty

d

,] e a d G F

tdiJJJ d B C D

J J j J o Ot-če náš, že až po- sud nás v pé - či máš.

2. Buď blízký nám i v tomto dni,/ vždyť nejsme víc než pocestní,/ svou věrnou mocí při nás stůj,/ před každým zlým nás ochraňuj.

3. Svou mocnou rukou vládni nám,/ ať zřejmé je, kdo je náš Pán,/ a věrohodné jméno tvé/ ať svými činy světíme.

ll

4. Svým požehnáním v tento den/ i nám buď věrně přítomen,/ ty laskavý jsi, Otče náš, co nám je třeba, dobře znáš.

5. Pro Syna tvého Ježíše I ať naše dílo daří se/ a před tvým soudem obstojí,/ až propustíš nás v pokoji.

M Weisse 1531 I M Hájek 1987

SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ, VŠEMOHOUCÍ 641 J. B. Dykes

G

Ir r ,] I I Sva-tý, sva-tý, sva- tý, vše - mo - hou - cí,

~ , D h

'""· J) J J 1 r E7 A A7

J r JI .. I I od čas-né- ho rá - na tě Kris-tův lid sla - ví.

G D

lrrrriJ Sva-tý, sva-tý, sva - tý, Pa-ne náš las- ka - vý,

D G A7 D

,] IJ J J o

ll J I ty troj- je - di - ný, slyš náš zpěv vrou- cí.

2. Svatý, svatý, svatý, nekonečný,/ nebe, zem i moře objímá tvá sláva./ Andělský sbor stále tobě poctu vzdává./ Ty jsi byl, jsi a vždy budeš věčný.

3. Svatý, svatý, svatý, očím skrytý,/ hřích nám brání vnímat slávu tvého nebe./ Pouze ty jsi svatý, nikdo kromě tebe/ není dobrý, čistý, jako jsi ty.

4. Svatý, svatý, svatý, všemohoucí,/ od časného rána tě Kristův lid slaví./ Svatý, svatý, svatý, Pane náš laskavý,/ ty troijediný, slyš náš zpěv vroucí.

R. Heber I J. Šlechta I 1999

642

D h

I J J Už sví - tá

A

J jas

UŽ SVÍTÁ JASNÝ BÍLÝ DEN

-

L. Rejchrt

h A D

D I J J J i ;I ný bí - lý den. Já

A D e A D Fis h '»# J J J. JI J J J @ I J @ J J I k Bo-hu vdu - po-kor-ném se mod - lím: tvá se

D h A

lj J J a I '--'

vů - le staň! Buď ty má stráž, buď

D G h A D

j i)l)1) J J ) 1> I J t ll ty můj Pán, buď ty má stráž, buď ty můj Pán.

2. Ať na rtech nemám slovo zlé/ a srdce záštím prolezlé/ ať nezotročí pohled můj .ll: Když marnost láká, při mně stůj. :I

3. Ať přímost mého jednání/ přec tvrdosti se ubrání./ Co tělo chce, to zlom a ztiš./ I: Hlad, žízeň nebuď na obtíž. :I

4. Až potom slunce zapadne/ a tma se vkrade v soumrak dne, všech břemen svých a strachu prost/ 1: zazpívám chválu za milost. :I

5. Buď chvála Otci našemu/ a Synu jeho milému/ i Duchu, v němž je útěcha! 1: budoucí, dnešní, odvěká. :I

4. stol. I J Klepper I MMo/nárová

KDYŽ SOUMRAK ZHÁŠÍ SVĚTLO 643 J. Sibelius

Es B Es Bl Es B Es As f B Es

,~1'1,1 t J J J 1.1. .J IJ J J J 1J W: ___ l Když sou-mrak zhá - ší svět-lo, noc se blí-ží,

I, B Es Bl Es B Es As f Es Es B6

'~~>)J J J IJ JIJ J J Jla]Jr r rl ruch všed-ních dnů se ve tmě roz;.plý-vá, čím dál tím

I c g B f f EsAs Es

' ~ '~> r · J I J r r J I J ,f. I J J J J I J. J I víc jen k tobě, Pa-ne, vzhlí-žím, mých jis-tot zrádných

lAs f6G Es B6c g B 'v& w J J w 1 E! 1 J r r r I r · w I w r r J I kva-pem u-bý-vá, čím dáltím víc jen k to-bě, Pa-ne,

f fEsAsEs B Es

'~1'& J .1. I J J J J I J. J 1J J J J EJ vzhlí-žím, mých jis-tot zrád-ných kva-pem u- bý- vá.

2. Nebýt tvých ran, svět by byl jenom zdání,/ voňavý kouř, co s větrem uplývá,/ 1: nebýt tvých ran a tvého zmrtvýchvstání,/ byl by náš den jen jízda bláznivá. :1

3. Měls, Pane, sílu nenechat se zalknout/ tím hořkým proudem zvyku, strachu, lží,/ 1: záblesk tvé slávy prosvítil tmu matnou/ a dal nám příslib, výhled nadějný. :I

J. Plíšek

644 SKONČIL DEN A PŘIJDE NOC

G C a D D7 G

~ "e J lJ J J I J J J a (E7) a

1J r r L. Rejchrt

D

J I A - I Skon- čil den a při-jde noc, ce- lý svět jde spát.

G C

IJ J a D G

J I J ll G C D e a A~ D

l"r CfrJ Ir; ,J I nad ná-mi Bo-ží moc na strá- ži chce stát.

2. Jeden bdí a nese sám,/ co nás trápí, vše./ Ve dne v noci dává nám/ pomoc v samotě.

3. Kriste, světlo života,/ vyslyš prosbu mou./ Dej mi tvoje dobrota! teď noc pokojnou!

4. Když tvá věrnost zůstává,/ smím být svoboden/ od bázně: noc laskavá! přejde v dobrý den!

L. Rejchrt

AČKOLI PODSTATOU ROVNÝ BYL BOHU 645

Ač- koli

±Je ~ J J

slá-vy se d

J J

Jena 1679 H e F C G C

I -· ) J I J I J J I J J /1 po-dsta-tou ro-vný

l a F

I·· ~ r I J J.

byl Bo -E

ll J ú - pl-ně,

G C bez vý - hrad

a E a vzdal.

E

hu,

IJ J. ll J ,J J I r J 'I Sám se - be po - ní - žil vpo-do-bě slu-hy,

'addimF E r r J 1,w. d E

lg,J. g z ne- změr- né Já - sky se člo - vě - kem stal.

2. Poslušně na sebe vzal trpký úděl,/ podstoupil místo nás potupný kříž,/ opuštěn Otcem a přáteli svými./ Kdo a kdy dokázal sklonit se níž?

3. Proto ho nade vše povýšil Otec,/ slavné a veliké jméno mu dal, aby svá kolena před tímto jménem/ v pokoře skláněli chuďas i král.

4. Kořte se před Bohem, nebe i země!/ Ať mocný chvalozpěv zní ze všech stran I a k Boží oslavě ať každý jazyk/ radostně vyznává: Kristus je Pán!

podle Filip. 2,6-JJ D. Henych

646 AŤ CHVÁLÍ BOHA KŘESŤANÉ N. Herman 1554

D ~ D G A~ h e D h E '"#I J I J J J J Ir 4 J J I J J rf14 Ať chvá-lí Bo-ha křes-ťa-né, vždyť Sy-na své-ho

'"u J i J I J J J J I J tp J J I dal a v Kris- tu s ná - mi pře - bý - vá náš

D G A D

IJ DJ JIJ. ll S pa- si- tel, náš Král, náš Spa- si - tel, náš Král.

2. Od svého Otce přišel k nám/ a lidský úděl vzal,/ do světa zlého vešel sám/ 1: jak chudé dítě - Král. :I

3. On zvítězil nad každým zlem,/ když v ponížení žil,/ nám sloužil celým životem,/ 1: a tak nás zachránil. :I

4. A jeho sláva nebeská/ nám brány otvírá,/ zní dolů píseň andělská/ 1: a pokoj prostírá. :I

N. Herman 1560 I Sl. Radechovská 1997

KRISTE, SYNU JEDINÝ 647 15. stol., Wittenberg 1524

a D G D G

r rJ r,;-n Kri-ste, Sy-nu je- di- ný Ot- ce ne-bes-ké- ho, z Já- sky jeho zro- ze- ný dle slo-va sva-té - ho,

~ G e h C a *i Jr r r r r J r r j tvá hvě- zda za - zá - ři - Ia, tem-nou noc

G D G

r .J e

J H

,] D

,J e

a

F pro- mě- ni - Ia ja- sem svět- Ia tvé- ho.

2. Sám člověkem se stáváš, nám jsi potěšením,/ čas milosti otvíráš, křížem vykoupený./ Svou smrtí' s život vrátil/ každému, kdo již ztratil naději spasení.

ll

3. Ať milost poznat smíme, v lásce zůstáváme,/ dál ochotně sloužíme, víru zachováme./ Tvá blízkost ať nás chrání,/ provázej požehnáním vše, co konat máme.

E. Creutzigerová 1524 I M Ester/e

648 KRISTUS JE MÁ SÍLA 1567

# h Fis h fis G D

' 111 r r r ť ť V r J h fis h D fis G

I

e e ll ll ll o

Kris-tus je má sí- Ia spa-se- ní, po- tě-še- ní

~~ ~ D G D A h Fis h A D h

e li J j J J # .. li

e T1 o o

ve všemmém zar- mou- ce - m. Já v je-ho mo-ci

~r% D G Fis h D A h fis h

j I

r ll e J j ll ll

e u ve dne, ta - ké v no-ci žá- dám po - mo - ci.

2. Neodloučí mne zde nic od něho,/ doufám v něho,/ neb všechno mám od něho./ On mne spravuje,/ řídí, opatruje/ i ochraňuje.

ll

3. V něm jsem já živ, smrti se nebojím,/ tím se kojím,/ že vždy při něm obstojím./ Neumřu věčně,/ jist jsem tím bezpečně/ i dostatečně.

4. Co budu živ, budu ho chváliti,/ velebiti,/ skutky jeho slaviti./ Řeknu vesele:/ Nuž, duše má, směle/ chval Spasitele!

5. Ó budiž tobě chvála, svatému/ Kristu, Pánu/ našemu jedinému:/ nebs toho hoden/ vždycky a každý den/ na věky. Amen.

1567

V TOBĚ JE RADOST 649 G. Gastoldi 1598

G D h D e

J d J J I ,J J 'j J I V to-bě je radost, jin-de jen ža-lost, Pa- ne Od te-be má- me da-ry, ne- zná- mé tomu,

-:i_"' D h A D D C 9 ~ ~ U J J J I J. =ll= J J ~

dra - hý, Je - ží - ši. Zba- vu- ješ kdo tě ne - s ly - ší. I v té- hle

G GCDG D GD eCD

~ ~# r J r qr J 1 r J w J J 1 J J J J J 1

viny, vždy-cl,<y jsi čin - ný. Kdo se ti dá- vá, tomu zůdo-bě hle- dt-mekto-bě. Ať u-mí-rá-me,na te-be G GCDA DGA D

~ ~# J J 'J J J I U J J J J I J. stá-vá svo-bo-da ji - stá. Ha-le- !u- ja! dá-me, Pá- na a Kris- ta. Ha-le-Iu- ja!

:ll

J. Lindemann 1598 I A. Molnár

650

~ .G = J j r I

e

r r J Za- čnem pí-seň novou

ZAČNEM PÍSEŇ NOVOU

a D I

1 r r r ~ MV. Šteyer

G J ( r . I pro slá-vu Kri-sto-vu,

.D G a, D G C DG

~ J J J r J J J w J J 'I r r r J o 11 v je-hožjsme se jmé-nu shro-má~di-li sem v tu-to chví-li.

2. Každý s ochotností/ podle své možnosti/ chval, cti, veleb Ježíše milého/ z srdce celého.

3. Uvažujíc sobě,/ kterak v každé době/ nám veliká činil dobrodiní/ a ještě činí,

4. měli bychom stále/ k jeho cti a chvále/ děkovati, když nám dobré dává/ a nepřestává.

5. Sluší tedy jistě,/ zvlášť na tomto místě,/ jeho milost svatou velebiti,/ díky ~initi.

6. Tak také i doma,/ tak, jaký dar kdo má,/ děkujme obzvláštně i společně/ všichni srdečně

7. Kristu Pánu, Králi,/ od něhož jsme vzali/ tělo, duši, to vše darmo dosti,/ z pouhé milosti.

8. Mnoho víc jiného/ nám dal potřebného,/ co tělu, také i milé duši/ náleží, sluší.

9. Protož tím se vzbuďme/ a tak vděčni buďme,/ a Pán Bůh svou dobrotou rozmnoží/ náš statek, zboží.

I O. Milujme ho právě,/ všichni k jeho slávě I zpívajíc jemu písničky rádi,/ staří i mladí.

I I. Sláva tobě, Otče,/ nebe, země Tvůrce,/ sláva tobě, Synu, Duchu svatý, I jedné podstaty.

I2. Jenž jsi v třech osobách,/ slyš nás v našich prosbách,/ řiď, spravuj a ochraňuj v tento den,/ Bože náš jeden.

I3. Račiž nám to dáti,/ ať my děkovati I nepřestáváme tobě srdečně I i zde, i věčně. 1710

DÁVNOJETO 651 Středověká melodie

F C BCFdBC dBF

'&I :g:V r r 1 tJ ® r r 1 J J @J J 1 ,J .J '=ll Dá-vno je to, co pár Ii-dí při-ví-ta-Jo Kri-sta.

Dnes se a-le ce- Já cír-kev sla-vi-ti ho chy-stá.

F C dGC F C d GC '& J J Dw I@JJ w'J w vw IJJJ w'l Ta-ké my ho u- ví-tej-me, Sy-na Ot-ce v'e=. čné-ho.

B F CG C F d G C 4 & r r J J I J J J I J J •r r I r · i Ne-při-šel v své slá- vě, i když byl Me-si- áš,

g F C F

i I r J J. )J I J. fil pra-vý Me-si - áš, Král a Vlád-ce náš.

2. Přišel lidi obdarovat pokojem a spásou./ Temná noc se rozjasnila víc než hvězdnou krásou./ Nikdo s prázdnou neodejde, kdo ho vítá v pokoře,/ otevře své srdce a dá mu sebe sám./ K tomu jako v chrám vejde Bůh a Pán.

D. Henych

652 BŮH SE NÁM DNES NARODIL A. Michna z Otradovic

I c F G c g Dg,

'~'O r DI r 1>1 J ap I r· ID l~p I p J I J. 'I I. Bůh se nám dnes na-ro-dil, lid-ský syn, Bo-ží král.

Es fEsBcB f G c

p 11.8 liJ Jl J. l;hl~iloij~ I J 'I~ -..._::. . Trá- pe- ní lid-ské-ho díl na se-be v tě-le vzal.

Ja-k o dí- tě bez-moc-né, vše- ho Pán a vlád-ce,

při-šel na-jít ov-ce své, za-chrá-nit své stád - ce.

2. V andělském navštívení Marie slyší zvěst:/ Panna syna porodí, to Boží vůle jest./ Jménem Ježíš bude zván, andělé ho slaví,/ milován i odmítán, Spasitel náš pravý.

3. Dítě v chlévě zrozené, v něm Bůh k nám přichází./ Vládu hříchu v lásce své na věky překazí./ Buď nám, Pane, radostí, vůle tvá ať vládne,/ otvírej své království, upřímně žádáme.

A. Michna z Otradovic I M Esterle

KDYŽ TMAVÁ NOC BYLA 653 L. Rejchrt

g F C F

rJIJftJ4 Když tma-vá noc by-la,-- ni-kde ne-mě-li mís-ta. Pan-

F C FCdCF BC F

'~ J J J r I ®ilBJJ J I J J J J I J Ml na po- ro- di - Ia Pá- na Je-zu Kris- ta.

C 07 C

r J I J F d G7 C

1 r r •r 1 r J /le Rej V tom- to ča - se raduj - te se! Vám,

F C F C d C F BC F

'~e J J J r I J @ J J I J J Jj U t ll vám, ó věr- ní k.řes- ťa- né, dnes na-ro-dil se!

2. Pastýřům zvěstoval/ anděl tu divnou zprávu,/ že Bůh se snížil v stáj,/ tak zjevil svou slávu./ Rej

3. Hle, v jesličkách teď spí/ Král králů všemohoucí./ Přijal v ponížení naše člověčenství./ Rej

L. Rejchrt

654

Syn Bo- ží se

~G d c G c J lj IJ J J

šné vy- svo - bo- di!.

nám

G ' J

SYN BOŽÍ SE NÁM NARODIL moravská koleda

na - ro - di! a nás hř' 1-

c E a d E

lj ,J iJ J IJ ll Ví-tej, Pa- ne, ví- tej!

2. Dítě narozené, krásné,/ jako shmce čisté, jasné./ Vítej, Pane, vítej! 3. Andělé nám dali radu,/ abychom mu vzdali chválu./ Vítej, Pane,

vítej! 4. Protož i my se radujme,/ s anděly jemu zpívejme./ Vítej, Pane, ví

tej!

lidový text

TICHÁNOC 655 Fr. Gruber 1818

Ti - chá noc, sva - tá noc, vá- noč-ní

pí- seň zní, lidem po- dá-vá Bůh

B F

J. ru-ku svou,

F1

'J

J r· Jl JI J. J, J J.'lr r r-DJI chó - ry an- dě-Jů k Bet - Jé- mu zvou, hvě - zda nám zá-ří

B c F B

tt±ř t ll tmou, hvě - zda sví - tí tiiiOiL"

2. Tichá noc, svatá noc,/ z nebe hlas volá nás:/ Věř a důvěřuj, už nejsi sám! I Bůh svou jasností jde proti tmám,/ v lásce sklonil se k nám,/ láska přišla k nám.

3. Tichá noc, svatá noc,/ s milostí v tichosti/ z nebes přichází sám králů Král,/ aby hřích světa na sebe vzal,/ nám své spasení dal./ Zpívej píseň chval.

P Hájek

656 ZA CÍSAŘE AUGUSTA R. Schiller

C a F G C a D G

'"JJWWIJ J J IJ I ,J J 'I Za cí-sa-ře

F ! a

~ r r r r Au-gus-ta

d7

Ir r ří -

G

J při - šla zprá- va ve-li-ká,

' d5~ G CG a F (f)

J w J 'I J J I; J pro- ni- ká: Na - ro - di! se

še

c

'r

řím- ské

e

w w v lid - ská srd - ce

G c

J I J. t Je - žíš.

2. Matka jeho Marie dítě milé/ ve stáji porodila,/ do jeslí položila,/ krásné, přespanilé.

3. Na obloze veliká hvězda svítí,/ pastýři přicházejí,/ králové se klanějí,/ radost v srdci cítí.

ll

4. Slyš andělskou muziku, jak se činí,/ trubky, housle, tympány,/ sláva Pánu nad pány,/ my zpíváme s nimi.

5. Že nám k spasení byl dán, dobře víme,/ na zemi ho vítáme,/ písničku mu zpíváme,/ více neumíme.

R. Schiller

KDYŽ V ZAHRADĚ 657 A. Michna z Otradovic

F b As Es

r r 'r c f c c

Ir j I J J r r Když v za-hra - dě Ge - tse- ma - ne s Ot-

' b ~Des ~ & ,] As b F f

tI J J f

j jJ J Ji J I~J J I J cem svým roz- mlo u- val, Ji-dáš, zrád- ce zlé- ho

'~b&~ Es Es As DJ b c f

r r 'r r 14J J I J ll srd - ce, o Mi-stra se sml o u - val.

2. Mistra prodal - nelitoval Učitele svého -/ a smluveným políbením zradil nevinného.

3. Vladařovi Pilátovi k odsouzení vydán./ Jakou křivdu ve svém lidu trpěl nebeský Pán!

4. Tak ztrýzněný, zbičovaný, vydán k posmívání./ Všech králů Král korunován potupně byl trním.

5. S křížem vyšel, k místu přišel, kde měl smrt podstoupit,/ k vůli Otc· chtěl do konce ten hořký kalich pít.

A. Michna z Otradovic I 1998

658

Tvůj

TVŮJ KŘÍŽ MI ZÁŘÍ V TEMNOTÁCH W B. Bradbury

Des As Es As

IJ J J J I J J IJ I j

kříž mi zá- ří v tem - no - tách, tvé

Es

Ir r r r I dí-lo, co jsi do- ko - nal, své srd-ce kla-du

! j, ~ B BJ Es fs7 A~ j Dys As Es7 As

~~ ~ r ,i I J J I J • ~ J I J J I J ll na tvůj práh a ne-mám nic, co bych ti dal.

2. Pod křížem leží viny mé/ i svět, kterýs tak miloval,/ že v oběť lásky nezměrné/ jsi všechno Otci odevzdal.

3. Když nemám nic, co bych ti dal,/ než život láskou chudobný,/ mé srdce zvedni v písni chval,/ buď věrnou láskou přítomný.

Sl. Radechovská

AŤ ZNÍ ZASE V TUTO DOBU 659 Lyra Davidica 1708

C GC F C d G C

4ew J W;IJ JJ WIJLJijJ )J)IJ J w'l Ať mí zase v tu-to do-bu: Ha- Je - !u- ja, ha- le-lu-ja!

F dCdC GC d G C 4 J J J J I J J J J I JLJ {J J ) Jlj J Jl Je-žíš Kri-stus vy-šel z hro-bu, ha- Je - lu- ja, ha- le-lu- ja. G D7 G C G7 C G a G D G 4 r r r w 1 r r r r 1 fEO r ~ p 1 r J w 'I Ne-be,ze-mě, slav-te Pá-na, ha-le- lu-ja, ha-le-lu-ja.

C F C ~F d CGC 4lW r w u J J w 1 ® 49 p ~ 1 r r v 11

Je- ho moc je ne-slý-cha-ná, ha- Je - !u- ja, ha- le-Iu- ja.

2. Nad smrtí Pán triumfoval, haleluja, haleluja,/ její odpor slavně zdolal, haleluja, haleluja./ Po noci zas přišlo ráno, haleluja, haleluja./ Vítězství je dokonáno, haleluja, haleluja.

3. Marné byly kámen, stráže, haleluja, haleluja./ Pane, silná je tvá paže, haleluja, haleluja./ Otevřel jsi celu smrti, haleluja, haleluja,/ i nás voláš ze zajetí, haleluja, haleluja.

4. Kde je, peklo, tvoje vláda, haleluja, haleluja?/ Kde je Kristus, ona padá, haleluja, haleluja./ Copak něco může zmoci, haleluja, haleluja,/ proti síle božské moci, haleluja, haleluja.

5. Následujme tedy jeho, haleluja, haleluja,/ Spasitele vzkříšeného, haleluja, haleluja./ On i při nás jednou změní, haleluja, haleluja,/ smrt a zkázu ve vzkříšení, haleluja, haleluja.

6. Chválíme tě, svatý Pane, haleluja, haleluja,/ za dobro nám prokázané, haleluja, haleluja./ V pokoře se lid tvůj sklání, haleluja, haleluja,/ s díkem za tvé zmrtvýchvstání, haleluja, haleluja.

Ch. Wesley ID. Henych 65

660 BUĎ BOHU VŠECHNA CHVÁLA A. Michna z Otradovic

G e D

,~1 J IJ J J Buď Bo-hu všech-na chvá-la, čest a po-žeh-ná- ní, že

i;~ e ) ~ J J ~

D G D

J IJ '~I u-sly-šet jsme mo-hli zvěst o zmrt-vých-vstá- ní. V ú-

G~ D D G~ DG

4~J J J rl J. J>J 491J J J riJ.J>J w 1 svi-tu ješ-tě ztem-ně-lé ve - li-ko-noč-ní ne-dě-le hrob

C D G a D G

4~ w J J w 1 J r Ir r J. 21 Fd1 ži- v o- tu je dán, když vy- šel z něj náš Pán.

2. A od té chvíle život ten/ už nepřestává./ I ve tmách vzchází každý den/ Otcova sláva./ Hle, vzkvétá znovu planý fikl a vždycky nový učedník/ se k církvi přidává,/ když Krista vyznává.

3. Království Boží víc a víc/ k nám všem se blíží./ Když on vstal z mrtvých, pak už nic/ nám neublíží./ Jen jemu duvěru dejme/ a v jeho slibech doufejme,/ vždyť slabost naši zná I moc jeho vítězná.

L. Rejchrt

DNES OSLAV, CELÁ ZEMĚ 661 J. W. Franck

D G A

J J IJ o@ J. J;l Dnes o- slav, ce - Já ze - mě, Kri- sto - vo vzkří- še -

D A E A D~DE ,-# J. 'J IJ J §I() J r I{JJ J JI ní! Ať ra-dost z to-ho di - vu náš ži- vot pro-mě-

~ a H e He H e ,-# J.'J I J J J JIJ J ~l{d@J J;g;j ní. Vždyť on, ten slav-ný Ví-těz, i za nás bo-jo- val a

~ GA Dh G eA D * -# J w a a u w a 1 o zo w w 1 J. ll po-díl na vzkří- še- ní nám z mi-lo - sti své dal.

2. Dnes oslav, celá země, Kristovo vzkříšení!/ Ať radost z toho divu náš život promění./ Ty, Pane, vzbuď v nás touhu jít stále za tebou,/ ať blízkost tvá se stává nám pevnou oporou.

3. Dnes oslav, celá země, Kristovo vzkříšení!/ Ať radost z toho divu náš život promění./ Co nyní vidí víra jen v matných obrysech,/ to, Kriste, v plném světle nás jednou poznat nech.

D. Henych

662 DO ZEMĚ SE SKRÝVÁ francouzská středověká melodie

e A eC a h e

'u# ' J r r J I r J I J @ J J I J I Do ze- mě se skrý-vá zrnko klí-ček zdví-há vzhů-ru, hle- dá

po-hřbe- né, svě-tlo dne. a h ~ e a h !!JJJJIJ. J J I J

Lás- ka, když se zdá, ze chřad-la dl o u- hý čas,

e A eC a h e

~~~ w r r J 1 r J • 1 J 8 J J 1 w -4 ná-hle ja-ko trá-va ze- Je - ná se zas.

2. Boží zrnko v srdcích dusí bodláčí,/ do kamení vsáté vzklíčit nestačí./ Přijde třetí den a tmu vystřídá jas,/ láska jako tráva zelená se zas.

3. Světu láska Boží byla na obtíž./ Před hrob valí kámen- málo jim byl kříž./ Chvíli smutek vládne, když však přijde čas,/ láska jako tráva zelená se zas.

J. M C. Crum 1928119781 T Najbrt

HALELUJA 663 francouzská středověká melodie

e e e tis h

J IJ J J 10 J 'w '--' .

Ref Ha - le - !u - ja, ha - le - !u - ja, h e e D C h

_, ~ J J J IJ_JJ i liJ I J J I r1 J IQ J J I ha-Ie-Iu- ja. I. Tři z žen šly s bá-zní ú - svi-

e eDC h e e

'~ J /J I J JI fd J 14@ J 1J /J 1J J I tem, tam stál muž v rou-chu zá - ři-vém. Proč ptát se

D C h D h e

'~ 4J J I tJ J I J. I J J J I J ±d dál jen po mrt-vém? Ha-Ie-Iu - ja. Ref Haleluja ...

2. Mou zprávu smíte hlásat všem:/ Od skály kámen odvalen,/ Pán z kříže stal se vítězem, haleluja. Ref Haleluja ...

3. Kdo z vás tu stísněn zůstal stát,/ má dál teď jít a zvěstovat:/ Všem Pán chce život darovat, haleluja. Ref Haleluja ...

J. Tisserand I M Esterle

664 PÁN CESTOU SMRTI KRÁČEL ll. stol. 11524

cgDg cfEsBGc

r r pJ w * w w J w DJ41 Pán cestou smr-ti krá-čel,

Sám nesl hřf.chy na - še, zlo-bou lid-skou kři-žo-ván. jeho ži- vot za nás dán.

B c 1 cEs f cBEs c 'v J J J J J J J., J> r g 9 g

r r r r ~ J Má-me proč se ra-do-vat, všem do-brou zprá-vu zvě-sto-vat,

g F

r J c GcEsBGc

i] J J I J 8 J & ll z 'lfro- bu vstát. Ha - Je - I u- ja. i pro nás měl Pán

2. Blázen, kdo z lidských synů smrti chtěl by uniknout./ Svou každý nese vinu. Kdo je zbaven hříchů pout?/ V Pánu naše doufání. Svou mocí z hrobu zachrání/ ty, kdo se sklání v pokání./ Haleluja.

3. Noc temná vládu ztrácí, svítá jitro nedělní./ V něm naději Pán vrací lidem slabým, nevěrným./ Chválou ať zní slavný den, kdy Kristus Král byl oslaven,/ hřích láskou navždy poražen./ Haleluja.

M Luther I M Esterle

UŽ SVITLO JITRO NEDĚLNÍ 665 L. Rejchrt

I F B F B F B Es c F B B7 ,~,.,@ IJ J J J IJ J J J IJ J J J Ir U~l

Už svit-lo jit-ro nG-děl-ní a už je bí-lý den. Pojď-

I Es B F B Es c F B B7 'v J r J r I J J J J I J J J J Ir i &J I te se na to po- dí-vat, ká-men je od- va-len, pojď-

I Es D g Es D g B7 Es c ~ B 'vJ 4?r rlr·p r r ltfr r J Ir· ll te se na to po- dí-vat, ká- men je od- va- len.

2. Marie očím nevěří, zdá se jí to jak sen./ 1: U hrobu vidí anděly a kámen? Odvalen! :1

3. "Pán Ježíš dávno z hrobu vstal, my jsme tu zbyli jen!"/ 1: A řekli jí, ať pohledí, že kámen odvalen. :I

4. Když to pak všechněm říkala, tu Petr vyběh ven/ 1: a spatřil též, že Pán je živ- a kámen odvalen! :1

5. Ó živý Pane Ježíši, i my ti děkujem, I 1: že mocí tvou smí hrob nás všech mít kámen odvalen! :I L. Rejchrt

666 V TO JITRO VELIKONOČNÍ K. W. Wiesenthal

D tis G D h eAD

' 1#1 J 1 r r r r 1 r r J J 1 a a w w u tJ 1

V to ji-tro ve-li- ko-noč-ní se při-ho- di !ten div: hrob

h Fis G D e7 A D

' 1# r r r r 1 r r J J 1 a a w J 1 J t 1 zů-stal práz..dný, Kri-stus vstal a sto- jí ta-dy živ.

! I h (E7 A) tis G ti~ e G A lt.o

~ #ll= r r 1 r J J 1 a a w w 1 ..

ll2. D

=ll J ll

Slyš- te, slyš- te, že sto- jí ta-dy živ. živ. v repetici: D h e A

2. V čas letnic v kruhu Dvanácti se opět udál div:/ vždyť mluví směle, žádný strach, a svědčí: Pán je živ./ 1: Slyšte, slyšte, jak svědčí: Pán je živ. :I

3. Tak vždycky znovu vidíme, jak činí Pán ten div:/ že lidé slyší dobrou zvěst a věří: Pán je živ./ 1: Slyšte, slyšte, že věří: Pán je živ. :1

A. Juhre I B. Vik

VÍTĚZI K POCTĚ ZPÍVEJME 667 M Rejchrt

e Che e DG lu" J J>) r J IJ@ J IJ J Jd JI f62t] Ví-tě-zi k poo-tě zpí-vej-me, vo-leb-me jej hned zrá-na,

v ra-dos-ti spo-lu slav-me dnes den vzkří-šo-né-ho Pá- na.

G

J>iJ. 19 Ra- duj-me se, ve- seJ-me se, chvá-lu vzdá-vej - me.

2. Obětí, kterou dokonal/ tam na oltáři kříže,/ Kněz pravý Bohu nazpět dal,/ co držel světa kníže./ Radujme se, veselme se, chválu vzdávejme.

3. Anděla zhoubce tato noc srazila v jeho pýše,/ vyvedla nás ven z poroby/ faraonovy říše./ Radujme se, veselme se, chválu vzdávejme.

4. Úzkostmi moře Rudého/ prošli jsme v jeho síle,/ Beránek zve nás k hostině,/ oblecme roucho bílé./ Radujme se, veselme se, chválu vzdávejme.

5. Proniká temnem světla svit,/ bázeň zahání víra./ Tvé jméno chválí Boží lid,/ ó Tvůrce všehomíra./ Radujme se, veselme se, chválu vzdávejme.

podle Ambrože Milánského M Rejchrt

668

Vstal Kri-stus z mrt-vých,

VSTAL KRISTUS T. Najbrt

h e

r Ir J J J I -H , C e D

' J JJ I J J J J I J.

všech ú - trap zba- ve -

C :=a a

J IJ &r JI ný. On je nám ži-vo- tem, stu - dni - cí ne- vy -

GD G DC h C

,- r Jr rlr r J J 1J J J J 1w. « 1 schlou. Po-vstaň-te, pou-tní-ci,svou smr-tí zna-ve-ní.

e a C D G

rD!Jrrlr J J1J t ll Slav- mejej s ra- do - stí ne- skon- če - no u.

2. Vítej nám, nyní jsi dnešní nadějí./ Křesťanům nevěrným daruj své vzkříšení./ Brání se hříchům svým, však nohy klesají./ Povstaňme s radostí vykoupení./

T. Najbrt

PŘJJĎ, SPASITELI 669

Z na - šich pout jen ty nás mů-žeš a G C

tJIJJJJI@)JI vy tr- hnout, jha zba-ven byl též zra-

fU D e D h c D G

~ J :J1J r r riJr?JIW el, když k Bo- hu je - ho ná řek zněl.

D - D e h e a

1r « rlr «Jl J ř r J G

J J ll Rej Ať zní, ať zní, ať zní do všech stran, že

G C G a D e

~u I r J J J I 42JL) J IJ J Bůh se sklá- ní v Já sce knám.

2. Přijď, vyžeň všechnu temnotu,/ buď sluncem našich životů./ Svým světlem sviť, kde vládne noc./ Slyš naše prosby o pomoc!/ Rej

3. Přijď, zjev se v slávě jako Král,/ jenž kdysi lidem Zákon dal./ Přijď však i jako Mesiáš,/ náš dlouhý dlužní zápis smaž!/ Rej

4. Přijď dát nám všem, jež trápí hřích,/ klíč ode dveří zavřených/ a vpusť nás ve své milosti/ do říše věčné radosti./ Rej

9. stol. ID. Henych

DUCHA SVATÉHO DNEŠNÍ DEN

c

r ll

F G(C) ,G

,J I e J

670 kolem 1567 a (d) a

I·~~ Du-cha sva-té - ho dne- šní den, a - Je - lu-

' e 1 c d a c a G (C) G

1FiEi 0 •

1-

IJ J J I lJ e t e

ja, a - Je- lu - ja, se-slal Pán Je - žíš

' a B a c a d a(d) G a (C F) c

I ,t

Ia ,] I) I I j e J j o & e· e·

Spa - si - tel, Je I u . .....___..-

a - - Ja,

2. všem svým učedníkům milým, aleluja, aleluja,/ jakož byl předpověděl jim, aleluja,

3. aby on svým darováním, aleluja, aleluja,/ zažeh' srdce k milování, aleluja.

4. Ať Pán svou svatou milostí, aleluja, aleluja,/ pošle nám Ducha z výsosti, aleluja,

5. radost duchovní rozmnoží, aleluja, aleluja,/ srdce v nás smutná utěší, aleluja.

6. Nastal nám den potěšený, aleluja, aleluja,/ Duchem svatým osvícený, aleluja.

7. Raduj se dnes, lidské srdce, aleluja, aleluja,/ chval vesele Boha Otce, aleluja.

8. On nám skrze Syna svého, aleluja, aleluja,/ zaslíbil Ducha svatého, aleluja.

1567

DEJ Ml, PANE, BDĚLÉ SRDCE 671 P. Eben

h

Dej mi, Pa- ne, bdě-lé srd-ce,

ať se ti dnes ne-vzdá-lím ne-roz-váž-ným smý-šle-ním.

h

IJ> J J) ) J '] Dej mi srd-ce u- šlech- ti - Jé;--

jež by žád- ný špat-ný cit ne- do-ká-zal po- ní- žit.

2. Dej mi, Pane, pevné srdce,/ které nikdy nezlomí/ nesnáze či pohromy./ Dej mi srdce nezávislé,/ svobodné a odvážné,/ povznesené nad vášně.

3. Dej mi rozum, jenž tě hledá,/ moudrost, která nalezne/ život podle vůle tvé./ Dej mi pravou, pevnou víru,/ lásku, v níž se přetvořím/ a stanu se zcela tvým.

podle T. Akvinského J. Hrdlička

672 DEJ NÁM MOUDROST, ODVAHU I. Spieckerová

'& d c F B d s J J J J j ' ' J J J -J ~

Dej nám moudrost, od-va-hu pto dny o- bav,

'& a B c d

3 A

J J J J ".

íFJ J J J J J pro dny stra - sti, s te-bou jít přes pro- pas - ti;

'& F J B A d ,...

J J J J 3 J J dej nám moudrost, od - v a - hu.

2. Dej nám moudrost, odvahu/ pro pravdu se všeho zříci,/ pamatovat na trpící;/ dej nám moudrost, odvahu.

3. Dej nám moudrost, odvahu/ pro čas vezdejšího žití,/ ať v něm naše láska svítí;/ dej nám moudrost, odvahu.

4. Dej nám moudrost, odvahu/ pro ty mnohé kroky malé,/ Pane, zůstaň s námi stále./ Dej nám moudrost, odvahu.

l Spieckerová ID. Hájková I Z. Svoboda

DEJ ODVAHU VČAS SLYŠET 673 K. Rommel

e h C a G D 4 ~~ J I J J J J I J J J I J J J1J Dej od- va- hu včas sly - šet, co pro nás, Pa- ne,

G De D Ga h e 4- r·'rlr r 1J riJ JJJIJ ll máš, a při- jmi dík, že s ná-mi po- čí - táš.

2. Dej odvahu žít, doufat,/ když není vidět cíl,/ a přijmi dík,/ žes láskou ujistil.

3. Dej odvahu dnes sloužit,/ ať den je nebo noc,/ a přijmi dík,/ že jdeš nám na pomoc.

4. Dej odvahu se ztišit/ i mlčet před tebou/ a přijmi dík/ za všechnu přízeň svou.

5. Dej odvahu mít víru,/ že jediný jsi Pán,/ a přijmi dík,/ že nevzdálil ses nám.

K. Romme/1 Z. Coufal

674 PŘIJĎ, DUCHU SVATÝ, PŘIJĎ J. Petzold

h fish~ AD

Ir J ~ ~I J 'J IJ J J 1J J JI Přijď, Du-chu sva-tý, přijd'! My pro-sí-me te-be: Dej

~ ~ h G h 4ttu J J J I r J ~fi r ~ h r 3 i1 r sí- !u nám z ne- bel Přijď, Du-chu sva-tý, pfijd'!

2. Přijď, Duchu svatý, přijd'!/ Ať tvé slovo pravdy/ nás provází navždy!/ Přijď, Duchu svatý, přijd'!

3. Přijď, Duchu svatý, přijd'!/ Jen k dobrému dílu/ vždy dávej svou sílu!/ Přijď, Duchu svatý, přijd'!

4. Přijď, Duchu svatý, přijd'!/ Uč trpělivosti/ a naplň radostí!/ Přijď, Duchu svatý, přijd'!

5. Přijď, Duchu svatý, přijd'!l Jinde naděj není/ než v tvém odpuštění!/ Přijď, Duchu svatý, přijd'!

ll

6. Pfijď, Duchu svatý, přijd'!/ Ať dobře poznáme,/ co vše v tobě máme!/ Přijď, Duchu svatý, přijd'!

G. Luckaová I Z. Coufal

PŘlJĎ nž, PŘlJĎ DUCHU STVOŘITELI 675 .M. Rejchrt

#A E ~ D A E AE t'# e J J ' J> J) l J J J J IJ J t -..011 J · I Přijď již, přijď,Du-chu stvo-ři-te-li, Du-chu smí-ře- ní.

=i:h~ A E a 3 D A E7 _ ~ ~- J J ')JJ )Jl~ j 4-it j t ~)t

Přijď již a pro-měň svět náš ce-lý v no-vé stvo-ře-ní.

~ A E !!f cis D h7 E A E

~-TF~ J.l :Jd __ J'J. I J J r -f-lf%$A Rej Du-chu sva-tý, nás svou mo-cí v lá-sce ob- no- vuj.

# A E ~ cis D h7 E7 -~

~u# r r ~ w. 1 J JJrjjJ J ~ JffilJ~ Ne-za-nechnás bez po-mo-ci, da-ruj pokoj svůj.

2. Pro buď svým dechem kosti suché,/ zažeň temnotu./ Najdi zbloudilé, oslov hluché,/ žehnej životu./ Rej

3. Probuď svědomí otupené,/ sbližuj národy./ Zavěj a přiveď zotročené/ v říši svobody./ Rej

M Rejchrt

676 BOŽE, TY JSI TVŮRCE VŠEHO J. Schop 1641

:ii:~ c G c gcgcD g

~fl <w w 1J r•r rlr r< r r1r~r pJ 1 J <1 Bo-že, ty jsi tvůr-ce vše-ho, vf.me též, že i Pán náš. Při-jmi dík, že stá-le na zem svého Du-cha se- sí - láš.

Es B Es B c B F B f5iC F c G

=-$+'' J JI r J J J IJ JLJ J IJ!.OJ J J I.J <J JI Tvůj Duch vál tu od v6-čnos-ti, dřf.ve ne-žli povstal svět. Pů-so-~ c Es A~Es B c G c G c F G c F

-if4 J r ~>J J U « J J 1J J J J I J J i J J I bí však ješ-tě teď, sí-ly k dí-lu má vždy dos-ti. Dá-le

1 EsBEsiJ G cB EscFG C

~ ~, J J J J l•r i v r 1 r r r •r 1 r· 11 nás svým Du-chem veď ce-stou pří-štích na-šich let.

2. Bože, ty jsi tvůrce všeho, víme též, že i Pán náš./ Přijmi dík, že stále na zem svého Ducha sesíláš./ Tvůj Duch skrytě řídil kroky těch, které jsi jako Král/ do svých služeb povolal. Sestupoval na proroky,/ apoštolům sílu dal hlásat spásu dál a dál.

3. Bože, ty jsi tvůrce všeho, víme též, že i Pán náš./ Přijmi dík, že stále na zem svého Ducha sesíláš./ Tvůj Duch Písmo oživuje, dává dávným svědectvím/ novou váhu dechem svým./ Tvůj Duch z lásky uděluje/ pravou moudrost nemoudrým./ Lidská moudrost je jen dým.

4. Bože, ty jsi tvůrce všeho, víme též, že i Pán náš./ Přijmi dík, že stále na zem svého Ducha sesíláš./ Tvůj Duch, to je, Hospodine, pramen darů nejdražších./ Tvoje láska mluví z nich./ Bez nich naše duše hyne,/ kde však jsou, tam lidský hřích ustupuje jako sníh.

82 D. Henych

AŽ DOPOSUD NÁS PROVÁZÍ ... 677 P Sohren 1668

D

IJ Elw J Až do-po-sud nás pro-vá-zí Pán vel-kou mi-losaž do- po- sud k nám při-chá-zí vždy s lás-kou do-bro-

~ E ~ , Ql' cis D A tis h A , 4 #u r J ' =ll ; I J J J J I J, J) J , JJ tí svou, Svou pev-nou rukou v o - dí- val a ti- vou.

smut-né Slovem tě- šíval, až do-po-sud po- má-hal.

2. Jak děkovat ti za pomoc,/ kterou své církvi dáváš,/ jak s díkem přijmout velkou moc,/ když zbloudit nenecháváš,/ jak za tvé Slovo díky vzdám,/ když tolikrát ti vyznávám,/ že slabost víru zmáhá.

3. Dnes, Bože, církev nevěrnou/ pozvedni z její bídy,/ upínej víru statečnou/ k Pánu, jenž církev řídí./ Buď její stráží nocí dnem/ a nedovoluj žádným zlem/ překazit svoje dílo.

Sl. Radechovská

678 JEDEN PÁN, JEDNA VÍRA P. Eben

e a D

W P±J JJ;f@ Je-den Pán, jed-na ví - ra, jeden křest po- jí nás,

GaG~ e a 06 C D G a G

J4• ;W J)JJr j$t4 J D ~Tll W W§gj tvo-ří-me je-dnot6-lo, sly-ší-me Kri-stův hlas: Ot-če, ať jsou

Ce ~DG aGae DG t• W W J)JiJ Jt:J W W J IW W JJiJttfl je-dno, jak ty ve mně, ať jsousv6-tlem svě-ta, so-lí ze-mě.

2. Pomáhej, Duchu lásky, odpouštět a jít vstříc,/ pomáhej, Duchu pravdy, poznávat stále víc,/ že je Kristus jeden, nerozdělen,/ že je hlavou církve a my tělem.

3. Církev tvá ať se stane domovem lidem všem,/ místem, kde jsme si blízcí v Ježíši, bratru svém,/ kde se svátek lásky stále světí,/ kde se sdílí všechny Boží děti.

J Hrdlička

UČ NÁS NA CESTĚ PRAVÉ 679 L. Mason

Es As Es B7 Es B Es

-" w t±fr r 1 r w JEJ w J w 1 V i 1 Uč nás na c~stě pra-vé v poko-ře s t~bou žít, bys

r4., AsEs BEscF BEs

~ga--rrr I r J%IJfiJt_ r #f)F~ mo-hl, Kriste, v cír-kvi je - di- ným Pá-nem být. Vždyť

.*h ~s As Es B7 Es B Es B Es

~ r r klfH r 1r r J w l€f® slo-vo tvo-je pla-tí, tvůj zá-měr se svě-tem, že

I, AsEs f B Es

~~wrrrlr WwiJJJ JIJ.dJ tvo-ji věr- ní ma - jí zvěst Já- sky při-nést všem.

2. V tvém jménu smíme mluvit, tvé jméno zvěstovat,/ tvou lásku službou šířit a bližní milovat./ Duch svatý dává sílu, tvé Slovo zaznívá,/ v nás budí novou víru tvá slova pravdivá.

Sl. Radechovská

680 NÁS ZAVOLAL JSI, PANE K. Rommel

g C F

JrJJdirrrriJfl Nás za-vo-lal jsi, Pa- ne, my pro-to při- šli sem,

F

jJ ftj že tvý-mi jsme teď ho- sty, ti dě- ku - jem, že

d a

~& J J r r 1 r d g

IL±JJ4U d

IJ. A tvý-mi jsme teď ho - sty, ti dě - ku - jem.

2.1: Zde slyšíme tvá slova, je o tvých skutcích řeč, :ll: kéž otevřeš nám uši a srdce též! :I

3. 1: A soustřeď naši mysl, rač Ducha svého dát, :ll: ať naučí nás slyšet a poslouchat. :I

K. Rommel I Z. Coufal

BUĎ BOHU SLÁVA 681 A. Michna z Otradovic

e DG Ca DG

I J J J- J Ir· JJ J J Ir r r1 I J 'J I Buď Bo-hu slá-va, dík i čest a po-zdra-ve- ní, že

~e D G C a D G D

& J J J J Ir· oP J J Ir r J u4QQ vzeš-la no-vá ra - to-lest na vin-ném kme - ni. Z mi-

t' J J J ; I J. JJ @ I J J J ; I J. :bJ Jq lo-sr-den-ství Ot-co-va jsme dě-ti tě-la Kris-to-va a

a D

r Ir r J G

:bl JTI pu-tu-je-me s ním za Bo- žím krá - lov - stvím.

2. Co mluvil Bůh, jsme slyšeli, jen dejme víru/ všech nejlepšímu Příteli a Králi míru./ Ta slova v srdci chovejme,/ svědectví v činech vydejme/ těm, které svěřil nám/ do péče Pán Bůh sám.

V. Renč

682 DNES K SVÉMU STOLU ZVE NÁS PÁN 1659

Dnes k své - mu sto - I u zve nás Pán.

~-řl! řw! D g C F

J Ei+J t" hříš-ník bu - de u - ví - tán. Jak vzá-cné je, když

g Dg c Bc F B c

~-~-A~I oE· ~&~J t:b=J;~gf~o-~l~jtl~ sto - lu - je dár - ce spá - sy s ná - mi.

2. Snad máme bolest, trápení./ Zde ale radost pramení./ Jak vzácné je, když stoluje/ dárce spásy s námi.

3. I vinu, která tíží nás,/ on z našich ramen snímá zas./ Jak vzácné je, když stoluje/ dárce spásy s námi.

4. Co znamená ta hostina?/ Že nový věk už začíná./ Jak vzácné je, když stoluje/ dárce spásy s námi.

5. Ty, Kriste, dej nám pokrm svůj/ a Duchem svým nás posiluj./ Jak vzácné je, když stoluje/ dárce spásy s námi.

D. Henych

SPOLU LÁMEJME CHLÉB 683 spirituál

E A D GD

Ji Jl )1 )1l -;p~lD spo-lu

2. 1: Spolu víno pijme na kolenou :1 Ref 3. 1: Spolu odpouštějme na kolenou :1 Ref

684

fc ~JJ

UČIŇ MNE, PANE, NÁSTROJEM P. Eben

G a F e a

w lir· J JIJ.J Rej U- čiň mne, Pa-ne, ná-stro-jem, ať zá-řím, ať zá-řím tvým

d F C

tdlP J. I J. C G a G F e

I ll J J ] ; J 9 I J J J ?sil po - ko - jem. 1. Kde du-sí ne-ná-vist, ať lá-sku vná-ším,

C GaG FeC Ga

~ J J ] i J J I J J J J J'IJ J J J J J I kde ti-skne bez-prá-ví, ať kři-vdy sná-ším, ať ví-ru roz-s6-vám

Fe FGa e Fe dG+6

~ J J J oh J 'IJ J] fJ J liJ] .ND d h b- ' ť " kl' • ' b d Rej.. o po-c y nos-tJ, a u-c1m s 1-ce-ne u- o-vat mosty.

2. Ať pokoj přináším, kde zuří hádky,/ ať klidnou důvěrou přemáhám zmatky,/ kde vládne temnota, ať světlo křesám,/ se všemi smutnými ať v tobě plesám. Ref Učiň mne ...

3. Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé,/ víc než být potěšen, chci těšit jiné,/ víc než být pochopen, druhé chci chápat,/ víc než být milován, chci lásku dávat. Ref Učiň mne ...

4. Kdo dává, dostává, mnohem víc přijme,/ kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné,/ kdo bližním odpouští, sám milost pozná,/ ba ani smrt mu víc nebude hrozná. Ref Učiň mne ...

podle Františka z Assisi J. Hrdlička

I KDYŽ SE ROZCHÁZÍME 685 K. Rommel

d :f±i J I J J J J I J g c

J J Ir r r r 1

když se roz-chá - zí - me, ty s ná-mi zů- stá -

'~ F

I :ll j J. J j a 1~ r r 1 v

váš, jak nám jsi slí-bil zdáv- na, ó Pa - ne

c d g d

JJIJ J IJ ll náš, jak nám jsi slí-bil zdáv- na, ó Pa - ne náš.

2. 1: Tvůj hlas na naší pouti nás dále provází, :ll: i víra když se hroutí, on blíž nám zní. :I

3.1: Tak v síle slova tvého dál každý smíme stát, :ll: v té síle, která chrání jak pevný hrad. :I

4. 1: Ten hrad, co skrýši skýtá i nám všem bloudícím, :ll: kde rád každého vítáš a jídáš s ním. :1

5.1: I když se rozcházíme, ty vedeš k setkání, :ll: tam, kde tvé světlo září, tvá píseň zní. :I

K. Rommel/ Z. Coufal

686 RADUJTE SE V PÁNU VŽDY Ch. Lahusen

D AD G D h eD A D

~ra w nlf: r j 1 r· J> w Jfb:--=-jfM Ra-duj-te se v Pá- nu vždy, ra-duj-te se ny - ní.

D G D A e D A

Jj-phJ J J IJ LJ233 Na kří- ži on do- ko-nal, a - by tri-umf

D E ~ D G e

~ w ,w J 1 J~-1 r· ;w D A D

J I :t=l%F---#81 smrti vzal pro na - še do-bro - di - ní.

2. Že nám Pán je nablízku, na paměti mějte./ V tento strastiplný čas/ Kristus dává světu jas,/ tak tmy se nelekejte.

3. Mírnost vaše před světem ať se nezastydí./ Skromní buďte, laskaví,/ spravedliví tak, ať ví/ to záhy každý z lidí.

4. Starostmi se netrapte,/ Bůh je při nás stále./ Jemu služte s radostí,/ předkládejte žádosti/ i hlasy spojte v chvále.

5. Pokoj Boží převýší každé pomyšlení./ S jásotem pak upřímným/ kráčejte vždy cestou s ním,/ tou cestou ke spasení.

podle Filip.4 J. Slouka

BOŽE, OTČE VĚČNOSTI 687 Cithara sanctorum 1636

d ~dgCF CdgdA d

~bJ4J J IJ J ,J $J J JI;--=-~~ Bo-že, Ot-če věč-no-sti, Stvo-ří- te-li mo - cný,

d aB Fd,B

.-j_J J J IJ J j C d B g A d

ljiBJJJ IP%-~ odpusťvi-ny, sla-bo-sti, smi-luj se nad ná - mi!

2. Ty jsi na kříž v bolesti/ nesl naše hříchy./ Kriste, Králi nebeský,/ smiluj se nad námi!

3. Duchu svatý, Rádce náš,/ v darech přebohatý,/ osvěť lid tmou zajatý,/ smiluj se nad námi!

K. Wurm I T. Najbrt

688 ODPUSŤ M Rejchrt

e d G C e

J o;JlliJ )J>jil,) J>JiiQLJ Od-pusť, že dnes tak ja-ko vče-ra jsem to-bě věr-nost

G C

J> J t IJ J sti - bo- val. Od-pusť, že z rá-na do ve- če- ra

C d G C

' 'J j))!) J J) )Jl J jsem te-be skut-kem zra-zo-val, od-pusť, že z rá-na

do ve-če-ra jsem te- beskut-kem zra-zo-val.

2. Odpusť, že jsem nevyslech' bratra,/ který se mne na radu ptal./ 1: Odpusť, že jsem se díval spatra/ na toho, který klopýtal. :I

3. Odpusť, že nad svou hněvivostí/ nechal jsem slunce zapadnout./ 1: Odpusť, že jsem dnes bez milosti! slepého nechal upadnout. :I

4. Odpusť mi, Pane, zase znova,/ odpusť mi každý lásky dluh./ 1: Odpusť všechna zbytečná slova,/ odpusť, jenž slitovný jsi Bůh. :I

M Rejchrt

PROČ SE SVĚT MARNOSTÍ, BOHATSTVÍM HONOSÍ 689 Cantus catho/ici Trnava 1655

a d 07 C

JI J J I LIJ Proč se svět mar-nos-tí, bo-hat-stvím ho - no - sí?

_3 eF a 3BF C 4 J r r 1 J ~ r 1 J &r J 1 w F

JI J :g Vždyť jeho slá - va, lesk, skon- čí vždy v bez-moci.

Co sta-věl s ná-ma-hou, za chví-li po- mi- ne. Jak su-chá

aC d F g d B d g a d

' J. J> J I J J J I J. J> J I J J J IJ J IJ. ll , trá-va zas, jak su-chá trá- va zas v dý-mu se roz-ply-ne.

2. Kde jsou dnes králové slavní a vznešení,/ mudrci hloubaví, v rozum zahledění?/ Kde říše, národy, co chtěly vládu mít?/ Jak loňský sníh mizí, jak loňský sníh mizí,/ musely odejít.

3. Člověče můj milý, čeho se přidržíš?/ Co navždy zůstane, co zítra opustíš?/ Kochat se hojností, těšit blahobytem?/ Znát Boží zákony, znát Boží zákony,/ nosit je v srdci svém?

4. Co v Písmu psáno, to pro svět je bláznovství:/ S nadějí v lásce žít s vírou i moudrostí./ Druhým teď sloužit máš, o sebe nepečuj./ Jen s milostí Boží, jen s milostí Boží I získáš pak život svůj.

M Esterle

690 SOUDCE VŠEHO SVĚTA, BOŽE Předreformační/154311561

~ ahaGDe,e Do h eaDG

~ wwwwwww w J~fd4~ Sou-dce vše-ho svl>-ta, B(}-že, před trů-nem tvým ne-p(}-mů-že

I§CeDG@@eh eJ0DeHe

~ r r r r ;J ~J f w~ gap-IDJ žád-né-mu krá-sa, moc je-ho, byť měl slá-vu svě-ta vše-ho.

2. Jediné může pomoci/ uniknout pekla zlé moci,/ být v srdci pokorný, tichý,/ své vyznávat Bohu hříchy.

3. Kdo se před tváří tvou sklání,/ smí doufat v tvé smilování,/ v lásce že hříšné přijímáš,/ svým slovem duši těšit znáš.

4. Slituj se, Pane, nade mnou,/ dávej vždy duši pokornou,/ ať tvoje milost, láska tvá/ v mém srdci navždy ziistává.

J. A. Komenský I M. Esterle

TAK MÁLO PŘÍMÝCH CEST 691 D. Potter

F d B

&~t J J r 1 J J Tak má-lo pří-mýchcestje, když ví-ra schá-zí nám,

g Fa F g dG C f ~ J J J I J J J J I OJ J J I J J J 'I jen vzá-cně zní zvěst jas-ná: Dnes krá- čí s vá-mi Pán!

d B d7

A r I J J J g7 F A d

J I J ,] J I J J J 'I Svůj cíl zas hle- dá-me, jsme če-ká- ním zna-ve-ni,

g a d F g C

J JlwwJJIJv J1J F

J J ll srnu- tek a trá-pe-ní jen ti-chý hlas pro- mě- ní.

2. Tak málo přímých cest bez darů, bez vděčnosti,/ před křížem váhá svět, dál klaní se marnosti./ Jak málo ztišení nás provází každý den./ Kdo z nás jak ztracený syn smí být zas nalezen?

3. Tak málo přímých cest, když chcemjít bez pokání,/ bez touhy dát se vést tou rukou, co zachrání./ Když chvála s radostí k tvým krokům se připojí,/ v těžkých dnů zápasech kdo jde s vírou, obstojí.

4. Tak málo přímých cest, když bloudíme v tom, co chtít,/ v co vkládat doufání, zda sloužit, či hodně mít./ Odchází lidský věk, dny jak vánek míjejí,/ kdo spásu hledají, těm Pán dává naději.

J. Slouka I M Esterle

692 TEMNOU, DIVNOU MLHOU BLOUDÍM M Rejchrt

h c C7+ j) p ) p ) p .Ol ~ ~ )J "í - I ~) ~)

Tem-nou, div-nou ml-hou blou-dím sem a tam, :iU a h e h e , h

~ Jil )J Jí j)j))Jll )J )Jt-1 p J) p Q p j )J J čer-ná s bílou smíchaly se spo-lu. Ne-vi-dím už, co je pravda,

C C7+ a h e h

~"l; j'f·lp j) p .Op J>p oohi)JJ. co je klam, ne-vím, jdu-li na-ho-ru, či do-lů.

e ~

~" J,)i))p p ))l))t Rej Řek- ni sl o- vo, řek- ni sl o- vo, Pa- ne,

:iUA c , , , ~ J)J.O.Op p )J>.I J t I ll Jl)~ p·; J1

ať po-mi-ne ta-hle še-dá tma, řek-ni slo-vo a zá-zrak se U C G a h e(E)závěr

~ l lt - I Jí l J, l Jl J, J) JJ 1J - ll sta-ne, u- zdra-ve-na bude du-še má.

2. Nerozeznám dobře okraj propasti,/ nevím, je-li na krok dosti místa./ Strach mám, abych neupadl do pasti, kterou na mne pokušení chystá./ Rej

3. Přízrak noční sleduje mne potají,/ divné hlasy otázku mi kladou,/ divné hlasy otázku mi šeptají,/ k čemu věrnost, nač pohrdat zra-dou./ Rej M Rejchrt

JEŽÍŠ HŘÍŠNÉ PŘIJÍMÁ

C FG CaEFC GC F &t J w J r u r r r 'J r 11 J w J

693 1653

C G C

J lj J~ll Je-žíš hří-šné při-jí-má!Po-věz- te to všem, kdo blo~dí,

kdo pro pře-stou- pe-ní 'Svá Bo-ha bo-jí se, jenž sou- dí.

d Ea EaGC dGC

J ,w J 'I r r r r 1 r r v 11 Zde je ten, kdo spa - sit má: Je-žíš hříš-né při-jí- má.

2. Nejsem hoden milosti,/ ale uvěřil jsem slovu,/ že smím doufat s radostí,/ kající že přijmeš znovu./ U tebe je záchrana,/ Ježíš hříšné přijímá.

3. Pojďte vy, jež tíha vin/ jako břímě těžké tlačí,/ naše hříchy nese Syn,/ jeho dílo spásy stačí./ Odpuštění pro nás má,/ Ježíš hříšné přijímá.

4. Kdo se k němu přiblíží,/ toho nikdy nevyhání,/ s láskou na nás pohlíží,/ miluje nás bez přestání./ Nový život pro nás má,/ Ježíš hříšné přijímá.

E. Neumeister I Sl. Radechovská

694 V KRÁLOVSTVÍ BOŽÍM MÍSTA DOST S. Havelka

I D A7 g h e7 A7 g D7 G e

~ B e j J J I Jl J. J J 1J t -I J §F r I ~ r · J J I Rej V království Bo-žím mí-sta dost, dál kdo chce vejít, vzácný

:J:I ~ A 7 g D7 G e7 E(9) A 7 D A 7

~ n J • -1 d r §r 1 r r r w 1 J w 1 • a ; w 1 host. Mí-sta je dost i pro hříš-ní- ky, vstupným je

:J:I ~ h e7 A7 g G g G D A7

~ B J J J J I J t - I J r r I J. J I J J I smy-sl pro ra-dost. Zpí-vej-te pí - seň chvá-ly,

I D A D G g e D A7 D

~ B J J J J I A ~ r ·I J. J I ,] j I j - ll vzdej-te dí-ky, Pán zve nás dál, Pán zve nás dál.

A D A D A g A ti~ hdim~

~~B JJJJIJJJJIJJJJij. tiJJIJ Ji )/oky I. Re-pta-jí-cí zá-ko-ní-ci ne-ta-jí svou zlost. Je jim k zlosti,

I h ~ A E7 ~ A7 ~ G ~ e

~~ r r r' r r r r 1 - 1 r r lAd že tu hos-tí div-nou spo-leč-nost. Zpí-vej-te pí - seň

~I D A7 D A D G ~ G A~ e A7 D

u J J I J J J J I ~ r·l ,o J IJ J I J -ll chvá-ly, vzdej-te dí-ky, Pán zve nás dái,Pán zve nás dál.

2. Slyšte jen, jak ven se nese jásot, zpěv a smích./ Vprostřed otec raduje se z synů ztracených./ Zpívejte píseň chvály, vzdejte díky,/ Pán zve nás dál, Pán zve nás dál./ Rej

3. Nalezenje, zase ožil ten, kdo zahynui./Nachystejte roucho bílé, prostírejte stůl./ Zpívejte píseň chvály, vzdejte díky,/ Pán zve nás dál, Pán zve nás dál.

4. Na nebi i na zemi teď stejná píseň zní:/ Bude první ten, kdo přišel jako poslední./ Zpívejte píseň chvály, vzdejte díky,/ Pán zve nás dál, Pán zve nás dál./ Rej

Refrén na začátku, po 2. a 4. sloce M Rejchrt

695 Z PŘETĚŽKÉHO KŘÍŽE

W. Barnard

'&bl j c g

J r JI J F g d

J IJJawlu .. 1 Z pře- těž-ké- ho kří - že, kte- rý nesl Pán,

strom ži - vo- ta stal se, pl o- dy ob -

g Es d

*&br r r r 1 r c c6

J Ir E~

J r

c

těž -

J

d e

kán.

d

I u

Ky- ri - e e - lei-son, v prach se vra- cí - me:

F Es B F c d g

rrlrr r J1J ,J Ia vše-chny z hro-bu svo-láš k trů-nu slá - vy své.

2. Na cestě tam k němu/ v zaslíbenou zem/ prosme, ať nás chrání/ Pán svým pokojem./ Kyrie eleison, ...

I ll

ll

3. Dnem i nocí na nás/ všechno žaluje -/přece smíme slyšet:/ Dokonáno je!/ Kyrie eleison, ...

4. Díky, že dal nám Pán/ v světle spočinout./ Přísná jeho milost,/ milostivý soud./ Kyrie eleison, ...

5. Až nad samu propast/ tlačí tíha vin -/přece smíme slyšet:/ Já ti odpustím./ Kyrie eleison, ...

6. Z přetěžkého kříže,/ který nesl Pán,/ strom života stal se,/ plody obtěžkán./ Kyrie eleison, ...

I. de Sutter I Z. Coufal I T. Najbrt

DNES ZAČÍNÁ ZAS NOVÝ ROK 696 1659

'~b~ c g d Es B c G c F c F

J j I ,] I I !

I I o J r ll v o o e ))nes za- čí - ná zas no-vý rok. Kam po - ve -

,~b B F g J g

' c F

j B F o I o Ia

. J I" 1 .. j I r de náš prv - ní krok? My s dů- vě- rou a g D g c B c F B c

'~b o j Ia· J 10 j I ll e O• e

poko-rou jde- me kto-bě, Pa - ne.

2. Buď jako dosud s každým z nás/ a svoji věrnost prokaž zas./ My s důvěrou a pokorou/ prosíme tě, Pane.

3. I všem těm, kdo nám blízcí jsou,/ buď spolehlivou oporou./ My s důvěrou a pokorou vzýváme tě, Pane.

4. Ti, kteří ve tmě dosud jsou,/ ať v tobě světlo naleznou./ My s důvěrou a pokorou slavíme tě, Pane.

5. Buď s církví v jejích zápasech/ a svou inoc působit v ní nech!/ My s důvěrou a pokorou skláníme se, Pane.

6. Chraň stále svoje stvoření,/ ať svět se v chaos nezmění./ My s důvěrou a pokorou/ modlíme se, Pane.

D.Henych

697 MOC PŘEDIVNÁ M Rejchrt

F 8 F F7

; I J .h J Wl J J ' J) J> ll Moc pře- div - ná nás ti-še o- bes - tí- rá, a pro-to

8 b '& ~ r· ;;;; C8C F

I J t 'J1 ) ) I J J ;m če-kám pří-ští u-klid-něn. Bůh je dnes s ná-mi, svěd-čí na-še

d 8Fg C, F '& ~ I ~ ~I ll; ;i~ 1;1 i i

ví-ra,

2. Ta divná dobrá moc svou sílu dá mi/ a věrně povede můj každý krok./ Jí obklopen i dnes chci zůstat s vámi/ a s vámi prožít tento nový rok.

3. Mé staré srdce ještě prudce buší/ a těžce nese zlobu těchto chvil./ Ach, Pane, podej vyplašené duši/ svou spásu, již jsi pro ni připravil.

4. Máš-li však pro nás hořký kalich strastí,/ jež trpce přetékají přes kraje,/ my přijmeme jej, nechceme se třásti,/ vždyť s námi vždy tvá dobrá ruka je.

5. A kdybys dopřál, Bože milostivý,/ na světě radost v jasu slunečním,/ pak prožitého dobře pamětlivi/ svůj život celý dáme k službám tvým.

6. Své tiché světlo, jež se jasně skvěje,/ nech teple prozařovat naši noc/ a dej, ať smíme spatřit obličeje/ svých milých, které provází tvá moc.

7. Když po vichřici soumrak plyne tiše,/ rád chorálu bych lidstva naslouchal/ a za zdmi slyšel nést se výš a výše/ tvých věrných dětí vděčnou píseň chval.

ll

D. Bonhoeffer IP. Pokorný

DVA LIDÉ STOJÍ PŘED TEBOU 698 Ženeva 1562, J. Criiger 1653

F B F d C 4tt J JJI.J J F C F B

I J J J lt J ~ Dva li-dé sto - jí

C F před te-bou a tou-ží

J I ,J F

I v B

J r 1 r c

je - dno

B F C

být, svůj ži-vot v lás- ce,

c d g F c lt r J r I,J J *~ r J J

F

ll

věr- nosti, v tvém jmé-nu za - po - čít.

2. Chraň Pane, jejich manželstVí,/ ať je čas nezmění./ Buď jejich věrným Přítelem I v radosti, v trápení.

3. Dej, ať si pevnou oporou I jsou v štěstí, v nemoci./ Prosíme, Bože laskavý,/ vždy buď jim pomocí.

j

V. von Strauss und Torney 1843 I L. Hiirtelová

699 PANE, DEJ, AŤ NÁS NIC UŽ NEROZDVOJÍ

Jj~t G h

J J Pa- ne, Ne- jsme

e J G

IJ r dej, ať nás sa-mi sví,

a D ,~ h. 1 E

r ~ • r I •• Přijď a z ru-kou svých,

D G C e

J>Jrlv r dá - vej po - že - hná - ní

D. Trautwein

a G

Ir r ~ e D G

J 1J J • ne - roz- dvo - jí. je-nom tvo - ji.

I :ll nic už a- Je

G

Ir e h A D

J ! J I J JA kte - ré do- bře chrá - ní,

D e

1r r pro srnu- tek i smích.

2. Tvoje bohatství každému se dává,/ v lásce štědrý být, v tom je pravá sláva./ Chléb ať lidem všem rádi rozdáváme,/ příchozí i známé stejně milujem.

3. Pokoj daruj nám, který všechno mění./ Země plná je tvého zaslíbení./ Zbavme bědné pout, veďme v beznaději./ Ti, kdo s pláčem sejí, s písní budou žnout.

4. Pane, dej, ať nás nic už nerozdvojí./ Nejsme sami sví, ale jenom tvoji./ Přijď a z rukou svých, které dobře chrání,/ dávej požehnání pro smutek i smích.

D. Trautwein I J a Z. Svobodovi

PANE BOŽE VŠEMOHOUCÍ 700 MV. Šteyer

-f~ F a d B c d

J J j J j J ,] ' l

I v Pa - ne Bo že vše- mo- hou - c~

,~ :j a d j

g J J ' l

I r ~ r r buď pří - to-men svou po- mo - cí

d a B c F

'~ ,J v J j J ;j ll v kaž dé všed- ní prá - ci.

2. Ze své moci sílu dávej,/ svou moudrostí doprovázej,/ víru zachovávej,

3. abych s láskou, lidem milý,/ v Duchu Božím v každé chvíli/ činil tvoji vůli.

4. Když se blížím soudu tvému,/ dej svou milost nehodnému I k životu věčnému.

5. Směl jsem pozilat pravdu tvoji,/ ať s ní mohu k tobě dojít/ bez bázně, v pokoji.

M V. Šteyer I M Esterle

701 KDYŽ STÁŘÍ PŘICHÁZÍ J. S. Bach

C aeF C GCFG

'" w u nw D 1J. riJ :OVJJA Když stá - řl při - chá - zí a den se na - cliy -

CGCGCa DGD G CD f J D u J w J I#J w J r 1 r l3 J;pu lil, ty, Bo-že, buď nám o- po- rou a zdro-jem no-vých

G F e F G C

J4W. WIJJJWIJ. sil. I v stá-ří po- kve- te a plo-dy po- ne- se, kdo

GaG7CG7C GCdG C =f W. Jl W J 1W J W r I J 4@ @ J3 I J ll v Bo- hu má své ko - ře- ny a k ně- mu přim-kn'e se.

2. Je chyba vzdychat jen a mládí litovat./ Kdo chápe život jako dar, i stáří přijme rád./ Víc nežli vzpomínek si ceňme raději,/ že Bůh nám výhled otvírá a dává naději.

3. Jak prožít zbylé dny, ty, Pane, nauč nás,/ ať pravou moudrost poznáme, než vyprší náš čas./ A daruj laskavě nám pevnou jistotu,/ že v životě i ve smrti jsi, Bože, stále tu.

D. Henych

MÍR NA ZEMI DARUJ NÁM 702

F d g C7

,~., J J J J IJ J J d F g

Mír na ze-mi da-ruj nám! Ne-zřek-ni se nás.

F d g C7 d gC7 F

'~ J J J J IJ J J JI J J J J IJ J J I Ať tvá lás-ka dr-ží s ná-mi dnes a zít-ra zas. Jen ty

F F G c (Es7) d g

'~ F j J lrJ J j I r r r I" q

sám, Bo-že náš, jen

F g7 B7

t~ J J J J I J J

ty sám, Bo-že náš,

F B C7 F

wuwwwu lid-ský ži-vot v ru-kou máš. Ne-zřek-ni se nás!

2. Svobodu též daruj nám! Nezřekni se nás./ Ať odvážně dokážeme stavět zlobě hráz./ Jen ty sám, Bože náš, jen ty sám, Bože náš,/ svobodu nám všude dáš. Nezřekni se nás!

ll

3. Radost pravou daruj nám! Nezřekni se nás./ Ať i pouhé maličkosti vzbudí díků hlas./ Jen ty sám, Bože náš, jen ty sám, Bože náš,/ i náš život v rukou máš. Nezřekni se nás!

K. Rommel I K. Trusina

703

c a D

POKOJ VÁM podle H. Purcel/a 07 G O tj a o G

~~rrlrJir J IJ J IJJ1a "Po- koj vám!" Ten t DG A7 o A7 o

~DtfTJIJ když vstal z mrt-vých Pán.

pozdrav za- zněl tehdy,

'I J J I J J-1 wg#j Tak o - slo- vil u- čed-

~ CG a e aH e

=i4-=a----1 r p±D J I D±Fbt=~ ní - ky, ji - miž byl už o -

E7 ~

L4 ;,t----d O 07

tJ J

pla -

G

IJ

kán.

J Tak o - slo - vil u - čed - ní - ky,

3~~~=~C~~a~~0~7~G~~0~~0~7~~G~~~~ ~~ J I J F?Tl? J I J 31 ji - miž byl už o - pla - kán.

2. "Pokoj vám!"- ten starý pozdrav/ určený je také nám. I 1: Nebojme se, on je s námi./ Ten, kdo věří, není sám. :I

3. "Pokoj vám!" Kdo doufá v Krista,/ může nyní jistý být: I 1: Kristus smazal naše hříchy,/ vyvolil nás za svůj lid. :I

4. "Pokoj vám!" Ten plný pokoj,/ který marně hledá svět, I 1: na Bohu a jeho lásce/ bude vždycky záviset. :I

D. Henych

Documents

II. VYZNÁNÍ VÍRY 1. VĚŘÍM a. vyznání víry